Instituce a kulturní zařízení

BOHUMÍN: Areál letního kina v Bohumíně zdobí nový prvek. Je jím socha ze dřeva a žuly, kterou tady pod hlavičkou občanského sdružení Maryška od léta do října vytvořili bohumínští výtvarníci - řezbáři. Skulptura vznikala v rámci letošního ročníku městem podpořeného festivalu Léto-kruhy, který probíhal na začátku prázdnin a jehož tématem byly Obrazy duše. Maryška ji darovala městské agentuře K3, která letní kino provozuje.

Přes dva metry vysoká socha je společným dílem Milana Heczka a Romana Widenky, kteří jí pracovně říkají „kukátko“. „Sochu řezbáři vytvořili z větve stromu, který se v areálu letního kina letos v květnu skácel při větrné smršti. Dřevo dubu autoři nápaditě doplnili kamenem, kterým se v tomto případě stala žula. Vznikla tak originální socha, která dává areálu letního kina nový rozměr,“ říká Kamila Smigová, předsedkyně občanského sdružení Maryška s tím, že teď už jen stačí najít soše vhodné jméno. I na tom se už pracuje. „Jde o velmi zajímavé a zdařilé dílo. Už se těším na zahájení nové sezony v květnu příštího roku. Navíc je velmi příjemné vědět, že dřevo, které tvoří spodní základ sochy, v areálu letního kina vyrůstalo,“ uvedl ředitel městské agentury K3 Karel Balcar.

Zakladatelem lionismu byl Melvin Jones, a to v Chicagu v roce 1917, kde dnes má toto hnutí řídící se heslem WE SERVE také své hlavní sídlo. Symbolem se staly dvě lví hlavy kolem modrého terče s velkým písmenem L. Hlavní náplní hnutí je rozvíjení přátelství mezi lidmi různých ras a národů, podpora základních hodnot poctivosti a slušnosti mezi lidmi. K tomu lioni organizuji výměnné pobyty pro mládež po celém světě jak v rodinách, tak i v mezinárodních kempech.

Lionské hnutí je silně zaměřeno i humanitárně. Mimo aktivit jednotlivých klubů jsou soustřeďovány prostředky do společného fondu, ze kterého je každoročně rozdělováno 30 milionů USD jako humanitární pomoc ke zmírnění následků přírodních katastrof po celém světě, ale také na granty v oblasti nestátních humanitárních a zdravotnických organizací.

Hlavni síly jsou soustředěny na potřeby zrakově postižených a i jinak handicapovaných lidí. Ve 180 zemích světa je ve 44 500 klubech více než 1,4 milionu členů.

Pomoc karlovarské knihovně v číslech

U nás byl první lionský klub založen v roce 1990 a postupně tu vznikají další. Jedním z nich je Lions Club Diana Karlovy Vary, což je ženská sekce původně výhradně mužského Lions Clubu. Obě sekce (mužská i ženská) již dva roky finančně podporují aktivity Krajské knihovny Karlovy Vary (KKKV) pro handicapované, zejména nevidomé a neslyšící spoluobčany. V roce 2008 Lions Club své služby pro nevidomé dále rozšířil, když se za částku 30 000 Kč nakoupily zvukové knihy na oddělení pro handicapované a CD přehrávače, které si nevidomí mohou půjčit i domů. V témže roce i Lions Club Diana pomohl rozšířit nabídku služeb pro nevidomé, a to za 10 000 Kč, a v roce následujícím byly nakoupeny další aktuální zvukové knihy. Kromě toho byl dofinancován projekt Aktivity pro handicapované – tlumočení do českého znakového jazyka (ČZJ).

I neslyšící mohou chodit na přednášky

Zajímavé podzimní přednášky na nejrůznější témata mohly být díky podpoře Odboru regionální a národnostní kultury MK ČR a Lions Clubu Diana Karlovy Vary simultánně tlumočeny do ČZJ tak, aby se jich mohli zúčastnit i neslyšící.

Další podrobnosti k tomu sdělila Michaela Němcová z oddělení Public relations karlovarské knihovny: „Novinkou v nabídce služeb pro neslyšící je přepis mluvené řeči, což znamená, že projev přednášejícího je pomocí simultánního přepisu na počítači ihned promítán na projekční plátno a účastníci přednášky si mohou s minimálním prodlením číst to, co lektor říká. Tato varianta tlumočení je vhodná zejména pro ohluchlé, to znamená tu část neslyšících, kteří o sluch přišli během života a není pro ně problém číst souvislý text. Tlumočené akce pro neslyšící se u nás staly již tradicí a jsou financovány z různých zdrojů. V budoucnosti chceme zavést například počítačové kurzy podporované kontem Bariéry, kurzy českého znakového jazyka a samozřejmě se budeme snažit, aby většina přednášek pro veřejnost byla rovněž tlumočena do ČZJ. Výborně se nám spolupracuje s karlovarským klubem Planeta neslyšících pod vedením pana Miroslava Plachého. Jsme opravdu pyšní, že se nám daří začleňovat skupiny s velmi specifickými potřebami do naší knihovny a že postupně odbouráváme jejich nedůvěru, strach a předsudky vůči většinové společnosti. Oni se k nám pak i se svými kamarády rádi vracejí i jako prostí čtenáři. V současné době máme sedmdesát aktivních čtenářů se statusem ZTP (handicapovaní mimo neslyšících a nevidomých), dvanáct aktivních neslyšících čtenářů a 52 aktivních nevidomých čtenářů. Slovem aktivní je míněno, že učinili nejméně jednu výpůjčku z knihovního fondu v tomto roce.“

Nejbližší akcí KKKV je přednáška k Mezinárodnímu roku astronomie nazvaná Za černým sluncem do říše středu a dál na střechu světa. Přednášejí Mgr. Petr Skalák a Petr Horálek. Akce se koná 4. 12. 2009 od 16.30 hodin a stup je – ostatně jako na všechny tyto akce – zdarma.

Veškeré informace o KKKV na http://www.knihovna.kvary.cz/cs/pro-media/,

další podrobnosti na tel: 353 502 804 a 736 514 048 (Michaela Němcová, KVV, odd. Public relations).

Eva Horníčková

PRAHA 6: Způsob likvidace odpadů vznikajících při lidské činnosti vypovídá o kulturní, sociální a technické úrovni dané společnosti. Například většina měst starověkého Řecka i Říma byla vybavena poměrně dokonalou sítí stok, z nichž nejznámější je římská Cloaca maxima. Již v antických dobách probíhaly první pokusy likvidovat centrálně svedenou odpadní vodu metodou přirozeného čištění, která se v současnosti opět začíná uplatňovat.

Raritou v tomto směru byla dnes již více než stoletá čistírna v Praze - Bubenči autora W. H. Lindleyho a stavitele Quido Bělského, která tehdy neměla v Evropě konkurenci ani co se úrovně čištění vody týče. To zde probíhalo třístupňově bez jakýchkoli chemických přísad. (Pouze v době epidemií se přidávalo vápenné mléko a síran hořečnatý.) Roční zkušební provoz zahájil dne 27. 6. 1906 a úřední kolaudace proběhly v květnu a červnu roku 1907. Přestože její kapacitní životnost byla naplánována do třicátých let minulého století, sloužila svému účelu až do roku 1967 a ještě počátkem osmdesátých let fungovaly původní usazovací nádrže na kal.

Tou dobou objevili tento skvost industriální architektury z období průmyslové secese nadšenci, kteří mu chtěli znovu navrátit zašlý lesk, a tak se pustili do vyklízení nánosů říčních naplavenin, jakož i do obnovy strojního vybavení.

Prvotním záměrem bylo postupně zpřístupnit podzemí čistírny a návštěvníky „přímo na místě“ seznamovat s historií pražského stokování a čištění odpadních vod. Renovace stále probíhá a objekt se od roku 1991 postupně zpřístupňuje. Zprvu to bylo jen dvakrát až třikrát do roka při akcích, které tehdy organizoval Klub přátel staré čistírny, až posléze se podařilo rozšířit návštěvní hodiny pro veřejnost, a to o víkendech od dubna do října.

Objekt je od roku 1991 technickou kulturní památkou a ze skupinky nadšenců vznikla v roce 1992 Nadace ekotechnického muzea. Později se transformovala v dnešní obecně prospěšnou společnost Ekotechnické museum, která má tříčlennou správní a dozorčí radu a spolupracuje s více než dvěma desítkami osob.

Ještě že jsou muži hračičkové

Domácí kutilství a pěstování všemožných koníčků je stále výsadou mužů. Opačné pohlaví na jejich záliby sice trochu žehrá, ale na druhé straně, která matka by svému zvídavému potomku odepřela návštěvu pohyblivého sto let starého betléma, nově zprovozněného tradičního vodního mlýna, jízdu historickým vlakem či exkurzi do ojedinělé technické památky. A právě díky mužům-hračičkům a bezpočtu hodin, které své zálibě věnovali, mohou české ratolesti zažívat neopakovatelná dobrodružství.

Klub přátel staré čistírny v Bubenči sdružuje asi dvacet lidí se zájmem o historii, parní stroje, kanalizaci a o historickou techniku vůbec. Jejich různorodé profese jsou spíše technického zaměření, věkový průměr je 33 let a pro všechny bez výjimky je čistírna pouze koníčkem. Šest z nich vás i během příští sezony bude provázet při vašich výpravách do podzemního království postaveného z třikrát pálených cihel z jemně plavené hlíny. Projdete se nimi podzemním labyrintem schodišť, chodeb, průchodů a vodních můstků. Uchvátí vás šest metrů hluboký a devadesát metrů dlouhý rezervoár s průzračně čistou vodou (a takových „bazénů“ má bubenečská čistička dokonce deset), který by se s celkovým objemem 1200 m³ vody mohl srovnávat s velkými rekreačními bazény. Jen s tím rozdílem, že ani v létě teplota vody nepřesáhne osm stupňů celsia.

Ale s představou nadcházejících plískanic se raději zmíním o zcela jiné části čističky – o kotelně, jíž dominují dva plamencové parní kotle. Odtud je vedena pára nahoru do ocelového srdce čistírny – strojovny. Zdejší a dodnes funkční čerpací soustrojí vyrobila v roce 1903 firma Breitfeld & Daněk. Nablýskané stroje jsou přímo uměleckými díly. Všechny jejich součástky jsou vytvarovány tak, aby lahodily oku. Sloužily až do konce dvacátých let minulého století, kdy zde proběhla elektrifikace, ale například při letošním „Zamykání kanálů Staré čistírny“ je kvalifikovaní strojníci uvedli na čas opět do chodu. Za pleskání řemenic, syčení páry a tlumeného předení strojů zde dokonce vystoupilo dívčí Trio MUSES (soprán, violoncello, housle). Místo je to pro takovou produkci vskutku netradiční, ale před nápadem spojit tyto dva naprosté protiklady je nutno smeknout.

Tiskového mluvčího obecně prospěšné společnosti Ekotechnické museum, Ing. Tomáše Nováka, jsem při příležitosti uzavírání sezony poprosila o další informace.

Kolik zájemců k vám odhadem o víkendu zavítá?

Návštěvnost Staré čistírny se mění v průběhu muzejní sezony a s ohledem na akce, které zde probíhají. Řádově jde o desítky až stovky osob. Na letošní „Zamykání kanálů“ přišlo více než 700 návštěvníků.

Co se v čistírně odehrává mimo sezonu?

Ani v období mimo muzejní sezonu se areál před návštěvníky úplně neuzavírá. V muzeu probíhají individuálně dohodnuté prohlídky, zejména pro školy. Dále se plánují a připravují akce na novou sezonu a probíhají rekonstrukce, které nejsou možné v běžném provozu uskutečnit.

Jaká je finanční situace společnosti?

Objekt čistírny v Bubenči je v majetku hlavního města Prahy a Ekotechnické museum, o.p.s., jej na základě smlouvy o nájmu spravuje. Provoz není financován z rozpočtu hl. m. Prahy ani z jiných veřejných zdrojů a většinu prostředků si muzeum získává vlastní činností. Kromě prohlídek a exkurzí do podzemí provozní budovy společnost prostory také pronajímá pro nejrůznější firemní a společenské akce, výstavy, natáčení, a dokonce i pro svatební hostiny. Další aktivitou jsou servisní a poradenské služby v oblasti historických, zejména parních strojů.

Využili jste nějaké granty?

V tuto chvíli žádné granty nečerpáme.

Jak vás podporuje MČ Praha 6?

Praha 6 věnovala cenu výherci soutěže parních stříkaček v rámci akce „Parou proti ohni“. Akce úspěšně proběhla letos v létě.

*

Muzeum má otevřeno od 25. dubna do 25. října, vždy v sobotu a v neděli. Prohlídky začínají v 10.30, 12.30, 14.30 a v 16.00 hodin.

Mimo tuto dobu je prohlídka možná pouze pro skupiny na základě předchozí objednávky.

Minimální počet osob ve skupině je deset.

Vstupné: dospělí 100 Kč, studenti a důchodci 50 Kč, rodina 200 Kč.

Více informací a objednávky na tel. čísle +420 777 170 636, info@stara-cistirna.cz

a na www.stara-cistirna.cz.

Eva Horníčková