Co se děje

XVI. ročník Mezinárodní BALET GALA 2024, Mezinárodní exhibiční vystoupení žáků zájmových baletních škol, sobota 2. 11. 2024 Velké divadlo DJKT v Plzni, začátek představení v 18:00

„Přehlídka Balet Gala je jedinečná hlavně tím, že je nesoutěžní a probíhá v přátelské atmosféře bez zbytečného napětí. Účastníci mají jedinečnou příležitost vystoupit v krásných prostorách Velkého divadla J. K. Tyla, které má pro balet skvěle uzpůsobené jeviště i zázemí. Mohou tak zažít profesionální prostředí a navzájem se poznat a inspirovat,“ uvedla hlavní organizátorka Šárka Ženíšková, předsedkyně pořadatelského spolku Balet, z.s.

Balet Gala je velkým zážitkem také pro diváky. Na jevišti se střídají krátké výstupy klasického a moderního baletu, umění dětí i mladých tanečníků podtrhují krásné barevné kostýmy. Nesoutěžní přehlídka je vždy plná radosti z tance a pozitivních emocí. „Ze zkušeností z předchozích ročníků víme, že formát galavečera upoutá svou pestrostí i diváky, kteří baletní představení běžně nenavštěvují. Balet Gala pro ně může být zajímavou příležitostí, jak si k baletu najít cestu,“ řekla Šárka Ženíšková. Mezi vystupujícími budou vítězové a laureáti českých i mezinárodních soutěží, mimo jiné i soutěže Plzeňský střevíček 2024, která se v Plzni uskutečnila v květnu.

Na Balet Gala jako již tradičně vystoupí profesionální tanečníci. Součástí programu budou ukázky z Letních lekcí baletu prvního sólisty Národního divadla Praha Adama Zvonaře, kterými bude provázet tanečnice a učitelka Ivanna R. Illyenko. Ta povede i workshopy klasického baletu v neděli 3. listopadu dopoledne. Galavečer bude tradičně věnován významné osobnosti baletního světa, a to Bohumile Mejcharové, jako přání k jejímu životnímu jubileu a jako poděkování za její práci. Programem diváky provede herec a režisér Vilém Dubnička.

Vstupenky na Balet Gala v ceně 225 – 275 Kč jsou k zakoupení prostřednictvím sítě Plzeňská vstupenka, www.djkt.eu a v pokladně předprodeje Divadla J. K. Tyla, Smetanovy sady 16.

Zájmový balet má v Plzni dlouhou tradici. Spolek Balet, z.s. založila v roce 2007 Bohumila Mejcharová, která byla tanečnicí Divadla J. K. Tyla v Plzni, působila zde celých 26 let a také vedla v letech 1985 - 2000 Baletní školu při DJKT. Díky jejím bohatým pedagogickým zkušenostem a spolupráci s baletními školami v Česku i zahraničí, vznikl spolek zaměřený na podporu baletního vzdělávání, zejména dětí a mladých talentů. Dnes spolek vedou a na organizaci celého projektu se podílejí zejména Šárka Ženíšková a Kateřina Bednářová, žačky Bohumily Mejcharové, které nadále rozvíjejí její vizi. Spolek Balet pořádá prestižní akce, jako je Balet Gala nebo soutěž Plzeňský střevíček.

Více informací na www.baletgala.eu a na facebooku a YouTube spolku Balet, z.s.

Snímek Čeští vědci v Antarktidě ukazuje unikátní práci vědců na České antarktické stanici Johanna Gregora Mendela, výzkumném pracovišti, díky němuž mají čeští vědci právo spolurozhodovat o budoucnosti celého bílého kontinentu. „Jsem velmi ráda, že jsme se jako dokumentaristé České televize mohli tohoto projektu ve spolupráci s Masarykovou univerzitou zúčastnit, a divákům tak zprostředkovat pohled na místa a výzkum, k nimž se běžně nikdo z nás nedostane. Byla jsem zaskočena, že vlastní příprava na celou expedici je mnohonásobně delší a náročnější než samotná práce vědců na místě,“ uvádí kreativní producentka Martina Šantavá.

Dokument ukazuje, jak vypadá výprava na jedno z nejopuštěnějších míst světa, představí vědecké projekty i objevy, kterých za 20 let existence stanice naši vědci dosáhli. „Práce na tomto filmu mi umožnila poznat nádherné pobřežní oblasti, a dokonce jednu z největších odledněných lokalit. Možnost navštívit českou stanici byla něco naprosto výjimečného. Seznámili jsme se s vědeckými projekty, které obstojí na světové úrovni. Dva měsíce jsme se podíleli na každodenních úkolech a zaznamenávali tamní odbornou práci, což beru jako potěšení a službu české vědě. Byla to krásná zkušenost,“ popisuje režisér Petr Horký.

Polární základna v extrémních podmínkách kolem jižního pólu umožňuje již 15 let badatelům unikátní možnost pozorovat konkrétní dopady globálních změn klimatu. Dokument zachycuje nejen vědu a otázky, které vzbuzují výsledky vědeckých výzkumů, ale i drsnou krásu antarktické krajiny.

Dokument vznikl ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

režie a scénář: Petr Horký // kamera: Jan Šimánek // dramaturgie: Jakub Režný // výkonný producent: Roman Blaas // kreativní producentka: Martina Šantavá // účinkují: Katarína Adameková, Lucia Kaplan Pastíriková, Miloš Barták, Jan Kollár, Kamil Láska, Michael Matějka, Pavel Švec, Tomáš Uxa, Peter Váczi, František Vorel, Jaroslav Gerža, Petr Škamrala, Matyáš Šanda, Bronislav Stibor

„Součástí naší výstavy dýní jsou už tradičně halloweenské oslavy, které připravujeme na čtvrtek 31. října. Návštěvníky bych rád pozval na bohatý program nejen pro děti, ale i pro dospělé. V 18 hodin se společně vydáme na halloweenský průvod s lampiony a světly, který povede strašidelnou stezkou s postavami mexického svátku Día de los Muertos . Výstavy dýní u nás mají každoročně velký úspěch. Letos byl zájem opravdu velký, od začátku akce prošlo turnikety botanické zahrady již téměř čtyřicet tisíc návštěvníků a vysokou návštěvnost očekáváme i na Halloween a o posledním víkendu výstavy 2. a 3. listopadu,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Halloween plný zábavy pro děti i dospělé

Návštěvníky halloweenských oslav v botanické zahradě čeká od 14 hodin pestré odpoledne plné dýní, hudby a zábavy. Připravené budou zapeklité úkoly a soutěže, k tomu si malí i velcí mohou nechat namalovat na obličej strašidelnou masku, třeba mexickou malovanou lebku, která je symbolem oslav Día de los Muertos. Děti se také mohou těšit na dřevěné atrakce: velký kolotoč, houpací kozičku, domeček z kostek, mlátičku s kuličkovou dráhou, rybolov a řadu dalších. Nebude chybět občerstvení, které zahřeje, a opět bude možné společně opékat špekáčky. Celé odpoledne uzavře lampionový průvod strašidelnou stezkou, která účastníky provede areálem botanické zahrady. Setkají se zde se smrtkami, kostlivci, mrtvou nevěstou a dalšími strašidelnými postavami a symboly. Průvod s rozsvícenými lampiony a dýněmi začíná 18 hodin. Program halloweenských oslav se bude odehrávat v prostorách Ornamentální zahrady a výstavního sálu.

Výstava dýní pak pokračuje až do neděle 3. listopadu. V sobotu 2. listopadu bude možno zúčastnit se komentovaných prohlídek od 14 a od 16 hodin. Program výstavy dýní a dýňových aranžmá i halloweenské akce jsou v ceně standardního vstupného do botanické zahrady. Otevírací doba botanické zahrady je do 31. října od 9 do 19 hodin, od 1. listopadu pak od 9 do 16 hodin.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Regionální muzeum a galerie v Jičíně spolu se zvukovým tělesem údk:IRMA a malířem Martinem Mulačem chystají dušičkové setkání, jako vzpomínku na básnířku Irmu Geisslovou. Setkání bude rozděleno do dvou částí. V 11 hodin proběhne položení věnce na hrob Irmy Geisslové na jičínském hřbitově. Hlavní program se posléze uskuteční od 18 hodin v jezuitské koleji. Na začátku bude zahájena výstava obrazů Martina Mulače. Při improvizované vernisáži o díle Martina Mulače promluví Jana Schlesingerová a slovem doplní Michal Jelínek. S  filozofickým rozměrem smrti v díle Irmy Geisslové nás seznámí filozof Martin Jabůrek. Zhruba v 19 hodin dojde ke smutečnímu obřadu a k recitaci posledních básní Irmy Geisslové v 20 hodin proběhne poslední koncert projektu IRMA.

Činnost zvukového tělesa údk je zakotvena ve filologickém, literárněvědném, překladatelském či spisovatelském prostředí, odkud čerpá inspiraci pro performativně-hudební vystoupení na pomezí improvizace, ochotnictví a mystifikace. Vychází z naivního přístupu k hudbě, ze zásadní otevřenosti pro neškolenost a z komunitního zázemí tvorby.

Projekt IRMA (31. 1. 2023 – 2. 11. 2024) byl věnován dílu a životu nejvýznamnější české básnířky 19. století, Irmě Geisslové. Formou zvukových aktualizací se scénickými prvky a edukativní složkou představoval autorčiny básně, úryvky z korespondence či jeden z jejích dramatických opusů. Během dvou let projektu se uskutečnily více než dvě desítky vystoupení, vystřídalo se v něm přes pětadvacet hrajících a vzniklo přes tucet různých parahudebních kreací. Vůbec poprvé však bude projekt IRMA uveden v básnířčině osudovém Jičíně, a to příznačně v den svého ukončení.

Součástí programu bude také výtvarná instalace. Jednodenní výstava Bludice představuje již třetí setkání Regionálního muzea a galerie v Jičíně, potažmo Jičína, s výtvarníkem Martinem Mulačem. Výstava navazuje na těsnou spolupráci zahájenou v roce 2021, kdy jsme začali plánovat velkou monografickou výstavu Vzkříšení, která se uskutečnila loňský podzim. Výstava Vzkříšení poprvé uceleně ukázala celou šíři výtvarného zájmu Martina Mulače, jehož tvorbu příznačně charakterizuje baudelairovské hledání krásy v ošklivosti.

Pozornému pozorovateli Mulačovy výstavy Vzkříšení jistě neušlo, že mezi portrétovanými se častěji vyskytuje básnířka a prozaička Irma Geisslová. Právě Irma Geisslová a její básně jsou leitmotivem výstavy Bludice. Už samotný název nás odkazuje k jejím pochmurným veršům. Irma Geisslová vždy patřila k Mulačovým femme fatale, avšak po jičínské výstavě se jeho zájem o Irmu a její dílo ještě prohloubil. Mulač v poslední době vytvořil řadu děl, která ji upomínají. Z desítek skic ve skicářích se začíná zhmotňovat velkorysý cyklus obrazů vytvořený, jak je u Mulače zvykem, v různých technikách.

Nechte mne v míru odejít/Vzpomínka na Irmu Geisslovou se uskuteční 2. 11. V 11 hodin setkání u hrobu Irmy Geisslové, od 18 hodin program v jezuitské koleji. Vstup zdarma.

„Lovec se žánrových mantinelů vymezených pro mysteriózní seriál drží a styl režiséra Jiřího Stracha diváci bezpečně poznají. A troufám si říct, že tentokrát přece jen trochu vybočujeme, a to mírou odvahy. Nebáli jsme se totiž zajít v tomto žánru trochu dál, a místy dokonce lehce koketujeme s béčkovými thrillery. Jsme totiž přesvědčeni, že mystery krimi se už v českém mediálním prostoru dostatečně etablovalo, takže si můžeme hrát i o trochu víc než dříve,“ říká kreativní producent ČT Jan Lekeš.

Pro Jiřího Stracha je to po dvou řadách minisérie Docent, které postavil na realitě policejního vyšetřování, návrat k příběhům, ve kterých figurují těžko vysvětlitelné, až nadpřirozené jevy. „Mysteriózní krimi je pohádka pro dospělé. Má stejné zákonitosti. Přece víme, že žádní démoni, které my v Lovci vraždíme a chceme od nich zachránit svět, neexistují. Podobně jako nějaký hejkal nebo drak. Natočil jsem tedy pohádku pro dospělé, která je postavená na tom, že se diváci mají bát. Kdo má rád tohle tajemno a kdo má rád mystery a komu se líbil Labyrint nebo Ztracená brána, tak ať Lovci dá šanci,“ vyzývá režisér Jiří Strach.

Ústřední dvojici si v Lovci zahráli Pavel Kříž a Jana Kolesárová. V takto výrazných seriálových rolích se společně divákům představují poprvé. „Moje postava se jmenuje Tomáš Lang. Je to lovec. Na první pohled není jeho charakter jasný, protože něco skrývá. Líbilo se mi, že dialogy v tomto seriálu nejsou napsané jako klasický slovní ping-pong. Máme tam samozřejmě takové scény, ve kterých je nutné některé věci prostřednictvím dialogu divákům osvětlit, ale Lang většinou moc ukecaný není. To spíš obstarává Alice Černá v podání Jany Kolesárové. Má to svůj důvod. Lovec si s sebou dějem nese smutek a tajemnost,“ naznačuje Pavel Kříž. A jeho herecká kolegyně dodává: „Lovec není typická kriminálka, protože nabízí hodně prostoru pro fantazii. Moje hrdinka v jednotlivých epizodách nepotkává lidi vědomě zlé, ale oběti démona. Ten může být v každém z nás. Mysterium má v Lovci stoupající tendenci a diváka udrží všech osm epizod v silném napětí,“ věří Jana Kolesárová.

Mysteriózní minisérie Jiřího Stracha, tedy Ďáblovu lest a Ztracenou bránu, všechny tři řady jeho seriálu Labyrint i film Santiniho jazyk, nabízí ke zhlédnutí iVysílání České televize.

režie: Jiří Strach // scénář: Tomáš Koňařík, Adam Doležal, David Ziegelbauer, Petr Hudský // námět: Tomáš Koňařík, Adam Doležal, Roland Kubina, David Ziegelbauer, Petr Hudský // kamera: Martin Šec // zvuk: Jiří Hruban, Robert Slezák, Lukáš Ujčík // střih: Vasilis Skalenakis // hudba: Ondřej Brzobohatý // producent Trigon Production: Patrik Pašš // výkonná producentka TV JOJ: Mária Vaneková // kreativní producent TV JOJ: Roland Kubina // výkonné producentky ČT: Romana Špiková, Karolína Vodičková // kreativní producent ČT: Jan Lekeš // hrají: Pavel Kříž, Jana Kolesárová, Jiří Dvořák, Ivo Gogál, Martin Stránský a další

“Naše sny nám dávají smysl a vnitřní oheň, pohánějí nás kupředu a inspirují k tomu,

abychom usilovali o něco, co nás přesahuje. S našimi sny jsou ale propleteny i naše nejhlubší obavy – strach z neúspěchu, odmítnutí a ztráty. Strach z budoucnosti. Každý z nás čelí spoustě nejistot, ale společně je můžeme překonat a přijmout. První krok k tomu je sdílení a společné otevírání nelehkých témat.” popisují tvůrci.

Inscenace JEDEN A JEDEN A JEDEN je první samostatnou premiérou kulturního prostoru ARCHA+, který vznikl na začátku roku 2024 v centru Prahy jako inkubátor pro mladou generaci. Inscenace vznikla na základě OPEN CALLU, který uspořádala ARCHA+ ve spolupráci s Divadlem NIE pro širokou veřejnost a mladé performery ve věku 16-25 let. Tvůrci vybrali z více než 220 přihlášených 70 účastníků a účastnic a po intenzivním workshopu 22 mladých interpretů a interpretek obsadili do připravované inscenace. Vybraní performeři a performerky po dobu několika měsíců společně s profesionálními umělci Divadla NIE staví umělecký formát a otevírají pohled na problematická témata současnosti.

“Často stojíme před rozhodnutím, jestli věci, které v nás dřímají, zvládneme říct nahlas, nebo jestli si je nemáme nechat pro sebe. Ale čas společně strávený s lidmi, kteří jsou ochotni naslouchat, nám s rozhodováním může pomoci. Když nás někdo rozdělí na jednoho a jednoho a jednoho člověka, pak je možné vytvořit místo, kde můžeme být spolu.” popisují performeři a performerky.

Umělecký tým: Divadlo NIE & Katja Ebbel, Václav Kalivoda, Barbora Látalová, Anna Moberg, Iva Moberg, Kjell Moberg & Amelie Siba

Produkce: Iva Moberg

Producent: ARCHA+

Režie a koncept: Kjell Moberg

Pohybová spolupráce: Barbora Látalová

Hudební spolupráce: Anna Moberg, Václav Kalivoda, Amelie Siba

Skladba “Mami, tati”:  Slávek Pham, Skladba “A tak se spoléhám”: Vincent

Světelný design: Filip Horn

Scénografie: Katja Ebbel

Na výrobě scénografie spolupracovali: Katja Ebbel, Alexander Moberg, Alfred Grorud Soma, Linnea Grorud Soma

Účinkující:

Josef Arnot, Lucie Djakoualnová, Simona Horičková, Michaela Hřebejková, Kateřina Kadlecová, Václav Kalivoda, David Mirský, Anna Moberg, Alena Novotná, Tomáš Sedláček, Aneta Skalická, Ida Raiterová, Matyáš Pavlík, Slávek Pham, Karolína Peterková, Mojmír Pěnička, Josefina Rajnišová, Kateryna Savluk, Julie Scholzová, František Souček, Matilda Šilpochová, Viktorie Trávníčková, Lukáš Vejšický

Divadlo NIE
Projekt vznikl ve spolupráci se souborem Divadlo NIE, jedním z kritiky nejuznávanějších mezinárodních divadel dneška, které se věnuje převážně tvorbě pro mládež a dospělé. Divadlo NIE ve svých inscenací kombinuje fyzické divadlo, směs jazyků, živou hudbu, storytelling a propojuje umělce z Česka, Norska a dalších evropských zemí.

ARCHA+

Nový projekt ARCHA+ působí od ledna 2024 v prostorách původního Divadla Archa. Jeho cílem je plnit funkci společenské laboratoře a stát se bezpečným místem pro dialog a tvorbu mladé generace.

Zároveň si prostor drží funkci stagiony a nadále hostí festivaly, česká i zahraniční divadla a koncerty. Dramaturgický výběr hostů je převážně směřován na mladé tvůrce 
a publikum. Od sezóny 2024/25 dostane prostor i vlastní tvorba ARCHY+. Stavět bude na základních tématech, která vzešla z průzkumu zájmů mladé generace. Patří mezi ně zejména hledání vlastní identity, vztah k technologiím a inovacím a environmentální témata. Cílem ARCHY+ je nejen tvořit pro mladou veřejnost, ale zejména ve spolupráci s ní.

Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Prahy 1, Státního fondu kultury ČR, IDU, Perform Czech. Financováno Evropskou unií Next Generation EU.

Expozice představuje především bohatou galerijní sbírku a prostřednictvím tří set exponátů nabízí vhled nejen do nedávné historie umění, ale i do spletitých vazeb vizuální kultury s nejrůznějšími oblastmi života.

„Stěžejním tématem je civilizační svár, který se ve vývoji Zlína manifestuje. Na jedné straně je výrazná stopa modernizace a průmyslového rozvoje, který zanechala firma Baťa; na straně druhé tradiční a sentimentální pohled spojený s přírodou a venkovem. Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, například mobilní imersivní aplikace, která umožní návštěvníkovi zažít díla novým způsobem díky zvukovým, filmovým a animovaným prvkům nebo virtuální prohlídce,“ představuje koncept expozice Václav Mílek, ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Mezi vystavenými exponáty jsou nejen obrazy slavných umělců, jako je například Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jindřich Štýrský či Toyen, ale také díla méně známých tvůrců. Sekce architektury představuje modely ikonických staveb Zlína, které ukazují, jak se z malého venkovského městečka stalo centrum moderní architektury. Oddíl průmyslového designu se věnuje klíčovým osobnostem, jakými jsou Vincenc Makovský, Zdeněk Kovář nebo František Crhák, a to včetně jejich vlivu na vývoj designu.

Autorem prostorového řešení expozice je vizuální umělec, architekt výstav a kurátor Zbyněk Baladrán, který má na kontě desítky realizací. „Sbírka se nachází v původní tovární budově, která určuje charakter prostoru. Rámuje a určuje svou historickou a silnou moderní povahou vše, co se do budovy umísťuje. Přišlo mi, že je nutné lehce na racionalitu takové moderny navázat, ale nenapodobovat v detailu. Jediná skutečná aluze na polovinu 20. století je rekonstrukce způsobu vystavování na heraklitu, což byl skvělý kurátorský nápad. Snahou je – alespoň v místech, kde je to možné - ponechat jistou otevřenost pro obměnu i dalšími třeba textovými zásahy. Důležité je pro můj přístup také to, že architektura nezastiňuje artefakty,“ popisuje svůj záměr k pojetí expozice Z. Baladrán. Za vyhotovením grafického návrhu a designu k nové expozici stojí další zvučné jméno Lukáše Kijonky. Designér a art director při své práci spojuje teoreticky kritickou praxi s řemeslným procesem výroby. Součástí expozice je také na míru vyvinutá aplikace s rozšířenou realitou z dílny reklamní agentury Little Greta. Tento moderní produkt ještě více upevní reputaci krajské galerie jako inovátora mezi paměťovými institucemi.

O projekt nové expozice krajské galerie se zásadně zasloužila a k jejímu zdárnému dokončení a otevření přispěla radní Zlínského kraje zodpovědná za kulturu Zuzana Fišerová. „Věřím, že návštěvníky osloví nejen samotná umělecká díla, ale také promyšlené pojetí celé výstavy. Chceme-li, aby se k nám lidé rádi a opakovaně vraceli, musíme jít s dobou a přinášet nové podněty,“ sdělila krajská radní.

Projekt „Nová expozice Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně“, registrační číslo projektu: CZ.06.04.04/00/22_033/0000411, byl spolufinancován Evropskou unií.

Spolek JEDNOU chce dát příležitost novým tvářím v oblasti umění. Texty Všechno své si nosím s sebou tria autorek Bohadlová – Gricová – Žežulová a Vyhubyt Tomáše Ráliše přináší do ostravského prostředí téma krize bydlení a bezpečí domova. Ve třetím textu Barbory Rokytové dochází k úplnému rozpadu hodnot a vykořeněnosti postav: „Svět je celkem dost v pohodě. Vlastně jen celkem v pohodě. Spíš jen v pohodě. Možná je tak trochu míň v pohodě. Je až lehce v prdeli.“ Všechny tři texty získaly nominaci na ocenění v soutěži Evalda Schorma.

Palčivé problémy společnosti budou tematicky na loňský ročník NE_SMRTELNÉHO ČTENÍ navazovat svým konceptem i datem 2. listopadu. Tentokrát nebudou chybět i skutečné urny, do kterých se bude hlasovat o nejlepší ukázku. Hlasování slouží pro dramaturgický plán spolku v příštích letech. Který text vyhraje, ten by měli diváci vidět v příštích letech pod repertoárem spolku jednou z. s. Úkolem spolku je inscenaci v dalších letech zaštítit produkčně.

Markéta Bocková si vybrala ke spolupráci herce ze tří různých divadelních scén: Lucii Kraftovou, Kristýnu Panzenberger Krajíčkovou, Sáru Erlebachovou a Ondřeje Vyhlídala. Během čtení ukázek se budou herci pohybovat mezi vámi, takřka na dotek ruky. Mezi každou ukázkou proběhne krátká občerstvovací pauza, kdy si můžete objednat něco z doporučených nápojů a dezertů z kavárny s 50% slevou.

Režisérka o letošním čtení říká: „Všechny letošní texty se nějakým způsobem dotýkají tématu domova a jeho hledání, rozpadu nebo ztráty. Všechny zároveň mají svou vlastní svébytnou poetiku, která toto téma otevírá s vtipem, nadhledem a mírou absurdity. V rámci scénického tvaru se právě o tuto linku chceme opřít, a čtení pojmout také jako prostor hry s textem a jeho scénickou interpretací. Diváky prosíme v průběhu večera o zachování dekora a příhodné smuteční oblečení.“

O dramaturgii tří ukázek se postará Klára Pavlištíková, studentka třetího ročníku divadelní vědy z Univerzity Palackého, hudební složku tentokrát reprezentuje zpěvačka Joa Ferfecki s kytaristou Antonínem Růžičkou. Za vizuálem události stojí student třetího ročníku produkce Vojtěch Šmíd a produkčně-organizační složku zastupuje Tereza Agelová a Vendula Holčáková. Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostrava. Dále byl projekt rovněž podpořen Nadací Via v programu Místo, kde žijeme. Každou korunu, kterou nám diváci darují, nám Nadace Via zdvojnásobí až do výše 20 000Kč. Vybranou částku chceme využít na důstojné honoráře všech členů a pro pokračování tohoto projektu v příštím roce.

„Oblast audiovize se za poslední léta proměnila a na to bylo třeba reagovat. Po téměř dvou letech intenzivní práce je tu zákon, který na tuto výraznou proměnu reaguje a audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost,“ podtrhuje důležitost novely ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Osobně považuji za velmi důležité, že novela zákona vznikla po podrobné diskusi, kterou naše ministerstvo vedlo s hráči na trhu audiovize. A děkuji svým kolegyním a kolegům poslankyním a poslancům za konstruktivní přístup v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně.“

Zlepší financování kinematografie, televizní tvorby a tvorby VOD platforem formou pobídek, jejichž výše se bude nově odvíjet od výkonu audiovizuálního průmyslu. V oblasti podpory je důležitým momentem harmonizace současného nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů audiovize (komerční televize, kina, kino-distributoři, české a zahraniční VOD). Přináší nastavení povinných 2 % parafiskálního poplatku pro všechny aktéry a motivaci VOD platforem k investici do tvorby místního obsahu stanovením zákonného procenta z obratu.

Hlavními změnami, které přináší, jsou:

• vytvoření udržitelného systému a transformaci Státního fond kinematografie na Státní fond audiovize;
• rozšíření možností podpory o "small screen", tj. tvorbu pro televize nebo streamovací platformy;
• rozšíření možností podpory o vývoj počítačových her a animovanou tvorbu;
• změna systému filmových pobídek tak, aby byl flexibilnější.

Expozice představuje především bohatou galerijní sbírku a prostřednictvím tří set exponátů nabízí vhled nejen do nedávné historie umění, ale i do spletitých vazeb vizuální kultury s nejrůznějšími oblastmi života.

„Stěžejním tématem je civilizační svár, který se ve vývoji Zlína manifestuje. Na jedné straně je výrazná stopa modernizace a průmyslového rozvoje, který zanechala firma Baťa; na straně druhé tradiční a sentimentální pohled spojený s přírodou a venkovem. Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, například mobilní imersivní aplikace, která umožní návštěvníkovi zažít díla novým způsobem díky zvukovým, filmovým a animovaným prvkům nebo virtuální prohlídce,“ představuje koncept expozice Václav Mílek, ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Mezi vystavenými exponáty jsou nejen obrazy slavných umělců, jako je například Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jindřich Štýrský či Toyen, ale také díla méně známých tvůrců. Sekce architektury představuje modely ikonických staveb Zlína, které ukazují, jak se z malého venkovského městečka stalo centrum moderní architektury. Oddíl průmyslového designu se věnuje klíčovým osobnostem, jakými jsou Vincenc Makovský, Zdeněk Kovář nebo František Crhák, a to včetně jejich vlivu na vývoj designu.

Autorem prostorového řešení expozice je vizuální umělec, architekt výstav a kurátor Zbyněk Baladrán, který má na kontě desítky realizací. „Sbírka se nachází v původní tovární budově, která určuje charakter prostoru. Rámuje a určuje svou historickou a silnou moderní povahou vše, co se do budovy umísťuje. Přišlo mi, že je nutné lehce na racionalitu takové moderny navázat, ale nenapodobovat v detailu. Jediná skutečná aluze na polovinu 20. století je rekonstrukce způsobu vystavování na heraklitu, což byl skvělý kurátorský nápad. Snahou je – alespoň v místech, kde je to možné - ponechat jistou otevřenost pro obměnu i dalšími třeba textovými zásahy. Důležité je pro můj přístup také to, že architektura nezastiňuje artefakty,“ popisuje svůj záměr k pojetí expozice Z. Baladrán. Za vyhotovením grafického návrhu a designu k nové expozici stojí další zvučné jméno Lukáše Kijonky. Designér a art director při své práci spojuje teoreticky kritickou praxi s řemeslným procesem výroby. Součástí expozice je také na míru vyvinutá aplikace s rozšířenou realitou z dílny reklamní agentury Little Greta. Tento moderní produkt ještě více upevní reputaci krajské galerie jako inovátora mezi paměťovými institucemi.

O projekt nové expozice krajské galerie se zásadně zasloužila a k jejímu zdárnému dokončení a otevření přispěla radní Zlínského kraje zodpovědná za kulturu Zuzana Fišerová. „Věřím, že návštěvníky osloví nejen samotná umělecká díla, ale také promyšlené pojetí celé výstavy. Chceme-li, aby se k nám lidé rádi a opakovaně vraceli, musíme jít s dobou a přinášet nové podněty,“ sdělila krajská radní.

Projekt „Nová expozice Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně“, registrační číslo projektu: CZ.06.04.04/00/22_033/0000411, byl spolufinancován Evropskou unií.

galeriezlin.cz