Články a komentáře

Připomeňme si některé zásadní okamžiky:

Miloni Čepelkovi (či o Miloni Čepelkovi) vyšly v tomto roce dvě knihy. Takovým úspěchem se, zvláště  v dnešní přetechnizované době může pochlubit minimum autorů, je-li vůbec někdo takový.
První knihu, rozhovory s názvem Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech, v nichž publicistovi Aleši Palánovi odhalil i nejedno zákoutí svého života, představil také v Opočně, městě, které považuje za svůj domov, a kam se celý život rád vrací. Stalo se tak přesně v den jeho kulatin a v den, kdy mu "jeho" město udělilo čestné občanství.

Další "historické okamžiky" přinesla jubilantovi neděle 9. října, kdy se uskutečnil večer nazvaný Miloň Čepelka, jak ho neznáme, během něhož byla za čtenáři vyslána druhá letošní Čepelkova kniha Monology k živým a mrtvým. Program večera režíroval spolek Abakus ve spolupráci s obcemi mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky, partnery a přáteli ze Společnosti sobotní dopolední kávy, kde je oslavenec řádným členem. Atmosféru v Kodymově národním domě v Opočně velice zdařile dotvářela s originalitou sobě vlastní náchodská kapela 6 Na Chodníku (nebo také šest NáChodníků) v čele s Lucií Peterkovou u mikrofonu pěveckého i moderátorského.
Přímou trefou do černého byl už samotný název pořadu. Málokdo z návštěvníků znal předtím Miloně Čepelku jako autora "těžkých" textů, jakými jsou povídky v knize Monology k živým a mrtvým. Dvě z nich - Tak už to konečně víš? a Co je to otec? - autor osobně přečetl a zajisté jimi i v posluchačích vyvolal mnoho otázek ukrytých dosud kdesi v jejich nitrech. 
Podobně tomu určitě bylo i v případě autorství krásných šansonových textů. Příkladem může být skladba Když se dnes večer nevrátím na hudbu Jaromíra Klempíře, která zazněla jako dárek 6 Na Chodníku, uskupení, s nímž je Čepelka doslova na stejné vlně, a to nejen hudební.      

Málokdo, a v tomto případě včetně samotného Miloně Čepelky, také dopředu tušil, že bude oficiálně prohlášen osobností Rodného kraje Františka Kupky, čímž se zařadí mezi takové persony jako biskup Karel Otčenášek, MUDr. Naďa Kavalírová, spisovatel Egon Hostovský nebo terapeutka Ludmila Mojžíšová. Vše vypovídající byla Čepelkova pohotová reakce, když prohlásil: "Že jsem osoba, to jsem věděl, že jsem osobnost, jsem se dozvěděl až dnes. Nebojte, pýcha mě z toho neporazí."

Další překvapení přinesla i originální dřevěná plastika, která vznikla pod šikovnýma rukama Cimrmana a kterou neobdržel nikdo jiný, než Miloň Čepelka. A vůbec nevadilo, že ji nevytvořil Jára, ale Láďa, tedy řezbář Cimrman jménem Ladislav.       
Když se hlavní "hrdina" v závěru přítomným představil jako zdatný zpěvák a za doprovodu NáChodníků mladistvým hlasem vystřihl lidovku Šumařinka z dílny Karla Vacka, naprosto jasně dokázal, že datum narození je v jeho případě pouze údaj důležitý pro letopisce, a že další překvapení svým příznivcům jistě připraví i v letech příštích. 

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Investice a podpora kultury a památkové péče představují více jak 2 % ročních krajských výdajů. Byť tomu absolutní čísla, která můžete pohodlně najít v takzvaném rozklikávacím rozpočtu na webových stránkách kraje, nenasvědčují – ale to jen díky rozložení některých nepravidelných podpor v tomto volebním období – jedná se rozhodně o vzrůstající trend. A je to také bezpečně dvakrát více než poskytuje stát. /viz přiložená tabulka/

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Shromáždit data k tomuto dotazu je značně problematické, neboť relevantní údaje jsou rozptýleny mezi množství subjektů. Přímo do oblasti kultury se promítly finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, kde byla prostřednictvím programu přeshraniční spolupráce podpořena řada projektů v kultuře, a to v souhrnném řádu několika desítek milionů korun. Tyto prostředky čerpala jak místní a krajská samospráva, tak neziskový sektor a soukromé subjekty. Pokud bychom mluvili o zapojení evropských fondů do obnovy památek, na území kraje byly realizovány projekty v řádech stovek milionů korun, a to např. z Integrovaného operačního programu, Regionálního operačního programu, Finančních mechanismů EHP/Norsko nebo Evropského fondu pro regionální rozvoj.  

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Ústecký kraj je na jedné straně region s bohatým kulturním dědictvím, s množstvím hodnotných kulturních památek. Na straně druhé je regionem s nízkou vzdělanostní úrovní obyvatel, vysokou nezaměstnaností, vysokým počtem vyloučených lokalit, nízkou úrovní ztotožnění se obyvatel se svým regionem a nízkou úrovní tradic a tradiční výroby. Rozvoj kultury a působení kultury a kulturního prostředí je dlouhodobým procesem, jehož výsledky se neprojeví okamžitě. Proto je nutné nabízet občanům jako protipól ke konzumní společnosti kvalitní kulturní akce, pomáhat jim ztotožnit se se svou obcí, tradicemi regionu. Neustále jim nabízet možnost vstřebávat kulturní hodnoty, sebevzdělávat se a aktivně se spolupodílet na vytváření nových kulturních hodnot. Na kulturním poli je třeba využít všech podnětů. Ať už se jedná o kulturní tradice národnostních menšin, krajanských obcí nebo o spolupráci se sousedním Svobodným státem Sasko, včetně využívání německého kulturního dědictví na našem území. V těchto souvislostech kultura značně přispívá k udržitelnému rozvoji kraje a pozitivně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých regionech. K naplňování  této filosofie přispívá i střednědobá koncepce rozvoje kultury a památkové péče, kterou kraj zpracoval pro léta 2014 - 2020.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

V oblasti kultury se jedná o Program podpory regionální kulturní činnosti, který je zaměřen na pořádání kulturních a vzdělávacích programů, výstav, koncertů a soutěží v uměleckých oborech, jako jsou např. divadlo, tanec, hudba, výtvarná výchova, fotografie, film, workshopy aj., které mají mezinárodní, nadregionální či regionální charakter. Dalším je pak Program podpory aktivit stálých profesionálních divadelních souborů a hudebních těles působících v Ústeckém kraji, který je zaměřen především na jejich zájezdovou činnost na území kraje, na zajištění svozu diváků a posílení atraktivnosti repertoáru (hostování sólistů).
V oblasti památkové péče je to pak Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje a Program na záchranu a obnovu drobné architektury dotvářející krajinu Ústeckého kraje, který se zaměřuje na drobné historické památky, nechráněné dle zákona, ale přesto důležité pro okolí a pro krajinu, dotvářející historickou paměť a ducha místa v regionu kde je to navýsost důležité pro vytváření vazeb obyvatel s místem a krajinou, kde žijí.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Všeobecně by se dalo konstatovat, že díky geografické poloze kraje se vícezdrojové financování dotklo i oblasti kultury. Některé projekty v sobě uměly sloučit jak prostředky domácí – obec, kraj, Ministerstvo kultury ČR, tak i Evropské unie. Zejména se jednalo o program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a ČR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento dotační nástroj se významnou měrou promítnul do desítek kulturně-společenských projektů na území kraje. Markantně se pak vícezdrojové financování ukazuje při obnově kulturních památek. Jedním z pozitivních příkladů může být obnova zámku Nový Hrad v Jimlíně u Loun, který je ve vlastnictví kraje. Zde se setkaly prostředky z Finančních mechanismů EHP/Norsko, Regionálního operačního programu, Ministerstva kultury ČR a vlastních finančních prostředků kraje. Mezi dalšími příklady z této oblasti můžeme uvést např. obnovu vitráží z kostela sv. Mikuláše v Petrovicích, kdy byly využity nejen krajské či vlastní zdroje, ale také podpora zahraniční soukromé nadace. Při obnově areálu františkánského kláštera v Kadani a unikátní výzdoby klášterního kostela se pak zcela přirozeně skládají do jednoho podpůrného celku prostředky státu, kraje, města i ty soukromé.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Tento model se Ústeckého kraje přímo netýká, ale spolupráce se sousedními kraji probíhá formou podpory menších projektů, např. spolufinancováním některých hudebních festivalů s širším přesahem – např. Mezinárodní hudební festival Uprostřed Evropy / Mitte Europa či Hudební festival Lipa Musica, nebo v případě nominačního procesu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Kraj se snaží o podporu kultury ve všech oblastech svého území rovnoměrně. Podpora směřuje i do řad národnostních menšin. K lepšímu přístupu občanů k živé kultuře slouží např. svozy diváků na divadelní představení profesionálních souborů působících v kraji či jejich hostování v různých místech kraje. V krajských organizacích – v muzeích a galeriích, ale i v hvězdárně a planetáriu či zámku - je pak dlouhodobě nastaveno velmi mírné, nebo pro rodiny zvýhodněné vstupné.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

V roce 2016 byl kraj osloven manželi Petrem Zemanem a Evou Kunstovou ve věci darování sbírky „FLORSALON – současné umění a dialog s minulostí“. V tomto ohledu se jedná o mimořádný mecenášský počin, který kraj zavazuje řádně se o dar postarat a zpřístupnit jej v maximální míře veřejnosti. Řada významných podniků na území kraje přispívá do rozpočtu kraje, kdy jsou tyto prostředky věnovány na konání kulturních akcí. Příkladem může být např. pořádání  17. Dnů české a německé kultury v roce 2015, kde se zapojila firma NET4GAS. I v oblasti ochrany památek najdeme pozoruhodné příklady podpory mezi sdruženími a jednotlivci – asi nejvýraznějším příkladem může být Společnost pro obnovu památek Úštěcka a její předseda Tomáš Hlaváček.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Zcela jistě jím je udržení a rozvoj pravidelné podpory profesionálním oblastem kultury ať už na poli divadelních souborů, mezinárodních hudebních festivalů a kulturních akcí uskutečňovaných v kraji nebo také krajem zřizovaných muzeí, galerií a dalších kulturních institucí pečujících o kulturní dědictví kraje. Přínos spatřujeme v etablování ocenění počinů i osobností v různých odvětvích lidské činnosti a samozřejmě i v oblasti kultury prostřednictvím každoroční Ceny hejtmana Ústeckého kraje a udělení medaile za zásluhy. Jsme rádi, že ani v našem kraji se nezapomíná na tradiční lidovou kulturu a mohl tak vzniknout Regionální seznam nemateriálních statků lidové kultury, kam budou zapisovány ty nejvýznamnější z našeho kraje. Významným počinem byl také vznik projektu Rodinné stříbro, který nově představuje pravidelnou podporu více jak dvou desítek společenských, sportovních, ale také množství kulturních akcí s dlouholetou tradicí v kraji, které si jistě zaslouží podporu nejen kraje. Připomenout můžeme i jednotlivé události, které přispěly k naplnění daných závazků – ať už je to např. velmi zdařilá připomínka 200. výročí bitvy u Chlumce či letošní souborná obsáhlá celokrajská výstava Lucemburkové v severozápadních Čechách, konaná u příležitosti 700. výročí narození Karla IV.
To co zcela jistě víme, že bude i v budoucím období pokračovat je podpora spolků a občanské společnosti při kulturních aktivitách a zmínku si zaslouží také zvýšená finanční podpora Severočeského divadla (opery a baletu) v nadcházejícím pětiletém období.

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Kultura je potřebnou a nezastupitelnou součástí života společnosti. Společnost se přizpůsobuje potřebám trhu a kultura rovněž. Určitým problémem se stává stupňující se životní tempo a pracovní zatížení, které ovlivňuje život člověka, nutí ho k úpravě životního rytmu a negativně ovlivňuje jeho přístup ke kultuře, kdy produkty tzv. masové kultury nahrazují kvalitu kvantitou. Kultura byla, je a bude vždy věcí veřejnou. Obec, region a stát nesou zodpovědnost za její rozvoj. Prioritní problém k řešení je udržet zájem obyvatel kraje o kulturní dění a připravit takové kulturní programy, které budou čelit negativním tendencím doby a společnosti. Poměrně rozsáhlá síť paměťových institucí pečuje o kulturní dědictví regionu a snaží se je prezentovat veřejnosti. Forma této prezentace se v současné době multimediálních technologií stává ve své tradiční formě diskutabilní a zůstává pro organizace výzvou do budoucnosti. Postupně se však daří vnášet nejen do expozic, ale i provozů, inovativní prvky a zejména krátkodobé výstavy a doprovodné programy si získaly své věrné publikum. V tomto směru lze pozorovat i jistou generační proměnu návštěvníků a silnější identifikaci některých místních skupin občanů s historií spádových oblastí jednotlivých organizací. Tento efekt je s ohledem na sociální strukturu kraje a ztrátu podstatné části historické paměti regionu v minulosti velmi pozitivní. Trend vyšší občanské angažovanosti v oblasti kultury a v péči o kulturní dědictví se projevuje i v neziskovém a komunitním sektoru, o čemž svědčí neustále zvyšující se nabídka lokálních, místních i nadregionálních akcí. Posilovat kvantitu kulturních projektů masivní finanční podporou však není řešení. Důraz by měl být kladen především na kvalitu akcí, jejich tematickou pestrost, dobrou dostupnost pro občany a maximální angažovanost místní samosprávy. V případě péče o uchování a obnovu památek je situace poněkud rozdílná neboť tato oblast potřebuje dostatek příkladů dobré praxe, vhodné obnovy památek, které by táhly ostatní, ale především dostatek finančních prostředků na dotační podporu vlastní stavební obnovy památek.

 

Dovolte mi ještě přiložit několik vět, popisujícíh hrozby v oblasti památkové péče, které jsem našla v Koncepci rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014 - 2020.  Věty by se mohly stát mementem pro kulturu obecně: 

- Nezájem politické reprezentace kraje podporovat památkovou péči jako jeden z důležitých aspektů historického dědictví. 
- Stále se snižující životní úroveň obyvatel v ČR i EU může ovlivnit priority rodinných rozpočtů a tím návštěvnost památek a výši tržeb. 
- Nepochopení důležitosti a jedinečnosti velkého množství technických památek. 
- Nezájem ze strany školských zařízení o osvětu v oblasti péče o památky a vztahu k nim. 

Obsáhlou Koncepci rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014 - 2020 najdete ZDE.

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Za poslední 4 roky se podíl podpory kultury z ročních krajských výdajů zvýšil z cca 2 % na cca 2,5%.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

V rámci volebního období 2013 - 2016 byla na území Olomouckého kraje podpořena kultura ze tří operačních programů:

- Integrovaný regionální operační program: celkem 17 projektů podpořených z prostředků EU ve výši 154 919 tis. Kč.
- Operační program Životní prostředí: celkem 24 projektů podpořených z prostředků EU ve výši 69 727 tis. Kč
- Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko: celkem 32 projektů podpořených z prostředků EU ve výši 13 272 tis. Kč.

Celkově se jedná o 73 projektů za finanční podpory EU ve výši 237 918 tis. Kč.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Řekl bych, že filosofie naší podpory jednoletým i víceletým kulturním projektům je jednoduchá. Klíčem je krajský rozměr, podporujeme tedy projekty přínosné pro obyvatele našeho kraje a ty, se kterými přicházejí lidé žijící v kraji. Snažíme se podpořit co nejširší spektrum akcí pořádaných obcemi či jejich příspěvkovými organizacemi, zájmovými sdruženími, spolky, kluby i jednotlivci. Z našich dvou dotačních titulů dotujeme celoroční činnost i jednotlivé projekty. 
Když jsme u dotací, musím zmínit i každoroční více než dvacetimilionovou podporu provozu Muzea umění Olomouc a závazek plnění regionálních funkcí knihoven, na něž dáváme v posledních letech zhruba 9 milionů Kč ročně. Kraj pomáhá financovat i tzv. regionální rozměr činnosti divadel a symfonických orchestrů, čímž míním podporu olomouckého a šumperského divadla a Moravské filharmonie. Také k těmto podporám jsme se zavázali v Programovém prohlášení Rady Olomouckého kraje a naše sliby plníme. 

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

V roce 2016 jsme poprvé vyhlásili dotační titul „Víceletá podpora významných kulturních akcí“. Titul je vyhlášený na roky 2016 – 2018; v každém roce tohoto tříletí byla pro žadatele alokována suma 11 milionů korun. Z těchto prostředků jsou podporovány mimořádné a dlouhodobě realizované významné kulturní akce a aktivity zvlášť důležité pro rozvoj kultury v Olomouckém kraji. Když přicházíte s něčím novým, vždy se ptáte, jak novinka obstojí. I my jsme zvědavi, jak se nový víceletý dotační titul uplatní, a zda se naplní očekávání do něj vložená.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Velká řada kulturních projektů se realizuje tak, že pořadatelé žádají a dostanu dotační příspěvky na akci z více stran. Za všechny uvedu oceňovaný Mezinárodní folklórní festival v Šumperku, který má každoročně podporu města, Olomouckého kraje, Folklorního sdružení ČR i Ministerstva kultury, dále jsme např. společně s městem Olomouc
a Ministerstvem kultury podpořili projekt nastudování a premiéry nově objevené barokní opery z roku 1726 Antonia Caldary Ghirlandi di fiori.     

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla), kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Spolupráce s ostatními kraji probíhá na několika osách. Jednou z nich je určitě Asociace krajů, kde máme zastoupení ve zdejší kulturní komisi, spolupracujeme a pravidelně konzultujeme a koordinujeme aktivity krajů např. vůči ministerstvům. Pak je zde spolupráce např. mezi sousedními kraji. Aktuálně třeba řešíme se Zlínským krajem uložení archeologických nálezů. Výstavní plány našich kulturních příspěvkových organizací jsou postaveny i na mezikrajské výměně putovních výstav. Nesmím zapomenout ani na řadu neformálních styků mezi kraji a jejich příspěvkovými organizacemi.    

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Jedním ze základních úkolů krajské samosprávy je rovnoměrný rozvoj kraje. Z našich dotačních programů podporujeme kulturní akce pořádané na rovinaté Hané i v horských oblastech Jeseníků. Například, finančně jsme podpořili letos už 59. ročník přehlídky poezie Wolkrův Prostějov a v Přerově se i díky kraji setkávají domácí i zahraniční jazzmani na Československém jazzovém festivalu. Proti tomu ve vzdáleném Šumperku můžete slyšet muzikanty na světoznámém festivalu Blues Alive, v nejsevernějším cípu kraje najdete mimo jiné naše dva festivalové klenoty  -  mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu pořádaný od roku 1993 především v Javorníku a Jeseníku a mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírní dua, která v dubnu 2017 poběží již po dvacáté. 
Ekonomicky slabší občany podporujeme například tím, že řada akcí s finanční podporou kraje probíhá bez vstupného, nebo jen za symbolický poplatek, také platí, že v našich muzeích funguje standard ekonomické dostupnosti.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem donátorům a mecenášům, kteří pomáhají na svět kulturním projektům v našem kraji. Je jich obrovská řada, na každém plakátě vylepeném po kraji najdete, že akci podpořili místní živnostníci či malé místní firmy, třeba místní pekárna, místní strojírny nebo zemědělské družstvo. Skoro bych řekl, že by bylo nefér někoho jmenovat a na někoho zapomenout. Tito mecenáši někdy přispějí naturáliemi nebo najdou ve svém rozpočtu tisícikoruny, ale pomohou také statisíci. Díky podpoře podnikatelů z Jesenicka se koná řada akcí Vlastivědného muzea Jesenicka a s podporou jednoho podnikatele z Přerova vznikla archeologická expozice na hradě Helfštýn.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury. Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Končící Rada Olomouckého kraje na počátku volebního období přijala Programové prohlášení se symbolickým deseti body v oblasti kultury. Veřejnost ví, že naše kulturní desatero plníme, připomenu jen část. Například každoročně udělujeme Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury, už jsem řekl, že jsme uvedli do života víceletý dotační titul, v závěru roku 2015 vyšla kniha „Svědkové starých časů“ přibližující unikátní sbírkové předměty paměťových institucí Olomouckého kraje, zahájili jsme záchranné práce renesančního paláce na hradě Helfštýn a projekt za necelých 65 milionů byl podán do IROP 2. srpna 2016, momentálně čekáme na jeho vyhodnocení. Navíc jsme připravili a podali také projekt výstavby depozitáře Muzea Komenského v Přerově v hodnotě 48 milionů.  Projektem přesahujícím naše volební období je oprava zámku Čechy pod Kosířem, obnova zámeckého parku a vytvoření nových expozic. Momentálně běží 4. etapa této rekonstrukce a připravuje se etapa pátá. Od letošního jara mohou návštěvníci zámku vidět novou expozici nebo muzeum otce a syna Svěrákových.
A co se chystá v oblasti kultury? Především musí kraj zajistit provoz svých kulturních příspěvkových organizací a další závazky v této oblasti, určitě poběží osvědčené dotační programy a tituly. Během následujících let se určitě musí dotáhnout projekty, které jsou dnes na počátku své realizace. Vedle projektů, o kterých jsem se již zmínil výše, kraj chystá výstavbu nového depozitáře za 123 milionů pro Vědeckou knihovnu v Olomouci, v projektové fázi je myšlenka centrálního archeologického depozitáře za zhruba 80 milionů a přemýšlíme o zřízení kulturního a informačního centra Olomouckého kraje v tzv. červeném kostele v Olomouci. Velkou výzvou a krajskou prioritou je vybudování velkého depozitáře pro sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci.  

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Nejprve odpovím na druhou část otázky. Krajský rozpočet to je doprava, zdravotnictví, sociální věci a další oblasti, nejen kultura. Ideálem je postavit finanční proporce rozpočtu tak, aby smysluplně byly pokryty všechny oblasti hospodaření kraje a samozřejmě, aby fungovaly a plnily své poslání krajské kulturní organizace, abychom měli dostatek prostředků na nové kulturní investice a současně dokázali podpořit v dotačních programech co nejvíce kulturních projektů a akcí.
Když se někdy mluví o české kultuře, pak se vidí jen velké mezinárodní festivaly nebo se mluví o uměleckých prezentacích v Bruselu, ale já si myslím, že to je jen vrcholek stojící na pevných základech aktivit a dění v každodenní činnosti kulturních zájmových sdružení, spolků, klubů v našich vesnicích a městech. Lidé neustále přicházejí s novými kulturními projekty, zajímají se o dění kolem sebe a chtějí zpestřit život ve svých obcích a městech. Navíc tím nedovolí, abychom se rozpustili v nějakém multikulturním kotli. Za každou takovouto aktivitou je řada dobrovolných pořadatelů, ničím nezaplacené, ale hlavně neutuchající nadšení. Nemám proto strach o českou kulturu a její budoucnost.

 

Za odpovědi děkujeme náměstkovi hejtmana Olomouckého kraje, Mgr. Radovanu Rašťákovi, který byl v právě uplynulém volebním období odpovědný za oblast kultury, památkové péče a sportu v Olomouckém kraji.                                                                                          

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Jsem rád, že význam, který přikládá Jihomoravský kraj odvětví kultury a kulturnímu dědictví obecně, se projevuje i ve financování kultury z krajského rozpočtu. Ono magické 1 % z celkových rozpočtových výdajů pro oblast kultury Jihomoravský kraj poskytoval v každém z let současného volebního období. V letech 2012 až 2015 byl tento podíl dokonce ještě vyšší, pohyboval se mezi 1,29 – 1,78 %, přičemž každoročně můžeme pozorovat relativně významný nárůst. Pokračování tohoto trendu můžeme očekávat i v letošním roce, protože předpokládáme výdaje do oblasti kultury ve výši 1,79 % z celkových výdajů krajského rozpočtu. V roce 2013 lze sice pozorovat nepatrný pokles oproti předcházejícímu roku, a to do výše absolutních výdajů i podílu na celkovém rozpočtu, ovšem následující roky ukázaly, že se jednalo pouze o dočasný a nevýznamný výkyv.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Jihomoravský kraj nemá k dispozici údaje o všech projektech v oblasti kultury, realizovaných na území Jihomoravského kraje jinými subjekty. Jihomoravskému kraji a krajem zřizovaným příspěvkovým organizacím v oblasti kultury se podařilo v tomto volebním období získat téměř 700 milionů korun z fondů EU na různé projekty v oblasti kultury. Mezi nejvýznamnější projekty financované z prostředků EU patří projekt výstavby multifunkčního centra Zámecké jízdárny Lednice, kde je Jihomoravský kraj členem zájmového sdružení právnických osob, které tento projekt realizovalo. Dále se za pomoci prostředků z EU podařilo vybudovat unikátní Archeopark Pavlov nebo zrealizovat kompletní památkovou obnovu secesní Löw-Beerovy vily v centru Brna spolu se zahradou a zahradním domkem.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

V oblasti kultury a památkové péče se snažíme o rozmanitost v podporovaných kulturních aktivitách. Podporujeme proto širokou škálu aktivit od pořádání festivalů a jiných kulturních akcí přes činnost kulturních spolků až po realizaci muzejních výstavních projektů nebo pořízení krojového vybavení folklórních souborů. Každoročně je vyzdviženo několik oblastí, které jsou primárně podporovány. Většinou se týkají významných výročí daného roku nebo jiných aktivit, které jsou pro daný rok prioritou, jako jsou činnost amatérských divadelních souborů nebo podpora kreativní a umělecké činnosti dětí a mládeže. Zároveň se snažíme o uspokojení co největšího množství žadatelů.
Dále podporujeme akce a aktivity ojedinělé, s mimořádným významem pro rozvoj kultury v regionu. Jedná se například o činnost profesionálních uměleckých těles významných v celorepublikovém kontextu, jako jsou Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Filharmonie Brno nebo Český filharmonický sbor Brno.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Rád bych vyzdvihl dotační program, který byl poprvé vyhlášen v roce 2015, s názvem „Muzejní noci a noci kostelů v Jihomoravském kraji“. Obě akce, na něž je dotační program zaměřen, již tradičně lákají k návštěvě muzeí a kostelů ve večerních hodinách, které jsou nezvyklým časem pro návštěvu kulturních institucí. To se ukazuje pro návštěvníky jako velice atraktivní. Stálá nabídka je pak na místech, která se do akcí zapojují, doplněna o nevšední doprovodný program. Poznání tradičních institucí netradičně obohacuje nejen návštěvníky, ale i kulturní instituce samotné, což může přispět ke změně ve vnímání mnohých z nich v očích veřejnosti. Protože pokud tak nebyly dosud vnímány, mohou se stát institucemi otevřenými, moderními a přívětivými, místy, kde je dobré aktivně trávit svůj volný čas.

Dalším z výjimečných dotačních titulů, které každoročně Jihomoravský kraj vypisuje, je titul určený na podporu projektů v oblasti nemateriálních statků zapsaných do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Jihomoravský kraj se může chlubit dvěma nemateriálními statky zapsanými do seznamu - Slováckým verbuňkem a Jízdou králů na Slovácku. Lidová kultura a nemateriální kulturní dědictví vůbec jsou tím, co je pro Jihomoravský kraj unikátní v celonárodním měřítku. Podpora jejich existence a zachování patří proto i mezi hlavní zájmy krajské samosprávy.

A rád bych také zmínil nový dotační titul na podporu činnosti obecních knihoven, který byl poprvé vypsán v letošním roce v rámci dotačního programu Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Díky jedinečné husté síti knihoven patří obecní knihovny mezi zařízení poskytující nejdostupnější služby v oblasti kultury a vzdělávání pro široké vrstvy obyvatel. Jejich činnost je krajem podporována už řadu let prostřednictvím finančních prostředků poskytovaných na zajištění regionálních funkcí knihoven. Tyto finanční prostředky však nejsou určeny na potřebné materiální vybavení obecních knihoven, které je dnes často zastaralé. V rámci nového dotačního titulu tak mohou obce žádat prostředky na počítačové vybavení knihoven a například i na mobiliář nebo drobné stavební úpravy.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Potřeba zajištění vícezdrojového financování se ukazuje jako stěžejní zejména u institucí, jejichž činnost, aby si udržela potřebnou kvalitu, vyžaduje velké finanční prostředky, které často nemohou být pokryty výhradně z rozpočtu zřizovatele. Tyto instituce však také často neposkytují veřejné služby v oblasti kultury pouze úzkému okruhu obyvatel, ale jejich program je často vyhledáván návštěvníky z celé země i ze zahraničí. Vícezdrojové financování zejména z veřejných rozpočtů by proto u těchto významnějších institucí mělo být zcela přirozené.
Jako dobré příklady využití vícezdrojového financování pro zajištění provozu kulturních institucí v Jihomoravském kraji lze uvést například Český filharmonický sbor Brno, o.p.s., na jehož financování se podílí Jihomoravský kraj, Ministerstvo kultury, město Brno a řada partnerů ze soukromé sféry. Také profesionální divadla se sídlem v městě Brně získávají finanční prostředky na svoji činnost z rozpočtu zřizovatele, tedy města, Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury. I příspěvkové organizace Jihomoravského kraje v oblasti kultury, kterými jsou sedm muzeí, galerie a hvězdárna, každoročně vedle finančních prostředků poskytnutých zřizovatelem získávají formou dotací finance od Ministerstva kultury nebo z rozpočtů příslušných měst.
Krajská samospráva dlouhodobě podporuje výstavbu Janáčkova kulturního centra. Už  v roce 2009 zastupitelstvo schválilo memorandum o spolupráci mezi krajem, městem Brnem a Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy. Celkové náklady se předpokládají ve výši 1,2 miliardy korun, Jihomoravský kraj se bude podílet částkou 100 milionů. Očekávám, že v nejbližší době ministr kultury Daniel Herman, primátor Petr Vokřál a já podepíšeme toto memorandum, které bude znamenat jasný závazek všech subjektů na přípravě a realizaci projektu Janáčkova kulturního centra. Jihomoravský kraj dodržel svoji část dohody a krajské zastupitelstvo průřezově podpořilo účast kraje na budování Janáčkova kulturního centra příspěvkem 100 milionů korun, když schválilo text memoranda vyjednaného Ministerstvem kultury, městem Brnem a Jihomoravským krajem. Bereme model spolupráce stát-kraj-město jako velmi užitečný a inspirativní nejen pro Janáčkovo kulturní centrum, ale i pro další projekty.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Se sousedními kraji probíhá velice dobrá a činorodá spolupráce v oblasti kultury na úrovni krajských samospráv. Vznikají společné projekty, které propojují kulturu a kulturní instituce napříč regiony. Jedná se však jen o propojení obsahové, nikoliv finanční. Nejsem si vědom, že by některý ze sousedních krajů podporoval kulturní instituce na území kraje Jihomoravského, a to i za předpokladu, že jsou tyto instituce, a to zejména ty, sídlící na hranicích regionu, hojně navštěvovány zájemci o kulturu z různých částí republiky.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Zajištění lepší dostupnosti kultury pro všechny občany Jihomoravského kraje, a to jak územní, tak ekonomické, patří mezi priority kraje v oblasti kulturní politiky. Přispívá k ní mj. nastavení pravidel dotačního programu, která nejsou diskriminující pro žádné skupiny žadatelů. Uspět v dotačním řízení mohou jak projekty uskutečněné v centru kraje, tak projekty malých obcí, mající význam pro obyvatele obce a jejího blízkého okolí. U muzeí a galerie zřizovaných Jihomoravským kraje patří zajištění dostupnosti mezi zákonné povinnosti dané zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy. Krajem zřizované organizace poskytují celoroční kulturní služby na velmi vysoké úrovni ve všech okresech regionu. Každé z muzeí má nastaven systém slev, který spolu s několika dny volného vstupu v roce umožňuje navštívit krajské instituce i ekonomicky nejslabším občanům kraje. Protože se ve všech případech jedná o nevýdělečné kulturní instituce, u nichž není a nemůže být očekáván zisk, je hlavním sledovaným ukazatelem úspěšnosti činnosti organizací nikoliv výnos z vlastních služeb, ale především počet spokojených návštěvníků napříč sociálními skupinami.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Jak jsem již výše uvedl, zajištění vícezdrojového financování zejména nákladnějších kulturních projektů je často nezbytné pro jejich realizaci. Problematické však je, že finanční podpora kultury nebývá návratnou investicí a v dnešní době postrádá i potřebnou společenskou prestiž, kterou pamatujeme z dob minulých. Mecenášů kultury ze soukromé sféry je proto třeba si v dnešní době tím spíše vážit. Velká individuální jména v kraji chybí, avšak jsem rád, že se role podporovatelů kultury začínají ujímat soukromé podniky, často nadnárodní koncerny nebo české firmy s dlouholetou tradicí. Jejich podpora je jistě vidět a přináší zkvalitnění nabídky kulturních programů pro všechny obyvatele kraje. 

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Odpověď na tuto otázku už naznačila má předcházející vyjádření. Těší mne zejména vybudování unikátního Archeoparku v Pavlově, kompletní památková obnova secesní Löw-Beerovy vily v centru Brna či nová dominanta Slovanského hradiště v Mikulčicích, kterou se stala třicetimetrová rozhledna s otevřenou vyhlídkou na areál bývalého velkomoravského hradiště, nynější národní kulturní památky.
Už více než deset let funguje v prostorách benediktinského opatství v Rajhradě pobočka Muzea Brněnska, Památník písemnictví na Moravě. Zde byly v roce 2013 nově rekonstruovány prostory jižního křídla prelatury, kde se nyní nachází nová multimediální expozice mj. věnovaná historii rajhradského kláštera.
Snažíme se přispět k udržení paměti národa také podpořením památníků obětí druhé světové války – ať už šlo o Kounicovy koleje nebo nově vznikající muzeum a památník bývalého internačního tábora ve Svatobořicích-Mistříně.

 

Mohl byste, prosím,  nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Ideálu fungování kultury se na jižní Moravě snažíme přiblížit od obnovení krajské samosprávy na jižní Moravě v roce 2000. Od té doby se v oblasti kultury a památek podařilo hodně věcí. Nastartovaly se již zmíněné dotační programy, které využívá stále více subjektů působících v této oblasti. Abychom dokázali rozvíjet a předávat kulturní tradice, inicioval Jihomoravský kraj několik soutěží - literární s názvem Skrytá paměť Moravy, výtvarnou – Čarovné barvy země - a také soutěž o nejlépe opravenou kulturní památku v našem kraji v daném kalendářním roce. Inspirující je rovněž každoroční udělování titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Jde o formu veřejného uznání a podpory osobám, které dokonale ovládají znalosti a dovednosti tradiční rukodělné výroby, účinně a kvalifikovaně je prezentují a předávají toto umění dalším generacím. Uděluje se pouze v oborech tradiční rukodělné výroby, které jsou zásadním způsobem ohroženy nebo kterým hrozí zánik.

Pokud jde o financování kultury, zde musí hrát roli vícezdrojové financování, o kterém jsem už hovořil. V minulých dnech schválené memorandum o vzniku Janáčkova kulturního centra v Brna, na jehož financování se bude podílet stát, kraj a město Brno, je toho příkladem.

 

Za odpovědi děkujeme hejtmanovi Jihomoravského kraje JUDr. Michalu Haškovi.

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

V roce 2013 tvořily výdaje na kulturu v poměru k celkovým výdajům PK 4,96 %, v roce 2014 představovaly 5,75 %, v roce 2015 to bylo 5,35 % a v letošním roce 2016 tvořily 5,11 % celkových výdajů rozpočtu kraje. Při pohledu na absolutní hodnoty výdajů sledovaného období je trend jednoznačně prudce vzrůstající, v procentním srovnání dochází k výkyvům způsobeným celkovými výdaji kraje.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

V rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013 bylo úspěšných 27 projektů, přičemž celkový objem finančních prostředků v eurech činil pro české žadatele 2 379 091,15 eur. Podrobná specifikace viz příloha č. 1.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Plzeňský kraj se snaží pomocí svých dotačních titulů reflektovat potřeby v oblasti kultury na celém území a flexibilně reagovat na aktuální situaci. Pozornost je věnována především podpoře tzv. živé kultury, které je určen tradiční dotační program „Podpora kultury v Plzeňském kraji“. Kromě toho Plzeňský kraj přímo ze svého rozpočtu stabilně podporuje významné nositele kultury, jakými jsou např. ZOO Plzeň, Divadlo Alfa, Divadlo J. K. Tyla nebo Unii výtvarných umělců Plzeň, Folklorní spolek Šumavy Klatovy. Podrobný přehled přímých dotací a výše podpory prostřednictvím dotačních programů viz příloha č. 2.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Od roku 2015 je vyhlašován nový dotační program – „Mikrogranty na podporu a oživení kulturních a uměleckých aktivit“, ve kterém činí podpora od 3 do 20 tisíc Kč. Tento program je určen primárně pro pořadatele menších kulturních akcí na celém území Plzeňského kraje, pro které je poskytnutá částka významným příspěvkem. Většinou bývají podpořeni žadatelé z menších sídel.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Jako příklad je možné uvést dva velmi úspěšné projekty. Prvním byl projekt „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“. Akce, které byly v rámci tohoto projektu pořádány, byly spolufinancovány také z dotací Plzeňského kraje, jehož podpora dosáhla v letech 2014 a 2015 celkem 37 755 mil. Kč, přičemž Plzeňský kraj aktivně finančně podporoval již přípravy projektu v letech 2011 - 2012. Podpora mířila především na projekty regionálních linií „Baroko“ a „Land Art“.
Druhým projektem je unikátní projekt Plzeňského kraje „Západočeské baroko“, který byl zahájen v lednu 2016. Veškeré jeho aktivity jsou zveřejňovány na portále www.zapadoceskebaroko.cz , portál má i svoji německou podobu. Od června do konce srpna letošního roku se v rámci projektu uskutečnil Letní barokní festival, v rámci něhož bylo uspořádáno velké množství kulturních akcí rozmanitými subjekty. Byly finančně podpořeny jak prostřednictvím dotací Plzeňského kraje, tak z prostředků veřejné správy a soukromého sektoru. Letní barokní festival bude pokračovat i v příštích letech.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Takováto spolupráce se odehrává se všemi třemi sousedními kraji. Aktivní jsou muzea a galerie Plzeňského kraje, které s analogickými organizacemi sousedních krajů připravují výstavy. Obyvatelé sousedních krajů též využívají kulturní akce připravované v našem kraji. Příkladem mohou být divadelní představení plzeňských divadel uváděné např. na jevišti jednoho z nejmodernějších divadel v ČR v Novém divadle v Plzni, které bylo postaveno u příležitosti projektu „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“.
Probíhá též intenzivní přeshraniční spolupráce s bavorskou Horní Falcí, v uplynulých letech ve společném projektu „Plzeňský kraj a Horní Falc - evropští sousedé“, od letošního září pak v projektu „Horní Falc a Plzeňský kraj – společně ve středu Evropy“. Intenzivní spolupráce probíhá též s Dolním Bavorskem v projektu „Regionální kooperace Plzeňský kraj – Dolní Bavorsko“. Aktivní spolupráce probíhá též s Centrem Bavaria Bohemia v Schönsee.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Děje se tak zmíněnou podporou organizátorů menších kulturních akcí v dotačním programu „Mikrograntů na podporu a oživení kulturních a uměleckých aktivit“. Nejen pro ekonomicky slabší občany pak připravují velké množství akcí příspěvkové organizace Plzeňského kraje v oblasti kultury. V den vzniku Československé republiky, 28. 10., se Plzeňský kraj pravidelně účastní akce „Den krajů“, při kterém je návštěvníkům umožněn vstup do krajských muzeí a galerií zdarma či za velmi zvýhodněné vstupné. Tato možnost je občany Plzeňského kraje výrazně využívána. Podrobný počet uspořádaných akcí a návštěvnost jednotlivých příspěvkových organizací Plzeňského kraje v oblasti kultury viz příloha č. 2.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Jedná se např. o Nadaci 700 let města Plzně, Plzeňský Prazdroj, ČEZ, se kterými kraj spolupracuje mj. i tím, že jeho zástupci sedí v grantových komisích, které navrhují či přidělují poskytnutí příslušných finančních podpor. Zároveň nabízené finanční prostředky využívají též některé příspěvkové organizace Plzeňského kraje. Příkladem může být Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, která např. v programu Plzeňského Prazdroje „Prazdroj lidem“ restaurovala v roce 2014 dvě české bible ze 16. století.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury. Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Plzeňský kraj se v uplynulých letech snažil podporovat kulturu nejen přímo prostřednictvím dotačních titulů, ale též prostřednictvím svých příspěvkových organizací v oblasti kultury. Tyto organizace, především bývalá okresní muzea, pravidelně pořádají kulturní akce pro svůj region. Většina se jich zaměřuje i na konkrétní sociální skupiny obyvatelů od žáků základních a středních škol po seniory, a připravuje tak program na tyto skupiny cílený. Dařilo se získávat nové depozitární prostory, budovat nové expozice a začít budovat nově Vědecké centrum paleobiodiverzity v Rokycanech a Digitalizační centrum pro potřeby paměťových institucí Plzeňského kraje. Intenzivní finanční pomoc je realizována i prostřednictvím výkonu regionálních funkcí knihoven, na kterém Plzeňský kraj úzce spolupracuje jak se Studijní a vědeckou knihovnou v Plzni, jakožto garantem tohoto výkonu, tak s jednotlivými pověřenými knihovnami.
Tradičně velká pozornost je věnována i Pověřenému odbornému regionálnímu pracovišti tradiční lidové kultury pro Plzeňský kraj, kterým bylo určeno Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Muzeum v uplynulých letech vybudovalo skanzen lidové kultury v Chanovicích, kde postupně i s finanční pomocí z nadnárodních zdrojů zachraňuje a znovu staví přenesené stavby lidové architektury.
Jednou z nejvýznamnějších podpor, která vrcholila v roce 2015, byla finanční podpora již zmíněného projektu statutárního města Plzeň – „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“. Jednalo se o prestižní záležitost nejen pro Plzeňský kraj, nýbrž i pro celou Českou republiku. V návaznosti na podepsání společného memoranda s městem Plzeň byly poskytnuty nemalé částky na uspořádání kulturních akcí ještě před samotným rokem 2015, přičemž podpora Plzeňského kraje mířila především na akce v celém regionu.
Co nebylo realizováno, je výstavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Byla uspořádána architektonická soutěž na novou budovu, v současné době existuje i platné stavební povolení.
Pro příští volební období je připravován celkový koncepční kulturní dokument Plzeňského kraje – „Kulturní politika Plzeňského kraje na období 2017 - 2020 (s výhledem do roku 2025)“, který bude navázán na platnou „Státní kulturní politiku na léta 2015 - 2020 (s výhledem do roku 2025)“. Dokument by měl mj. obsahovat předpoklad navyšování dotací Plzeňského kraje v oblasti kultury.

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Mnoho lidí si stále myslí, že kultura a její rozvoj nebo péče o památky je stále zanedbávána a podhodnocována. Do jisté míry je to v celostátním měřítku pravda, ale není to pravda, co se týče Plzeňského kraje. Na kulturním poli, a to i památkovém, existuje mnoho kulturních organizací různého druhu – státní, nestátní neziskové a především kulturní organizace územně samosprávných celků. V uplynulých letech, bohužel, směřovala státní podpora především do projektů, jejichž nositelem byly státem zřízené kulturní instituce. To se týká finanční pomoci jak z národních, tak z evropských zdrojů, např. tzv. „Norský fondů“
Uplynulá léta ukázala, jak nezastupitelnou úlohu v podpoře a zajištění kultury mají kraje. Plzeňský kraj se svými vlastními aktivitami i prostřednictvím svých zřizovaných organizací stal nezastupitelným nositelem a podporovatelem kultury ve svém regionu často s nadregionálním a mezinárodním přesahem. Příspěvkové organizace, především muzea a galerie, se snaží stále více rozšiřovat a zlepšovat podmínky pro obyvatele svého regionu, ale i pro návštěvníky. Úzce spolupracují s místními samosprávami a přispívají ke kulturnímu rozvoji daného regionu. Svými aktivitami se tak staly jakýmisi výkladními skříněmi kraje.
Pevně věřím, že v dalších letech dojde k zintenzivnění podpory národních i nadnárodních zdrojů pro kulturu v našem regionu. Nejde o to, aby obyvatel regionu poznal, kdo se podílí na nákladech na kulturní akce, jde o to, aby kulturní nabídka byla dostupná i v těch nejodlehlejších místech celé České republiky.
Plzeňský kraj bude i nadále významně podporovat kulturu v celém kraji, aby občané mohli nadále žít v kraji, který byl v roce 2014 vyhlášen „nejlepším místem pro život v České republice“. 

Za odpovědi děkujeme hejtmanovi Plzeňského kraje Václavu Šlajsovi. 

Příloha č. 1: seznam projektů v oblasti kultury na území Plzeňského kraje, které byly úspěšné v Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013 a seznam projektů v rámci programu EÚS 2014-2020 s uvedením celkových nákladů i přiznaných částek z dotace.

Příloha č. 2: podrobný seznam vyplacených dotací v oblasti kultury a památkové péče  včetně počtu podpořených a nepodpořených projektů, seznam přímých dotací v oblasti kultury, přehledu celkové návštěvnosti příspěvkových organizací Plzeňského kraje v oblasti kultury včetně návštěvnosti v Den krajů (kdy je vstup volný nebo zvýhodněný) a též přehled výdajů na jednoho návštěvníka příspěvkových organizací v oblasti kultury. Všechny seznamy jsou zpracovány za období 2013 - 2016.

 

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Královéhradecký kraj podporuje své příspěvkové organizace i obecně prospěšné společnosti spoluzaložené s městem Hradec Králové. V loňském roce bylo v kapitole „Kultura“ krajského rozpočtu alokováno zhruba 160 milionů korun. V této částce jsou zahrnuty i transfery na knihovnické služby i podpora muzea v Trutnově, které není příspěvkovou organizací kraje, ale plní funkce regionálního odborného pracoviště.

Příspěvkové organizace v oblasti kultury:

1. Galerie moderního umění v Hradci Králové
2. Galerie výtvarného umění v Náchodě
3. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
4. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
5. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
6. Hvězdárna v Úpici
7. Regionální muzeum a galerie v Jičíně
8. Regionální muzeum v Náchodě
9. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. K.
10. IMPULS Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit

Obecně prospěšné společnosti spoluzaložené s městem Hradec Králové

1. Klicperovo divadlo
2. Filharmonie Hradec Králové
3. Divadlo Drak

Kultura je rovněž podporována granty, jejichž prostřednictvím se ročně rozdělí zhruba 10 mil. Kč (viz odpověď na otázku 3).
Na kulturní akce s trvalou záštitou Rady Královéhradeckého kraje je každoročně vyčleněno 2,9 milionu korun.
Kultury se týká také řada investičních akcí realizovaných v uplynulých letech. Jedná se například o stavby Archeoparku ve Všestarech, Muzea Orlických hor v Rokytnici v Orlických horách, Digitálního planetária v Hradci Králové, dále o rekonstrukci Muzea krajky ve Vamberku a Galerie moderního umění v Hradci Králové.
V letošním roce, na který připadlo 150. výročí bitvy u Hradce Králové, kraj významně přispěl na konání vzpomínkových akcí.
Celkově mohu říct, že financování kultury je dlouhodobě stabilní.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Z krajských projektů v končícím volebním období mohu zmínit Digitální planetárium v Hradci Králové, kde byla dotace z EU zhruba 89 milionů Kč. V případě rekonstrukce Galerie moderního umění v Hradci Králové to bylo 50 milionů korun z evropských prostředků. Další projekty začaly již v předchozím volebním období. Rekonstrukce muzea krajky byla podpořena částkou 24 milionů korun a vznik Muzea Orlických hor zhruba 29 miliony korun. Projekty realizované městy a dalšími subjekty neevidujeme. (Tyto informace lze získat například prostřednictvím ROP Severovýchod.)

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

V oblasti grantů používáme dlouhodobě stejné schéma, kdy jsou vyhlašovány každý rok čtyři dotační programy, které řeší jak oblast živé kultury, tak i oblast památkové péče. Jedná se o podporu oprav památek, obnovu historických varhan, pořádání kulturních akcí  a vydávání publikací v oblasti kultury. Pro přidělení dotace je rozhodující odborné hledisko, kdy se například u památek hodnotí jejich stavební stav a naléhavost opravy. Na rozdíl od některých jiných poskytovatelů dotací u nás nehraje roli, kdo podává žádost o podporu, takže bez problémů přidělujeme finanční prostředky jak soukromým majitelům, tak např. i církvím.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Snažíme se, aby veškeré grantové programy kraje pokrývaly danou oblast podpory komplexně. V oblasti živé kultury tak mohu uvést třeba zmiňovaný program na podporu publikační činnosti.
Méně obvyklý program máme i v oblasti památkové péče. Jedná se o program zaměřený na obnovu historických varhan, kterých je v našem kraji velké množství. Pro příští rok jsme navíc připravili speciální dotační titul, kterým budou podporovány pouze odborné restaurátorské práce na památkách. Další finanční částky tak kromě stavební obnovy památek poputují na významné obrazy, sochy a drobnou architekturu.
Nejvýznamnější kulturní podniky, které mají trvalou záštitu Rady Královéhradeckého kraje, jsou podporovány prostřednictvím neinvestičních dotací v celkové výši 2,9 milionu korun.

Stávající trvalé záštity:

1. Koletova Rtyně  (celostátní festival dechové hudby)
2. Jičín  město pohádky
3. Mezinárodní folklórní festival "Pod Zvičinou"
4. Šrámkova Sobotka (festival českého jazyka, řeči a literatury)
5. Mezinárodní folklórní festival Červený Kostelec
6. Jiráskův Hronov
7. Mezinárodní horolezecký filmový festival
8. Divadlo evropských regionů
9. Jazz Goes To Town
10. Folklorní festival Hradec Králové – Pardubice
11. Poláčkovo léto (divadelní a hudební festival na počest Karla Poláčka)
12. Mezinárodní setkání krajkářek (prestižní přehlídky zajímavých proměn krajkářské tvorby)
13. Hudební fórum Hradec Králové (mezinárodní hudební festival světové soudobé hudby)
14. Projekt Königgrätz 1866 - výročí bitvy u HK 1866 (vzpomínkové akce k výročí prusko-rakouské bitvy u Hradce králové 1866)
15. Královéhradecké sborové slavnosti
16. Hořické mezinárodní sochařské symposium
17. Krajské postupové soutěže neprofesionálního umění (postupové přehlídky v oblasti amatérského divadla a filmu)
18. Jazznights
19. Za poklady Broumovska (hudební festival pořádaný v broumovských kostelích)
20. Náchodská prima sezóna

Kraj věnuje pozornost i tradiční lidové kultuře. Rada kraje již od roku 2002 uděluje tvůrcům z různých oborů tradiční lidové kultury ocenění „Zlatý Kolovrat“. Regionální odborné pracoviště a odborný garant péče o tradiční lidovou kulturu je Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Jako příklad vícezdrojového financování lze uvést třeba rekonstrukci Muzea krajky ve Vamberku nebo zřízení Muzea Orlických hor v Rokytnici v Orlických horách. V oblasti památkové péče to je například obnova barokního areálu v Kuksu, kam šly prostředky Evropské unie, státu a prostřednictvím obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks i kraje.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

S jinými kraji v oblasti financování kultury nespolupracujeme. Tato spolupráce ale existuje v případě krajského města a týká se Klicperova divadla, Divadla Drak a Filharmonie Hradec Králové.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Prostřednictvím trvalých záštit i darů Rady podporujeme četné akce po celém území kraje, často i v odlehlých oblastech. Jako příklad lze uvést podporu festivalů „Jiráskův Hronov“ nebo „Za poklady Broumovska“, jehož smyslem je upozornit na špatný technický stav kostelů v obcích Broumovského výběžku a zajistit finanční podpory na jejich záchranu. Význam těchto památek totiž dalece přesahuje hranice regionu. Zároveň se ale jedná o kulturní událost s neopakovatelnou atmosférou.
Ke druhé části otázky bych připomněl zapojení Královéhradeckého kraje do programu takzvaných Rodinných pasů, jejichž užívání přináší výhodné rodinné vstupné do mnoha našich příspěvkových organizací.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Snad žádná z významnějších akcí se neobejde bez řady místních sponzorů. Spolupráce s nimi je ale věcí pořadatelů. O mecenáši, jehož jednání by dalece překonávalo místní význam, mi ale není nic známo.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Chtěli jsme udržet dostupnost kulturních služeb poskytovaných krajskými příspěvkovými organizacemi a zatraktivnit jejich nabídku. To se, myslím, podařilo. Jako příklad mohu uvést opravené Muzeum krajky ve Vamberku, které patří pod regionální muzeum v Rychnově nad Kněžnou nebo nové Digitální planetárium v Hradci Králové. Na druhou stranu se zatím nepodařilo vybudovat nový depozitář pro Regionální muzeum v Jičíně. Intenzivně se ale pracuje na přípravě projektu rekonstrukce Gayerových kasáren v Hradci Králové, které slouží i jako depozitář Muzea východních Čech. Připravený je projekt na revitalizaci pevnosti Dobrošov a nyní se čeká na přidělení dotace.

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Oblast kultury je obecně spíše na okraji zájmu, což se projevuje v dlouhodobém podfinancování jednotlivých institucí i jejich pracovníků. Ostatně je to také oblast, na které začnou v nepříznivých časech šetřit občané jako první. Také kraj má své omezené prostředky. Přesto se domnívám, že v mezikrajském srovnání na tom nejsme špatně. Tato otázka se ale týká problematiky celkového financování krajů.

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Krajské výdaje do oblasti kultury a památkové péče se v posledních letech pohybují ve výši cca 180 milionů korun, tedy přibližně ve výši cca 2 % rozpočtu kraje. Výjimku tvořil rok 2013, kdy docházelo k vyššímu čerpání evropských dotací. Výdaje Kraje Vysočina do oblasti kultury a památkové péče jsou v uvedeném období vyrovnané.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Hlavními programy, do kterých jsme projekty z oblasti kultury a cestovního ruchu předkládali, byly Regionální operační program NUTS II Jihovýchod a program Evropská územní spolupráce Rakousko–Česká republika 2007–2013. Tyto projekty ukončené v období 2012–2016 dosahují výše 740 milionů korun, přičemž celkové výdaje realizovaných projektů dosahují částky 1,3 miliardy korun.
Stěžejním projektem v ROP Jihovýchod pro Kraj Vysočina byl projekt „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“, realizovaný v objemu cca 140 milionů korun. Z dalších projektů můžu zmínit např. „Modernizaci a dokončení expozic muzea v Jihlavě – rozvoj turistických atraktivit krajského města“ v objemu téměř 12 milionů korun nebo projekt „Muzea a galerie na Vysočině on-line“ v objemu přibližně 9 milionů korun.
V programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 patřil k našim předním projektům projekt „Porta culturae“ realizovaný v objemu cca 13 milionů korun a projekt „Živá kulturní spolupráce Vysočina – Dolní Rakousko“ realizovaný v objemu cca 3 mil. Kč.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Kraj Vysočina již od roku 2002 soustřeďuje část svých rozvojových prostředků do tzv. Fondu Vysočiny a tyto prostředky poskytuje prostřednictvím vyhlašovaných grantových programů jednotlivým subjektům formou dotací, na základě jasně stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond Vysočiny představuje jeden z nástrojů pro naplňování Programu rozvoje Kraje Vysočina. Jeho cílem je nejen transparentní a systémová podpora poskytovaná v souladu se zájmy kraje, ale i zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje, a historicky také příprava žadatelů na čerpání prostředků z evropských programů.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Zcela zásadním pro zachování rozmanitosti kulturních akcí v regionu je grantový program Regionální kultura vyhlašovaný pravidelně od roku 2002. Velké oblibě se těší grantový program Edice Vysočiny, který je určen na podporu edičních počinů s vazbou na kulturu a historii Kraje Vysočina.
Vysočina je krajem s bohatou historií a poměrně hustou sítí muzeí a pamětních síní. Vedle krajských institucí tuto síť tvoří muzea, galerie a pamětní síně zřizované městy, obcemi, příp. jinými subjekty. Pro všechny tyto organizace byl již několikrát vyhlášen grantový program Klenotnice Vysočiny. V současné době vnímáme potřebu tento grantový program znovu oživit a podpořit zejména ochranu movitého kulturního dědictví a modernizaci, zatraktivnění a rozšíření expozic v našem regionu.
Kromě výše uvedených grantových programů se nabízí dotační titul Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu společenských a kulturních aktivit obcí Kraje Vysočina souvisejících s oslavami či připomenutím významných výročí obcí. A dalším nástrojem podpory jsou pravidla Rady Kraje Vysočina určená pořadatelům krajských postupových a národních přehlídek v oblasti neprofesionálního umění a účinkujícím z Kraje Vysočina při jejich účasti na národních přehlídkách v jiných krajích. Významnou množinu pak tvoří přímá finanční podpora vyčleněná každoročně z rozpočtu kraje nejvýznamnějším kulturním akcím s nadregionálním a mezinárodním dopadem, jako jsou festivaly Concentus Moraviae, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava apod.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Jedním z úspěšných příkladů vícezdrojového financování je např. provozování expozice „Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze“ v Zámku Žďár nad Sázavou. Výstava prezentuje obrazy a plastiky ze sbírek národní galerie související s dobou Jana Blažeje Santiniho Aichla. Je zaměřena nejen na návštěvníky regionu, ale i na znalce barokního umění v mezinárodním měřítku. Kraj Vysočina je jedním z šesti partnerů, kteří se na základě Memoranda o přípravě, realizaci a provozování výše uvedené expozice zavázali ke spolupráci v oblasti marketingu a propagace.

Dalším příkladem je financování Centra dokumentárního filmu, na jehož činnost přispívají DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního filmu, město Jihlava, Kraj Vysočina, Ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Se sousedními regiony spolupracujeme dlouhodobě. V roce 2002 jsme uzavřeli Dohodu o spolupráci se spolkovou zemí Dolní Rakousko. Obdobné bilaterální dohody uzavřelo Dolní Rakousko s krajem Jihočeským a Jihomoravským. Jedním z významných výstupů spolupráce všech čtyř regionů byla realizace společného projektu „Porta culturae“ v letech 2011 - 2014 v celkové výši 1,6 milionů EUR. Projekt propojil česká a rakouská muzea, galerie, knihovny a další kulturní instituce. Koordinátorem projektu za Vysočinu bylo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Dny otevřených ateliérů, jako jedna z celé řady aktivit projektu, patří k akcím, které jsou podporovány z rozpočtů krajů a stále se těší nebývalému zájmu obyvatel i návštěvníků regionů.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Ojedinělým a příkladným je přístup Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace Kraje Vysočina. Divadlo vlastními dopravními prostředky zajišťuje svoz předplatitelů ze 190 obcí Vysočiny a částečně také Jihočeského a Jihomoravského kraje.
Jiným příkladem je projekt Filharmonie G. Mahlera „Hudba městům Kraje Vysočina 2016“, kterým filharmonie ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi zřizovanými krajem, a případně za účasti dalších partnerů, „přiváží“ koncerty do měst a obcí Vysočiny.  Kraj Vysočina projekt finančně podporuje.
Jedním z řady vstřícných kroků příspěvkových organizací je i „Společná vstupenka muzeí a galerií zřizovaných Krajem Vysočina“, která umožňuje všem zájemcům cenově zvýhodněný vstup do krajem zřizovaných muzeí a galerií.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Za mecenáše kultury považuji všechny, kteří jakýmkoliv způsobem podporují významné kulturní aktivity nebo oživují a navracejí do života objekty, které se svého poslání musely dočasně vzdát. Za všechny bych uvedl Zámek Žďár nad Sázavou rodiny Kinských nebo Zámek Světlá nad Sázavou rodiny Degerme. Oba zámecké komplexy vyžadují velké investiční zásahy, otevírají se veřejnosti a nabízejí bohaté kulturní vyžití. Zasluhují si podporu a přízeň. Mimořádným počinem je i stálá expozice v rodném domě Jana Kubiše otevřená v roce 2015 v obci Dolní Vilémovice. Rozsáhlou obnovu objektu pomáhala financovat veřejná sbírka, dalším zdrojem byly dotace Kraje Vysočina, příspěvek z Nadace ČEZ, dary spolků, měst a malých obcí.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

V návaznosti na Programové prohlášení Rady Kraje Vysočina pro funkční období 2012 – 2016 mohu bilancovat. Systém dotační politiky na úseku kultury i památkové péče funguje skvěle. Úspěšně byly zrealizovány a dokončeny projekty financované z evropských fondů. Expozice Muzea Vysočiny Třebíč získaly v roce 2014 Cenu Gloria musaealis v kategorii muzejní počin roku, v lednu 2016 bylo Muzeum Vysočiny Třebíč nominováno jako jediné muzeum za ČR do mezinárodní soutěže EMYA 2016 – European Museum of the Year Award. Velkou pozornost jsme věnovali řízení příspěvkových organizací v oblasti kultury s cílem zajistit rozvoj a zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb v oblasti muzeí, galerií, knihoven i divadel. Máme zpracovány koncepční materiály s celokrajskou působností pro oblast památkové péče, knihoven a tradiční lidové kultury. Stěžejním úkolem na příští období je výstavba Krajské knihovny Vysočiny a realizace rozsáhlého investičního projektu „Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic“.

 

Mohl byste, prosím, nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Přál bych si, aby se česká kultura prosadila daleko více v běžném životě a zejména, aby si mnohem intenzivněji našla svou cestu do škol. Jsem rád, že kraj je zřizovatelem organizací v oblasti kultury, které napomáhají vytvářet kulturní vědomí a udržují kontinuitu bohaté kultury naší země. Pozitivně proto vnímám aktuální státní kulturní politiku ČR a věřím, že se budeme moci ještě více podílet na aktivitách vycházejících ze spolupráce ministerstva kultury s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Společně bychom měli upevňovat vztah společnosti k uchovávaným i nově vytvářeným kulturním hodnotám. Oceňujme kulturní dědictví a um našich předků, nechávejme se inspirovat, užívejme si potěšení z duševní činnosti umělců, výtvarníků, spisovatelů. Každý by měl najít prostor i cítit potřebu navštívit muzeum, galerii, divadlo, nebo knihovnu - alespoň jednou za čas. Jsem přesvědčen, že nám to může napomoci při uspořádání vlastních životních hodnot a hledání smyslu života.

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

V posledním období zaznamenáváme vzrůstající trend ročních krajských výdajů na kulturu, kdy v posledním roce to je 1,57 %. Středočeský kraj podporuje kulturu více než stát, jehož podpora nedosahuje ani 1 %, Středočeský kraj poskytl krom provozních prostředků prostředky na spolufinancování projektů SF EU a také prostředky na investice. Středočeský kraj je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací z oblasti kultury, např. GASK-Galerie středočeského kraje a Českého muzea stříbra obě v Kutné Hoře, Hornického muzea v Příbrami, Muzea T.G.M. v Rakovníku, Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, Rabasovy Galerie Rakovník a Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. 

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Ze SF EU směřovalo v tomto volebním období do oblasti kultury 398 mil. Kč. Lze zmínit Zahrady Jezuitské koleje, Památník národního útlaku a odboje, interiér Leteckého muzea Metoděje Vlacha První etapu dostavby Muzea lidových staveb v Kouřimi a Opravu zámku v Roztokách u Prahy.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Středočeský kraj je tvůrcem a garantem „Středočeského fondu kultury a obnovy památek“ ve kterém bylo pro letošní rok alokováno 20 mil Kč, kdy 18 mil. Kč bylo určeno pro čtyři oblasti podpory, kterými jsou: podpora kultury, podpora knihoven, podpora památek a podpora drobných památek. Tento fond pokrývá kulturní aktivity občanů, spolků a obcí Středočeského kraje, je vyhlašován na období jednoho roku hejtmanem. V rámci „Koncepce podpory profesionálních divadel“ bylo ze Středočeského fondu kultury a obnovy památek uvolněno 2 mil. Kč, kterými jsou přímo podporována z rozpočtu kraje profesionální divadla ve Středočeském kraji. Dále je kultura a památková péče podporována Fondem hejtmana. Tento fond je otevřený celoročně.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Již zde byly zmíněny dotační programy. Pro letošní rok byla pro podporu profesionálních divadel schválena „Koncepce podpory profesionálních divadel“, která obsahuje pravidla, kde jsou přímo podporována z rozpočtu kraje profesionální divadla ve Středočeském kraji. V rámci „Koncepce regionálních funkcí knihoven ve Středočeském“ kraj řeší podporu knihovnám ve Středočeském kraji vyčleněním přímé finanční podpory, kterou zprostředkovávají pověřené knihovny.

 

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Jsou to účelové dotace, které čerpají obce či města. U příspěvkový organizací z oblasti kultury jsou to prostředky ať z ministerstev či účelové dotace od měst a obcí. Jako příklad uvádím Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, WASBE Mezinárodní konference světové asociace symfonických dechových orchestrů a souborů či restaurování sbírkových předmětů.

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Středočeský kraj je členem Asociace krajů ČR, kde jsme aktivními členy v Komise Rady AKČR pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Zapojujeme se do projektů, které navrhuje či na nich spolupracuje AKČR. 

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Jak již bylo zmíněno, Středočeský kraj je tvůrcem a garantem několika dotačních titulů. Dále je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací z oblasti kultury, kterými jsou ve třinácti případech muzea a dále vždy po dvou galerie, památníky a speciální organizace. Z pozice zřizovatele ovlivňuje kraj příspěvkové organizace i tímto směrem. Právě ve zmíněné „Koncepci podpory profesionálních divadel“ je jedním z kritérií pro přidělení dotaci i zájezdová činnost.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Dlouhodobě si obce a města ve Středočeském kraji uvědomují důležitost podpory kultury. Středočeský kraj se snaží takové aktivity v maximální míře podpořit. Získávání darů je spíše ojedinělé, avšak v posledním roce příspěvkové organizace z oblasti kultury takovou nabídku obdržely. Jsme velmi rádi za nabídky takových firem, jakými jsou Škoda auto, Mitsubishi Corp., Nadace ČEZ, Vápenka Čertovy schody a Českomoravský cement.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

V minulém období nedošlo k poklesu prostředků určených pro kulturu. V napjatém rozpočtu Středočeského kraje se nám dařilo zachovat mírně zvyšující se podíl prostředků určených pro oblast kultury a památkové péče. Dařilo se nám čerpat prostředky ze SF EU, kdy vzniklo několik velmi zajímavých projektů. Zastavil se pokles dotace na výkon regionálních funkcí knihoven a bylo dosaženo jejího zvýšení. V tomto trendu bych chtěl i nadále pokračovat. 
Připravujeme šest projektů vhodných do výzev SF EU do nového programového období. Dva projekty „Centrální depozitář-zajištění efektivní ochrany , správy a zpřístupnění sbírkového fondu Muzea Českého krasu“ a „Odkaz T. G. Masaryka-100 let Československa - nová expozice prezentující  osobnost T. G. Masaryka v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech a obohacení stávající expozice o interaktivní a multimediální prvky“ jsou již podány, jeden projekt „Centrální depozitář-zajištění efektivní ochrany, správy a zpřístupnění knihovního fondu Středočeské vědecké knihovny v Kladně“ je ve vysokém stádiu rozpracovanosti a před podáním a u třech projektů „Archeologická interaktivní expozice Stopami věků ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy“, „Rekonstrukce tvrze v Hradeníně - zřízení expozic a centrálního depozitáře Regionálního muzea v Kolíně“ a „Dostavba areálu Muzea lidových staveb v Kouřimi - fáze 2“ je již schválen projektový záměr. Celkem bychom rádi čerpali ze SF EU  463 mil Kč na uvedené projekty.  
Rád bych se dále věnoval otázce mezd pracovníků v kultuře. K reálnému zvýšení dlouhodobě zatím nedochází, a to v důsledku rozpočtových limitů Středočeského kraje, ale spíše se přesouvaly prostředky z nenárokových složek mzdy do nárokových. Reálná mzda mnohdy zůstala stejná nebo se zvýšila jen nepatrně. Jde mi o to, aby ministerstvo nejen vydalo vyhlášku, která zvýší tarifní plat, ale jako v ostatních rezortech přispělo účelově vázanými prostředky na mzdy pracovníků v kultuře. Většina zaměstnanců v kultuře má vysokoškolské vzdělání, ale jejich platové ohodnocení neodpovídá průměru mzdy v ČR.

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Česká kultura vždy byla a věřím, že i zůstane na velmi vysoké úrovni. Jejím problémem je podfinancování – jak na úrovni investičních, tak i neinvestičních prostředků. Na úrovni Středočeského kraje se snažíme vytvořit jedno velké kulturní centrum v Kutné Hoře, kde jsme rekonstruovali Jezuitskou kolej a kde dnes sídlí GASK s pestrou škálou kulturních aktivit. Jedním z důležitých cílů podpory kultury je její propojování s cestovním ruchem a zvyšováním návštěvnosti jednotlivých míst v rámci našeho kraje.

 

Hejtmanovi Středočeského kraje Ing Miloši Peterovi děkujeme za odpovědi. 

 

 

 

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Financování kulturních aktivit má v porovnání s předchozími lety vzrůstající trend. 2,4 procenta z celkových výdajů Karlovarského kraje putovalo do oblasti kultury, památkové péče, ale také cestovního ruchu a lázeňství.

 

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Podrobné přehledy z oblasti financování kultury z evropských fondů neevidujeme. V celém regionu se totiž organizací kulturních akcí a aktivitami v oblasti kulturního dění zabývá mnoho jak soukromých tak veřejných subjektů.

 

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

Snažíme se uspokojit v rámci krajských dotačních programů co nejvíc žadatelů o dotace. Každý rok dotace mnohonásobně převyšují finanční možnosti dotačních programů. I z tohoto důvodu se snaží kraj najít další možné zdroje financování, aby mohl uspokojit více zájemců a mohl tak podpořit širší spektrum kulturních akcí a projektů. Pro představu jen letos jsme na kulturní dění, podporu orchestrů, filmový festival nebo programy pro děti vyčlenili přes 19 milionů korun.

 

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Karlovarský kraj tradičně vyhlašuje dotační program na podporu kulturních aktivit. Na tento program bylo uvolněno z rozpočtu na tento rok 2,5 milionu korun. Kraj je také hlavním partnerem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, v letošním roce jsme přispěli částkou 8 milionů korun. Pyšní se podporou programu Mládež, děti, kultura, což je letos 2, 5 milionu korun, díky tomu se už stovky dětí ze škol dostaly na koncerty, divadelní představení nebo exkurze. Podporujeme symfonické orchestry a chebské divadlo, jde o více než 2, 4 milionu ročně. Další 2, 2 milionu korun jdou na podporu pravidelně pořádaných akcí jako je Tourfilm, festival dechových hudeb FIJO nebo Karlovarský karneval.
Novinkou v tomto ohledu je speciální dotační program věnovaný oslavám výročí Karla IV., z krajského rozpočtu jsme na akce měst a obcí, ale i kulturních organizací pro letošek vyčlenili 1, 5 milionu korun. Nově bude Karlovarský kraj vyhlašovat na rok 2017 nový dotační program a to na podporu vydávání neperiodických publikací, na který je uvolněn 1 milion korun. Jde například o zajímavé knihy místních historiků, geologů a dalších regionálních odborníků. 

 

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Spolupráce s ostatními kulturními institucemi jiných krajů probíhá spíše na úrovni konzultací, koordinace při pořádání akcí a podobně. Společné financování kulturních aktivit je ojedinělé, ale nebráníme se mu.

 

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Už jsem to zmiňoval, Karlovarský kraj jako jediný kraj v republice organizuje kulturní pořady pro děti a mládež v tzv. programu Mládež, děti a kultura. Tento program zajišťuje účast na kulturních pořadech (hudební vystoupení, divadelní představení, kulturní výlety, exkurze) všem dětem, žákům a studentům z regionu za finančního přispění z krajského rozpočtu. Děti a mládež z odlehlejších lokalit dovážíme do místa konání kulturní akce autobusovou dopravou, která je také hrazena z rozpočtu Karlovarského kraje. Pro rok 2016 vyčlenil Karlovarský kraj na program téměř 2, 5 milionu korun a pro rok 2017 plánujeme opět navýšení finančních prostředků. Chceme ale také zavést volné vstupné do některých našich kulturních institucí.

 

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Kulturu v regionu zcela jistě podporují ti všichni pořadatelé kulturních akcí, jelikož bez nich by zdaleka nebyla na současné úrovni. Ale pokud máte na mysli velké firmy a mecenáše, takoví samozřejmě v regionu jsou, jde například o některé partnery Mezinárodního filmového festivalu. Ale na druhou stranu bych si dokázal představit, že by některé firmy, jež využívají přírodní bohatství kraje, v podstatně větší míře podporovaly kulturní i jiné aktivity v kraji.

 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Rok 2016 je věnován oslavám výročí 700 let narození Karla IV., v Karlovarském kraji se koná mnoho kulturních a společenských akcí, které se tomuto tématu věnují. Karlovarský kraj v rámci tohoto výročí vytvořil dotační program určený na podporu kulturních aktivit věnovaným pouze Karlu IV., a dále spolupracuje a finančně se podílí na mnoha dalších akcích k tématu. V nedávné době jsme otevřeli nově zrekonstruovaný barokní Špýchar v Chebu, ve kterém nyní sídlí Galerie 4 – galerie fotografie, v současné době také probíhá kompletní rekonstrukce Muzea Karlovy Vary včetně moderní expozice. Velmi zodpovědně se Karlovarský kraj podílí na aktivitách v rámci nominace lázní i hornických památek na seznam UNESCO.  Uvědomujeme si, že Karlovarský kraj tyto věci činí atraktivnějším nejen z pohledu kulturního dění, ale také z pohledu cestovního ruchu.  Před námi stojí jeden nedořešený velký úkol, a sice zahájit obnovu Císařských lázní v Karlových Varech. Podařilo se nám zredukovat a zlevnit původní projekt, máme příslib státu, že se bude podílet na financování, tedy věřím, že se i tato památka nakonec dočká.

 

Mohl byste, prosím, trochu nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Možná jsem neopodstatněným optimistou, ale český národ je výjimečný v mnoha druzích kultury hudbou počínaje, designem a architekturou můžeme pokračovat, na výsluní se zase vrací současná filmová tvorba.
Ideální fungování kultury na krajské úrovni bude vždy bezesporu závislé na penězích, protože všichni víme, že kvalitní kultura je zkrátka drahá. Při rozhodování o podobě rozpočtu, jak na státní, tak na regionální úrovni, bývá kultura bohužel skoro to poslední, což není dobře, protože nás sama o sobě ve všech podobách přesahuje, žije bez ohledu na volební období, na délku lidského života…
Osobně, pokud k tomu budu mít příležitost v příštím období, mám v plánu navyšovat prostředky kraje do kultury, těch možností je celá řada. Znovu musím zdůraznit, že bychom byli rádi, kdyby takový přístup ke kultuře v regionu zvolily i některé velké společnosti, které zde podnikají a profitují z přírodních zdrojů kraje, ale zatím se do podpory kultury (a dalších oblastí) na rozdíl od ostatních téměř nezapojují. Je naším úkolem tyto firmy v budoucnu dále přesvědčovat, že je to sice jejich dobrá vůle, ale zároveň dluh vůči regionu.

Proč se lékaři zajímají o tak kontrastní oblast, jako je výtvarné umění? Ve vašem případě o moderní výtvarné umění z druhé poloviny 20. století.

Nejspíš proto, aby nějakým způsobem odlehčili svou profesi. Život zodpovědného lékaře není lehký, a nejde jen o enormní časové vytížení. Přitom je to člověk jako kdokoli jiný, má stejné potřeby a stejné tužby, a tak hledá protiváhu. Nejčastěji se nabízí umění nebo třeba sport. V mém případě je to právě výtvarné umění.

 

Jaký prospěch mají vaši pacienti z toho, že sbíráte obrazy a sochy?

Určitě jsem mnohem vyrovnanější a mám větší nadhled. Jestliže se lékař dokáže psychicky i fyzicky odreagovat a ve svém soukromém životě je dobře zakotvený, tak se mu medicína dělá lépe.

 

Jakou roli ve vaší sběratelské zálibě hrají emoce?

Klíčovou. S mou ženou sbíráme především emocionálně, jen to, co se nám líbí. A můžu říct, že v naší sbírce, která se během let poměrně rozrostla, je jen málo obrazů nebo soch, u nichž bych si dnes musel říci, že jsme se tenkrát mýlili. Víte, já k výtvarnému umění přistupuji jako k ženám. Mám ho rád, ale nerozumím mu. (smích)

 

Vzpomenete si na první „úlovky“ do sbírky?

Několik obrazů a soch jsme získali od dnes už trochu pozapomenutého brněnského výtvarníka Karla Kryla, ale naše tzv. velké sbírání začalo dvěma akvizicemi. První obraz byl od Františka Grosse Hlava astronauta z roku 1971 a první plastika Zvídavá socha z roku 1973 od Vladimíra Preclíka. Je to už hodně dávno, ale obě tato díla dodnes patří k těm nejoblíbenějším, často se k nim vracíme. Pak následovaly obrazy dalších členů Skupiny 42, například malíře Bohumíra Matala a sochaře Ladislava Zívra.
Nikdy jsme nedělali rozdíly mezi sochami a obrazy. Sbírali a sbíráme to, co nás oslovuje, tedy výtvarná díla, ke kterým najdeme vztah. Někdy vidíme silné vazby mezi obrazy a sochami, například sochařskými kresbami Ladislava Zívra, Vladimíra Preclíka či Nikose Armutidise. Nebo naopak kresby a malby Františka Grosse svou formou často připomínají návrh na plastiku.

 

Kde nejčastěji výtvarné umění nakupujete?

Zásadně nenavštěvujeme dražby. Všechny obrazy i sochy jsme si vybrali v ateliéru přímo od výtvarníků. To sice vylučuje rozčilení a stres při dohazování ceny v aukci, ale napětí to neubírá. Někdy může být oddalování výběru i jakási hra, vlastně prodlužování rozkoše ze získání díla.

 

V případě sochaře Vladimíra Preclíka nešlo jen o vztah umělce a sběratele. Byli jste i dlouholetí přátelé. Znali jste se už z Jaroměře?

Ne. Vyrůstali jsme sice ve stejném východočeském městě, ale Vladimír Preclík byl přece jen starší, takže jsme se minuli. Můj tatínek se ale s rodinou Preclíkových stýkal, a já si vzpomínám, že jsem si během jedné návštěvy všiml, že na skříni stojí takové divné hlavy – byla to Česká avantgarda, což jsem pochopil až mnohem později. Zpětně to pro mne byl úžasný zážitek.
Vybavuji si první setkání v jeho pražském ateliéru, které mi domluvil jeden brněnský sběratel. Šel jsem tam s velkými obavami, a narazil jsem na neobyčejně laskavého člověka. Když jsem se zajímal o to, kolik stojí Zvídavá socha, zeptal se mne, kolik mám peněz. Po pravdě jsem odpověděl, že moc ne, a přesto nakonec dřevěná plastika pojednaná v barvě byla moje. Dodneška mi dělá velkou radost.

 

Po letech jste spolu začali nečekaně spolupracovat také jako kolegové z akademického světa. Prospěl Vladimír Preclík Brnu?

Velmi. V devadesátých letech minulého století jsme působili současně jako děkané dvou brněnských fakult – já na lékařské na Masarykově univerzitě a on na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického. Ta škola byla čerstvě založená a potřebovala do čela osobnost. A Vladimír Preclík tuto úlohu nepochybně splnil.

 

Dokonce jste působil i jako jeho osobní lékař…

Dá se to tak formulovat, především v letech, kdy žil převážně v Brně. Bohužel Vladimír byl tvrdohlavý pacient. Říkal jsem mu, musíš na preventivní vyšetření tlustého střeva, máš ten věk, ale on to nechtěl připustit. Zemřel předčasně. Byl by tu ještě alespoň 10 let.
Ale moc mě potěšilo, když se v knize Sochařům se netleská vyjádřil, že jsem se od té doby stal jeho přítelem. Toho si velice vážím.

 

Dokladem tohoto porozumění je i četná korespondence, v níž jste si vzájemně kladli otázky a hledali odpovědi. Na co jste byl u Vladimíra Preclíka zvláště „zvědavý“?  

Kladl jsem mu otázky, od těch docela obyčejných až po otázky strašné… Jednou jsem se ho zeptal, jaký je jeho vztah ke smrti a k umírání, a on mi čtrnáct dní neodpovídal, potom mě trochu vynadal, a teprve pak mi odepsal. Nejčastěji jsem se ptal na běžné věci z výtvarného umění nebo ze života – na to, co baví dva stárnoucí muže.

 

Najde se ve vaší sbírce vzpomínka na vašeho tatínka, který vás jako jaroměřského kluka zasvěcoval do tajů výtvarného světa?

Samozřejmě, ale jsou to samé nostalgické věci. Můj tatínek miloval impresionisty, já bych si je už dnes nekoupil. Jako pieta je tam i několik obrázků z rodiny mé i mé ženy. Celá jedna místnost je věnována realistům.

 

Kdybyste měl opravdu neomezené množství finančních prostředků, jaký autor by ve vaší sbírce nemohl chybět?

Henry Moore, slavný anglický sochař. A pak také Joan Miro se svými obrazy. S nimi pociťuji intenzivní radost a štěstí.

 

Žijete život, jaký jste si představoval?

Mnohem lepší! Já jsem si nikdy nemyslel, že povedu velkou kliniku, že se stanu děkanem lékařské fakulty, že budu šest let ředitelem Masarykova onkologického ústavu, a že budu moci sbírat výtvarné umění, které mě bude opravdu těšit. Můj život předčil moje očekávání.

 

Mimochodem, čemu se teď po odchodu do penze nejvíc věnujete?

Stále ještě působím v České onkologické společnosti, kde se snažíme některé věci zorganizovat lépe, než byly dosud, a myslím, že se nám to postupně daří. A pak je tu univerzitní kampus… Jsem velmi rád, že jsem od počátku mohl být členem ideové skupiny, která stála u jeho zrodu. Dnes je to architektonicky krásný komplex, situovaný vedle Fakultní nemocnice v Bohunicích. Společně s prof. RNDr. Eduardem Schmidtem, jedním z otců tohoto projektu, se nám podařilo prosadit myšlenku, aby jeho součástí bylo také menší muzeum moderního umění.

 

Odkud se v této souvislosti bralo vaše přesvědčení a váš entuziasmus?

V posledních 25 letech, když jsem jezdil po světě jako profesionál – onkolog a navštěvoval nejrůznější školy a kampusy, všude jsem viděl, že takové propojení s uměním – a zvláště výtvarným – existuje, ať to bylo v západní Evropě nebo ve Spojených státech amerických. Založili jsme skupinu laiků i odborníků (kunsthistoriků, galeristů, architektů) a samozřejmě akademiků a vytvořili jsme podmínky, aby součástí kampusu byla i výtvarná díla. Kdykoli se stavěl nový pavilon, už předem jsme mysleli na to, aby zbyly peníze i na pořízení sochy. A to se nám dařilo. Takže dnes na pěti fakultách máme galerii krásných, monumentálních soch od řady známých autorů. Stavba univerzitního kampusu sice v loňském roce skončila, v dohledné době se tedy nebude nic realizovat, ale my bychom i nadále rádi pokračovali v instalaci dalších soch. Místo tu pro ně stále je.

 

Nedávno se objevila snaha vrátit do praxe zákon, který už v Čechách kdysi existoval a je běžnou součástí legislativy řady západních demokratických zemí – tzv. 1% na umění.  Tedy aby při výstavbě veřejných budov bylo z části finančních prostředků jako součást stavby realizováno výtvarné dílo. Dosud se ho sice nepodařilo prosadit, ale vy jste v Brně zákon předběhli a poradili si jinak.

My jsme ho nepředběhli, protože jsme ho znali z doby komunismu. Obecně bych ho uvítal, protože ta zkušenost z minulého režimu je jednoznačně pozitivní, byť polovina soch není tak dobrá, jak byly prezentované. Ale na druhou stranu se mezi nimi i v minulosti objevily skvosty.

 

Víte o tom, že vznikla iniciativa mladých lidí - umělců a historiků, říkají si Volavky a vetřelci, která tyto sochy dokumentuje a zachraňuje?  

Vím o tom a je to dobrá věc. Jsou to takové nenápadné plastiky na sídlišti. Škoda, že některé z nich už byly odstraněny. 

 

Brno má svým způsobem štěstí na umístění soch ve veřejném prostoru – a teď nemám na mysli jen univerzitní kampus – z nedávné doby vnímám poetickou kašnu na Náměstí Svobody s verši Jana Skácela nebo nekonvenční sochu markrabětě Jošta od Jaroslava Róny na Moravském náměstí.

A ještě před soudem, proti Joštovi, stojí krásná, monumentální socha Maria Kotrby. Já myslím, že takhle by to mělo být – kultura té které země se pozná i na tomhle příkladě. 

 

Existují nějaká kritéria, kterými se při výběru soch do kampusu řídíte?

Platí jediné hledisko, aby sochu schválila pověřená rada. A nezáleží na tom, zda jde o zavedeného umělce, nebo dosud neznámého, mladého, talentovaného tvůrce.

 

Můžete jmenovat některé autory zastoupené v muzeu moderního umění v kampusu?

Michal Gabriel, pražský sochař a někdejší děkan brněnské Fakulty výtvarných umění. Lukáš Rittstein, slovenský sochař Jozef Jankovič nebo nedávno zemřelý Aleš Veselý, bohem políbený sochař se židovskými kořeny, k nimž se vždy hrdě hlásil. Jeho realizace jsou k vidění v Izraeli a v Americe. Nádhernou výstavu mu kdysi uspořádali v Litomyšli. Nebo Olbram Zoubek – dvě autorovy plastiky, variace na téma Eva a Marie, které zdobí Anatomický ústav, jsme instalovali jako první. Zastoupen je tu samozřejmě Vladimír Preclík. Škoda, že byl tak tvrdohlavý a jeho socha Rozkvět vzdělanosti není provedena v barvě. On už to prostě nestihl, a když umíral, nepřál si, aby ji někdo jiný nabarvil. Ale i tak je to krásná socha!
Pozoruhodná díla máme také uvnitř kampusu, například od Dalibora Chatrného a jeho bratra Ivana, světově uznávaného umělce. A v těsné blízkosti jako kontrast visí plátno od Věry Kotlárové. Autorka, která vystudovala výtvarnou fakultu Masarykovy univerzity a v současnosti žije a tvoří ve zrušené dílně jedné brněnské továrny, maluje neuvěřitelné věci. Poprosil jsem ji o jeden obraz, abychom měli něco neformálního. Snažím se ji přesvědčit, aby zkusila štěstí v zahraničí, protože u nás je příliš malý trh. Dnes musí všichni odjet do Berlína – stejně jako kdysi do Paříže –, jinak nemají šanci!

 

Na co rád vzpomínáte v souvislosti s výstavbou univerzitního kampusu?

Když jsme kdysi začali vyjednávat s městem o pozemku pro stavbu, zjistili jsme, že je protkaný třemi metr širokými pásy, které patří majiteli bývalé cihelny, panu Kohnovi. Abychom mohli získat stavební povolení, bylo nutné se s ním vypořádat. Tak jsme po něm začali pátrat a zjistili jsme, že pan Kohn už zemřel, ale jeho rodina žije v Jihoafrické republice a v USA. Naši právníci se za nimi vydali vyjednávat. Cena byla vyčíslena na 30 milionů, což ve srovnání s 30 miliardami z rozpočtu na kampus byla samozřejmě drobnost. Přesto se právníci a rektor univerzity snažili rodinu přemluvit, aby nám jako vědecké a kulturní instituci pozemek darovala. Ale oni odmítli a my jsme částku zaplatili. A za tři měsíce přišlo 30 milionů na vědecký výzkum na Masarykovu univerzitu. To je přece úžasný příběh! A tady je cedule, kde je napsáno, že máme v Kampusu Kohnovu knihovnu.
A ještě jedna citace, která by vás mohla zajímat. Protože v kampusu pracujeme s mrtvými těly, najdete tu poděkování formou uměleckého díla: „Mrtví slouží živým.“ Autorem Piety z roku 2007 je Jaromír Gargulák: „Poděkování všem, jejichž tělesné pozůstatky se staly zdrojem poznání stavby lidského těla pro mnoho generací lékařů.“

 

Může výtvarné umění léčit?

Nikdo neléčí, ani lékaři, my jen upravujeme to, co chce příroda. A ta vždycky ovlivňovala lidský život nejvíc, ať to bylo v pravěku nebo v současnosti. Ale snad bychom mohli říci, že prostřednictvím výtvarného umění tak trochu napomáháme přírodě, abychom žili v hezkém prostředí.
Výtvarné umění je pro léčení obtížně použitelné. Upřímně řečeno skutečně ho vnímá kolem 5 % lidí. Ale stejně mám ohromnou radost, když vidím studenty, které výtvarné umění evidentně nezajímá, jak se učí a přitom se opírají o sochy. Je to jakýsi kultivovaný život na univerzitě.

 

Chtěl byste být dnes mladý? Vzhledem k možnostem studia a profesionálního uplatnění?

Já takhle neuvažuju, ale odpověď je jasná. Určitě. Protože být mladý je nepředstavitelně krásné už tím, že člověk nemá dostatek zkušeností. A co je hezčí než objevování!

 

I když ho čekají těžké věci?

Ale to on v úplném rozsahu nikdy neví.

 

Takže se s důvěrou pouští na cestu…

Ano. Takže chtěl bych. Ale já jsem spokojený. A kdybych měl zítra umřít, nemám s tím problém. Ta medicína je jednoduchá – když jste na lidi hodný a trochu jim pomůžete, tak můžete prožít opravdu smysluplný život.

 

Sochař Vladimír Preclík o lékaři Jiřím Vorlíčkovi v knize Sochařům se netleská (Lenka Jaklová, Gallery 2007):
Dnes už vím, co jsem tehdy u lékařů postrádal. Lidské slovo. Vypěstoval jsem si fobii na lékařské přístroje, které jsou možná neomylné, ale nepočítají s duší pacienta ani s jeho odhodláním žít. Dodnes si myslím, že vstup techniky do medicíny byl počátkem odcizení lékaře a pacienta. Když mi zkušený lékař přitiskl k mému hrudníku své studené ucho, věřil jsem, že do mě vidí jako do hubený kozy. Že odhalí, co ve mně opravdu je, a podle sluchu pozná, jak daleko mám do hrobu. Pravda, zjistí to i rentgen, ale ten mi nedokáže vysvětlit, zda mám naději na vyléčení, a jak dlouho ještě se budu válet na sanatorním lůžku.
Abych poněkud zmírnil toto tvrzení, připouštím, že v odborných a laskavých rukách lékaře je technický park pomocníkem, ale lidské slovo přece jen umí víc. Ověřil jsem si to po mnoha letech. Když jsem učil na VUT v Brně, dostal jsem těžkou chřipku. Tehdy se o mě staral MUDr. Jiří Vorlíček. Zjistil jsem, že se vlastně dávno známe. V Jiřím jsem časem získal nejen vynikajícího lékaře, ale i přítele. Právě on může za to, že od jisté doby už zase lékařům věřím. Mám jich teď – po návratu z Brna do Prahy – víc a důvěru si zaslouží.

 

Vizitka prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc.  (* 24. 10. 1944)      
Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Jaroměři a poté Lékařskou fakultu UJEP v Brně. Působil mimo jiné jako přednosta Interní hematoonkologické kliniky FN v Brně (1989 - 2010), děkan Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity (1997 - 2003) a tamtéž jako proděkan (2003 - 2008).
V letech 2008 - 2014 byl ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu a od roku 2002 do roku 2015 předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. Je nositelem medaile za Zásluhy o stát v oblasti vědy (2007).
Po návratu ze stáže v USA (1989) se zasadil o to, aby onkologickým pacientům  byla citlivě sdělována pravdivá diagnóza. Spolu se svou ženou propaguje  paliativní léčbu a prosazuje principy kvalitní péče o umírající v systému zdravotní a sociální péče.

.