Co se děje

Cena bude mít již tradičně podobu kožichu, jenž pro letošního výherce navrhne mladá česká designérka Maria Nina Václavková, jež se specializuje na design obuvi a dlouhodobě se věnuje udržitelnému procesu výroby. Je držitelkou několika designérských cen - například The Talent of Design International Competiton nebo Outstanding Student Design 2017 award. Model jejích bot Rectangle shoes je dokonce vystaven v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Posledním laureátem Ceny Marka Ravenhill (za rok 2022) se stala inscenace 27 - exekuční show Jana Mydláře divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten v režii Petra Haška. Mezi další oceněné z minulých ročníků patří režiséři a režisérky Dušan D. Pařízek, Daniela Špinar, Jiří Havelka, Ivan Krejčí, Martina Schlegelová, Adam Svozil, Martina Kinská, Mikoláš Tyc, David Šiktanc, Martin Františák a Jakub Vašíček.

V rámci slavnostního večera proběhne hostování inscenace My, ľud! slovenského Divadla Na Peróne. Interaktivní inscenaci pro čtyři herce, ve které se diváci stanou lidanskými občany a jejich volba ovlivní dění v zemi. Jak jejich výběr dopadne? To se diváci dozví po samotném udílení Ceny Marka Ravenhilla, kterou předá sám režisér inscenace My, l'ud! Peter Kočiš. Divadlo LETÍ ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze tak pokračuje ve snaze představit českému publiku tvorbu slovenské nezávislé divadelní scény a navazuje tím na spolupráci z minulého roku, kdy Prahu navštívilo slovenské nezávislé Divadla Petra Mankoveckého s inscenací Nikdy Navždy v režii Mariána Amslera.

 

Inscenace nominované na Cenu Marka Ravenhilla za rok 2023:

Národní divadlo Praha
Cherry Man // Ivan Vyrypajev
režie: Kasha Jandáčková

“Mezinárodně uznávaný zahraniční autor napíše hru na objednávku Činohry Národního divadla, která její režii svěří mladé talentované režisérce. Přesně takové odvážné projekty by naše první scéna měla realizovat. Vrstevnatá hra, v níž se autor vypořádává s pocitem viny za svůj ruský původ, parafrázuje Višňový sad a balancuje na hraně mezi rovinou osobní a politické odpovědnosti, ve smělé režii Kashy Jandáčkové pojmenovává pomocí metafor a černého humoru stav současného světa, který se nachází na konci jisté éry.”
Marie Špalová

 

Jihočeské divadlo České Budějovice

Autorka // Ella Hickson

režie: Adam Svozil

“Autorka skotské dramatičky Elly Hickson je nesmírně provokativní a mnohovrstevnatá hra zabývající se otázkami genderové nerovnosti a uměleckých a životních hodnot nejen v divadelním světě. Hlavní hrdinka Ella se jak ve své hře, tak i v realitě nekompromisně vymezuje vůči zažitému společenskému řádu a pro ni zoufale konvenčnímu a neinspirujícímu divadelnímu prostředí. V režii Adama Svozila Na půdě Jihočeského divadla vznikla velice pozoruhodná inscenace, která otevírá zásadní témata dnešní doby, aniž by předkládala jednoduchá řešení nebo sama sebe brala příliš vážně, a daří se jí organicky propojovat silný apel s patřičným nadhledem. Velkou zásluhu na tom má herecké obsazení, které bravurně dokáže střídat křehce intimní polohy s bojovným apelem a humornou nadsázkou.“
Sylvie Vůjtková

 

Švandovo divadlo Praha

Trójanky // David Košťák

režie: Anna Turlo

“Hra Davida Košťáka Trójanky inspirovaná Euripidovým textem má velmi aktuální podtext. Ukazuje zákulisí války, v němž se nebojuje přímo, ale o to více trápení kumuluje. Výpovědi tří žen různého sociálního postavení ukazují, že se utrpení nevyhýbá nikomu. Spojení s ukrajinskými tvůrkyněmi, především režisérkou Annou Turlo a výbornými hereckými výkony v komorním prostředí Studia Švandova divadla přináší velmi působivý zážitek.”
Jana Soprová

 

Švandovo divadlo Praha

Na první pohled // Suzie Miller
režie: Lucie Ferenzová

 

“Nečekaná událost změní život a způsob uvažování sebejisté advokátce Tesse, která do té doby vyhrává každý případ. Nyní se sama stává obětí právního systému a ztrácí víru ve spravedlnost. Ve skvěle vystavěném monodramatu Suzie Miller vystřídá herečka Marie Štípková mnoho poloh: od dravosti, necitlivého cynismu a sebestředné soutěživosti se dostává ke zranitelnosti, citlivosti a bezmoci. Ačkoli ji neopouští bojovnost, nakonec začíná pochybovat jak o systému, tak sama o sobě. Ze statistik víme, že v České republice je každá desátá žena znásilněna, trestný čin však ohlásí pouhých 5 % z nich, což je z velké míry dáno obavou obětí, že jim nikdo nebude věřit. Mrazivou inscenaci v režii Lucie Ferenzové by ve Švandově divadle měl vidět každý. Třeba by pak snáze uvěřil a pochopil.”
Lenka Veverková

 

Činoherní studio Ústí nad Labem

Hanzelkazikmund // Kateřina Součková & Adam Svozil
režie: Adam Svozil

“Inspirováni životními osudy proslulých českých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda sepsali dramaturgyně Kateřina Součková a režisér Adam Svozil divadelní text, jenž přesahuje biografický žánr a překlenuje propast mezi minulostí a současností. Jeho ústředním tématem je totiž transformace fenoménu cestování ve 20. a 21. století, nejen v souvislosti s turbulentními proměnami politických režimů v Československu. Inscenační řešení je ve všech aspektech prodchnuto hravostí, která těží z nepřeberných možností pohybu divadelního znaku a invenčního využití metadivadelnosti. Zárukou funkčnosti konceptu je Brechtem poučené herectví Andrey Uhlík Bereckové, Petra Uhlíka, Kláry Suché, Jana Huška, Lukáše Černocha a Adama Ernesta.”

Petra Zachatá

 

Slovácké divadlo Uherské hradiště

Třináctkrát za svědka // Jan Šotkovský

režie: Lukáš Kopecký

“Dramaturg a dramatik Jan Šotkovský není v žánru komediálního a zábavného divadla žádným nováčkem. Jeho poslední dvě hry jsou zcela záměrným pokusem zmoci na jevišti dnes spíše filmový žánr romantické komedie (vedle Třináctkrát za svědka jsou to Čarodky uvedené v jeho domovském Vejminku). Šotkovský žánr romantické komedie funkčně divadelně rozvíjí a zahrává si s jeho žánrovým pravidly s nadhledem a ironií. Komedie byla napsána přímo na výzvu Slováckého divadla, tedy přímo na tělo protagonistům - inscenace v režii Lukáše Kopeckého se o tyto kvality textu opírá a zúročuje je.”

David Drozd

 

Divadlo pod Palmovkou Praha

Žena filmového kritika // Tomáš Dianiška, Petr Cífka

režie: Tomáš Dianiška, Petr Cífka & kol.

“Divadelní adaptace režiséra a dramatika Tomáše Dianišky, jejímž podkladem se stal stejnojmenný anonymní blog, je nejen vtipná a inteligentním humorem naplněná inscenace se záplavou gagů a popkulturních odkazů v brilantně vypointovaných dialozích, ale také komorní ironicky nadsazená sonda do úskalí partnerských vztahů. V dynamické souhře Barbory Kubátové a Jakuba Albrechta se otevírají na pozadí groteskních situací vážnější a aktuální témata jako pozdní mateřství, společenské stereotypy či zklamání z nenaplněných snů.”
Tatjana Lazorčáková

 

Centrum současné dramatiky

Od ledna 2010 Divadlo LETÍ realizuje pod záštitou Václava Havla projekt s názvem Centrum současné dramatiky. Cílem projektu je podpora vzniku nové dramatiky, podpora nových inscenací současné dramatiky, cirkulace textů, autorů, tvůrců a inscenací v rámci EU, teoretická reflexe současné dramatiky a propagace současné dramatiky mezi veřejností. Divadlo LETÍ se v rámci projektu mj. zapojilo do mezinárodní sítě divadel, věnujících se současné dramatice, Fabulamundi.

Projekt Cena Marka Ravenhilla je realizován za podpory Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Slovenského institutu.

 

Více informací:

www.divadlo-leti.cz

Kytice bez českého folkloru 

Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Vodník nebo Dceřina kletba… Čím nás tyto příběhy dodnes oslovují? Eliška Říhová v připravované inscenaci zůstává věrná původním textům, ale vytváří z nich svou vlastní svébytnou koláž. Drží se v ní zásadních témat, jakými jsou vina a odpuštění, osudovost, vztah k času nebo koloběh života. Podle režisérky se ale text Kytice pravidelně inscenuje stále tentýž způsobem – jako prvoplánově děsivé pásmo balad, v němž vystupuje Vodník jako příšera z jezera a Polednice jako strašidlo, co unáší děti. V inscenaci Kytice, my homeland hledá s tvůrčím týmem jinou cestu. 

„Cítila jsem velkou lítost nad tím, jak se s textem Kytice nakládá, a chtěla jsem upozornit na to, že když se text vyjme ze zažitých kontextů, otevírá ještě hlubší obsah. V našem pojetí vztahujeme balady (nebo jejich fragmenty) ke vztahu matky a dcery. Jedná se o archetypální lidskou vazbu, a proto nepotřebujeme český folklor a křesťanské pozadí. Právě to, že je text nadčasový, mu umožňuje fungovat mimo zavedené rámce, například v prostředí co-workingové kanceláře nebo moderního bytu,” popisuje Eliška Říhová. 

 

Komplikovaný vztah rodiče s dítětem 

Vztah matky a dcery je východiskem většiny balad a také hybatelem jejich děje. Kytice, my homeland se zaměřuje jak na situaci konkrétní matky, která zabije své dítě, tak na archetyp stvořitelky, která v rukou třímá celý svět. Autorky dodávají, že v inscenaci vypráví příběh matky, která má nekonečný počet pokusů na to, aby dovedla k dospělému životu svoji dceru. Dítě v Kytici sice opakovaně umírá, ale také se znovu a znovu rodí. 

Eliška Říhová k tématu dodává: „Vztah matky a dcery je pouto, které z našeho světa nikdy nezmizí. Vždycky se k němu budeme všichni vztahovat a Erbenův text pojmenovává palčivá místa téhle mezilidské vazby: jak vyvážit nutnost vydělávat peníze a péči o dítě (Poklad), jak zvládnout dětský pláč (Polednice), co se stane, když rodič nechce pustit dítě žít vlastní život (Zlatý kolovrat, Vodník) nebo jak unést, že mi moje dítě nikdy neodpustilo (Dceřina kletba). Pro současného diváka, který texty Kytice velmi pravděpodobně zná, může být inspirativní slyšet zmíněné fragmenty balad v naprosto současném, námi vybudovaném příběhu matky samoživitelky.” 

 

Michal Kern coby matka 

Navzdory genderu ztvární postavu matky herec Michal Kern. Rodák z jižní Moravy získal za hlavní roli ve filmu Arvéd Českého lva. Několik let působil v Divadle v Celetné, ztvárnil několik rolí v Národním divadle a v současnosti ho můžete vidět mimo jiné ve Studiu hrdinů. Eliška Říhová si ho vybrala pro jeho smysl pro přesnost, vztah k pohybovému divadlu a duchovnímu založení. Michal Kern v Kytici, my homeland ztvární archetyp matky–stvořitelky a ničitelky, ale také konkrétní matku, která neví, jak dostat od počítače své dítě. „Myslím si, že v mých inscenacích se snažím poukazovat na to, že rodičovská role je princip, který není vázaný na pohlaví. Že jde o hlubší pojetí toho, co znamená mít k někomu absolutní celoživotní vazbu,” přibližuje Říhová. 

Michal Kern režisérku doplňuje: „Já jsem matku nikdy nehrál. A vlastně jsem nehrál nikdy ani otce. Myslím si, že výzva pro mě není v tom, jestli budu hrát ženu, o to nám vlastně vůbec nejde. Výzva ale bude přesně trefit ten princip mateřství, ten archetyp matky ve mě. Vnitřně si ohmatat ten verš a najít v něm osobní výklad, probádat jeho vrstvy. A taky aby to všechno prostoupilo tělem a pohybem.” 

 

Kolovrat jako metafora našich životů 

Dceru v různých vývojových stádiích zhmotní Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová a David Petrželka. Scénografie se zhostí Jan Tomšů a kostýmy navrhuje Linda Boráros, která se ve Vzletu již podílela na inscenaci Objal mě bůh a nic. Hudbu ke Kytici, my homeland vytvoří Ivan Acher. V inscenaci bude účinkovat i profesionální přadlena Dita Fialová, která bude během představení příst vlnu na kolovrátku jako připomínka toho, že vše běží kupředu a nikdy se nezastaví. Zhmotní tak metaforu, která zní celou inscenací a stala se také podtitulem Kytice, my homeland: „Toč se a vrč můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku, a život lidský jako sen…” Režijně-dramaturgická dvojice Elišky Říhové a Alžběty Novákové se do Vzletu vrací po vytvoření úspěšné inscenace Příchozí o vztahu lidí na vozíku a jejich asistentů. Kytice, my homeland v premiéře 26. a 27. května bude vyvrcholením třetí sezóny vršovické kulturní křižovatky.  

Vstupenky na jednu z akcí koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

 
Vzlet – kulturní centrum otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.  


www.vzlet.cz  

 

Melancholická píseň Zůstaň je výpovědí vlastního životního příběhu. „Chtěla jsem napsat píseň o lásce/vztahu, který už má za sebou prvotní zamilování a ti dva se už doopravdy znají. To samozřejmě někdy přináší těžké chvíle, ale i ten okamžik, kdy se dva lidé rozhodnou, že i když není ani jeden z nich perfektní, stojí za to spolu zkusit prožít celý život… tam pro mě začíná pravá láska,“ komentuje zpěvačka Tereza Vítů.

Skladba vznikala ve studiu hudebníka Matěje Belka, bicí nahrál renomovaný bubeník Roman Vícha. Režie videoklipu se zhostil Jakub Mahdal. Spolu s Terezou vymysleli koncept videa, aby co nejlépe zachytil atmosféru samotné písně. Roli životního partnera zpěvačky ztvárnil herec Petr Konáš (Městská divadla pražská – ABC, Rokoko, seriály Šéfka, Sestřičky, Ordinace v růžové zahradě a další).

„Je zvláštní, že s Terezkou se známe už několik let, ale za tu dobu jsme se potkali asi třikrát. Nicméně kdykoliv se setkáme, je to jako by se potkali stáří dobří známí. Osobně pro ni mám velkou ‚slabost‘, takže když mě požádala o spolupráci, vůbec jsem neváhal. Píseň je krásná a celé se to víc, než povedlo. Jsem poctěn, že si vybrala zrovna mě," uvedl Petr Konáš.

Zůstaň není první ani poslední tvorbou Terezy, aktuálně pracuje na dalších novinkách. „Myslím, že jsem ve fázi života, kdy mi došlo, že není na co čekat a pokud chci dělat hudbu, musím začít a postupovat krok po kroku. Je pro mě důležité psát česky a chtěla bych písněmi vytvářet příběhy, které budou osobní a budou mojí výpovědí. Je to pro mě kontrast k tomu, že jako herečka říkám myšlenky někoho jiného,“ uvádí ke své cestě sólové zpěvačky.

Novinku najdete na streamovacích službách a kanále YouTube:

Video: https://www.youtube.com/watch?v=DBO_AL0Ja1c

Bio:

Zpěvačka a herečka Tereza Vítů vystudovala hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři. Působila v Jihočeském divadle, Městských divadlech pražských – ABC a Rokoko. Aktuálně hraje ve Vršovickém divadle Mana nebo v divadelní společnosti IndigoArt Company. Svou první velkou příležitost s natáčením dostala ve filmu BEZ DOTEKU (režie M. Chlupáček, 2013), kde ztvárnila hlavní roli dívky Jolany. Dále pak natočila několik dílů seriálu jako Ulice (role Alena Koukalová), Labyrint, Specialisté a další.

A co všechno můžete ve skanzenu zažít?

Muzeum ve volné přírodě chce návštěvníkům ukázat, jak se žilo a pracovalo na venkově v minulých staletích. Na ploše 30 hektarů se nachází více než padesát historických budov, které vyprávějí své příběhy. Kolik osob zde bydlelo, kolik bylo dětí, jak se spalo a jedlo a jak se vlastně dříve trávil volný čas? Světnice jsou autenticky zařízené, nahlédnout můžete do chlévů i do stodol. Na polích a v zahrádkách pěstujeme zemědělské plodiny. V akci jsou pracovní koně i stará technika. Kdo dnes ví, jak rostou brambory, obilí, chmel nebo jak voní jednotlivé bylinky? To vše zde můžete zjistit. Naše přírodní laboratoř stojí také za návštěvu. Chodíte rádi bosky? Vyzkoušet si to můžete například na speciálním chodníčku z různých přírodních materiálů.

Při procházce mezi stavebními skupinami můžete objevovat krásné motivy na fotografování. Příroda je v plném květu a na našich pastvinách se volně pohybují domácí zvířata. Přímo ve skanzenu chováme různá plemena ovcí, koz, prasat a drůbeže a na jaře se narodila a vylíhla spousta mláďat.

Pokud si naplánujete cestu v neděli, budete mít příležitost pozorovat při práci muzejního pekaře. Ten v muzeu roztápí pravidelně pec a peče výborný kváskový chléb a pečivo podle původních receptur. V provozu je samozřejmě také hostinec, který nabízí příjemné posezení a občerstvení. V muzejním obchůdku pořídíte suvenýry ze sortimentu rukodělného zboží a nejrůznější dobroty od místních výrobců.

Celý tým se těší na návštěvníky!

Místo: Skanzen Horní Falce, Neusath 200, 92507 Nabburg

Otevřeno: úterý – neděle od 9.00 – 18.00 hodin

Informace k provozu a programu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Projekt Okna do světa aneb filmové a mediální dílny pro děti z českých dětských domovů se zrodil v roce 2019. Na počátky vzniku projektu vzpomíná jeho zakladatelka a producentka Zuzana Dražilová: „V současné době existuje na území České republiky již mnoho filmových a animačních workshopů a dalších aktivit v oblasti tzv. audiovizuální výchovy, ale dětské domovy většinou nemají možnost svým chovancům takové aktivity umožnit. Proto jsem zažádala Ministerstvo kultury o první grant a zrealizovala sérii prvních celovíkendových dílen se dvěma skvělými a lektorsky zkušenými profesionály Terezou Reichovou a Vláďou Turnerem v Dětském domově Dlažkovice. Měli jsme štěstí, že skupina dětí byla moc fajn a vznikl zde i hudební klip, protože jeden z chlapců rapoval, a zajímavý krátký experimentální film, který jsme následně promítali na prvním ročníku A-TEENS, našeho mezinárodního filmového festivalu nejmladších v pražském kině Světozor. Získal zde Cenu diváků.“

V současné době se do projektu Okna do světa zapojilo celkem deset dětských domovů. V rámci workshopů se děti učí zacházet s profesionální technikou, naučí se zacházet s kamerami, foťákem na natáčení, nahrávat zvuk, stříhat a děti se rovněž seznamují s filmy, které je mohou při tvorbě inspirovat. To vše dle hesla: minimální teorie a maximální praxe. Filmové workshopy jsou určeny dětem ve věku 12-18 let. V každé skupině bývá v průměru kolem dvanácti dětí. Od roku 2023 organizátoři akce nově realizují také animační dílny, kterých se účastní naopak mladší děti ve věku 7-11 let. Ty ještě nejsou tolik schopny samy obsluhovat techniku. Od roku 2022 také s úspěchem fungují mediální dílny (v délce dvou hodin) na aktuální témata, např.: boj s předsudky, fake news, kyberšikana a bezpečnost na sociálních sítích či kritické myšlení. Lektory dílen jsou převážně mladí talentovaní absolventi z pražské FAMU (např. výběr z letošních lektorů: dokumentaristé Hana Muchová, Tomáš Hlaváček, Jan Šípek či animátoři Michaela Tyllerová a Václav Krejčí). Kolekci lektorů doplňují absolventi žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kteří se starají o podobu mediálních dílen. 

Filmy z dětských domovů se pravidelně účastní mezinárodních festivalů, jak doplňuje producentka Zuzana Dražilová: „V loňském roce jsme se dočkali dokonce i mezinárodního úspěchu. Šlo o dokument s názvem „Naše sny“, který vznikl v Dětském domově Duchcov. Získal Cenu v kategorii „Workshop Films“ mezinárodní organizace YCN – Youth Cinema Network (Síť mládežnického kina), která existuje dvanáct let a jsou v ní sdruženy mezinárodní festivaly filmové tvorby dětí a mládeže z celého světa. YCN uděluje každým rokem filmům z celého světa pouze čtyři ceny v různých kategoriích. Nejprve se film dostal do užších nominací tří filmů a následně mu porotci ze všech mezinárodních mládežnických festivalů dali svůj hlas. Všichni jsme to považovali za obrovský úspěch.“

Ambasadory letošního ročníku Okna do světa jsou výrazné osobnosti současné mladé generace - herci Antonie Formanová a Oskar Hes, kteří jsou věkově dětem z dětských domovů velmi blízcí. O smysluplnosti a významu tvorby z dětských domovů, která pro děti může být i jistou formou terapie, Oskar Hes prohlásil:

„Děti vidí svět jinak, svýma vlastníma očima. Nemají ještě zkostnatělou představu o tom, jak svět má a nemá fungovat a hlavně VYPADAT. Nejen to nabízí velmi zajímavý pohled na věc a film obecně. Pro dospělé je to dobrá připomínka jakési čistoty a svobody v práci, můžou se dětmi inspirovat a uvolnit se ve své vlastní tvorbě.
Děti skrze filmovou tvorbu můžou objevit novou vášeň a někdy i (možná) dokonce smysl nově „nalezeného“ života.“

Antonie Formanová, která pochází ze slavné umělecké rodiny a má sama pozitivní zkušenosti s filmovou výchovou a rovněž dobře zná i tvorbu dětí z dětských domovů, o jejich filmech řekla:

„Film je pro mě nesmírně důležitou kulturní složkou. Otevírá nám nové světy a pohledy na ten náš. Vypráví a vtahuje nás do cizích i našich vlastních příběhů. Je to pro mě skvělá forma sebevyjádření se a sdílení. Je takovým „Oknem do světa“, a přijde mi skvělé, že se otevírá i v dětských domovech.

Myslím, že děti z tohoto prostředí toho mají hodně co říct. A zároveň jim to dává možnost společně se na něčem podílet a kooperovat. Cítila jsem z jejich tvorby semknutost skupiny, zábavu jakou si u toho užili a především upřímnost. Možná by nám to mohlo více otevřít okno právě do toho jejich světa. A může se i stát, že někdo z nich skutečně najde zálibu se filmu věnovat, což by třeba za jiných okolností ani neměl možnost zjistit.“

A na co se diváci mohou těšit v červnu v Městské knihovně? Na projekci zve producentka Zuzana Dražilová: "Osmého června se zde budou prezentovat hrané filmy „Atletka“ a „Prozkoumávačka“, které vznikly v Lipové u Šluknova pod vedením Karolíny Peroutkové a Honzy Šolce. Dále výborný animovaný ekothriller „Ronaldova pouť do středu země“, o jehož excelentní kvalitu se postaraly lektorky Kateřina Knappová a Martina Turková, a delší hraný film na téma šikany, oba z Nové Vsi u Chotěboře. Také promítneme filmy, které se v současné době finalizují – v Potštejně se dokončuje hraný film „Neznámo“ na téma přátelství, v Duchcově zajímavá animovaná koláž, v Nové Vsi film o filmu a v Lipové kratinký ekofilm o vlkovi z místních lesů. Divákům chceme představit mezinárodně oceněný dokument „Naše sny“. Na akci se sjedou děti ze všech domovů, které se projektu v posledním období účastnily. Tato akce bude zajímavou přehlídkou a vyvrcholením práce za poslední období. V předsálí se navíc budou konat od 10 hod dopoledne různé animační workshopy pořádané skupinou Aniděti, kterých se budou moci zúčastnit všechny děti, které akci navštíví.“  

Filmovou producentku těší zájem dětí o filmovou tvorbu. „Baví mě přinést dětem z dětských domovů do jejich životů zcela jinou dimenzi. „Otevřít jim okna“ - filmová a ostatní, kterými mohou nahlédnout do jiného světa… V projektu vidím velký smysl, dává mi chuť do života. Zprostředkovávám dětem s minimem příležitostí něco, co by si asi nikdy ani nezkusily,“ vysvětluje Zuzana Dražilová.

Projekt významně podpořilo Ministerstvo kultury z Fondu národní obnovy v rámci výzvy Kreativní učení a také Ministerstvo školství.

V příštím roce v zimě proběhnou ozvěny letošních Oken do světa v rámci A-TEENS, mezinárodního filmového festivalu nejmladších, kde se promítají poutavé filmy vytvořené dětmi a teenagery z celého světa (ve věkové skupině od 6 do 20 let). Tento festival, který funguje již od roku 2019, je členem YCN (Youth Cinema Network), organizace sdružující různé subjekty zabývající se audiovizuální výchovou na mezinárodní úrovni. A nejbližší ročník je naplánován na 12. - 23. února 2025 online a v kinech v kinech Vrchlabska, Mladoboleslavska a Rychnovska. Na programu budou už i nové filmy z dětských domovů vzniklé v rámci Oken do světa. Následné ozvěny A-TEENS budou rovněž online a v kinech především Středočeského a Královéhradeckého kraje k vidění do konce března 2025.

 

Více info o projetku Okna do světa a o A-TEENS zde:

https://www.afilmteensfest.com/cz/further-program-okna-do-sveta/

https://www.oknadosveta.eu

 

Životopis zakladatelky projektu Okna do světa producentky Zuzany Dražilové zde:

 

Filmová producentka, pedagožka, zakladatelka neziskových organizací Adonai for People a Dokumenty, mládež & společnost a také Sunfilms s.r.o., vystudovala katedru produkce na pražské FAMU a obor herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Po absolvování FAMU založila distribuční společnost Sunfilm s.r.o., která distribuovala na území ČR a SR artové filmy z celého světa (Lola běží o život, Pravidla moštárny, Charakter, Antonia, Hlavní nádraží, Marná lásky snaha, Příběh Alvina Straighta a další). V současné době se zaměřuje především na filmovou, audiovizuální a mediální výchovu pro děti a mládež a přes dvacet let realizuje různé projekty, kulturní a vzdělávací akce. Jako producentka je podepsána pod několika oceňovanými dokumentárními projekty a cykly, např. Zmizelí sousedé aneb Pátrání kamerou teenagerů po stopách Židů, Dcery 50. let (svědectví pětatřiceti dcer politických vězňů z 50. let natočené studenty FAMU), tento projekt vznikal pod záštitou Prezidenta Václava Havla a supervizí režisérky Heleny Třeštíkové. Projekt získal cenu Zlatá hvězda Evropské komise a byl distribuován do více než 2 800 škol a 100 různých institucí v zemích EU. Zuzana Dražilová byla také producentkou cyklu Děti 50. let o osudech dětí politických vězňů (koprodukce s ČT a FAMU; čtyři z 12 dokumentů byly oceněny v USA na Worldfestu v Houstonu a na New York IIFVF). 

 

Knihodělna, tedy knihařská dílna a muzeum Bedřicha Zákosteleckého, je nevšedně zachovalou, kompletní dílnou svého druhu u nás. Strakonická kulturní nabídka se tak v červnu rozšíří o tento unikát s rozmanitým programem. Slavnostní otevření se uskuteční 31. 5. 2024 na třetím nádvoří strakonického hradu a nabídne jak vynikající hudební vystoupení a divadelní představení, tak neméně zajímavý doprovodný program. Ten se zaměří na knihařské řemeslo v podobě výtvarných dílen či netradiční výstavy.

Bedřich Zákostelecký se věnuje knihařině přes čtyřicet let a za tu dobu nasbíral cenné zkušenosti u světově známých knihařů z tuzemska i zahraničí. Základ jeho dílny tvoří 15 dobových strojů, doplněných stovkami předmětů sloužícími k ručnímu zlacení, šití, lisování či vyřezávání. Zmiňované činnosti si budou moci zájemci vyzkoušet již v prvním roce fungování dílny. Nabídka kurzů se bude soustředit na knihařské techniky. Účastníci se během nich seznámí se základy rukodělné práce. Všechny své výtvory si budou moci odnést domů. Lektorské úlohy se ujme sám Bedřich Zákostelecký se svou kolegyní.

„Zasvětili jsme přípravě Knihodělny a jejímu přesunu z Přeštic na strakonický hrad poslední 3 roky a jsme nadšení, že po letech práce ji konečně můžeme představit veřejnosti. Věříme, že si brzy najde své publikum a bude sloužit laikům, studentům uměleckých oborů i profesionálním knihařům“, uvedl Jan Zákostelecký, syn knihaře Bedřicha, který měl uvedení Knihodělny v život na starosti. Sám knihař Zákostelecký doplnil: „Mnoho let jsem se věnoval knižní vazbě a teď je důležité, aby má dílna sloužila dál. Jsem rád, že ji budou moci využívat všichni, kteří mají o toto krásné, ale ohrožené řemeslo stále zájem. Dílnu jsem začal budovat právě ve Strakonicích, kam na konci mé profesní dráhy opět doputovala, aby sloužila dalším začínajícím i pokročilým řemeslníkům.“

Další informace ke Knihodělně jsou dostupné na webových stránkách www.knihodelna.cz.
 

CESTA

David Moješčík, narozen 25. července 1974 ve Frýdku-Místku, po oboru kamenickém v Žulové studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší. Ateliér sochařství u prof. V. Preclíka a M. Gabriela na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně absolvoval 2002, kdy zároveň získal Cenu Josefa Hlávky. Působil jako pedagog na SUPŠ a na soukromé škole AveArt, obé v Ostravě. Od roku 2004 je umělcem na volné noze. 2007 vybrán k tvůrčímu pobytu v Irsku.

Jádrem jeho tvorby se stala figurativní plastika. Využitím jejích předností vytváří díla v postojích a pozicích, k nimž zároveň řeší celou kompozici se vztahem k materiálu a prostoru. Současně i při nejmodernější technologií dokáže udržet klasickou linii plastik, čímž jim dodá tzv. teplou lidskost.

 

INSPIRACE

Z umění Egypta, Antiky, evropského klasicismu, jógy, filozofie, symboliky umění 19. století čerpá pro své uzavřené hladké formy. Zaměřuje se na lidské tělo, zejména ženské linie. Hyperrealistou je zván, realismus mu je však pouze prostředkem k dosažení výslednému výrazu děl, jimiž prostupuje klid. Pro sochy v exteriéru i portréty užívá autor i míru ironie a nadsázky. Řadu děl má v projektech, další tvoří samostatně či ve spolupráci s odborníky a architekty. V Praze je to především úprava Činoherního klubu, pomník Operace Andropoid (atentát na R. Heydricha). V Ostravě Levitace ve Svinově, Karel Kryl před Českým rozhlasem ad. Umělec vystavuje samostatně i skupinově po celé ČR i v zahraničí.

 

KULTURA

Ještě dvě díla autora v Ostravě. První Leoš Janáček s lavičkou (2017) na Jiráskově náměstí, zv. Kuří rynek. Zadáno bez výběrového řízení, tedy roku 2020 jednání o prodeji sochy, případně přemístění do areálu Městské nemocnice, kde skladatel zemřel. Druhá socha Věra Špinarová (2018) v Husově sadu, budící emoce veřejnosti, údajně i „nepodobou“. Terč: soše, stojící se všeobjímajícím gestem, do rozpažených rukou přidána trubka, kabelka, girlanda na šíji apod. A na umělce vyvíjen enormní tlak svolit k její dražbě. Dnes, naštěstí obě sochy stojí na původních místech. – Proč to zmiňuji? Jde jednak o neúctu vůči umělci jako autorovi. Jednak popsané projevy svědčí o pramalé kulturnosti z řad veřejnosti k umění jako celku.

 

VLIV

Tvorbu autora ovlivňují dvě polohy: spiritismus východního budhismu i romantismus západní kultury. Jako dva proudy řeky, v níž se tvary, barvy, plochy slévají v jediný. Již za studií na FaVU v Brně každá sochy umělce obsahovala v sobě více výrazů, slitých do jediného proudu hmoty. Soulad vnějšího s vnitřním. Naléhavá krása nahoty v ženských aktech, působící až chladně, je jeden proud. Druhý proud vychází z jógy (umělci dané, neboť otec-jógín vedl k józe i svého syna), kdy výsledná figura vyrovnává svou gravitaci třemi body: malíčkem nohy, prstem ruky pravé a prstem ruky levé. Přitom obrys linie figury uvnitř jakoby rotuje. – Jakoby uvnitř zastaveným pohybem je silná jedna z posledních soch Ishvara (2019-2020) v náročné jógové pozici působí až mužsky.

 

EVA

Po setkání vedení Rehabilitačního centra v Čeladné s umělcem byl sochař osloven k realizaci sochy pro prostor lázní. Při jejím slavnostním odhalení řekl MUDr. Milan Bajgar, ředitel Rehabilitačního centra: „Abychom mohli úspěšně, dobře a rychle léčit naše pacienty, potřebujeme tři věci: dobrou medicínu, krásnou přírodu, dobré umění. Umění je důležité a spoustě lidem pomáhá, aby se uzdravili... Socha Evy má roztažené ruce a mně to připomíná…, kdy Panenka Marie bdí nad dětmi… A proč Eva? Chtěli jsme mít v parku ženský prvek. Eva má roztažené paže, což symbolizuje něco mezi ochranou a objetím… naše praprapramáti, která má starost, jak to s námi bude.“ Poté umělec poděkoval odborníkům z Horní Kalné, kteří mu sochu pomohli odlít. Mnozí zájemci vyslechli i autorovu prezentaci o tvorbě a vzniku plastiky, kde pochopili, že umělec je významným představitelem současného českého sochařství a že jeho sochy krášlí mnohé prostory.

 

Krásná díla Davida Moješčíka budou tedy krášlit prostory Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku na jeho výstavě / od 20. června–22. září 2024.

více na www.muzeumbeskyd.com

„Květnové SOUSEDÁNÍ má prozatím asi nejpestřejší program. Do akce se totiž postupně zapojuje čím dál více jednotlivců i spolků a různých neformálních skupin z Hradce Králové. Jsme moc rádi, že se nám daří dlouhodobě spolupracovat třeba s klubem a cyklopointem Bajkazyl, Komunitní zahradou Střelák nebo s několika sociálními podniky. Naprostým nováčkem na nedělní akci bude 11:11 production s filmovým koutkem. Ti během SOUSEDÁNÍ budou celou akci snímat a poté ze záznamu vytvoří spot,“ zve na nedělní odpoledne Ilona Mach z neformální skupiny Divá bába, která za organizací sousedských setkání stojí.

I tentokrát připravují organizátoři kreativní dílnu na téma pohlednice. Tu si připravila výtvarnice Dominika Cyprová. Jednoduché motivy sprejované na papír si mohou vytvořit i ty nejmenší děti. Dospělí se pustí třeba i do složitějších šablon. K zapůjčení také budou na místě knížky na čtení nebo člověče, nezlob se.

Hudební produkci zajistí kapela The Brownies – manželská dvojice z Prahy, která hraje soul, reggae, jazz, latinsko-americke rytmy, rock n' roll i swing. Pavel Rohlena se přitom postará o zpěv, scat a rozehraje i osmistrunnou kytaru. Hana Rohlenová bude udávat rytmus na perkusně-bicí soupravu.

Už podruhé dá SOUSEDÁNÍ prostor také pro autorské čtení. Projekt ZRCADLA představí Báseň O Tobě a čtení z knihy Historky Mořských Vlků. Místní umělec známý pod pseudonymem Tygr Liška zase slibuje žertovné portréty, které bude vytvářet přímo na místě.

„Naším záměrem je přinést na SOUSEDÁNÍ také sportovní aktivity. Už potřetí zveme začínající i pokročilé běžce na tzv. SOUBĚH. Běh kolem historického centra a podél Orlice povede zkušený běžec Petr Martinovský, který se postará o to, aby všichni, kteří na trasu vyběhnou, doběhli až zpět na Malé náměstí,“ vyzývají organizátoři zájemce o běhání a dodávají, že se startuje společně ve 14:30. Trasa je okružní, takže po návratu se běžci mohou zapojit do kulturního a tvůrčího programu.

Zajímavostí květnového SOUSEDÁNÍ a velkým lákadlem bude jistě filmový stánek 11:11 production. Filmoví nadšenci, kteří stojí např. za filmem Díky, chlapi, který měl tento týden premiéru v Bio Central, připraví přímo na náměstí filmové zákoutí s profesionální technikou. Tu navíc budou napájet solární panely. Během akce vznikne časosběrný záznam, ze kterého poté 11:11 připraví krátký spot SOUSEDÁNÍ.

Návštěvníci akce mohou ale také přijít s vlastním programem. Organizátoři proto vyzývají všechny, kdo mají nějaký nápad na to, jak na Malé náměstí přivést život, aby se ozvali na FB nebo Instagram Divé báby nebo prostě přišli. Vítáni jsou všichni, kteří přispějí další aktivitou a připraví ostatním příležitost k zapojení i seznámení.

 

SOUSEDÁNÍ – 19/5 OD 14 DO 18 HODIN
kontakt pro stánkaře piste@ilonamach.cz
FB/IG: @divaabaaba
Akce probíhá pod záštitou a s finančním přispěním Statutárního města Hradec Králové.

Festival se kromě špičkových hudebních interpretů, propojení mluveného slova a klasické hudby pro veřejnost i školy pyšní také přidanou charitativní hodnotou. Letošní sbírka bude věnována na podporu kostela sv. Jiří v Kostelci u Nadryb.

Plzeň bude hostit celou řadu koncertů: úvodní 30. května ve Velké synagoze, 2. června v Západočeském muzeu, 13. června v Korandově sboru, 12. září  a 2. října ve Staré synagoze, 5. listopadu v Domě hudby a nakonec 14. prosince v Kostele Nanebevzetí panny Marie (u františkánů).

O zahajovacím koncertu říká dramaturgyně a ředitelka festivalu Jitka Hosprová: „Mimořádný slovenský houslový talent Teo Gertler má za sebou již celou řadu prestižních koncertů a

vítězství v mezinárodních soutěžích. Vystupuje s profesionálními orchestry a po boku významných

hudebních osobností. V Plzni ho uvedeme premiérově spolu s významným českým souborem

SKO. Program bude věnován Roku české hudby,“ zve Hosprová, která pochází ze severního Plzeňska a dodnes k němu má navzdory svému mezinárodnímu působení silný vztah.

Do regionu se Procházky uměním vydají celkem desetkrát: 1. června do Plas, 27. června do Dolní Bělé, 29. června do Kostelce u Nadryb,  6. července do Březína, 27. července do Štědré, 28. července do Skoků u Žlutic, 16. srpna do Nečtin, 24. srpna do Rabštejna nad Střelou, 6. září do Manětína a 14. září do Chyše.

Letošní výtěžek poputuje tradičně na Severní Plzeňsko, konkrétně na opravy kostela sv. Jiří v Kostelci u Nadryb. Původně gotická stavba byla v 18. století přestavěna pravděpodobně barokním architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem. Památkově chráněný kostel na okraji obce tvoří výraznou krajinnou dominantu.

Nyní je bohužel interiér kostela zdevastovaný a střecha není opatřena okapy, takže na řadě míst zatéká do krovu. Skupina místních obyvatel a chalupářů se snaží spolu s příznivci kultury kostel pořádáním hudebních a jiných kulturních akcí oživit a zachránit. Od roku 2022 se zde pořádá Noc kostelů, v roce 2023 místní po mnoha desítkách let obnovili pouť na svatého Jiří. Do komunitních akcí se pravidelně zapojuje farář z farnosti Dýšina P. Tomáš Kadlec.

 

Koncerty budou v předprodeji přes Ticketportal, a to za 450 Kč (základní vstupné) / 300 Kč (zlevněné) a 700 Kč (premium). Kromě předprodeje bude možné v případě volné kapacity zakoupit vstupenky i na místě před začátkem koncertu.

Podrobný program jednotlivých koncertů najdou zájemci na webu www.prochazkyumenim.cz.

 

Dramaturgie XII. ročníku festivalu Procházky uměním na Plzeňsku

30. 5. 19:00 Plzeň - Velká Synagoga: ,, Sukův komorní orchestr “

Teo Gertler - housle

Jitka Hosprová - viola

Martin Kos - housle, umělecký vedoucí

Mimořádný slovenský houslový talent Teo Gertler má za sebou již celou řadu prestižních koncertů a vítězství v mezinárodních soutěžích. Vystupuje s profesionálními orchestry a po boku významných hudebních osobností. Jitka Hosprová jej představí premiérově v Plzni se Sukovým komorním orchestrem se kterým ji pojí letitá spolupráce. V programu zazní hudba Sylvie Bodorové, L. Janáčka, J Suka, Viktora Kalabise, koncert je věnován Roku české hudby. 

 

1. 6. 18:00 Plasy – Kostel Nanebevzetí panny Marie / Smetana 200

10:30 - Koncert pro školy : ,, Pauline Metternich, mecenáška Bedřicha Smetany “

Alžběta Polášková - soprán

Jitka Hosprová - viola

Kateřina Englichová - harfa

Zdeňka Žádníková Volencová

Bedřich Smetana měl nejen silné vazby v Plzni, ale také v jejím okolí. V Plasích pobývající Pauline Metternichová byla nejen manželkou Richarda Metternicha, syna známého rakouského kancléře, ale především jednou z nejvlivnějších osobností tehdejšího kulturního života v habsburské monarchii. Málo známou skutečností je, že byla Smetanovou velkou příznivkyní a dokonce se pokusila o uvedení jeho opery Prodaná nevěsta v Paříži. V sále zámecké prelatury v Plasích zazní Smetanova hudba – cyklus ,,Večerní písně” v podání sólistky národního divadla, sopranistky Alžběty Poláškové a harfistky Kateřiny Englichové, která také zařadí Trnečkovu Fantazii na Smetanovu Vltavu. Program doplňují francouzští současníci B. Smetany a také písňový cyklus ,,Cikánské písně” A. Dvořáka. Koncert je součástí festivalového cyklu ,,Na panství kancléře Metternicha”.

 

2. 6. 10:30 h Plzeň, Stará synagoga / Smetana 200 : „České komorní matiné“

Veronika Bóhmová – klavír

Miroslav Matějka - flétna

Bledar Zajmi - violoncello

Jan Václav Tomášek: Tre ditirambi č. 2 E dur op. 65 pro klavír

Dopolední koncert ,,České komorní matiné” je věnován oslavám Roku České Hudby/ Smetana 200. V podání členů souboru Martinů Ensemble zazní hudba nejvýznamnějších českých skladatelů, kteří patří mezi vybrané osobnosti roku České hudby. Budeme tak moci vyslechnout zajímavá díla v podání skvělých interpretů v novém festivalovém formátu - v dopoledním matiné.

 

13. 6. Plzen 19:00 /Korandův sbor/: Smetana 200

Pavel Kohout - varhany

Jitka Hosprová – viola

Vynikající mezinárodně uznávaný varhaník Pavel Kohout připravil společně s Jitkou Hosprovou program k oslavám Roku české hudby. Budeme tak moci v rámci cyklu vyslechnout Smetanovo dílo ,,Šest preludií” a také symf. báseň Vltavu v úpravě Barbary Bannasch pro varhany. V rámci programu budou také uvedené skladby českých soudobých skladatelů, a to v nově opraveném koncertním prostoru Korandova sboru. Ten nově nabízí zrekonstruované romantické varhany Karla Urbana z roku 1933a tak bude možné tento koncertní a náročný program v cyklu koncertů uvést.

 

26. 6. Plasy, Kostel Nanebevzetí panny Marie/ koncert pro děti

Jitka Hosprová – viola

Vít Aschenbrenner - varhany

 

27. 6. Dolní Bělá, Kostel - Povýšení sv. Kříže / 10:00 koncert pro děti / 18:00 večerní koncert

James Strauss - flétna

Bronislava Klablenová - harfa

Jitka Hosprová - viola

Pod panství kancléře Metternicha spadá také malebná obec Dolní Bělá. V místním kostele s mimořádně vhodnou akustikou pro komorní hudbu pravidelně vystupují špičkoví čeští umělci. Tento rok se představí spolu s českou harfistkou Bronislavou Klablenovou flétnista James Strauss z Vídně. Pochází však z Brazílie a tak zazní v rámci programu hudba z Vídně a také originální brazilská. Koncert je součástí festivalového cyklu ,,Na panství kancléře Metternicha”.

 

29. 6. 18:00h Kostelec u Nadryb (Kostel sv. Jiří): Smetana 200 – „Z mého života“

Jitka Hosprová – viola

Zemlínský kvartet:

František Souček - housle

Petr Střížek - housle

Petr Holman - viola

Vladimír Fortin – violoncello

V kostele, do kterého poputuje výtěžek vstupného z celého festivalu, zazní Smetana v podání českého

souboru Kvarteta Martinů. Program pojmenovaný podle slavného Smetanova díla rámují dva

čeští hudební velikány. Zazní Smetanův slavný kvartet ,, Z mého života”, který autor komponoval již

hluchý a ve své předpremiéře interpretoval na violu Antonín Dvořák. Symbolicky o ,,viole” bude celý

večer počínaje velkým solem v kvartetu a dvěma violám je věnován i slavný Dvořákův Kvintet ES dur.

Český muzikolog a skladatel Jaroslav Smolka zasvětil svůj badatelský život Bedřichu Smetanovi a vytvořil skladbu pro violu solo na základě dochovaných fragmentů z nedokončené symfonické básně ,,Viola als Master”. Skladatel ji nazval ,,Mlha sklíčenosti ” vzhledem ke stavu mysli B. Smetany v poslední fázi života. Čtveřici českých skladatelů doplní Luboš Fišer a jeho originální skladba ,, Sonáta pro violu a smyčcový kvartet”. Ta patří do repertoáru Jitky Hosprové a právem zazní ve společném programu věnovanému roku české hudby. Koncert je součástí festivalového cyklu ,,Na panství kancléře Metternicha”.

 

6. 7. Březín / Kostel sv. Bartoloměje /: ,,Duo Terez” a Justin Svoboda

Lucia Fulka Kopsová - housle

Tomáš Honěk - kytara

Jitka Hosprová - viola

Jan Novák - Sonata Serenata

Antonín Tučapský - Duo Concertante

Lukáš Hurník - Conversations

Ondřej Kukal - Kytaroviolino op. 41

Matej Benko - Strangers

Procházky uměním do svého cyklu zařadili mladý soubor Duo Teres, jež se velmi sympaticky etabluje na hudební scéně originálními skladbami českých skladatelů. Kostel sv. Bartoloměje v Březíně již navštívila celá řada významných hudebních osobností, prostor barokní lodě je velmi oblíbený a ideální pro komorní soubory. Sbírka XI. ročníku festivalu byla věnována na podporu opravy místních varhan, které jsou desítky let mimo provoz. Koncert je v cyklu.,, Ve stopách pánů z Kokořova”.

 

27. 7. Štědrá / Kostel Narození Panny Marie/

Jarmila Vlachová - akordeon

Eva Šašínková - kontrabas

Jitka Hosprová - viola

Dvě vynikající interpretky kontrabasistka Eva Šašínková a akordeonistka Jarmila Vlachová s polu s Jitkou Hosprovou nabízí ve svém programu nesmírně zajímavé spojení hudebních nástrojů. Program vycházející z baroka a ve své druhé části dá prostor skladbám klasicistním pro kontrabas, který byl právě v této době velmi populární a představí se ve skladbách kontrabasistů své doby G. Bottesiniho nebo Dietterse von Dittersdorfa. V nové festivalové destinaci na území pánů z Kokořova vystoupí interpretky v barokním kostele Narození Panny Marie.Koncert je v cyklu ,, Ve stopách pánů z Kokořova”.

 

28. 7. Skoky u Žlutic – Kostel Navštívení P. Marie

Štěpán Rak - kytara

Maurizio Sciarretta/Ita - housle

Jitka Hosprová- viola

Barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic patří ke skvostům, které si jistě zaslouží pozornost veřejnosti a v dnešní době je atraktivním místem pro milovníky historie. Byl vybudován na základě zjevení Panny Marie a zázraků spojených s touto událostí a po dlouhou dobu byl spjat s dějinami rodu Kokořovců. Program tedy bude sestaven kombinací vrcholných a závažných děl baroka s autorskou tvorbou české kytarové legendy Štěpána Raka. Chaconne z Partity č. 2 J. S. Bacha zahraje italský houslový virtuos Maurizio Sciarretta, který s oběma umělci vystupuje a společně provedou další části programu. Koncert je součástí cyklu ,, Ve stopách pánů z Kokořova”.

 

16. 8. Nečtiny /kaple sv. Anny/: ,,Czech Philharmonic Jazz Band”

Tomáš Kopáček - umělecký vedoucí, klarinet, tenor saxofon

Jaroslav Halíř - trubka, Lukáš Moťka - trombon, Michal Kostiuk - baryton saxofon

Jakub Dvořáček - klavír,Petr Ries - kontrabas, Jan Prchal - bicí, Eliška Kopáčková - zpěv

V kapli sv Anny v goticko- renesančním stylu vystoupí Czech Philharmonic Jazz Band, který sdružuje sólisty České filharmonie a jazzové hudebníky v unikátním celku. Svou kvalitou se tento soubor zařadil mezi špičková hudební tělesa. Velký ohlas vzbudily jejich jazzové úpravy skladeb Antonína Dvořáka či společné vystoupení s Bobby McFerrinem ve Dvořákově síni Rudolfina. Výběr repertoáru sahá od raných dixielandů přes swingovou éru až po autorské skladby. Velkým vkladem tohoto ansámblu je nástrojová virtuozita, tónová kultura, dynamický rozsah a precizní intonace. ,, Ve stopách pánů z Kokořova”.

 

24. 8. Rabštejn nad Střelou /Zámecký sál / : ,, Mozart vs Salieri ”

Marie Fajtová – soprán (sólistka opery ND), Jitka Hosprová - viola

PRAŽSKÉ DECHOVÉ TRIO

Zdeněk Rys – Hoboj Milan Polák – Klarinet Lukáš Kořínek – Fagot

V duchu tradic, již ve světě proslulé české komorní hudby, vzniklo nově v roce 1993 Pražské dechové trio navazující na dlouholetou úspěšnou uměleckou dráhu souboru, založeného v roce 1966. Současní hráči Pražského dechového tria , dříve Hlávkova, spolupracujícího se stejnojmennou kulturní nadací – Zdeněk Rys – hoboj, Milan Polák – klarinet, Lukáš Kořínek– fagot (absolventi Pražské konzervatoře a Akademie muzických umění) po léta působí na scéně předních profesionálních orchestrů a pedagogicky na universitní úrovni. Soubor je stálicí české i mezinárodní hudební scény, spolupracuje s předními českými sólisty a pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V rámci festivalového koncertu soubor vystoupí společně s Jitkou Hosprovou a solistkou Národního diavdla sporanistkou Marií Fajtovou a uvede originální program Mozart vs. Salieri aneb jako to bylo doopravdy. Koncert je zasazen do půvabného zámeckého sálu v Rabštejně nad Střelou, bývalém sídle hraběcího rodu Lažanských, a to ve festivalové řadě ,,Za stříbrnou loukotí Lažanských”

 

6. 9. Manětín / Zámecký sál/ Smetana 200 : ,, Z Domoviny”

Miroslav Sekera - klavír

Olga Šroubková - housle

Ondřej Kepka - průvodce

Barokní zámek v Manětíně patřil významnémů českému šlechtickému rodu Lažanských. Bedřich Smetana byl velmi podporován českou šlechtou a například jeho první hudební škola byla založena práve v paláci Lažanských. V krásném barokním sále manětínského zámku, jehož majitelka a budovatelka Marie Gabriela Lažanská byla známou milovnicí hudby a mecenáškou umění, vyslechneme v podání elitních interpretů slavná Smetanova komorní a klavírní díla. Koncert ,, Z domoviny” slovem provede Ondřej Kepka. Koncert je součástí řady ,,Za stříbrnou loukotí Lažanských”.

 

12. 9. Plzen 19:00 Stará synagoga: ,,Jitka Hosprová a Estrerhazy Quartett”

10:30 dopolední koncert pro děti

Kvarteto je pojmenováno po maďarském knížecím rodu Esterházyů, s nímž Joseph Haydn

působil jako kapelník 30 let svého života. Pravidelně se vyskytuje ve Frankách, ale i v zahraničí,

např. v Itálii a Francii, v Turecku a Senegalu. V roce 2015 bylo kvarteto pozváno do

norimberského partnerského města Šen-čen v Číně.

 

14. 9. Chyše /zámecký sál/ Smetana 200: ,,Bagately, Impromty a Dumky”

Jaroslava Vernerová Pěchočová - klavír

Ludmila Peterková - klarinet

Jitka Hosprová - viola

Dvě významné dámy české hudební scény Ludmila Peterková a klavíristka Jaroslava Pěchočová společně uvedou s Jitkou Hosprovou další ze série programů k oslavám roku české hudby. Vedle klavírního díla B.Smetany zazní slavné klavírní trio Dumky A. Dvořáka v úpravě Kryštofa Mařatky pro violu, klarinet a klavír. České romantiky doplní skladby české skladatelské skupiny Quattro Luboše Fišera a Zdeňka Lukáše. Koncert je ve festivalové řadě ,,Za stříbrnou loukotí Lažanských”.

 

2. 10. Plzeň, Korandův sbor: ,,Srdjan Vukasinovic a Epoque Quartet”

Srdjan Vukasinovic se řadí mezi přední akordeonisty současnosti. Jeho svěží, inovativní a všestranný přístup k hudbě vedl k pověsti velkého koncertního mistra, který umí vždy uspokojit zvědavost a potřeby všech různých druhů publika. Jako mladý hudebník získal první cenu na jedné z nejvýznamnějších soutěží pro akordeon – World Trophy ve Španělsku v roce 1999, čímž získal titul nejlepšího akordeonisty na světě. Jako sólista vystupuje s orchestry jako Agrovia Philharmonic, Klassik Nuevo Orchestra, Belgrade Philharmonic Orchestra, Zürcher Kammerorchester, Südwestdeutsche Philharmonie a další. V říjnu 2018 měl koncert s London Royal Philharmonic a stal se prvním hráčem na akordeon, který s tímto orchestrem vystoupil.

Srdjan Vukasinovic vynalezl první čtvrttónový akordeon na světě. S tímto akordeonem je možné zahrát 24 tónů v jedné oktávě. Také umožňuje kombinovat mnoho různých ladění současně (pro barokní, moderní, orientální hudbu atd.). Další Srdjanovou inovací je jeho nová značka akordeonu „Carboneon“. Tento inovativní nástroj je prvním vyrobeným akordeonem z uhlíkových vláken, což z Carboneonu činí nejlehčí akordeon na světě.

Multižánrový Epoque Quartet v roce 2024 oslaví 25 let od svého založení. Během této doby si našelpevné místo na české a evropské hudební scéně, výrazně posunul hranice kvartetního repertoáru a vyprofiloval se ve špičkový soubor, který je zván ke spolupráci celou řadou skvělých hudebníků z různých odvětví hudební sféry..

Vynikající bulharský klavírista Ivo Varbanov a italská pianistka Fiammetta Tarli začali společně koncertovat v roce 2013. Během let spolupráce si vybudovali bohatý repertoár, který z velké části také natočili. Na počest Bedřicha Smetany a jejich koncertu v Plzni přednesou výběr ze symfonických básní ,,Má vlast” pro dva klavíry.. Program také připomíná blízké působiště Josepha Haydena v Lukavici u Plzně Brahmsovými variacemi na Haydnovo téma. Druhou částí již Duo představí svůj vrcholný a velmi atraktivní repertoár.

 

14. 12. Plzen /Kostel Nanebevzetí panny Marie/ : ,, Slavnostní závěrečný koncert “

Jitka Hosprová - viola, Gentlemen singers

Závěrečná Procházka uměním představí špičkový osmičlený mužský vokální soubor – Gentlemen singers. Hluboká tématika programu ,,O Nata lux” připomene publiku duchovní princip adventního období v noblesním prostředí Colloredo – Mansfeldský palác. Viola zde bude partnerem souboru v autorských úpravách skladeb pro mužský oktet a zaznítaké připravovaná skladba ve světové premiéře Jana Vičara ,,Zrození” pro violu a mužský oktet. Večer bude uzavírat XII. ročník cyklu Procházek uměním.