PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea profesor Michal Stehlík. Vystřídá dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena.
Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení velkých institucí. Byl také aktivní součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým Návrhem koncepce činnosti na rok 2024-2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.
„Velmi rád bych poděkoval panu řediteli Zdeňku Freislebenovi za jeho vysoce profesionální dlouhodobou práci. Jeho působení v čele Památníku národního písemnictví je bezesporu výraznou etapou v historii památníku a přispělo k rozvoji české kultury. Jsem přesvědčen, že profesor Michal Stehlík na tuto práci úspěšně naváže. Věřím, že díky svým manažerským i intelektuálním dovednostem, ať už z akademického, muzejního či kulturního světa, bude vynikajícím ředitelem této vážené instituce,“ říká ministr kultury Martin Baxa.
Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Díky jeho profesionalitě se dařilo chránit a úspěšně rozvíjet tradici této významné instituce. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku se stala prestižním oceněním, jejíž jméno každým rokem nabývá na významu a věhlasu.
„Muzeum se mi podařilo přivést v plném slova smyslu mezi instituce 21. století, a to po několika desítkách let, kdy nemělo vlastní budovy, expozice ani depozitáře, bylo pouze v nájmech, a dokonce byla ohrožena i jeho samotná existence. Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě spolupracovat i nadále, aby mohly být využity jeho zkušenosti.
Výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 1. 9. 2023 a proběhlo dle interního předpisu Ministerstva kultury. Konala se dvě kola, přičemž v prvním kole museli uchazeči splnit všechny povinné formální náležitosti přihlášky, druhé kolo pak bylo vedeno formou ústních pohovorů před komisí. Komise, jmenovaná ministrem kultury, sestávala ze třinácti členů. Členové komise jednohlasně doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví / Muzea literatury pana profesora Michala Stehlíka.
„Ke své nové roli přistupuji opravdu s nejvyšší pokorou. Památník národního písemnictví prošel v posledních letech několika důležitými změnami. Mým cílem je na ně navázat, a především přispět k využití nesmírně cenného potenciálu, který v této instituci vidím. Těším se na spolupráci s kolegyněmi a kolegy, kteří v památníku působí a věřím, že využiji své zkušenosti z oblasti managementu, literatury, dějin, kultury a veřejného prostoru, které se prolínají celým mým profesním i osobním životem,“ komentuje jmenování Michal Stehlík.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.