Knihy, literatura, média

Hmlisto, dvougenerační duo Veroniky Kickové a jejího syna Jána, žije a tvoří v malé obci Prochot na středním Slovensku. Sami své mísení písničkářství, lidové hudby a postrockové kytary označují za postfolk. Petr Linhart je písničkář, poutník, milovník krajin a jejich příběhů, člen sdružení Osamělí písničkáři.

Píseň Jáchymov, ke které hudbu i text napsali společně Kicková a Linhart, vypráví příběh slovenského rolníka, odsouzeného k nuceným pracem v jáchymovských uranových dolech a zároveň i jeho ženy, čekající na něj doma v obavách a s tušením, že se jí po čtyřech letech nemůže vrátit stejný člověk, kterého milovala.

Jak ze zdvojeného autorství vyplývá, příběh je vyprávěn dvojjazyčně, ze dvou pohledů, slovensky i česky. Klip byl podle scénáře Veroniky Kickové natáčen v reálném prostředí dnešního Jáchymova, kde lze stále potkávat stopy po těžbě uranu i pozůstatky vězeňských lágrů. Stejně tak v klipu potkává Turista přicházející do dnešního Jáchymova stopy příběhu, obsaženého v písni.

„Ačkoliv pocházím z Karlových Varů, k Jáchymovu jsem se dostala oklikou, přes slovenský příběh mladé nevěsty, která  čeká na svého nespravedlivě zavřeného muže a má to “štěstí”, že smí jet několikrát za ním. Historické centrum města je vcelku malebné a vytváří zvláštní kontrast k temné atmosféře lágrů. O vizuálu ke klipu jsem uvažovala téměř dva roky a nemohla jsem najít klíč. Vše se nakonec pohnulo vloni v létě, kdy jsme se jeli do Jáchymova podívat a naučnou stezku Jáchymovské peklo jsme si prošli. Tam mě napadly obrazy s Mařiným krojem v Řetízkárně a nošením kýblů po schodech, kdy se Turista vžívá do situace vězňů, kteří skutečně museli vláčet pitnou vodu strmým kopcem nahoru do tábora,” přibližuje vznik videoklipu Veronika Kicková.

Kamery a střihu se ujal Petr Mikšíček, velký znalec krušnohorské historie a krajiny. Natáčení v podzemí bylo možné díky spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz, realizace výroby klipu pak díky podpoře Karlovarského kraje a slovenského Fondu na podporu umenia.

Album Československá (Galén 2022) dua Hmlisto a písničkáře Petra Linharta získalo prestižní slovenské ocenění Radio_Head_Awards za album roku 2022 v kategorii Folk, písně z desky se umístily na prvních dvou příčkách posluchačské hitparády Radia Proglas za rok 2023. Na albu se jako producent podílel i známý kytarista Josef Štěpánek, jehož jméno nesou i nahrávky Vladimíra Mišíka, Vlastimila Třešňáka, Petra Linharta, Miroslava Kemela, Richarda Müllera, Lenky Nové, vystupuje ale i s Lucií Bílou či Radůzou.

V nejbližší době vystoupí Hmlisto a Petr Linhart 1. 3. v brněnské Kafaře, 4. dubna v kladenském klubu Pod Třešní, 22. května v klubu Kaštan v Praze a 27. července na Amfolkfestu v Pulčíně.

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=u7KvoFynAJ4

Rozcestník streamovacích platforem: https://songwhip.com/petrlinhart/jachymov

Další odkazy:

https://www.facebook.com/hmlistoband

https://www.hmlisto.sk/

https://www.petrlinhart.cz/

„Máme obrovskou radost, že se série filmových koncertů o Harrym Potterovi opět vrací do České republiky a že českému publiku můžeme v Praze nabídnout tuto jedinečnou podívanou. I když samotný film známe téměř všichni, spojení s živým 90členným symfonickým orchestrem Filharmoniků města Prahy bude zážitkem z úplně jiné dimenze,“ říká Tibor Engler, producent českých koncertů a dodává, že koncerty budou 100% propojením filmu, hudby a živého orchestru v pravém slova smyslu. V rámci koncertů totiž poběží na plátně, zcela bez hudby, celý film s českým dabingem. A právě o hudbu se postará renomovaný orchestr Filharmoniků města Prahy.

Unikátní série filmových koncertů Harryho Pottera tak opět vstupuje do České republiky, která patří k dalším 48 zemím, v nichž se tyto koncerty konají, a které od roku 2016 zhlédlo přes 3 miliony diváků. Pražské koncerty Harry Potter a Kámen mudrců in Concert navíc nabídnou i bohatý doprovodný program, který pořadatelé odtajní v nejbližších dnech.

Vstupenky jsou už nyní k dispozici v předprodejních sítích Ticketportal a Ticketmaster.

Co je Harry Potter in Concert

Připomeňme, že v roce 2016 Warner Bros. Discovery Global Themed Entertainment a CineConcerts společně vytvořili sérii filmových koncertů Harry Potter in Concert, která je jediným oficiálním celosvětovým tour oslavující filmy o Harrym Potterovi. Od světové premiéry filmu Harry Potter a Kámen mudrců in Concert v roce 2016 si už více jak 3 miliony diváků užilo tento magický zážitek ze světa čarodějů. Do roku 2025 bude mít za sebou více než 2973 představení ve více než 48 zemích světa.

Ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců se Harry Potter na své 11. narozeniny dozví, že je sirotkem po dvou čarodějích a že i on sám má magické schopnosti. Ve škole čar a kouzel v Bradavicích se naučí, jak hrát famfrpál a zahraje si napínavou hru „živých“ šachů na cestě k temnému čaroději, který si dal za cíl jej zničit. 

„Filmová série o Harry Potterovi je jedním z ojedinělých kulturních fenoménů, který stále přináší potěšení milionům fanoušků po celém světě. Těší mě, že můžeme divákům poskytnout unikátní možnost poslechnout si oceňovanou hudbu, v živém podání symfonického orchestru, a zároveň si užít i kultovní film promítaný na velkém plátně. Bude to rozhodně nezapomenutelný zážitek,“ říká Justin Freer, prezident CineConcerts a producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. „Harry je na celém světě synonymem vzrušení a proto věřím, že díky filmovém koncertu s živou hudbou propojenou s filmem si diváci užijí návrat do tohoto magického světa,“ dodává Brady Beaubien z CineConcerts, producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. 

Trailer k Harry Potter a Kámen mudrců in Concert (ENG) https://vimeo.com/240288019

Více informací o sérii filmových koncertů na www.harrypotterinconcert.com.

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum. Kandidáty mohou do soutěže nominovat nakladatelé, veřejné knihovny, redakce deníků a časopisů, rozhlasové a televizní stanice a instituce zabývající se podporou literatury a jejím šířením.

Přihlášená díla je třeba v šesti výtiscích spolu s vyplněnou přihláškou (ke stažení na www.cenajirihoortena.cz) zaslat poštou či osobně doručit na adresu: Sekretariát Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Fügnerovo náměstí 1808/3 Praha 2, 120 00.

Prestižní ocenění se uděluje od roku 1987, od roku 2009 jej organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než třicet let. Vítěze vybírá odborná porota. Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Sára Vybíralová, Anna Cima či Hana Lehečková. Laureátem Ceny Jiřího Ortena se v roce 2023 stal Filip Klega se svou básnickou sbírku Andrstán.

Laureáti Ceny Jiřího Ortena také získají možnost účastnit se zahraničního tvůrčího pobytu, který zprostředkuje České literární centrum.

Kompletní informace o ocenění najdete na www.cenajirihoortena.cz.

Oficiální web: www.cenajirihoortena.cz

PATNÁCTÝ ROČNÍK PRO PATNÁCT OCENĚNÝCH

Zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Jáchym Topol či signatář a mluvčí Charty 77 Jan Litomiský – a spolu s nimi ještě dvanáct dalších osobností převezmou ocenění, které Ústav pro studium totalitních režimů letos předává již popatnácté, nyní opět pod původním označení Cena Václava Bendy. Ceny jsou udělovány osobnostem, které se v minulosti nebály veřejně vystupovat proti režimu, násilí a totalitě, přispěly k poznání soudobých dějin či historickému bádání nebo se zasloužily o mimořádný úspěch na poli zkoumání nedávné historie. Od roku 2009 do roku 2023 tak získalo medaili 190 osobností, letošním ročníkem se číslo navyšuje o 15 statečných. Nejstarší držitelkou ceny byla tehdy žijící, devětadevadesátiletá nizozemská teoložka Hebe Charlotte Kohlbrugge, která ji získala v roce 2013 a letos to bude pouze o rok mladší Libuše Musilová. Bývalá aktivistka a politická vězeňkyně z 50. let 20. století přijede plaketu převzít osobně. Slavnostní ceremoniál se letos uskuteční 16. 1. 2024 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou Jiřího Drahoše, 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR, a Jiřího Oberfalzera, místopředsedy Senátu PČR.  

NOVÉ KNIŽNÍ TITULY

Atraktivnímu edičnímu plánu pro rok 2024 mají vévodit tři ojedinělé tituly, první dva díly Dějiny Státní bezpečnosti (Milan Bárta a kol.), čtyřsvazkoví Popravení z politických důvodů v Československu 1945–1989 (Petr Mallota, ed.), v neposlední řadě pak Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny (Jan Dvořák a kol., ed.). Posledně jmenovaná publikace se dostává na pulty již v lednu a představuje první knižní titul roku 2024. Na sestavení unikátní edice dokumentů přibližující tragédii české menšiny na Sovětské Ukrajině v letech 1937–1938 pracoval kolektiv českých a ukrajinských autorů plných dvanáct let a výsledkem je ucelené dílo podávající svědectví o sovětském státním teroru uplatňovaném proti Čechoslovákům, kteří byli nejčastěji obviňováni z členství v neexistujících nacionalistických kontrarevolučních organizacích,
ve skutečnosti se však „provinili“ pouze svojí národností. Na základě výzkumů prozatím bylo potvrzeno, že sovětský režim zavraždil na území Ukrajiny jen v tomto období více než 660 Čechů.

NÁZEV JAKO PŘEKVAPENÍ? CIRKUS ÚSTR BUDE!  

Ambicí programové koncepce je větší propojení s kulturou a uměním a zcela jistě by neměly chybět ani nadsázka a humor. To ostatně dokládá i název nového diskusního cyklu „CIRKUS ÚSTR“, který připravil Odbor výzkumu a vzdělávání ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Je třeba zdůraznit, že název CIRKUS ÚSTR vyjadřuje nadsázku, nikoli zmatek. Odkazuje totiž na antický „circus“, amfiteátr okrouhlého tvaru, v němž mimo jiné probíhaly gladiátorské zápasy. A zároveň i na kulatý stůl jako symbol rovnosti těch, kteří u něj sedí a diskutují či polemizují. Cílem pak je vnášet do veřejného prostoru témata z dějin 20. století, která lze reflektovat z nových perspektiv. Proto je například lednovým tématem transgenerační trauma, v březnu proběhne debata k paměti a umění ve veřejném prostoru.

NOVÁ LITERÁRNÍ CENA

Na jaře letošního roku bude vyhlášena Literární cena Waltera Sernera, která je určena středoškolským studentům. Jedná se o vůbec o první ocenění, které ÚSTR směřuje do oblasti literární a esejistické tvorby k tématu druhé světové války, holokaustu či soužití Čechů, Němců a Židů ve střední Evropě, problematiku svobody a nesvobody, xenofobie a rasové nenávisti, občanské odvahy, stejně jako evropanství a smíření mezi lidmi a národy. Pojmenována je po Walteru Sernerovi (1889–1942), všestranném literátu, umělci a intelektuálovi, spoluzakladateli dadaismu a oběti holokaustu, rodáku z Karlových Varů, jenž je spojen s Prahou, Vídní, Římem, Berlínem, Paříží, Rigou a dalšími evropskými městy.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

Zajímavá kolokvia a vzdělávací semináře určené pro odbornou i širší veřejnost tvoří významnou část celé programové nabídky. Na podzim loňského roku rezonovala mezinárodní konference Ruský imperialismus a podobně laděný formát bude mít i připravovaná mezinárodní konference k 35. výročí pádu komunismu s názvem (Ne)vyrovnání s komunistickou minulostí v evropské perspektivě. Rozsáhlé mezinárodní kolokvium konané na podzim v prostorách Lichtenštejnského paláce připravuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a zahraničními partnery.

Neméně významná je však i otázka odhalování archivů NKVD/KGB potažmo sovětské státní policie na Ukrajině mezi lety 2014–2024 a tedy další téma pro mezinárodní konferenci, konanou na jaře v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je spoluorganizátorem tohoto evropského setkání.  

V průběhu celého roku ÚSTR uspořádá řadu dalších událostí, například seminář k srpnovým událostem roku 1969, veřejné besedy o autorech lágrové literatury či tradiční letní školu církevních dějin. V plánu je také cyklus přednášek pro veřejnost v jednotlivých regionech.

www.ustrcr.cz
 

Pátou sezónu Dětské galerie Lapidárium otevírá výstava Jana Stolína Ze dne do noci, která ve shodě s jeho uměleckou profilací odkazuje k prostředí, v němž se odehrává a jeho reinterpretaci. Na jedné straně je to místo bývalé klášterní prádelny, tedy technické zázemí produchovnělého prostoru, které vrací spirituální myšlenky a rituály do praktické reality všedního dne. Na straně druhé chce reflektovat fascinující krajinu Broumovska, jež se prostírá do širokého okolí impozantního barokního komplexu. Prostorová site specific instalace pracuje s typickým vizuálním jazykem tohoto autora, kdy jako stavební prvky využívá ready made, tedy už existující průmyslově nebo manuálně vyrobené objekty. V tomto případě například lešenářské trubky, pružné potrubí vzduchotechniky nebo dermoplastické preparáty (vycpaniny). Jeho přístup k „materiálu“ není pouze formální, ale disponuje symbolickým přesahem, takže otevírá nejen otázky na historické zvazbení a vzájemný poměr obou emotivně působivých míst a způsoby jejich prožívání, ale může vést i k racionálním úvahám o tom, čím byla dříve a čím se stala dnes.

Jan Stolín (1966) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Je nejen respektovaným vizuálním umělcem, ale i zkušeným kurátorem. Od roku 1998 působí na Fakultě umění a architektury. V roce 2012 získal docenturu. Od roku 2023 je děkanem a vedoucím katedry umění. V roce 2000 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, o rok později získal Čestné uznání Grand Prix Obce architektů.

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je uvádět děti do světa umění pomocí neobvyklého výstavního formátu. Ten dětem umožňuje poznávat různé formy současného umění, výtvarných technik, vnímat aktuální společenská témata a dále vše rozvíjet pomocí doprovodných vzdělávacích programů, autorských workshopů a prohlídek. Rovněž výstava Jana Stolína přinese návštěvníkům tvořivý doprovodný program v podobě workshopů včetně setkání s autorem. Data konání doprovodných programů najdete na webu kláštera Broumov v kalendáři akcí. Sledujte také náš instagramový účet @lapi_darium.

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje, Města Broumov. Mediálním partnerem je Český rozhlas Hradec Králové a web Naše Broumovsko.  

Adalbert Khan již několik let fotografuje hřbitovy, všude kam přijede. Nezajímá ho smrt, ale inscenace na hrobech, předměty, květiny a fotografie, díky nimž pokračujeme ve vztahu s osobou, která nás opustila. Hroby nevypovídají mnoho o smrti, ale o živých, o našem vztahu k okolí, k lásce, k rodině, ke každodennímu životu, k přírodě, ke všemu, co je pro nás důležité. Hřbitov je místo, kde jsou všem na očích vystaveny naše nejintimnější city, kde je velmi těžké oddělit společenské od osobního. Každý hřbitov tak vypovídá o otázkách, kterými žije jeho společnost.

Výstava nazvaná „Na věčnou památ“, jako náhrobní kámen rozbitý plynutím času navzdory příslibu věčnosti vyrytému do mramoru, je souborem akvarelů a pohyblivých obrazů. Jedná se o jakousi procházku pohřebními zvyklostmi v místech, která Adalbert Khan v posledních letech navštívil.

Vernisáž, určená i pro širokou veřejnost, proběhne 18. 1. 2023 v 17 hodin v Galerii 35 ve Francouzském institutu v Praze.

O autorovi

Adalbert Khan, vlastním jménem Vojtěch Janyška, je mladý český umělec žijící v Paříži. Narodil se v Praze v roce 1985 a v 10 letech se jako syn diplomata přestěhoval do Paříže. Již od dětství se věnoval malování. Řadu let se intenzivně zajímá o Indii, její jazyk i kulturu, které studoval na Univerzitě orientálních studií v Paříži. Je členem kolektivního ateliéru Houloc a pravidelně vystavuje své obrazy ve Francii a v České republice. Věnuje se také filmové režii a nedávno dokončil krátký film "Le seul risque c’est la catastrophe". Hlavní roli zde hraje žena, která estetizuje svůj život až do samého extrému.

ifp.cz

CHEB: Galerie výtvarného umění v Chebu zve na Grand opening v GAVU Cheb ve středu 10. ledna v 17.00, kdy budou zahájeny tyto výstavy:

Pedagogové a posluchači. Akademie výtvarných umění v Praze 1969-1989 (Velká galerie, kurátorka Zuzana Krišková);

Jan Šrámek, Ohrožené druhy. Architektonické dědictví 1958-1989 (Malá galerie, kurátor Ladislav Zikmund-Lender);

Josef Hubáček, Mořský záliv (Cap Ferrat), 1931 (Opus magnum, kurátor Marcel Fišer).

Mezi novinky, kterými Živý Zlín loni obohatil kulturní a společenský život ve městě, patří komunitní kino ko.Kino s odborným úvodem, v němž filmy vybírají sami diváci, projekt Neznámí virtuosové, který pravidelně dává prostor vyniknout špičkovým hudebníkům z regionu nebo například jazzové koncerty výjimečných kapel z celého světa. Velký úspěch měl i první Zámecký ryneček, folklorní festival a slavnosti vína, a převážně rodiny s dětmi si na podzim poprvé užily Strašidelný zámek.  

Jednou z největších akcí Živého Zlína byl multižánrový festival Zlín Žije. „Jedná se o největší komunitní akci ve Zlíně. Ve veřejném prostoru se na pozadí atraktivního mainstreamového programu představilo více než 40 komunit, škol, dobročinných projektů, tvůrců a kreativců. Byla to zároveň největší přehlídka nových i legendárních zlínských hudebních formací a také prorodinných aktivit. Letos bude festival v termínu od 28. do 30. června. Radost jsme měli také ze Dnů otevřených sportovišť, kterých se zapojilo rekordních dvacet,“ připomněla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Nové projekty chystá mladá dynamická organizace i pro tento rok. „Zájem o akce loni ukázal, že jdeme dobrou cestou. Proto budeme dosavadní úspěšné projekty dál rozvíjet, především uměleckými prvky a kvalitou programu. Do kalendáře přidáme pár dalších akcí,“ prozradila Jana Kubáčová. Přibydou například Slavnosti jara, Slavnosti podzimu nebo festival pouličního umění. „Z nejbližších akcí se moc těšíme například na interaktivní výstavu Elišky Podzimkové SOPKA LES PRALES s krásným doprovodným programem v jejím průběhu,“ vyjmenovala Jana Kubáčová. 

Kompletní přehled kulturních akcí najdou návštěvníci na webu Živého Zlína www.kulturazlin.cz, a to nejen akcí živozlínských. Kalendář je pro vkládání pozvánek zdarma k dispozici všem pořadatelům ve Zlíně.

V Jarním Tradináři najdete:

• výklad křesťanských svátků, především velikonočního příběhu od farářky Martiny Viktorie Kopecké
• zvyky, lidové obyčeje, starobylé rituály i současné obřady
• téměř 40 návodů na tvoření (masky, dekorace, kraslice…).
• 80 receptů na tradiční i moderní jarní dobroty, například masopustní koblihy a boží milosti, postní jídla a polévky, božíhodové menu, kynuté jidáše či mazance
• přírodní koloběh a s ním související svátky
• inspiraci k vytváření rodinných i komunitních tradic

Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Oslavujte s námi nové jaro! Po temném a klidném období zimního odpočinku se příroda začíná probouzet. Můžeme si všímat přibývajícího světla, prvních jarních kvítků i ptáčků. Hned po Třech králích začíná veselé masopustní období a už v únoru na Hromnice se pod povrchem chystá semínko k rozpuku. V přírodě se začínají dít věci – něco se musí stát, aby za pár měsíců bylo jaro viditelné a v plné síle.

Jarní svátky spojené s novým počátkem a nadějí, že zase bude lépe, provázejí lidstvo od nepaměti a jsou plné veselých zvyků, radosti a pospolitosti. Vždyť právě teď vznikají zárodky nové úrody a ty je potřeba náležitě posílit – třeba při masopustu. Obnovu a znovuzrození připomínají i nejdůležitější křesťanské svátky, Velikonoce. Proto je v této knize věnováno více pozornosti křesťanskému příběhu Velikonoc od farářky Martiny Viktorie Kopecké.  

Dochovaly se nám zvyky a obyčeje, které opakujeme každý rok zas a znovu. Pečeme koblihy, vynášíme Moranu, nosíme si domů zelené větvičky, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka, pečeme jidášky a mazance.  Víme ale proč? A kdy začíná a končí masopust, jak je to s tím masem? Proč a jak se drží půst? Co si uvařit a upéct na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a na Hod Boží velikonoční? Má smysl chodit na koledu?

Starobylé svátky jsou často propojené s těmi křesťanskými i novodobými, ale všechny nás nakonec vedou zpět k přírodě a obživě i k lidské sounáležitosti. Objevujte společně s námi, co jsme pozapomněli. 

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit. Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

Krása uchovaná v tradicích a v lidové kultuře nás bude vždy inspirovat. S moudrostí našich předků můžeme vnést do našeho života řád a tvořit a žít v souladu s přírodou. Jarní svátky nás vedou k pospolitosti – k trávení důležitého času, s rodinou, přáteli a sousedy, užijte si je společně!

Jarní Tradinář – od ledna do června

Martina Viktorie Kopecká, Martina Boledovičová

Masopust, postní období, Velikonoce, čarodějnice, letnice

V knize najdete: Zvyky a obyčeje – Tvoření a zahrada – Pečení a vaření – Rodina a pospolitost – Rituály a tradice

15. 1. 2024 vydává nakladatelství Smart Press, více na www.smartpress.cz: https://smartpress.cz/obchod/jarni-tradinar-od-ledna-do-cervna/

210x210 mm, pevná vazba, 288 stran, DMOC: 599 Kč

Očekávanou nedělní novinku Smysl pro tumor sledovalo přes 1,27 milionu diváků při podílu na sledovanosti 32,47 %. Zásah se vyšplhal na 1,61 milionu lidí u obrazovek. Dramatický příběh mladého medika se tak stal nejen pořadem nedělního večera, ale také nejvyhledávanějším pořadem celého víkendu. Nadprůměrný zájem zaznamenala ČT u mladých diváků mezi 15 až 24 lety.

Pečte teď! Přesně takový pokyn od moderátorů slyšeli diváci během prvního dílu třetí řady soutěže Peče celá země. Dohromady dvanáct soutěžících se ucházelo nejen o přízeň porotců, ale také o sympatie 1,13 milionu diváků 15+ a dalších 80 tisíc dětí. Jedná se tak o nejsledovanější první díl v porovnání s předchozími dvěma řadami. Oblíbené pekařské klání sledovaly převážně ženy a děti, největší zájem panoval v oblasti severovýchodních a východních Čech.

Páteční televizní premiéru hudebního dramatu Il Boemo si nenechalo ujít 739 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 21,33 % a stalo se tak nejsledovanějším titulem pátečního večera. Film vyprávějící příběh skladatele Josefa Myslivečka vyhledávaly výrazně více ženy, nadprůměrný zájem zaznamenala Česká televize mezi diváky z Prahy a jihovýchodu republiky.

Sobotní dokument na Jedničce věnovaný výrazné osobnosti tuzemské populární hudby Daliborovi Jandovi sledovalo 742 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 20,55 %.

Program ČT1 uvedl v pondělí 8. ledna od 21:25 hodin další premiéru, a sice druhou řadu satirického seriálu Dobré ráno, Brno!

Všechny odvysílané novinky nabízí iVysílání České televize: ceskatelevize.cz/ivysilani