Instituce a kulturní zařízení

KARLOVY VARY: Karlovarské muzeum veřejnosti připomene dění pohnutých dní konce roku 1989 projektem nazvaným 1989 - Cesta ke svobodě. Připravovaná výstava na Nové louce zavede návštěvníky do poválečné historie Československa a Karlových Varů. Dějiny totalitního komunistického režimu ukáže společně s vývojem a deformacemi v lokálním rámci města a okolí. Koncepce výstavy chronologicky shrnuje události od padesátých do osmdesátých let minulého století. Největší pozornost věnuje hlavním mezníkům ve vývoji a úpadku komunistického režimu.

Expozice je rozčleněna do tří místností. První z nich představí padesátá a šedesátá léta, druhá pak léta normalizace, jako konfrontaci totalitního systému se vznikající kulturní a posléze politickou opozicí. Tu tvořila Charta 77 a underground. Finální část se věnuje roku 1989 a jeho vyvrcholení v listopadových událostech, které po čtyřiceti letech znamenaly pro občany Československa opětovné získání svobody.

Součástí vernisáže se stane také křest stejnojmenné publikace věnované památce zesnulého karlovarského/hornoblatenského disidenta Jindry Konečného. Kniha se na rozdíl od výstavy zaměřuje především na vlastní dění konce roku 1989 v Karlových Varech. Čtenáře provede revolučním kvasem karlovarských ulic a institucí, představí hlavní osobnosti a události listopadových dní. Text doplní autentické fotografie a dokumenty. Druhou část publikace tvoří rozhovory autora se třemi významnými osobnostmi, které se tehdejšího dění aktivně účastnily.

"Dvacet let uplynulo od revolučních dnů a nutno podotknout, jak zvláštní bylo pozorovat, kterak lidé zapomínají a jejich vzpomínky na dvě dekády vzdálené děje blednou. Na kteroukoli událost pohlížejí tehdejší účastníci rozdílně a interpretují ji odlišně od ostatních. Tak to ostatně při historických předělech bývá; hektičnost a horečnatost vypjatých chvil nabývá vrchu, euforie a emoce převládají. Historická paměť ztrácí jasné kontury, i když se jedná o relativně krátkou časovou distanci."

Vernisáž výstavy "1898 - Cesta ke svobodě", kterou připravilo KMKK, p.o., Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s Muzeem Klingenthal, Muzeem Policie ČR v Praze, knihovnou samizdatové a exilové literatury Libri Prohibiti v Praze a Technickým muzeem v Praze proběhne v neděli 18. listopadu 2009 od 17,00 hodin.

Výstava potrvá do 31. ledna 2010.

Více informací naleznete na: www.kmkk.cz a www.kvmuz.cz

Muzeum Karlovy Vary,

Nová louka 23

Zcela unikátní projekt - digitální databázi sbírkových předmětů zhruba pěti desítek regionálních muzeí, galerií a pamětních síní, připravují na Vysočině. Zahájení projektu za 9,6 miliónů korun s názvem Muzea a galerie na Vysočině on-line se očekává v lednu 2010 s tím, že první výstupy by veřejnost mohla spatřit na přelomu září a října 2012.

"Projekt, který se uchází o podporu ROP Jihovýchod, řeší nedostatečnou prezentaci movitého kulturního dědictví obsaženého ve sbírkotvorných institucích v kraji Vysočina. Návštěvník si bude moci dopředu naplánovat tematickou prohlídku vybraných institucí v kraji, umožní se mu tak přístup k informacím bez časového a prostorového omezení," uvedl k projektu radní kraje Vysočina pro oblast kultury Tomáš Škaryd a doplnil, že digitalizace se v první fázi týká pěti tisíc položek.

Záměrem je prezentovat vytvořenou databázi sbírkových předmětů na internetu prostřednictvím speciální 3D webové aplikace. V rámci projektu se počítá se zakoupením informačních kiosků, s jejich napojením na internet a umístěním ve veřejně přístupných prostorách zapojených institucí. Díky nim se zájemci dostanou do uvedené databáze sbírkových předmětů, ale též na webové stránky turistického portálu Vítejte na Vysočině s dalšími potřebnými informacemi (např. dopravní spojení, otevírací doby, aj.).

"V takovémto rozsahu a formě se jedná o ojedinělý projekt. Digitalizace sbírkového fondu znamená nejenom možnost nových způsobů prezentace sbírkových předmětů, ale rovněž významnou pomoc v případě jejich odcizení, ztráty či zničení. Zároveň usnadňuje popis a katalogizaci sbírkových předmětů. Slouží i jako ochrana originálního sbírkového předmětu, např. při přípravě výstavy, kdy se snižuje nutnost manipulace se samotným sbírkovým předmětem a zmenšuje se tak možnost jeho poškození," vyjmenovala přednosti Alena Prokešová z krajského odboru kultury a památkové péče.

Samotnou digitalizaci předmětů provedou dva zaměstnanci příspěvkových organizací zřizovaných v působnosti odboru kultury a památkové péče krajem Vysočina. Provoz sbírkotvorných institucí, ani pohyb po expozicích nebude při digitalizaci nijak omezen, protože práce proběhnou v prostorách nacházejících se mimo stávající expozice.

HODONÍN(26 tis. obyvatel): Hodonínský Dům kultury je příspěvková organizace města založená v roce 1991. Do její správy spadá budova samotného Domu kultury a kina. Do její kompetence by mělo patřit také bývalé sídlo radnice, v němž Dům kultury zvažuje zřídit tzv. Regionální expozici.

Ve městě sice sídlí Masarykovo muzeum, které se specializuje na osobnost T. G. Masaryka a regionální historii, nenaleznete v něm však také materiály věnované výhradně samotnému Hodonínu, případně prezentaci okolního národopisu. A právě ty by měla pojmout nová regionální expozice. Všechny zmíněné objekty vlastní město.

Dům kultury sídlí v 21 let staré budově, která původně patřila pod Jihomoravskou armaturku jako součást shromažďovacího prostoru pro jihomoravský výbor strany a sloužit měla především jako zařízení pro pořádání konferencí. Vzhledem k tomuto původnímu určení se dnes Dům kultury při pořádání akcí potýká s dispozičními překážkami. Chybí dostatečné zázemí pro účinkující, skladovací prostory pro dekorace, jeviště nemá technický přístup pro zvukovou a divadelní techniku i pro umělce samotné. Budova je značně opotřebená a provoz energeticky velmi náročný, a to zvláště v zimním období. Potřebná by byla co nejbližší rekonstrukce, jejíž projektová dokumentace je již zpracovaná. Díky propadu současné ekonomické situace se ale ředitel Domu kultury Zdeněk Grombiřík obává, že prostředky od města nedostane ani na nutné opravy ani na zajištění provozu budov i kulturních akcí pořádaných mimo svěřené prostory.

V minulém roce činil celkový rozpočet organizace 15 milionů korun, z čehož zhruba polovinu hradil zřizovatel. Ostatní příjmy pocházejí ze vstupného a krátkodobých či dlouhodobých pronájmů prostor. Organizace zaměstnává 25 zaměstnanců a 45 externistů.

Hlavní činností Domu kultury je pořádání kulturních akcí, a to i mimo budovy, které spravuje a slouží jako servisní organizace města v oblasti kultury. Na druhou stranu často vstupuje do spolupráce s hodonínskými neziskovými organizacemi či občanskými sdruženími. Při pořádání kulturních akcí se jim snaží vyjít vstříc a podpořit je zvýhodněním ceny nákladů na provoz této činnosti, například při zapůjčování techniky a prostor. Vedení KD podporuje aktivity, které vznikají ve v občanském sektoru a opírá se o filosofii vzájemného pomoci a spolupráce. K naplňování strategie a cílů přistupuje tato příspěvková organizace neformálně.

Z nabídky je největší zájem o divadla, ale i o koncerty. Oblíbeným žánrem je dechová hudba, jejíž milovníci dokáží zaplnit celý sál. V případě koncertů a divadelních představení pojme zařízení až 750 lidí, plesů se může zúčastnit 800 – 900 lidí. Budova navíc disponuje multifunkčním sálem s výsuvným hledištěm pod balkonem. Jedná se o šikmé hlediště, které bylo zbudováno jako jedno z prvních na našem území. Dnes je tři roky po částečné úpravě a dokáže tak pružně reagovat využívat kapacitu dle předpokládaného zájmu návštěvníků, či dle typu nabízeného pořadu. Sál s tímto vybavením pojme včetně míst k stání až 1200 lidí. Ročně navštíví všechny akce v budově asi 100 tisíc lidí.

Díky této vysoké kapacitě hostí kulturní zařízení pravidelně akce velkých rozměrů. Bienálně se zde koná Mezinárodní soutěž dechových orchestrů, zdomácněl tu i Seriál dechových hudeb. Jednou za dva roky se místo stane dějištěm jedné z největších výstav betlémů ve střední Evropě.

Ze stálých folklorních souborů působí v Domě kultury soubor Dubina, který reprezentuje město, a Místní chasa udržující zdejší folklórní tradice. Již několik let je Hodonín také hostitelem krajských přehlídek amatérského divadla a na seznamu pravidelných akcí se nachází Hodonínská zahrada a Svatovavřinecké slavnosti.

Budova kina prošla v nedávné době četnými úpravami financovanými jak z rozpočtu města, tak z grantů ministerstva kultury. Pokrýt dokázaly digitalizaci, výměnu sedadel a zřízení bezbariérového přístupu. Kino tak naštěstí odolává náporu multiplexů, bez dotace na provoz by se však obejít nedokázalo. Nabídku každé léto zpestřuje promítání na zdejším atletickém stadiónu se zastřešenou tribunou.

Další aktivitou je provoz informačního internetového portálu Hokus, který je zdrojem informací pro novináře a občany města. Je na něm umístěn mimo jiné kulturní kalendář, sestavovaný také na základě informací od pořadatelů. Předchází se tak situacím, kdy by docházelo ke kolizi zajímavých událostí.

Velkolepý záměr na vybudování Vodního království

Nejaktuálnějším projektem se značným přesahem do budoucnosti je svět Vodního království. Jedná se o myšlenku inspirovanou oslavami 780. výročí udělení městských práv Hodonínu královnou Konstancií Uherskou, které proběhly v roce 2008. Právě Vodní království má být pokračováním bohaté historie královského města.

Jedná se o parafrázi Valašského království, jejímž cílem je také rozvíjení a propagace domácího regionu. Vodní království je pohádkovým příběhem, který na sebe nabaluje spoustu zajímavých akcí. Aby toto království získalo své fyzické sídlo, zrodil se nápad zbudování vodní tvrze v bývalém vojenském prostoru na řece Moravě.

V minulých dobách Hodonín vodní tvrz měl. Voda městu přinášela nejen obživu, ale i ochranu. Historie i současnost se však podepsala pod její definitivní ztrátou a nostalgie se stala hnací silou k jejímu obnovení. Replika této tvrze se může stát spojovacím článkem hlavního toku Moravy s jejími přilehlými, odumírajícími a slepými rameny.

V areálu by kromě zázemí království, jehož součástí je královský dvůr, v čele s královnou a jejími dvořany mohl vzniknout přírodní amfiteátr, muzeum vodní plavby a ekocentrum.

Vyhlídková věž zakomponovaná do opevnění tvrze je zamýšlena jako rozhledna, a to nad výškovou úrovní přilehlého Lužního lesa. Laguna umístěná v těsné blízkosti tvrze by měla zajistit zatím chybějící prostor pro parkování lodím plujícím po Baťově kanálu. Nakonec plánovaným areálem vede budoucí cyklostezka, počítá se i s kempem a sportovištěmi.

Město v současnosti vlastní již všechny pozemky a na vybudování světa Vodního království schání peníze. V areálu se už konají Oslavy Vodního království s celodenním programem hlavně pro děti.

Jednu z významných myšlenek projektu tvoří snaha přiblížit v rámci pořádaných akcí zábavnou formou řemeslnou šikovnost a dovednost předků Hodonínska. Mezi partnery se tak objevují například i Střední škola řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou, Střední odborná škola oděvní a SOU ve Strážnici a Integrovaná střední škola v Hodoníně.

Kateřina Vedralová