Co se děje

Akce představuje ohlédnutí za dvaceti ročníky Chebských dvorků a zároveň přináší nový formát. Téměř všechny body programu se uskuteční v prostorách Galerie 4, a to včetně stejnojmenné výstavy několika desítek výtvarníků a fotografů, kteří se v letech 2003–2022 účastnili festivalu Chebské dvorky a představí se aktuálními díly a nejnovějšími projekty. Zároveň si připomeneme také umělce, kteří na Chebských dvorcích opakovaně vystavovali a již nejsou mezi námi.

V pátek, 9. června 2023, se uskuteční vernisáž kolektivní výstavy Chebské dvorky POD STŘECHOU. Během vernisáže vystoupí hudebnice Bára Zmeková s akordeonistou Michalem Mihokem. Formou komentované prohlídky seznámí návštěvníky Klubu G4 se svojí tvorbou fotograf Martin Vraštil na výstavě Se hledání. Páteční program zakončí Lenka Dusilová hudebním projektem Sólo Acoustic.

Sobotní program, 10.6.,  nabídne módní přehlídku z dílny studentů a studentek SUPŠKS Karlovy Vary, komentovanou projekci dokumentaristy, fotografa Bohdana Holomíčka. V odpoledních hodinách nabídne program procházku městem s předním popularizátorem architektury Adamem Gebrianem a komentovanou prohlídku výstavy POD STŘECHOU. Pro děti a mládež je v programu zařazeno divadelní představení a výtvarný workshop značky Anička a letadýlko. Každý den, v pátek a v sobotu, bude návštěvníky vítat bubenická pouliční show Ference Trisky.

Některé pořady mají omezenou kapacitu, proto doporučujeme včasnou rezervaci vstupenek. Rezervace přijímáme přes email galerie4@galerie4.czo nebo osobně na recepci od 20. května do 7. června.

Bližší info o programu a výstavách na fb Galerie 4 Cheb a www.galerie4.cz.

Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba:

Pátek 9. 6.       | 17:00–20:00

Sobota 10. 6.   | 9:30–17:30

Od 11. 6.         | 10:00 – 18:00 (poslední vstup v 17:00) mimo pondělky a svátky

Klub G4           | 10:00 – 17:00 mimo pondělky, svátky a dovolené

Cena vstupného činí 900 Kč a zahrnuje degustační skleničku s potiskem, propisku, katalog, ochutnávku vín po celou dobu akce, volný vstup na večerní program u myslivny a zároveň také tři stokorunové kupony na nákup vína. Zakoupení je možné na místě nebo v předprodeji se zvýhodněním, kdy vstupenka obsahuje kupony čtyři.

Vstupenky v předprodeji lze zakoupit zde.

Víno od vinařů je možné zakoupit v době otevřených sklepů, popřípadě v neděli 2. 7. 2023 od 10.00 do 12.00 hodin.

Více informací o akci na www.vinarizhrusek.cz.

Rodem pocházejí oba z Beskyd: Olga S. po matce z Čeladné, Antonín K. z Karviné. Studovali oba stejný obor, pouze jinak nazvaný: Olga plošné a plastické rytí kovů na SUPŠ v Turnově, Antonín kovorytectví na SUPŠ v Železném Brodě. Oba si proto zamilovali i Český ráj, kde se obě odborné školy nacházejí. Další studia je dovedly k pochopení hlubokých souvislostí historie a výtvarného umění a ke znalosti kultury celkově.

Autorka působila ve výstavnictví, spoluorganizovala Mezinárodní sochařské sympozium v Hořicích v Podkrkonoší, také výstavy uměleckého šperku a plastiky, především pro Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Autor působil v reklamních ateliérech, byl zván na mezinárodní Bienále umění v Ravenně, byl hlavním výtvarníkem oslav 700. výročí založení města Frýdek-Místek (1965). - Olga S. vytvořila grafiky do řady ceněných souborů výtvarné skupiny grafiků a malířů GAMA z Východních Čech, působila v Orlické galerii v Rychnově na Kněžnou. Je členkou Umělecké besedy, Syndikátu novinářů ČR, čestnou členkou dalších organizací. Sedm básnických sbírek, budících pozornost a tedy odborníky zvaných foto-grafické, prezentuje čteními, křty, výstavami fotografií a poezií z nich. Především v sakrálních prostorách, místně zejména v Praze a v Beskydech. Na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Brně získala 1. cenu v soutěžI Czech Travel Press za text o svém beskydském rodu, který vyšel v knize O lidech v Beskydech I. 2016. Antonín K. tvořil a tvoří plakety a reliéfy, dále plastiky do sakrálních prostor, především baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém kopečku u Olomouce, kostely v Olomouci a další místa. Autor škály grafik a medailí pro Pobeskydský spolek přátel výtvarného umění Frýdek-Místek. Člen V-klubu výtvarníků Frýdek-Místek, s nímž vystavuje, naposledy samostatně v Muzeu Beskyd na zámku ve Frýdku-Místku 2021. Zúčastňuje se Beskydského trienále řezbářů. Vydal knihu Farní kostel sv. Jana v Místku, 2O12. V roce 2023 obdržel Cenu statutárního města Frýdek-Místek za rok 2022 - Za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury.

Na společné výstavě nazvané Magie Beskydské krajiny v Památníku Josefa Kaluse v Čeladné Olga S. fotografiemi a poezií představuje tvary, barevnost, struktury propojené s poetikou a duchovním odkazem předků. Antonín K. v reliéfech, plastikách, grafikách zdůrazňuje duši dřeva sakrální architektury ve spojení s majestátem kamene a hudebností L. Janáčka. A ve spojení s hrou skla a světla vytváří v krásných klenutých prostorách Památníku Josefa Kaluse v Čeladné jedinečnou atmosféru. - Výstava vede k zamyšlení nad nevšedností všedních obyčejných věcí. Autoři jí vyjadřují vztah k historii beskydské krajiny v sounáležitosti s vnitřní vírou, ukotvenou v hluboké lásce k domovině. V tom tkví magie jejich tvorby.

VERNISÁŽ VÝSTAVY - Neděle 2. července 2023 v 15.00 hodin v Památníku Josefa Kaluse v Čeladné / Výstava otevřena: Út-Pá  9.00-5.00 hodin, So-Ne 9.00-16.00 hodin 

SETKÁNÍ S AUTORY ve výstavě - Neděle 30. července 2023 od 15.00 hodin

Hraniční oblast často v dávných dobách zaujala válečníky a lapky, protože se zde nacházely neprostupné lesy a skalnatá, řídce osídlená území, a to poskytovalo možnosti k hledání bohatství či loupení. Pro větší bezpečnost tak začala vznikat vojenská území a cvičiště, zvláště pod severními horami naší země, kde vedla cesta z Prahy přes Českou Lípu až do Německa. Na této trase nenajdeme mnoho velkých sídelních míst, přesto však bylo podél řeky Ploučnice vybudováno ve 13. století významné ekonomické a církevní centrum Lipá.

Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů vytvořilo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury. Mnozí návštěvníci si možná ani nevšimnou, že má toto město pět kostelů, z nichž některé mají velký význam v oblasti kultury. Největší z nich  je v Bazilika Všech svatých. Tato stavba navazující na klášter byla dokončena v roce 1710. Zvláště v  předvánoční době se zde konají koncerty, své místo tu má také cyklus Lípa Musica. Řada koncertů bývá i v kostele Narození Panny Marie, který byl postaven v letech 1706 – 1710. Gotický kostel Máří Magdaleny byl založen ve 13. století, roku 1460 přestavěn Berkou z Dubé, v 16. století přetvořen do dnešní podoby. Dnes se v něm konají nedělní mše. Kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v druhé polovině 14. století a je občas využíván ke konání pohřbů.

Navázat na slavnou duchovní historii města se podařilo v roce 1929 výstavbou kostela Mistra Jana Husa. Byl postaven podle návrhu českolipského architekta Richarda Brosckeho  jako německý evangelický kostel. V roce 1945 ho převzala Církev československá husitská. V současné době prochází rekonstrukcí, a přesto nebo právě proto zde probíhají benefiční koncerty na záchranu kostela. Navíc je to kostel s nejskvělejší akustikou. Manželé Truncovi, kteří se o kostel starají, uskutečňují různorodé kulturní akce -  výstavy, koncerty, Vánoční hry, Pašijové hry… Farářka Marie Truncová zve každou neděli na pravidelné mše.

Historické bohatství, které vznikalo po staletí, stále zkrášluje nejen církevní památky, ale také světské stavby. Pro turisty může být zajímavá zřícenina Vodního hradu. Město dále zdobí svou zajímavou architekturou nově zrekonstruovaná kavárna Union, jejíž secesní budova pochází ze 17. století. V centru města můžeme na náměstí najít budovu radnice. O první budově, která byla postavena nad sklepením ještě starší zástavby, najdeme písemnou zmínku už v roce 1465. Středověká radnice na pomezí gotiky a renesance byla zřejmě vybudovaná po požáru roku 1516. Radnice, morový sloup, empírová kašna a řada domů na náměstí je součástí městské památkové zóny vyhlášené 10. 9. 1992.

Město po řadě požárů i válek ztratilo množství bohatých památek, ale celá řada objektů i ukrytých v podzemí stále dokazuje bohatství hospodářského i kulturního života minulých staletí a dochovanou architekturou i památkami nabízí plno možností pro návštěvníky i turisty.

Do projektu se na Zlínsku zapojily následující školy: Základní škola tř. Svobody Malenovice, ScioŠkola Zlín, Základní škola Okružní Zlín, Základní škola Kašava, Základní škola Křiby Zlín. Děti vytvořily celkem sedm týmů. Zdokumentovaly například život paní Marie Vařákové, jejíž manžel byl svědkem vypálení Vařákových pasek nacisty. Dále příběh pana Červenky z Kašavy, pamětníka pádu sestřeleného spojeneckého letadla, které se zřítilo nedaleko Kašavy dne 29. srpna 1944, následkem čehož zemřelo úlekem malé dítě. Nebo příběh Drahomíry Stehlíkové, která zažila bombardování města Zlína.

Projekt na Zlínsku podpořilo město Zlín, obec Kašava, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, multikino Golden Apple Cinema a společnost Continental Barum. Partnerem projektu je Český rozhlas a spolupořadatelem Závěrečné prezentace je Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Vstup na Závěrečnou prezentaci je zdarma a připraveno bude drobné občerstvení. O hudební doprovod se postará seskupení Musica Angelica - Magdaléna Malaníková/zpěv, Lucie Fajkusová/harfa.

Příběhy našich sousedů je projekt neziskové organizace Post Bellum pro žáky z druhého stupně základních škol. Děti se na několik měsíců stávají rozhlasovými a televizními dokumentaristy. Mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat archivy a vytvořit reportáž. Někteří podle příběhu kreslí komiks, jiní se vydají do Českého rozhlasu, kde jim redaktoři pomohou sestříhat nahrávku do rozhlasové reportáže. Nakonec výsledky své práce představí veřejnosti formou prezentací před publikem. Žákovské dokumenty jsou dostupné na webu www.pribehynasichsousedu.cz.

„Do projektu se od jeho vzniku zapojilo již přes 8 000 žáků a studentů z téměř tisíce škol po celé České republice. Naším cílem přitom není zapojit jen elitní školy a nejnadanější žáky, ale naopak zpřístupnit touto formou moderní dějiny co nejširšímu okruhu žáků a studentů,“ doplňuje regionální koordinátorka projektu Jarmila Barboříková.

První ročník soutěže Muzeum roku v nové podobě na portále Kudyznudy.cz byl zahájen v rámci předávání Cen Gloria musaealis za rok 2022, které se uskutečnilo ve čtvrtek 25. května 2023 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Muzejní instituce umístěná na prvním místě obdrží titul MUZEUM ROKU 2023. Na portále Kudyznudy.cz – v sekci Muzea a galerie – bude následně zveřejněno pořadí TOP 10 muzeí s nejvyšším hodnocením.

Muzea je možné hodnotit na portále Kudyznudy.cz, jehož provozovatelem je Česká centrála cestovního ruchu – agentura CzechTourism. Z návštěvníků, kteří se do soutěže Muzeum roku zaregistrují, budou vylosováni tři výherci, jež získají vstup zdarma do více než 300 muzejních institucí. Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., jim totiž na jeden rok propůjčí průkaz svého člena, který je bude opravňovat k návštěvě všech jejích 314 členských institucí.

Hlasování spouštíme 25. května 2023 a bude probíhat až do 31. března 2024. Vítězové budou představeni na slavnostním vyhlášení výsledků 22. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis v úterý 14. května 2024.

Více na http://www.muzeumroku.cz; http://www.kudyznudy.cz

Uplynulý 21. ročník Národní soutěže muzeí Gloria musaealis, který společně vyhlásily Ministerstvo kultury, Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., a Český výbor ICOM, z. s., zaznamenal rekordní počty: 73 muzeí a galerií přihlásilo celkem 121 projektů. Nejsilnější kategorií se stala Muzejní výstava roku 2022 (57 projektů), následovaná kategoriemi Muzejní publikace roku 2022 (44 projektů) a Muzejní počin roku 2022 (20 projektů). Podrobné informace, vč. doprovodné dokumentace, fotogalerií a videoprezentací, lze nalézt na webových stránkách soutěže na adrese http://www.gloriamusaealis.cz.

Kategorie Muzejní výstava roku 2022
 I. místo – Cena Gloria musaealis – Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, příspěvková organizace, za stálou expozici „Archevita: Stopami věků“
 II. místo – Galerie Středočeského kraje, příspěvková organizace, za výstavu „Cesta předurčena osudem: Květa a Jitka Válovy“
 III. místo – Městské muzeum Horažďovice za stálou expozici „Myslí a kladivem: Minerály, hornictví, zlato a perly horního Pootaví“
 Zvláštní ocenění – Horácká galerie v Novém Městě na Moravě a Horácké muzeum za výstavu „Hluboká voda, nejhlubší les: Strašidla podle zkušenosti a tradice“

Kategorie Muzejní publikace roku 2022
 I. místo – Cena Gloria musaealis – Muzeum umění Olomouc za publikaci „Posvátné umění v nesvaté době: České sakrální umění 1948–1989“
 II. místo – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace, za publikaci „Příběh vizovického pečiva“
 III. místo – Galerie hlavního města Prahy za publikaci „Ivan Meštrović (1883–1962): Sochař a světoobčan“
 Zvláštní ocenění – Regionální muzeum a galerie v Jičíně za publikaci „Jičín v dějinách a plno otazníků“

Kategorie Muzejní počin roku 2022
 I. místo – Cena Gloria musaealis – Vojenský historický ústav Praha za projekt „Rekonstrukce Armádního muzea Žižkov a nové expozice“
 II. místo – Muzeum středního Pootaví Strakonice za projekt „Rekonstrukce muzea a nové expozice“
 III. místo – Památník národního písemnictví za projekt „Otevření nového Muzea literatury“
 Zvláštní ocenění – Východočeské muzeum v Pardubicích za projekt „Obnova zámku v Pardubicích jako významné památky a moderního muzejního pracoviště“
 Zvláštní ocenění na doporučení čestného výboru soutěže – Národní technické muzeum za projekt „Středověké stavební stroje“

Cena Českého výboru ICOM
 Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, za projekt „Cyrilometodějské centrum a revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy“

Cenu Českého výboru ICOM získal ve 21. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis projekt přihlášený do kategorie Muzejní počin roku 2022.

Výsledky přehledně v přiložené zprávě.

„Nejvíce nám dělá radost, když otevřeme téma, které někomu z diváků pomůže vyřešit například zdravotní nebo životní trápení. Jednou nám napsala maminka, že díky tématu, které jsme ve vysílání probírali, navštívila se svým dítětem lékaře, ten odhalil vážnou nemoc a dítěti zachránil život. Tak to je naprosté maximum,“ říká vedoucí projektu Sama doma Darja Macáková.

Za pětadvacet sezon vysílání připravili tvůrci přibližně čtyři tisíce premiérových vydání včetně speciálů, a i dnes pořad dosahuje nadprůměrné divácké spokojenosti. „Nepamatuji si přesně, ale už je to dlouho, kdy nám hosté při prvním telefonickém kontaktu začali na dotaz, jestli náš pořad už z vysílání znají, odpovídat: Ano, samozřejmě! Opravdu dlouho už se stačí jen představit, zmínit název Sama doma a netřeba nic dalšího vysvětlovat,“ potvrzuje dramaturgyně relace Michaela Losová, že se Sama doma stala zavedenou značkou.

Jedna z věcí, která se v čase nemění, je skutečnost, že Sama doma moderují pouze ženy. O tom, že by tým doplnil muž, autorky dosud nepřemýšlely. „Pořad vznikl jako svobodný prostor pro nás, pro ženy, které mají chvilku pro sebe a rozhodnou se ji strávit se Sama doma,“ vysvětluje dále Darja Macáková.

V současnosti relací provází deset moderátorek, přičemž nejnovější posilou pražského týmu je Barbora Černošková. Ta zároveň pracuje i ve sportovní redakci České televize a zamýšlí se: „Jsem ráda v Sama doma, protože je to pro mě protipól zpravodajství. Nemusíte všechno stihnout za deset sekund, na rozhovory máte více času, můžete se doptávat. Přitom to není tak, že bychom zpracovávali jen lehká lifestylová témata.“

Tvůrci si pochvalují za ta léta sehranost, která při natáčení panuje. Jedním z režisérů pořadu je Ivo Macharáček, mimo jiné autor divácky úspěšných pohádek o Tajemství staré bambitky. „Za těch čtyřiadvacet let, co usedám do režie, je pro mě stále nejdůležitější informace v kolik začíná vysílání. Je to rozhodující vteřina, která když se blíží, tak si připadám jako závodník Formule 1, který na startu netrpělivě hledí na semafor, než mu skočí zelená a on může vyrazit vstříc dobrodružství a adrenalinu, který utne až cíl. V našem případě závěrečné titulky.“

Press kit k výročí Sama doma s rozhovory moderátorek i tvůrkyň a další fotografie jsou k dispozici pod tímto odkazem: https://www.ceskatelevize.cz/epress/. 

Studio Praha

vedoucí projektu: Darja Macáková // scénář, dramaturgie: Michaela Losová, Iva Kozáková, Ivana Křenová // produkce: Robert Riedl // režie: Zuzana Zemanová, Kamila Vondrová, Ivo Macharáček, Charilaos Karadžos // moderace: Jana Havrdová, Martina Hynková Vrbová, Ester Janečková, Lucie Křížková, Barbora Černošková, Petra Eliáš Voláková

Studio Brno

scénář, dramaturgie: Zuzana Barilová // vedoucí dramaturgie: Nora Obrtelová // produkce: Martina Starová // režie: Petr Ryšavý // moderace: Veronika Boleslavová, Marcela Špálovská

Studio Ostrava

scénář, dramaturgie: Linda Bendová // produkce: Julie Hořínková, Petr Kalka // režie: Jindřich Procházka, Zuzana Pražáková // moderace: Linda Bendová, Markéta Konvičková

“Nikdy jsem neměl ambici napsat knížku, ale když se mi ozvali z nakladatelství, někde v hlavě mi to furt šrotovalo”, vysvětluje Vojtěch Říha, pro kterého je kniha Kempiči prvotinou. “Mým cílem bylo napsat knížku, kterou si může každý cestovatel zabalit do batůžku a vytáhnout jí na nafukovacím lehátku uprostřed rybníka nebo na palandě svého karavanu. Chtěl bych, aby se moje knížka stala takovou biblí pro kempovací nadšence”, dodává.

Při psaní knížky čerpal novopečený autor zejména ze svých vlastních zkušeností, které zažil během natáčení stejnojmenného pořadu, který začala o prázdninách roku 2020 vysílat internetová televize Stream. Seriál z prostředí českých kempů se stal hned od svého počátku nejsledovanějším pořadem daného léta.
Dvojice tvůrců – Vojtěch Říha a Jakub Štefanec – objížděla ty nejzajímavější české kempy a následně je také specifickým způsobem hodnotila. Díky ojedinělému formátu pořadu a spoustě humorných situací, které moderátoři během inspekce kempů zažívali, se stal pořad Kempiči populární stálicí českého internetu.

A na co se tedy můžete při čtení knihy Kempiči nejvíce těšit? Dozvíte se například, jak má vypadat správně ugrilovaná klobása, nebo na jaké typy umývárkových sprchomatů můžete v kempu narazit. Kempiči vám také poradí, jak si správně vybrat karimatku a na závěr nesmí chybět manuál pro naturistické začátečníky.
Druhá linka knížky pak vypráví o radostech a strastech mladých tvůrců, kteří se rozhodli, že si chtějí natočit svůj vlastní internetový pořad.

Knihu “Kempiči” vydalo nakladatelství Grada Publishing, a. s.

Vojtěch Říha se narodil 4. 7. 1990 a celé své dětství prožil v Poděbradech. Po maturitě na místním EKO Gymnáziu byl přijat na JAMU v Brně, kde roku 2014 absolvoval v oboru činoherní herectví. Během studia čtvrtého ročníku hostoval v ostravském divadle Petra Bezruče, kam se od další sezóny přesunul do stálého angažmá. Po pěti letech a několika významných hereckých příležitostí opouští Ostravu a nastupuje do Klicperova divadla v Hradci Králové. Vojtěch Říha účinkoval v několika českých seriálech a stojí za vznikem populárního internetového pořadu Kempiči, který každé prázdniny vysílá televize Stream.cz.
V květnu 2023 vydalo nakladatelství Grada knihu Kempiči, jejímž je autorem.

ZUŠ Trnka navštěvuje více než 300 žáků ve třech oborech: výtvarném, literárně dramatickém a tanečním. Výstava představí práce žáků výtvarného oboru od 5 do 19 let a k vidění budou nejrůznější postupy i techniky. „Ve své třídě jsem s nejmenšími dětmi pracovala paradoxně na největších formátech. Pomalovali jsme tři pruhy, každý o délce šesti metrů, a doplníme je ještě závěsnými kresbami na pauzáku,“ uvedla ředitelka školy Ivana Příhoda Pavlů. Vyšší ročníky se představí mimo jiné malbami na sololitech nebo společným ornamentem z linorytů, na kterém pracovaly tři skupiny.

Pro návštěvníky výstavy je připravena hra „hledačka“ - jejich úkolem bude vypátrat, kolikrát je v prostoru ukrytý obrázek. V sekci Poznej umělecké dílo za pomocí emotikonů budou zase návštěvníci moci hádat, které mistrovské dílo žáci znázornili.

V Papírně bude k vidění i 10 velkoformátových bannerů, na které děti v rámci dne otevřených dveří malovaly, co pro ně znamená Trnka a co se jim při vyslovení tohoto slova vybaví. „Je to taková předzvěst oslav 20 let trvání ZUŠ Trnka, které naplno vypuknou 1. září 2023 v DEPO2015. Z programu můžeme prozradit třeba to, že plánujeme obléknout Suškovu rozhlednu do látek potištěných linoryty,“ řekla Ivana Příhoda Pavlů.

Na začátku školního roku 2023/24 pozve ZUŠ Trnka 4. září děti i rodiče na den otevřených dveří s názvem Příhodný den. Název je osobitou vzpomínkou na vynikajícího lektora animace Honzu Příhodu, jednoho ze zakládajících členů ZUŠ Trnka a dlouholetého ředitele festivalu Animánie. Zápisy pro žáky, kteří už školu navštěvují, se uskuteční 5. a 6. září od 14 do 17 hodin a zápisy pro nové zájemce 7. a 8. září ve stejném čase.

Soukromá ZUŠ Trnka sídlí v Doubravce ve Staniční ulici a nabízí tři obory: výtvarný, literárně dramatický a taneční. V rámci výtvarného oboru se děti mohou věnovat buď všeobecné výtvarné výchově, kde mají možnost rozvíjet svůj talent v kresbě, malbě, grafice, keramice a objektové a akční tvorbě, nebo se věnovat animační tvorbě se zaměřením na klasické animační techniky i na multimédia. Mohou si také vybrat keramiku a sochařství.

Výstava prací žáků soukromé ZUŠ Trnka, Papírna Plzeň, Zahradní 173/2 

Vernisáž 29. 5. 2023 od 18:00

Výstava potrvá do 3. 6. 2023, vstup zdarma.

Více najdete na www.zustrnka.cz a na FB.