Sama doma slaví jubileum. Poprvé se divákům pořad představil před pětadvaceti lety
ČR: Pětadvacet let od prvního uvedení na obrazovce slaví pořad Sama doma. Když jej diváci mohli v roce 1998 vidět vůbec poprvé, vysílala se relace v hodinové stopáži jednou týdně. Dnes má vyhrazených v programu devadesát minut a celkem pět dní v týdnu. Co se ale nemění jsou zajímaví hosté napříč profesemi i pestrost témat, přičemž k těm nejoblíbenějším dlouhodobě patří náměty z oblasti lékařství. Pořad mohou diváci sledovat od pondělí do čtvrtku ze studia na Kavčích horách, v pátky střídavě z Brna a Ostravy, a to vždy ve 12:30 hodin na Jedničce.
„Nejvíce nám dělá radost, když otevřeme téma, které někomu z diváků pomůže vyřešit například zdravotní nebo životní trápení. Jednou nám napsala maminka, že díky tématu, které jsme ve vysílání probírali, navštívila se svým dítětem lékaře, ten odhalil vážnou nemoc a dítěti zachránil život. Tak to je naprosté maximum,“ říká vedoucí projektu Sama doma Darja Macáková.
Za pětadvacet sezon vysílání připravili tvůrci přibližně čtyři tisíce premiérových vydání včetně speciálů, a i dnes pořad dosahuje nadprůměrné divácké spokojenosti. „Nepamatuji si přesně, ale už je to dlouho, kdy nám hosté při prvním telefonickém kontaktu začali na dotaz, jestli náš pořad už z vysílání znají, odpovídat: Ano, samozřejmě! Opravdu dlouho už se stačí jen představit, zmínit název Sama doma a netřeba nic dalšího vysvětlovat,“ potvrzuje dramaturgyně relace Michaela Losová, že se Sama doma stala zavedenou značkou.
Jedna z věcí, která se v čase nemění, je skutečnost, že Sama doma moderují pouze ženy. O tom, že by tým doplnil muž, autorky dosud nepřemýšlely. „Pořad vznikl jako svobodný prostor pro nás, pro ženy, které mají chvilku pro sebe a rozhodnou se ji strávit se Sama doma,“ vysvětluje dále Darja Macáková.
V současnosti relací provází deset moderátorek, přičemž nejnovější posilou pražského týmu je Barbora Černošková. Ta zároveň pracuje i ve sportovní redakci České televize a zamýšlí se: „Jsem ráda v Sama doma, protože je to pro mě protipól zpravodajství. Nemusíte všechno stihnout za deset sekund, na rozhovory máte více času, můžete se doptávat. Přitom to není tak, že bychom zpracovávali jen lehká lifestylová témata.“
Tvůrci si pochvalují za ta léta sehranost, která při natáčení panuje. Jedním z režisérů pořadu je Ivo Macharáček, mimo jiné autor divácky úspěšných pohádek o Tajemství staré bambitky. „Za těch čtyřiadvacet let, co usedám do režie, je pro mě stále nejdůležitější informace v kolik začíná vysílání. Je to rozhodující vteřina, která když se blíží, tak si připadám jako závodník Formule 1, který na startu netrpělivě hledí na semafor, než mu skočí zelená a on může vyrazit vstříc dobrodružství a adrenalinu, který utne až cíl. V našem případě závěrečné titulky.“
Press kit k výročí Sama doma s rozhovory moderátorek i tvůrkyň a další fotografie jsou k dispozici pod tímto odkazem: https://www.ceskatelevize.cz/epress/.
Studio Praha
vedoucí projektu: Darja Macáková // scénář, dramaturgie: Michaela Losová, Iva Kozáková, Ivana Křenová // produkce: Robert Riedl // režie: Zuzana Zemanová, Kamila Vondrová, Ivo Macharáček, Charilaos Karadžos // moderace: Jana Havrdová, Martina Hynková Vrbová, Ester Janečková, Lucie Křížková, Barbora Černošková, Petra Eliáš Voláková
Studio Brno
scénář, dramaturgie: Zuzana Barilová // vedoucí dramaturgie: Nora Obrtelová // produkce: Martina Starová // režie: Petr Ryšavý // moderace: Veronika Boleslavová, Marcela Špálovská
Studio Ostrava
scénář, dramaturgie: Linda Bendová // produkce: Julie Hořínková, Petr Kalka // režie: Jindřich Procházka, Zuzana Pražáková // moderace: Linda Bendová, Markéta Konvičková
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818