pondělí
2. srpna 2021
svátek slaví Gustav
Jízda králů v Hluku
© Zdroj: Archiv Národního ústavu lidové kultury



Cestou na Seznam – Hýlom, hýlom, počúvajte, Jízda králů

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního reprezentativního seznamu UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 28 položek. Jako poslední přibyly na národní seznam v roce 2019 Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku. Naopak prvenství má od roku 2009 Slovácký verbuňk, který jsme již připomněli zde, následovaný Jízdou králů na Slovácku − oba statky se coby mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva probojovaly i mezi památky UNESCO.

Autor článku: 
Irena Koušková

Nominaci Jízdy králů chystal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Požádali jsme proto o rozhovor bývalého vedoucího Centra lidových tradic Jana Blahůška, který měl přípravu nominační dokumentace na starost, a současnou vedoucí tohoto odborného oddělení NÚLK Jarmilu Teturovou, odpovídající za agendu nehmotného kulturního dědictví dnes.

 

Pod tzv. nemateriální kulturu řadíme vedle folkloru zvyky, obřady, oblast tzv. lidové religiozity, kam spadají vědomosti a představy o člověku, přírodě a vesmíru, o nadpřirozených silách, magie, věštby, pranostiky; léčení a hygienu. V širším pojetí potom problematiku rozličných společenství, rodinných a příbuzenských vztahů, sociálních vazeb v určité komunitě nebo skupině.

 

Jak probíhala příprava na nominaci Jízdy králů? Zúročili jste cenné zkušenosti z úspěchu zápisu Slováckého verbuňku, nebo byla situace o pár let později zcela jiná? (pozn. red.: Slovácký verbuňk byl zapsán na Seznam UNESCO v roce 2005, Jízda králů v roce 2011.)

Nominace Jízdy králů k zápisu do Seznamu UNESCO vlastně navazovala na předchozí nominaci Slováckého verbuňku. Součástí dokumentace u verbuňku byl totiž také seznam dalších pěti kulturních statků, které by mohly být navrženy k zápisu v dalších letech. A Jízda králů byla jedním z nich. Všechno se muselo ale dobře naplánovat a připravit. A protože se jízdy králů kromě Vlčnova jezdí v ostatních obcích na Slovácku /pozn. redakce: v Hluku, Kunovicích a Skoronicích/ v několikaletých intervalech, práce na dokumentaci musely být rozloženy do několika let.  Nevěnovali jsme se totiž jen samotnému obyčeji a jeho průběhu, ale všem souvisejícím aktivitám. Ve Vlčnově např. kompletní ročník jezdců jízdy králů – tzv. legrútů – žije přípravou tohoto výročního obyčeje v podstatě celý předchozí rok. Kluci se aktivně účastní již jízdy králů v roce předchozím, pak vybírají krále pro následující ročník, organizují taneční zábavu, jsou představeni na krojovém plese, chodí společně i s budoucím králem na Velikonoce, stavějí máj, učí se jezdit na koních… Do přípravy celé akce je ale zapojen daleko širší okruh lidí – rodiny krále a všech jezdců, které vytvářejí ozdoby na koně, musí se vypálit dobrá slivovice, vyrobit nebo nakoupit víno, upéct koláčky a zajistit občerstvení pro všechny hosty, připravit kroje, doprovodné programy, vyzdobit obec. Je toho samozřejmě ještě mnohem víc, ale už z uvedeného výčtu můžete vidět velký rozměr celé akce. Toto všechno jsme se také snažili zachytit a zdokumentovat, abychom pro přípravu podkladů do UNESCO mohli vybrat to nejdůležitější. Nominační dokumentaci musely doplnit také souhlasy nositelů této tradice, které byly deklarovány zastupitelstvy jednotlivých obcí. Tehdejší starostové proto patřili do širšího týmu zpracovatelů nominace, kterou se nakonec v roce 2010 podařilo zkompletovat a předložit v Paříži.

Pokud bych měl tedy srovnávat přípravu nominace Slováckého verbuňku s přípravou Jízdy králů, bylo to, podle mého názoru, u Jízdy mnohem, mnohem náročnější a do celého procesu muselo být zapojeno daleko více lidí. Na druhou stranu jsme měli zkušenosti z předchozích let, a tak zase jako o něco snazší vidím formální stránku celé věci. Moc rád na tohle období vzpomínám a jsem rád, že se vše podařilo dotáhnout do úspěšného konce.

 

V rozhovoru pro Místní kulturu (https://mistnikultura.cz/ozenil-jsem-se-s-unesco) zmínil Michal Beneš, který stál u zápisu většiny památek na seznamy UNESCO, následující vzpomínku: „Když byla vyhlašována Jízda králů za součást světového nemateriálního kulturního dědictví lidstva, tak v Kunovicích před plným sálem zazněla věta a přítomní ji okamžitě pochopili. ͵Uvědomme si, že svět se uklonil před Jízdou králů v Kunovicích.ʹ To je přece fantastické. Poprvé se, obrazně řečeno, na mapě světa v této souvislosti objevila jména Kunovic, Vlčnova, Hluku a Skoronic.“ Jak na atmosféru této chvíle vzpomínáte?

Na tomto konkrétním večeru v Kunovicích jsem bohužel nebyl, ale konal se pravděpodobně až nějakou dobu po samotném hlasování Mezivládního výboru, kde se o zápisu Jízdy králů do Reprezentativního seznamu UNESCO rozhodlo. Toto jednání výboru probíhalo v roce 2011 na Bali v Indonésii a tam je vzhledem k jinému časovému pásmu o šest hodin více než u nás. O zápisech do Reprezentativního seznamu se tam rozhodovalo během dopoledního bloku, proto mi, stejně jako dalším kolegům, kteří se na přípravě nominační dokumentace podíleli, přišla zpráva od našich zástupců někdy nad ránem SMSkou. Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, kterou ještě umocnilo doplňující sdělení, že nominace, již jsme několik let připravovali, byla v podkladech pro hlasování a pak i samotným předsedajícím vyhodnocena jako jedna z nejlépe zpracovaných. Současně mě ale trochu mrzelo, že jsem se nemohl tohoto slavnostního a mimořádného okamžiku účastnit osobně. Původně jsem měl totiž na jednání Mezivládního výboru na Bali letět také, ale několik měsíců před tím jsem změnil zaměstnání a z NÚLK ve Strážnici přešel řešit projekt založení Muzea v přírodě Rochus do Uherského Hradiště. Ministerstvo kultury proto k zastupování na jednání vybralo někoho jiného. Určitě musel být ten okamžik jedinečný. Sám jsem to zažil o rok dříve v Nairobi, kdy jsem byl přítomen při hlasování Mezivládního výboru, na kterém byl schválen zápis Masopustních obchůzek a masek na Hlinecku. Po každém schvalujícím verdiktu následuje potlesk celého sálu a zástupci jiných zemí, sedících v sále poblíž, delegaci státu, jehož kulturní statek byl právě k zápisu schválen, blahopřejí. A vy máte jako první tu čest, poslat skvělou zprávu domů…

 

Jedna z podmínek zápisu na seznam UNESCO zní, že se tradice nesmí zakonzervovat, ale dále rozvíjet, sleduje se, jestli existence nemateriálního statku není v ohrožení kvůli nedostatku pokračovatelů, zda není využíván pro komerční účely nebo infiltrován cizorodými prvky. Jak se za deset let od zápisu tradice jízdy králů proměnila? Pomohl zápis jejímu rozvoji?

Jízdu králů, stejně jako všechny ostatní statky zapsané do Reprezentativního seznamu, průběžně každoročně monitorují pracovníci Národního ústavu lidové kultury. V případě jízdy králů sledujeme rizikové faktory, kterými jsou populačně slabé ročníky jezdců, protože se nerodí tolik dětí, jako tomu bylo dříve. Dále musíme počítat vysoké náklady na zajištění koní zapůjčených ze soukromých stájí. S tím také souvisí nutnost jezdeckého tréninku jezdců, protože koně už nejsou součástí hospodářství, takže chlapci většinou nemají možnost se doma naučit na nich jezdit. Se zvyšujícím se zájmem návštěvníků na jízdách králů pozorujeme riziko komercializace akce, protože lidé shánějí ubytování, stravování, potřebují parkovací plochy, mají zájem o nákup suvenýrů, což nedokážou služby v obcích, kde se jízda králů jezdí, pokrýt. Ulice jsou pak přeplněny diváky i fotografy, proto někdy může dojít k narušení přirozeného průběhu jízdy králů. V tomto se právě potkávají pozitivní i negativní vlivy zápisu statku do Reprezentativního seznamu. Na straně jedné stojí popularizace a žádoucí zvýšení povědomí o existenci jízdy králů, na straně druhé právě komercializace a problémy se zvládáním přívalu turistů.

 

V současné době se jízda králů udržuje už jen v několika málo lokalitách. Nejpopulárnější a nejokázalejší je asi ta ve Vlčnově, která v nepandemických časech každoročně přiláká tisíce návštěvníků…

Dá se říct, že jízda králů ve Vlčnově je asi nejznámější. Jako jediná se koná pravidelně každý rok. S náporem diváků se však stále více potýkají i další jízdy králů – např. jízda ze Skoronic, která se jezdí v rámci festivalu Slovácký rok v Kyjově jednou za čtyři roky. Je samozřejmě dobře, že lidé mají zájem vidět tento fenomén lidové kultury, ale s určitou mírou komercializace se zde opravdu setkáváme. Myslím, že si tuto skutečnost organizátoři uvědomují, snaží se nepodléhat tlaku návštěvníků a zachovat důstojný průběh jízdy.

 

Ve tříletém období 2019-2021 se agentura CzechTourism věnovala otázce tradic a zvyků, tedy nehmotnému kulturnímu dědictví, i v rámci své nové strategie, vznikl k tomu web http://www.tradicemasmysl.cz/ Zaznamenali jste, že by došlo ke zvýšení zájmu o jízdu králů mezi českými i zahraničními návštěvníky? Co vůbec přinesl zápis na Seznam obcím na Slovácku a na Hané?

V současné době zaznamenáváme v České republice zvyšující se trend zájmu o projevy lidové kultury obecně. Tento vývoj byl samozřejmě nyní zpomalen celosvětovou epidemií koronaviru. Zápisu jízdy králů do Reprezentativního seznamu byla věnována pozornost celostátních médií, takže se to projevilo také v návštěvnosti těchto jízd bezprostředně po zápisu ve všech dotčených obcích. Navíc se jedná o statek vizuálně velmi atraktivní, během kterého diváci spatří nazdobené koně, krásné kroje, uslyší dechovou hudbu nebo cimbálovou muziku. Často je pro ně připravený doprovodný folklorní program. Na Hané je situace trochu jiná. Těchto jízd se zápis netýká, proto není obecné povědomí o jejich existenci. Jízda králů tam stále probíhá v menším rozsahu, v poklidu, pouze v rámci místní komunity, bez většího zájmu turistů.

 

Jaká záchranná opatření na eliminaci rizik zániku statku byla přijata?

Opatření k zachování jízdy králů bylo přijato několik. Pro pořadatele jsou jistě velmi důležité grantové systémy Ministerstva kultury ČR i příslušných krajských úřadů, v jejichž rámci mohou žádat o finanční příspěvky na realizaci jízdy králů. Dále se jedná o pravidelnou dokumentaci statku a podávání zpráv o jeho stavu nejen ministerstvu kultury, ale také UNESCO. K cílené popularizaci přispívají např. přednášky pro žáky základních a středních škol, které nabízí Národní ústav lidové kultury. V neposlední řadě se snažíme propagovat jízdu králů prostřednictvím putovní výstavy prezentující jízdu králů ve výstavních prostorách po celé České republice.

 

S vlastním zápisem na seznam UNESCO i národní seznam je spojena nejen zasloužená prestiž, ale i možnost prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů čerpat finanční prostředky na propagaci či podporu vzdělávání další generace. Jak jsou v těchto žádostech úspěšní nositelé statku?

Dovolím si tvrdit, že dotační programy jsou velmi dobře nastavené tak, aby spravedlivě finančně podpořily organizátory ze všech obcí, které mají jízdu králů zapsanou v Reprezentativním seznamu. Žadatelé mají možnost dosáhnout na finance nezbytné zejména na zapůjčení koní a tréninkové jízdy, které by bez těchto prostředků jen těžko sháněli.

 

Jak se vlastně proměňuje význam jízdy králů, jedná se stále o iniciační obřad, při němž jsou osmnáctiletí chlapci vítáni mezi dospělé občany obce? Proč se dnes jízda králů odehrává, má v soudobém spolkovém životě ještě nějakou další funkci?

Jízda králů se transformovala v minulosti a proměňuje se stále i v současnosti. Změny se týkaly v případě obcí Hluk a Skoronice termínu posunutého z letničního období (konce května) na červenec, srpen, příp. září z důvodu vazby na folklorní festival nebo sjezd rodáků, dále také nastavení několikaletého cyklu jízdy v Kunovicích, Hluku i Skoronicích, až po zapojení ženatých mužů jako jezdců, zatímco dříve tuto úlohu zastávali pouze svobodní mládenci. V případě obce Vlčnov se zachovává stále pevný letniční termín, rovněž se jízdy účastní pouze chlapci (kromě role krále, který je mladší) ve věku osmnácti let – tzv. legrúti /pozn. red.: odvedenci – tímto pojmem se v minulosti označovali chlapci v daném roce odvádění do základní vojenské služby/. Ve Vlčnově tak zůstává dávná forma iniciačního obřadu stále aktuální. Hlavní význam jízdy králů v současnosti vidíme v její identifikační funkci, která přispívá ke stmelení dané vesnické komunity, v kontinuálním předávání dědictví předků dalším generacím vedoucí ke společnému prožívání obřadnosti celé události.

 

Jak se vybírá nový král? Je to pořád tak prestižní událost pro vybraného chlapce a jeho rodinu, cosi jako privilegium − ocitnout se v hlavní roli jízdy králů? Něco, na co bude on (i jeho rodina) po celý život vzpomínat?

Krále si volí většinou skupina mladých chlapců v obci ze svého středu. Je tedy určen přímo svými vrstevníky. Poté se žádají rodiče budoucího krále o svolení. Myslím, že rodiny krále si stále považují toho, že byl právě jejich syn vybrán do role krále, přestože to pro ně znamená určitou ekonomickou zátěž a časovou náročnost na přípravu všech nezbytností. Lze říct, že se jedná o prestižní událost v každé obci, kde se jízda králů koná.

 

V úvodu jsme si vypůjčili ohlašovací verše jízdy králů: „Hýlom, hýlom! Počúvajte, horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati." Jedná se o úvod kanonizovaného textu, který zazní ve stejné podobě všude tam, kde se jízda králů odehrává, nebo zde neplatí tak přísná pravidla? Co vlastně „hýlom“ znamená?

Vyvolávka „Hýlom, hýlom!“, příp. „Hýlom, hálom!“ je ustálenou formulí nejen na samotný úvod jízdy králů, ale používá se průběžně při dalších krátkých, veršovaných vyvolávkách směřujících na obyvatele jednotlivých domů, ke kterým jezdci zajíždějí a vybírají od nich drobné finanční příspěvky (např. „Hýlom, hýlom, počúvajte, před týmto domkem sa voda točí, že táto panenka má pěkné oči!“). Někteří etnografové se přiklánějí k myšlence, že slovo „hýlom“ pochází z maďarštiny, odvozením ze slova „hivóm“ – volám.

 

Součástí Jízdy králů ve Vlčnově je také vystoupení verbířů. Jako statky nemateriálního kulturního dědictví se Jízda králů a Slovácký verbuňk prezentují zvlášť. Do jaké míry spolu ale obě tradice souvisejí?

Regionální kolo Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Uherskobrodsku se koná pravidelně v pátek večer jako jeden z několika doprovodných programů slavnosti Jízda králů již několik let. Důvody jsou spíše organizační, kdy mohou pořadatelé regionálního kola využít zázemí v Klubu sportu a Kultury ve Vlčnově, a také mají jistotu, že tuto akci navštíví dostatečné množství diváků, protože samotná soutěž je provázána s dalším kulturním programem. Společným prvkem je pak skutečnost, že se jedná o dva velmi významné a atraktivní fenomény tradiční lidové kultury.

 

Jak žije jízda králů v těchto pandemických dnech? Jaký byl loňský ročník tradičních akcí a jak probíhají přípravy letos? Účastníte se vy sami těchto slavností, ať už v Kunovicích, Hluku, Skoronicích nebo Vlčnově pravidelně? Kam jezdíte nejraději a proč?

JT: Jízda králů se v loňském roce nemohla uskutečnit, bohužel, žádná. Byla nastavena přísná hygienická opatření proti šíření nemoci covid-19, proto organizátoři odložili akce na rok letošní s nadějí, že se pandemická situace zlepší. Nyní však vidíme, že problémy stále pokračují. Pořadatelé znovu velmi pečlivě zvažují, jakým směrem se v přípravách vydat. Zásadní pro ně je nastavený limit počtu osob, které se mohou setkávat, protože při jízdě králů dochází ke kumulaci velkého počtu lidí v malém prostoru. Některé obce uvažují o posunu termínu, nebo dalším ročním odložení, některé se přiklánějí ke komornímu provedení jízdy s vyloučením diváků. Toto vynucené přerušení tradice může mít negativní dopad na zachování obřadu v budoucnosti.

Měla jsem možnost navštívit jízdy králů ve všech uvedených obcích. Každá je v něčem odlišná, ale všechny mají společnou krásnou atmosféru provázející tento obřad. Nemůžu říct, že bych si oblíbila některou více a jinou méně. Vnímám nasazení všech organizátorů, jejich obětavost a zájem na realizaci jízdy králů, stejně tak snahu samotných jezdců i jejich rodin, aby vše proběhlo podle zažitých zvyklostí ke spokojenosti celé obce.

 

JB: U mě do jisté míry poznamenalo vztah k jízdě králů mé bydliště. Pocházím totiž z Uherského Brodu, a proto jsem vlčnovskou jízdu králů navštěvoval daleko dříve před tím, než jsme se v NÚLK ve Strážnici začali věnovat dokumentaci a přípravě nominace. Při studiích na střední škole jsem měl spolužáka, jehož otec byl předsedou vlčnovské Společnosti Jízdy králů, a tak jsem se dokonce již ve třetím ročníku gymnázia zapojil do organizačního zabezpečení akce. Jiný kamarád vlastní ve Vlčnově „vinnú búdu“, řadu let jsem proto mohl zažívat sobotní podvečer před jízdou králů u sklenky vína v této vinné trati s řadou malých vinařských lidových staveb nad Vlčnovem, a pak se nocí u cimbálu prozpívat do nedělního slavnostního dne.

Příprava nominace ale samozřejmě znamenala osobní účast ve všech obcích s jízdou králů, a také osobní setkání s desítkami lidí, kteří nám s přípravou dokumentace pomohli. A některá z těchto přátelství trvají dodnes. Proto si nenechám účast na jednotlivých jízdách nikdy ujít a beru na ně i své děti, aby mohli také prožít tu nádhernou atmosféru a přivonět k tajemství, které postava mladého krále v dívčích šatech a s růží v ústech v sobě nese.

 

Jízda králů v Kunovicích se uskuteční dne 11. 7. 2021. Vedení města se společně s dalšími organizátory dohodlo, že nadále dodrží pro pořádání Jízdy králů dvouletý interval, který teď bude vycházet nově vždy na liché roky. V únoru 2021 rozhodli zastupitelé ze sousedního Hluku, že jízdu králů pro rok 2021 ruší, ve Vlčnově akce proběhla v termínu 28.-30. 5.

 

www.jizdakralu.cz

 

Aktuálního kunovického krále, kterému loňskou jízdu zhatila pandemie, Daniela Kozelka (13 let) a jeho maminky, místostarostky Kunovic, jsme se zeptali:

 

Jak prožívá/prožíval Daniel Kozelek přípravy na svůj velký den?

Daniel je velký flegmatik, takže přípravy bere stejně jako přípravu do školy (7. třída), trochu povinnost, ale nechce to odbýt – jak říká.

 

Podle čeho vybrali organizátoři k tomuto prestižnímu úkolu právě jeho?

Když se Daniel narodil, doma jsme se s manželem shodli, že by bylo pěkné, kdyby byl jednou králem, protože já sama jsem ve folkloru aktivní. Zpívám v Ženském sboru Kunovice, tančím ve folklorním souboru písní a tanců Handrlák, jsem vedoucí dětského folklorního souboru Malý Handrláček, takže folklor je srdcová záležitost.

Organizátorovi Milanovi Staškovi jsme to takto podali, on s tím souhlasil a zapsal si Danka „do pořadníku“ (úsměv), a když se v roce 2020 jízda nemohla konat a přesunula se do dalšího roku, tak i role krále byla posunuta o rok…

 

Není mezi chlapci o královský post rivalita?

O rivalitě se asi nedá hovořit, rozhodnutí je spíše věcí rodičů, kteří tuto roli svého syna berou jako rodinnou prestiž.

 

Zajímáš se, Dane, o národopis, chodíš do kroužků, do lidušky, nebo máš úplně jiné koníčky, které s folklorem nesouvisejí?

Chodil jsem do folklorního souboru Věneček s maminkou, pak do souboru Malý Handrláček, který vedla moje mamka, od září jsem začal docházet do starší skupinky − do souboru Kunovjánek. Folklorní písničky u nás doma pořád hrají a mamka stále něco tancuje. Navštěvuji také kurzy verbuňku. Mimo to chodím do ZUŠky, kde hraji na klarinet, a také do oddílu stolního tenisu.

 

Máš nějaký vzor?

Mým vzorem jsou někteří hráči počítačových her a youtubeři, na počítači trávím taky dost času.

 

Kdy a čím vlastně povinnosti pro „krále“ začínají? Co všechno přípravy obnášejí jak pro něj, tak celou rodinu po stránce časové, finanční…?

Přípravy na jízdu králů 2020 jsme zahájili už na podzim roku 2019, kdy jsme s Danielem jeli do stájí , učit se jezdit na koni. Hned u vstupní brány uviděl Daniel bílé zvíře a oznámil: „Na tomto teda pojedu, to bude mazané.“ Nebyl to kůň, ale lama, což je mezi jeho vrstevníky hanlivý výraz pro někoho, kdo není zrovna „dokonalý“. No ale jízdu na koni zvládl, tak už jen pořídit ten kroj. Dědečci nechali vypálit slivovicu, tatínek Bronislav udělal nový plot, vymalovali jsme doma, začali se shánět stromky v lese, krušpánek ¨/lidově zimostráz – pozn. red./ a ochotné tetičky dělaly zdobení na koně. V březnu 2020 se objevily první informace o COVIDu, vůbec nás nenapadlo, že by se jízda králů nekonala, že kultura a ostatní akce budou na dlouho zakázány. Když jsme pak na radě města situaci probírali, usnesli jsme se, že jízdu králů o rok odložíme, že zachováme dvouletý cyklus, ale v lichých letech, že na rok 2021 vychází významné výročí 250 let o první zmínce o kunovském banderiu /tj. existenci jízdní skupiny mužů na koních ve slavnostním průvodu – pozn. red./, že ten rok pro jízdu králů připravíme bohatý program atd. Nicméně scénář z minulého roku se opakuje i v roce 2021.

Po dohodě s organizátory zapsaného spolku Jízdy králů jsme přesunuli termín z května na 10. – 11. července 2021. S dalšími přípravami jsme doma opatrní, máme vymalováno, budeme dělat další část plotu, slivovica zůstala schovaná ve sklepě. Finální úpravy na kroji jsou pozastaveny, jelikož nám Daniel během jednoho roku porostl o tři konfekční velikosti, bude švadlena paní Božena Habartová kroj dokončovat, až se jízda králů skutečně přiblíží. Dnes je Danielovi třináct let, je v sedmé třídě, na vysvědčení měl dvojku z českého jazyka, měří 180 centimetrů, váží 82 kilogramů a velikost jeho nohy je č. 45. To bude asi největší z králů. Tyto jeho míry nás doma taky vedly k myšlence, že pokud by se jízda králů v roce 2021 nekonala, vzdá se Daniel čestné role ve prospěch mladšího kolegy, který už na svou úlohu jistě netrpělivě čeká a popřeje mu hodně štěstí a jeho rodičům pevné nervy a přípravy bez starostí, protože starosti si z jízdy králů děláme s manželem již čtrnáctým rokem a možná zbytečně.

Jinak k povinnostem patří i propagace rodiny a celé akce, rozhovory pro tisk, natáčení v televizi či rozhlase, které slouží i jako pozvání na akci. Slavnostní představení krále – kulturní pořad, kde se prezentuje celá jezdecká družina.

S nějakou finanční zátěží musí rodina počítat, ale je vždy tak vysoká, kolik jsme ochotni tomu věnovat. Řešíte dilema půjčit kroje, nebo nechat ušít nové vlastní, to je otázka financí. Opravit dům, fasádu, vymalovat? Kvůli jízdě králů nebo už to doma volá po rekonstrukci bez ohledu na tuto kulturní akci? Pozveme rodinu na oběd v neděli nebo u nás budou po celý víkend, sezveme ty nejbližší nebo se chceme vidět i s těmi, které vídáme zřídka a pozvání na jízdu králů pojmout jako příležitost se zase všichni potkat? Ale každopádně se jedná o prestiž rodiny, která je nositelem této významné UNESCO tradice. A proto tu peníze nehrají roli, spíše rodinná pospolitost.

www.mesto-kunovice.cz

 

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Divadlo a tanec
Co se děje
30.07.2021

PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
29.07.2021

ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura
Co se děje
28.07.2021

BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.

Jihomoravský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Architektura
Co se děje
02.08.2021