<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Na začátku letošního roku jsme zaslali krajům tři otázky týkající se dobrovolníků a zkušeností s nimi. Středočeský kraj je přenesl na příspěvkové organizace z oblasti kultury, které zřizuje. Vznikl tak unikátní přehled o tom, jak se kde dobrovolníci uplatní, ale také, jak jednotliví respondenti tuto problematiku vnímají.</p> <p>Pokud se do textu ponoříte, najdete v něm řadu cenných osobních názorů respondentů, kterými byli představitelé příspěvkových organizací Středočeského kraje. </p> <p>Otázky zněly:<br />
1/ Máte zkušenosti ze službami dobrovolníkův kultuře?<br />
2/ Podporujete služby dobrovolníků?<br />
3/ Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?</p> <p>Památník Karla Čapka<br />
Se službami dobrovolníků v kultuře zatím zkušenosti nemáme.</p> <p>Muzeum T. G. M. Rakovník</p> <p>ad 1) Ano, využívali jsme dobrovolníky z Muzejního spolku.<br />
ad 2) Ano, podporujeme, protože odvedená práce byla dobrá a zadarmo!<br />
ad 3) Nereflektujeme.</p> <p>Muzeum Českého krasu</p> <p>ad 1) Se službami dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb., tj. že bychom spolupracovali s dobrovolníkem, který je registrován k výkonu dobrovolnické služby u vysílací organizace, zkušenost nemáme.<br />
Se službami dobrovolníků, kteří ze své vůle a ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu vykonávají činnost prospěšnou pro naše muzeum zkušenosti máme.<br />
Pokud se ohlédnu do historie tak namátkově byly realizovány např.<br />
- krátkodobé nebo nepravidelně se opakující spolupráce: např. při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, s dárci sbírkových předmětů, při korekturách textů, s přednášejícími nebo pomoc členů občanského sdružení Tajdom při realizaci muzejních programů zvláště pak prvních muzejních nocí.<br />
- dlouhodobé spolupráce: redakční rada časopisu Český kras od roku 1976, výstavní rada pro oblast fotografie (od r. 2008), organizátoři a moderátoři kulturních akcí (besed, přednášek – cyklus Autoři, které máte rádi (do roku 2010 v MČK, od roku 2011 byl organizátory přesunut do městské knihovny, kde není vybíráno vstupné), cyklus Hvězdárny Žebrák v MČK, někteří účinkující, amatérští sběratelé – informátoři z terénu, dárci, někteří regionální výtvarníci či pedagogové při realizaci výstav, expozic či doprovodných programů, dárci sbírkových předmětů a nesmím zapomenout na mnohdy rozsáhlou pomoc rodinných příslušníků zaměstnanců muzea a dobrovolnickou pomoc veřejnosti při kalamitních stavech (povodně 2002) </p> <p>ad 2) I když dobrovolnická činnost je charakterizována nezištnou činností, tak v některých ohledech by se za dobrovolnickou činnost dala považovat i výpomoc pracovníků, kteří jsou zařazeni na jiné pracovní pozici, s pracemi, které nejsou v jejich pracovní náplni (jednotliví pracovníci se v přístupu k vícepracem velice liší, a ti aktivnější ne vždy mohou očekávat za aktivitu nad rámec svých pracovních povinností odměnu, přesto pokud mohou, tak pomáhají). Nebo v jistém smyslu by se dalo brát v úvahu i vstřícnost a např. výrazné snížení cen při poskytování služeb muzeu ve srovnání s běžným ceníkem v místě obvyklým.<br />
- Některé krátkodobé dobrovolné spolupráce nebo např. praxe studentů nebo pravidelné výpomoci při akcích časem přerostly v dlouhodobou spolupráci a nebo dokonce následovně po velice dobrých zkušenostech (prokázání hlubokého zájmu o obor, schopnosti a spolehlivosti) v pracovní poměr (oblast propagace a kulturně výchovná a vzdělávací, oblast doprovodných programů) nebo DPP, pokud muzeum disponuje finančními prostředky na mnohdy symbolickou odměnu.<br />
- Činnost ve výše uvedeném smyslu realizujeme, služeb dobrovolníků ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb. se nebráníme, a dokonce v některých oblastech bychom dlouhodobou kvalitní spolupráci s šikovnými dobrovolníky uvítali (péče o zeleň, digitalizace evidence sbírkových předmětů, fotodokumentace regionu a akcí konaných v regionu…)</p> <p> ad 3) Víme o něm, očekáváme, že bude toto téma medializováno, že mu bude věnováno kolokvium pořádané AMG, a že získáme další, pro nás důležité podněty a informace – např. v oblasti institucionalizace dobrovolnické služby v MČK – např. nemáme zcela ujasněno řešení práva dobrovolníka „být pojištěn pro případ odpovědnosti za škody“; pojištěni dle platné legislativy za škodu při pracovním úrazu hradíme pouze za pracovníky v pracovním poměru… </p> <p>Regionální muzeum v Kolíně</p> <p>ad 1) Ano, zkušenosti se službami dobrovolníků máme, spolupracujeme se nimi při národopisných pořadech v Muzeu lidových staveb v Kouřimi</p> <p>ad 2) Ano, založili jsme Klub přátel muzea, který sdružuje nejen příznivce, ale i dobrovolníky, kteří jsou ochotni nezištně naší organizaci pomáhat</p> <p>ad 3/ Ne</p> <p>Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně</p> <p>ad 1) S dobrovolnictvím máme minimální zkušenosti, v tomto smyslu spolupracujeme pouze se skautským střediskem Orion v Kladně, jehož členové pracují zdarma jako pořadatelé při Svatováclavských slavnostech na Budči.</p> <p>ad 2) Vzhledem k finančním možnostem bychom samozřejmě rozšíření služeb dobrovolníků vítali, podle nás ale není legislativně dořešena otázka případných “pracovních” úrazů dobrovolníka, protože muzeum pro tento případ není pojištěno (s výjimkou případů, kdy byl úraz způsoben zanedbáním zákonné povinnosti organizace ohledně bezpečnosti práce, např. dobrovolník spadl se schodů, protože na nich nebylo zábradlí). </p> <p>ad 3) Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, nevím, jak bychom měli Evropský rok dobrovolnictví reflektovat. </p> <p>Navíc si myslím, že otázka dobrovolnictví úzce souvisí s ekonomickou situací ve státě. V západní společnosti, kde je dobrovolnictví rozvinuté, se mu často věnují ženy, které jsou v domácnosti a třeba na dopoledne, kdy jsou děti ve škole, chodí zdarma pomáhat do místní veřejné knihovny, u nás je podle mne takových – a finančně zajištěných – žen málo, takže ty ostatní, pokud mají takto “volný” čas, se snaží najít placenou práci na zkrácený úvazek, aby vylepšily finanční situaci rodiny. A také studenti hledají raději placené brigády.</p> <p>Regionální muzeum Mělník</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Ano, snažili jsme se i nějakého získat z řad studentů, ale neuspěli jsme. Získali jsme „pouze“ spolupracovníky z řad studentů i občanů. Těch máme celou řadu. </p> <p>ad 3) Reflektujete Evropský rok dobrovolnictví?<br />
Ano, tato tematika nás zajímá, snažíme se ji sledovat pomocí internetu – www.dobrovolnik.cz a další.</p> <p>Muzeum Podblanicka</p> <p>V rámci své činnosti dosud Muzeum Podblanicka s dobrovolníky nespolupracovalo. Ačkoli bychom dobrovolnickou aktivitu jistě využili, není nám známo, že by se v našem regionu podobné aktivity v oblasti kultury vyskytovaly. Na druhou stranu také musíme otevřeně přiznat, že jsme tyto aktivity doposud sami aktivně nevyhledávali, ani se je nepokusili sami iniciovat. To, že probíhá Evropský rok dobrovolnictví, naše muzeum doposud nijak nereflektovalo.</p> <p>Polabské muzeum</p> <p>Muzeum nemá aktuální zkušenosti s dobrovolnictvím. V dávné minulosti Polabské muzeum spolupracovalo s Hnutím Brontosaurus při budování a údržbě Polabského národopisného muzea.<br />
Jelikož nejsou aktuální zkušenosti, tak ani podpora služeb dobrovolníků neexistovala.<br />
V souvislosti s letošním Evropským rokem dobrovolnictví a jeho podporou nevidím významné překážky v tom, aby se Polabské muzeum do podpory služeb dobrovolníků zapojilo. Možností na využití jejich služeb je v naší instituci poměrně dost.</p> <p>Hornické muzeum Příbram</p> <p>Ohledně služeb dobrovolníků v kultuře musím bohužel s politováním konstatovat, že naše muzeum nemá v tomto směru žádné hlubší zkušenosti. Je sice fakt, že nám každoročně pomáhají při různých zpravidla údržbářských činnostech studenti zdejší Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Příbram, to se však jedná o bezplatnou studentskou praxi, nikoliv služby dobrovolníků.<br />
Se službou dobrovolníků jsme se v minulosti zcela nárazově setkali například při organizování některých doprovodných kulturních akcí, mimo jiné Prokopské pouti, kdy nám zcela dobrovolně pomáhali členové Cechu příbramských horníků a hutníků nebo členové Spolku Prokop Příbram. Jinak naše zkušenost v tomto směru je takřka nulová.</p> <p>Regionální muzeum v Jílovém u Prahy</p> <p>V loňském roce uskutečnilo naše muzeum besedu pořádanou účastnicí programu INEX – SDA, paní Mgr. Kamilou Sirotnou, která v rámci dobrovolnické činnosti strávila několik týdnů v Jižní Koreji. Besedy se zúčastnilo několik desítek místních občanů, kteří se seznámili se zkušenostmi s touto dobrovolnickou aktivitou. Současně byly poskytnuty propagační a informační materiály účastníkům besedy a tento materiál byl po skončení akce rozdáván v muzeu při nejrůznějších příležitostech. V případě zájmu jsme připraveni s touto osvětovou činností pokračovat i v letošním roce.</p> <p>Památník Antonína Dvořáka</p> <p>I když poslání dobrovolníků v zahraničí má zcela jiné postavení i původ (často je i legislativně ošetřeno), služby dobrovolnic (bývalých pracovnic našeho muzea – důchodkyň) jsme mohli v minulosti ocenit. Jejich využití však bylo omezeno pouze na jednorázové akce( Muzejní noc, představení v zámeckém parku)a plnily funkci dozoru. Tato pomoc však vyplývala pouze z dobrých přátelských vztahů dobrovolnic a vedení muzea. Obecně však trvá nezájem ze strany veřejnosti o dobrovolnou práci.</p> <p>Ústav archeologické památkové péče středních Čech</p> <p>ad 1) Nemáme.</p> <p>ad 2) Nejsem informována o principech a možnostech práce dobrovolníků… V našich podmínkách si připadám, že jsme všichni tak trochu „volunteers“</p> <p>ad 3) Nejsem informována o této kampani…, nevím, kam má být úsilí dobrovolníků směřováno…</p> <p>Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy</p> <p>ad 1) Dobrovolníky přímo v kulturních službách jsme nikdy organizovaně nezaměstnávali, využíváme služeb umělců, kteří se zapojili dobrovolně a bez nároku na odměnu do námi organizovaného čtení dětem v rámci programu Celé Česko čte dětem, do kterého SM v Roztokách u Prahy vstoupilo ihned v roce 2009 a v němž je stále zapojeno, (viz www.muzeum-roztoky.cz)</p> <p>ad 2) Služby dobrovolníků mimo uvedenou oblast konkrétně nepodporujeme. Využili jsme pomoci dobrovolníků nikoliv v oblasti kulturní, ale po povodni v roce 2002. Podpora těchto lidí se stala významným faktorem ihned po opadnutí vody, a to též z hlediska psychologického. Tehdy byla dobrovolná pomoc všeobecně velmi ceněna.</p> <p>ad 3) Reflektujeme Evropský rok dobrovolnictví, SM je informováno o tom, že Asociací muzeí a galerií ČR je připravována řada aktivit a seminářů na toto téma, a v nich se bude SM v Roztokách u Prahy podle svých možností angažovat a získávat zkušenosti.</p> <p>GALERIE Středočeského kraje – GASK</p> <p>ad 1) Ano, služeb dobrovolníků jsme využili v roce 2010 2×, a to při finále GASKTOUR, a dále na hudebním festivalu CREEPY TEEPEE v roce 2010. Dobrovolníci pomáhali produkci festvialu, starali se o účinkující apod. </p> <p>ad 2) Jednoznačně ano. Jmse rádi, kyž nám s prací pomáhají lidé, kteří jsou motivováni tím, že je věc baví a zajímá. </p> <p>ad 3) Ano.</p> <p>České muzeum stříbra</p> <p>ad 1) Dobrovolné služby v kultuře jsem zažila hlavně kolem roku 1990 – 95. To byli lidé ještě nadšení a dychtiví pouštět se do nových aktivit ve svém volném čase a úplně zadarmo. V současnosti se dobrovolník objeví velice vzácně, spíše jde o kamaráda a jakousi reciproční službu. V podstatě jsou již veškeré služby alespoň za poplatek, který pokrývá např. cestovné atp.</p> <p>ad 2) Pokud se nabídka dobrovoné služby vyskytne, velice ji vítáme a oceňujeme (morálně).</p> <p>ad 3) O Evr. roku dobrovolnictví nemáme informace.</p> <p>Oblastní muzeum Praha východ </p> <p>ad 1) Mé zkušenosti s dobrovolníky v kultuře jsou následovné: </p> <p> a) Bez nich by mnohdy kulturní život na obcích zkrátka nebyl v takové míře!!! Velmi si jejich práce vážím. </p> <p> b) Jedná se zpravidla o obětavé lidi, kteří mají svůj život nastaven tak, že čas, který je každému z nás vyměřen, ochotně věnují těm druhým. Rádi pomohou, je to vlastně vzácný druh lidí, a bohužel se nedají naklonovat. </p> <p>Byla jsem v obci Líbeznice po dvě volební období předsedkyní kulturní komise. A 20 let jsem působila v regionu jako profesionální knihovník. Znám je velmi dobře, jelikož mnoho kulturních akcí koncertů, výstav, tanečních zábav jsem ve spolupráci s nimi připravovala a realizovala. V obci není peněz nikdy dost, aby si mohla objednat agenturu a vše zaplatit. Prostě za málo peněz musíte udělat co nejvíce.<br />
V Oblastním muzeu Praha východ jejich pomoci využíváme při zajišťování akci, které realizujeme. </p> <p>ad 2) Samozřejmě. Aspoň z pozice ředitele se snažím jejich pomoc částečně finančně zohlednit. Samozřejmě jedná se o spíše částečné vyrovnání za jejich práci. Ale oni zpravidla neočekávají finanční odměnu. </p> <p>ad 3) Zatím nikoliv.</p>
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.