Ústav pro studium totalitních režimů v roce 2024

PATNÁCTÝ ROČNÍK PRO PATNÁCT OCENĚNÝCH

Zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Jáchym Topol či signatář a mluvčí Charty 77 Jan Litomiský – a spolu s nimi ještě dvanáct dalších osobností převezmou ocenění, které Ústav pro studium totalitních režimů letos předává již popatnácté, nyní opět pod původním označení Cena Václava Bendy. Ceny jsou udělovány osobnostem, které se v minulosti nebály veřejně vystupovat proti režimu, násilí a totalitě, přispěly k poznání soudobých dějin či historickému bádání nebo se zasloužily o mimořádný úspěch na poli zkoumání nedávné historie. Od roku 2009 do roku 2023 tak získalo medaili 190 osobností, letošním ročníkem se číslo navyšuje o 15 statečných. Nejstarší držitelkou ceny byla tehdy žijící, devětadevadesátiletá nizozemská teoložka Hebe Charlotte Kohlbrugge, která ji získala v roce 2013 a letos to bude pouze o rok mladší Libuše Musilová. Bývalá aktivistka a politická vězeňkyně z 50. let 20. století přijede plaketu převzít osobně. Slavnostní ceremoniál se letos uskuteční 16. 1. 2024 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou Jiřího Drahoše, 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR, a Jiřího Oberfalzera, místopředsedy Senátu PČR.  

NOVÉ KNIŽNÍ TITULY

Atraktivnímu edičnímu plánu pro rok 2024 mají vévodit tři ojedinělé tituly, první dva díly Dějiny Státní bezpečnosti (Milan Bárta a kol.), čtyřsvazkoví Popravení z politických důvodů v Československu 1945–1989 (Petr Mallota, ed.), v neposlední řadě pak Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny (Jan Dvořák a kol., ed.). Posledně jmenovaná publikace se dostává na pulty již v lednu a představuje první knižní titul roku 2024. Na sestavení unikátní edice dokumentů přibližující tragédii české menšiny na Sovětské Ukrajině v letech 1937–1938 pracoval kolektiv českých a ukrajinských autorů plných dvanáct let a výsledkem je ucelené dílo podávající svědectví o sovětském státním teroru uplatňovaném proti Čechoslovákům, kteří byli nejčastěji obviňováni z členství v neexistujících nacionalistických kontrarevolučních organizacích,
ve skutečnosti se však „provinili“ pouze svojí národností. Na základě výzkumů prozatím bylo potvrzeno, že sovětský režim zavraždil na území Ukrajiny jen v tomto období více než 660 Čechů.

NÁZEV JAKO PŘEKVAPENÍ? CIRKUS ÚSTR BUDE!  

Ambicí programové koncepce je větší propojení s kulturou a uměním a zcela jistě by neměly chybět ani nadsázka a humor. To ostatně dokládá i název nového diskusního cyklu „CIRKUS ÚSTR“, který připravil Odbor výzkumu a vzdělávání ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Je třeba zdůraznit, že název CIRKUS ÚSTR vyjadřuje nadsázku, nikoli zmatek. Odkazuje totiž na antický „circus“, amfiteátr okrouhlého tvaru, v němž mimo jiné probíhaly gladiátorské zápasy. A zároveň i na kulatý stůl jako symbol rovnosti těch, kteří u něj sedí a diskutují či polemizují. Cílem pak je vnášet do veřejného prostoru témata z dějin 20. století, která lze reflektovat z nových perspektiv. Proto je například lednovým tématem transgenerační trauma, v březnu proběhne debata k paměti a umění ve veřejném prostoru.

NOVÁ LITERÁRNÍ CENA

Na jaře letošního roku bude vyhlášena Literární cena Waltera Sernera, která je určena středoškolským studentům. Jedná se o vůbec o první ocenění, které ÚSTR směřuje do oblasti literární a esejistické tvorby k tématu druhé světové války, holokaustu či soužití Čechů, Němců a Židů ve střední Evropě, problematiku svobody a nesvobody, xenofobie a rasové nenávisti, občanské odvahy, stejně jako evropanství a smíření mezi lidmi a národy. Pojmenována je po Walteru Sernerovi (1889–1942), všestranném literátu, umělci a intelektuálovi, spoluzakladateli dadaismu a oběti holokaustu, rodáku z Karlových Varů, jenž je spojen s Prahou, Vídní, Římem, Berlínem, Paříží, Rigou a dalšími evropskými městy.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

Zajímavá kolokvia a vzdělávací semináře určené pro odbornou i širší veřejnost tvoří významnou část celé programové nabídky. Na podzim loňského roku rezonovala mezinárodní konference Ruský imperialismus a podobně laděný formát bude mít i připravovaná mezinárodní konference k 35. výročí pádu komunismu s názvem (Ne)vyrovnání s komunistickou minulostí v evropské perspektivě. Rozsáhlé mezinárodní kolokvium konané na podzim v prostorách Lichtenštejnského paláce připravuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a zahraničními partnery.

Neméně významná je však i otázka odhalování archivů NKVD/KGB potažmo sovětské státní policie na Ukrajině mezi lety 2014–2024 a tedy další téma pro mezinárodní konferenci, konanou na jaře v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je spoluorganizátorem tohoto evropského setkání.  

V průběhu celého roku ÚSTR uspořádá řadu dalších událostí, například seminář k srpnovým událostem roku 1969, veřejné besedy o autorech lágrové literatury či tradiční letní školu církevních dějin. V plánu je také cyklus přednášek pro veřejnost v jednotlivých regionech.

www.ustrcr.cz