Instituce a kulturní zařízení

PRAHA 15: Hned na začátku musím čtenáře upozornit, že jde o velmi dlouhé čtení. Text ovšem podrobně mapuje zárodky kulturních center v minulosti, ale i dnešní stav v Městské části Praha 15, která  vznikla v roce 1994 spojením katastrálních území Horní Měcholupy a Hostivař. Dnes má toto správní území bezmála 30 tisíc obyvatel.

Text koresponduje s lesčím, co již bylo k problematice kulturních domů řečeno, ať už o prostorách, dění či lidském faktoru (hasiči, Sokolové, spolky atd.).

Po druhé světové válce devastovaly spolkový život režimy, v současnosti je to televize a hektický životní styl. Ale i v textu níže najdete zmínku o tom, že (možná pomalu, ale přece) zažíváme renesanci spolkových činností.

V našem seriálu o kulturních domech a centrech mapujeme prostory, ale s kulturním hemžením je možné se potkat na nejrůznějších místech, ať už jsou to školy, kluby, lodě, fabriky, stadiony a jiné venkovní prostory či  soukromé byty. Podobně je tomu na Praze 15, kde jako výstavní prostor slouží také chodba radnice. "Patnáctka" je navíc dopravně velmi dobře spojená s vnitřní Prahou, takže její občané mají kromě lokální nabídky, ještě mnoho dalších možností vyrazit za kulturou "do města".

Ačkoliv obvykle texty krátíme, tento zveřejňujeme jen s minimálními úpravami pro jeho systematické uspořádání a ucelenou historickou hodnotu. Poskytla nám jej Marie Zdeňková, asistentka  zastupitelstva, ale také kronikářka a autorka několika publikací o Praze 15.

Děkujeme.

Horní Měcholupy

Historie:

Hostinec a Kulturní sál „U Nykodýmů“ (nyní parkoviště u obchodu Varta – v roce 1984 bylo čp. 12, na rohu bývalých ulic Uhříněveské, Petrovické a Hostivařské, zbořeno)

V obejktu byl první hostinec ve vsi, zvaný U Nykodýmů a po nástavbě, snad v 30. letech minulého století, získal v prvním patře i společenský sál. Dům je zachycen již na Indikační skizze Stabilního katastru z roku 1841 a podle nízkého čp. lze usuzovat, že na místě stála chalupa již v roce 1770, kdy došlo k prvnímu číslování objektů. Z roku 1862 pochází zápis o „koupi hostince bez polí“ Janem Nykodýmem.

Dne 2. prosince 1898 zde proběhla ustavující valná hromada vznikajícího Sboru dobrovolných hasičů Horní Měcholupy, kteří zde následně měli spolkovou místnost, odehrávaly se zde schůze a každoroční slavné hasičské plesy s tím, že první se konal 28. ledna 1900. Později se v sále konaly i pouťové (kolem 27. června) a posvícenské (28. října) a další taneční zábavy.

Mezi zakládajícími členy SDH nechyběl samozřejmě ani hostinský Jan Nykodým. Od roku 1907 si zde hasiči pořídili vlastní knihovnu. V únoru 1931 byla na hostinci umístěna i tabulka sboru. Při velkých oslavách hostil objekt často velké množství lidí, např. při 40. výročí sboru po divadelním představení následovala taneční zábava, nebo v květnu 1958 uspořádal U Nykodýmů kronikář sboru velkou výstavu k 60. výročí, která byla první svého druhu z okolí. Po hasičích následoval v roce 1903 vznik Dělnického podpůrného a vzdělávacího spolku Pokrok, 1918 vznik tělocvičné jednoty Sokol, 1932 tu byl založen fotbalový klub a 9. prosince 1933 na slavnostním koncertě v hostinci U Nykodýmů vznikl Okrašlovací spolek.

V podstatě veškerý kulturní život obce se minimálně do roku 1933, kdy vznikl druhý sál U Hervertů, odehrával U Nykodýmů.

V 30. letech zde vznikl Ochotnický divadelní spolek Karel Havlíček Borovský, který vystupoval v sále, případně v zahradě nedalekého velkostatku a v okolních obcích. Poslední dochovaný plakát na Klicperovu hru Zlý jelen zve do sálu U Nykodýmů v listopadu 1950. O dva roky později skončila působnost hornoměcholupského divadelního spolku K. H. Borovský úplně. V letech 1979 – 1984 sloužil objekt také jako místní národní výbor. (Z důvodu výstavby panelového sídliště Horní Měcholupy došlo k demolici desítek domů kolem návsi, včetně domu U Nykodýmů).

Současnost:

Hostinec a Kulturní sál U Hervertů – nyní Restaurace U Čouků.

Druhý objekt restaurace s kulturním sálem byl postaven za pouhý rok a čtvrt a dne 1. 5. 1934 slavnostně otevřen v Uhříněveské, nyní Holoubkovské ulici čp. 72, panem Antonínem Hervertem. A protože byl p. Hervert v letech 1931 – 1944 současně i starostou obce, sloužil objekt kromě bydlení majitele i jako radnice a místní knihovna současně. Ještě v červnu 1945 zde proběhlo ustavení místního národního výboru, který se až v roce 1946 přestěhoval do jiného objektu. V říjnu 1937 vznikl v těchto prostorách vlastenecko-podpůrný spolek Obec baráčníků. Spolek zřídil také divadelní odbor, který na velkém podiu v sále nebo na přilehlé zahradě, sehrál mnoho divadelních her.

Mezi oblíbené taneční zábavy U Hervertů, v období první republiky, patřily tzv. Zástěrkové, které pořádala Obec Baráčníků. Její členové v krojích zahajovali taneční zábavu Besedou, kterou si sami nacvičili. Každá žena přinesla vlastnoručně vyšívanou zástěru, jejichž dražba bývala zlatým hřebem večera. Občas to prý manžele stálo dost peněz. Poslední zástěrková zábava se konala v roce 1948.

Dále zde působil Dělnický divadelní spolek a mnoho let byl sál útočištěm i pro Místní sdružení chovatelů hospodářského zvířectva. V roce 1951 se asi na 4 roky v celém objektu zabydleli vojáci a důstojníci (cca 200 lidí), kteří stavěli protiletadlový bunkr Na Kozinci. Zabrali sál i celý dům a majitelé se museli na tu dobu nastěhovat k jiným lidem ve vsi. Po válce ustávala spolková činnost. Baráčníci zde ještě v roce 1963 oslavili 25. výročí trvání a 17. ledna 1966 uspořádali společně se zahrádkáři ples.

V současnosti je sál opět využíván na taneční odpoledne a slavnostní setkávání Klubu důchodců a SDH Horní Měcholupy zde např. v listopadu 2008 oslavil 110 let svého trvání. Restaurace se sálem je v soukromém vlastnictví vnuka p. Herverta a po něm je dnes pojmenována U Čouků.

Kulturní centrum Varta (Boloňská čp. 310)

Historie původního dvora, který stál na stejném místě jako stojí administrativní budova a přilehlý sál s restaurací, sahá do poloviny 14. století. Původně zde sídlili vladykové z Měcholup a postupně dvůr střídal majitele. Roku 1880 celou usedlost koupil krajský hejtman baron Ludvík Malovec z Hradce Králové, který významně budovu přestavěl a vnější novogotická podoba vytvářela dojem zámečku.

Po roce 1945 byl velkostatek znárodněn, správu převzala organizace Státní statek a objekt značně zpustl. Od roku 1978 procházely Horní Měcholupy velkou proměnou. Kvůli výstavbě nového sídliště byly demolovány desítky domů a domků, ušetřena nezůstala ani náves. Z původního dvora zůstala zachovaná čtvercová budova ukončená cimbuřím, a k ní se přistavoval sál budoucího kulturního střediska Varta. Nakonec odpovědní rozhodli, že se zboří i tento objekt. Na jeho místě v letech 1984 – 1988 vyrostla administrativní budova, ve které od dubna 1989 do června 1993 působila část Místního úřadu MČ Praha – Horní Měcholupy. Následně sloužila pro kurzy a zájmové kroužky, především hudební. Kulturní dům Varta se otevřel v roce 1988. V březnu 1997 byla Varta převedena z majetku MČ Praha 10 do majetku MČ Praha 15.

Od 1. 7. 2000 procházel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí ve třech etapách, včetně výměny oken, zateplení objektu a nové fasády za 7,5 mil. Kč, z toho 2 mil. Kč přispělo účelovou dotací hlavní město Praha.

Sál pro cca 150 lidí a restaurace s kapacitou cca 60 hostů se slavnostně otevřely 17. 1. 2001 a poslední etapa rekonstrukce skončila v roce 2002. Sál je využíván k pořádání koncertů, divadelních představení, zábav a plesů, k různým komerčním akcím, ale probíhají zde také zasedání zastupitelstva.

Kulturní centrum Varta má v nájmu soukromá osoba, která provozuje restauraci a zajišťuje kulturní náplň sálu.

Hostivař

Historie:

Hostinec a sál Na Kovárně (Kozinova ul. čp. 26, zbořeno) Toto společenské centrum patřilo k nejstarším v Hostivaři. Dům je poprvé zmíněn roku 1567 v pozemkové knize, kdy usedlost zdědil či koupil Jan Kovář. V roce 1626 je doloženo, že se jedná o „chalupu slove na kovárně, krčmu vejsadní“. V roce 1713 je majitelem Jiří Šulc kovář, v roce 1790 se uvádí, že jde o „stavení velké i malé, špejchárek i sklep, též stodola, vše tuze sešlý za 130 zl.“. Nejprve krčma a později hostinec či restaurace sloužila svému účelu po celá staletí až do demolice objektu. Spolkovou místnost zde mívali jak dobrovolní hasiči (později U Červených a pak Na Budíně), tak Spolek vojenských vysloužilců v Hostivaři a okolí, Spolek pěstitelů drobného hospodářského zvířectva a přátel přírody a další. Hrálo se zde divadlo, sál byl využíván na plesy a zábavy, na spolkové slavnosti a valné hromady. V 19. století, ještě před výstavbou radnice, zde zasedala obecní rada. V roce 1967 se historický hostinec objevil ve filmu Jiřího Menzela Rozmarné léto. Deset let na to se začala výstavba sídliště Košík. Mezi lety 1977 až 1982 vyrostlo přes 1600 nových bytů a z důvodu výstavby základní školy, došlo v těchto letech k demolici celé západní strany Kozinovy ulice, na jejímž konci u Botiče hostinec stával.

Hostinec a sál Na Budíně (U města Budína) (dříve Selská, nyní ulice K Horkám čp. 13, zbořeno) Kolem roku 1697 vystavěl chalupu čp. 13 Daniel Jozífek. Od roku 1751 je uváděno, že se v ní nachází masný krám a pivní šenk, přičemž jako řezník je její majitel Daniel Jozífek uveden už roku 1713. Hostinec s velkým sálem v prvním patře, byl v 19. století a první polovině 20. století hojně využíván především na spolkovou činnost, lidové veselice, jubilejní slavnosti, koncertní a taneční zábavy, ale i valné hromady a sportovní exhibiční vystoupení. Kromě Čtenářské besedy zde měli své působiště např. dobrovolní hasiči, Klub národně socialistické mládeže Havlíček (třetí spolek v Hostivaři založený 1906), Vzdělávací a podpůrný spolek Svornost a další až po Akční výbor občanstva Hostivaře, Zahradního města, Na Padesátým, Strašnic a přilehlých kolonií pro spojení elektrickou drahou s vnitřním městem. Odehrávala se zde většina významných slavností, zakončených tanečními zábavami. A ještě po válce se sem chodilo tzv. do tanečních. Dům byl zbořen v 80. letech minulého století.

Hostinec a sál U Pešautů, U Červených, U Šoušů nebo U Slezáků – Lidové divadlo dnes Billiard Club Sogaard (v Selské ul. čp. 114) Pravděpodobně původně stodola od čp. 22 (chalupa zapsána již v r. 1567 v pozemkové knize) byla v polovině 19. století přestavěna na hospodu s prostorným sálem. Hostinec s velkým sálem býval obdobně dějištěm mnoha významných událostí, stejně jaké Budín. Spolkovou místnost zde měla Vzdělávací a podpůrná beseda Barák a SDH Hostivař. V její více jak stoleté existenci se vystřídalo několik držitelů a hostinských, podle nichž postupně získávala jméno. Kromě hojně navštěvované spolkové místnosti a restaurace s letní zahradou, se v sále hrálo ochotnické divadlo (převážně Baráčníci) a vystupovaly zde i pojízdné tzv. kočovné divadelní soubory. Jedním z prvních hostivařských spolků, který U Červených pořádal divadelní představení, plesy, zábavy, ale i přednášky a hudební večírky byl Sbor dobrovolných hasičů v Hostivaři, který vznikl v roce 1874, jako Hasičsko-sokolská jednota.

Malé divadlo – sál a kulturní dům – centrum Hostivaře (dnes Norma, ul. Hornoměcholupská čp. 289, zrušeno)

Malé divadlo působilo již v 30. a 40. letech a hrálo v hostinci Na Kovárně (na dnešním Kozinově nám.). O téměř profesionální úrovni tohoto ochotnického souboru svědčí i několikerá účast na Jiráskově Hronovu. Drdovým dramatem Městečko na dlani dosáhl vrcholového umístění. Každé představení se několikrát opakovalo a nenašlo se prázdné sedadlo.

Asi v roce 1948 se Malé divadlo přestěhovalo do budovy na Hornoměcholupské ulici (dnes Norma). Tuto budovu postavil stavitel Ing. Arch. Bauer v Mostě a po válce asi hned v roce 1945 ji rozebral a nechal převézt do Hostivaře, kam se sám nastěhoval. Pamětníci pamatují, jak se z těchto částí postavil Kulturní dům, kde byl sál asi o 400 místech. V této budově se v 50. a 60. letech kromě divadelních představení konaly i plesy a zábavy. Koncem 60. let (1967 – 8) byl kulturní dům zrušen a upraven na kancelářské prostory nejprve podniku Vydavatelství úřadu pro normalizaci a měření, později přejmenován na Institut pro vydávání norem, který zde sídlí dodnes.

Současnost:

Švehlova sokolovna (U Branek čp. 674)

Základní kámen byl položen 28. října 1931 a 15. května 1932 se budova s tělocvičnou, velkým divadelním sálem a zázemím pro občerstvení, slavnostně otevřela. Moderní funkcionalistický objekt architekta Ladislava Machoně sloužil jako tělovýchovné, ale i společensko-kulturní centrum Hostivaře. Členové Sokola zde hráli divadlo (cca 50 titulů her, operet i oper), probíhaly zde koncerty, bohaté plesy a Šibřinky. Později (60. až 80. léta) divadelní sál sloužil jako kino.

Po roce 1989 v sále  trénovali již jen zápasníci. Po roce 1995 došlo ke znovuobnovování dřívějších tradic. Nejprve vzniklo loutkové divadélko Frydolín, kolem kterého se sešla výborná parta lidí, které se podařilo rozpohybovat dění kolem Švehlovy sokolovny. Dnes prošel interiér i exteriér budovy rozsáhlými rekonstrukcemi – lépe řečeno, byla obnovena původní architektura a zrušeny následné vestavby a přístavby.

Nyní budova opět slouží původnímu záměru a po rekonstrukci sálu a obnovení pódia je sál využíván na společenské akce, divadelní představení, koncerty, přednášky, výstavy apod. Sál pojme cca 200 diváků. Dále je v objektu Galerie V Chodbě, kde každý měsíc již asi 5 let probíhají výstavy fotografií a obrazů. Objekt, který patří Obci sokolské, je především určen sportovnímu vyžití, ale kromě uvedených kulturně-společenských akcí zde působí ještě mateřské centrum Frydolínek a loutkové divadlo Frydolín.