Instituce a kulturní zařízení

POHOŘELICE: Toto město se 4,5 tisíci obyvateli najdeme 25 kilometrů jižně od krajského města Brna. Včetně dvou městských částí Nová Ves a Smolín jsou Pohořelice součástí mikroregionu Čistá Jihlava, od roku 2003 pak obcí s rozšířenou působností pro okolních 13 obcí.

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již od mladší doby kamenné, první písemná zmínka se datuje rokem 1222.

Pohořelice – byť jako jedno z nejmenších královských měst na Moravě – se mohou pochlubit řadou památek. Mezi ně patří například kostel sv. Jakuba Staršího, což je trojlodní, v jádru gotická stavba, jejíž nejstarší částí zřejmě bude presbytář postavený před rokem 1323.

Pozdně barokní až raně klasicistní budova fary byla postavena kolem roku 1769 za přispění knížete Ditrichštejna a k její historii patří také fakt, že v listopadu 1805 zde strávil noc – kromě velitelů ruských a rakouských armád – i Napoleon, táhnoucí se svou armádou ke Slavkovu.

Lovecký zámeček Leopoldsrube je cennou ukázkou typu loveckých zámků a hodnotnou architektonickou památkou, která prochází rekonstrukcí a v níž dnes najdeme Dům na půl cesty, což je adaptační centrum pro mladé lidi vyšlé z dětských domovů.

Původně barokní Paarův zámeček si po roce 1693 nechala postavit za tzv. Malým dvorem (dnes areál základní školy na ulici Lidické) hraběnka Marie Paarová, dědička části židlochovického panství.

Dominantní je další barokní budova, jedna z nejstarších dochovaných světských staveb ve městě, která dříve sloužila jako hostinec i jako hotel Pfann, s rozsáhlým hospodářským zázemím v podobě stájí a kočárového přístřešku. První záznam o tomto objektu je z roku 1598. V současnosti se částečně opravuje, aby mohl pro stejné účely sloužit i nadále.

Opomenout nelze ani zdejší rozlehlý židovský hřbitov, kde je možné spatřit nejstarší náhrobky pocházející z druhé poloviny 17. století.

Kultura je soustředěna na staré radnici

Takzvanou starou radnici nalezneme v samém centru města. Byla postavena počátkem 20. století v historizujícím duchu jako dvoupodlažní objekt s velmi bohatě zdobenou štukovou fasádou. Díky tomu, že pohořelický městský úřad získal pro své potřeby budovu bývalého výzkumného ústavu, mohlo se toto donedávna správní centrum obce po přestěhování úřadu v roce 2004 změnit v kulturní centrum sjednocující pod svou střechou kulturní sál, obřadní síň, výstavní prostory, restaurace a zázemí pro spolkovou činnost. Své sídlo zde má také nedávno vzniklé Kulturní informační centrum (KIC), které má podobu organizační složky města.

Zdejší sál se štukovou výzdobou prošel během čtyř let zásadní obnovou. V případě potřeby se může rozšířit o předsálí a jeho kapacita čítá 200 až 250 míst. Na pódiu se střídají dovážená představení, první krůčky před diváky tu absolvují děti ze Základní umělecké školy a Ateliéru. Zájemci si mohou vybírat z koncertů, divadelních představení, tanečních zábav, plesů nebo zajít na výstavu. Dá se říci, že každá akce má své příznivce a návštěvníky.

Zázemí na staré radnici našly i pohořelické spolky. Nejvíce místností využívá muzejní spolek založený v roce 2001, který se zabývá historií města i regionu a získává historický či národopisný materiál. Občanům se prezentuje ve třech výstavních sálech. Stálá expozice zahrnuje historické fotografie a pohlednice, dobové hasičské materiály, ale i keramiku, mince atd. Expozici doplňují příležitostné tematické výstavy. V dalších výstavních místnostech představuje své aktivity místní základní škola i občanské sdružení Amis Art, které sdružuje místní umělce – malíře, fotografy. Další občanské sdružení – Divadelní spolek POHoDa má kolem dvacítky členů spíše mladšího věku. Ti se prezentují zejména programem „Mládež v akci“, který je financován z prostředků Evropské unie a probíhá současně v pěti zemích. Dvacetičlenný sbor Mužáků z Pohořelic se účastní řady akcí ve městě, ale i širokém okolí. Taneční kroužek Novoveská štístka při Středisku volného času vznikl v druhé polovině devadesátých let minulého století, nyní má kolem osmdesátky tanečních párů a vystupuje po celém území naší republiky i v zahraničí. Řadu ocenění získal soubor mažoretek při Základní škole v Pohořelicích, jehož historie se začala psát v roce 1996. Výčet aktivit doplňuje Školní žákovský taneční orchestr Junior Band a Dětská cimbálová muzika ZUŠ Pohořelice.

Finanční prostředky na pořádání kulturních akcí se daří získávat i pořádáním prezentačních akcí, školeními atd. Na činnost KIC je vyčleněna jedna pracovnice, které při větších akcích pomáhají další zaměstnanci zdejšího městského úřadu a také brigádníci.

Akce s tradicí

Od roku 2005 pořádá město „Slavnosti města Pohořelice a okolí“. Na této červnové víkendové akci vystupují naši přední profesionální umělci spolu s nejlepšími amatérskými tanečními, divadelními a hudebními soubory z Pohořelic a okolí. Nemalou zásluhu na úspěšném pořádání mají i sponzoři z řad zdejších firem. Folklorní tradici připomíná Hodové zpívání šesti až sedmi mužských a ženských sborů. Letos poprvé proběhne setkávání harmonikářů, na které kromě našich hudebníků přijedou i dva účastníci z Rakouska. Zájem o tuto akci je zejména z řad střední a starší generace a Pohořeličtí by z ní rádi udělali další městskou tradici.

Knihovna a kino jsou pod jednou střechou

Městská knihovna je umístěna v prvním patře budovy kina, postavené v polovině minulého století. Zatímco knihovna, organizační složka města, nabízí přes 22 100 svazků krásné i naučné literatury pro dospělé i děti a 34 titulů časopisů, kino, nacházející se v přízemí, má v současné době omezený provoz – promítá jedenkrát do měsíce. Pohořeličtí filmoví fanoušci proto za filmy jezdí do nedalekých Velkých Němčic nebo do Brna.

Eva Veselá

Mnoho výzkumů provedených v minulosti ve Spojených státech na téma návštěvnost divadel prokázalo, že se jedná především o elitářskou aktivitu, do které se zapojuje jen malé množství mladých Američanů, málo příslušníků jiné než bílé rasy a těch, kteří mají nízké příjmy.

Podle nové studie má šanci tento stav změnit a do divadel přilákat nové diváky program s názvem Volná noc.

Výzkum prokázal, že Volná noc divadla, kterou pořádá TCG (Theatre Communications Group New York), přivádí do divadel netradiční diváky, kteří se poté vracejí.

Zadavatel studie

Studii inicovala skupina pro komunikaci v divadle (TCG), státní servisní organizace pro profesionální nezisková americká divadla, která se snaží posilovat, prosazovat a pečovat o profesionální nezisková divadla v Americe. Iniciativa TCG zahrnuje řadu umělecký, řídících, mezinárodních a advokátních programů. Množství jejích publikací poskytuje zdroj odkazů, názorů a diskusí o divadle a hereckém umění dneška.

Umělecké programy TCG podporují členská divadla a divadelní umělce ročním udělením zhruba 2 milionů dolarů v grantech na podporu rozvoje a nabízejí umělcům programy pro obohacení jejich kariéry. Stejně jako Americké centrum mezinárodního divadelního institutu (ITI) tak činí po celém světě, TCG podporuje mezikulturní výměny a spolupráce. TCG registruje téměř 500 členských divadel.

Co je Volná noc v divadle?

Otázku návštěvnosti považovala americká nezisková divadla dlouhou dobu za jeden z nejtíživějších a nejtrvalejších problémů v této oblasti. Za daných podmínek dnešního ekonomicky nejistého prostředí nemohla být snaha přivést do divadel nové diváky snad nikdy důležitější.

Volná noc divadla byla představena jako pilotní program pro tři města s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o divadelním společenství v zemi a zároveň postupně přilákat nové a netradiční typy diváků. V roce 2008 se programu, který během měsíce října distribuoval divadelní vstupenky zdarma, zúčastnilo 120 měst a 650 divadel.

Provádění výzkumu

Průzkum provedla Shugoll Research, která je jednou z vedoucích společností na poli výzkumu v oblasti umění a zábavního průmyslu ve Spojených státech. Mezi její klienty se řadí mnoho neziskových divadelních či operních společností, sborů, hereckých center a servisních organizací a asociací z celé země.

Společnost vedla online rozhovory s téměř šesti tisíci lidmi, kteří se v roce 2008 programu Volné noci zúčastnili. Tyto rozhovory proběhly v květnu 2009, tedy asi šest měsíců po realizaci Volné noci, aby se mohlo ukázat, zda program motivoval jeho účastníky k dalším návštěvám divadla. Studie potvrzuje, že Volná noc divadla slaví úspěchy ve všestranném rozvíjení amerického divadelního obecenstva.

Nejdůležitější zjištění

Návštěvníci, kteří v rámci programu Volná noc přijali pozvání zdarma navštívit divadelní představení, tvoří různorodější skupinu než typičtí divadelní diváci. Program přitáhl občasné návštěvníky, mladé lidi, méně vzdělané, barevné i ty s nižšími finančními příjmy.

Konkrétně 31 % účastníků Volné noci navštívilo za poslední rok divadlo nejvýše dvakrát, 35 % se nacházelo pod hranicí 35 let, 20 % nemělo dokončenou ani střední školu, 30 % návštěvníků bylo jiné než bílé rasy a 36 % přiznalo nižší příjem než 50 000 dolarů.

Divadla mají šanci získat nové pravidelné návštěvníky, kteří je objeví právě skrze tento program.

Volná noc vytváří zájem o divadlo v budoucnu. Vedle toho, že se rozšíří spektrum diváků,  velká část se jich do divadla vrací - 78 %, z čehož 42 % navštěvovalo  divadlo dříve nepravidelně (0 – 2 krát za poslední rok). Především ale 34 % účastníků uvedlo, že navštěvují divadlo častěji a 84 % z nich tam chodí díky své zkušenosti z Volné noci.

Volná noc v divadle vzbuzuje v pravidelných návštěvnících divadla chuť otevřít se novým zážitkům. Webové stránky programu jim umožnily vyzkoušet něco nového, v podobě návštěvy události nebo společnosti, kterou dosud neviděli, nebo zhlédnutí hry, na kterou by obyčejně nešli. Dva ze tří účastníků (69 %) si zvolilo divadlo, v kterém dosud nebyli, což dokládá schopnost programu zajistit pro zúčastněná divadla nové diváky. Mnozí přiznali, že významnou roli v rozhodování k účasti na Volné noci pro ně hrál fakt, že mohou zkusit něco nového bez obav, že by cena vstupenky neodpovídala kvalitě představení. Uvedli například, že přišli na představení, o kterém neslyšeli, dokud nebylo zadarmo (64 %), mohli vyzkoušet nové divadlo, aniž by se museli obávat ceny (49 %), nebo mohli zhlédnout takový typ představení, který by si obvykle nevybrali (46 %). Malé, přesto významné množství (18 %) přiznalo, že jim Volná noc poprvé po dlouhé době zase umožnila zavítat do divadla.

Vyzkoušením nového divadla během Volné noci se často získá zákazník, který se vrací. Z těch, kteří během Volné noci vyzkoušeli nové divadlo, se jich 34 % poté vrátilo, aby si zakoupili lístky, z čehož 3 % požadovalo abonentní vstupenku. Tato skutečnost opět podtrhuje přínos, jaký pro divadla účast na programu má.

Vstupné zdarma funguje. Některá divadla vznesla námitky, že rozdávání volných vstupenek nemůže motivovat lidi, aby si kupovali lístky v budoucnosti, že v nich tento postup naopak jen pěstuje tendenci k podhodnocování ceny za návštěvu divadla. Průzkum však napovídá, že taková obava je zcela bezpředmětná. Z těch, kteří se po účasti na Volné noci v divadle opět vrátili, jich většina  (40 %) zakoupila vstupenku v plné ceně nebo abonentní lístek (9 %). Zbylá část si zakoupila nějakou formu zlevněného vstupného (51 %), v mnoha případech se jednalo o slevu speciálně určenou dané demografické skupině (jako třeba zlevněné studentské vstupné). Procento prodeje zlevněných vstupenek bylo sice po Volné noci vyšší než u většiny ostatních divadel, průzkum se však odehrával v době, kdy ekonomika zaznamenávala pokles a různé nabídky slev se na trhu rozšiřovaly. Zlevňování přesto zůstává vhodnou strategií jednotlivých divadel napomáhající motivovat k opakované návštěvě.

Z výsledků výzkumu vyplývají strategie pro vytvoření opakovaných obchodních příležitostí. Zatímco cena vstupenky je hlavním důvodem, proč respondenti nechodí do divadla častěji (65 %), jejich návštěvnost je limitována ještě obavami, že utratí své peníze za něco, co se jim nebude líbit (23 %), nedostatkem času (19 %), což má za následek neschopnost se dopředu zavázat k pravidelným návštěvám   (18 %), stejně jako nízkou informovaností o nabízeném programu (16 %). Vedle redukce ceny je další strategií ke zvyšování návštěvnosti také možnost změny data vstupenky v případě časové kolize, tedy něco se zaměřením na hektický životní styl (49 % by chodilo do divadla častěji, pokud by se jim tato možnost nabízela), dále dostupnost informací o aktuální nabídce na jedné centrální webové stránce, tedy možnost dozvědět se dopředu více o uváděných hrách, a tak překonat obavu z toho, že zaplatím za něco, co se mi nebude líbit  (47 %). Dále pokud by mohly zrušené rezervace být prodávány se slevou v den konání představení, což se opět dotýká hektického životního stylu a zábran k závazku docházet pravidelně (34 %) a pokud by se návštěvník mohl dozvědět více o představení, což znovu poukazuje na obavu z utrácení za něco, co se nemusí líbit (28 %).

Překlad ze zprávy TCG (www.tcg.org).

Kateřina Vedralová

Pozn. redakce: Jistě jste se setkali  s tím, že na ulici nabízí firma své zboží zdarma. Je to zřejmě účinný marketinkový nástroj, ale za předpokladu, že produkt je kvalitní.

Druhý ročník soutěže Kamarádka knihovna 2008 má své vítěze. Slavnostní vyhlášení proběhne 3. listopadu od 18.30 v atriu Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Soutěž o nejlepší knihovnu pro děti pořádá ve dvouletých intervalech Svaz knihovníků a informačních pracovníků spolu s generálním partnerem, firmou 3M Česko, pod záštitou Ministerstva kultury ČR a s odbornou garancí Národní knihovny ČR. Patronem soutěže je spisovatel a herec Arnošt Goldflam.

První nositelkou titulu z r. 2006 je Městská knihovna Tišnov. Knihovny jsou hodnoceny podle dvou kritérií. Nejprve udělují knihovnám známky jejich dětští čtenáři – tentokrát je známkovalo 17 000 dětí. A nutno říci, že všechny soutěžící knihovny opět vyšly z tohoto testu výborně. V průměru jejich známka neklesla pod 1-.

V soutěži se však hodnotí také důležité kvalitativní parametry – délka provozní doby pro děti, procento registrovaných dětských čtenářů ze všech dětí v obci, výpůjčky, vybavení počítači připojenými k internetu, kvalita webových stránek, prostředí a vybavení knihovny ad. Do nejužšího výběru se dostalo 11 finalistek, jedna z nich se stane Knihovnou roku 2008 a získá hlavní cenu – box na samoobslužné vracení knih v hodnotě 150 000 Kč od generálního partnera, firmy 3M Česko. Box bude dalším zlepšením knihovnických služeb občanům ve městě, v němž vítězná knihovna působí, jeho vnější podoba bude výzdobou připomínat vítězství knihovny v soutěži a její titul Kamarádka knihovna 2008.

Finalisté soutěže Kamarádka knihovna 2008:

Městská knihovna Dobříš

Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem

Městská knihovna Havířov Knihovna města Hradce Králové

Městská knihovna Kamenice nad Lipou

Městská knihovna Louny

Obecní knihovna Mokrá

Městská knihovna Nová Paka

Městská knihovna Nová Role

Městská knihovna Nová Včelnice

Městská knihovna Sedlčany

Výsledky budou zveřejněny 4. 11. po slavnostním ceremoniálu na webové stránce: www.kamaradkaknihovna.cz. Již nyní jsou zde k dispozici podrobné informace o soutěži, průběh soutěže v r. 2008 i výroky dětí.

KARLOVY VARY/CHEB: K 1. lednu 2007 byla rozhodnutím Karlovarského kraje sloučena muzea v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Z původních třech příspěvkových organizací zřizovaných krajem tak vznikla jedna s názvem Krajské muzeum Karlovarského kraje. Očekávaným efektem měla být úspora finančních prostředků a zlepšení řízení. Sloučení proběhlo nazdory tomu, že jej tehdy kritizovala řada muzejníků.

K 1. lednu 2010 budou v kraji působit opět tři samostatné muzejní subjekty - v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Rozdělení má přinést zvýšení úspěšnosti v podávání žádostí o dotace, zvýšení samostatnosti rozhodování a také snížení administrativy.

Kraj vypíše výběrová řízení na obsazení postů ředitelů všech výše zmíněných tří muzeí.