Archiv textů

ČR, PLZEŇ: Fakt, že existuje Reprezentativní seznam UNESCO, do něhož jsou zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že na jinou listinu patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do světového Reprezentativního seznamu  nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je zařazení na národní Seznam, v případě ČR je to Seznam statků tradiční lidové kultury ČR, vedený MK ČR, který nyní čítá 31 položek. V roce 2018 přibyl na listinu statek s názvem „Technologie pivovarnického bednářství“ a my věříme, že tímto tématem uděláme radost všem, kdo se zajímají o pivní kulturu v širších souvislostech. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Našimi průvodci po Cestě na Seznam budou za nominační tým Rudolf Šlehofer, manažer turismu Prazdroje, a Jana Domanická z archivu Prazdroje.

ČR: Fakt, že existuje Reprezentativní seznam UNESCO, do něhož jsou zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že na jinou listinu patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do světového Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je zařazení na národní Seznam, v případě ČR je to Seznam statků tradiční lidové kultury ČR, vedený MK ČR, který nyní čítá 30 položek. Na tomto soupisu existuje statek, jemuž se dostalo té cti, že je zapsán hned dvakrát. Loutkářství. Od roku 2012 Východočeské loutkářství, k němuž o dva roky později přibylo České loutkářství. Do seznamu UNESCO bylo připsáno Loutkářství na Slovensku a v České republice v prosinci roku 2016. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, co bylo jeho podnětem a co z něho pro českou i slovenskou stranu následně vyplynulo? Průvodců po Cestě na Seznam bude tentokrát hned několik – za slovenskou stranu doc. Mgr. Juraj Hamar, CSc., generální ředitel Slovenského ľudového umeleckého kolektívu (SĹUK), za českou Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), a Michal Drtina z NIPOS-ARTAMA.

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 30 položek. V roce 2012, před deseti lety, byl do tzv. národního seznamu začleněn obyčej „Vodění jidáše“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým PhDr. Ilona Vojancová, tehdejší ředitelka správy Souboru lidových staveb Vysočina, s níž se díky této unikátní východočeské tradici snadno naladíme na přicházející čas Velikonoc.

ČR: Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR aktuálně čítá 30 položek. V předchozím díle jsme vám představili tu s pořadovým číslem dvacet – Ruční výrobu papírových masopustních masek v Zákupech, která byla v prosinci roku 2017 na návrh Národní rady pro tradiční lidovou kulturu zapsána na tzv. „národní“ seznam. V dnešním pokračování se od nominace zákupských masek na prestižní listinu posuneme dál. Naším průvodcem bude tentokrát přímo Ing. Zdeněk Rydygr ze zákupské společnosti PVO, poslední v Evropě, která masky tradičním způsobem vyrábí.