sobota
17. srpna 2024
svátek slaví Petra

Cestovní ruch

Festival Industry Open během léta opět zpřístupní zajímavé industriální památky

PLZEŇ: I v letošním roce se mohou fanoušci industriálních zajímavostí a technických památek těšit na bohatý program festivalu Industry Open, který zve na různorodé akce v průběhu celého léta. Po úspěchu loňského ročníku v programu opět budou zážitkové jízdy vlakem do Škodovky nebo výlety historickým autobusem. Letošní novinkou jsou návštěvy hangáru v Líních nebo speciální prohlídková trasa v plzeňském pivovaru. Nový je také web www.industryopen.cz, který prošel výraznou proměnou a nyní slouží jako průvodce po industriálních zajímavostech Plzně a Plzeňského kraje. Festival startuje o víkendu 19.–20. června.

od 19.06.2021 do 05.09.2021
Autor článku: 
Petra Vomelová/ika

„Plzeň se vyznačuje bohatým industriálním dědictvím, na které jsme náležitě hrdí. Cílem festivalu Industry Open je představit toto bohatství návštěvníkům a pozvat je k objevování industriálních zajímavostí celého regionu. Plzeň je městem, které se snaží navázat na odkaz našich světoznámých značek, jako jsou Plzeňský Prazdroj a Škodovka. Průmysl byl dříve vnímán jako překážka atraktivity v našem městě, v poslední době se ovšem industriální turismus stává velmi rozvíjejícím odvětvím,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

Každý víkend od 19. června do 5. září mohou příznivci industriálu a zajímavých výletů vybírat z celé řady akcí a zážitků. O prvních festivalových víkendech mohou vyrazit například na speciální prohlídky sklepů v Plzeňském Prazdroji, komentovanou prohlídku Papírny nebo architektonickou procházku po Petrohradu. O prázdninách pak mohou účastníci vybírat z programu výletů historickými autobusy, zážitkových jízd vlakem a komentovaných prohlídek tematických muzeí a dalších industriálních cílů v Plzeňském kraji.

V loňském roce jsme změnili koncept festivalu a namísto jednoho víkendu rozprostřeli program do celého léta. V podobném duchu se festival ponese i letos, kdy během 12 letních víkendů nabídne různorodé akce. Návštěvníci tak budou moci i několikrát za sezonu zažít jeho atmosféru a poznat průmyslovou historii našeho regionu,“ prozradil první náměstek primátora Roman Zarzycký.

Jednou z nejoblíbenějších akcí loňského festivalu byly komentované jízdy vlakem do jinak nepřístupného areálu Škodovky. Letos se opět chystají ve dvou termínech v červenci a srpnu. Program festivalu, který se odehrává na kolejích, bude obohacen o novinkové jízdy do Škody v Doudlevcích, jejichž termíny budou známy do konce června. „Program festivalu stále doplňujeme o další akce, doporučujeme zájemcům sledovat náš web a sociální sítě, kde se vždy dozví aktuální informace,“ řekla Alena Fialová z městské organizace Plzeň – TURISMUS, manažerka projektu Industry Open.

Zájemci o průmyslové dědictví regionu se mohou vydat i na výlety po Plzeňském kraji. Festivalové akce připravují ve Sklárně v Anníně, Vodním hamru Dobřív nebo v Amálině údolí na Šumavě, kde se v červenci uskuteční workshop rýžování zlata. Během léta také účastníci festivalu navštíví Loosovy interiéry nebo Muzeum Lobzy (expozici Příběhy dvoutaktů).

Podrobný program a další zajímavé informace jsou k dispozici na webu www.industryopen.cz, který prošel zásadní proměnou. Nově slouží jako plnohodnotný průvodce po industriálních místech a zajímavostech v Plzni a Plzeňském kraji a poskytuje mnoho tipů na výlety i mimo letní festivalovou sezonu. Doplnil tak loni vydanou tištěnou brožuru, která je k dostání v Turistickém informačním centru. „Na webu najdeme tradiční industriální cíle, kterými jsou plzeňské pivovary, BOHEMIA SEKT nebo např. Hornické muzeum v Plané nebo Hornický skanzen ve Stříbře. Pozornost jsme však věnovali i často trochu skrytým lokalitám a tipům na zajímavá místa, která ještě lidé neznají,“ vysvětlila Fialová a dodala: „Snažili jsme se zájemcům poskytnout přehledný webový průvodce, který jim pomůže naplánovat výlet za poznáním industriálního dědictví.“

Podrobný program festivalu Industry Open 2021 a další informace najdete na www.industryopen.cz/festival. Vstupenky jsou v prodeji v Turistickém informačním centru (nám. Republiky 41, vedle radnice) a online na Plzeňské vstupence.

Výstava růží ve městě růží

BLATNÁ: Historické centrum jihočeské Blatné ozdobí v sobotu 3. července obnovená výstava věnovaná královně květin. Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie s kaplí sv. Michaela a přilehlým ambitem, farní zahrady včetně vybraných interiérů a sklepení, nábřeží – ulice Na Příkopech, muzejní kobky a vinný sklípek Kaplanka. Zde všude můžete zhlédnout originálně pojaté aranže z růží, seznámíte se s historií této květiny, dozvíte se o osobnosti věhlasného pěstitele a šlechtitele Jana Böhma a spolu s tím budete moci nakoupit a občerstvit se na tematickém růžovém trhu s bohatým růžovým sortimentem. V pestrém doprovodném programu si najdou své děti i dospělí.

03.07.2021
Autor článku: 
Radek Řebřina

Růže všemi smysly
Strom života v provedení z růží a umístěný v gotickém chrámu, kříž z živých květin v jedné z nejstarších sakrálních staveb v Blatné, svatební aranžmá s dominancí
růže uvnitř velkoryse prostorné farní stodoly a mnoho dalšího. Přivoníte k nejrůznějším odrůdám vystavených růží, nábřeží ožije tematickým růžovým trhem s nabídkou růžových sazenic a originálních produktů z růží a šípků – šperků, kosmetiky, sirupů, svíček apod. Těšte se také na letní růžové menu, růžové deserty i jedinečný drink „Růžové probuzení“ pojmenovaný po jedné z růží Jana Böhma, která vévodí letošní výstavě.

Doprovodný program pro děti i dospělé
Pro rodiny s dětmi je připravena paleta tvůrčích dílen, divadelní představení Růženčiny pohádky a Malý princ v podání Víti Marčíka i relaxační a pikniková místa. Prvorepublikovou atmosféru, dobu největšího rozkvětu Böhmových růžových plantáží, přiblíží repertoár swingových melodií orchestru Prague Rhythm Kings. Ujít si nenechte přehlídku svatebních boho šatů nebo lněných oděvů.
Součástí programu na hlavním pódiu, situovaném na nábřeží, bude také přednáška RNDr. Jiřího Žlebčíka, nejuznávanějšího českého odborníka v oblasti růžařství. O připravovaných růžových stezkách i své rodině pohovoří zahradní architekt Ing. Čestmír Böhm (prasynovec Jana Böhma), který již v předvečer výstavy přiblíží a okomentuje projekci filmu „Na růžích ustláno“ v prostoru u čajovny Naše Čajovna. Součástí výstavy bude i slosování o deset exemplářů Böhmovy růže Probuzení.
Tečku za celodenním programem učiní dražba květinových aranží a večerní koncert, který bude poctou světovým růžím – letos růži argentinské. Prestižní Escualo Quintet spolu s komorním orchestrem Smetanových filharmoniků a tanečníky tanga argentina pod záštitou argentinské ambasády představí legendární melodie Astora Piazzoly, od jehož narození si v letošním roce připomínáme sto let.

Pro mnoho návštěvníků to bude vůbec poprvé, kdy budou mít možnost nahlédnout do unikátních prostor areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie se všemi zákoutími,
farními zahradami, sklepeními i kostelní zvonicí, obklopených historickým centrem města z jedné strany a Zámeckým rybníkem a parkem ze strany druhé. Historické
interiéry i exteriéry a genius loci dodá kráse vystavených růží zcela jiný rozměr a spolu s připraveným programem učiní z vaší návštěvy nezapomenutelný zážitek.

Nenechte si ujít kulturní událost číslo jedna v Blatné – městě růží.

Escualo Quintet
Escualo Quintet je uskupení pěti vynikajících instrumentalistů, kteří se věnují fenoménu argentinského tanga respektive stylu Tango Nuevo. Za dobu svého působení soubor absolvoval řadu prestižních vystoupení v dramaturgii mezinárodních festivalů, a co do nástrojového obsazení je identický s kvintetem argentinského hudebníka a skladatele Astora Piazzolly. Jelikož si v letošním roce připomínáme sto let od narození tohoto legendárního interpreta a skladatele, který světu přinesl právě styl Tango Nuevo, a za jeden z atributů tanga lze považovat i růži, je nám velkou ctí, že budeme moci při příležitosti výstavy růží v Blatné Escualo Quintet přivítat.

www.plantaz-blatna.cz

Související články: 

Nádraží Moldava ožije speciální divadelní performancí “Moldava - nekonečná stanice”

MOLDAVA: Historická budova nádraží v Moldavě v Sudetech bude poslední červnový víkend hostit divadelní performanci, kterou připravuje tým zkušených umělců přímo pro dané místo. Diváci budou moci při této příležitosti vstoupit do interiérů budovy, prozkoumat historii místa a sledovat, jak ožívají nejrůznější příběhy, které nádražím za jeho 150letou historii prošly.

od 25.06.2021 do 27.06.2021
20:00
Autor článku: 
Lucie Šplíchalová

Budova nádraží Moldava je nyní už mnoho let zavřená a prázdná. Speciální site specific performance s názvem Moldava – nekonečná stanice se odehraje během tří večerů, od pátku 25. do neděle 27. června od 20 hodin. V pátek 25. června začne performance již v 19 hodin venku na místě ukončené trati, a to zvláštním happeningem pro obnovu přerušených kolejí mezi Českem a Německem. Na konci války v roce 1945 nádraží ztratilo svůj punc přeshraniční stanice. Část kolejí za viaduktem záhadně zmizela. Někdo tvrdí, že koleje ukradli Němci. Jiní říkají, že to byli Rusové a že koleje leží někde na Sibiři.

Diváci se budou pohybovat uvnitř nádražní budovy jako v galerii. Tým performerů zde oživí a rozžije historii Moldavy za pomoci instalací, hudby, textu, ale hlavně inscenovaných pohybových výstupů. Na projektu spolupracují i Němci, konkrétně současný dramatik Akin Emanuel Şipal. Němčina zde bude znít stejnou měrou jako čeština, tak jak tomu bylo i dříve.

Cílem projektu je připomenout význam i historickou hodnotu místa, oživit vztahy se sousedy českými i německými, rozmělnit hranice a podpořit znovuobnovení trati do Německa. „Chceme také obohatit kulturní dění v této oblasti a ukázat, že místo s tak silným geniem loci si zaslouží více pozornosti. Vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá z české i německé strany snaha o obnovení železniční trati do Freibergu, věříme, že projekt díky pozornosti médií i veřejnosti sehraje roli i v této otázce,“ uvádí autorka projektu, performerka, tanečnice a režisérka Veronika Vaculíková.

“Odkrývání a hojení historických traumat uměleckou imaginací je osvědčená a účinná metoda. Veronika Vaculíková a její spolupracovníci našli v krajině, na pomezí Česka a Německa symbolickou lokalitu nádraží, která v minulosti fungovala jako tranzitní prostor, propojující transportní uzel, místo obchodu či výroby. Moldava je místo hluboké paměti, z níž lze vyzvednout uměleckými prostředky příběhy, připomenout uťatou kontinuitu a v lepším případě přispět k jejímu navázání. Taková je funkce umění – skrze příběhy, emoce, citlivost a imaginaci přispět k léčení bolesti a připomínce či obnově hodnot,” doplňuje k projektu Jana Návratová, publicistka, kurátorka a kulturní manažerka.

Autorský tým získal grant od Ministerstva kultury a další podporu od několika partnerů. Zbytek financí vybírá pomocí crowdfundingové kampaně na portálu Donio.cz, kde zájemci mohou získat originální odměny a podpořit projekt.

Sbírka probíhá zde: https://www.donio.cz/moldava

Autorkou konceptu je Veronika Vaculíková, performerka, tanečnice a režisérka na volné noze. Vystudovala katedru nonverbálního divadla na HAMU. Její tvorba je převážně autorská, zahrnuje jak divadelní produkce, tak film a performance. Za krátký taneční snímek Cycles získala ocenění na mezinárodních festivalech např. v New Yorku či Helsinkách. Učí na DAMU a v Budilově divadelní škole. Organizovala řadu festivalů, přehlídek a workshopů. Veroniky prodlouženou rukou je dramaturgyně Viktorie Knotková, jejíž stálá domovská scéna je v německém Theater Bremen. V projektu zastává též roli spojnice mezi Českem a Německem.

 

Realizační tým:

Koncept a režie - Veronika Vaculíková

Dramaturgie - Viktorie Knotková

Původní text - Akin Emanuel Sipal

Scéna - Dáda Němeček

Kostýmy - Alexandra Litavcová

Light design - Martin Špetlík

Hudba - Matouš Hekela

Produkce - Eva Roškaňuková, Gabriela Kolečková

Účinkující - Lukáš Borik, Anežka Hessová, Andrej Lyga, Vi Huyen Tran, Lukáš Šimon, Markéta Vacovská

 

Vstupné:

základní vstupné: 220 Kč

senioři, studenti, děti 7 - 15 let: 150 Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 550 Kč

děti do 6 let a ZTP: zdarma


PERFORMANCE SE KONÁ ZA LASKAVÉ PODPORY TĚCHTO PARTNERŮ:

Ministerstvo kultury ČR

Státní fond kultury

Česko-německý fond budoucnosti

Förderverein Pro Rehefeld e.V.

Studio Citadela

obec Moldava

 

Více informací na Facebookových stránkách projektu: https://fb.me/e/4jVojzIMb

Výstava Z domácnosti našich babiček

ROŽĎALOVICE: Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích zve návštěvníky nejen na ukázky umělecké knižní vazby a do historické knihařské dílny, ale i na obnovenou výstavu. Ta tematicky doplňuje stálou expozici v domě, kde žil a pracoval významný prvorepublikový umělecký knihař Jenda Rajman. Nabízí pohled na péči o domácnost v knihařově době. Podívejte se, jaké kuchařské knihy naše babičky používaly, jaké zajímavé nádobí měly, čím si zdobily domácnost, jak si vylepšovaly garderobu. Naše babičky získávaly potřebné znalosti doma od svých maminek, a také prostřednictvím škol, knih nebo časopisů.

od 04.06.2021 do 29.08.2021
10:00 - 16:00
Autor článku: 
Eugenie Hančarová

Cestou na Seznam – Hýlom, hýlom, počúvajte, Jízda králů

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního reprezentativního seznamu UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 28 položek. Jako poslední přibyly na národní seznam v roce 2019 Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku. Naopak prvenství má od roku 2009 Slovácký verbuňk, který jsme již připomněli zde, následovaný Jízdou králů na Slovácku − oba statky se coby mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva probojovaly i mezi památky UNESCO.

Autor článku: 
Irena Koušková

Nominaci Jízdy králů chystal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Požádali jsme proto o rozhovor bývalého vedoucího Centra lidových tradic Jana Blahůška, který měl přípravu nominační dokumentace na starost, a současnou vedoucí tohoto odborného oddělení NÚLK Jarmilu Teturovou, odpovídající za agendu nehmotného kulturního dědictví dnes.

 

Pod tzv. nemateriální kulturu řadíme vedle folkloru zvyky, obřady, oblast tzv. lidové religiozity, kam spadají vědomosti a představy o člověku, přírodě a vesmíru, o nadpřirozených silách, magie, věštby, pranostiky; léčení a hygienu. V širším pojetí potom problematiku rozličných společenství, rodinných a příbuzenských vztahů, sociálních vazeb v určité komunitě nebo skupině.

 

Jak probíhala příprava na nominaci Jízdy králů? Zúročili jste cenné zkušenosti z úspěchu zápisu Slováckého verbuňku, nebo byla situace o pár let později zcela jiná? (pozn. red.: Slovácký verbuňk byl zapsán na Seznam UNESCO v roce 2005, Jízda králů v roce 2011.)

Nominace Jízdy králů k zápisu do Seznamu UNESCO vlastně navazovala na předchozí nominaci Slováckého verbuňku. Součástí dokumentace u verbuňku byl totiž také seznam dalších pěti kulturních statků, které by mohly být navrženy k zápisu v dalších letech. A Jízda králů byla jedním z nich. Všechno se muselo ale dobře naplánovat a připravit. A protože se jízdy králů kromě Vlčnova jezdí v ostatních obcích na Slovácku /pozn. redakce: v Hluku, Kunovicích a Skoronicích/ v několikaletých intervalech, práce na dokumentaci musely být rozloženy do několika let.  Nevěnovali jsme se totiž jen samotnému obyčeji a jeho průběhu, ale všem souvisejícím aktivitám. Ve Vlčnově např. kompletní ročník jezdců jízdy králů – tzv. legrútů – žije přípravou tohoto výročního obyčeje v podstatě celý předchozí rok. Kluci se aktivně účastní již jízdy králů v roce předchozím, pak vybírají krále pro následující ročník, organizují taneční zábavu, jsou představeni na krojovém plese, chodí společně i s budoucím králem na Velikonoce, stavějí máj, učí se jezdit na koních… Do přípravy celé akce je ale zapojen daleko širší okruh lidí – rodiny krále a všech jezdců, které vytvářejí ozdoby na koně, musí se vypálit dobrá slivovice, vyrobit nebo nakoupit víno, upéct koláčky a zajistit občerstvení pro všechny hosty, připravit kroje, doprovodné programy, vyzdobit obec. Je toho samozřejmě ještě mnohem víc, ale už z uvedeného výčtu můžete vidět velký rozměr celé akce. Toto všechno jsme se také snažili zachytit a zdokumentovat, abychom pro přípravu podkladů do UNESCO mohli vybrat to nejdůležitější. Nominační dokumentaci musely doplnit také souhlasy nositelů této tradice, které byly deklarovány zastupitelstvy jednotlivých obcí. Tehdejší starostové proto patřili do širšího týmu zpracovatelů nominace, kterou se nakonec v roce 2010 podařilo zkompletovat a předložit v Paříži.

Pokud bych měl tedy srovnávat přípravu nominace Slováckého verbuňku s přípravou Jízdy králů, bylo to, podle mého názoru, u Jízdy mnohem, mnohem náročnější a do celého procesu muselo být zapojeno daleko více lidí. Na druhou stranu jsme měli zkušenosti z předchozích let, a tak zase jako o něco snazší vidím formální stránku celé věci. Moc rád na tohle období vzpomínám a jsem rád, že se vše podařilo dotáhnout do úspěšného konce.

 

V rozhovoru pro Místní kulturu (https://mistnikultura.cz/ozenil-jsem-se-s-unesco) zmínil Michal Beneš, který stál u zápisu většiny památek na seznamy UNESCO, následující vzpomínku: „Když byla vyhlašována Jízda králů za součást světového nemateriálního kulturního dědictví lidstva, tak v Kunovicích před plným sálem zazněla věta a přítomní ji okamžitě pochopili. ͵Uvědomme si, že svět se uklonil před Jízdou králů v Kunovicích.ʹ To je přece fantastické. Poprvé se, obrazně řečeno, na mapě světa v této souvislosti objevila jména Kunovic, Vlčnova, Hluku a Skoronic.“ Jak na atmosféru této chvíle vzpomínáte?

Na tomto konkrétním večeru v Kunovicích jsem bohužel nebyl, ale konal se pravděpodobně až nějakou dobu po samotném hlasování Mezivládního výboru, kde se o zápisu Jízdy králů do Reprezentativního seznamu UNESCO rozhodlo. Toto jednání výboru probíhalo v roce 2011 na Bali v Indonésii a tam je vzhledem k jinému časovému pásmu o šest hodin více než u nás. O zápisech do Reprezentativního seznamu se tam rozhodovalo během dopoledního bloku, proto mi, stejně jako dalším kolegům, kteří se na přípravě nominační dokumentace podíleli, přišla zpráva od našich zástupců někdy nad ránem SMSkou. Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, kterou ještě umocnilo doplňující sdělení, že nominace, již jsme několik let připravovali, byla v podkladech pro hlasování a pak i samotným předsedajícím vyhodnocena jako jedna z nejlépe zpracovaných. Současně mě ale trochu mrzelo, že jsem se nemohl tohoto slavnostního a mimořádného okamžiku účastnit osobně. Původně jsem měl totiž na jednání Mezivládního výboru na Bali letět také, ale několik měsíců před tím jsem změnil zaměstnání a z NÚLK ve Strážnici přešel řešit projekt založení Muzea v přírodě Rochus do Uherského Hradiště. Ministerstvo kultury proto k zastupování na jednání vybralo někoho jiného. Určitě musel být ten okamžik jedinečný. Sám jsem to zažil o rok dříve v Nairobi, kdy jsem byl přítomen při hlasování Mezivládního výboru, na kterém byl schválen zápis Masopustních obchůzek a masek na Hlinecku. Po každém schvalujícím verdiktu následuje potlesk celého sálu a zástupci jiných zemí, sedících v sále poblíž, delegaci státu, jehož kulturní statek byl právě k zápisu schválen, blahopřejí. A vy máte jako první tu čest, poslat skvělou zprávu domů…

 

Jedna z podmínek zápisu na seznam UNESCO zní, že se tradice nesmí zakonzervovat, ale dále rozvíjet, sleduje se, jestli existence nemateriálního statku není v ohrožení kvůli nedostatku pokračovatelů, zda není využíván pro komerční účely nebo infiltrován cizorodými prvky. Jak se za deset let od zápisu tradice jízdy králů proměnila? Pomohl zápis jejímu rozvoji?

Jízdu králů, stejně jako všechny ostatní statky zapsané do Reprezentativního seznamu, průběžně každoročně monitorují pracovníci Národního ústavu lidové kultury. V případě jízdy králů sledujeme rizikové faktory, kterými jsou populačně slabé ročníky jezdců, protože se nerodí tolik dětí, jako tomu bylo dříve. Dále musíme počítat vysoké náklady na zajištění koní zapůjčených ze soukromých stájí. S tím také souvisí nutnost jezdeckého tréninku jezdců, protože koně už nejsou součástí hospodářství, takže chlapci většinou nemají možnost se doma naučit na nich jezdit. Se zvyšujícím se zájmem návštěvníků na jízdách králů pozorujeme riziko komercializace akce, protože lidé shánějí ubytování, stravování, potřebují parkovací plochy, mají zájem o nákup suvenýrů, což nedokážou služby v obcích, kde se jízda králů jezdí, pokrýt. Ulice jsou pak přeplněny diváky i fotografy, proto někdy může dojít k narušení přirozeného průběhu jízdy králů. V tomto se právě potkávají pozitivní i negativní vlivy zápisu statku do Reprezentativního seznamu. Na straně jedné stojí popularizace a žádoucí zvýšení povědomí o existenci jízdy králů, na straně druhé právě komercializace a problémy se zvládáním přívalu turistů.

 

V současné době se jízda králů udržuje už jen v několika málo lokalitách. Nejpopulárnější a nejokázalejší je asi ta ve Vlčnově, která v nepandemických časech každoročně přiláká tisíce návštěvníků…

Dá se říct, že jízda králů ve Vlčnově je asi nejznámější. Jako jediná se koná pravidelně každý rok. S náporem diváků se však stále více potýkají i další jízdy králů – např. jízda ze Skoronic, která se jezdí v rámci festivalu Slovácký rok v Kyjově jednou za čtyři roky. Je samozřejmě dobře, že lidé mají zájem vidět tento fenomén lidové kultury, ale s určitou mírou komercializace se zde opravdu setkáváme. Myslím, že si tuto skutečnost organizátoři uvědomují, snaží se nepodléhat tlaku návštěvníků a zachovat důstojný průběh jízdy.

 

Ve tříletém období 2019-2021 se agentura CzechTourism věnovala otázce tradic a zvyků, tedy nehmotnému kulturnímu dědictví, i v rámci své nové strategie, vznikl k tomu web http://www.tradicemasmysl.cz/ Zaznamenali jste, že by došlo ke zvýšení zájmu o jízdu králů mezi českými i zahraničními návštěvníky? Co vůbec přinesl zápis na Seznam obcím na Slovácku a na Hané?

V současné době zaznamenáváme v České republice zvyšující se trend zájmu o projevy lidové kultury obecně. Tento vývoj byl samozřejmě nyní zpomalen celosvětovou epidemií koronaviru. Zápisu jízdy králů do Reprezentativního seznamu byla věnována pozornost celostátních médií, takže se to projevilo také v návštěvnosti těchto jízd bezprostředně po zápisu ve všech dotčených obcích. Navíc se jedná o statek vizuálně velmi atraktivní, během kterého diváci spatří nazdobené koně, krásné kroje, uslyší dechovou hudbu nebo cimbálovou muziku. Často je pro ně připravený doprovodný folklorní program. Na Hané je situace trochu jiná. Těchto jízd se zápis netýká, proto není obecné povědomí o jejich existenci. Jízda králů tam stále probíhá v menším rozsahu, v poklidu, pouze v rámci místní komunity, bez většího zájmu turistů.

 

Jaká záchranná opatření na eliminaci rizik zániku statku byla přijata?

Opatření k zachování jízdy králů bylo přijato několik. Pro pořadatele jsou jistě velmi důležité grantové systémy Ministerstva kultury ČR i příslušných krajských úřadů, v jejichž rámci mohou žádat o finanční příspěvky na realizaci jízdy králů. Dále se jedná o pravidelnou dokumentaci statku a podávání zpráv o jeho stavu nejen ministerstvu kultury, ale také UNESCO. K cílené popularizaci přispívají např. přednášky pro žáky základních a středních škol, které nabízí Národní ústav lidové kultury. V neposlední řadě se snažíme propagovat jízdu králů prostřednictvím putovní výstavy prezentující jízdu králů ve výstavních prostorách po celé České republice.

 

S vlastním zápisem na seznam UNESCO i národní seznam je spojena nejen zasloužená prestiž, ale i možnost prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů čerpat finanční prostředky na propagaci či podporu vzdělávání další generace. Jak jsou v těchto žádostech úspěšní nositelé statku?

Dovolím si tvrdit, že dotační programy jsou velmi dobře nastavené tak, aby spravedlivě finančně podpořily organizátory ze všech obcí, které mají jízdu králů zapsanou v Reprezentativním seznamu. Žadatelé mají možnost dosáhnout na finance nezbytné zejména na zapůjčení koní a tréninkové jízdy, které by bez těchto prostředků jen těžko sháněli.

 

Jak se vlastně proměňuje význam jízdy králů, jedná se stále o iniciační obřad, při němž jsou osmnáctiletí chlapci vítáni mezi dospělé občany obce? Proč se dnes jízda králů odehrává, má v soudobém spolkovém životě ještě nějakou další funkci?

Jízda králů se transformovala v minulosti a proměňuje se stále i v současnosti. Změny se týkaly v případě obcí Hluk a Skoronice termínu posunutého z letničního období (konce května) na červenec, srpen, příp. září z důvodu vazby na folklorní festival nebo sjezd rodáků, dále také nastavení několikaletého cyklu jízdy v Kunovicích, Hluku i Skoronicích, až po zapojení ženatých mužů jako jezdců, zatímco dříve tuto úlohu zastávali pouze svobodní mládenci. V případě obce Vlčnov se zachovává stále pevný letniční termín, rovněž se jízdy účastní pouze chlapci (kromě role krále, který je mladší) ve věku osmnácti let – tzv. legrúti /pozn. red.: odvedenci – tímto pojmem se v minulosti označovali chlapci v daném roce odvádění do základní vojenské služby/. Ve Vlčnově tak zůstává dávná forma iniciačního obřadu stále aktuální. Hlavní význam jízdy králů v současnosti vidíme v její identifikační funkci, která přispívá ke stmelení dané vesnické komunity, v kontinuálním předávání dědictví předků dalším generacím vedoucí ke společnému prožívání obřadnosti celé události.

 

Jak se vybírá nový král? Je to pořád tak prestižní událost pro vybraného chlapce a jeho rodinu, cosi jako privilegium − ocitnout se v hlavní roli jízdy králů? Něco, na co bude on (i jeho rodina) po celý život vzpomínat?

Krále si volí většinou skupina mladých chlapců v obci ze svého středu. Je tedy určen přímo svými vrstevníky. Poté se žádají rodiče budoucího krále o svolení. Myslím, že rodiny krále si stále považují toho, že byl právě jejich syn vybrán do role krále, přestože to pro ně znamená určitou ekonomickou zátěž a časovou náročnost na přípravu všech nezbytností. Lze říct, že se jedná o prestižní událost v každé obci, kde se jízda králů koná.

 

V úvodu jsme si vypůjčili ohlašovací verše jízdy králů: „Hýlom, hýlom! Počúvajte, horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati." Jedná se o úvod kanonizovaného textu, který zazní ve stejné podobě všude tam, kde se jízda králů odehrává, nebo zde neplatí tak přísná pravidla? Co vlastně „hýlom“ znamená?

Vyvolávka „Hýlom, hýlom!“, příp. „Hýlom, hálom!“ je ustálenou formulí nejen na samotný úvod jízdy králů, ale používá se průběžně při dalších krátkých, veršovaných vyvolávkách směřujících na obyvatele jednotlivých domů, ke kterým jezdci zajíždějí a vybírají od nich drobné finanční příspěvky (např. „Hýlom, hýlom, počúvajte, před týmto domkem sa voda točí, že táto panenka má pěkné oči!“). Někteří etnografové se přiklánějí k myšlence, že slovo „hýlom“ pochází z maďarštiny, odvozením ze slova „hivóm“ – volám.

 

Součástí Jízdy králů ve Vlčnově je také vystoupení verbířů. Jako statky nemateriálního kulturního dědictví se Jízda králů a Slovácký verbuňk prezentují zvlášť. Do jaké míry spolu ale obě tradice souvisejí?

Regionální kolo Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Uherskobrodsku se koná pravidelně v pátek večer jako jeden z několika doprovodných programů slavnosti Jízda králů již několik let. Důvody jsou spíše organizační, kdy mohou pořadatelé regionálního kola využít zázemí v Klubu sportu a Kultury ve Vlčnově, a také mají jistotu, že tuto akci navštíví dostatečné množství diváků, protože samotná soutěž je provázána s dalším kulturním programem. Společným prvkem je pak skutečnost, že se jedná o dva velmi významné a atraktivní fenomény tradiční lidové kultury.

 

Jak žije jízda králů v těchto pandemických dnech? Jaký byl loňský ročník tradičních akcí a jak probíhají přípravy letos? Účastníte se vy sami těchto slavností, ať už v Kunovicích, Hluku, Skoronicích nebo Vlčnově pravidelně? Kam jezdíte nejraději a proč?

JT: Jízda králů se v loňském roce nemohla uskutečnit, bohužel, žádná. Byla nastavena přísná hygienická opatření proti šíření nemoci covid-19, proto organizátoři odložili akce na rok letošní s nadějí, že se pandemická situace zlepší. Nyní však vidíme, že problémy stále pokračují. Pořadatelé znovu velmi pečlivě zvažují, jakým směrem se v přípravách vydat. Zásadní pro ně je nastavený limit počtu osob, které se mohou setkávat, protože při jízdě králů dochází ke kumulaci velkého počtu lidí v malém prostoru. Některé obce uvažují o posunu termínu, nebo dalším ročním odložení, některé se přiklánějí ke komornímu provedení jízdy s vyloučením diváků. Toto vynucené přerušení tradice může mít negativní dopad na zachování obřadu v budoucnosti.

Měla jsem možnost navštívit jízdy králů ve všech uvedených obcích. Každá je v něčem odlišná, ale všechny mají společnou krásnou atmosféru provázející tento obřad. Nemůžu říct, že bych si oblíbila některou více a jinou méně. Vnímám nasazení všech organizátorů, jejich obětavost a zájem na realizaci jízdy králů, stejně tak snahu samotných jezdců i jejich rodin, aby vše proběhlo podle zažitých zvyklostí ke spokojenosti celé obce.

 

JB: U mě do jisté míry poznamenalo vztah k jízdě králů mé bydliště. Pocházím totiž z Uherského Brodu, a proto jsem vlčnovskou jízdu králů navštěvoval daleko dříve před tím, než jsme se v NÚLK ve Strážnici začali věnovat dokumentaci a přípravě nominace. Při studiích na střední škole jsem měl spolužáka, jehož otec byl předsedou vlčnovské Společnosti Jízdy králů, a tak jsem se dokonce již ve třetím ročníku gymnázia zapojil do organizačního zabezpečení akce. Jiný kamarád vlastní ve Vlčnově „vinnú búdu“, řadu let jsem proto mohl zažívat sobotní podvečer před jízdou králů u sklenky vína v této vinné trati s řadou malých vinařských lidových staveb nad Vlčnovem, a pak se nocí u cimbálu prozpívat do nedělního slavnostního dne.

Příprava nominace ale samozřejmě znamenala osobní účast ve všech obcích s jízdou králů, a také osobní setkání s desítkami lidí, kteří nám s přípravou dokumentace pomohli. A některá z těchto přátelství trvají dodnes. Proto si nenechám účast na jednotlivých jízdách nikdy ujít a beru na ně i své děti, aby mohli také prožít tu nádhernou atmosféru a přivonět k tajemství, které postava mladého krále v dívčích šatech a s růží v ústech v sobě nese.

 

Jízda králů v Kunovicích se uskuteční dne 11. 7. 2021. Vedení města se společně s dalšími organizátory dohodlo, že nadále dodrží pro pořádání Jízdy králů dvouletý interval, který teď bude vycházet nově vždy na liché roky. V únoru 2021 rozhodli zastupitelé ze sousedního Hluku, že jízdu králů pro rok 2021 ruší, ve Vlčnově akce proběhla v termínu 28.-30. 5.

 

www.jizdakralu.cz

 

Aktuálního kunovického krále, kterému loňskou jízdu zhatila pandemie, Daniela Kozelka (13 let) a jeho maminky, místostarostky Kunovic, jsme se zeptali:

 

Jak prožívá/prožíval Daniel Kozelek přípravy na svůj velký den?

Daniel je velký flegmatik, takže přípravy bere stejně jako přípravu do školy (7. třída), trochu povinnost, ale nechce to odbýt – jak říká.

 

Podle čeho vybrali organizátoři k tomuto prestižnímu úkolu právě jeho?

Když se Daniel narodil, doma jsme se s manželem shodli, že by bylo pěkné, kdyby byl jednou králem, protože já sama jsem ve folkloru aktivní. Zpívám v Ženském sboru Kunovice, tančím ve folklorním souboru písní a tanců Handrlák, jsem vedoucí dětského folklorního souboru Malý Handrláček, takže folklor je srdcová záležitost.

Organizátorovi Milanovi Staškovi jsme to takto podali, on s tím souhlasil a zapsal si Danka „do pořadníku“ (úsměv), a když se v roce 2020 jízda nemohla konat a přesunula se do dalšího roku, tak i role krále byla posunuta o rok…

 

Není mezi chlapci o královský post rivalita?

O rivalitě se asi nedá hovořit, rozhodnutí je spíše věcí rodičů, kteří tuto roli svého syna berou jako rodinnou prestiž.

 

Zajímáš se, Dane, o národopis, chodíš do kroužků, do lidušky, nebo máš úplně jiné koníčky, které s folklorem nesouvisejí?

Chodil jsem do folklorního souboru Věneček s maminkou, pak do souboru Malý Handrláček, který vedla moje mamka, od září jsem začal docházet do starší skupinky − do souboru Kunovjánek. Folklorní písničky u nás doma pořád hrají a mamka stále něco tancuje. Navštěvuji také kurzy verbuňku. Mimo to chodím do ZUŠky, kde hraji na klarinet, a také do oddílu stolního tenisu.

 

Máš nějaký vzor?

Mým vzorem jsou někteří hráči počítačových her a youtubeři, na počítači trávím taky dost času.

 

Kdy a čím vlastně povinnosti pro „krále“ začínají? Co všechno přípravy obnášejí jak pro něj, tak celou rodinu po stránce časové, finanční…?

Přípravy na jízdu králů 2020 jsme zahájili už na podzim roku 2019, kdy jsme s Danielem jeli do stájí , učit se jezdit na koni. Hned u vstupní brány uviděl Daniel bílé zvíře a oznámil: „Na tomto teda pojedu, to bude mazané.“ Nebyl to kůň, ale lama, což je mezi jeho vrstevníky hanlivý výraz pro někoho, kdo není zrovna „dokonalý“. No ale jízdu na koni zvládl, tak už jen pořídit ten kroj. Dědečci nechali vypálit slivovicu, tatínek Bronislav udělal nový plot, vymalovali jsme doma, začali se shánět stromky v lese, krušpánek ¨/lidově zimostráz – pozn. red./ a ochotné tetičky dělaly zdobení na koně. V březnu 2020 se objevily první informace o COVIDu, vůbec nás nenapadlo, že by se jízda králů nekonala, že kultura a ostatní akce budou na dlouho zakázány. Když jsme pak na radě města situaci probírali, usnesli jsme se, že jízdu králů o rok odložíme, že zachováme dvouletý cyklus, ale v lichých letech, že na rok 2021 vychází významné výročí 250 let o první zmínce o kunovském banderiu /tj. existenci jízdní skupiny mužů na koních ve slavnostním průvodu – pozn. red./, že ten rok pro jízdu králů připravíme bohatý program atd. Nicméně scénář z minulého roku se opakuje i v roce 2021.

Po dohodě s organizátory zapsaného spolku Jízdy králů jsme přesunuli termín z května na 10. – 11. července 2021. S dalšími přípravami jsme doma opatrní, máme vymalováno, budeme dělat další část plotu, slivovica zůstala schovaná ve sklepě. Finální úpravy na kroji jsou pozastaveny, jelikož nám Daniel během jednoho roku porostl o tři konfekční velikosti, bude švadlena paní Božena Habartová kroj dokončovat, až se jízda králů skutečně přiblíží. Dnes je Danielovi třináct let, je v sedmé třídě, na vysvědčení měl dvojku z českého jazyka, měří 180 centimetrů, váží 82 kilogramů a velikost jeho nohy je č. 45. To bude asi největší z králů. Tyto jeho míry nás doma taky vedly k myšlence, že pokud by se jízda králů v roce 2021 nekonala, vzdá se Daniel čestné role ve prospěch mladšího kolegy, který už na svou úlohu jistě netrpělivě čeká a popřeje mu hodně štěstí a jeho rodičům pevné nervy a přípravy bez starostí, protože starosti si z jízdy králů děláme s manželem již čtrnáctým rokem a možná zbytečně.

Jinak k povinnostem patří i propagace rodiny a celé akce, rozhovory pro tisk, natáčení v televizi či rozhlase, které slouží i jako pozvání na akci. Slavnostní představení krále – kulturní pořad, kde se prezentuje celá jezdecká družina.

S nějakou finanční zátěží musí rodina počítat, ale je vždy tak vysoká, kolik jsme ochotni tomu věnovat. Řešíte dilema půjčit kroje, nebo nechat ušít nové vlastní, to je otázka financí. Opravit dům, fasádu, vymalovat? Kvůli jízdě králů nebo už to doma volá po rekonstrukci bez ohledu na tuto kulturní akci? Pozveme rodinu na oběd v neděli nebo u nás budou po celý víkend, sezveme ty nejbližší nebo se chceme vidět i s těmi, které vídáme zřídka a pozvání na jízdu králů pojmout jako příležitost se zase všichni potkat? Ale každopádně se jedná o prestiž rodiny, která je nositelem této významné UNESCO tradice. A proto tu peníze nehrají roli, spíše rodinná pospolitost.

www.mesto-kunovice.cz

 

Tvůrci Černobylu na kolečkách otevřeli laser game arénu v Říčanech

ŘÍČANY: Tvůrci filmu Camino na kolečkách, ve kterém se vydali spolu s vozíčkářem s roztroušenou sklerózou pěšky 640 km Španělskem, se chystají na novou expedici – tentokrát do Černobylu. Tisková konference se konala ve zbrusu nové laser game aréně v Říčanech, kterou tvůrci v rámci akce otevřeli.

Autor článku: 
Eva Toulová

Týmu Camino na kolečkách se podařilo v dubnu letošního roku vybrat od přispěvatelů potřebné prostředky na další výpravu a natáčení dokumentu v Černobylu. O tom, jak bude vypadat cesta i slíbený snímek, promluvili na nedělní tiskové konferenci.

Stejně jako Camino na kolečkách i Černobylskou výpravu bude opět natáčet osvědčená dvojice – režisérka Eva Toulová a kameraman a střihač Tomáš Lénárd. Film s názvem Černobyl na kolečkách, který vznikne, bude nejen dokumentem Honzovy cesty, ale i snímkem o roztroušené skleróze a životních omezení, která sebou nemoc přináší. „Černobyl je pro mě, jako pro filmaře, atraktivní místo budící velký respekt, který se určitě na filmu promítne. V tomto dokumentu se plánujeme více naměřit na roztroušenou sklerózu a její život s ní,“  uvedla režisérka Eva Toulová.

„Když mě Honza Dušek, pacient na invalidním vozíku s roztroušenou sklerózou,  oslovil s prosbou vydat se do Černobylu, chvíli jsem váhal, protože výprava Černobylem bude daleko náročnější než španělské Santiago, do kterého jsem sám doputoval a uměl jsem se v prostředí orientovat. Ovšem Honzův optimismus a heslo že nic není nemožné mi dodalo odvahu a rozhodl jsem se jít do toho s ním,“ uvedl producent a poutník Petr Hirsch, který projekt Camino na kolečkách v roce 2017 organizoval.

V rámci toho, že se kameramanovi Tomáši Lénárdovi během koronavirové pandemie podařilo dostavět Lasergame arénu v Říčanech, místo pro slavnostní tiskovou konferenci bylo jasné! Jan Dušek spolu s týmem projel slavnostní páskou a aréna se tak slavnostně otevřela. 

Expedice do Černobylu startuje 19. září letošního roku. Expedici zaštiťuje svým patronátem jaderná fyzička Dana Drábová.

 

Harmonogram expedice

 

Neděle 19. září 2021, 18 hodin

Slavnostní start expedice Chata Prašivá ( Vyšní Lhoty)

Mapa:  https://mapy.cz/s/lodacolujo

Otevřeno pro veřejnost, možnost rozloučit se s Honzou a popřát jemu a celému týmu přání na cestu.

 

Pondělí 20. září 2021

Fyzický odjezd z Chaty Prašivá.

 

Úterý 21. září 2021

Příjezd do černobylské zóny, ubytování v hotelu Desyatka.

 

Středa – sobota (22. – 25. září 2021)

Prohlídka černobylské zóny, elektrárny, okolí, černobylské bábušky, pravoslavný klášter, setkání s člověkem, který se přímo podílel na likvidace havárie.

 

Sobota 25. 9. 2021

V podvečerních hodinách přesun do Kyjeva.

 

Sobota–pondělí 25. – 27. září 2021

Program Kyjev a okolí.

 

Úterý 28. září 2021

Přesun do horské oblasti (okolí Hoverla) - https://mapy.cz/s/hofopadore

 

Středa–pátek, 29. – 30. září 2021

Turistika v oblasti, pokus o výstup na nejvyššího horu Ukrajiny, na Hoverlu (2061 m. n. m.) - https://cs.wikipedia.org/wiki/Hoverla.

 

Sobota–neděle 1. – 3. října 2021

Návrat do ČR.

 

www.caminonakoleckach.cz

Festival m3 / Umění v prostoru 2021 je tady!

PRAHA: Letošní ročník Festival m3 / Umění v prostoru, jehož organizátorem je Studio Bubec ve spolupráci s GHMP a Uměním pro město začne 15. června vernisáží v ateliéru Bohumila Kafky na Praze 6 a bude pokračovat až do konce září. V průběhu celého festivalu je v plánu bohatý doprovodný program. Cílem akce je umisťování umění do veřejného prostoru a současně vyvolání diskuze na toto téma.

od 15.06.2021 do 30.09.2021
Autor článku: 
Tým Festivalu m3

Pátý ročník festivalu m3 / umění v prostoru pokračuje v tradici – každý z předchozích ročníků se konal v jiné pražské čtvrti, nesl jiné téma a byl připraven jinou kurátorskou dvojicí. Díky této koncepci zabraňující umělecké stagnaci se návštěvníci festivalu mohou každý rok setkat se zcela odlišnými přístupy a pohledy na umění a veřejný prostor. Ročník 2021 se koná na širokém území centrálních částí Prahy 6 a Prahy 7.

Kurátoři Jitka Hlaváčková a Ludvík Hlaváček zvolili téma Terapie města. Město totiž nevnímají jen jako neživou kulisu života, ale jako jednoho z jeho hlavních aktérů. 

Pro realizaci festivalu m3 2021 bylo osloveno čtrnáct umělců nebo uměleckých kolektivů, kteří mají osobní vztah k vybrané lokalitě – dlouhodobě tu žijí a pracují. Ke svému tvůrčímu úkolu tedy nepřistupují jen z pozice umělce, ale také jako občané znalí místních poměrů, s vnitřní motivací iniciovat zde pozitivní proměnu. Jsou mezi nimi například Milena Dopitová, Jiří Kovanda, Milan Mikuláštík nebo skupina Rafani.

Společně s kurátory se vybraní umělci pokusili vyhledat v oblasti obou městských částí několik neuralgických bodů (míst a témat) na těle městského organismu a inspirovat aktivitu, která nevidí město jen z hlediska funkčního mechanismu, ale i jako prostředí radosti a překvapení.

Pro více informací sledujte náš Facebook a Instagram!

Těšíme se na vás!
Tým Festivalu m3

Dělnické práce zachránily černé divadlo HILT

PRAHA-ČR: Nejen restaurační zařízení, hotely a jiné obory utrpěly uzavřením od října 2020. Živé umění patřilo k těm nejvíce opomíjeným oborům. Herci, tanečníci, zpěváci, muzikanti - ti všichni museli jednat okamžitě, aby uživili sebe a mnozí celé rodiny. Stali se nepotřebnými. Nebylo o nich slyšet v médiích, jako by zmizeli z povědomí. I když si mnozí léta budovali kariéru, aby došli k cíli. Nikdo z nich nemohl ani učit, tedy být pedagogem uměleckého oboru.

od 19.06.2021 do 30.12.2021
20:30 - 21:30
Autor článku: 
Anna Manthig

Specifický obor divadelnictví - černé divadlo utrpěl velké velké ztráty. Česká republika byla díky panu Jiřímu Srncovi od sedmdesátým let tímto žánrem proslavena po celém světě. Po Sametové revoluci vzniklo mnoho souborů a každý měl svůj specifický styl.

Černé divadlo HILT šlo s dobou. Na jevišti se objevily moderně pojaté scénky, choreografie kombinovala televizní trendy. Možná proto jejich show "Magic Phantom" získala od mezinárodní poroty, jako jediné české divadlo, dvě ocenění World Theatre Olympics 2018 v Indii. Slibný vývoj ale zkřížila pandemie.

Byl to osudný den, kdy se soubor HILT stěhoval do miniaturního kulturního centra Lobby v ulici Karolíny Světlé. Během noci byl vyhlášen první nouzový stav. Černé divadlo HILT tak namísto hraní začalo šít roušky pro veřejnost. Tehdy nikdo netušil, že začnou hrát až rok poté. 

Ředitel divadla, Theodor Hoidekr s přítelem Martinem Mackovičem (hlavní technik divadla), nejprve pracovali po nocích ve skladu textilu. Spolumajitelka divadla a herečka Štěpánka Pencová občas získala příležitost během filmového natáčení (např. seriál s Orlandem Bloomem). Stejně tak její manžel František Penc, bývalý světový filmový kaskadér.. Když si Theodor Hoidekr v den svých 40. narozenin našel práci za barem klubu Rudolf, vláda vyhlásila uzavření divadel i restauračních zařízení.

V říjnu 2020 náhle zazvonil telefon. Ozvala se Kateřina Adamcová (někdejší pokladní divadla HILT). Theodor si myslel, že hledá práci. Bylo to právě naopak. Z pozice vedoucí hlídačů stavby Bořislavka bývalým kolegům nabídla práci. Jak to dopadlo? Martin Mackovič nastoupil ihned, přidali se i další členové souboru HILT včetně ředitele divadla.

V současnosti se v divadle už plně zkouší. Novou nadějí souboru je zkušená produkční Dana Oulovská, která nabídla i pomoc v zákulisí s převleky během náročné show "Magic Phantom". Nová doba si žádá všestrannost.

Slavnostní představení černého divadla 20. června bude mít zvláštní hosty. Těmi budou zpěvačka Tereza Kyndlová, herec Pavel Krejčí a travesti umělec Miss Angelika. Úvodní večer s netradičními hosty je symbolicky nazván: "OPĚT POPRVÉ...a snad už napořád".

Černé divadlo HILT má již plánovaný program do konce roku 2021. V hlavních rolích se nadále budou objevovat známé tváře": Theodor Hoidekr, Štěpánka Pencová, Adéla Doskočilová, Gabriela Kuhnová. Takzvaní "černoherci" jsou stále v týmu Martina Mackoviče - René Zounar, Josef Kuhn a Hana Šámalová.

"U nás je to jinak než např. v muzikálech, i když jsme si zažili světovou slávu. Divák během představení nevidí naše tváře a nezná nás ze seriálů českých televizních stanic. Máme 60 minut na to, abychom si diváky získali. Černé divadlo se stalo naším životem," prohlašují Theodor Hoidekr a Štěpánka Pencová, ředitelé a herci černého divadla HILT.

 

Rudolf II. Umění pro císaře – výstava sezóny Muzea východních Čech v Hradci Králové

HRADEC KRÁLOVÉ: Výstava Rudolf II. Umění pro císaře bude od konce května do začátku listopadu zdobit Galerijní sál Muzea východních Čech v Hradci Králové a nabídne návštěvníkům mistrovské práce dvorních umělců císaře Rudolfa II.

od 28.05.2021 do 07.11.2021
Autor článku: 
Lucie Peterková

Jedná se o soubor běžně nepřístupných výtvarných děl Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Josepha Heintze st., Roelanta Saveryho, Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries a Aegidia Sadelera. Dále bude představen soubor grafických listů a kreseb, erbovní privilegia, mapy a další předměty související s rudolfínskou dobou včetně několika dosud anonymních rudolfínských děl. Zvláštním bonusem v rámci výstavy bude zápůjčka významného portrétu Rudolfa II. od Lucase van Valckenborch z doby před rokem 1585 zakoupeného v roce 2012 do knížecích lichtenštejnských sbírek ve Vídni/Vaduzu. Laskavostí majitelů a vedení sbírek bude tato jediná zahraniční zápůjčka k vidění právě v královském věnném městě Hradci Králové.

Mnohá ze zmíněných děl doposud nebyla vystavena a očím veřejnosti tak budou představena poprvé, říká autorka výstavy, historička a odbornice na rudolfínské umění PhDr. Eliška Fučíková: „Až do nedávné doby jsme se smutkem sledovali, jak se na světových aukcích prodávají umělecká díla, která byla kdysi součástí rudolfínských sbírek a české veřejné kulturní instituce nemají prostředky na jejich získání. V posledních deseti letech se začala situace měnit. Našli se osvícení soukromí sběratelé, kteří se zasloužili o to, že se už některá díla mohla z ciziny vrátit do země původu“, raduje se Eliška Fučíková a dodává, že i na tento fenomén chce výstava poukázat: „Chceme představit veřejnosti tuto soukromou sběratelskou aktivitu jako činnost, která sice uspokojuje osobní zálibu, ale jsou-li díla dostupná publiku, pak je také podstatným obohacením našeho kulturního dědictví. Výstava by tak mohla být inspirací pro další sběratele, aby umožnili veřejným institucím prezentovat své sbírky. Pro návštěvníky muzeí a galerií by to znamenalo, že by se alespoň na omezenou dobu potěšili významnými uměleckými díly, která jsou jinak skryta jejich očím.“

Podle kurátora výstavy a vedoucího návštěvnického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Mgr. Stanislava Hrbatého se i v historii česká veřejnost s rudolfínským uměním setkávala zřídka: „V 90. letech minulého století bylo komplexněji představeno jen na velké výstavě v Praze. Námi připravovaná výstava rozšiřuje badatelské poznatky z posledních let a dosud málo viděný fond rudolfínského umění představí v širších souvislostech evropského kontextu.“

Součástí výstavy bude taktéž malý kabinet kuriozit v podobě časté na patrimoniálních (vrchnostenských) sídlech právě v rudolfinské době. K vidění v něm budou například lebky exotických zvířat, pravěké fosilie, schránky velkých mořských mlžů, reprodukce nejcennějších obrazů z rudolfínských sbírek a kopie části Mattiolioho herbáře. K dispozici bude také alchymistická dílna. Vznikne tak tematický přesah výstavy pro její snadnější uchopení
z didaktického hlediska muzejní pedagogiky.

 

Výstava se koná pod Záštitou ministra kultury ČR. Mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas Hradec Králové.

 

Skanzen Horní Falce je opět v provozu!

BAVORSKO-NEUSATH U NABBURGU: Po dlouhé přestávce chceme všem turistům a příznivcům sdělit, že je bavorský Skanzen Horní Falce v obci Neusath u Nabburgu opět v provozu.

od 14.05.2021 do 30.06.2021
09:00 - 18:00
Autor článku: 
Petra Zeitler

Celý tým se bude snažit vám umožnit bezproblémovou prohlídku - zdraví a bezpečnost návštěvníků jsou na prvním místě. Proto prosíme o dodržování rozestupů nejméně 1,5 m od ostatních osob. Ve vstupní hale a všech muzejních budovách stále platí povinnost nosit masky. Vstup do areálu je možný od 9.00-17.00 hodin a vstupenky se platí u pokladny.

Pro bezkontaktní prohlídku muzejních objektů máme připravené štítky, které se pověsí na kliku dveří budovy, kterou si se svým doprovodem chcete prohlédnout. Pokud tam již podobný štítek visí, jsou v budově právě jiní návštěvníci. Pak je nutno vyčkat, až budovu opustí. Při dodržení všech podmínek nestojí příjemné prohlídce skanzenu nic v cestě.

Celý areál a budovy jsou ve vynikajícím stavu a v ohradách už čile pobíhají selátka švábsko-hallských vepřů a další domácí zvířata. Každou neděli zde v jednom ze statků můžete přihlížet práci muzejního pekaře a zakoupit čerstvý kváskový chléb anebo ochutnat hornofalcké pečivo. O aktuálních akcích se lze informovat na webových stránkách www.freilandmuseum-oberpfalz.de a ostatních sociálních sítích.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

 

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Cestovní ruch