Archiv textů

ŽATEC, ČR: Česká republika opět potvrdila, že je světovou velmocí, co se týče zápisů na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pondělí dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zařazení chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na prestižní seznam světového dědictví pod názvem Žatec and the Landscape of Saaz Hops. ČR se tudíž může pyšnit vůbec první chmelařskou krajinou na světě, která nese značku UNESCO. Na úspěšné nominaci se podílelo mnoho subjektů; my jsme s několika dotazy oslovili site managera památky světového dědictví, pana Jaroslava Špičku, bývalého místostarostu města Žatce, v současnosti též ředitele Chrámu Chmele a Piva, p. o.

ČR, PLZEŇ: Fakt, že existuje Reprezentativní seznam UNESCO, do něhož jsou zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že na jinou listinu patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do světového Reprezentativního seznamu  nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je zařazení na národní Seznam, v případě ČR je to Seznam statků tradiční lidové kultury ČR, vedený MK ČR, který nyní čítá 31 položek. V roce 2018 přibyl na listinu statek s názvem „Technologie pivovarnického bednářství“ a my věříme, že tímto tématem uděláme radost všem, kdo se zajímají o pivní kulturu v širších souvislostech. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Našimi průvodci po Cestě na Seznam budou za nominační tým Rudolf Šlehofer, manažer turismu Prazdroje, a Jana Domanická z archivu Prazdroje.

ČR: Fakt, že existuje Reprezentativní seznam UNESCO, do něhož jsou zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že na jinou listinu patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do světového Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je zařazení na národní Seznam, v případě ČR je to Seznam statků tradiční lidové kultury ČR, vedený MK ČR, který nyní čítá 30 položek. Na tomto soupisu existuje statek, jemuž se dostalo té cti, že je zapsán hned dvakrát. Loutkářství. Od roku 2012 Východočeské loutkářství, k němuž o dva roky později přibylo České loutkářství. Do seznamu UNESCO bylo připsáno Loutkářství na Slovensku a v České republice v prosinci roku 2016. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, co bylo jeho podnětem a co z něho pro českou i slovenskou stranu následně vyplynulo? Průvodců po Cestě na Seznam bude tentokrát hned několik – za slovenskou stranu doc. Mgr. Juraj Hamar, CSc., generální ředitel Slovenského ľudového umeleckého kolektívu (SĹUK), za českou Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), a Michal Drtina z NIPOS-ARTAMA.

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 30 položek. V roce 2012, před deseti lety, byl do tzv. národního seznamu začleněn obyčej „Vodění jidáše“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým PhDr. Ilona Vojancová, tehdejší ředitelka správy Souboru lidových staveb Vysočina, s níž se díky této unikátní východočeské tradici snadno naladíme na přicházející čas Velikonoc.