Zamyšlení nad soutěžemi ZUŠ
Když kraje posílají děti na nejrůznější celostátní sportovní akce, zajistí jim ubytování, stravu i oblečení s logem kraje apod. Naše školy si vše platí ze svého. Pokud by se podařilo oslovit hejtmany a radní, jistě by se zvýšila prestiž našich soutěží a bylo by snazší zajistit potřebné finanční prostředky na žáky reprezentující daný kraj. Nedílnou součástí by mohla být i propagace v tisku, v krajských či okresních novinách, regionální televizi a podobně.
Proč soutěže?
Mezi řediteli slyším, jak říkají: „soutěž není pro naši školu prioritou“. Dobrá, ale máme šikovné žáky, kteří si chtějí změřit síly se stejně šikovnými z jiných škol. Dnes se žádný výkonný umělec bez vítězství v nějaké důležité soutěži neobejde. Všichni jsme si jimi prošli. Když je prostředí zdravé, soutěžící a jejich učitelé dokážou poslouchat konkurenci a uznat dobrý výkon jiného, pak je dopad soutěže pozitivní. Dají se načerpat nápady na nový repertoár, nové trendy ve hře na nástroj, tvoření tónu atd., a především děti jsou rády, když mají cíl. Více cvičí a připravují se. Samozřejmě ty, které na to mají a chtějí. Dobré výsledky v soutěžích motivují i děti v souborech. Nemělo by se samozřejmě ale jednat pouze o ego učitele.
V některém z předcházejících čísel tohoto časopisu popisoval kolega situaci, kdy děti běžely a po pádu jednoho z nich na něj ostatní počkaly. Mám z naší ZUŠ jiný příklad. Hra v souboru je povinná. Některé děti se na zkoušky orchestru příliš nepřipravovaly, zdržovaly ostatní, rušily. Malá nadějná houslistka se vrátila z „Kociánky“ s 2 místem. Celý orchestr jí zatleskal. Dětem, které se do té doby na zkoušky orchestru nepřipravovaly, bylo najednou trapné, že hrají hůře než mladší spoluhráčka a na další zkoušku přišly perfektně připravené. Koncert orchestru se povedl a do cíle všichni doběhli společně a s úsměvem.
A co ceny?
V soutěžích ZUŠ se 1. ceny někdy neudělují. Důvodem je nízký počet získaných bodů. V každém sportovním odvětví se dávají ceny od 1. místa. Když je např. v soutěži krasobruslařů 1. kategorie výborná (bodové hodnocení je vysoké) a 2. kategorie je slabší (soutěžící získají v porovnání s 1. kategorií výrazně méně bodů), udělí porota 1. cenu v obou kategoriích.
My víme, že se v nějakém ročníku tzv. „neurodilo“. Děti nemohou pochopit, proč nezískaly 1. cenu, když byly ve své kategorii nejlepší. Proč jsme jako nejlepší dostali 3. cenu a proč nebyla udělena 1. a 2. cena? Jak to, že jinde se ceny udělují? Učitel těžce vysvětluje, že v uměleckých soutěžích je to jinak. Proč? Je to motivující? V ZUŠ máme velké množství talentovaných žáků a nadšených učitelů, kteří obětují svůj volný čas – podpořme je. Jedná se o prestiž ZUŠ jako takových. Nedovolme, aby úroveň uměleckého školství klesala. Nejsme nějaké DDM, ale výběrové školy!
František Hlucháň,
ředitel ZUŠ Křtinská
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818