Cestovní ruch

Absolventi vystoupí pod vedením proslulé holandské pěvkyně a světově uznávané lektorky zpěvu Margreet Honig a naší přední sopranistky Simony Houda Šaturové, která se vůbec poprvé ve své kariéře zhostí role lektorky. 8. ročník Interpretačních kurzů v Litni pořádá nezisková organizace Zámek Liteň v rámci Festivalu Jarmily Novotné.

„Velmi si vážíme toho, že letošní kurzy svou návštěvou poctí právě paní Honig. Ta bude pracovat společně se svou studentkou, naší vynikající sopranistkou Simonou Houda Šaturovou, která dodnes za Margreet Honig do Holandska jezdí. Myslíme, že se nám opět podařilo skloubit skvělý, vysoce profesionální lektorský tandem a letošní studenti jistě ocení možnost pracovat pod vedením těchto úžasných dam. Právě paní Honig je autorkou knihy Skutečný zpěv, již jsme vydali v roce 2019 a která všem, kdo se věnují opernímu zpěvu, slouží jako nenahraditelná pomůcka,“ vysvětluje ředitelka neziskové organizace Zámek Liteň a Festivalu Jarmily Novotné Ivana Leidlová.

8. ročník Interpretačních kurzů v Litni se uskuteční v termínu od 14. do 18. června a bude zaměřen zejména na repertoár W. A. Mozarta. Liteňské kurzy si za roky své existence získaly svou prestiž a jsou jedny z nejvyhledávanějších jak mezi studenty operního zpěvu, tak mezi renomovanými profesionály, kteří na nich participují v roli lektorů. Mnozí z nich se do Litně opakovaně vracejí. Kurzy v předešlých ročnících vedly osobnosti jako Dagmar Pecková, Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Markéta Cukrová nebo Martina Janková.

Vstupenky na Závěrečný koncert interpretačních kurzů v Litni je možné rezervovat a zakoupit na adrese michaela.tuckova@zamekliten.cz, případně na tel. 724 880 826. Cena je obvyklých 300 Kč. Koncert začíná v 18 hodin. V případě nutnosti zrušení koncertu pořadatelé vrátí vstupné.

Video pozvánka Simony Houda Šaturové: https://fb.watch/5QvooUVeDs/

Stěžejní aktivitou jubilejního 10. ročníku Festivalu Jarmily Novotné, stejně jako 10. výročí založení neziskové organizace Zámek Liteň se však stane 28. srpna výjimečný open air koncert RUSALKA V PARKU. Půjde o koncertní provedení nejznámějších částí opery Rusalka, jež přivede na pódium v zámeckém parku v Litni významné české interprety. Protagonistkou a představitelkou Rusalky bude vysoce žádaná sopranistka Kateřina Kněžíková, po jejímž boku vystoupí přední pěvci, tenorista Richard Samek v roli Prince, basista Jan Martiník jako Vodník, Jana Kurucová v roli Cizí kněžny a Ježibaby a dále vybrané absolventky Interpretačních kurzů v Litni v rolích Žínek. Pěvce doprovodí vynikající Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Roberta Jindry. O originální režijní pojetí s multimediální produkcí se postarají bratři Cabani. Rozměrná scéna bude překypovat hudbou, zpěvem a tancem. Umělecký dojem podpoří kreace tanečníků na různých místech parku. Ty divákům neuniknou díky velkoplošné projekci.

Více informací na www.zamekliten.cz, www.facebook.com/FestivalJarmilyNovotne a na https://www.instagram.com/zamek_liten/.

Místní kultura je mediálním partnerem akce.

Konceptuální umělec Richard Loskot, trojnásobný finalista prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého, rád oživuje a mění prostory a vytváří v nich nové situace. Často k tomu využívá moderní technologie, díky nimž „reálnost“ situace převádí do téměř absurdní polohy. Notnou dávku nadsázky uplatnil i ve své intervenci na Anglickém nábřeží v Plzni. „Vytvořil jsem »lavičku«, která vychází z proporcí a primitivního designu reklamních laviček. Lež těchto laviček demaskuje tím, že je vůči nim pětinásobně zvětšena. Je tak umocněna skutečnost, že tyto lavičky nejsou primárně určeny k sezení, ale fungují jako reklamní nosiče. Snad na jejich pravou povahu tato dočasná instalace upozorní a pomůže tak odstranit vizuální smog z ulic,” prozradil Richard Loskot. Změnou měřítka všedního objektu a jeho umístěním do nových souvislostí Loskot nezapřel dva roky studia na mnichovské akademii v ateliéru sochařky Magdaleny Jetelové, jejíž monumentální dřevěná židle dominuje nábřeží Vltavy u pražského Muzea Kampa. Plzeňská lavička je šest metrů dlouhá, tři metry široká a přes čtyři metry vysoká.

Opěradlo lavičky Loskot opatřil nápisem „Toto není lavička.“ Inspiroval se dílem belgického surrealistického malíře René Magritta Zrada obrazů. Jeden z nejdiskutovanějších obrazů moderního malířství z roku 1929 znázorňuje dýmku, pod kterou je francouzsky napsáno „Toto není dýmka.“ Stejně tak obří lavička klame rozporem mezi tím, co kolemjdoucí vidí, a čím lavička skutečně je. „Reklamní lavičky jsou jednou z nejbolestnějších nemocí českých měst. V Plzni jsou ve velkém počtu přemnoženy, shlukují se do podivných stád a napájí se na roztodivných místech. Rozhodně vás neláká se na ně posadit, zato je na ně schválně co nejlépe vidět. Svá nejlepší léta v městské prérii už mají za sebou a je to na jejich stavu znát. Město z nich nemá nic, jen domněle ušetřené prostředky za pořízení normální městské lavičky. Takhle ale městský mobiliář ve 21. století vypadat nemá. Zájem majitelů je pást tohle stádo do posledního dechu, do poslední koruny. Obří lavička je jejich zdánlivým pomníkem a snad i začátkem konce,” uvedl Václav Cinádr z iniciativy Vizuální smog v Plzni.

„Doufáme, že dílo Richarda Loskota upoutá zájem širší veřejnosti o vizuální kulturu veřejného prostoru v Plzni. Přáli bychom si, aby se vedla společenská debata o kvalitě a míře reklamy a o počtu a umístění reklamních nosičů,“ řekl Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor.

Richard Loskot

Vystudoval vizuální komunikaci na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde v současné době vede jeden z ateliérů. Dva roky studoval také na Akademie der Bildenen Künste v Mnichově v ateliéru Magdaleny Jetelové. Pravidelně prezentuje svou práci na samostatných výstavách zejména v Česku a na Slovensku, mj. v Národní galerii v Praze, Domu umění města Brna či Galerii hl. m. Prahy, a také na skupinových výstavách u nás i v zahraničí. V roce 2007 zvítězil v soutěži Exit, v letech 2012, 2014 a 2017 byl finalistou prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Obdobného úspěchu dosáhl v roce 2013 v rámci ceny Blumm Prize v Bruselu.

https://plzne.cz/

Obsah periodika tvoří tradičně řada zajímavých článků ze slováckého regionu, jemuž se časopis již několik desetiletí věnuje. Jde třeba o text mapující činnost agenta nacistické rozvědky Abwehr Paula Fidrmuce z Břeclavi. A hned vedle je jiný text vysvětlující původ dosud tak trochu tajemného reliéfu stromu na průčelí obřadní síně břeclavského židovského hřbitova. Málokdo ví, že až ve vzdáleném Veselí nad Moravou zemřel na následky zranění jeden z hrdinů bitvy u Slavkova v roce 1805, ruský generál Alexandr Alexandrovič Essen. Nechybí bohužel ani nekrolog jediného horňáckého vyšívače krojů Antonína Vrby st. z Velké nad Veličkou. Dozvíte se, proč došlo v 15. století k přeměně Hodonína z královského města v město poddanské. Časopis nabízí také připomínku 100 let trvání uherskohradišťské veřejné knihovny. Inspirativní je i článek k 85. výročí vzniku kdysi velice známého družstva Slovač, jež dnes už bohužel neexistuje. Takřka detektivní pátrání slibuje nadpis jiného příspěvku – Kdo byl muž z hrobu č. 23 v mušovském kostele sv. Leonarda? Psáno je také o již zaniklém svatebním zvyku z Podluží zvaném Uchýtání bran. Místo se ale našlo i pro rozsáhlou stať popisující způsoby uchovávání potravin na Uherskohradišťsku v minulosti. Tradiční seriál o výrobcích krojů na Slovácku zavede tentokrát čtenáře za paní Ludmilou Strakovou do Kunovic. Dozvíte se rovněž něco o dětském folklorním souboru Světlovánek, fungujícím v Bojkovicích. A také že letos uplynulo 150 let od narození kněze a v první polovině minulého století velmi známého spisovatele Josefa Blažka Pavlovického.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Úly, kraslice, chléb, brambory, sýry, med, marmelády a kompoty, bylinkové výrobky, ale i chilli omáčky a dekorace z přírodních materiálů se ucházely o ochrannou známku JESENÍKY originální produkt^®.

„Tradice musí být to, co žije,“ uvedla v průběhu diskuze nad výrobky etnografka a členka certifikační komise značky JESENÍKY originální produkt® Mária Kudelová. Ta posuzuje i jesenické služby a zážitky, které mají zájem o regionální ochrannou známku. Minulý týden se tak podařilo rozšířit i tyto kategorie.

Jeden z nejnovějších zážitků nese název Kde roste historie. A nejde jen o ni, ale také o kus zahradničení v trochu jiném pojetí. „U nás se lidé seznámí s historií všemi smysly. Vezmeme je do zámeckého parku a zahrady ve Městě Albrechtice, kde se dozvědí, jaký byl život v 19. a 20. století v tomto kraji. Zapojíme návštěvníky aktivně do zážitku, například sázením rostlin nebo kurzem pečení chleba,“ vysvětlila provozovatelka zážitku Alena Křištofová, předsedkyně ČSOP Město Albrechtice. Její specialitou je pěstování starých odrůd rajčat, ke každé z nich má provozovatelka zážitku i příběh.

Pod jesenickým fialovým zvonkem se budou prezentovat i nové služby. Konkrétně kavárna Mevan´s coffee ze Zlatých hor a Samočep s penzionem Na Rybníčku v Bohutíně, kudy prochází i cyklistická trasa Moravská stezka.

Aktuálně nese ochrannou známku JESENÍKY originální produkt® 90 výrobků, 21 služeb a 21 zážitků. Informace o všech se nachází na www.regionalni-znacky.cz/jeseniky.

Do hlasování o nejlepší proměnu 12. ročníku výstavy se od června 2020 do konce dubna 2021 zapojilo 60 455 hlasujících. Volit mohli mezi klasickými památkami jako jsou hrady, zámky, kostely či kaple, novějšími budovami sokoloven, nádraží a obecních úřadů, drobnými stavbami i velkorysými úpravami krajiny. Největší ohlas vzbudil u veřejnosti Památník Tomáše Bati ve Zlíně, který získal 18 480 platných hlasů. Budova od arch. Františka Lýdie Gahury z roku 1933 prošla v průběhu 20. století řadou změn, které zcela popřely původní záměr architekta i samotný smysl díla. Město Zlín dlouhodobě usilovalo o obnovu této architektonické ikony do původního stavu. To se podařilo a v květnu 2019 se Památník Tomáše Bati otevřel veřejnosti ve své původní kráse.

Druhé místo udělili hlasující proměně s hlavním cílem dobrého hospodaření s vodou v krajině. Krajinná opatření ve středočeských Choťovicích volilo 17441 hlasujících. Vodní nádrž pomůže oblasti v době sucha i nadměrných srážek, navazující biocentrum a biokoridor mj. zvyšují biodiverzitu krajiny. Upravené místo se stalo oblíbeným cílem vycházek místních obyvatel i výletníků.

Třetici vítězných proměn uzavírá kostel sv. Terezie v Lesné u Vranova nad Dyjí v Jihomoravském kraji. Kostel postavený v 60. letech 19. století v průběhu 20. století chátral. Díky rekonstrukci, která proběhla v letech 2017 a 2018 za aktivní spolupráce a finanční podpory místních obyvatel a kraje, je opět důstojnou dominantou obce.

Vítězům internetového hlasování ze srdce gratulujeme. Kromě obdivuhodných proměn odvedli výbornou práci v propagaci. Poděkování patří všem autorům vystavených proměn a za jedinečnou propagaci kromě vítězů zejména pivovaru v Lomnici, Křižanům, Benátkám, Bořislavi, Košíkům a slovenskému městu Hlohovec, které je úctyhodným koordinátorem slovenské části výstavy. Na neveřejném zahájení 13. ročníku 17. 6. 2021 na Vyšehradě budou zveřejněny proměny oceněné odbornou porotou tvořenou členy České komory architektů a památkáři, vedenou arch. Josefem Pleskotem.

Do 13. ročníku výstavy je přihlášeno 106 projektů s více i méně nevšedními příběhy. Od 17. 6. budou zveřejněny na internetových stránkách www.cestamipromen.cz, kde pro ně můžete hlasovat do 30. 4. 2022. Děkujeme vám všem, kdo zvelebujete naši zem, zveřejňujete své vzácné dílo na výstavě Má vlast cestami proměn a jakkoli výstavě pomáháte. S úctou děkujeme partnerským krajům, sponzorům, partnerům a vám všem, kdo výstavu na jejích cestách i na Vyšehradě provázíte a podporujete. Je nám ctí být spolu s vámi součástí tohoto příběhu.

Místní kultura je mediálním partnerem projektu.

www.cestamipromen.cz

Od roku 1989 UNESCO věnuje pozornost také péči o nemateriální a kulturní dědictví, jehož součástí je mimo jiné tradiční a lidová kultura. Fenomén výlučnosti zrcadlící přirozený řetěz tradice a kreativity našeho kulturního bohatství.

V globálně propojeném a unifikovaném světě „je pestrost cenná a obohacující“, říká etnografka Ilona Vojancová, „protože utváří barevnost a mnohovrstevnatost lidstva“.

V novém redakčním cyklu Cestou na Seznam se budeme věnovat právě těmto unikátním statkům nemateriální lidové kultury ČR, a nejen těm, které už jsou zapsány na Seznamu UNESCO, ale i na tzv. Národním seznamu ČR.

Příjemné a inspirativní čtení Vám přeje redakce Místní kultury 

 „Dnes si to ani neuvědomujeme, ale skalní krajinu, kterou vnímáme jako přírodní výtvor, v minulosti mnohdy zásadně zformoval člověk. V Labských pískovcích to platí dvojnásob. Takže problematická nestabilita pískovcových stěn je často výsledkem toho, jak se příroda vypořádává s umělými zásahy. A my chceme tyto vztahy odhalit,“ přiblížila hlavní cíl projektu geoložka ústeckého muzea a vedoucí projektu Zuzana Vařilová. Proto vznikne speciální mapa s databází starých kamenolomů, která bude veřejně přístupná. Využívat by ji měly například úřady při hodnocení rizika skalního řícení lomových stěn či propadů starých těžeb při stavební činnosti, plánování dopravní tras apod. Na vybraných lokalitách se řešitelé dokonce pokusí rekonstruovat, jak krajina vypadala před příchodem člověka. Použijí k tomu historická vyobrazení i odhady odtěženého množství kamene. Budou také odebírat vzorky hornin. To pomůže třeba při rekonstrukci památkových staveb a uměleckých děl. Po srovnání totiž památkáři mají šanci zjistit, z kterého historického kamenolomu materiál vzešel. Podrobně se dokumentace dočkají nejenom staré dobývky pískovců, ale i vulkanitů a dalších těžených hornin a rud.

„Je to cenný úspěch, který dokládá odbornou úroveň našeho muzea. Jsem zvědav na výsledky. Mnoho budov nejen v Čechách, ale zejména v Sasku bylo postaveno z pískovce z našeho regionu, bude zajímavé zjistit, do kterých staveb putoval kámen z konkrétních lokalit,“ poznamenal primátor Petr Nedvědický.

Technologická agentura ČR letos finančně podpořila z 533 podaných projektových žádostí jen 59, z nichž ta ústecká byla desátá nejlépe hodnocená. „Obstáli jsme v tak ve velké konkurenci, kde většinou za projekty stojí různé ústavy Akademie věd ČR a velké univerzity. Je to doklad, že jsme jako instituce zcela kompetentní pro aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,“ dodal Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem. Projekt završí v druhé polovině roku 2023 velká muzejní výstava o historii těžby a užití pískovce na Ústecku a Děčínsku.

http://www.muzeumusti.cz/

Roku 1904 totiž vydal berounský knihkupec Václav Anthony pohlednici s futuristickou vizí města Beroun v budoucnosti. Představa to byla velmi svérázná. Napříč náměstím byla položena trať, na ní dvě tramvaje a plno zvědavců. Happening se poprvé udál v komorním počtu v roce 2011. Před lockdownem se v roce 2019 źůčastnilo dokonce kolem 120 lidí.

Cestující a další zájemci přicházejí ve starém oblečení ve stylu první republiky. S různými rekvizitami absolvují putování po náměstí, kde se vyptávají náhodných kolemjdoucích: „Odkud pojede ta tramvaj?“ „Nevíte, kde je zastávka tramvaje?“ apod. Na zastávce poblíž muzea čeká i dobový průvodčí, který rozdává jízdenky nebo pohlednice. Účastníci rovněž získají placku Berounské elektrické dráhy.

Letos se však bohužel musíme setkat jen virtuálně. Setkání proběhne 8. května 2021 ve 14 hod ve virtuální podobě na YouTube. Vše shlédnout můžete pod tímto odkazem.

Happening letos organizuje Patrik Pařízek společně s Muzeem Českého krasu v Berouně a Muzeem městské hromadné dopravy v Praze.

Přehled minulých happeningů je dostupný na webu autora.

Ochepovsky Project pod vedením principála Igora Ochepovského představuje už od roku 2016 originální žánrovou gymnastiku, kde balancuje na hraně mezi jazzem, hip hopem, neo-soulem, ale i klasickým popem. 7krát3 je nejnovějším projektem Štěpána Hebíka, který nejen kontroverzním singlem Promiň způsobil na tuzemské scéně pořádný poprask. Vtipné, nevšední, do detailu promyšlené texty spolu s beaty ve znamení R&B a popu tvoří jedinečnou kombinaci.

Koncert začíná v 19.00. Předprodej vstupenek probíhá v síti GoOut. Cena vstupenek je 547 Kč za jeden automobil. Vjezd do areálu bude umožněn pouze po předložení čestného prohlášení o negativním výsledku antigenního nebo PCR testu (ne starším než 48 hodin od začátku koncertu) nebo o prodělání onemocnění Covid-19 v době 90 dnů před datem koncertu. Více informací na www.mladiladijazz.cz, www.artparking.cz nebo na www.facebook.com/events/302673091215073.

Mezinárodní festival Mladí ladí jazz více než deset let představuje zahraniční a tuzemské talenty i hvězdy současné jazzové a experimentální scény. Tradiční vícežánrovou open air oslavu Mezinárodního dne jazzu se zahraničními interprety plánují pořadatelé na 9. září. Stejně tak se v podzimních měsících uskuteční řada dalších koncertů, například Madison McFerrin, která byla původně oznámena pro festival v roce 2020. Pod hlavičkou festivalu Mladí ladí jazz se pravidelně koná i soutěž pro mladé jazzové hudebníky Jazzfruit nebo každoměsíční koncerty v klubu Jazz Dock. V březnu a dubnu letošního roku připravili sérii pátečních streamů F*ckin' Friday, která nabídla koncerty a DJ sety výrazných zástupců tuzemské alternativní a nezávislé scény. Samostatným projektem je pak Mladí ladí dětem, určený pro děti z mateřských a základních škol. Pracuje s unikátní vzdělávací hudební metodou Timbalooloo držitele Grammy Orana Etkina, díky níž si děti hravě osvojují základy hudební teorie i praxe. S ohledem na uzavřené školy připravili pořadatelé děti, rodiče i pedagogy vlastní seriál Hudební cesta světem, který je zdarma přístupný na www.mladiladidetem.cz.

Partnery festivalu Mladí ladí jazz je hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR.

Spolupořadatelem festivalu Art Parking je Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi a producenty jsou agentury Art Prom a Hypnosis. Záštitu nad akcí převzalo Ministerstvo kultury a pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková.