čtvrtek
8. srpna 2024
svátek slaví Soběslav

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Pohádkové rozloučení Juraje Jakubiska – Film Perinbaba a dva světy vstoupí do českých kin

ČR, SR: Posledním filmem režiséra Juraje Jakubiska a jeho rozloučením s diváky bude výpravná a očekávaná Perinbaba a dva světy, pokračování Jakubiskovy legendární pohádky Perinbaba. Perinbaba a dva světy vstoupí v Česku a na Slovensku do kin 7. prosince 2023.

07.12.2023
Autor článku: 
Jan Adam/ika

V příběhu je hlavní fantazie, humor a poezie. Hlavní hrdina Lukáš, syn Jakuba a Alžběty, se vydá do světa hledat štěstí a lásku,“ přibližoval svůj film sám Jakubisko.

Je to film pro všechny, kdo umí snít, je to Jurajova zhmotněná bohatá fantazie,“ říká k filmu Deana Horváthová-Jakubisková. „Juraj celý film dodělal, stále se k němu vracel a vylepšoval, dohlížel na náročné trikové sekvence, nechtěl nám ho tu nechat nedokončený,“ dodává manželka legendárního filmaře. 

Nedávno byla slavnostně odhalena pamětní dlaždice Juraje Jakubiska na filmovém chodníku slávy v Bratislavě, a den před tím mu udělila Cenu i Společnost pro vědy a umění, kterou převzala manželka Deana Horváthová Jakubisková na půdě Senátu Parlamentu České republiky.

V příběhu filmu Perinbaba a dva světy se znovu vrátí jak Perinbaba, tak i populární Zubatá.

Díky nejnovějším technologiím se však na plátna vrátí nejen stěžejní postava, ale také samotná představitelka Perinbaby Giulietta Masina. Zubatou ztvárnila v pokračování česká herečka Darija Pavlovičová, která právě soutěží v televizní soutěži StarDance. Role pro ni byla jednou z prvních příležitostí v celovečerním filmu vůbec. Pozorní diváci ale v několika záběrech odhalí i tehdejší představitelku, výraznou herečku Valérii Kaplanovou.

Hlavní postavu nového příběhu Lukáše ztvárnil mladý herec a známý slovenský youtuber Lukáš Frlajs. V hlavní ženské postavě se objeví Valéria Frištik. Dále hrají Ivan Romančík, René Štúr, Dan Nekonečný, Klára Cibulová, Ľubomír Paulovič a další. V roli Něžné se ve filmu objeví modelka Andrea Verešová.

Hudbu k filmu vytvořili hudební skladatelé Jan Jirásek a Ondřej Soukup, kteří pracovali s režisérem Jakubiskem i na filmech Bathory a Nejasná zpráva o konci světa. Ve filmu zazní i motivy z Perinbaba od Petra Hapky.

Za kamerou stáli jeho dvorní kameraman Ján Ďuriš a F. A. Brabec.

Film „Perinbaba a dva světy“ inspiroval před několika roky k písni „Slovenská“ Mekyho Žbirku, společný videoklip k písni a filmu má na YouTube přes 3 miliony zhlédnutí. „Jsem velký fanoušek Juraje Jakubiska,“ svěřil se tehdy slavný hudebník. „Jeho tvorbu sleduji odjakživa a vážím si i našeho přátelství. S každým novým filmem jsem zvědavý, čím mě zase překvapí. Teď mě překvapil, když mi ukázal nadpozemské záběry z nové pohádky a sám vymyslel klip k mojí, teď už vlastně ´naší´ skladbě Slovenská,“ dodal při zveřejnění skladby Meky Žbirka. Na videoklip se podívejte na https://www.youtube.com/watch?v=tIKidbpF38E

Juraj Jakubisko je jedním z posledních mohykánů Československé nové vlny a tvůrce mezinárodního významu, o němž se učí studenti filmových fakult po celém světě. Svou tvorbou se zařadil mezi významné představitele magického realizmu ve světové kinematografii. Známý je i obdiv Federica Felliniho k jeho filmům, který ho nazval svým bratrem.

Za svůj život získal Jakubisko i jeho filmy více než 90 ocenění po celém světě, několik uznání získal například na filmovém festivalu v Benátkách. Mezi jeho nejznámější díla patří Zbehovia a pútníci, Ptáčkovia, siroty a blázni, epos Tisícročná včela nebo Sedím na konári a je mi dobre, Nejasná zpráva o konci světa a právě kultovní pohádka Perinbaba. Tu o vánočních svátcích letos odvysílá TV Seznam.

V českých kinech byl rekordně navštěvovaný film Bathory, který útočil na hranici jednoho milionu diváků. Na Slovensku pak návštěvnost tohoto filmu do dnešního dne žádný jiný český ani slovenský film nepřekonal.

Perinbaba a dva světy vznikla v produkci společnosti J&J JAKUBISKO FILM EUROPE, koproducentem je Televize JOJ a studio 727. Realizaci filmu podpořily Státní fond kinematografie a Audiovizuálny fond ve spolupráci s SPP. Distributorem je Bontonfilm.

 

 

 

Program Salonu Maryška

BOHUMÍN: "Maryšku jsme založili jako literárně - dramatický klub. Spektrum působnosti sdružení se ale postupem let rozšířilo do nejrůznějších oblastí (besedy, literární večery, přednášky, výstavy, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmový klub apod.)," uvádí na svém webu členky bohumínského spolku Maryška. Představujeme jeho aktuální aktivity v závěru letošního a začátkem příštího roku.

Autor článku: 
Bohumínský spolek Maryška

do února 2024

Kurz djembování pro mírně pokročilé
Deset lekcí, od září 2023 do února 2024. Vždy v pondělí od 17 do 18 hodin, pro předem objednané. Informace: 777 949 391. Kapacita již plně obsazena.


do 4. února 2024
Retro Vánoce ve výloze

Jaké hračky nacházela pod vánočním stromečkem generace „Husákových dětí“? Kolekci ze svých a soukromých sbírek uvádí Krojovanky ve výloze Salonu Maryška (výloha směrem do náměstí, vedle kavárny, volně přístupné). Výstava probíhá do 2. února 2024.

 

8. 12.

Fantazie v barvách
Výstava obrazů Moniky Vronkové Ožanové. Nechte se unést vlastní představivostí. Vernisáž výstavy v Salonu Maryška v pátek 8. prosince v 17 hodin. Výstavu můžete následně vidět až do konce ledna 2024 vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 18 hodin a v době konání dalších akcí.


13. a 14. 12.

Vánoční minijarmark
Rukodělné výrobky s vůní levandule z dílny Krojovanek, voňavé polštářky, mýdla a další levandulové dárky od farmy Bylinky od Jezinky z Horní Líštné na Třinecku, starší dekorační předměty a poklady z truhlic našich babiček a mnohé další. Maryška pořádá vánoční minijarmark, v Salonu na náměstí (vedle kavárny) ve středu 13. a ve čtvrtek 14. prosince od 9 do 18 hodin. Výtěžek podpoří činnost Krojovanek.

 

PRAVIDELNÉ AKTIVITY

každou středu odpoledne

Kroje v Maryšce

V Salonu Maryška se scházejí členky vlastivědně-etnografického klubu spolku Maryška, které se věnují tradici bohumínského kroje. Salon Maryška, středa od 15 hodin.

www.maryska.cz, www.facebook.com/salonmaryska, info@maryska.cz

Pod vánoční stromek letos Česká televize nadělí Klíč svatého Petra. Výpravná pohádka Karla Janáka bude mít premiéru na Štědrý den

ČR: Koncerty vážné i populární hudby, filmová klasika i pohádkové premiéry. Česká televize jich letos o Vánocích uvede hned několik – Tři zlaté dukáty, Dvě Mařenky, Princ Mamánek a jednatřicátou štědrovečerní bude příběh Klíč svatého Petra od režiséra Karla Janáka. Ta vezme diváky do nebe, na královský dvůr i do světa pod vodní hladinou. Posledními hodinami letošního roku pak o silvestrovské noci provedou Adéla Gondíková a Richard Genzer v pořadu, který připomene to nejlepší ze zábavné tvorby uplynulých sedmi dekád ve vysílání ČT. Prvním filmem nového roku bude Vánoční příběh od režisérky Ireny Pavláskové.

Autor článku: 
Radek Konečný

„Rok 2023 pomalu ale jistě míří do oné pomyslné cílové rovinky. Máme před sebou čas Vánoc, který bezpochyby patří mezi období plné očekávání, radosti, ale také setkávání se s těmi, které máme rádi a kteří mají rádi nás. Věřím, že jedním z vítaných společníků je i Česká televize se svojí vánoční programovou nabídkou. Vánoce jsou spojené s tradicemi. Jednou z těch nejmilejších je každoroční premiéra štědrovečerní pohádky. O tom, že dobro zvítězí nad zlem, není pochyb. A o tom, že se nejedná o jediné pohádkové vyprávění, není třeba ani více mluvit. Pohádky na obrazovky ČT o vánočních svátcích prostě patří a ani letos tomu nebude jinak,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.

Režisérem té, kterou najdou diváci pod stromečkem, je Karel Janák. V počtu pohádek je v tuzemsku rekordmanem. Za posledních šestnáct let jich natočil rovných deset. Ke čtyřem z nich, včetně letošní, napsal scénář Petr Hudský. Tvůrci její příběh umístili na hrad Zvíkov, zámek Sychrov i do památkové rezervace ve Slavonicích a do hlavních rolí vybrali Filipa Březinu, Bereniku Kohoutovou, Sáru Korbelovou, Sabinu Remundovou, Davida Novotného, Lukáše Příkazkého či Petra Nárožného. „Příběh od všech postav vyžaduje, aby se chovaly jinak, než jak jim předurčuje jejich přirozenost. Svatý Petr musí otvírat nebeskou bránu šperhákem, hlavní hrdina zpívá lidem o tom, jak mají být poctiví a slušní a nesmí krást, ale sám se pak shodou okolností dá dohromady s jedním zlodějem a jednou podvodnicí. Vodník je romantik. Sám nikoho netopí a pro lásku je ochotný opustit svoje podvodní království,“ přibližuje režisér Karel Janák.

Na Boží hod bude ČT vysílat duálně československou koprodukční pohádku Tři zlaté dukáty, kterou si diváci mohou pustit s českým dabingem nebo v originálním slovenském jazyce. Režisérka Mariana Čengel Solčanská do vyprávění o krásné zámecké slečně Julii, která v zakletí bloumá staletími, obsadila Katarínu Krajčovičovou, Ladislava Bédiho, Mariána Labudu ml., Zuzanu Norisovou, Michala Isteníka či Jitku Čvančarovou. „Julie přichází z období feudalismu, kdy všechna půda patřila šlechtě a panovník byl bohem pomazaný absolutistický vládce. A potká se s mládencem, který se narodil dávno po zrušení nevolnictví a využívá výdobytky průmyslové revoluce. A to je zábavný střet. Folklorností mají Tři zlaté dukáty nejblíž k Perinbabě a humorem k Popelce,“ upřesňuje Mariana Čengel Solčanská.

Na svátek Štěpána se vrátí na obrazovku Krakonošovo tajemství scenáristky a kreativní producentky Barbary Johnsonové a režiséra Petera Bebjaka. Jeho loňské první uvedení vidělo na 3 miliony a 753 tisíc diváků starších čtyř let a stalo se tak historicky druhou nejsledovanější premiérovou sváteční pohádkou napříč všemi tuzemskými televizemi.

Klasický pohádkový motiv zpracoval osvědčený scenárista Michal Čunderle (O vánoční hvězdě) ve veselém vyprávění pro neslyšící s názvem Dvě Mařenky. Doplní tak kolekci sedmi předchozích pohádek pro děti se sluchovým postižením, které jako vůbec první v Evropě začala točit právě ČT. Režie se ujal Ivo Macharáček (Tajemství staré bambitky), který vysvětluje, jak předával režijní pokyny neslyšícím hercům: „V podstatě nonstop jsem měl vedle sebe tlumočnici Danielu Novákovou, která nejenže tlumočila moje požadavky hercům, ale i jejich reakce mně. Práce s hercem je vždy hlavně o dialogu. Potřebuju vědět, jak roli vnímá, co je mu blízké, ale i čemu nerozumí, a jak ho můžu lépe motivovat.“

Pohádky a filmy ve vánočním vysílání České televize samozřejmě doplní oblíbené klasiky, mj. Tři oříšky pro Popelku, Šíleně smutná princezna, Anděl páně, Tajemství staré bambitky, Pelíšky, Na samotě u lesa a mnoho dalších.

Blížící se svátky připomene již 33. ročník Adventních koncertů České televize, jedné z nejdéle fungujících veřejných sbírek u nás. Ta dosud rozdělila mezi 132 „neziskovek“ víc než 276 milionů korun. Všechny čtyři nedělní koncerty bude vysílat od 17:30 program ČT1, první přímý přenos bude z Břevnovského kláštera 26. listopadu. Patrony jednotlivých projektů jsou osobnosti České televize – Tereza Řezníčková, Lucie Křížková, Jakub Szántó a Richard Samko.

Duchovní rozměr Vánoc připomene štědrovečerní zamyšlení pražského arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Jana Graubnera a půlnoční bohoslužba z kostela Panny Marie Vítězné v Praze, den poté i tradiční přímý přenos vánočního požehnání papeže Františka Urbi et orbi.

Poslední den letošního roku, který je současně už 70. rokem vysílání České televize, resp. Československé televize, bude patřit tomu nejlepšímu ze zábavné tvorby uplynulých sedmi dekád v pořadu Silvestr – pořád nás to baví. Chybět nebudou ani speciální vydání oblíbených pořadů Všechnopárty a Zázraky přírody či záznamy koncertů velkých popových hvězd.

Na Nový rok bude režisérka a spoluscenáristka Irena Pavlásková vyprávět Vánoční příběh, do kterého obsadila Jiřinu Bohdalovou, Pierra Richarda, Karla Rodena, Jiřího Lábuse, Oldřicha Kaisera a další známé herce. „Vánoční příběh je film nabitý událostmi a má zajímavé hrdiny. Příběh pravdivě a s nadsázkou v zábavné formě odráží celou škálu vánočních emocí. Scénář jsme psali skoro dva roky a zpočátku jsme nepsali role vyloženě na tělo, byť se mi v hlavě hrdinové už promítali,“ vysvětluje.

Webová platforma iVysílání nabídne exkluzivní záznam koncertu, oceňované evropské filmy, ale také retrospektivy tří výrazných režisérských osobností – Woodyho Allena, Jana Svěráka a Jana Hřebejka.

Benefiční díl soutěže StarDance byl nejúspěšnější v historii pořadu. Pro Centrum Paraple se vybralo 25 174 220 Kč

ČR: Charitativní díl soutěže StarDance, který Česká televize odvysílala v sobotu 25. listopadu se postaral o absolutní rekord ze všech odvysílaných charitativních dílů pořadu. Celková vybraná suma pro Centrum Paraple činí 25 174 220 Kč. Slavnostního předání šeku se v silném zastoupení zúčastnily osobnosti spojené s pořadem StarDance a zástupci Centra Paraple. Za Českou televizi šek předala vedoucí komunikace a korporátního partnerství Jana Mrákotová.

Autor článku: 
Vendula Krejčová

„Přímý přenos sedmého večera soutěže končil informací o tom, že na účet Centra Paraple přibylo necelých jednadvacet miliónů. Během pondělí a úterý ovšem dorazily platby provedené bankovními převody, a proto je částka ještě o více něž čtyři miliony vyšší. Dvanáct milionů se vybralo od firemních partnerů Centra Paraple a dalších třináct od individuálních dárců. Většina finančních příspěvků byla provedena prostřednictvím QR kódu, což svědčí o úspěšnosti a moderním přístupu k dárcovství“, říká Jana Mrákotová.

Letošní charitativní večer StarDance byl už šestým v pořadí. I s aktuální částkou se celková výše darů dostala přes hranici sto miliónů korun. Doteď byl nejúspěšnější jedenáctý ročník s částkou 21,5 miliónu. Prezidenta Centra Paraple Zdeňka Svěráka překvapilo, že se i výtěžek aktuální dvanácté řady soutěže přehoupl před dvacet miliónů. „Na mou duši jsem počítal s tím, že se tolik peněz nevybere. Žijeme v době, kdy mají lidé opravdu hluboko do kapsy, a i přesto stále myslí i na druhé a mají chuť pomáhat. To je úctyhodné. Byl bych nadšený i z menšího výtěžku, více než dvacet milionů mě ale opravdu šokovalo,“ říká v reakci na vybranou sumu Zdeněk Svěrák.

Sedmý večer se na taneční parket postavilo pět soutěžních dvojic se svými patrony – klienty Centra Paraple: Vavřinec Hradilek a Kateřina Bartuněk Hrstková s Veronikou Kovářovou, Josef Maršálek a Adriana Mašková s Lenkou Brisudovou, Iva Kubelková a Martin Prágr s Danielem Antalou, Darija Pavlovičová a Dominik Vodička s Alicí Valehrachovou a Eva Adamczyková a Jakub Mazůch s Davidem Zikou. „Vše, co jsme už teď během StarDance zažívali a hlavně cítili, se benefičním charakterem večera umocnilo. Možnost poznat se s tak statečnými lidmi, mít možnost s nimi trénovat a sblížit se, byl pro mě naprosto jedinečný zážitek. Celý týden byl díky klientům Centra Paraple veselejší, s větším nadhledem a lehkostí,“ shrnula za všechny atmosféru benefičního dílu snowboardistka Eva Adamczyková. Ta s Jakubem Mazůchem získala od poroty v sedmém kole nejvyšší bodové hodnocení.

Úspěšný pořad StarDance vysílá Česká televize od roku 2006. Finále dvanáctého ročníku bude 16. prosince, tradičně ve 20:10 na ČT1.

 

 

Kristina Hlaváčková a Vanda Hybnerová zvou na výlet do tajemného světa draků a magie!

ČR: Spisovatelka Kristina Hlaváčková na domácí literární scéně s úspěchem boduje hned na dvou frontách. Jako vtipná glosátorka, která nemá daleko k sebeironii, zaujala svými praštěnými historkami ze života Ono samo se to… (knižně vydáno 2018, jako audiokniha vyšlo v roce 2022 v interpretaci Vandy Hybnerové) i pokračováním Pořád se to… (knižně 2020). Zároveň ale také patří mezi přední české autorky fantasy literatury. Svědčí o tom mimo jiné úspěch volné trilogie Dračí oči (2014–2015). A právě první díl této série, jež nese podtitul Čarodějka, se nyní dočkal také své audiopodoby, které se skvěle zhostila Vanda Hybnerová. Naladit se můžete video teaserem: https://youtu.be/AhzCFBQPiZc

Autor článku: 
Lukáš Kadeřábek

Knižní předloha je autorčiným debutem a platí za jeden z nejzajímavějších fantasy titulů poslední doby. Vyšla poprvé v roce 2014 a zaujala svěžím příběhem o přátelství lidí a draků, jehož příčinou je jedna nezbedná dívka, princezna Elena.

„Elena je holka, kterou okolnosti donutily dospět příliš rychle. Tak trochu náhodou, nebo možná hříčkou osudu, je jí draky dána neobvykle velká magická moc, na níž není svět připraven. Elenin národ magií opovrhuje. Proto je poslána k elfům, aby se svou moc naučila nejen ovládat, ale i skrývat. Tím ale princezniny trable nekončí. Rychle se zaplétá do spleti magických národů, politiky a intrik, do společnosti, do které se plíží válka. Začíná boj o vůli jediné dívky, jejíž výjimečnost může svět zachránit, nebo uvrhnout do temnoty,“ poodkrývá Hlaváčková děj knihy, jejíž právě vydaná audiopodoba kromě samotného děje zaujme také výtečným podáním herečky a autorčiny příbuzné Vandy Hybnerové.  Posluchač si tak vrchovatou měrou užije napětí, akce a zvraty, ale i svérázný humor.

„Příběh je stavěný pro mladé čtenáře a posluchače, ale knižní podoba ukázala, že má mnohem širší přesah. Samotnou mě to dost překvapilo. Elena je neskutečně mocná a mohlo by se zdát, že je to pro ni výhrou, ale v jejím případě výjimečnost de facto znamená vyloučení ze společnosti. Je outsider a má problémy s rodinou. Svým způsobem je to něco, s čím se může spousta z nás identifikovat,“ říká Hlaváčková.

Spisovatelka, pocházející z rodiny architektů, pracuje jako manažerka v architektonické kanceláři a překladatelka. Zároveň jedním dechem dodává, že fantasy je její oblíbený žánr nejen jako autorky, ale i jako čtenářky: „Fantasy je srdcovka. Z pohledu autora mě neskutečně baví fakt, že sdružuje velké množství žánrů, je různorodá. Dává spoustu možností dívat se na obyčejné věci mnoha nestandardními způsoby. Najdete v ní najednou třeba detektivku, romantiku, dobrodružství, western, horor… No, a samozřejmě příšerky. Baví mě je vymýšlet a psát. Bez draků to nejde. V tomto ohledu jsem se u Čarodějky i celé trilogie Dračí oči opravdu vyřádila. Užijete si nejen známou plejádu fantasy postav, ale i pár dosud neznámých obludek. Baví mě i jistá volnost světa, který si mohu sama vymyslet, a zároveň striktnost toho, že vše musím napsat tak, aby to dávalo smysl a vypadalo reálně. Jako čtenář miluju fantasy coby únik a výlet někam, kam se v reálu nikdy nemůžu dostat.“ 

www.supraphon.cz

 

 

 

 

Nově objevené vtipy Pavla Kantorka

ČR: Kdo by neznal geniální humor a kreslené vtipy Pavla Kantorka se zvířecí, sportovní, lékařskou nebo vědeckou tematikou. Většina kreseb v knize Nově objevené vtipy je přetištěna přímo z autorových originálů a v tištěné podobě vycházejí vůbec poprvé. Vtipy Pavla Kantorka jsou osobitým propojením jeho pozorovacích schopností každodenního života a inteligentního humoru.

Autor článku: 
TZ Nakladatelský dům GRADA

Originály k prodeji

Dědička a správkyně díla Pavla Kantorka, jeho neteř Sylva van Loon, se rozhodla jeho fanouškům nabídnout vybrané originály z této knihy k zakoupení. Jak originály kreseb plných hravé ironie vypadají a které jsou k zakoupení, je zveřejněno na stránkách sylvavanloon.cz/kantorek.

„Vždy jsem si myslel, že mozek je nejdůležitějším orgánem v těle. Pak jsem si ale uvědomil, kdo mi to říká!“ Pavel Kantorek

O autorovi:

Přírodovědec, profesor fyzikálních věd prof. RNDr. Pavel Kantorek, Ph.D., se narodil v Olomouci jako syn lékaře a zdravotní sestry. Vyrůstal s mladším bratrem Janem a sestrou Alenou. Část svého dětství strávili bratři v nemocnici, kde byl jejich otec primářem rentgenologického oddělení. Otec se snažil oběma chlapcům nacházet různé zajímavé programy a snažil se je vést ke studiu, neboť oba vykazovali vysokou inteligenci.

V letech 1964–1968 se Kantorkovy kresby pravidelně objevovaly v hlavních humoristických časopisech. Dával svým postavičkám koček a psů v kreslených vtipech lidské vlastnosti, a často za ně schovával i politické narážky. Přestože pro něj bylo původně kreslení jen odpočinkové hobby, po publikaci prvních kreseb v roce 1964 se stalo jeho druhou profesí.

Když 21. srpna 1968 obsadili naše území Rusové, byl Pavel Kantorek právě na dovolené se svým bratrem a rozhodl se, že se do vlasti, obsazené nepřátelským vojskem, nevrátí. Dlouhá léta žil v Kanadě v Torontu, kde učil na Ryerson University. Nikdy se nesmířil s tím, že naši zem obsadili Rusové a předsevzal si, že se nevrátí zpátky domů, dokud tady budou. A toto své předsevzetí také dodržel. Do vlasti se vrátil až v roce 1990.

www.grada.cz

V Plzni se otevírá nová galerie a fotoateliér STUDIO 22

PLZEŇ: Stylistka Dita Bezděková a psychoterapeutka Helena Skořepová otevírají v Plzni v Prokopově ulici 21 nový prostor pro kulturu a umění. STUDIO 22 bude hostit výstavy, moderovaná setkání se zajímavými lidmi či koncerty. Zahajovací akcí byly 24. 11. Vánoce nanečisto, do 14. 1. 2024 jsou zde vystaveny Portréty z projektu „40krát 40 plus“ fotografky Gabriely Homolové. V budoucnu se návštěvníci mohou těšit mimo jiné na talkshow Pavla Horvátha nebo na setkání s hrabětem Františkem Kinským.

Autor článku: 
Daniela Vítová

„Na začátku byl náš společný instagramový profil ‚Dita a Helča vedou řeči‘, zaměřený na životní styl a vnitřní pohodu. Pořádaly jsme také vánoční charitativní akce a stále víc nám chyběl vhodný prostor. Po dlouhém hledání se nám podařilo objevit toto krásné místo v centru Plzně. Věříme, že si lidé do STUDIA 22 najdou cestu a bude se jim tu líbit,“ řekla Dita Bezděková.

První akcí ve STUDIU 22 byly 24. 11. Vánoce nanečisto, večer s módou a hudbou, na kterém vystoupili členové plzeňského Pěveckého sboru Andílci pod vedením Jany Marie Kateřiny Korbelové. Večerem provázela moderátorka Lucie Křížková a diváci zhlédli i přehlídku kolekcí návrhářek Heleny Bedrnové, Venduly Zeithamel Šulanové, Svatebního salonu Blovice nebo Fashion Island.

V prostoru STUDIO 22 je do 14. 1. 2024 k vidění i první část výstavy Portréty plzeňské fotografky Gabriely Homolové. Ta ve svém projektu „40 krát 40 plus“ oslovila 40 žen, kterým je více než 40 let. Ve STUDIU 22 je aktuálně vystaveno 22 portrétů. „Mnoho žen kvůli každodennímu shonu, péči o děti a své blízké i budování kariéry, v době, kdy oslavují čtyřicáté narozeniny, zjistí, že pro sebe už roky nic neudělaly. Často právě je najdeme schované za fotoaparátem při různých rodinných oslavách a událostech a jsou to právě ony, kdo pak na těchto fotografiích chybí. Mým cílem je oslavit prostřednictvím portrétů jejich krásu,“ uvedla Gabriela Homolová. Její fotografie byly oceněny v mezinárodních soutěžích a byla jí také udělena mezinárodní akreditace The Portrait Masters. Projekt „40 krát 40 plus“ probíhá již podruhé, poprvé se uskutečnil v roce 2021. Všech 40 portrétů, které vznikají v průběhu letošního roku, plánuje fotografka vystavit v červnu 2024.

STUDIO 22 bude také místem setkávání. Po novém roce se tu začnou konat i další akce, jako autorská čtení, setkání na téma módy a životního stylu, koncerty nebo talkshow se zajímavými hosty. „Program na leden a únor je již téměř hotový, zájemci brzy najdou podrobnosti o chystaných akcích na FB - Studio Dvacet Dva a IG - @studio_dvacet_dva,“ uvedla Dita Bezděková.

 

Galerie STUDIO 22 je pro veřejnost zdarma přístupná každý všední den kromě pondělí, stačí zazvonit u dveří studia v Prokopově ulici 22.

Běla Janoštíková v Knihovně UPM

PRAHA: V úterý dne 28. listopadu 2023 od 18:30 hod. se uskuteční v Knihovně Uměleckoprůmyslového musea v Praze (ul. 17. listopadu, Praha 1 - Josefov, metro A Staroměstská, vstup do budovy přes zahradu) další z autorských večerů poezie. Úvodní slovo pronese ředitel Knihovny UPM Jaroslav Kostecký. Vstup volný. Srdečně zveme všechny přátele poezie.

28.11.2023
18:30 - 20:00
Autor článku: 
B.J.

Dětský filmový festival Malé oči je v polovině. V posledních třech víkendech navštíví 8 měst

ČR: Jubilejní 10. ročník dětského filmového festivalu mají za sebou už v Praze, Třinci, Zábřehu a Napajedlech. Dalších osm měst náš čeká o následujících víkendech. Hned v ten první víkend, 25.–26. listopadu, se Malé oči podívají do čtyřech kin zároveň. Na filmy Karla Zemana, Hajaa Mijazakiho i na oblíbené disneyovky a pixarovky si budou moci zajít diváci v Uherském Hradišti, Jihlavě, Hodoníně a znovu také v Praze do netradičního prostoru – Komunitní kobka 17 na Smíchovské náplavce.

od 25.11.2023 do 26.11.2023
Autor článku: 
Filip Linhart

Hradišťské kino Hvězda láká diváky hned od pátku 24. listopadu na nový český animák Tonda, Slávka a kouzelné světlo, čerstvě po premiéře také bude mít Chlapec a volavka slavného režiséra Hajaa Mijazakiho, jehož další film, Howlův kráčející hrad, tady mohou diváci vidět v neděli. Chybět nebudou ani oblíbená pixarovka Vzhůru do oblak a Ukradená vzducholoď českého režiséra Karla Zemana. Z doprovodného programu je velkou raritou třeba fotografický ateliér Julese Verna nebo dílna 360° animace, dabingová a ruchová dílna, nebo blešák hlavně pro děti.

Také kino Dukla v Jihlavě začíná už v pátek 24. V programu najdete Ukradenou vzducholoď a Mijazakiho další film Laputa: Nebeský zámek. V sobotu vedle projekcí filmů Howlův kráčející hrad a Vzhůru do oblak proběhne v rámci festivalu tvůrčí dílna pro děti od 8 do 15 let.

Malí (i velcí) návštěvníci kina Svět v Hodoníně se mohou o víkendu těšit na celou trojici filmů japonského režiséra Hajaa Mijazakiho: Howlův kráčející hrad, Laputa: Nebeský zámek a novinka Chlapec a volavka. K dojemnému animovaném filmu Vzhůru do oblak, který prostě nesmí chybět v žádném kině, se přidá ještě snímek studia Disney Planeta pokladů. Skvělým doprovodným programem bude tematická průchozí dílna, kde s pomocí trikové techniky green screen přenesete do světa ilustrací z klasických vydání příběhů Julese Verna. Výslednou fotografii nebo animaci dostanete formou e-mailu.

Festival Malé oči se ale opět vrátí i do Prahy. A to konkrétně na Smíchovskou náplavku do Komunitní kobky 17. V rámci projekce nabídne dětem speciální aktivní program s Aeroškolou. Nejprve proběhne pásmo krátkých filmů pro děti, po kterém následuje doprovodný program s lektory určený pro děti od 4 do 9 let. Těšit se můžete na Cestu na měsíc, o které sní pavouk Temi. Měsíční světlo jej natolik přitahuje, že zkouší různé způsoby, jak svého cíle dosáhnout. Dětem se ale bude líbit i Naše prasátko, které poznává kouzlo obyčejných věcí, které se v jeho představách promění v to, čím jsou v jeho fantazii.

První adventní víkend se festival koná v Chomutově, Hradci Králové a Prostějova. Svou tour zakončí v Univerzitním kině Scala v Brně. Foyer a Studio Scala zaplní kreativní dílničky 360° animace, hraného filmu, klasických filmových triků. Filmy se budou promítat v kavárně kina.

Nadcházející termíny festivalu Malé oči ve městech:

  • UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Kino Hvězda: 24.–26. 11.
  • JIHLAVA, Kino Dukla: 24.–25. 11.
  • HODONÍN, Kino Svět: 25.–26. 11.
  • PRAHA, Komunitní kobka 17 na Smíchovské náplavce: 26. 11.
  • CHOMUTOV, Kino Svět: 30. 11.–2. 12.
  • HRADEC KRÁLOVÉ, Bio Central: 2. 12.
  • PROSTĚJOV, Kino Metro 70: 3. 12.
  • BRNO, Univerzitní kino Scala: 9.–10. 12.

Festival Malé oči pořádá Bio Okokino Aero, Aeroškola a distribuční společnost Aerofilms. Veškeré informace o programu v jednotlivých regionech najdete na www.maleoci.cz

 

Hned dva české filmy 20. století jsou z pera Františka Pavlíčka. Špičkový dramatik a scenárista se narodil před 100 lety (20. 11. 1923 - 29. 9. 2004)

ČR: Přinášíme vzpomínku na scénáristu, dramatika a dramaturga, autora scénáře ke dvěma nezapomenutelným filmům české i světové kinematografie — Markétu Lazarovou a pohádku Tři oříšky pro Popelku. Citace jsou z rozhovoru, který vznikl v roce 2000 během divadelního festivalu v Hradci Králové, jehož byl František Pavlíček hostem. 

Autor článku: 
Lenka Jaklová

Jako scénárista jste podepsán pod legendární Markétou Lazarovou – českým filmem století. Jak jste vůbec mohl podlehnout dojmu, že Vančurova literární předloha je převoditelná do filmové řeči?

Vančurovu prózu jsem objevil jako dvaadvacetiletý student, deset let po jejím vydání. Do té doby jsem vůbec nevěděl, že něco takového v české literatuře existuje. Hned napoprvé jsem z ní dostal horečku. Vracel jsem se k ní pravidelně a do filmařské skupiny na Barrandově v roce 1956 jsem nastoupil pod podmínkou, že mi ji dovolí realizovat. Věděl jsem, že jediný, kdo je schopen ji natočit, je František Vláčil. My dva jsme spolu prožili divoké pětileté „manželství", během něhož vzniklo celkem dvanáct verzí scénáře. Kdyby mu to nebyli zakázali, snad by Vláčil zápasil s filmem až do smrti.

Původní rozpočet čtyři a půl milionu se nakonec vyšplhal na čtrnáct. Vláčilova genialita, umíněnost a perfekcionismus však způsobily, že se v české kinematografii podařilo něco zcela jedinečného. Ekonomové kapitulovali a Vláčil mohl dál hledat filmovou podobu Vančurova prozaického zázraku.

Filmové premiéry se zúčastnila i paní Vančurová. Neumíte si představit, jak mi bylo, když mi řekla: „Pane doktore, vy jste mě podvedl, tohleto by Vladislav nevzal. Vy jste mi sliboval jarmareční baladu!“ A moje maminka – prostá, venkovská žena, mi řekla: „Nic si z toho nedělej, každý má někdy v životě průšvih.“ A do toho vycházela v novinách jedna pozitivní recenze za druhou.

 

Jak jste si to přebral sám pro sebe?

Všechno, co člověk žije, doopravdy draze platí. To byl případ Markéty Lazarové. I my jsme ji zažívali dlouhý čas. Paní Vančurová mi odpustila a usmířila se se mnou až o pět let později, v roce 1970, když jsem pro Divadlo na Vinohradech adaptoval Vančurovu Josefinu, shodou okolností poslední inscenaci, než mě soudruzi vyhodili. Po premiéře mi řekla: „Vše odpuštěno, Vladislav by měl radost.“ Tenkrát jsem od ní dostal jako výraz uznání svůj největší honorář – pusu na tvář. Pro mne je to více než Nobelova cena.

 

Tušil jste během toho "pětiletého manželství" s Františkem Vláčilem, že vzniká cosi výjimečného – filmový epos?

To člověk do poslední chvíle neví. Ve filmu je třeba postava královského hejtmana Piva. K nám na zkoušku narukoval Vítězslav Vejražka, vynikající herec, člen národního divadla, tehdy už poznamenaný akademismem, a vedle něho proslulý prostopášný herecký génius z Karlových Varů Zdeněk Kryzánek, který ovšem nikdy nedostal tolik hereckých příležitostí a jehož jméno je už dnes zapomenuto. Ale když se posadil na koně, bylo jasné, že máme před sebou hejtmana Piva. Znamenalo to ovšem přepsat mu dialogy "do huby". A jiný příklad – ve scénáři je mnich Bernard, který se toulá po světě s beránkem. Mnicha měl hrát Rudolf Hrušínský, ten však onemocněl a my jsme se rozhodli pro Vladimíra Menšíka. Dlouho jsme pak upravovali roli Menšíkovi "na tělo". V obou případech se to vyplatilo. Člověk nikdy netuší, do čeho jde. Ostatně, já si myslím, že když truhlář dělá z nevyzkoušeného dřeva kredenc, taky neví, co z toho nakonec bude. Všechno je to svým způsobem magie. A my to tak musíme brát. Filmařský život je jenom pro silné povahy.

 

V titulcích k pohádce Tři oříšky pro Popelku, která byla na filmovém festivalu ve Zlíně označena za filmovou pohádku 20. století, chybí vaše jméno. Nemrzí vás to?

Občas mě to – přiznám se – zlobilo, zrovna tak, jako když film každý rok na Vánoce vysílala Nova a nikdy nezaplatila honorář. Ale nakonec si říkám – diváci, na kterých mně nejvíc záleží, jsou děti. A copak děti si budou pamatovat, jestli scénář napsal František Pavlíček, nebo ho svým jménem zaštítila Bohumila Zelenková? Mě potěšilo, že můj rukopis rozpoznal Milan Uhde, když mi půl roku po premiéře napsal: „Popelku jste napsal vy, nikdo jiný!"

Jsem rád, že se mi z božího dopuštění podařilo napsat dobrý scénář a že jsme objevili Libušku Šafránkovou. Bez ní by pohádková postava nebyla Popelkou.

 

Když ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman i přes značné zdravotní potíže nehodlal vzdát roli organizátora divadelního festivalu, napadlo mě, jak umění člověka posiluje a jindy zas – jako v tomto případě – potlačuje jeho pud sebezáchovy.

S kumštem je to jako s láskou. Někoho oblaží a jiného přivede na pokraj rozvratu. Považuju to za veliký dar, že kromě nezbytností jako je práce a politika, existuje i cosi, co je nejenom náplastí, ale i chlebem pro duši. Umění – to je úžeh, uštknutí, zajiskření, úchvat i určitá milost, ale nikdy ne jistota. Rozhodně je to poznamenání, ale netroufal bych si říct, že je to jenom šťastná láska.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média