čtvrtek
8. srpna 2024
svátek slaví Soběslav

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Biograf slaví sto let

JIČÍN: Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 14. 12. od 16:30 v zámecké galerii. Výstavu zahájí její kurátorky Hana Fajstauerová a Jana Kořínková. Výstava Bio má narozeniny. 100 let Biografu Český ráj v Jičíně připomene vznik, význam a různé „životní“ peripetie jedné z nejvýznamnějších jičínských staveb. Slavnostní otevření budovy proběhlo 16. 12. 1923 a slavnosti s tímto spjaté probíhaly celý týden, tak i výstava v zámecké galerii bude jednou z mnoha připomínkových akcí tohoto významného výročí.

od 15.12.2023 do 28.01.2024
Autor článku: 
Jana Schlesingerová

Leckoho by mohla napadnout otázka, proč výstavu o kině připravilo zrovna muzeum. Odpověď je více než jasná: Historii měst a obcí tvoří mimo chronologických událostí, osobností také významné budovy a tuto výstavu chceme věnovat právě jedné takové významné budově, kterou právě jičínské kino bezesporu je. Na příběhu Biografu Český ráj můžeme odvyprávět už jedno století dlouhý příběh, který se dotýká historie našeho města, osobností s budovou spjatých, kulturního života Jičína a vlastně i biografů a společností obecně. 

Myšlenka na nové divadlo se v Jičíně datuje k roku 1922, kdy se postupně stabilizovala situace a postupně se začala zvyšovat životní úroveň po první válce. Nové divadlo se stalo ústředním tématem legionářské organizace a družiny válečných poškozenců v Jičíně. Prvními hybateli těchto úvah byli Josef Mrňák a Josef Banýr, bez kterých by divadlo/kino nikdy nevzniklo. Po mnohých peripetiích a průtazích se se stavbou započalo roku 1923 podle projektu pražské firmy Gröger, Hemerka a spol. Stavba proběhla velmi rychle a nová budova začala svému účelu sloužit už na konci roku 1923. Slavnostním otevřením se teprve začal odvíjet někdy nahnutý, jindy veselý příběh této budovy.

Pokud Vás historie vzniku stavby zajímá více, kromě výstavy si budete moci přečíst i knihu, vydanou KZMJ k této výjimečné příležitosti. Publikaci Biograf Český ráj 1923-2023 zpracovaly historičky Hana Fajstauerová a Jana Kořínková. Knížka na více než dvou stech stranách odvypráví celý příběh jedné stavby, lidí, kteří se o ní zasloužili a dosud zasluhují.

Výstava pomocí velkoformátových fotografií, dokumentů a plánů přiblíží tuto stavbu současným generacím. Výstava představí rovněž originální plakáty a programy po jednotlivých epochách vzniku a tím připomene i stoletou historii promítání a kinematografie v Jičíně.     

 

Výstava Bio má narozeniny. 100 let Biografu Český ráj v Jičíně se koná od 15. prosince do 28. ledna 2024 v zámecké galerii

Ředitelem Památníku národního písemnictví / Muzea literatury bude od ledna Michal Stehlík

PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea profesor Michal Stehlík. Vystřídá dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena.

Autor článku: 
tiskový odbor MK

Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení velkých institucí. Byl také aktivní součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým Návrhem koncepce činnosti na rok 2024-2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.

 „Velmi rád bych poděkoval panu řediteli Zdeňku Freislebenovi za jeho vysoce profesionální dlouhodobou práci. Jeho působení v čele Památníku národního písemnictví je bezesporu výraznou etapou v historii památníku a přispělo k rozvoji české kultury. Jsem přesvědčen, že profesor Michal Stehlík na tuto práci úspěšně naváže. Věřím, že díky svým manažerským i intelektuálním dovednostem, ať už z akademického, muzejního či kulturního světa, bude vynikajícím ředitelem této vážené instituce,“ říká ministr kultury Martin Baxa

Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Díky jeho profesionalitě se dařilo chránit a úspěšně rozvíjet tradici této významné instituce. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku se stala prestižním oceněním, jejíž jméno každým rokem nabývá na významu a věhlasu.

 „Muzeum se mi podařilo přivést v plném slova smyslu mezi instituce 21. století, a to po několika desítkách let, kdy nemělo vlastní budovy, expozice ani depozitáře, bylo pouze v nájmech, a dokonce byla ohrožena i jeho samotná existence. Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě spolupracovat i nadále, aby mohly být využity jeho zkušenosti.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 1. 9. 2023 a proběhlo dle interního předpisu Ministerstva kultury. Konala se dvě kola, přičemž v prvním kole museli uchazeči splnit všechny povinné formální náležitosti přihlášky, druhé kolo pak bylo vedeno formou ústních pohovorů před komisí. Komise, jmenovaná ministrem kultury, sestávala ze třinácti členů. Členové komise jednohlasně doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví / Muzea literatury pana profesora Michala Stehlíka.

 „Ke své nové roli přistupuji opravdu s nejvyšší pokorou. Památník národního písemnictví prošel v posledních letech několika důležitými změnami. Mým cílem je na ně navázat, a především přispět k využití nesmírně cenného potenciálu, který v této instituci vidím. Těším se na spolupráci s kolegyněmi a kolegy, kteří v památníku působí a věřím, že využiji své zkušenosti z oblasti managementu, literatury, dějin, kultury a veřejného prostoru, které se prolínají celým mým profesním i osobním životem,“ komentuje jmenování Michal Stehlík.

 

Praha otevře dveře herního průmyslu a spojí profíky, studenty i veřejnost. Přichází GAME Developers Session Prague

PRAHA: GDS Prague 2023 je novým typem eventu, který na sklonku roku spojí odbornou konferenci herního vývoje s osvětovou a vzdělávací akcí zaměřenou na střední a vysoké školy, ale i širokou veřejnost. Nabídne v pražském kongresovém centru nejžhavější novinky z oblasti herního průmyslu, ale také sdílení znalostí a zkušeností, program pro nadějné talenty či zajímavosti ze světa vývoje her. Dorazí přes 80 speakerů. 

od 08.12.2023 do 09.12.2023
Autor článku: 
Monika Hořínková

„Světový průmysl herního vývoje je kreativní sektor, který už dávno překonal hudební i filmový byznys dohromady. Rychlým tempem roste poptávka po odbornících z tohoto odvětví, ale zatím jen velmi málo škol má adekvátní prostředky a zdroje na to, aby tuto vysoce atraktivní kariéru dokázalo zprostředkovat studentům. Proto jsme ve spolupráci se školami i s předními českými herními vývojáři a naší asociací připravili konferenci cílenou i na studenty a jejich učitele, která by měla právě tuto oblast pomoci rozvinout,” říká k akci GAME Developers Session Prague Pavel Barák, její programový ředitel, který je zároveň předsedou Asociace českých herních vývojářů a členem představenstva Hospodářské komory ČR. 

GDS Prague znají profíci z oblasti herního developmentu jako odbornou konferenci, která se v Praze uskutečnila už ve dvaceti ročnících. Ten letošní, který proběhne 8. a 9. prosince, má poprvé přesah v propojování odborníků se všemi, kteří mají k rozvoji videoher a blízkých témat co říct, nebo se chtějí něco naučit. 

„Do Prahy dorazí novozélandský světoznámý tvůrce Dean Hall, kterého čeští hráči mohou znát jako autora hry DayZ, a ta letos v prosinci oslaví desetileté výročí existence. Dále se návštěvníci mohou těšit na vystoupení amerického tvůrce a producenta Briana Farga, zakladatele legendárního studia Interplay Entertainment, které stojí za několika desítkami vydaných herních titulů. Nejznámějšími jsou třeba herní série The Bard's Tale, Wasteland a Fallout. Pod hlavičkou svého nového studia inXile Entertainment pak letos oznámil přípravu nového ambiciózního titulu Clockwork Revolution,” doplňuje Barák

Z lokálních tvůrců pak na konferenci vystoupí přední osobnosti českého herního průmyslu v čele s Jakubem Dvorským z Amanita Design, značky spojené s tituly jako Samorost nebo Machinarium. Dorazí také Martin Klíma, zakladatel a výkonný producent studia Warhorse s titulem Kingdom Come: Deliverance nebo Marek Rosa, šéf Keen Software House, jehož hra Space Engineers s více než pěti miliony prodanými kusy letos také oslaví deset let od svého prvního uvedení na trh. Další přední osobnosti světové i české herní scény budou organizátoři postupně odhalovat.

„Studenti středních a vysokých škol se mohou těšit na množství zajímavých přednášek a workshopů vedených hvězdami herního vývoje. Dozví se o trendech v nejnovějších technologiích a o novinkách v herním průmyslu. Budou diskutovat se skutečně úspěšnými a inspirativními tvůrci her či indie vývojáři, z nichž mnozí byli sami před několika lety studenty hledajícími vlastní cestu,” komentuje novinku Pavel Renčín, marketingový ředitel mediálního domu Active Radio, který akci spolupořádá. 

Konference má být jak pro ty, kdo už mají v oboru herního vývoje zkušenosti, tak pro studenty, vyučující nebo školy, které se chtějí s odvětvím seznámit, navázat kontakty nebo získat přehled o možnostech kariéry v tomto sektoru. Cílem je kromě sdílení zkušeností a novinek i přiblížení herního vývoje veřejnosti a odstranění tabu, které kolem něj často nejen na školách panují. Akce se má stát platformou, na které se bude setkávat svět profesionálů spolu se světem budoucích talentů, chce představovat herní průmysl jako atraktivní odvětví pro volbu studia i profesního zaměření. A zároveň dál hlouběji etablovat Prahu jako místo působení herních vývojářů světové kvality.

Kromě nejúspěšnějších českých i zahraničních vývojářských studií a světových hvězd z oblasti herního vývoje se konference zúčastní i zástupci vedení Prahy, MPO (CzechInvest) nebo ministerstva kultury a cestovního ruchu. 

Akci pořádají společně mediální dům Active Radio a společnost Eventia, a to s podporou Magistrátu hlavního města Prahy, Kreativní Prahy i dalších tuzemských ministerstev a organizací státní správy. Partnerem je Kongresové centrum Praha. 

Další informace na webu akce, včetně možnosti zakoupení vstupenek. 

Jak (se) učit o filmu? Unikátní učebnice Filmouka nabízí průvodce světem filmu pro děti školou povinné

ČR: Co je to film? Jak vzniká? Jak se vyvíjel? Jak mu rozumět, když jste dítě? A jak ho vysvětlit, kdy jste rodič nebo učitel? Odpovědi nabízí unikátní učebnice Filmouka, která jako první svého druhu u nás přináší průvodce světem filmu pro žáky základních škol. Vizuálně pestrá a graficky promyšlená publikace je propojená s multimediálním webem, koncepčně využívá komiksové stripy a svými kresbami ji doprovodil i Jaromír 99. Kniha vychází ve spolupráci Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu (ASFAV) a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP).

08.12.2023
Autor článku: 
TZ Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu

Naživo ji autorský kolektiv představí ve čtvrtek 30. 11. v Olomouci, v sobotu 2. 12. v rámci knižního festivalu Knihy v Brně a v pátek 8. 12. v pražských Kasárnách Karlín.


„Přestože je na českých školách již 10 let možné učit filmovou a audiovizuální výchovu, není tento předmět ve školách téměř vůbec rozšířen. Jedním z důvodů jsou právě chybějící učebnice, které by dokázaly pomoci učitelům srozumitelně vysvětlit otázky související s filmovou tvorbu, recepcí a reflexí. Vznik Filmouky je proto splacením starého dluhu vůči našim dětem,“ říká Lucie Hlavicová, předsedkyně ASFAV.

Důvtipný průvodce pro žáky, rodiče i učitele vysvětluje vše podstatné, co je spojeno s filmem a audiovizuální kulturou. Komplexní projekt Filmouky kombinuje tištěnou knihu s webovou multimediální platformou plnou filmových ukázek a skrze srozumitelné texty, pestré grafické zpracování, na němž se podílel i Jaromír 99, a vhodně zvolené příklady chce malým i velkým čtenářům přinést vhled do světa filmu a audiovize. Nabízí přitom jak teorii, tak interaktivní praxi a návody na to, jak „rozumět“ filmu.

„Filmouku jsme od začátku připravovali tak, aby navazovala na existující RVP. Současně jsme chtěli, aby byla využitelná jak v samostatném předmětu, tak třeba i v hodinách češtiny, dějepisu, výtvarné výchovy nebo v projektových a průřezových výukách,“ doplňuje za autorský kolektiv Petr Pláteník.

Ve Filmouce se propisuje více než tříletá práce autorského kolektivu, který svůj tvůrčí potenciál podpořil důkladnou rešerší zahraničních učebnic o filmu. Kniha je od začátku do konce srozumitelně vedena čtyřmi komiksovými vypravěči, a je tedy možné ji využít nejen ve škole, ale i při „samostudiu“ doma. Starší děti jsou schopny do problematiky filmu proniknout zcela samy.

Na zvídavé čtenáře čeká vhled do historického vývoje filmu od bratří Lumièrů až po éru Netflixu, dozví se více o technické přípravě filmu, poznají, jak se ve filmu buduje příběh a napětí, nahlédnou za oponu tvorby filmových triků a seznámí se s nejčastějšími filmovými žánry, jejich specifiky i tím, jak filmaři odhadují divácké nálady a trendy.

„Ve Vydavatelství Univerzity Palackého máme rádi knihy, které vycházejí z odborného prostředí, ale zároveň mají reálný praktický dopad mezi čtenáři, na školách zvláště.
Filmouka navíc přináší inovativní a v českém prostředí ojedinělý koncept. I proto nás těší, že jsme mohli v závěrečné fázi do projektu vstoupit a Filmouku pomoct přivést na svět,“ říká Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Filmouka je dostupná na e-shopu VUP, v olomoucké prodejně VUP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1, Olomouc) a brzy také u dobrých knihkupců po celém Česku.

www.filmvychova.cz

Ohlasy Festivalu Divadla Dagmar v Památníku Vojna

VOJNA V LEŠETICÍCH: Ze tmy vystupuje brána a nápis „Prací ke svobodě!“. Pomalu procházíte plotem s ostnatým drátem a vstupujete do areálu bývalého komunistického lágru Vojna v Lešeticích u Příbrami. Procházíte kolem štěkajícího vlčáka bezpečně zavřeného v kleci. Světla spíše vrhají tajemné  stíny, než aby prozářily noční temnotu. Scházíte do bývalé jídelny muklů, slouží jako galerie, ale dnes také jako improvizovaný divadelní sál pro sedmý ročník Festivalu Divadla Dagmar, ten se uskutečnil 16. a 17. listopadu 2023. Pohodlně se usadíte a program může začít.

Autor článku: 
Tomáš Bílek

První den byl ve znamení kontemplativního textu francouzského autora Sylviana Tessona V sibiřských lesích. Autobiografické vyprávění poustevníka, který, jak sám říká: „Opustil hrobku města a šest měsíců žil v chrámu tajgy. Šest měsíců jako celý život.“ Scénické čtení s Hanou Frankovou v hlavní roli bylo studií samoty, přírody a střetnutí odlišných kultur. Zajímavá byla i scénografie využívající diváky usazené v „ringu“ znázorňujícím čtyři světové strany.

Další na programu bylo divadelní představení Poslední večeře dramatika Pavla Trtílka. Černá groteska rozehrávající náhodou propletené osudy žen, které spojila tragická nehoda, během níž jim padající lešení zabilo muže. Hra byla oceněna v roce 2004 druhým místem v soutěži Ceny Alfreda Radoka. Divadelní koncert osmi žen byl skvělým završením prvního festivalového dne.

Sváteční druhý den začal opět scénickým čtením, tentokráte z textu D. R. Shermana Chlapec a delfín. Příběh o odloženém chlapci, zraněném rybáři, první lásce či podivuhodném přátelství chlapce a delfína. Živý doprovod cajonu a kytary a mladí herci spolu s divadelními profesionály, to byla podívaná herecká i hudební.

Posledním představením sedmého ročníku Festivalu Divadla Dagmar byla Ohnivá noc, dramatizace stejnojmenné knihy Klementa Bachořáka plné tajemných pověstí z Moravy, mistrovské herecké dílo dvojice Hana Franková a Magdaléna Hniličková. Pradávné příběhy, krev, láska i zrada. Hladící i agresivní zvuk sopránových fléten, jako jediného hudebního doprovodu, linoucího se opuštěným lágrem.

Sedmý ročník Festivalu Divadla Dagmar nabídl návštěvníkům širokou škálu divadelních zážitků, od kontemplativních scénických čtení po dramatické divadelní představení. Tento festival opět ukázal, jak může divadlo oživit historické prostory, jako je Památník Vojna. Festival byl finančně podpořen městem Příbram a vznikl ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram.

Pavel Taussig oslavuje své 90. narozeniny vydáním povídkové knihy Jedinečná svatá

ČR: V roce 2018 „debutoval“ Pavel Taussig ve svých téměř pětaosmdesáti letech v češtině se svými vzpomínkami na to, co prožil jako jedenáctiletý chlapec v Osvětimi, Mauthausenu a dalších koncentračních táborech. Jeho kniha Chlapec, který přežil pochod smrti s podtitulem … a natruc jsem neumřel! se stala bestsellerem a vysloužila si dokonce nominaci na cenu Kniha roku. Nyní nakladatelství Cosmopolis, součást Nakladatelského domu GRADA, oslavuje jeho úctyhodné devadesáté narozeniny vydáním sbírky povídek s názvem Jedinečná svatá, jež byla původně první knihou ve slovenštině vydanou v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers Toronto.

Autor článku: 
Pavla Linhartová

Po svém „deníčku“ z koncentračních táborů a satirické novele z padesátých let s názvem V kolektivu oblíbená by se Pavel Taussig rád českým čtenářům představil jako autor povídek, či snad lépe humoresek. Ve sbírce s názvem Jedinečná svatá koneckonců dělá to, co mu jde nejlépe, tedy karikatury. Nejenže se těmi kreslenými proslavil ve světě asi nejvíce, dokonce za ně získal mnohé ceny, ale v podstatě i texty, které do knihy zařazuje, komponuje na principu karikatury.

Tyto své humoresky Pavel Taussig tematicky kotví ve „dvacetiletce“ mezi únorem 1948 a srpnem 1968. Jejich sujetovým podložím je zpravidla lineárně vyprávěný příběh „ze života“, jehož komičnost spočívá v tom, že hrdina povídky koná v rozporu se společenskou normou, která má v dané situaci povahu striktní a neporušitelné ideologické doktríny. Taussig takto postavený konflikt zlehka nadsadí a vede ho k pointě, kterou je „trapas“. Taussigovy povídky stojí a padají s literární potencialitou situace, která zakládá příběh, a samozřejmě s neoddiskutovatelnou kvalitou jeho řešení.

Autor je tématem socialismu ovlivněný, tak jako celá jeho generace, jež se musela po druhé světové válce ve velmi mladém věku vyrovnávat s vážnými problémy. Za mnohými z nich byla už zkušenost s blízkostí smrti v koncentrácích, během povstání či jinde, a před nimi zuřivě se usmívající socialismus. Zmocnil se mládeže vizí budoucnosti, na které může participovat tím, že se zapojí do její výstavby. Inženýrství lidských duší však tvořivým talentovaným intelektuálům, mezi něž Pavel Taussig dozajista patřil a patří, nevyhovovalo. Jeho intelektu a nazírání světa naopak konvenovalo vidět věci v humorné poloze, nasvítit je umělecky tak, aby to, co je v nich chybné, vyniklo jako dobrá karikatura tehdejší současnosti.

Doménou Taussigova díla je tak především ironie a satira. Těmito zbraněmi si „na paškál“ efektně, přitom ale kultivovaně a inteligentně bere všemožné – ismy let padesátých i následných, schizofrenní doby české i slovenské historie, jejíž protiřečení, absurdní glorifikace, mylné ideologie, falešné přesvědčení a nesmysly všeobecně stály za původem mnoha nepochopitelných situací, které na jedné straně vyznívají sice humorně, avšak na straně druhé jejich podstata zůstává více či méně tragická. Taussig má však jedinečnou schopnost netragizovat a nepatetizovat, ale nadlehčeně a vtipně vyprávět příběh a jen v závěru šokovat paradoxním vyvrcholením. Povídky jsou natolik autentické a hodnověrné, že nejen pamětníci nemohou pochybovat o jejich reálné podstatě. Jsou stejně absurdní jako doba, ze které vyšly.

Jedinečná svatá je kniha mimořádně čtivá a psaná břitkým jazykem, ostatně jako každý text Pavla Taussiga. Na první pohled by mohla patřit k oddechovým žánrům, ale rozhodně není knihou plytkou a povrchní. Jemně čtenáře popíchne a inteligentně pobaví. Dobrý humor má to štěstí, že nepodléhá expiraci. Literární humoresky Pavla Taussiga, které původně vyšly roku 1985 v nejprestižnějším exilovém vydavatelství 68 Publishers, v žádném případě nejsou jen dokumentem literární aktivity jednoho ze slovenských autorů, ani pouhým dokumentem doby. Jsou to pestrým jazykem vyprávěné příběhy s každou kapitolou vypointovanou s aforistickou přesností, protkané ironií.

Vychází s finanční podporou Komise SLOLIA (Slovenské literarne centrum).

ISBN: 978-80-271-3964-4      Formát / stran: 130×190, 180 stran   Cena: 299,-

 

O autorovi:

Spisovatel, publicista a výtvarník. Narodil se 24. listopadu 1933 v Bratislavě. V roce 1944 byl spolu s rodiči odvezen do koncentračního tábora Auschwitz, poté přežil pochod smrti a tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen.

V červenci 1945 se vrátil zpět do Bratislavy a po pobytu v léčebných ústavech nastoupil v roce 1946 na gymnázium. Vystudoval Filozofickou fakultu UK v Bratislavě. Pracoval jako knihovník, vedoucí propagačního oddělení Slovenského vydavateľstva krásnej literatúry a redaktor časopisu Roháč. Po emigraci v roce 1968 se usadil ve Frankfurtu na Mohanem, kde postupně prošel satirickými časopisy Pardon a Titanic a odborným periodikem Ärzte Zeitung.

Proslavil se zejména svými satirickými kolážemi, které on sám nazývá „bublináže“. Soubor těchto koláží vyšel v Torontu v roce 1987 pod názvem Blbé, ale naše. Na Medzinárodnom festivale humoru Kremnické gagy 2012 získal cenu za celoživotní dílo.

Jako spisovatel debutoval knihou povídek Jedinečná svätá (1985), „nereálnými příběhy z reálného socialismu“. Podle titulní povídky vznikl i televizní film. Přispíval také do zahraničního exilového tisku, do vysílání Svobodné Evropy v Mnichově a Deutsche Welle v Kolíně nad Rýnem. Jeho poslední román Hana byl nominován na cenu Anasoft litera 2013.

www.grada.cz

PAF Olomouc 2023 zve na přehlídku filmové animace a současného umění

OLOMOUC: Populární olomoucký festival PAF Olomouc, již po dvě dekády přední představitel filmové animace a současného umění, se letos vrací s další očekávanou edicí na začátku prosince. PAF, jakožto kulturní organizace, která se rozvinula v kurátorskou platformu s mezinárodní uměleckou a kurátorskou sítí, sestavila pro prosincovou přehlídku rozsáhlý čtyřdenní program, který zahrnuje projekce, performance, instalace, prezentace a další projekty. Propojuje různorodé umělecké formy a prostředí na pomezí umění, pohyblivého obrazu, hudby, teorie i dlouhodobých spoluprací a rezidencí. Při letošním ročníku si ale nemůžete být ničím jisti, budeme totiž ověřovat, přesvědčovat a možná i trochu klamat. True Story!


 

od 07.12.2023 do 10.12.2023
Autor článku: 
TZ PAF Olomouc/ika

PAF Olomouc
22. Přehlídka filmové animace a současného umění

Datum: 7.–10. prosince 2023
Místo: Olomouc

Festivalové centrum: Umělecké centrum Univerzity Palackého, Univerzitní 3, Olomouc
Téma: True Stories

Hlavním tématem letošního ročníku festivalu PAF Olomouc se staly True Stories (neboli pravdivé příběhy) a jejich různé interpretace v rámci současného umění. S jednotícím tématem festival pracuje dlouhodobě, jak potvrzuje jeho programový ředitel Martin Mazanec: „Téma se vždy stává východiskem k dramaturgii festivalu, přičemž usiluje o přirozený pohyb projektů mezi kinem, galerií, internetem nebo klubem, a v letošním roce hledá pravdivé příběhy samotného PAFu. Naším cílem je podnítit diskuzi o pravdivosti příběhů a jejich proměnlivosti jako prostředku k reflexi současnosti. Zajímá nás, jak lze s pravdivostí pracovat v kontextu pohyblivého obrazu a umění obecně, a to i prostřednictvím perspektivy nespolehlivého vypravěče nebo hry jazyka.“

Program byl připraven ve spolupráci s přizvaným kurátorstvem a umělci*umělkyněmi, kteří*é dále rozšiřují hranice tématu. „PAF se v roce 2023 stává nejen scénou pro pravdivé příběhy, ale také arénou pro jejich dekonstrukci a novou interpretaci,“ doplňují organizátoři*ky.

PROGRAM:

Tento rok PAF Olomouc návštěvnictvu nabídne hned několik projektů vytvořených speciálně pro festival na míru jeho lokacím:

V čerstvě zrekonstruovaném novogotickém Červeném kostele uvede loutkovou hru Paraphrase of a Shadow americký*á performer*ka a hudebník*ce Colin Self. Hlavním aktérem představení je loutka-rukavice. Performance svou strukturou ve vyprávění odkazuje na sérii leptů německého symbolisty Maxe Klingera Parafráze o nalezení rukavice. Zazní i hudba z připravované třetí desky Colina Selfa*, která vyjde v roce 2024 na labelu RVNG Intl. Colin Self svou hru uvede ve spolupráci s dvojicí performerů*ek Bobbi Menuez a Bully Fae Collins.

Český vizuální umělec Lukáš Prokop / h5io6i54k představí nové video Cauchemar: Spectral Shapes of Infrared, na kterém spolupracoval společně s hudebníky a producenty Holy Similaunem, DJ YTP, Ronce a Seraphim. Sci-fi, jehož děj se odehrává prostřednictvím sondy, vypovídá o ztrátě povědomí o městských strukturách; video bude promítnuto v prostorách funkcionalistického kina Metropol.

V unikátních prostorách zrekonstruovaného freskového sálu Základní školy Komenium bude uvedena premiéra nové taneční performance SNAP umělkyně Valentýny Janů. Novou produkci uvede také česko-rakouský producent Johannes Tröstler, který pro festival připravuje premiéru zvukového projektu The Stream Which Flows Upwards. V Kapli Božího Těla představí britský filmař Stanley Schtinter svůj poslední projekt Last Movies, fungující na bázi „durational screening experience“ – šestnáctihodinového projekčního zážitku. V průběhu celého dne a části noci se zde odehraje série projekcí filmů, které slavné osobnosti z kulturní historie viděly před svou smrtí jako poslední.

Po několika letech se na festival vrací také londýnský hudebník Coby Sey, který loni vydal kriticky ceněné album Conduit. Zatímco v roce 2019 se v Olomouci představil v rámci kolektivu Curl, letos bude živě doprovázet projekci nového filmu skotského filmaře George Finleyho Ramsaye v evangelickém kostele Husův sbor. Snímek s pracovním názvem Flesh, Wax & Glass byl natočen během flagelantského rituálu v Kalábrii, který se odehrává po staletí během svatého týdne nedaleko sopky Stromboli. Coby Sey se na festivalu představí také v rámci kolektivu GAISTER, spolu se sopranistkou Oliviou Salvadori a bubeníkem Akihide Monnou. Gaister na PAFu odehrají koncert, jehož průběh, přípravy a dialogy budou součástí šířeji pojatého portrétu hudební a umělecké scény. Její nedílnou součástí je i role samotného festivalu, což potvrzuje i skutečnost, že koncert zachytí italská filmařka Rebecca Salvadori, která na festivalu promítne i svůj stále se vyvíjející film Messengers, natočený částečně na minulém ročníku festivalu.

Festival letos spolupracuje s americkým uměleckým kolektivem DIS, na sérii jedinečných kurátorských výběrů, které jsou výraznou částí celého programu. Představena budou například díla umělců Eva & Franco Mattes, Meriem Bennani, Jeremy Shaw, Jon Rafman nebo Sondra Perry, chybět nebude ani instalace nové videohry z krysího prostředí od autorů NEWTON (Paul Gondry a Rafael Foster), která se bude odehrávat v Palmovém skleníku Výstaviště Flora Olomouc. Přítomný bude také designér a pedagog Daniel Felstead, který úzce spolupracuje s platformou dis.art na její koncepci vzdělávání a zábavy (edutainment). Americká herečka, komička a performerka Ruby McCollister vystoupí se svou one-woman show Tragedy. Legenda newyorského Downtownu v něm zkoumá svou celoživotní závislost na tragédii s příslibem zaručeného smíchu, slz i nečekaných odhalení.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit i na bohatý dětský program zahrnující workshopy a projekce nebo na herní laboratoř zkoumající fenomény počítačových i stolních her, pořádanou ve spolupráci s Ateliérem Duchů a brněnskou FaVU VUT. Populární site-specific projekce AniPromítačka na téma True Stories se opět odehrávají v nezvyklých projekčních prostorách, jako jsou kosmetické salony, hotely či antikvariáty. Výstavní prostory v centru města, jako je Galerie PAF, Vitrína Deniska, Galerie XY nebo galerie Véčko, nabídnou série instalací, jejichž součástí bude i výstava vítězky minulého ročníku Jiných vizí CZ Anny Kryvenko, Philippa Kolycheva nebo opakované performativní výstupy platformy pro současné performativní umění D'epog.

Tradiční součástí festivalu je soutěžní sekce Jiné vize CZ 2023, nejstarší soutěž pohyblivých obrazů filmu a videa v Česku, která se již sedmnáct let soustředí na mapování nejnovější domácí audiovizuální produkce. Letos pod kuratelou historika a teoretika umění Vojtěcha Märce.

Letošní ročník festivalu publiku nově nabídne sympozium profesionálů*ek z pole filmového a výtvarného umění, archivace pohyblivého obrazu, jeho distribuce a umělecké produkce s názvem Can You Send Me a Link? a podtitulem O životě a smrti pohyblivého obrazu. Série několika diskuzních bloků vyzdvihne důležité a palčivé otázky ve zmíněných oblastech a bude významným styčným bodem k výměně vědomostí, zkušeností i oněch pohyblivých a snad i pravdivých příběhů.

Festival PAF Olomouc byl vždy známý svou schopností objevovat nové hranice v umění a tento rok opět potvrzuje svou pozici jako jedné z předních platforem pro inovativní a experimentální umělecké vyjádření.

Těšíme se na vaši účast a na sdílení mnohostranných perspektiv pravdivostí vašich příběhů. PAF True Stories Olomouc.

Profil festivalu
PAF je kulturní organizace, mezi jejíž hlavní aktivity patří pořádání festivalů (PAF Olomouc, PAF New York, PAF Ostopovice, PAF London), koncertů, výstav a projekcí, ale také publikační a distribuční činnost (Edice PAF, PAF distro). V průběhu uplynulých dvou dekád se PAF postupně rozvinul v hybridní label zahrnující mezinárodní síť umělců, umělkyň, kurátorstva a událostí, mezi jejichž prvotní východiska patří avantgardní filmové experimenty, animace a expanded cinema, ke kterým se souběžně s akcelerujícím vývojem audiovizuálního umění v uplynulých dvou dekádách přidaly fenomény jako je rozšířené pole klubové hudby, umění ve virtuálním prostoru, performativní a světelné umění, ale také např. videohry či móda. 

www.pifpaf.cz

 

Podcast Místní kultury / s Miloněm Čepelkou, hercem Divadla Járy Cimrmana

ČR: Miloně Čepelku všichni známe jako herce Divadla Járy Cimrmana. Když dostal letos v říjnu na Pražském hradě od prezidenta Petra Pavla medaili za zásluhy 1. stupně, začalo se víc mluvit o tom, že je to také básník, prozaik a textař. Státní vyznamenání je i důvodem trochu bilancovat a ohlédnout se zpátky a Miloň Čepelka má opravdu na co vzpomínat. V našem podcastu se zastavíme u jeho dětství a mládí v Opočně, připomeneme lásku ke knihám, která ho provází celý život, zmíníme jeho pedagogické zkušenosti a dostane se  samozřejmě i na divadlo Járy Cimrmana. Dozvíte se také, že Čepelkovi sice žijí střídavě v Praze a v Opočně, ale na Vánoce nikdy v Praze nezůstávají. "Já jsem Vánoce neprožil nikdy jinde než v Opočně, v našem domečku, protože tam se cítím doma - a na Vánoce má být člověk doma, " říká Miloň Čepelka. A můžete hádat, jaké dárky měl v dětství nejraději? No ano, samozřejmě -  knihy. Rozhovor Hany Soukupové s oblíbeným cimrmanovským hercem vám nabízíme v prosincovém podcastu Místní kultury.

Autor článku: 
Hana Soukupová

 

Poslouchejte nás také na:
Google Podcasts Logo Anchor.fm Logo Spotify Logo Apple Podcasts Logo Amazon Music Logo RSS Logo

Listen on Google Podcasts

Ministr Lipavský uvedl do funkce novou generální ředitelku Českých center

PRAHA: Generální ředitelkou Českých center se stává Jitka Pánek Jurková. Do vedení sítě českých kulturních institutů v zahraničí přichází po šesti letech řízení jednoho z nich, Českého centra v Bruselu. Do funkce Pánek Jurkovou 1. prosince 2023 jmenoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský na základě výsledků výběrového řízení. Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí.  

Autor článku: 
Petra Přibylová

„Česká centra jsou skutečně silným nástrojem naší zahraniční politiky. Nová generální ředitelka má s veřejnou a kulturní diplomacií bohaté zkušenosti jak v akademické oblasti, tak v té praktické. V čele Českého centra stála mimo jiné v době, kdy Česko předsedalo EU a Brusel byl doslova hlavním městem pro prezentaci české kultury,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Česká centra letos slaví 30 let svého působení. V současné době je v provozu 28 institutů na čtyřech kontinentech. Na počátku letošního roku se součástí Českých center stala také Kancelář generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO.

„Česká kultura patří k nejvýznamnějším zdrojům našeho kreditu v zahraničí. Je potřeba jí být dobrým partnerem – právě ona k nám umí připoutat pozornost zahraničního publika a vnášet do mezinárodních debat důležité hodnoty,“ říká Pánek Jurková. Ve své funkci se bude soustředit na koordinaci strategie s Ministerstvem zahraničních věcí s cílem posílit českou veřejnou diplomacii ve světě. „Rozvoj sítě Českých center do mimoevropských teritorií nám umožní přístup k novým publikům, kde je významný, dosud nezpracovaný potenciál. I zde budou Česká centra pomáhat budovat obraz země s bohatou kulturou, která žije v přítomnosti a je aktivním členem mezinárodního společenství,” dodala.

Jitka Pánek Jurková vedla v letech 2017–2023 České centrum v Bruselu. V tomto období byla mimo jiné zodpovědná za koncipování a realizaci velké části kulturního programu českého předsednictví v Radě EU. Pánek Jurková se kulturní diplomacii dlouhodobě věnuje prakticky, ale také o ní píše a přednáší. Je spoluautorkou knihy Ambasadoři bohémy: Současná česká kulturní diplomacie a její dilemata (s Eliškou Tomalovou) a podcastu Jazzman versus špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky.

www.czechcentres.cz

Bez účinné sebepropagace to prostě nejde!

PRAHA, ČR: Poslední listopadový den se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že jde o téma, které je velmi aktuální, pro profesionály v kultuře klíčové a stále málo diskutované. Účastníci zaplnili celou zasedací místnost na MK a dali jasně najevo, že sdílení zkušeností a dobrých praxí je pro ně velmi cenné. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář pořádal, přislíbil, že na příští rok připraví pokračování.

Autor článku: 
Irena Koušková

Název semináře: „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“

 

Lektorky: 

doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU
doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze

 

Umění propojení unikátního kulturního obsahu s marketingovým know-how vnímáme i my v Místní kultuře jako velmi podstatné. Díky zprávám od vás, pořadatelů nejrůznějších kulturních a společenských akcí a událostí po celé republice, ale víme, že s ním často dokážete skvěle pracovat.

Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe.

Místní kultura vám ráda nabídne možnost „podívat se", jak se to dělá jinde a nacházet inspiraci pro své vlastní projekty. Ozvěte se, představte, co se vám povedlo, díky jaké aktivitě se zvýšila návštěvnost, prodejnost, sledovanost. Někdy je kreativa či dobře zvolená komunikační strategie mocnější než velký budget! Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Dobré příklady táhnou!

 

 

 

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média