ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
Seriál zve diváky do zákulisí vzniku českých filmů a představuje podstatu kameramanské práce. Jednotlivé epizody tematicky i časově zaměřují divákovu pozornost na období němé éry, začátky zvukového filmu, vývoj barevného filmu, období nové vlny, normalizaci i příchod éry digitální. Pozornost tvůrců cílí především k hrané tvorbě, ale nechybí ani tvorba dokumentární, animovaná a experimentální.
„Cyklus je holdem mistrům kamery, jejichž jména nejsou tak známá, jako jména režisérů, ale jejichž role v tom, zda film vynikne nad jinými, je naprosto neoddiskutovatelná,“ zamýšlí se kreativní producent Dušan Mulíček. „Ti nejlepší čeští kameramani byli jedineční nejen svou prací, stylem snímání, ale i tím, že své znalosti předávali mladým nástupcům. To vytváří příběh české kamery, který naším cyklem vyprávíme,“ doplňuje producent.
„Podařila se nám jedna taková troufalost,“ říká režisér Petr Smělík a dodává: „V celém cyklu jsme se téměř vyhnuli vyprávění o režisérech a hercích. Soustřeďujeme se téměř výhradně na pohled kameramanů a jejich vnímání světa a filmu v dané době. Proto série přinese detailnější pohled na tvorbu Jana Kříženeckého, Jaroslava Blažka, Otty Hellera, Václava Víchy, Jaroslava Tuzara, Jana Salicha, Jana Kališe nebo Miroslava Ondříčka. Tuším, že možná mnoha divákům tato jména sama o sobě nic neřeknou, ale právě ono spojení úvah kameramanů, jejich osudů a tvorby konkrétních filmů je na sérii to pozoruhodné.“
Pořad se zamýšlí nad pozicí kameramanské role ve filmovém štábu i nad tím, jak se utvářely a proměňovaly výrazové prostředky filmové řeči. „Archivní materiály doplňujeme nejen dobovými svědectvími kameramanů, ale i autentickými výpověďmi současných filmových tvůrců,“ doplňuje dramaturg Martin Polák.
V cyklu promlouvají takové kameramanské osobnosti jako Jaromír Šofr, Jan Malíř, Vladimír Smutný, F. A. Brabec, David Ployhar a další.
Cyklus vznikl ve spolupráci se Studiem FAMU a Národním technickým muzeem.
režie: Petr Smělík // námět: Marek Jícha, Jan Lukeš, Zdeněk Suchý // scénář: Jan Lukeš, Romana Smělíková, Zdeněk Suchý // dramaturgie: Martin Polák, Eliška Bílková // kamera: Marek Jícha // vedoucí produkce: Tereza Papalová // výkonný producent: Pavel Plešák // kreativní producent: Dušan Mulíček
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.