Co se děje

Den před zahájením, 14. 6., zájemce naladí HarMálek Orchestr svými balkánskými rytmy na klubovém koncertu v Metro Music Bar. Festival zahájí domácí Moravia Brass Band ve čtvrtek 15. 6. na Biskupském dvoře programem In Opera. Pod vedením Chuheie Iwasakiho zazní mimojiné skladby Giuseppe Verdiho, Gioacchina Rossiniho, Michaila Glinky či současného skladatele a zároveň trumpetisty Ondřeje Moťky.

Páteční dopoledne je věnované dětem, edukační koncert komorního uskupení Moravia Brass Bandu s moderací Jiřího Kokmotose pobaví i vzdělá žáky v sále Konzervatoře Brno 16. 6. od 10h. Odpolední program se uskuteční od 17 h v kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde sextet lesních rohů Za Rohem zve na klasicko-romantický koncert s akcentací loveckého původu svých nástrojů.

V sobotu zahrají při Zábavě pod hradbami (Ignis Brunensis) na náměstí Svobody open air v dopoledních hodinách žákovské orchestry a odpoledne Legrúti, Drietomanka, Stříbrňanka a Kumpanovi muzikanti se sourozenci Baťkovými. Celým dnem provede Jiří Kokmotos z Českého rozhlasu Brno. Dechovku najdete i v historické šalině a v 11h trubači připomenou “brněnské poledne” z věže Staré radnice.  Sobotní den zakončí showband Brass Avenue na brněnské přehradě. Kapela vystoupí přímo před ohňostrojem v rámci Ignis Brunensis.

V neděli 18. 6.  vypluje v 17h z brněnském přístaviště jazzová loď na palubě s tradičním dixielandem Old Steamboat Jazz Bandem Lumíra Rataje a hostem, legendární trombonistou, Mojmírem Bártkem. Brno Brass Fest vyvrcholí v pondělí 19. 6. open air koncertem Rozhlasového bigbandu Gustava Broma s hlavním sólistou Jurajem Bartošem na nádvoří hradu Špilberk.

“'Žesťové nástroje jsou krásné, emoční, rozmanité a často překvapující. Brno Brass Festem chceme upozornit na všechny jejich podoby, od dechovky, bigbandu, dixialandu, komorního souboru, showbandu, až po po největší brassband. Druhý ročník dává příležitost především tuzemským umělcům, rozšiřuje festival o další dva dny a věřím, že posluchače opět překvapí svou energií a entusiasmem.”  říká ředitelka festivalu Kristýna Ratajová.

Prokoncert s Českým rozhlasem Brno, partnerem festivalu a nejposlouchanější regionální stanicí v ČR, pojí podpora žesťové hudby od lidové, přes jazz až po klasiku. Festival se koná pod záštitou primátorky města Brna Markéty Vaňkové.

Vstupenky na placené akce festivalu jsou v prodeji na webových stránkách Brno Brass Festu www.brnobrassfest.cz a GoOut https://goout.net/cs/brno-brass-fest-2023/szfqtdv/. Sobotní Den s dechovou hudbou a Brass Avenue jsou neplacené. Edukační koncert je přednostně pro školy.

Tematizace života a jeho rituálů (všedních i slavnostních) se v konkrétním historickém rámci a jeho podmínkách často transformuje v nepřímo kladené otázky zaměřené na čas, paměť a vzpomínky coby sdílené „existenciály“. Zvýšená pozornost obou autorů k proměnám času dostává do jejich tvůrčí práce zcela přirozeně zmíněné existenciální podtexty. Proměňuje se ve svědectví, která jsou však vždy otevřená dalším (re)interpretacím.

Kurátorsky byly zvoleny dva tematické okruhy jako podmnožiny odlišných autorských přístupů. Prvním je konfrontace vybraných fotografických a obrazových souborů (Bohdan Holomíček: Album česká scéna (1970 - 2022); Tomáš Císařovský: Naty, přepni to! (1994) s blízkým či paralelním tématem (reflexe umělecké scény, která se postupně transformovala v dějiny umění). Druhým je osobnost Václava Havla – téma, v jehož volbě se autoři historicky setkávají (Bohdan Holomíček: Album Václav (1974 – 2011); Tomáš Císařovský: obraz Doma na nábřeží z Havlovského cyklu (2015-16).

Výrazným vstupem do výstavní instalace je také kompilace fotografií Bohdana Holomíčka z let 1958 – 2003 prezentovaná jako audiovizuální videosmyčka na hudbu Pavla Zajíčka (Siluety letících ptáků. Pocta Pavlu Zajíčkovi).

V neposlední řadě je výstava S časem pod kůží také setkáním dvou přátel, kteří se rozhodli společně vstoupit do řeky času a „v aktu ohlédnutí“ z ní vylovit něco, co naše paměť podrží o něco déle, nežli je v jejím přirozeném nastavení. Obraz a fotografie oscilují mezi živou bezprostředností a dokumentem uplynulých dob. Záleží také na divákovi, do jaké míry se sám cítí být pamětníkem, nebo zda vstupuje do výstavy dosud nezatížen minulostí.

Autorem koncepce výstavy je Petr Vaňous.

Předseda České komory architektů a někdejší pražský primátor Jan Kasl adresoval Krajskému úřadu Plzeňského kraje své stanovisko, v němž vyjádřil podporu otevřeného dopisu a zdůraznil význam architektonických soutěží a roli ČKA coby jejich garanta. Dobře vypsaná architektonická soutěž podle něj představuje nejlepší způsob, jak docílit kvality návrhu. Soutěž totiž přináší celou škálu koncepčních přístupů, a tedy i možnost výběru konkrétního řešení, jehož výsledkem je kvalitní realizace.

„V případě vyhlášení architektonické soutěže namísto obchodní soutěže na výběr dodavatele s jím zvoleným projektantem, vybranými na základě nejnižší ceny, je prokazatelně možné, díky odborné a nezávislé porotě a anonymitě návrhů, získat optimální řešení daného zadání,“ uvedl předseda ČKA. Kromě kvality návrhu patří mezi podstatné výhody soutěží podle Kasla především transparentnost výběru a participace odborné i laické veřejnosti.

Vedení kraje se však rozhodlo tyto výhody pominout a soutěž neuspořádat. Namísto toho svěřilo první fáze projektu rekonstrukce kulturní památky a významné stavby konkrétnímu architektovi. Dále chce postupovat metodou Design & Build, u níž se odpovědnost za přípravu projektové dokumentace a její naplnění částečně či zcela přenáší na zhotovitele stavby. Tento postup – stejně jako absenci architektonické soutěže – kritizuje i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Jak upozornil její předseda Robert Špalek, metoda Design & Build se aplikuje spíše na dopravní, liniové stavby, kde jsou uživatelské a technické parametry jednoznačně definovatelné. „Podle našich zkušeností se rozhodně nehodí na záměry, které mohou mít celou řadu možných technických, provozních i estetických řešení. Vzhledem k tomu, že výsledná stavba bude významně ovlivňovat život města a provozní náklady mohou významně zasahovat do rozpočtu samospráv, bylo by vhodné, aby všechna možná řešení byla podrobně posouzena nezávislými odborníky,“ konstatuje Robert Špalek.

Inženýrská komora zdůrazňuje i povinnost zadavatele hledat nejlepší řešení nejen z hlediska architektonického či konstrukčního, ale rovněž optimalizované a úsporné co se týká investičních, provozních a udržovacích nákladů. „Náklady spojené s organizací soutěže, jejímž cílem je nalezení nejvhodnějšího řešení, tvoří zlomek celkového rozpočtu stavebního záměru – výsledek naopak v naprosté míře překonává původní představy, posouvá a rozvíjí původní ideu,“ upozorňuje Libor Kubát, předseda Komise pro zákon o zadávání veřejných zakázek ČKAIT. Ostatně i v Plzni a Plzeňském kraji předcházely soutěže či soutěžní dialogy řadě významných realizací. 

Obě profesní komory nabízejí zadavatelům odborné konzultace a pomoc s organizací soutěží o návrh řešení.

***
Jak stanovisko předsedy ČKA, tak tisková zpráva ČKAIT s vyjádřením předsedy komory jsou přílohou této tiskové zprávy.

***

Kontakt (za signatáře otevřeného dopisu):

Mgr. Ing. arch. Petr Klíma / 777 839 925

Ing. arch. Marek Marovič / 776 020 032

„Pokoušet se posuzovat ony z devadesáti procent zlidovělé hity, vytleskávané dodnes starými bigbeatovými pardály i mladými kočičkami s tisíci korálků na Mišíkových koncertech, by asi bylo nošením piva na Špejchar,“ napsal mimo jiné hudební publicista Ondřej Bezr ve své recenzi pro Rock & Pop v roce 1993, kdy Špejchar 1969-1991 I-II vyšel poprvé.

Tato slova platí i nyní, kdy po třiceti letech tato výtečná kolekce vychází v jubilejní reedici. Písně jako Kuře v hodinkách, Slunečný hrob, Stříhali dohola malého chlapečka, Sladké je žít, Variace na renesanční téma, Co ti dám nebo Královský večer jsou pojmy a v podstatě synonymy vysoké textové i hudební kvality samy o sobě.

Co je však neméně důležité, je skutečnost, že – jak známo – Vladimír Mišík není vyznavačem seskupování písní do nových výběrů. O to výjimečnější tak „Špejchar“ je, zvláště, když si uvědomíme, že jde o úplně první kompilaci či pomyslné best of v Mišíkově diskografii.

Víceméně chronologické řazení songů pak nabízí také ucelený pohled na Mišíkovu tvorbu i hudební vývoj během více než dvou dekád. Posluchač může sledovat, jak se po velkých začátcích v Blue Effectu a Flamengu rockový bard rozhodl v polovině sedmdesátých let hledat zcela vlastní cestu. Ta neobcházela zvuková lákadla v podobě syntetizérů či jiných studiových a elektronických pomocníků, ale podstata byla vždy v silných kytarových melodiích, pečlivě vybíraných textech, skvělých muzikantech v ETC..., a především v unikátním zpěvákovi, vypravěči příběhů. Od původního rhythm-and-blues či skoro hard rocku se Mišík šťastně potkal s mnoha dalšími vlivy, v čele s těmi folkovými.

Z více úhlů pohledu je Špejchar 1969-1991 I-II prakticky dokonalý, což potvrzuje i výroční žebříček Rock & Pop z roku 1993, v němž skončil s průměrem 3,8 jen o chlup na čtvrtém místě, a předstihl tak třeba Songs of Faith and Devotion Depeche Mode nebo Davida Kollera. Po pětadvaceti letech a zcela po právu se letos „Špejcharu“ dostalo nového masteringu z maxima dostupných pásů (studio Sono) a zabalení do zmíněné variace na původní vlastní obal (Karel Haloun plus Luděk Kubík). Ne všechny kompilace mohou být označeny za legendární, u této to však rozhodně platí!

TRACKLIST:

CD1/LP1 Kuře v hodinkách / Slunečný hrob / Jednohubky / Proč ta růže uvadá / Obelisk / Šero v kavárně / Stříhali dohola malého chlapečka / Já mám schůzku o půl páté / Třináctej plat / Víno, ženy, zpěv / Ty II. / Sladké je žít / Taxůvku jsme chytli

CD2/LP2 Variace na renesanční téma / Sochy / Malá paní / Tma stéká

do kaluží / Doteky / Životní režim / 20 deka duše / Co ti dám / Šmajdák

a ploužáky / Královský večer / Špejchar blues / Jam session s Fr. Gellnerem

Na koncertě zazní jak hudba Myslivečkova, tak Mozartova, a navíc uslyšíte úplnou premiéru malého cyklu písní na biblické téma vynikajícího současníka Luboše Sluky. Nebude chybět ani hudba varhanní. 

Těšíme se na vás, Noc kostelů je jen jednou v roce...A vstup je VOLNÝ

Děkujeme sponzorům: MČ Praha 1 a vydavatelství PŘÍTOMNOST (Martin Jan Stránský), dále i Petru Bískovi a Jaroslavu Vernerovi

Od dopoledních hodin se uskuteční loutková minipředstavení a žánrově pestré koncerty také v okolí metra Malostranská a Klárova. Program zahájí ve Valdštejnské zahradě ve 12.15 hod. „Rej múz". Nejmladší umělci rozehrají doslova celou zahradu. Bohatý program bude probíhat jak na hlavním pódiu sala terrena, tak i na pódiu u rybníčku a na dalších místech. Během dne se představí orchestry i další hudební uskupení, divadelníci, tanečníci i výtvarníci z mnoha škol z celé republiky. Návštěvníci se mohou těšit i na workshopy, výtvarné dílny a výstavu plastik.

Nabitý program v režii žáků základních uměleckých škol završí slavnostní večerní koncert od 19.00 hodin v sala terrena Valdštejnské zahrady, na kterém mladí interpreti uvedou dvě premiéry kantát Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána a též scénické provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů Hosty programu budou operní pěvec Roman Janál či herec Svatopluk Schuller.

Akce se koná pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu Miloše Vystrčila a za podpory hl. m. Prahy a m. č. Praha 1.

Kompletní program je k dispozici na www.zusopen.cz/program/program-2023/celostatni-festival-zus-open-v-senatu-parlamentu-cr/ .

Cílem festivalu ZUŠ Open je nejen představit práci jednotlivých ZUŠ, ale upozornit i na nenahraditelnou roli uměleckého vzdělávání. Dlouhodobým posláním festivalu je také podpořit spolupráci mezi jednotlivými ZUŠ napříč regiony a rozvíjet vzájemnou inspiraci. V letošním roce se tak uskuteční řada společných krajských projektů. Pod tradičním festivalovým mottem „ZUŠ Open pomáhá“ jsou na programu i akce s významným sociálním přesahem směrem k pomoci potřebným a se zapojením žáků se zdravotním handicapem či sociálním znevýhodněním. Festival ZUŠ Open připravuje Nadační fond Magdaleny Kožené ve spolupráci s AZUŠ, jednotlivými ZUŠ, kraji i mnoha kulturními institucemi a umělci. Festival se v letošním ročníku opět připojuje k ARTýdnu – týdnu uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby vyhlášeným UNESCO, který se uskuteční v týdnu 22.–28. května. Více informací o programu je k dispozici na webu www.zusopen.cz.

O ZUŠ Open

Festival ZUŠ Open upozorňuje na šíři a kvalitu celosvětově unikátního systému základního uměleckého školství, jímž Česká republika disponuje. Přehlídka, jejímž pořadatelem je Nadační fond Magdaleny Kožené, podporuje a prezentuje školy jako otevřené prostředí pro vyhledávání a systematický rozvoj nadání dětí a mládeže bez ohledu na jejich případné zdravotní či sociální omezení. Zároveň dává příležitost představit nejširší veřejnosti, na čem ZUŠ s dětmi pracují a jak mohou vzájemně spolupracovat. „Jsem hrdá na to, že mohu stát v čele festivalu, který prezentuje význam a kvalitu základního uměleckého vzdělávání v celé jeho šíři. Umění je krásným jazykem
a projevem lidského umu, má obrovskou moc spojovat jednotlivce i celou společnost, je prostředkem k budování nejen tvořivosti, ale i komunikace a živých vztahů. To vše má v dnešní době, s ohledem na její problémy i často virtuální vztahy, o to větší význam,” upozorňuje ředitelka festivalu ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.  Je to podle ní příležitost představit práci ZUŠ v celé její šíři oborů, jakými jsou hudba, výtvarné umění, divadlo a tanec.

V České republice funguje 528 základních uměleckých škol, ve kterých studuje na
250 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Posláním Nadačního fondu Magdaleny Kožené je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního
a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

O základním uměleckém vzdělávání v ČR

Základní umělecké školy jsou klíčovými nositeli regionální kultury a v této roli i partnery pro samosprávy obcí a měst. „Umělecké vzdělávání v ZUŠ není jen otázkou rozvoje talentu, ale jeho podstata je celková kultivace, rozvoj sebepřijetí, sebevyjádření, sociálních vztahů, fantazie, vlastní kreativity osobnosti, psychohygieny a je též přirozeným nástrojem inkluzivního vzdělávání,“ dodává ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová. Základní umělecké školy i v rámci festivalu ZUŠ potvrzují svoji mimořádnou hodnotu ve vyrovnávání stále více se rozevírajících sociálních nůžek ve společnosti mj. i svojí intenzivní rolí v oblasti primární prevence zejména v regionech, kde je míra nerovností ve vzdělávání nejvíce patrná. Součástí činnosti ZUŠ je spolupráce s mateřskými a základními školami, vzdělávání dětí, které jsou vychovávány v náhradní rodinné péči anebo jsou díky svým specifickým potřebám či sociálním znevýhodněním ohroženy školním neúspěchem. ZUŠ rozvíjí koncept celoživotního vzdělávání, mj. i prostřednictvím Akademie pro seniory a spoluprací na řadě vzdělávacích a kulturních projektů. ZUŠky jsou otevřeným prostředím pro rozvoj talentu bez limitu zdravotního či sociálního znevýhodnění. Právě sociální aspekt je jedním z témat letošního ročníku festivalu ZUŠ Open.

Odkazy

Web: www.zusopen.cz
Facebook: www.facebook.com/zusopen

Instagram: www.instagram.com/zus_open

Youtube: www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

Nadační fond Magdaleny Kožené

Festival ARENA Divadla bratří Formanů zaplní od soboty 17. června až do soboty 1. července prostor smíchovské náplavky v Praze, u které zakotví také nově zrekonstruovaná loď Tajemství. Letos výjimečně se kvůli rekonstrukci části Hořejšího nábřeží zároveň přesune část festivalu na plochu sportovního ERPET Centra Smíchov vzdáleného pouze několik minut chůze od náplavky.

 „Nový prostor nám umožnil přivézt větší produkci. Kromě představení „Low Cost Paradise“ od Cirque Pardi! vezeme i jejich velké venkovní představení „Rouge Nord“. Akrobatická show zaujímající zhruba třetinu fotbalového hřiště je pro stovky lidí a vyžaduje náročnou produkci a velkou techniku. Kvůli tomu bude k vidění pouze první dva dny festivalu,“ vysvětluje Petr Forman, umělecký ředitel festivalu ARENA.

Jako každý rok dává festival příležitost mladým umělcům a souborům. Na lodi Tajemství bude mít premiéru strukturovaná improvizace „Ponorka“ souboru My kluci, co spolu chodíme. Poprvé se na lodi představí zcela nové představení Divadla bratří Formanů pro děti od trumpetistky a skladatelky Štěpánky Balcarové v režii Matěje Formana „O ztracené vodě“. Nebude chybět oblíbené výpravné divadelní představení „Aladin“ a diváci se mohou těšit i na autorské představení studentů DAMU „Jumbo“ o jedné z prvních světových zvířecích celebrit. 

„Letos jsme se zcela vědomě rozkročili kousek ven z našeho klasického teritoria. Jednou nohou stojíme ve světě divadla a poezie a druhou ve světě světské zábavy. Vezeme totiž téměř zaniklou motocyklovou stěnu smrti (Le Mur de la Mort) z Francie. Jde o svéráznou a osobitou partu lidí pocházející z rockového, kočovného a cirkusového prostředí a zároveň je to jedna z posledních skupin, co takovou show provozuje. Zkrátka výjimečná atrakce svého druhu,“ dodává Petr Forman.  

S představeními českých a zahraničních souborů, hudebními koncerty a dalšími aktivitami si návštěvníci festivalu mohou užít krásné výhledy na Prahu spolu s dobrým jídlem a pitím. Součástí festivalu je na míru vyrobená speciální mobilní francouzská kuchyně umístěná v návěsu kamionu, kde bude vařit francouzský šéfkuchař s pomocníky. Kuchyň poslouží nejen pro zhruba padesátku účinkujících, ale i pro návštěvníky festivalu, kteří si zde mohou zakoupit občerstvení: francouzské recepty z lokálních surovin. Stejně jako každý rok je vstup do areálu festivalu zdarma.

„Zdravotní dozor pro návštěvníky festivalu ARENA zajišťujeme už od jeho počátků. Také letos přeji všem, aby si představení užili a vychutnali si jedinečnou festivalovou atmosféru,“ říká Aziz Jahić, marketingový ředitel zdravotnické skupiny EUC.

Open air festival ARENA Divadla bratří Formanů

Open air festival ARENA založený Divadlem bratří Formanů se poprvé uskutečnil v roce 2017. Jeho vlajkovou lodí bylo nové představení z produkce bratří Formanů „DEADTOWN“. Režijní rukopis Matěje a Petra Formanových se však objevil v každém na festivalu realizovaném představení.

ARENA je festivalem divadla, nového cirkusu, hudby a současné vizuální tvorby. Cílem festivalu je vytvořit další prostor v centru Prahy, který mohou návštěvníci využít ke kulturním zážitkům i k relaxaci. Festival se neopírá pouze o jeden svět nebo žánr. Vedle tzv. nového cirkusu si dává za cíl představit i jiné formy divadla, které odpovídají posunu doby a vzniku nových médií, potřebám tvůrců mladé generace i nárokům publika.

Více informací o festivalu naleznete na www.festivalARENA.cz a facebookovém profilu festivalu.

Poděkování partnerům, bez kterých by festival nemohl vzniknout:

Divadlo bratří Formanů, Ministerstvo kultury, Magistrát hlavního města Prahy, Městská část Praha 5, Zdravotnická skupina EUC, C.S.CARGO, Státní fond kultury ČR, Hitrádio City, Francouzský institut v Praze, Kruton Electron, TOI TOI, JCDecaux, Publicis Groupe, Reflex, CzechCrunch, informuji.cz, kudyznudy.cz VZVRent.cz, EUC Klinika

Vstupenky na jednotlivá představení jsou v prodeji na portálu GOOUT.

„Maker Faire Prague je každoročně příležitostí pro setkání makerů nejen z Česka, ale ze všech koutů světa. Proto jsme rádi, že letos naše pozvání opět přijalo několik pozoruhodných zahraničních hostů,“ komentuje pestrý program hlavní organizátor Vojtěch Kolařík.

Zahraniční makeři na Maker Faire Prague 2023

„Fantastická zvířata“ Exoot (NL)

Tvůrci a designéři z Holandska přivezou na Maker Faire Prague velkoformátové interaktivní objekty Animal Troniek. Jedná se o mnohovrstevnatou audiovizuální instalaci složenou ze 3D dřevěných puzzle, kterou podpořilo Velvyslanectví Nizozemského království.  Autor instalace Tristan Kruithof komentuje svůj projekt následovně: „Animaltroni jsou objekty, které pouze vzdáleně připomínají živé organismy. Veškeré mechanismy jsou přímo viditelné, takže divákovi je jasné, že se jedná o roboty. Přesto na ně publikum reaguje jako na živé. Je fascinující, jak lidský mozek reaguje při rozpoznávání obrazu a pohybů a na základě toho pak akceptuje to, co vidí. Mysl sama sebe přesvědčí a usoudí, že je to realistické, ač není. Otázka zní: Co je ten moment, kdy mozek takto reaguje?“ 

Miniroboti a kyvadlové hodiny (JAP)

Japonec Yoshi Matsuoka patří k předním fanouškům pražského Maker Faire a opakovaně se na něj se svými projekty vrací. „Návštěvníkům ukážu balanční roboty, kteří mají pouze dvě kola a snaží se udržet rovnováhu pohybem těla dopředu a dozadu. Postavíme malé fotbalové hřiště s robotem a zájemci si mohou zkusit vstřelit míč do branky. Ukážeme si také projekt automatické ladičky hodin. Zařízení synchronizuje staré kyvadlové hodiny s internetových časem (NTP) nastavením doby cyklu kyvadla,“ říká Matsuoka.

Zahraj si (obří) Tetris (DE)

Maker Martin Oehler z Německa přiveze na Maker Faire Prague obrovské interaktivní světelné Tetris. „V centru pozornosti je velký LED válec s 1680 LED diodami zobrazující krásné animace a umožňující až 4 hráčům hrát proti sobě Tetris. Tento válec je ovládán pomocí Raspberry Pi, Teensy 4 nebo PixelBlaze,“ doplňuje Oehler.

Jak si postavit vlastní kajak nebo kánoi (PL)

Nadace Bobrowe Żeremia z Polska představí kajaky a kanoe postavené technikou Skin on Frame, která kombinuje moderní a staré technologie. Jedná se o vynikající projekt pro individuální i skupinovou stavbu. „Děti se při projektu mohou naučit dovednosti jako vázání, žehlení a šití. Kajaky vytváříme ručně s velkou pečlivostí, abychom zajistili vysokou kvalitu a odolnost,“ vysvětluje autor projektu Marcin Bober.

„Maker Faire Prague je festivalem s nezaměnitelným charakterem. Není to business veletrh, není to festival s pár umělci, není to ani pouť s atrakcemi, a přesto mají naše akce zábavný charakter toho všeho. Jde především o setkávání a stírání hranice mezi makerem-vystavovatelem a návštěvníkem, který se rychle makerem může stát.  Stačí přijmout pomyslnou pozvánku a zapojit se. Tato pozitivní zkušenost v lidech prokazatelně zůstává a motivuje je k dalšímu tvoření. V centru naší pozornosti je člověk-tvůrce,“ říká rozvojový manažer festivalu Ondřej Kašpárek.

Nově v Křižíkových pavilonech Výstaviště

Maker Faire Prague se letos uskuteční v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha, které prošly kompletní rekonstrukcí a nabízejí jedinečný prostor pro světovou přehlídku kreativity. Výstaviště Praha je zároveň spolupořadatelem akce. Dalšími partnery festivalu jsou Hlavní město Praha, PRUSA Research, Škoda Auto, STMicroelectronics a další.

Vstupenky jsou už ke koupi na webu makerfaire.cz a návštěvníci festivalu, kteří si své lístky koupí v předprodeji za výhodnou cenu, se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Prusa MINI+. Slosování a předání výhry proběhne přímo na Maker Faire Prague.

V rámci celostátní sítě festivalů Maker Faire můžou fanoušci novodobého kutilství navíc před pražskou akcí navštívit 28. května Maker Faire v Rychnově nad Kněžnou. 

O festivalu Maker Faire

Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu i rodinám s dětmi – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, design a vědu. Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř všechno si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy tu prezentují tzv. makeři. V České republice pořádá festivaly od roku 2018 organizace Make More, letos zavítají celkem do jedenácti měst. Sdružení kromě festivalu Maker Faire připravuje rovněž celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025, konzultuje vznik otevřených dílen a FabLabů, tvoří vzdělávací videoworkshopy Postavte si a věnuje se rozvoji české komunity makerů.

Aftermovie Maker Faire Prague 2022: https://youtu.be/o5BCSkr1J40

Web: makerfaire.cz/

Facebook: facebook.com/MakerFaireCZ 

FB Events:facebook.com/MakerFaireCZ/events 

Instagram: instagram.com/makerfaire.cz/ 

Twitter: twitter.com/MakerFaireCZ 

Tik Tok: tiktok.com/@postavtesi 

„Festival zahajujeme 10. června v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou měli hodně přátel z hereckého světa – Adinu Mandlovou, Hugo Haase, Jiřinu Šejbalovou a další. Na Strži bývali častými hosty a tradicí se zde staly koncerty na hrázi přilehlého rybníka. Zpívalo se a Jiřina Šejbalová coby vynikající zpěvačka a hudebnice hrála na akordeon. Připomínkou těchto hereckých sešlostí bude letošní úvodní koncert festivalu, na němž vystoupí Rozálie, zpěvačka, herečka a akordeonistka, která si pro Strž připravila své sólové vystoupení,“ láká do Památníku Gabriela Eibenová. Koncert se zde uskuteční v rámci Muzejní noci.

Barokní hudba v růžemi vonící Blatné, Sólo pro violu v Krásném Dvoře

Další z koncertů se uskuteční 1. července v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Blatné jako součást tamější Výstavy růží. „Letos jsme pozvali soubor Capella Ornamentata a na programu bude raně barokní hudba. Zazní při ní i jedinečný zvuk vzácného barokního dechového nástroje jménem cink. Ten se v dávných dobách těšil nesmírné popularitě a díky jeho lahodné barvě ho přirovnávali k lidskému hlasu,“ vypráví Gabriela Eibenová.

Ve stejný den jako blatenská Výstava růží se na zámku v Krásném Dvoře koná další festivalová událost spojená s tamějšími zahradními Slavnostmi Jana Rudolfa. „Pro cestovatele a hudební nadšence jsme koncerty v Blatné a v Krásném Dvoře připravili v takovém časovém odstupu, aby je bylo možné stihnout oba,“ uvádí Eibenová.

„Jan Rudolf Černín, majitel zámku v době klasicismu, byl milovníkem vědy, hudby a umění. Studoval v Salcburku a osobně se znal s Mozartem i Haydnem. Zajímal se také o nejnovější trendy v budování zámeckých parků, a právě v Krásném Dvoře založil největší anglický park na našem území. V jednom ze zahradních pavilonů i sám hrával na violu. Koncert jsme proto věnovali právě tomuto významnému šlechtici. Nazvali jsme ho Sólo pro violu a posluchače na něj pozveme do altánu Gloriet v zámeckém parku,“ dodává Gabriela Eibenová. 

Hold citolibským mistrům i místo, kde se nebe dotýká země

Na konci července se v rámci festivalu poprvé uskuteční koncert v barokním kostele v Cítolibech. „Každý konzervatorista se dnes učí o citolibských mistrech, kdo ale přesně ví, kde Cítoliby jsou a co se tu odehrálo,“ říká Gabriela Eibenová a líčí dávný příběh. „Všechno začalo v roce 1720, kdy získal panství Cítoliby na Lounsku hudbymilovný rod Pachtů z Rájova. Kdokoli chtěl vstoupit do zdejších služeb, musel umět číst noty a ovládat hru na nějaký hudební nástroj. Některé noty pak zůstaly až do 20. století na kůru citolibského kostela sv. Jakuba. Tam je objevil malý kluk – pozdější profesor Zdeněk Šesták, který v tamějším kostele působil jako varhaník. A právě v tomto kostele se uskuteční i náš koncert harfenistky Kateřiny Englichové,“ dodává Gabriela Eibenová. Také ona - coby sopranistka specializující se na starou hudbu - 30. července v Cítolibech vystoupí. Zpívat zde bude v rámci poutní mše svaté, která koncertu pro harfu předchází, za doprovodu vynikajícího varhaníka Adama Viktory.

„Hudba se 18. srpna rozezní i na krásném zámku Pátek nad Ohří. A hned vzápětí, 20. srpna, zavítá festival na dechberoucí poutní místo Maková hora u Smolotel - barokní skvost Povltaví, kde se prý nebe dotýká země,“ zve na obě místa Gabriela Eibenová.

Rosa Bohemica rozkvete i na podzim

„Festival pak bude hostit zámek v Nižboru, kostel v Roudnici nad Labem a přijedeme i do kostela sv. Jiří v Panenském Týnci, kde se nachází i tajuplný nedostavěný chrám. Navštívíme rodiště Jana Dismase Zelenky Louňovice pod Blaníkem a už tradičně vystoupíme také v Praze. Listopadový závěr festivalu bude patřit zámečku ve Vysoké u Příbramě, kde našel druhý domov skladatel Antonín Dvořák. A poprvé zavítáme na zámek v Děčíně. Chceme totiž uctít i památku Jana Blažeje Santiniho, věhlasného barokního architekta, jehož třísetleté výročí si v tomto roce připomínáme. A právě tento architekt je autorem barokní přestavby děčínského zámku,“ vysvětluje zakladatelka Rosy Bohemicy. Festival bude už tradičně zakončen v Kosmonosích, kde se 21. listopadu uskuteční poslední z jeho koncertů.

„Záběr festivalu veliký. Našimi posluchači bývají většinou místní lidé. Ale i nadšenci, kteří cestují podle naší festivalové mapy, z čehož máme velikou radost. Lidé s námi na festivalových koncertech uslyší skvělou hudbu a objeví nová místa. Radost z hudby, z nových setkání a zážitků, které tu lidé prožívají, je nakažlivá. To vše k nám láká další publikum,“ dodává Eibenová. Pokud jde o rodiče s dětmi, mohou podle Eibenové přijít na každý z letošních koncertů. „Speciální představení pro děti sice letos nemáme, zároveň ale není nic, co by děti nemohly navštívit,“ uzavírá.

Festival se koná za podpory Ministerstva kultury ČR, Středočeského a Ústeckého kraje. Záštitu 3. ročníku poskytl ministr kultury Mgr. Martin Baxa.

Festival Rosa Bohemica, 10.6. – 21.11. 2023, vstupné dle jednotlivých akcí (v průměru okolo 160,- Kč). Studenti, senioři, ZTP a ZTP/P mají slevu. Vstupenky lze koupit na www.goout.cz nebo na stránkách festivalu www.rosabohemica.cz, kde je i mapa s místy dějišť všech koncertů a dalších akcí.

www.rosabohemica.cz

Víte, že...

… růže-rosa jako symbol provází lidstvo odpradávna, od kultury starého Egypta přes křesťanské podobenství s Pannou Marií až po současnost? „My jsme se inspirovali životopisem svatého Vojtěcha s názvem Rosa Bohemica od barokního autora Václava Boleluckého. Pro naše hudební dějiny je kniha mimořádná tím, že se zde poprvé v tištěné podobě objevuje nápěv písně Svatý Václave, jež byla po staletí vnímána jako národní hymna. Vizuál festivalu zase mocně ovlivnila barokní mapa ve tvaru růže, jež nese jméno Bohemiae Rosa. A pro mě osobně je symbolika růže inspirativní svou harmonickou symbiózou květů a trnů,“ vysvětluje Eibenová.

Kdo je kdo:

Gabriela Eibenová (1972)

„Už jako malá jsem se ráda toulala po neznámých cestách. Zůstalo mi to dodnes a podobné dobrodružství chci nabídnout i našim posluchačům.“

Sopranistka Gabriela Eibenová a zakladatelka festivalu Rosa Bohemica je renomovanou zpěvačkou - interpretkou staré hudby. Vystudovala Pražskou konzervatoř, teorii a provozovací praxi staré hudby na Masarykově univerzitě a historickou interpretaci na JAMU.

Se svým manželem, varhaníkem a dirigentem Adamem Viktorou, založila vokálně instrumentální soubor Ensemble Inégal, který se profiluje především jako propagátor díla českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. S tímto tělesem často koncertuje na významných mezinárodních hudebních festivalech (Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Musica Antiqua Brugge, Bach Festival Riga, International Music Festival Santander, Lufthansa Music Festival London, Stockholm Early Music Festival aj.)

Zpívala téměř v celé Evropě, v Izraeli, Libanonu i Japonsku. Na svém kontě má více než 40 CD nahrávek. Působí jako lektorka zpěvu na mistrovských kurzech specializovaných na interpretaci staré hudby. Léta se věnuje technice jógového dýchání „Vítězný dech“, což jí pomáhá v profesi i v životě. Zpívala pro papeže Jana Pavla II. i dalajlámu. S manželem vychovávají tři múzicky nadané potomky.

Skleněné podzemí

autorská výstava Jiřího Pačinka

termín konání: 9.6. – 3.9. 2023
místo konání: vyšehradské podzemí (kasematy a sál Gorlice, vstup z Cihelné brány), prohlídky každou celou hodinu, denně od 10 do 17 hodin

Vstupné: základní 190,- Kč, snížené 100,- Kč, rodinné 380,- Kč, předprodej bude zahájen v druhé polovině května na www.praha-vysehrad.cz
Spolupořadatel výstavy: Kongresové centrum Praha

„Křehké a transparentní sklo Jiřího Pačinka se představí v tajemném podzemí vyšehradských kasemat v majestátním sále Gorlice – na místě původního shromaždiště vojsk a skladu munice na východ od Cihelné brány…“ přibližuje připravovanou výstavu Pačinkův blízký spolupracovník David Sobotka, podílející se i na její koncepci.

„Krása uměleckého ručně tvarovaného skla se zde bude ve své lehkosti a eleganci snoubit s robustním zdivem kamenného sálu a barokními sochami z Karlova mostu, jež se stanou němými diváky této pozoruhodné umělecké události. Mistři vrcholného barokního sochařství F. M. Brokoff, M. V. Jackl, nebo M. B. Braun tak budou očima svých plastik shlížet na díla současného sochaře sklářského…“ dodává Sobotka.

Temnými chodbami kasemat se divák dostane až do impozantního sálu Gorlice, pod jehož vysokou klenutou klenbou budou v prostoru levitovat dvě hlavní skleněné instalace. Křišťálová Trnová koruna a centrální objekt Armamentarium, který bude skleněnými meči, šavlemi, sudlicemi či píkami, obklopenými křehkými skleněnými slzami odkazovat na vojenskou historii tohoto prostoru. Výstava vznikla ve spolupráci produkčních týmů NKP Vyšehrad a Jiřího Pačinka, a to i s motivací přilákat návštěvníky do jedinečného a působivého prostoru barokního sálu Gorlice a kasamat.

Jiří Pačinek (*1972 Litoměřice) vystudoval sklářství v Novém Boru a v minulosti vedle B. Šípka či R. Roubíčka spolupracoval například i s Rony Pleslem, Mariou Roosen či Hansem van Bentem a dalšími. V současnosti Jiří Pačinek žije a působí v Kunraticích u Cvikova, kde se nachází také jeho sklárna, galerie Křišťálový chrám a Skleněná zahrada se skleněnými uměleckými artefakty. Pravidelně se účastní sklářských soutěží, prezentací a výstav v Evropě i USA. www.pacinekglass.com