Co se děje

Výstava ROSTISLAV VANĚK EXTENDED není klasickou retrospektivní výstavou; je výjimečná tím, že přináší pohled na práci ikony české grafiky očima jiných, neméně významných grafiků. Názvem výstavy „Extended“, který si vypůjčili z typografického názvosloví, chtějí autoři reflektovat Vaňkův mimořádně široký záběr. „Šíře záběru Rostislava Vaňka je obdivuhodná. Na jedné straně dokáže zpracovat minimalistickou úpravu knihy, na druhé mimořádně funkční informační systém pro pražskou hromadnou dopravu, který byl naprostým unikátem,“ poznamenává jeden z autorů výstavy Robert V. Novák.

Zuzana Burgrová ke koncepci výstavy dodává: „Chceme především poukázat na fakt, že tvorba Rostislava Vaňka je natolik kvalitní a propracovaná, že by obstála kdykoli, v kterékoli době. Jeho práce přenášíme z 20. do 21. století a jednoznačně vidíme, že se rozhodně nejedná o žádné retro.“

Autoři na výstavě prostřednictvím výrazně zvětšených segmentů některých Vaňkových návrhů zprostředkovávají návštěvníkům také svůj obdiv k autorovu smyslu pro zkratku a propracovanost detailu. Právě v tomto spatřují jeho nadčasovost a zdroj inspirace pro současné i budoucí grafiky.

Snahou výstavy je také představit návštěvníkům svět grafického designu a upozornit na jeho důležitost. Grafický design nás totiž v celé řadě podob obklopuje v každodenním životě, aniž bychom si to uvědomovali. „Většina smrtelníků si například myslí, že se písmo samo ‚stalo‘, a je to. Člověk píšící na počítači nebo čtoucí knihu vůbec netuší, že tvar každé litery někdo musel vymyslet, nakreslit, a v dnešní době nakonec ještě uvést do provozu jako software. Písmo podléhá mnoha požadavkům, jak estetickým, tak praktickým, a jeho zrození je dřina,“ uvádí na příkladu tvorby písma Robert V. Novák.

Na výstavě je zastoupeno hned několik ukázek z bohaté písmařské tvorby Rostislava Vaňka, ale také jeho plakáty, loga, knihy i volné práce. Výstava v Západočeské galerii je unikátní i použitou technologií. Ukázky práce Rostislava Vaňka jsou tištěny přímo na stěny výstavní síně vertikálním digitálním tiskem a doplněny 3D exponáty.

K výstavě vychází stejnojmenná publikace v grafické úpravě Zuzany Burgrové a Roberta V. Nováka.

prof. Rostislav Vaněk (* 1945, Praha) je český typograf, grafický designér, tvůrce písma a vysokoškolský pedagog. Studoval na SPŠ grafické v Praze, následně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Karla Svolinského. Na téže škole působil od roku 1971 jako odborný asistent Eugena Weidlicha ve Speciálním ateliéru propagační tvorby a plakátu. Mezi roky 2001–2014 působil na VŠUP v pozici vedoucího ateliéru Grafický design a vizuální komunikace, ve stejném ateliéru působí na FDU ZČU v Plzni. V roce 2006 mu byl udělen akademický titul profesor.

Prostřednictvím moderní typografie i kaligrafie zasahuje do celé šíře současného grafického designu od knih, plakátů, řešení výstavních prostor, piktogramů až po vizuální komunikaci. Je autorem písem Clara Sans (2012), Meridianus (2014), Haven (2014) aj. Roku 1977 se podílel na vizuálním řešení interiéru budovy ČKD na Můstku, kterou navrhla architektka Alena Šrámková. Je autorem informačního systému pražské MHD, vizuálního stylu a loga ČSOB a ČSA. Do povědomí veřejnosti se dostal především jako autor informačního systému pražského metra, v němž navázal na předcházející systém Jiřího Rathouského. Vytvořil více než 20 československých známek, z nichž polovina získala ocenění v soutěži Nejkrásnější poštovní známka roku. Řadu let působil jako člen organizačního výboru Bienále užité grafiky, později Mezinárodního bienále grafického designu v Brně, a velmi platný člen jeho odborných výběrových a mezinárodních porot.

ROSTISLAV VANĚK EXTENDED

výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň

17. října 2024 – 2. února 2025

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Autoři výstavy: Zuzana Burgrová, Robert V. Novák

Kurátorka výstavy: Petra Kočová

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

Výstavou provází grafický designér Rostislav Vaněk a autoři výstavy Robert V. Novák a Zuzana Burgrová.

• 7. 11., 17 hodin
• 12. 12., 17 hodin
• 16. 1., 17 hodin

Beseda

• 28. 11., 16:30 hodin, beseda s Rostislavem Vaňkem a autory výstavy

Tvůrčí dílny

• 23. 1., 16 hodin

www.zpc-galerie.cz  

V kompozici textu, veršů, písniček účinkují:

Olga SZYMANSKÁ, Jana KLEČKOVÁ – LAŠSKÝ KRÁL Zdeňa Viluš I./Zdeněk Vilém KRULIKOVSKÝ, členové královské družiny: Adéla KRULIKOVSKÁ, Jana ZBOŘILOVÁ, Milan ZBOŘIL – na akordeon Vít PAVLÍČEK.

Úterý 12. listopadu 2024 od 17.30 hodin - Modrý salonek Městské knihovny Frýdek-Místek /Hlavní 112, část Místek.

Vstupné dobrovolné.

Výstava O Frano Smějovi - Knihovna & Šenovské muzeum v Šenově (u Ostravy) do 9. 11. 2024 - https://www.senov.cz

„Děti uvidí, jak kdysi probíhala výroba cukrovinek, a mohou si vyzkoušet práci cukráře nebo hokynáře,“ říká ředitelka muzea Lenka Mazačová. „Ukážeme také nádobí, nejrůznější formy, ale i krásné obaly od cukrovinek, kávy a tehdy oblíbených kávových náhražek. Texty a exponáty doplní mnoho fotografií, obrázků, prospektů a dalších materiálů. Ty pocházejí často přímo od potomků místních cukrářů. Naprostá většina těchto snímků nebyla nikdy dříve prezentována,“ přibližuje Lenka Mazačová.

Výstava je nejen o kavárnách, ale i o dalších podnicích, jejichž společným jmenovatelem je cukr, káva nebo limonáda. „Jádrem je období první republiky a dnešního člověka ihned zaujme pestrost a množství tehdejších živností. Překvapí i kvalita cukrárenských výrobků a světový dosah některých kutnohorských podniků. Trochu trpký je pak pohled na přeměnu osobitých a malebných kaváren či cukráren v podniky stejného ražení typu Jednota nebo Pramen po roce 1948. I ty ovšem návštěvníkům připomeneme,“ popisuje Eva Altová, kurátorka výstavy.

Hořkosladké podnikání první republiky

Výstava ukazuje i kuriozity z tehdejšího podnikání v Kutné Hoře, kdy se živnostníci potýkali s byrokracií. „Pro současného podnikatele bude zajímavý pohled na tehdejší potíže, které si dnes už těžko dokážeme představit,“ poznamenává Lenka Mazačová a dodává, že někdy šlo o nekonečný boj. „Například když si cukrář musel pracně vydobýt právo servírovat ke svému dortu i šálek kávy,“ popisuje Mazačová a dodává: „Velkým lákadlem na výstavě bude model kutnohorské továrny na čokoládu Lidka z roku 1928. Ten ukazuje ve své zmenšené podobě všechna oddělení výroby.“

Čokoládové mámení

Součástí kutnohorské výstavy Cukr, káva, limonáda je i program pro děti a komentované prohlídky. Při nich se návštěvníci dozvědí další detaily a sladké pikantnosti z tohoto oboru. První je připravená už v pátek 25. října, tedy v den, kdy souběžně s výstavou začíná I. ročník festivalu Čokoládová republika – Festival poctivé české čokolády. Ten až do neděle 27. října slibuje tři dny plné sladkostí, vůní, ochutnávek, koncertů a přednášek po celém městě. Festival bude probíhat v centru Kutné Hory, kromě výstavy v Českého muzea stříbra se tak čokoládové akce uskuteční i ve Spolkovém domě, Sankturinovském domě, Dačického domě, v kostele sv. Jana Nepomuckého, v Muzeu čokolády a v celé řadě místních kaváren a restaurací. Další komentovaná prohlídka výstavy je na Hrádku v plánu v neděli 27. října.

www.cms-kh.cz

https://www.facebook.com/muzeumkh

Cukr, káva, limonáda, od 25. října 2024  Hrádek (Barborská 28, Kutná Hora)

Otevřeno říjen 9-17 hodin, listopad-prosinec 10 – 16 hodin. Vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč.

Komentované prohlídky

27. 10. od 14 hodin, komentovaná prohlídka výstavy s její autorkou Mgr. Evou Altovou

28. 10. od 15 hodin, komentovaná prohlídka výstavy s její autorkou Mgr. Evou Altovou

Čokoládová republika – Festival poctivé české čokolády 25. – 27. 10. 2024.

www.cokoladovarepublika.cz

Víte, že…

… část exponátů pochází z muzejní sbírky Českého muzea stříbra, některé předměty však zapůjčilo i Městské muzeum a knihovna Čáslav nebo Národní technické muzeum v Praze? Většinu předmětů, které se přímo vztahují k místním podnikům a tvoří srdce výstavy, zapůjčili potomci kutnohorských cukrářů.

… impulzem k uspořádání výstavy bylo setkání Lenky Mazačové s Ladou Bartošovou, ředitelkou místního Muzea čokolády a organizátorkou čokoládového festivalu? Myšlenka propojení kávy a sladkého vedla k tématu kaváren, cukráren, koloniálů, a následně i k širšímu zaměření na lokální výrobu a prodej těchto produktů.

… v Kamenném domě, dalším památkovém objektu Českého muzea stříbra, stále probíhá výstava Kutnohorská varhanářská škola, která je zde k vidění až do 30. listopadu 2024? Na Hrádku pokračuje i populární egyptologická výstava Ve stínu pyramidy a interaktivní výstava Kutná Hora husitská. 

… husitské válečníky ve výstavním sále Hrádku vystřídá tradiční vánoční výstava (3.12. 2024 - 5. 1. 2025), tentokrát s názvem Ježíšek nebo děda Mráz? „Na konci října bude v ČMS probíhat Den Středočeského kraje. A nezapomeneme oslavit ani předvánoční čas akcí Advent na Hrádku, kterou plánujeme na 7. prosince,“ dodává Mazačová.

… Tylův dům bude po přestavbě bezbariérový? Celková rekonstrukce Tylova domu, která byla zahájena letos v září, bude hotová v roce 2026. České muzeum stříbra zde bude mít nové lektorské pracoviště. „Čeká nás příprava expozic k osobnosti Josefa Kajetána Tyla a také k neméně slavnému kutnohorskému dinosaurovi. Po rekonstrukci objektu zde bude sídlit i pobočka Vzdělávacího institutu Středočeského kraje. Zajímavou novinkou bude též zpřístupnění sklepních prostor v domě,“ říká Mazačová.

Nezávislý snímek, který se podle kritiků může směle rovnat s velkofilmem Jan Žižka Petra Jákla, budou mít návštěvníci možnost i zhlédnout, a to v rámci doprovodného programu 28. 10. přímo v sále muzea. Příběh, který pojednává o postavě Oldřicha ze Sukořína, syna Držky z Roupova, který se vrací po sedmi letech z deváté křížové výpravy, se odehrává v roce 1278 na jižním Plzeňsku, tedy v období aktivity Braniborů v českých zemích. Na tvorbě spolupracovali například historik profesor Josef Žemlička, odborník na dobové kostýmy Vojtěch Vrobel či plzeňská Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara.

Vystavena bude věrná replika pozlacené helmice s orlími pery a varkoče Přemysla Otakara, ve kterých padl v bitvě na Moravském poli. Návštěvníci budou moci obdivovat repliky zbraní či dokonce historickou válečnou polní kuchyni.

Vernisáž s rytířským překvapením se koná ve čtvrtek 24. 10. 2024 od 17:00 hod. v malém sále muzea.

Doprovodný program s promítáním filmu Zbojník se koná 28. 10. v rámci Dne Středočeského kraje. Účastníci se mohou těšit na setkání se členy skupiny historického šermu Ordo militari - aktéry historického filmu Zbojník a komentovanou prohlídku výstavy. Nejen děti budou mít možnost si kopie středověkých kostýmů a zbraní vyzkoušet. Od 16:00 hodin se pak výstavní sál promění na domácí kino, ve kterém si diváci užijí film s jedinečnou atmosférou obklopeni kostýmy a rekvizitami z natáčení.

www.muzeum-melnik.cz

Děkujeme, že jste s Ústřední hudbou přijali pozvání na festival Hudba z ráje. Co vás k tomu vedlo?

Pozvání jsem dostal od Karolínky Cingrošové, se kterou orchestr Ústřední hudby AČR již dlouhodobě spolupracuje v rámci různých vystoupení po celé republice. (To zdrobnění jejího jména si dovolím, protože ji znám už od dob jejích studií na konzervatoři.) A právě díky naší spolupráci tento festival znám a často ho i přes Facebook sleduji. Rád jsem toto pozvání přijal, protože věřím, že můžeme naším koncertním vystoupením přispět k dobrému jménu festivalu.

Jak byste představil ÚH AČR?

Ústřední hudba AČR je vrcholovým koncertním tělesem, které reprezentuje naši armádu na mnoha akcích, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Toto těleso bylo původně založeno s cílem prezentovat českou kulturu v oblasti velkých dechových symfonických orchestrů. Dnes, a to i díky tomu, že vojenské orchestry jsou v republice jen dva, má náš orchestr, kromě koncertních vystoupení, kterých absolvujeme ročně okolo padesáti, za úkol také vystupovat v rámci různých slavnostních nebo pietních aktů na úrovni Armády ČR, předsedy vlády ČR nebo prezidenta republiky. Často vystupujeme na hudebních festivalech, jako je právě Váš festival, a disponujeme mnoha malými soubory jako jsou například Big Band, Brass Band, Malý taneční orchestr, Malý dechový orchestr anebo žesťový a dechový kvintet. Spolupracujeme také s mnoha předními sólisty a interprety, a to jak z oblasti vážné, tak populární hudby. 

Jaké je to účinkovat konkrétně s Bárou a Karolínou? Jaké jsou to zpěvačky?

Jak jsem již v úvodu říkal, s Karolínou už spolupracujeme dlouhodobě. To samé platí i ohledně Báry Basikové. Dokonce byla první zpěvačkou z oblasti pop music, která měla tu odvahu vystoupit s velkým vojenským dechovým orchestrem. Obě zpěvačky s námi účinkovaly v rámci koncertů ke Dni rodin, Bára mnohokrát s orchestrem zpívala v pražském Rudolfinu, a dokonce i v přímém přenosu do České televize. U obou zpěvaček platí, že jejich kvalit, jak lidských, tak i uměleckých, si velmi vážím a vždy s nimi rád vystupuji. V současné době spolupracujeme s Karolínkou na projektu, který nahráváme v rámci Roku české hudby. Jedná se o skladby ze slavných českých operet od autorů, jako byli Piskáček, Nedbal anebo Friml, mimochodem žáci A. Dvořáka. A s Bárou jsme zase natáčeli skladby pro její nové vánoční CD.

Jak jste vybíral repertoár na tento koncert v Turnově?

Repertoár vždy vybírám tak, aby byl pestrý. Věřím tomu, že můžeme oslovit posluchače mnoha žánrů od klasické hudby přes operetu, muzikál až po filmovou hudbu. Výběrem skladeb tento koncert hned v úvodu věnujeme Roku české hudby a pak budeme vycházet z repertoáru, který má jak Karolínka, tak i Bára s orchestrem vyzkoušený. Zde je důležité hledisko, že Ústřední hudba je v podstatě "atypický" typ orchestru, který potřebuje svá vlastní aranžmá. Je ale schopen interpretovat jak těžká symfonická díla, tak i "odlehčený" typ hudby, protože máme rytmickou sekci. Věřím tomu, že posluchači si odnesou z koncertu jedinečný zážitek.

A vzpomenete si, jestli jste s Ústřední hudbou vůbec někdy hráli v Turnově?

Vůbec si nevybavuji, že bychom v Turnově účinkovali. Mám pocit, že to opravdu bude první koncertní vystoupení ÚH AČR v tomto městě za její více než sedmdesátiletou historii. Budeme v Turnově poprvé od jejího vzniku.

Vstupenky na tento koncert lze zakoupit on-line na:  Bára Basiková, Karolína Cingrošová - 23.10.2024 18:00 (colosseum.eu)

Tradice a řemesla na Slovácku. Edukativní a zábavný festival stavebních řemesel pro rodiny s dětmi, studenty, odbornou ale i laickou veřejnost.

Zedník, pokrývač, štukatér, IT specialista, kosmetička, záchranář, malířka kraslic, umělecký rytec, obráběč kovů, zemědělec, včelař, krejčí/švadlena, obuvník a další profesionálové svého oboru vás vezmou na procházku za prací, která neodmyslitelně patří k životu na Slovácku. "Naším cílem je představit dětem, jak se u nás na Slovácku žilo, bydlelo, jaké tradice se dochovaly a na co pomalu zapomínáme. Společně si užijí spousty zábavy a tvořivosti na jednom místě. Nejen pro teenagery je připravena zajímavá řemeslná úniková hra," prozradila Petra Benešová," zástupkyně Nadačního fondu Řemeslo pomáhá.

Akce je určena pro všechny bez rozdílu věku za cenu 80,- a zvýhodněné rodinné vstupné. K ruce vám budou profíci řemeslníci a specialisté ke všem prezentovaným profesím. Ti, kteří splní celou řemeslnou stezku, získají odměnu za vykonanou práci. "Pro každou profesi chystáme kartu s indiciemi, které rozkryjí požadavky na kompetence žáků, navedou je na spoustu otázek mířených na profesionály a nastíní jim kariérní dráhu. Domů si pak odnesou návod, jak se zorientovat v nabídce studijních oborů ve vztahu ke svým schopnostem," doplnila Benešová zbrusu nový koncept veřejné rodinné akce.

Pořadatelé a spolupořadatelé akce: Nadační fond Řemeslo pomáhá, MAP ORP UH, MAS Buchlovice a město Staré Město / SOŠG Staré Město, SŠ služeb Uherské Hradiště, SOŠ – COPT Uherský Brod, SŠPHZ Uherské Hradiště a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

https://www.remeslopomaha.cz/

Petr Zuska ve svém nejnovějším díle, rozděleném do dvou částí UPDATE 24 a FRAGMENT 24, předkládá svébytnou uměleckou reflexi české identity a jejích proměn v toku času. UPDATE 24, jak název napovídá, staví na choreografově dřívější tvorbě, nyní obohacené o mužskou roli a rozšířené o hudební doprovod zahrnující píseň Boba Dylana i Zuskovu vlastní skladbu.

FRAGMENT 24 se inspiruje Smetanovým cyklem symfonických básní Má vlast a Starými pověstmi českými od Aloise Jiráska, přičemž tato klasická díla propojuje se současným pohledem na národní identitu. „Má vlast a Staré pověsti české sdílejí řadu společných témat. Ve svém díle čerpám z obou těchto pramenů, které obohacuji o svůj současný, autorský pohled,“ vysvětluje Petr Zuska. „Touto choreografií vzdávám hold Bedřichu Smetanovi u příležitosti dvoustého výročí jeho narození, stejně jako všem, kteří před ním i po něm projevili aktivní zájem o svou vlast, přispěli k jejímu rozkvětu a neváhali pro ni přinést oběti.“

Inscenace PRO MOU VLAST kombinuje současný tanec s pečlivě vybraným hudebním doprovodem, čímž vytváří pozoruhodnou mozaiku českých dějin, kultury a současnosti. Mimořádný projekt divákům nabídne nejen vizuální požitek, ale i prostor k zamyšlení nad tím, co znamená být součástí národa v dnešním globalizovaném světě.

Ladislava Dunovská, ředitelka Pražského komorního baletu, k nadcházející premiéře poznamenává: „Petr Zuska mistrně propojuje klasické prvky s moderním výrazem, čímž vytváří umělecký zážitek, který rezonuje s dnešní dobou a zároveň vzdává hold našemu kulturnímu dědictví. Dílo plné hluboké symboliky obsahuje skutečně působivé pasáže. Uvedení představení PRO MOU VLAST je součástí oslav Roku české hudby a zároveň poctou dvoustému výročí narození Bedřicha Smetany. Děkujeme za finanční podporu Ministerstva kultury České republiky, která umožnila vznik tohoto představení.“

Premiéra PRO MOU VLAST je realizována v koprodukci se souborem Balet Praha Junior.

Vstupenky na nedělní premiéru i první reprízu, která je v plánu na 17. listopadu 2024, jsou k dispozici na webových stránkách Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/vstupenky-na-predstaveni/P-R-O-M-O-U-V-L-A-S-T

Update 24

Hudba: indické, irské, marocké a izraelské balady, Bob Dylan, Markéta Dobiášová a Petr Zuska

Choreografie: Petr Zuska

Kostýmy a scéna: Pavel Knolle a Petr Zuska

Světelný design: Petr Zuska a Tomáš Průcha

Fragment 24

Hudba: Bedřich Smetana

Choreografie: Petr Zuska

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle a Petr Zuska

Světelný design: Petr Zuska a Tomáš Průcha

Projekce: Viktor Svidró

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za téměř šest dekád existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

www.prazskykomornibalet.cz

PETER NIŽŇANSKÝ

Sochař, medailér a restaurátor, narozen 1956 v Dunajské Streda. Studoval kamenosochařství na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě (1971-1975). Třikrát se pokoušel o přijetí na Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. Mezi lety 1978-1984 studoval u Jiřího Bradáčka na Akademii výtvarných umění v Praze, paralelně roku 1981 na Akademii schöne Kunste v Berlíně. Vystavoval v desítkách domácích a zahraničních galeriích, především: Paříž, Dijon, Reims, Nimes, Toulouse. Zastoupen je ve sbírkách, například Ministerstvo kultury České republiky, Ministerstvo kultury Slovenské republiky, v privátních sbírkách: New York, Antverpy, Amsterodam, Oxford, Moskva, Taiwan. Realizoval řadu významných sochařských zakázek. Žije a tvoří v Praze.

Hlavní inspirací je pro autora žena. Nejen jako hlavní motiv uchování lidstva, ale zároveň i jako bytostný objekt, vnímaný intenzívně okolím. Dílo P. Nižňanského je sochařství, reliéf, medailérství i restaurátorství zároveň. Tato mnohočetná jednotnost umělce je dokonalá svou modelací. Jedinečná realizací v bronzu a cínu s polychromií určitých míst u komorních plastik i u dalších rozměrnějších objektů v kameni, dřevu, osinkocementu. Komorní plastika je pro umělce nejpočetnější a velmi hodnotná součást vlastního uměleckého projevu. V ní užívá škálu materiálů v kombinacích, při zvýraznění sochařské hmoty jako nejdůležitějšího principu plastiky. Autorův sochařský rukopis se od začátku 90. let přeměnil ve stylizované tvary pevných tvarů a zároveň plných dynamiky. Od konce let devadesátých se P. Nižňanský zúčastňuje sochařských sympozií. kde zkouší různé formy, tvary, měřítka. Pro jeho sochařské dílo let následných je trvalým a nezbytným východiskem „humanistický étos a vědomí kontinuity s uměleckou tradicí.“ (Mgr. T. Koudela, Ph.D. – kurátor výstavy).

OLDŘICH KULHÁNEK

Malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, pedagog (1940 Praha–2013 Praha). V letech 1958-1964 studoval užitou grafiku u Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V počátcích grafické tvorby se věnoval leptům, později v 80. letech přesunul zájem k litografii a také volné kresbě. Jeho díla byla a jsou prezentována na domácích a zahraničních výstavách, zastoupen je v institucích i v soukromých sbírkách, zejména v Národní galerii v Praze, Jihočeské galerii na Hluboké, Centre Georges Pompidou v Paříži, Bibliotheque Royale v Bruselu, Wallraf-Rochartz v Kolíně nad Rýnem, Albertina ve Vídni, Kupferstichkabinett v Drážďanech, Stedejlik Museum v Amsterdamu, The Library of Congress ve Washingtonu. Žil a pracoval v Praze.

Na výtvarnou scénu vstoupil v 60. letech 20 století. Za tvorbu získal škálu významných ocenění. V letech sedmdesátých mu byla znemožněna výstavní činnost, byl politicky perzekvován a krátce uvězněn. V 80. letech mu byli oporou mimo domácích i přátelé z Holandska, Belgie, Německa, Rakouska, Francie, USA, díky nimž se mu dařilo udržovat kontakt s mezinárodní výtvarnou scénou. Zásadním zlomem pro O. Kulhánka jako umělce byla revoluce 1989. 1990 pracoval v Lithographic Workshop v Los Angeles a následovaly další cesty do USA. Působil pedagogicky v Atlantic Center for the Arts a na University of Houston Clear Lake v Texasu.

Jeho tvorba se vyznačuje cykly, například Tváře a Ruce, dále inspirací, příkladně dílem George Orwella. Díla mají silný vizuální náboj, zejména podobizny historických osobností: Albert Einstein, Albrecht Dürrer a další. Důležitým tématem byl pro autora sport. Je řazen k nejvýznamnějším českým tvůrcům grafiky a ex libris. Po právu tedy zastával post prezidenta nadace Sdružení českých výtvarných umělců grafiků Hollar. Známý je jako autor současných českých bankovek a poštovních známek. O své tvorbě sám prohlásil: „V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář. Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář, ztrácející se v cárech papíru.“

Výstava Peter Nižňanský–socha /Oldřich Kulhánek-grafika je otevřena do 31. 12. 2024 ve Stage Garden GALLERY CREARS v Rožnově pod Radhoštěm (ul. Na Zahradách 2186). Otevírací doba a další informace: www.galeriecrears.cz 

Příběh muzikálu diváka zavede do období dospívání ústřední postavy, mladé Alison, v malém Pensylvánském městě, kde vyrůstala se svojí rodinou. Dějová linie se točí především kolem jejího vztahu s otcem Brucem, povoláním učitelem, který zde současně provozoval rodinný pohřební ústav. Příběh nezkoumá pouze vztah dcery s tatínkem, ale i celkovou rodinnou dynamiku, která je ovlivněna zatajováním a přetvářkou.

Muzikál, stejně jako jeho komiksová předloha, tematizuje sexuální orientaci, genderovou identitu a postavení žen v heteronormativních rodinách. Stranou by neměl stát ani fakt, že v kontextu mainstreamové světové muzikálové tvorby se lesbická hrdinka, jakožto ústřední postava, objevuje poprvé až právě v tomto původním americkém muzikálu z roku 2013 (off-broadwayová premiéra).

„Stačí se podívat na současné Slovensko, jakožto na krajinu blízkou našim srdcím, a člověku musí být jasné, jak důležité je hovořit o těchto věcech. Pak je tu ještě otázka genderu - trvalo skutečně mnoho let, než lesby získaly ‚svůj‘ muzikál. Pro mě osobně je inscenace o křehkosti vztahu mezi otcem a dcerou, který si člověk dopředu zkrátka nenarýsuje. Nese silné poselství o jinakosti, přijetí a bezpečném sebeurčení, nadto nabízí krásné herecké a pěvecké party; snad pro tyto přednosti si jej vybrali i ročníkoví pedagogové a mě oslovili, zda bych se této příležitosti nezhostil, za což jsem jim vděčen“, uvádí k tématu a poselství inscenace režisér Lukáš Kopecký.

Kopecký je absolventem Divadelní fakulty JAMU a v Divadle na Orlí jde o jeho již třetí muzikálovou režii (PA – PAPAPA – PA – PA z roku 2015 a Offline v roce 2019).  V minulosti režijně spolupracoval např. se Slováckým divadlem či Městským divadlem v Mostě.

„Každá ze zmíněných spoluprací se studenty byla inspirativní a radostná. Tentokrát ji charakterizovala ještě větší otevřenost (vzhledem k tématu) a osobní angažovanost (hodně jsme diskutovali). Velice mě těší, že studenti nejsou lhostejní a do občanského a profesního života vstupují s potřebou o věcech přinejmenším diskutovat. Jsou velice vyzrálí a byli mi skutečnými partnery v tvůrčím dialogu“, rozvádí spolupráci s nynějšími studenty Kopecký.

Návštěvníci se rozhodně mohou těšit na hudební zpracování, které má na svědomí Jeanine Tesori, jenž pracovala i na muzikálech Shrek The Musical, Violet, či hudbě k filmu Shrek Třetí. Scénář a texty písní napsala Lisa Kron. V roce 2015 bylo muzikálové zpracování přesunuto na Broadway a 5x oceněno prestižní cenou Tony.

Předlohu - autobiografickou grafickou novelu Fun Home: A Family Tragicomic (2006) Bechdel stavěla na svých deníkových vzpomínkách a doprovázely ji např. i její tehdejší dětské obrázky. Přes svůj úspěch u literární kritiky (zařazena mezi 10 nejlepšími knihami roku dle Time) však komiks provázely i mnohé zákazy a kontroverze. Naposled se o knihu vedly spory na střední škole ve Winsconsinu v roce 2023, kde měla být vyřazena ze školní knihovny. Bechdel stojí mimo jiné i za populárními komiksovými stripy Dykes to Watch Out For/Lesby, na které si dát pozor.

Premiéra inscenace proběhne 16. října v 19:00, repríza 17. října a poté 25. a 26. listopadu vždy ve stejný čas v Divadle na Orlí. Bližší informace s možností zakoupení vstupenek naleznete na webu GoOut Brno. 

Kompletní tvůrčí tým a herecké obsazení najdete ZDE. 

www.jamu.cz

„Soubor Tygr v tísni mapuje moderní evropské dějiny a hledá zdánlivě okrajové příběhy, které přispěly k současné podobě světa stejnou měrou jako ikonické historické události. Moving Station se ve svých uměleckých projektech dlouhodobě zabývá zpracováním témat, která jsou aktuálně přítomna ve společenských debatách i životní realitě kolem nás. Proto jsme se rozhodli ke společné práci na Mášině divadelní hře Krajina se sklady. Pro mne osobně je to téma též důležité, já mám tu reálnou „krajinu pod sklady“, jako chebský rodák a dávný učitelský poutník po školách v pohraničí, hodně pod kůží a rozhodně mi není lhostejná,“ uvedl umělecký ředitel Moving Station, Roman Černík.

Krajina se sklady je příběhem komunity a krajiny rakousko‑uherských, československých a posléze českých Sudet. Marie Nováková se inspirovala historickými i současnými problémy a specifickou poetikou západočeského pohraničí, do kterého se hluboce otiskly politicko‑historické turbulence druhé poloviny 20. století a začátku 21. století. Autorka zkoumá, nakolik se paměť místa otiskuje do podob současného života v něm. Inscenace tak s nadhledem, skrze zaslechnuté nebo tušené příběhy, vyvrací zaběhlá klišé a vžité předsudky.

Minimalistická scénografie Anety Kučeříkové klade důraz především na práci s materiálem a jejich vzájemným kontrastem. Její modulárnost umožňuje odhalit další vrstvy
příběhů postav ukrytých ve vrstvách krajiny pod tíhou ocelových logistických hal. Expresivní kostýmy pak stírají hranice mezi živými a mrtvými.

„Za posledních 100 let jsme pohraničí zjizvili jako nikdy předtím a hra je sondou do tohoto stavu. Sondou historickou, ale i sociální a magickou. V našem pohraničí mají i příběhy obyčejných lidí rozměr antických tragédií a sebemenší dobrý úmysl působí jako nadpřirozený zásah. Do sžírajícího světla moderního světa stavíme kraj, který měl být zapomenut spolu se svými osudy a vzpomínkami,“ řekl k tématu režisér Ivo Kristián Kubák.

Autorka Marie Nováková ke svému textu dodává: „Dalo mi to dost práce, přijít na způsob, jak psát o dějinách místa a vyhnout se formě historické fresky. Jak vyprávět o zápasech a vztazích mezi většinami a menšinami, mezi národy, mezi komunitami, o zacházení s domovem nebo ukořistěným územím. A nakonec jsem došla k tomu, že se to nutně musí odehrávat v současnosti. V krásné krajině, která je poznamenaná tím, že odtud neustále někdo odcházel a zase přicházel, nevěděl často, proč přichází a kde se vlastně ocitl anebo proč musí odejít, a ani odejít nechtěl.“

Nezávislý divadelní soubor Tygr v tísni vyhledává v regionech lokálně zakotvená témata z historie i současnosti. Na vybraná místa podniká umělecké výsadky, v rámci kterých zapojuje komunitu a lokální instituce do výzkumného a tvůrčího procesu. Touto metodou nachází společensky podstatná témata s dramatickým potenciálem
a také netradiční prostory. Ty oživuje pokaždé novou divadelní formou, která vychází z genia loci místa. Vůdčími osobnostmi spolku jsou režisér Ivo Kristián Kubák, dramaturgyně a autorka Marie Nováková a režisérka Zuzana Burianová.

Moving Station je plzeňská nezávislá komorní scéna pro současné divadlo, tanec a mezioborové umělecké experimenty. Historie Moving Station začala v roce 2000 uměleckou okupací chátrající nádražní budovy. Po kompletní rekonstrukci v roce 2015 se otevřel prostor pro realizaci projektu umělecké tvůrčí laboratoře nabízející původní
tvorbu, hostování inspirativních umělců a tvůrčích těles českých i zahraničních, tvůrčí pobyty i rozvíjení nových forem dialogu umělců s diváky. Provozovatelem Moving Station je zapsaný ústav Johan, s podporou Statutárního města Plzeň, Ministerstva kultury České republiky a dalších partnerů.

Na pražskou premiéru se mohou diváci těšit 19. října v Divadle VILA Štvanice. Inscenace bude do konce roku uvedena celkem devětkrát.  

Přesné termíny naleznete na webu Tygra v tísni. Vstupenky jsou v prodeji v síti GoOut. Podrobný program k inscenaci, včetně rozhovoru s Marií Novákovou a kapitolami z dějin západočeského pohraničí, najdete zde.