Články a komentáře

<p>Praha: Nemocem by se každý z nás rád vyhnul. Ovšem když už taková situace nastane a my musíme jít k lékaři, potom jsme vděčni za každou maličkost, která nám pobyt v nemocnici dokáže zpříjemnit. Jednou z těchto nepřehlédnutelných „maličkostí“ jsou i nástěnné malby, které ozvláštňují prostor Thomayerovy nemocnice v Krči a jejichž autorkou je výtvarnice a designérka Lucie Jirků.</p> <p>Jste autorkou nástěnných maleb interiéru dvou čekáren Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice. Jak jste se k této velmi zajímavé zakázce dostala?</p> <p>Nejprve jsem vedení kliniky oslovila se svojí nabídkou spolupráce. Tento projekt jsem realizovala v létě roku 2010. Tomu předcházela kreativní část, tvorba návrhů a řešení interiéru a také oslovení sponzorů, kteří by měli zájem podpořit zlepšení prostoru pro pacienty. Oslovení sponzorů vždy vyžaduje velkou invenci a určuje, zda projekt s výtvarným záměrem bude nebo nebude moci vzniknout. V tomto případě se zájem sponzorů po určité době podařilo získat a od té chvíle již nic nebránilo uskutečnění plánu. Též nemohu opomenout mimořádně profesionální přístup ze strany vedení této kliniky, který taktéž velmi napomohl k úspěšné realizaci projektu.</p> <p>Tyto malby jsou velmi vítaným oživením jinak často velmi fádního prostředí nemocnic. Jak na vás působí současný stav zdravotnických zařízení?</p> <p>Veřejné prostory státních zdravotnických zařízení jsou stále ve většině případů dlouhé roky nerekonstruované, působí zašle a neosobně. Domnívám se, že podobné dojmy si s sebou odnáší řada pacientů. Někteří z nich musí být i dlouhodobě hospitalizováni, proto je dané prostředí také výrazněji ovlivňuje. Mým cílem je dosáhnout většího komfortu těchto zařízení, většina z nich změnu skutečně potřebuje.</p> <p>Jak vybíráte motiv vhodný právě pro takto specifické prostory?</p> <p>Úvahy o vhodnosti motivu promýšlím vždy v kontextu s charakterem i dispozicí prostoru, tak aby zároveň obsahově doplnil jeho funkci. Pro místa čekáren na Pneumologické klinice FTNsP v Praze-Krči jsem za vhodné řešení zvolila téma florálního světa, organismy rostlin, které s člověkem žijí v symbióze a jsou pro něho z hlediska dýchacích funkcí nezbytné. Zde šlo samozřejmě pouze o symbolické vyjádření. V prvním případě čekárny se jedná o námět pokojových rostlin umístěných na pozadí iluzivního interiéru. Naopak na stěnách druhé čekárny se tyčí stylizované tvary stromů odkazující k prostředí vnější krajiny. Nástěnné malby realizuji podle navrženého a vybraného návrhu technikou malby akrylovými barvami v kombinaci s fragmenty vzorovaných tapet.</p> <p>Kdo finančně podpořil vznik těchto maleb? Žádala jste o nějaké dotace, granty?</p> <p>Konkrétně tuto realizaci nástěnných maleb na Pneumologické klinice podpořily společnosti NIKON s.r.o., Výtvarné potřeby ZLATÁ LOĎ s.r.o., Dimex-tapety.cz a Sanofi-aventis s.r.o., kterým patří mimořádné poděkování. Ovšem s dotacemi a granty mám pouze nepatrnou zkušenost. Žádost o dotace nebo získání grantu vyžaduje podle mých zkušeností detailní specifikace a rozpracovanost projektu dopředu včetně dlouhého procesu čekání ve věci následného rozhodnutí. Myslím si, že by měla podpora umělecké činnosti fungovat otevřenějším způsobem.</p> <p>Kromě navrhování grafického designu se zejména ve své volné tvorbě věnujete především malování obrazů, ve kterých tematicky často čerpáte z prostředí velkoměsta. Jak vás Praha inspiruje?</p> <p>Jsem fascinována hodnotnou architekturou různých měst, jejich rozmanitostí, tvary a barvami, centrem i periferiemi. Prahu z hlediska historie a tradic vnímám jako velmi podnětnou metropoli, zatímco inspiraci z moderní architektury jsem dosud čerpala spíše například v Londýně nebo Valencii. Avšak vedle rušného civilizovaného světa velkoměst je pro mě velmi důležitá i inspirace volnou přírodou, kterou považuji za nedělitelnou součást života i přirozenou kompenzaci pobytu ve městě. Snažím se ve své práci hledat řád, harmonii a neustále vyvažovat protiklady.</p> <p>Kdybyste se nemusela ohlížet na finanční prostředky, která část Prahy případně jaké architektonické prostory byste ještě ráda vyzdobila nástěnnými malbami?</p> <p>Nemám přesně definované místo, spíše mám touhu mít stále možnost formou monumentálních maleb či obrazů dotvářet prostor interiéru, a to charakteru jak veřejného tak i soukromého. Důležitou hodnotou je pro mě zachovat si vlastní principy tvorby a věřit v jejich smysl bez ohledu na finanční aspekty. Pokud nemáte dostatečný nadhled a osobní kritéria pro naplnění výsledku, ztrácíte motivaci, a to může být snadná cesta do pekel. Tak bych nerada skončila.</p> <p>Na čem v současnosti pracujete?</p> <p>Momentálně pracuji na dokončení projektu rozsáhlé čekárny pro osm ambulancí na Pneumologické klinice ve Fakultní nemocnici v Motole, kde jsem začátkem letošního roku přijala nabídku ke komplexnímu řešení interiéru. Skrze vřelý zájem a laskavost přednosty kliniky, prof. MUDr. Miloslava Marela, CSc., zde k mému nadšení vznikl též prostor pro umělecké vyjádření, realizaci nástěnných maleb. Mým záměrem je vytvořit z původního zanedbaného prostoru příjemné zázemí pro klienty kliniky, což se podle mého mínění podařilo a věřím, že spokojenost se dostaví i z řad návštěvníků poté, kdy bude začátkem června 2011 provoz oficiálně zahájen. Nestandardní prvek monumentálních nástěnných maleb s přírodním námětem parku zde hraje v novém prostoru dominantní roli, přičemž toto řešení vystřídalo původní výzdobu lepených obrázků z kalendářů.</p> <p>Více info na:<br /> www.luciejirku.eu</p>

<p>BEROUN: Již čtvrtý ročník festivalu Stranou – evropští básníci naživo se proběhne v Berouně. Bude se na něm předčítat nejen v muzeu, ale i kavárně, gymnáziu a knihovně.</p> <p>Ve dnech 16. až 19. června zde vystoupí přední básníci z České republiky, Polska, Slovenska, Itálie či Slovinska, a nebudou chybět ani známí hudebníci a divadelníci.<br />
Slavnostní zahájení festivalu proběhne ve čtvrtek 16. června v 18 hodin v Muzeu Českého krasu. Více již v rozhovoru s organizátorkou akce Lenkou Daňhelovou.</p> <p>Kde přesně se festival v Berouně uskuteční?</p> <p> Tradičně v muzeu a kavárně Jiná káva. Nově vystoupíme také před studenty v Gymnáziu Joachima Barranda a v Městské knihovně Beroun.</p> <p>Jak jste byli spokojeni s loňským ročníkem?</p> <p> Byli jsme moc spokojeni, došlo při něm totiž k malému zázraku. Mezi všemi autory, kteří přijeli, to vzácně rezonovalo a atmosféra byla velice srdečná. Myslím, že nejen diváci, ale i autoři odsud odjížděli nabití energií a s hlavou plnou obrazů a nápadů. A to je snad nejvíc, co člověka na akci tohoto typu může potkat. Další fantastická věc byla, že naše rozdílné jazyky přestaly být po velice krátké době překážkou v dorozumívání a všichni se mezi sebou domluvili, aniž by potřebovali tlumočníky.</p> <p>Koho přivítáte na letošním ročníku?</p> <p> Letošní ročník bude skutečně nabitý. Rádi bychom se totiž neomezovali čistě na jeden žánr, takže část programu bude letos nejen hudební a básnická, ale také divadelní. Své monodrama Vlny představí v pátek 17. června česko-slovinská herečka Nataša Burger, kterou diváci dobře znají z filmů Jana Hřebejka. Dalším vzácným hostem bude Ryszard Krynicki, jeden ze současných nejvýznamnějších polských básníků.</p> <p>Jaké další básníky a muzikanty jste pozvali?</p> <p>Na své si přijdou všichni, kdo mají rádi zneklidňující poezii ostravského básníka Petra Hrušky. Ten vystoupí se svou ženou Yvettou Ellerovou, jež jeho texty zhudebňuje. Myslím, že zvědavost vyvolá také Jaroslav Hutka, který se tentokrát nepředstaví jako písničkář, nýbrž jako básník. Z Itálie přijede mladičká, ale naprosto ojedinělá básnířka Erika Crosara. Vše navíc podbarví svojí nepopsatelně krásnou a také obtížně zařaditelnou hudbou Irena a Vojtěch Havlovi. A to jsem ani zdaleka nevyjmenovala všechny autory, na které se letos těšíme.</p> <p>Kdo vám s organizováním tak velkého festivalu pomáhá?</p> <p>Bez podpory mnoha institucí, například Slovinského velvyslanectví, Polského institutu a všech našich hostitelů v Berouně, Praze a na Krakovci, by festival nebyl ani z poloviny takový, jaký je. A máme velkou radost, že naše počínání zaregistrovalo také město a začíná se o ně živě zajímat. Myslím, že s jeho podporou budeme moci uskutečnit nápady, jak lidem přiblížit poezii, tvorbu a tvůrce a ukázat jim, že to jsou velice zajímaví lidé pronikavého intelektu.<br />
Další informace nabízejí internetové stránky www.festivalstranou.webnode.cz.</p>

<p>BOHUMÍN: Secesní Národní dům ve Starém Bohumíně, který léta chátral v soukromých rukou, se dočká opravy. Před čtyřmi lety se zdevastovanou kulturní památku podařilo městu po dlouhých jednáních odkoupit za 6,5 milionu korun.</p> <p>Od té doby vložila radnice další 2 miliony korun do projekčních příprav na jeho rekonstrukci. Náklady na komplexní přestavbu jsou asi 80 milionů korun. Město však nechtělo použít na tak finančně náročnou rekonstrukci jen vlastní prostředky, ale snažilo se získat dotace.</p> <p>Teď se však v domě zřítila část stropu nad hlavním schodištěm. A bohumínští radní tak stojí před závažným rozhodnutím. Opravit jen narušený strop, anebo se pustit do kompletní rekonstrukce? Plány na obnovu kulturní památky sice už několik let existují, ale dosud se neobjevil žádný vhodný dotační titul, který by nákladnou rekonstrukci finančně podpořil. Žádný totiž nepasuje na komerčně-veřejné využití, které v něm město plánuje.</p> <p>"S rekonstrukcí Národního domu jsme tak jako tak počítali. To, že se teď zřítila část stropu, jen urychlí zahájení oprav. Momentálně čekáme na statický posudek a technologické návrhy na jednotlivé záchranné práce od projektanta. Velkou rekonstrukci nám tak mohou nahradit postupné práce, které potrvají více let. Komplexní rekonstrukci jsme před touto havárií odhadovali na dva roky stavebních prací. Teď se nám tím celá rekonstrukce může protáhnout a to z finančních důvodů, protože při jejím financování z vlastních zdrojů bychom za tak vysokou částkou odložili mnoho dalších investic,“// uvedl starosta Bohumína Petr Vícha s tím, že v Bohumíně ročně proinvestují zhruba 120 milionů korun. „Ve třech letech jsme však schopni rekonstrukci Národního domu zvládnout a městský rozpočet bychom tím neměli nijak dramaticky ohrozit. V čem ale vidím riziko, je stále nižší výběr daní státem. Proto jsme chtěli s rekonstrukcí Národního domu počkat. Přestavbu jsme měli v úmyslu zahájit až po odeznění krize, kdy bude větší jistota,“ dodal Vícha.</p> <p>Secesní Národní dům pochází z roku 1902 a v minulosti byl centrem kulturního života ve Starém Bohumíně. Původně sloužil jako výjezdní hostinec a hotel U Zeleného stromu. Zamýšlená rekonstrukce by měla Národnímu domu vrátit původní lesk. Počítá s restaurací, tanečním sálem, hotelem, výstavními prostory a informačním centrem.</p> <p>„Projektová dokumentace je hotová. Teoreticky bychom mohli zítra vyhlásit výběrové řízení na stavitele. Vše je ale o financích. Rekonstrukce by přišla na 80 milionů a dosud se nenašla vhodná dotace, která by seděla na komerčně-veřejné využití, které v něm plánujeme,“ řekla vedoucí odboru rozvoje a investic Jitka Ptošková. </p> <p>Současná havárie v Národním domě není překvapivá. Objekt bez údržby dlouhé roky chátral, a když se ho městu po deseti letech jednání podařilo konečně koupit, byl už jeho stav tristní. „Pád stropu na schodišti zřejmě způsobilo napadení trámů plísněmi a houbami v souvislosti se zatékáním. Svou roli hrálo také stáří,“ doplnil Stanislav Svrčina z majetkového odboru. Narušenou část střechy nechá město zajistit. Protože je objekt pod ochranou památkářů, budou to oni, kdo rozhodnou o tom, zda to bude replika stropu trámového, nebo povolí odolnější ocel.</p>

<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Na začátku letošního roku jsme zaslali krajům tři otázky týkající se dobrovolníků a zkušeností s nimi. Středočeský kraj je přenesl na příspěvkové organizace z oblasti kultury, které zřizuje. Vznikl tak unikátní přehled o tom, jak se kde dobrovolníci uplatní, ale také, jak jednotliví respondenti tuto problematiku vnímají.</p> <p>Pokud se do textu ponoříte, najdete v něm řadu cenných osobních názorů respondentů, kterými byli představitelé příspěvkových organizací Středočeského kraje. </p> <p>Otázky zněly:<br />
1/ Máte zkušenosti ze službami dobrovolníkův kultuře?<br />
2/ Podporujete služby dobrovolníků?<br />
3/ Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?</p> <p>Památník Karla Čapka<br />
Se službami dobrovolníků v kultuře zatím zkušenosti nemáme.</p> <p>Muzeum T. G. M. Rakovník</p> <p>ad 1) Ano, využívali jsme dobrovolníky z Muzejního spolku.<br />
ad 2) Ano, podporujeme, protože odvedená práce byla dobrá a zadarmo!<br />
ad 3) Nereflektujeme.</p> <p>Muzeum Českého krasu</p> <p>ad 1) Se službami dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb., tj. že bychom spolupracovali s dobrovolníkem, který je registrován k výkonu dobrovolnické služby u vysílací organizace, zkušenost nemáme.<br />
Se službami dobrovolníků, kteří ze své vůle a ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu vykonávají činnost prospěšnou pro naše muzeum zkušenosti máme.<br />
Pokud se ohlédnu do historie tak namátkově byly realizovány např.<br />
- krátkodobé nebo nepravidelně se opakující spolupráce: např. při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, s dárci sbírkových předmětů, při korekturách textů, s přednášejícími nebo pomoc členů občanského sdružení Tajdom při realizaci muzejních programů zvláště pak prvních muzejních nocí.<br />
- dlouhodobé spolupráce: redakční rada časopisu Český kras od roku 1976, výstavní rada pro oblast fotografie (od r. 2008), organizátoři a moderátoři kulturních akcí (besed, přednášek – cyklus Autoři, které máte rádi (do roku 2010 v MČK, od roku 2011 byl organizátory přesunut do městské knihovny, kde není vybíráno vstupné), cyklus Hvězdárny Žebrák v MČK, někteří účinkující, amatérští sběratelé – informátoři z terénu, dárci, někteří regionální výtvarníci či pedagogové při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, dárci sbírkových předmětů a nesmím zapomenout na mnohdy rozsáhlou pomoc rodinných příslušníků zaměstnanců muzea a dobrovolnickou pomoc veřejnosti při kalamitních stavech (povodně 2002) </p> <p>ad 2) I když dobrovolnická činnost je charakterizována nezištnou činností, tak v některých ohledech by se za dobrovolnickou činnost dala považovat i výpomoc pracovníků, kteří jsou zařazeni na jiné pracovní pozici, s pracemi, které nejsou v jejich pracovní náplni (jednotliví pracovníci se v přístupu k vícepracem velice liší, a ti aktivnější ne vždy mohou očekávat za aktivitu nad rámec svých pracovních povinností odměnu, přesto pokud mohou, tak pomáhají). Nebo v jistém smyslu by se dalo brát v úvahu i vstřícnost a např. výrazné snížení cen při poskytování služeb muzeu ve srovnání s běžným ceníkem v místě obvyklým.<br />
- Některé krátkodobé dobrovolné spolupráce nebo např. praxe studentů nebo pravidelné výpomoci při akcích časem přerostly v dlouhodobou spolupráci a nebo dokonce následovně po velice dobrých zkušenostech (prokázání hlubokého zájmu o obor, schopnosti a spolehlivosti) v pracovní poměr (oblast propagace a kulturně výchovná a vzdělávací, oblast doprovodných programů) nebo DPP, pokud muzeum disponuje finančními prostředky na mnohdy symbolickou odměnu.<br />
- Činnost ve výše uvedeném smyslu realizujeme, služeb dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb. se nebráníme, a dokonce v některých oblastech bychom dlouhodobou kvalitní spolupráci s šikovnými dobrovolníky uvítali (péče o zeleň, digitalizace evidence sbírkových předmětů, fotodokumentace regionu a akcí konaných v regionu…)</p> <p> ad 3) Víme o něm, očekáváme, že bude toto téma medializováno, že mu bude věnováno kolokvium pořádané AMG, a že získáme další, pro nás důležité podněty a informace – např. v oblasti institucionalizace dobrovolnické služby v MČK – např. nemáme zcela ujasněno řešení práva dobrovolníka „být pojištěn pro případ odpovědnosti za škody“; pojištěni dle platné legislativy za škodu při pracovním úrazu hradíme pouze za pracovníky v pracovním poměru… </p> <p>Regionální muzeum v Kolíně</p> <p>ad 1) Ano, zkušenosti se službami dobrovolníků máme, spolupracujeme se nimi při národopisných pořadech v Muzeu lidových staveb v Kouřimi</p> <p>ad 2) Ano, založili jsme Klub přátel muzea, který sdružuje nejen příznivce, ale i dobrovolníky, kteří jsou ochotni nezištně naší organizaci pomáhat</p> <p>ad 3/ Ne</p> <p>Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně</p> <p>ad 1) S dobrovolnictvím máme minimální zkušenosti, v tomto smyslu spolupracujeme pouze se skautským střediskem Orion v Kladně, jehož členové pracují zdarma jako pořadatelé při Svatováclavských slavnostech na Budči.</p> <p>ad 2) Vzhledem k finančním možnostem bychom samozřejmě rozšíření služeb dobrovolníků vítali, podle nás ale není legislativně dořešena otázka případných “pracovních” úrazů dobrovolníka, protože muzeum pro tento případ není pojištěno (s výjimkou případů, kdy byl úraz způsoben zanedbáním zákonné povinnosti organizace ohledně bezpečnosti práce, např. dobrovolník spadl se schodů, protože na nich nebylo zábradlí). </p> <p>ad 3) Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, nevím, jak bychom měli Evropský rok dobrovolnictví reflektovat. </p> <p>Navíc si myslím, že otázka dobrovolnictví úzce souvisí s ekonomickou situací ve státě. V západní společnosti, kde je dobrovolnictví rozvinuté, se mu často věnují ženy, které jsou v domácnosti a třeba na dopoledne, kdy jsou děti ve škole, chodí zdarma pomáhat do místní veřejné knihovny, u nás je podle mne takových – a finančně zajištěných – žen málo, takže ty ostatní, pokud mají takto “volný” čas, se snaží najít placenou práci na zkrácený úvazek, aby vylepšily finanční situaci rodiny. A také studenti hledají raději placené brigády.</p> <p>Regionální muzeum Mělník</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Ano, snažili jsme se i nějakého získat z řad studentů, ale neuspěli jsme. Získali jsme „pouze“ spolupracovníky z řad studentů i občanů. Těch máme celou řadu. </p> <p>ad 3) Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?<br />
Ano, tato tematika nás zajímá, snažíme se ji sledovat pomocí internetu – www.dobrovolnik.cz a další.</p> <p>Muzeum Podblanicka</p> <p>V rámci své činnosti dosud Muzeum Podblanicka s dobrovolníky nespolupracovalo. Ačkoli bychom dobrovolnickou aktivitu jistě využili, není nám známo, že by se v našem regionu podobné aktivity v oblasti kultury vyskytovaly. Na druhou stranu také musíme otevřeně přiznat, že jsme tyto aktivity doposud sami aktivně nevyhledávali, ani se je nepokusili sami iniciovat. To, že probíhá Evropský rok dobrovolnictví, naše muzeum doposud nijak nereflektovalo.</p> <p>Polabské muzeum</p> <p>Muzeum nemá aktuální zkušenosti s dobrovolnictvím. V dávné minulosti Polabské muzeum spolupracovalo s Hnutím Brontosaurus při budování a údržbě Polabského národopisného muzea.<br />
Jelikož nejsou aktuální zkušenosti, tak ani podpora služeb dobrovolníků neexistovala.<br />
V souvislosti s letošním Evropským rokem dobrovolnictví a jeho podporou nevidím významné překážky v tom, aby se Polabské muzeum do podpory služeb dobrovolníků zapojilo. Možností na využití jejich služeb je v naší instituci poměrně dost.</p> <p>Hornické muzeum Příbram</p> <p>Ohledně služeb dobrovolníků v kultuře musím bohužel s politováním konstatovat, že naše muzeum nemá v tomto směru žádné hlubší zkušenosti. Je sice fakt, že nám každoročně pomáhají při různých zpravidla údržbářských činnostech studenti zdejší Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Příbram, to se však jedná o bezplatnou studentskou praxi, nikoliv služby dobrovolníků.<br />
Se službou dobrovolníků jsme se v minulosti zcela nárazově setkali například při organizování některých doprovodných kulturních akcí, mimo jiné Prokopské pouti, kdy nám zcela dobrovolně pomáhali členové Cechu příbramských horníků a hutníků nebo členové Spolku Prokop Příbram. Jinak naše zkušenost v tomto směru je takřka nulová.</p> <p>Regionální muzeum v Jílovém u Prahy</p> <p>V loňském roce uskutečnilo naše muzeum besedu pořádanou účastnicí programu INEX – SDA, paní Mgr. Kamilou Sirotnou, která v rámci dobrovolnické činnosti strávila několik týdnů v Jižní Koreji. Besedy se zúčastnilo několik desítek místních občanů, kteří se seznámili se zkušenostmi s touto dobrovolnickou aktivitou. Současně byly poskytnuty propagační a informační materiály účastníkům besedy a tento materiál byl po skončení akce rozdáván v muzeu při nejrůznějších příležitostech. V případě zájmu jsme připraveni s touto osvětovou činností pokračovat i v letošním roce.</p> <p>Památník Antonína Dvořáka</p> <p>I když poslání dobrovolníků v zahraničí má zcela jiné postavení i původ (často je i legislativně ošetřeno), služby dobrovolnic (bývalých pracovnic našeho muzea – důchodkyň) jsme mohli v minulosti ocenit. Jejich využití však bylo omezeno pouze na jednorázové akce( Muzejní noc, představení v zámeckém parku)a plnily funkci dozoru. Tato pomoc však vyplývala pouze z dobrých přátelských vztahů dobrovolnic a vedení muzea. Obecně však trvá nezájem ze strany veřejnosti o dobrovolnou práci.</p> <p>Ústav archeologické památkové péče středních Čech</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Nejsem informována o principech a možnostech práce dobrovolníků… V našich podmínkách si připadám, že jsme všichni tak trochu „volunteers“</p> <p>ad 3) Nejsem informována o této kampani…, nevím, kam má být úsilí dobrovolníků směřováno…</p> <p>Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy</p> <p>ad 1) Dobrovolníky přímo v kulturních službách jsme nikdy organizovaně nezaměstnávali, využíváme služeb umělců, kteří se zapojili dobrovolně a bez nároku na odměnu do námi organizovaného čtení dětem v rámci programu Celé Česko čte dětem, do kterého SM v Roztokách u Prahy vstoupilo ihned v roce 2009 a v němž je stále zapojeno, (viz www.muzeum-roztoky.cz)</p> <p>ad 2) Služby dobrovolníků mimo uvedenou oblast konkrétně nepodporujeme. Využili jsme pomoci dobrovolníků nikoliv v oblasti kulturní, ale po povodni v roce 2002. Podpora těchto lidí se stala významným faktorem ihned po opadnutí vody, a to též z hlediska psychologického. Tehdy byla dobrovolná pomoc všeobecně velmi ceněna.</p> <p>ad 3) Reflektujeme Evropský rok dobrovolnictví, SM je informováno o tom, že Asociací muzeí a galerií ČR je připravována řada aktivit a seminářů na toto téma, a v nich se bude SM v Roztokách u Prahy podle svých možností angažovat a získávat zkušenosti.</p> <p>GALERIE Středočeského kraje – GASK</p> <p>ad 1) Ano, služeb dobrovolníků jsme využili v roce 2010 2×, a to při finále GASKTOUR, a dále na hudebním festivalu CREEPY TEEPEE v roce 2010. Dobrovolníci pomáhali produkci festvialu, starali se o účinkující apod. </p> <p>ad 2) Jednoznačně ano. Jmse rádi, kyž nám s prací pomáhají lidé, kteří jsou motivováni tím, že je věc baví a zajímá. </p> <p>ad 3) Ano.</p> <p>České muzeum stříbra</p> <p>ad 1) Dobrovolné služby v kultuře jsem zažila hlavně kolem roku 1990 – 95. To byli lidé ještě nadšení a dychtiví pouštět se do nových aktivit ve svém volném čase a úplně zadarmo. V současnosti se dobrovolník objeví velice vzácně, spíše jde o kamaráda a jakousi reciproční službu. V podstatě jsou již veškeré služby alespoň za poplatek, který pokrývá např. cestovné atp.</p> <p>ad 2) Pokud se nabídka dobrovoné služby vyskytne, velice ji vítáme a oceňujeme (morálně).</p> <p>ad 3) O Evr. roku dobrovolnictví nemáme informace.</p> <p>Oblastní muzeum Praha východ </p> <p>ad 1) Mé zkušenosti s dobrovolníky v kultuře jsou následovné: </p> <p> a) Bez nich by mnohdy kulturní život na obcích zkrátka nebyl v takové míře!!! Velmi si jejich práce vážím. </p> <p> b) Jedná se zpravidla o obětavé lidi, kteří mají svůj život nastaven tak, že čas, který je každému z nás vyměřen, ochotně věnují těm druhým. Rádi pomohou, je to vlastně vzácný druh lidí, a bohužel se nedají naklonovat. </p> <p>Byla jsem v obci Líbeznice po dvě volební období předsedkyní kulturní komise. A 20 let jsem působila v regionu jako profesionální knihovník. Znám je velmi dobře, jelikož mnoho kulturních akcí koncertů, výstav, tanečních zábav jsem ve spolupráci s nimi připravovala a realizovala. V obci není peněz nikdy dost, aby si mohla objednat agenturu a vše zaplatit. Prostě za málo peněz musíte udělat co nejvíce.<br />
V Oblastním muzeu Praha východ jejich pomoci využíváme při zajišťování akci, které realizujeme. </p> <p>ad 2) Samozřejmě. Aspoň z pozice ředitele se snažím jejich pomoc částečně finančně zohlednit. Samozřejmě jedná se o spíše částečné vyrovnání za jejich práci. Ale oni zpravidla neočekávají finanční odměnu. </p> <p>ad 3) Zatím nikoliv.</p>

<p>HRONOV: Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov je nejdéle souvisle trvající přehlídkou amatérského divadla v Evropě a patrně i v celosvětovém měřítku.</p> <p>Svým 81. ročníkem vstupuje do deváté dekády svého trvání jako celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla s mezinárodní účastí, jako nesoutěžní přehlídka otevřená všem divadelním druhům, žánrům, nejrůznějším inscenačním postupům, stylům a poetikám.</p> <p>Základní premisou Jiráskova Hronova je umožnění vzájemné mezidruhové inspirace a setkání amatérských divadelníků i různých druhů a oblastí divadla, včetně příbuzných druhů scénického umění.<br />
Festival se uskuteční ve dnech 5. – 13. srpna 2011 v Hronově, v nevelkém městečku na Náchodsku, které je rodištěm Aloise Jiráska. První ročník se zde konal v roce 1931 jako pocta hronovskému rodáku, jehož jméno se od té doby objevuje v názvu přehlídky.</p> <p> Jiráskův Hronov je každoročním završením divadelní sezóny v České republice, přehlídkou nejkvalitnějších inscenací a nejzajímavějších divadelních počinů, které vznikly na půdě amatérského divadla. Je současně završením systému krajských a celostátních postupových přehlídek v jednotlivých druzích a oblastech amatérského divadla. Z nich je také vybírán jeho hlavní program. Je to rezervoár přesahující v posledních letech 1000 inscenací a vystoupení.</p> <p>Hlavní program bude stanoven na základě návrhů vzešlých z výsledků těchto klíčových celostátních přehlídek:</p> <p> a) Loutkářská Chrudim, celostátní přehlídka amatérského loutkářství 2010 a 2011.<br />
b) Popelka Rakovník, celostátní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti 2010;<br />
c) Otevřeno Kolín, celostátní přehlídka amatérské pantomimy a pohybového divadla 2011;<br />
d) Divadelní Děčín, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla 2011;<br />
e) Šrámkův Písek, celostátní přehlídka amatérského experimentujícího divadla 2011;<br />
f) Dětská scéna, celostátní přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů 2011;<br />
g) Wolkrův Prostějov, celostátní festival poezie 2011;<br />
h) Mladá scéna Ústí nad Orlicí, celostátní přehlídka studentských divadelních souborů 2011.</p> <p> Zdrojem výběru inscenací do programu Jiráskova Hronova 2011 jsou i návrhy vzešlé z těchto dalších celostátních přehlídek: </p> <p> a) Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou, národní přehlídka venkovských divadelních souborů 2010;<br />
b) Tanec, tanec… Jablonec nad Nisou, celostátní přehlídka scénického tance 2010;<br />
c) Jednoaktovky SČDO, národní přehlídka jednoaktových her v Holicích 2010;<br />
d) Národní přehlídka seniorského divadla Znojmo 2010;<br />
e) Pohárek SČDO, národní soutěž divadelních monologů a dialogů ve Velké Bystřici 2011;<br />
f) Divadlo jednoho herce SČDO, národní přehlídka v Kaznějově 2011.</p> <p> K dalším programovým zdrojům náleží nominace Českého střediska AITA/IATA, které je festivalovým výborem Jiráskova Hronova pověřeno výběrem zahraničních souborů a inscenací. Dále pak nominace programové ředitelky festivalu na účast hostujícího souboru s výjimečnou inscenací přinášející inspirační podněty, doporučení zájmových divadelních organizací (jejich střechových orgánů) zabývajících se amatérským divadlem s celorepublikovou působností a doporučení NIPOS-ARTAMA. Posledním zdrojem výběru programu jsou nerealizované návrhy, které byly uplatněny v předchozím ročníku a byly přijaty programovou radou do programu Jiráskova Hronova (JH).</p> <p> Výběrem hlavního programu je pověřena programová rada JH složená z divadelních odborníků jmenovaných programovou ředitelkou JH, především takových, kteří měli možnost zhlédnout co nejvíce celostátních postupových přehlídek. Jednání programové rady se uskuteční v pondělí 27. června 2011. Do té doby si musíme na program letošního Hronova počkat.</p> <p> Rozsah hlavního programu JH 2011 je vymezen maximálně 24 inscenacemi nebo programovými celky složenými z menších jevištních útvarů. V tomto vymezení se počítá s účastí maximálně 4 zahraničních souborů a 1 hostujícím souborem bez omezení statutu s výjimečnou inscenací přinášející inspiraci.</p> <p> Doprovodný program Jiráskova Hronova</p> <p> Vedle souborů vybraných programovou radou JH je v kompetenci pořadatelů umožnit vystoupení jiných souborů za dohodnutých podmínek v tzv. doprovodném programu. Přednostně budou vítány produkce realizovatelné ve venkovních prostorách (park A. Jiráska a dal.), zejména pak takové, které obohatí program o neobvyklé divadelní počiny přinášející tvůrčí podněty a inspiraci a také ty, jež mají schopnost bezprostředně oslovovat a poutat místní obyvatele Hronova a jeho návštěvníky k festivalovému dění.</p> <p> K vystoupení v doprovodném programu JH se lze přihlásit na adrese: Kulturní a informační středisko Hronov, ředitelka Marcela Kollertová, nám. ČSA 500, 549 31 Hronov, tel. 491 483 314 nebo 737 608 373, e-mail: kis@mestohronov.cz. </p> <p> Jiráskův Hronov jako vzdělávací instituce</p> <p> Celá osmdesátiletá historie Jiráskova Hronova není pouze obrazem dosahovaných výsledků práce ochotnických či amatérských divadelních souborů v zhmotnělé podobě divadelních inscenací, ale také dokladem péče o kultivaci těch, kdo je vytvářeli a tvoří. Organickou součástí hronovského festivalu bylo již od prvních ročníků vytváření příležitostí k získávání poznatků a osvojování divadelních dovedností. Od 18. JH v roce 1948 pak i možnost tříbit si názory prostřednictvím veřejných diskuzí o představeních.</p> <p> Divadelní semináře a dílny budou, tak jako v letech předchozích, základní vzdělávací částí JH, realizovanou formou 13 tematických seminářů a divadelních dílen. Otevřou se pro zájemce o divadlo bez horního věkového omezení. Budou koncipovány jako nabídka umožňující poznání a inspiraci v různých druzích divadla. Počítá se rovněž se semináři zabývajícími se disciplínami, které jsou společné všem divadelním druhům či jejich většině.</p> <p> Na 81. Jiráskově Hronově nebudou chybět ani další v posledních letech obvyklé příležitosti ke vzdělávání, jakými jsou tzv. Problémový club či Rozborový seminář. K veřejným reflexím inscenací hlavního program jsou určeny dva Diskuzní kluby. Podrobněji o vzdělávací části budeme informovat v nejbližších dnech na těchto stránkách.</p> <p> 81. Jiráskův Hronov pořádají NIPOS-ARTAMA Praha a Město Hronov z pověření a za ekonomického přispění Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci těchto institucí: Amatérská divadelní asociace, Česká sekce UNIMA, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění v ČR, Kulturní a informační středisko Hronov, Sdružení pro tvořivou dramatiku, Společnost Amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků a Volné sdružení východočeských divadelníků.</p> <p> Propozice 81. Jiráskova Hronova <p> Jiráskovy Hronovy 1931 – 2010

<p>BENÁTKY NAD JIZEROU: Základní umělecká škola Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou se nachází v krásném prostředí historického náměstí v blízkosti zámku. Ve městě, které má bohatou historickou a kulturní tradici, je působení takové instituce víc než oprávněné.</p> <p>Vždyť na zdejším zámku působil např. český hudební skladatel Bedřich Smetana a za vlády císaře a krále Rudolfa II. jeho dvorní hvězdář Tycho de Brahe. Ve městě se narodili hudební skladatelé František a Jiří Antonín Benda, kteří oba významným způsobem ovlivnili evropskou hudbu období klasicizmu. </p> <p>Organizovaný systém základních uměleckých škol, který funguje v České republice od 50. let minulého století, je v Evropě zcela unikátní. V zahraničí se děti věnují hraní na hudební nástroje, zpěvu, nebo dramatické a výtvarné výchově v rámci běžné základní školy, soukromých škol, různých kroužků nebo na vyšší úrovni na konzervatořích a akademiích. V České republice je možnost umělecky se vzdělávat ještě na základních uměleckých školách, které jsou dnes důležitými výchovně vzdělávacími institucemi školské soustavy s vysokým kreditem v České republice i v Evropě.</p> <p> Patří k nim i ZUŠ Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou (příspěvková organizace Středočeského kraje), která na konci letošního školního roku oslavuje 25. výročí založení. Škola je výrazným nositelem a šiřitelem kultury v celém regionu. V Benátkách nad Jizerou působí od r. 1986, nejdřív jako pobočka Lidové školy umění Mladá Boleslav, kde se zprvu vyučoval pouze hudební obor, později samostatně se všemi čtyřmi hlavními obory. Od r. 1990 přijímá do svého názvu jméno hudebního skladatele, rodáka z Benátek nad Jizerou, Jiřího Antonína Bendy, a od 1. července 2001 se ujímá zřizovatelské funkce Středočeský kraj. ZUŠ je koncipována pro více jak 300 žáků a je zaměřena na výuku oborů – hudebního, literárně dramatického, tanečního a výtvarného. Všechny jsou určeny pro osmileté a starší žáky, samozřejmě i pro dospělé. Pěti až sedmileté děti mohou navštěvovat přípravku.<br />
Výuka hudebního a tanečního oboru probíhá 2 – 3× týdně a školné za pololetí činí v hudebním 1900 Kč, v tanečním 1300 Kč.<br />
Literárně dramatický obor navštěvují žáci 1× týdně a za pololetí zaplatí 900 Kč. Výtvarný obor zahrnuje: keramiku, malbu, kresbu, grafiku a dekorativní činnost, vyučuje se 1× týdně a školné za pololetí je 1300 Kč.</p> <p>Škola za dobu své čtvrtstoleté existence vychovala velké množství žáků, ze kterých řadu připravila na vysoké školy uměleckého a pedagogického zaměření i na uměleckou dráhu. Patří k nim např. herec Filip Tomsa, zpěvák Milan Kolář, saxofonista Petr Jansa (konzervatoř Teplice), tanečnice Veronika Brzková (Taneční konzervatoř Praha) a mnoho dalších.</p> <p>Za dobu své existence uspořádala škola víc než 600 veřejných koncertů, různých vystoupení, 35 výstav výtvarného oboru atd. Její žáci pravidelně vystupují na Festivalu ZUŠ Středočeského kraje a zúčastňují se mnoha soutěží na celostátní úrovni. Pochlubit se může také tím, že se její žáci už mnoho let každoročně úspěšně umisťují na předních příčkách renomovaných soutěží. Zúčastnili se např. natáčení v Českém rozhlase a v bratislavské televizi, účinkovali v zahraničí (Spolková republika Německo), pravidelně jezdí vystupovat na Slovensko, kde má škola družební partnery.</p> <p>V současnosti zde působí 19 pedagogů včetně ředitelky, renomované zpěvačky a korepetitorky Jany Czikraiové, která svým manažerským přístupem docílila vysokého pedagogického a kulturního kreditu školy v rámci celého regionu. O škole, kterou vede od jejího založení, říká: „Jejím posláním je podílet se prostřednictvím své výchovně vzdělávací funkce a všech aktivit na formování osobnosti mladého člověka, zejména po stránce kulturně-estetické, mravní, tělesné a rozumové.“</p> <p>Z úspěšných kulturních akcí v školním roce 2010/2011 můžeme jmenovat např. Vánoční koncert v prosinci 2010 (Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční), Jarní koncert v březnu 2011, Koncert účastníků národní soutěže ZUŠ v únoru 2011, pro mateřské a základní školy Skřítek Notíček a víla Tanečnice v květnu 2011 atd. Všechny akce školy mají značnou uměleckou kvalitu a vysoké renomé. </p> <p>V souvislosti s oslavami 25. výročí založení uspořádala Základní umělecká škola Jiřího Antonína Bendy Benátky nad Jizerou výstavu výtvarných děl žáků a absolventů a fotovýstavu ze života ZUŠ, která do 30. června 2011 probíhá na Zámku 49, a výstavu kostýmů v Muzeu Benátky nad Jizerou. </p> <p>K 25. výročí školy je také připraven slavnostní koncert,který se bude konat 8. června od 18 hodin ve společenském sálu Záložna (Smetanova 39, 294 71 Benátky nad Jizerou). </p> <p>http://zusbenatky.webnode.cz/</p>

<p>MIKULOV: Umělecké dílny města – Mikulov Art Symposium (MAS) probíhají vždy v srpnu již od roku 1994. Hlavním garantem a jedním ze zakládajících členů tohoto sympózia je výtvarník Libor Lípa. Akci provázelo od počátku mnoho problémů, ale díky nadšení hlavních organizátorů se je vždy podařilo překonat. Právě proto patří sympózium mezi nejprestižnější kulturní aktivity v České republice.</p> <p>Jakým způsobem podle vás tato akce obohatila město Mikulov?</p> <p>Když jsme se sympóziem začínali, tak jsem tvrdil a dodnes to říkám, že děláme věc, která své nejsladší ovoce začne přinášet až tak za 30 let. Prostě děláme něco, co bude užitečné zejména pro další generace. Lichtenštejni založili Valticko-Lednický areál a věděli, že ti kteří jej vymysleli, jej nikdy neuvidí a přesto šli do toho. Ukažte mi někoho, kdo takhle přemýšlí do budoucna dnes. Je to jen málo lidí. V průběhu každého ročníku docházelo a dochází k vzájemnému obohacování umělců městem a místními lidmi a zároveň k obohacování města a lidí umělci. Nejtěžším úkolem a zároveň výhrou je skutečnost, že se podařilo do malého takřka zemědělského městečka někde v „rohu“ tohoto státu, v pohraničí, které bylo zejména za komunismu přehlíženo, dostat současné umění.</p> <p>Bylo těžké získat podporu od města?</p> <p>Přemluvit radní v době, kdy bylo město ve velmi zanedbaném stavu, financovat něco, čemu 80 procent lidí nerozumí, a o čem si hlavně většina myslí, že to vůbec zrovna teď nepotřebují, bylo složité. Přesto musím říci, že první rok byl přivítán s očekáváním i s nadšením, ale financovat další ročníky už šlo velmi ztuha. A tady se projevili zejména místní lidé, kteří díky nějakému vyššímu instinktu pochopili, že jdeme dobrou cestou a stáli při nás. Dnes je akce MAS myslím pilířem kulturních akcí města i kraje a v neposlední řadě i Ministerstva kultury. K obohacení může samozřejmě dojít i v rovině rozporu a tvrdé diskuse, která stále probíhá mezi produkcí, radnicí, poradním sborem a odbornou radou. V tomto takřka Kantovském sporu vedeme dnes diskuzi s radnicí o smyslu samotného současného umění. Oni ustupují našim progresivnějším názorům a my zase sdílíme někdy jejich obavy o životnosti některých cest současné výtvarné scény. Tady bych nemluvil ani o obohacení, ale takřka o zázraku.</p> <p>Z jakých prostředků je toto sympózium financováno?</p> <p>Prvních pár let jen ze zdrojů města a postupně jak se akce proslavovala, tak se samozřejmě nabalovali sponzoři, dárci a mecenáši. Jim všem patří velký dík. Bez peněz by to asi nešlo, ale hlavním důvodem, proč tato akce vyrostla na zelené louce, je zásluha produkce a několika nezištných jedinců. Prostě tu mravenčí práci, lépe řečeno tuny mravenčí celoroční práce, k tomu abyste se stali nejlepšími, musí stejně nakonec někdo udělat zadarmo.</p> <p>Využíváte během sympózia práce různých dobrovolníků? </p> <p>Zejména v poslední době jsou to mladí lidé, kteří dávají jednak pomocnou ruku při praktickém zajišťování sympózia samotného, a pak také jakousi duševní podporu, která nás velmi těší. Jsou tu nepostradatelní zaměstnanci Regionálního muzea a další. Taky velká část umělců stále nezištně radí, přijíždí, pomáhá a shání kontakty. Myslím, si, že nejdůležitější je získávat si místní lidi na svou stranu. To je důležité zejména, když pracujete v menším městě a provádíte tam něco, co zrovna nepotřebují občané k denní potřebě a kolem mají dost krásné přírody a architektury.</p> <p>Čím se liší jednotlivé ročníky sympózia a čím bude ten letošní ročník jedinečný?</p> <p>Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, a proto je každý ročník jedinečný. V základní podstatě jde však o takřka metafyzickou jednotu. Město na jedné straně, umělci na druhé straně. My se staráme seč můžeme a oni tvoří umění. Oni nám své výtvory za to nechají a my je máme rádi a oni nás. Ideální stav. V podstatě stále stejná píseň. Avšak tuto stejnou píseň hrají pokaždé jiní muzikanti, a proto to taky tak každý rok vypadá. Dá se to připodobnit k hudbě: jednou je to valčík, jednou metal, jednou industriál, jednou ticho. Letošní ročník se nyní pro velký zájem ještě neuzavřel. My až na výjimky příliš dramaturgii neměníme. První zásadou je, aby se tvůrci cítili jako doma či ještě lépe a nebyli ovlivněni příliš časem a okolnostmi. Tvořili v podstatě co nejběžnějším způsobem, jakým jdou zvyklí. Přesto novinky letos budou jak v koncepci, tak v postu kurátora. Poprvé to nebude tvořící umělec, ale teoretik umění.</p> <p>Umělecká díla vytvořená během sympózia putují do sbírky současného umění na Mikulovském zámku. Jak je v současné době tato sbírka velká?</p> <p>Umělecké předměty vytvořené během každoroční „dílny“ se postupem času staly součástí sbírky současného umění města Mikulov. Díky laskavosti Jihomoravského kraje a vedení Regionálního muzea v Mikulově je tato sbírka umístěna na Mikulovském zámku. V současnosti pracujeme na architektonickém projektu a finančním zabezpečení Centra umění, které zde chceme vybudovat. V tomto Centru bude zázemí pro hlavního správce sbírky, produkci, prostory na depozitáře a výstavní plochy. Každá koruna je dobrá, proto pokud můžete, prosím, podpořte nás (více na www.artmikulov.cz).<br />
Našich dílen se v průběhu uplynulých 17 let zúčastnilo již 93 významných umělců z České republiky a ze zahraničí. Sbírka současného výtvarného umění města Mikulova čítá v tuto chvíli celkem 264 výtvarných děl mnoha disciplín (fotografie, grafika, malba, plastika, instalace, videoart a další.). Dle názorů odborníků se jedná o jednu z největších sbírek současného výtvarného umění u nás.</p> <p>Jak by podle vás měli postupovat umělci v jiných městech, kteří by také chtěli začít organizovat podobná sympózia? Co byste jim doporučil?</p> <p>Abych pravdu řek, nevím. My jsme se neměli kde učit a ani jsme neměli příliš čas se někam jezdit dívat. Vždy záleží na daném místě a lidech. Není tolik měst jako je Mikulov, tolik zámků s prostorem a vůlí, tolik lidí jako je Effembergerová, Havlíková, Lípa, starosta, tolik vína a slunce. Tudíž všude jinde to bude zase jinak. Všechny pravidla, poučky, stanovy, postupy, adresáře, kontakty jsme si takřka k dokonalosti vypracovali sami. Pokud jsme tyto manuály někomu zapůjčili, stejně podle toho nikdo nikam daleko nedošel. Je to právě o všech jednotlivých aspektech, které jsem zmínil a zejména o lidech a jejich chuti a především jejich nezištnosti.<br /> Pokud bych však mohl někomu něco doporučit, tak to, aby nečekali rychlý úspěch a zisk.</p>

<p>PRAHA: Jen málokomu se podaří skloubit své zaměstnání i se svým koníčkem. Absolventovi obchodní akademie a nadšenci v oblasti umění, sochaři a loutkáři Janu Herzogovi se to povedlo. Do práce tak vstává každý den s radostí. A nejen to. Jeho umělecká díla byla již několikrát vystavena a sklidila velký úspěch.</p> <p>Vystřídal jste řadu různých zaměstnání, kde jste mohl využít i svůj umělecký talent: pracoval jste jako grafik v Národním technickém muzeu, jako výtvarník v Národním divadle, ve filmových ateliérech na Barrandově a na dalších místech, a to i přesto, že jste umění studoval pouze dva roky. Jakým způsobem jste se v této oblasti prosadil?</p> <p>Myslím, že nerozhoduje, zda člověk studuje rok nebo deset let na umělecké škole, ale pokud má vnitřní touhu a potřebu v dané profesi pracovat, pak je vše v pořádku. Vzdělával jsem se soukromě u akademického sochaře Miroslava Pankráce. Pracoval jsem v různých oblastech, dokonce i jako skladník u Bati nebo vychovatel. Pohyboval jsem se tak stále mezi různými lidmi, kteří vás ať chcete nebo ne ovlivňují a inspirují, a já se nechávám inspirovat velice rád. V současné době pracuji na fakultě architektury ČVUT v modelářském ateliéru. Jsem obklopený mladými nadšenými lidmi, milými kolegy a spolupracovníky a také je zde velmi příjemné pracovní prostředí s tvůrčí atmosférou. Cit a přirozené nadání je tím nejdůležitějším aspektem hned po velké píli, aby byl člověk schopen jakékoli tvůrčí práce. </p> <p>Vytvořil jste sedm velkých betlémů, z nichž nejraději máte betlém s Mozartem z roku 1998. Proč jste se začal věnovat právě tvorbě betlémů, čím jsou vaše betlémy zvláštní?</p> <p>Vytvářením betlémů jsem se začal zabývat už jako kluk na základní škole a tato záliba mě vydržela až doposud. Asi proto, že z betlémů jsem vždy cítil takový uzavřený příběh sám pro sebe a s tímto příběhem si rád hraji i dnes, takže pokračuji v tvorbě klasických ale i velice nestandardních až extravagantních betlémů. Betlém s Mozartem, jak jsem jej pracovně nazval, je inspirovaný různými světovými velikány: W. A. Mozartem, Boženou Němcovou, J. V. Myslbekem a dalšími. Ti všichni jsou v současnosti trochu opomíjeni a zastiňováni sportovními, ale i lacinými idoly showbyznysu. Nechci být skeptik, ale když se zeptáte dětí ve škole, kdo je to Jaromír Jágr nebo Antonín Dvořák, u Jágra se odpovědi dočkáte určitě rychleji.</p> <p>V současné době vytváříte ve volném čase loutky. Z jakého materiálu je vyrábíte? Co vás k jejich tvorbě inspiruje? Myslíte si, že i v současné technické době mají lidé dostatečně velký zájem i o tuto oblast umění?</p> <p>Loutky vytvářím klasickou technikou, kdy tělo a pohybový mechanismus jsou dřevěné, na hlavu a ruce používám většinou tvrzenou sádru nebo pryskyřicové licí hmoty, ale dělám i loutky celodřevěné. Téma loutek je inspirované klasickými českými postavami, od obyčejného vesnického koledníka až po Karla IV. Také velice rád modeluji loutky zvířat, především psů. Myslím si, že v současné době se lidé rádi obklopují hezkými věcmi a loutky jsou takovým vděčným objektem, jak na vystavení, tak i na hraní, takže zájem o tuto oblast u veřejnosti je, minimálně u dětí, a právě u nich mi to dělá největší radost.</p> <p>Tvorba loutek je pro Českou republiku velmi tradiční. Obdivujete nějakého českého loutkáře?</p> <p>Tradice loutek je zde obrovská, jen je v Česku docela zaprášené „podhoubí“. Mám svůj vlastní projev a styl, který není ničím ovlivněn. Vždy mi ale byl inspiraci a velkým vzorem Jiří Trnka, kterého opravdu obdivuji a stále v jeho tvorbě nacházím nové zajímavé detaily. Od něj by se mohli učit všichni kumštýři, minimálně to, s jakým zápalem a precizností tvořil.</p> <p>Velkou část své tvorby také věnujete sochám. Na jaké soše právě pracujete a k čemu byste přirovnal svůj umělecký styl?</p> <p>Mám v hlavě rozděláno více soch, ale v reálu nyní pracuji na soše anděla s holoubkem. Svůj styl k ničemu nepřirovnávám, ve své tvorbě se snažím pracovat stále s lidskou figurou, která mě inspiruje a hodně expresivním výrazem, který je pro mě asi typický, ale to musí posoudit publikum.</p> <p>Do jaké krajiny byste nejraději svoji sochu umístil?</p> <p>V tom mám úplně jasno. Většinu svých soch bych umístil doprostřed krásné jihočeské louky<br /> nebo na hladinu rybníka a nechal je tam svému osudu.</p> <p>Vraťme se k prvnímu dotazu. Výčet zaměstnání, která jste vystřídal většinou dokazuje, že lze skloubit koníčka s profesní činností. Prozradíte jak na to?</p> <p>V současné době, jak jsem již zmínil, pracuji jako modelář na architektuře ČVUT v Praze, takže tvůrčí prostředí určitě nepostrádám, ale samozřejmě i u jiných druhů zaměstnání lze najít trochu radosti a inspirace. O skloubení práce a koníčka a o to, abych dělal svou práci s chutí a rád, mi šlo v jisté míře v každém zaměstnání, ale také se mi párkrát v tomto ohledu nedařilo. Samozřejmě i pracovní zkušenosti z jiných než uměleckých oblastí jsou pro mě něčím důležité. </p> <p>Plánujete nějakou výstavu?</p> <p>V současné době neplánuji oficiální výstavu, ale těším se na léto a rád bych udělal alespoň jednodenní výstavu pod širým nebem pro své přátele a známé, aby to bylo především pro všechny hezké setkání obohacené uměleckým zážitkem.</p>

<p>KLADNO: Dům kultury Kladno, který tvoří jednu z dominant kladenského náměstí Sítná, je dnes v podstatě jediným podobným zařízením ve městě. Tento kulturní stánek byl postaven v roce 1973 pro kulturní a společenské vyžití pracovníků Poldi Kladno. Jeho původní název zněl Dům kultury ROH Poldi SONP, držitel ceny Antonína Zápotockého. Dnes se nazývá Dům kultury Kladno.</p> <p>První výraznější rekonstrukce tohoto kulturního zařízení začala před pěti lety díky společnosti Dystan s.r.o., která jako provozovatel začala do budovy investovat a zvelebovat ji. Jedná se o společnost, která se dlouhodobě zabývá pronájmy a pořádáním kulturních produkcí. Obnova kulturního domu pod jejím vedením má dlouhodobý koncepční cíl, a tím je snaha zajistit stálý kvalitní provoz kulturního střediska pro Statutární město Kladno a jeho okolí. Vzhledem k tomu, že je Kladno největším středočeským městem se stálým divadlem, knihovnou a bohatou kulturní tradicí, je to cíl opravdu ambiciózní.<br />
Dům kultury Kladno nabízí rozsáhlé prostory, vybavení a multifunkčnost. Snahou jeho provozovatelů je zajistit dostupnou, kvalitní kulturu, zábavu a vzdělávání pro všechny zájemce. Je zde malý sál s kapacitou 250 návštěvníků a velký sál, který pojme 1000 diváků, dále foyer, kino Hutník, nově zařízené pro 3d promítání, pasáž Hutník, baletní sál, učebna, konferenční místnost, kancelářské prostory a ještě další, z větší části komerčně využívané, prostory. V r. 1983 měl KD až 100 zaměstnanců. Dnes musí jeho provoz zajistit pouze dsetina lidí, tedy 10. Provoz tohoto komplexu, kde se pravidelně odehrává řada akcí, je víceméně finančně soběstačný s částečným využitím dotací Statutárního města Kladna.<br />
Důležitá je strategická poloha onjektu, ale Dům kultury Kladno bohužel neposkytuje bezbariérový přístup. V případě potřeby je mmožné využít nákladního výtahu a stěhovacích plošin.<br /> V KD se pravidelně pořádají plesy, které jsou neodmyslitelnou součástí společenského života na Kladně. Plesová sezóna zde začíná lednem a končí v polovině dubna. V poslední sezóně proběhlo celkem 22 plesů maturitních, reprezentačních a zájmových. Nejnavštěvovanější akcí tohoto druhu je Ples Rádia Relax, letos již pátý v pořadí. Reprezentativní událostí města je Ples Statutárního města Kladna, dále je významný Ples Sportovců pod vedením Kateřiny Roubalové a nejkrásnějším a nejlépe zvládnutým maturitním plesem je tradičně Ples Gymnázia Beroun.<br />
KD pořádá též taneční kurzy, výstavy, besedy apod. Njevětší zájem ze strany veřejnosti je o koncerty, plesy, taneční kurzy a sportovní výchovu.<br />
Cena vstupenky na jednotlivé akce Kulturního domu Kladno je pohyblivá a pohybuje se v rozmezí od 150 Kč do 290 Kč.</p> <p>Stěžejním zařízením KD Kladno je kino Hutník; moderně zařízený biograf s dlouholetou tradicí, s technickým vybavením zvuku Dolby Digital a s 3d rozlišením, který uvádí třikrát denně novinky národní i světové kinematografie. Promítá se od 16, od 17,30 nebo 18 a večer od 20 h. V sobotu a v neděli od 14 hodin běží filmy pro děti.<br />
Kino s kapacitou téměř 500 návštěvníků patří k největším kinosálům ve Středočeském kraji a v České republice vůbec. Zaplnit jej při konkurenci multiplexů, které se zaměřují spíše na větší počet menších sálů s širší nabídkou filmů, není jednoduché. Proto se program soustřeďuje na filmové lahůdky, o které je větší zájem. Ceny vstupenek jsou určovány podle filmů a pohybují se od 80 Kč až po 165 Kč na osobu, na dětská představení je potřeba počítat s cenou od 80 Kč až po 130 Kč.<br />
Kino také stále nabízí školní představení za vstupné 50 Kč na osobu. Vedle promítání slouží kino i k dalším vystoupením, přednáškám a konferencím. Již podruhé zde např. proběhla zcela vyprodaná diashow cestovatele Leoše Šimánka. Pravidelně zde koncertuje zpěvačka Radůza a 16. 11. 2011 by se měl ve velkém sále konat koncert skupiny Tři sestry. </p> <p>Na multifunkční kulturáček, který obohacuje společenský život ve městě nedají místní občané dopustit. Také pro zaměstnance je rozvoj a budování dobrého jména jejich kulturního stánku srdeční záležitostí.<br />
Ředitel Domu kultury Kladno, Stanislav Muláček říká: „Čisté prostředí, vkusná dekorace a příjemný personál patří k našemu každodennímu snažení. Těšte se k nám a odcházejte s úsměvem.“<br />
Dům kultury Kladno úzce spolupracuje s klubovou restaurací ROCK'N'ROLL, která se nachází na rohu kulturního domu a má salónek až pro 60 osob. V této známé klubové restauraci se s chutí občerstvují umělci vystupující v kulturním domě. Požadavky na občerstvení a gastronomie při kulturních akcích plní společnost Bary Domu kultury, která zajišťuje veškerý nutný catering. Dům kultury Kladno nabízí také doplňkové služby, jako např. pronájem dataprojektoru, pronájem krystalického promítacího plátna, pronájem DVD přehrávače, nebo pronájmy reklamních ploch.</p> <p>Návštěvnost zařízení je rozdílná podle druhu akce. Např. ples má v průměru návštěvnost 700 návštěvníků, koncert 750 návštěvníků, taneční 250 návštěvníků a konference 150 návštěvníků. Při organizaci projektů spolupracuje kulturní dům s různými externími pořadateli. Technické a počítačové vybavení kulturáčku slouží pouze k běžnému kancelářskému provozu a k zajištění zpoplatněných služeb.</p> <p>Opravdovou zvláštností je, že Kladno má díky svému kulturáčku i svou vlastní polku, kterou hrál orchestr tohoto zařízení. S nadšením o tom mluví manažer, produkční a kulturní referent Domu kultury Kladno Michal Muláček: //„Mnoho lidí takovou krásnou věc – že máme vlastní píseň o našem městě – vůbec netuší. K výroční desce pro kterou namluvil předmluvu sám pan Miloš Kopecký, je právě tato polka připojena s dalšími devíti skladbami, které byly na počest 10. výročí Domu kultury vydány v edici – Dům kultury Kladno 1973 – 83.“</p> <p>Zajímavou akci na počest čtyřicetiletého výročí otevření Domu kultury v Kladně, která se má konat až v roce 2013, připravuje kolektiv zaměstnanců již dnes. Jedná se o tzv. RETRO Ples, v jehož průběhu by neměla chybět vnitřní expozice fotografií z dob existence kulturního domu, včetně zajímavých číselných údajů a filmu, který se dochoval z prvního dne provozu.<br />
O všech svých projektech průběžně informuje Dům kultury Kladno na svých webových stránkách: http://www.dumkultury.cz/). </p> <p>Adresa KD Sítná:<br /> Náměstí Sítná 3127, 272 01 Kladno – Kročehlavy</p>

<p>ČR: Na Den dětí, 1. 6. 2011, bude vyhlášena nejlepší veřejná knihovna pro děti. Od září do listopadu 2010 dostaly děti možnost zahrát si na učitele a vyplnit vysvědčení knihovně ve svém městě v rámci soutěže Kamarádka Knihovna. Do projektu se zapojilo sto knihoven a děti jim vystavily více než 17 000 vysvědčení. V současné době probíhá výběr vítěze z deseti finalistů.</p> <p>Hlavní cenou je bibliobox Herbie od společnosti 3M, jehož design navrhly samy děti. Soutěž Kamarádka Knihovna, pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a firmou 3M, probíhá už od roku 2007 a jejím cílem je motivovat knihovny k lepší práci a co největší otevřenosti vůči dětem. </p> <p> Mezi deset kandidátů na hlavní výhru patří Městská knihovna v Praze, Lounech, Dobříši, Nové Včelnici, Chrudimi, Nové Pace, dále Knihovny města Plzně a Hradce Králové, Knihovna B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti a Knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem. </p> <p> Knihovny se staly kulturními centry<br />
Do finále se knihovny dostaly nejen za dobrá vysvědčení, ale také díky příznivé provozní době pro dětské čtenáře, počtu pořádaných dětských akcí nebo díky přehledným a pro děti přitažlivým webovým stránkám. Jedním z hlavních kritérií je procento čtenářů z dětské populace v obci. V některých městech je to i více než 50 % všech dětí. O hlavním vítězi rozhodne porota složená ze zástupců Národní knihovny ČR, SKIP a generálního partnera soutěže, firmy 3M.</p> <p> „V současné době komise navštěvuje postupně finalisty a hodnotí prostředí a přívětivost knihoven, jejich spolupráci s partnery ve městě a také aktivity pro celé rodiny. V mnoha městech se knihovny staly opravdovými kulturními centry komunity a naším cílem je tento trend podporovat. Naučit děti číst knihy a pravidelně navštěvovat knihovnu je investicí do jejich budoucnosti,“ vysvětluje Zlata Houšková z Národní knihovny, která je odborným garantem soutěže Kamarádka knihovna.</p> <p> Děti knihovny hodnotí příznivě, kritické jsou ale k počítačovému vybavení<br />
Děti v rámci vysvědčení knihovně udělují známky v devíti „předmětech“ – hodnotí chování knihovníků, spokojenost s počítačovým vybavením, výběr knih, časopisů a cédéček i další parametry knihovny.<br />
Obecně své knihovny hodnotí děti kladně, známkují ponejvíce jedničkami. Zlepšily by však většinou počítačové vybavení knihoven,“ upřesňuje Zlata Houšková a dodává: „Na to ale bohužel knihovny často nemají dost peněz. Knihovnám v České republice by prospěla modernizace a zlepšení provozu zavedením moderních technologií, jako jsou self check pulty, digitální asistenti nebo biblioboxy, ve velkých provozech třídící stroje, dopravníky apod. Pak by knihovníci měli více času intenzivněji se věnovat svým čtenářům.“</p> <p> Bibliobox v designu, který navrhly děti<br />
Vítězná knihovna proto získá bibliobox Herbie od společnosti 3M, která je hlavním partnerem soutěže Kamarádka knihovna. Bibliobox umožňuje vracet vypůjčené knihy i v době mimo provozní hodiny knihovny. „Minulý vítěz, sedlčanská knihovna, jej umístila přímo na náměstí a zlepšila a rozšířila tak své služby občanům města, kteří bibliobox hojně využívají,“ uvádí Zlata Houšková.<br />
Tento rok pořadatelé připravili změnu: biblioboxu, kterému knihovníci přezdívají „herbínka“, zajistí společnost 3M polep speciální fólií v designu, který navrhly děti. </p> <p> Zajímavá čísla<br />
V datech sebraných v rámci soutěže se dá najít celá řada zajímavostí. Zatímco běžně navštěvuje knihovnu kolem 30 % dětí z města, ve Valašských Kloboucích se mohou pochlubit 75% a v Mokrém se 150 obyvateli dokonce není dítě, které by nebylo čtenářem knihovny. Nejpilnější čtenáře mají ve Zlíně, jedno dítě si tam ročně vypůjčí v průměru úctyhodných 110 knih. Praha si drží prvenství v příznivé otevírací době. Plzeňská či královéhradecká knihovna nabízejí dětem mimořádné množství akcí. Nejaktivnější při hodnocení své knihovny byly děti z Uherského Brodu, celkem zaslaly devět set vysvědčení. </p> <p> Kamarádka Knihovna je soutěž, které se může zúčastnit oddělení pro děti obecní nebo městské knihovny. Hlavním soutěžním kritériem je spokojenost dětí s knihovnou. Dále se hodnotí např. týdenní provozní doba nebo procento registrovaných dětských čtenářů. Z celkového počtu více než 100 knihoven bylo vybráno 30 nejlepších, které postoupily do užšího výběru s kritériem kvality webové stránky pro děti.<br />
1. června 2011 budou vyhlášeny nejlepší knihovny a předány ceny. </p> <p> Společnost 3M působí v celé řadě oblastí po celém světě a pomocí špičkových technologií vyrábí více než 50 000 různých produktů. Mezi oblasti její činnosti patří také návrh a výroba produktů pro knihovny. Jejich portfolio obsahuje celou řadu zařízení pro potřeby knihovníků i návštěvníků knihoven. Jedná se jak o systémy umožňující zapůjčení a vrácení knih bez pomoci personálu, tzv. selfchecky a biblioboxy, tak o zabezpečovací systémy, digitální knihovní asistenty a zařízení pro vracení a třízení knih.</p>