čtvrtek
18. července 2024
svátek slaví Drahomíra

Cestovní ruch

Lednový Malovaný kraj

ČR: Díky titulní straně obálky se záběrem z horňácké Nové Lhoty si alespoň takto lze připomenout atmosféru fašanků, které se letos bohužel konat nemohou. Zadní stranu obálky redakce vyhradila pro kapli Nejsvětější Trojice v Moravanech.

Autor článku: 
TZ/jal

Z obsahu časopisu lze upozornit na článek o vojenském polním letišti ve Vnorovech, které tam existovalo před 2. světovou válkou. Vzpomenuta je i historie Pivečkovy obuvnické firmy ve Slavičíně, považované za „Baťu v malém“. Dosud neznámý tragický příběh rodiny Sedlačíkovy z kopaničářské osady Bošáčky přenese čtenáře do let nacistické okupace. Zájemce se dozví též o důvodech zániku pomníku pruských vojáků v Hodoníně. Pomyslně pak může zavítat k tzv. Koryčanské kapli, osaměle stojící v pohoří Chřiby. Nechybí ani výzva k záchraně vojenských pietních míst rozesetých po celé jihovýchodní Moravě. Celou dvoustranu vyplňuje rozhovor s hodonínskou rodačkou, herečkou Petrou Hřebíčkovou. A dostalo se též na legendární CM Burčáci či na zamyšlení nad aktuálně prosazovaným názvem Moravské Toskánsko, jímž by někteří rádi nahradili tradiční pojmenování Kyjovsko a Hanácké Slovácko. Samozřejmě to není vše, v aktuálním vydání dvouměsíčníku je zajímavých článků a informačních textů okolo čtyřiceti!

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Podnikavky na mateřské: s Věrou Holubovou

JESENICKO: „Len je v současnosti, alespoň v našich zeměpisných šířkách, ͵textilní Popelkouʹ. V minulosti však tomu bylo naopak. U nás v Jeseníkách dokonce existovala firma, která stolní lněné prádlo dodávala i na rakouský císařský dvůr,“ píše na blogu své rodinné firmy Lněné paní Věra Holubová, která před rokem začala vyrábět nejrůznější textilie ze lněné látky a oprášila tak polozapomenutou tradici, jež k Jeseníkům dlouhá léta patřila. Na len a jeho unikátní vlastnosti nedá dopustit. Ačkoli pro začínající podnikatele je tato doba kritická, jí se podařilo doplňkový byznys při mateřské dovolené rozeběhnout. Svou roli v tom sehrály nezbytné propriety dnešních dnů – roušky, ale také získání certifikace Jeseníky originální produkt.

Autor článku: 
Irena Koušková

Čím vás právě len tolik nadchl?

Len pro mě znamená hlavně přirozenost, nenápadnou součást celého mého života. Objevuje se na pozadí dětství jako rostlina, která se u nás v horách pěstovala a zpracovávala. Zároveň jako textilie je zcela tradičním materiálem s velmi zajímavými vlastnostmi a v kontextu dnes potřebného udržitelného způsobu života je také jeho produkce lokální a přátelská k životnímu prostředí.

Možná to bude znít zvláštně, ale naši Lněnou cestu, jestli to tak mohu nazvat, odstartovalo naopak rozčarování, ne čiré nadšení. Rozčarování z toho, že len je jako materiál i za současných trendů udržitelnosti, pomalé módy atd. stále pomyslnou popelkou a v našich zeměpisných šířkách ho v oblíbenosti válcují materiály jako biobavlna či biobambus. Možná tím mnohé naštvu, ale jakýkoli produkt s označením bio-, eko- pro mě ztrácí podstatu svého pojmenování, když ke mně musí z druhého konce světa absolvovat náročnou a nákladnou dopravu. Naproti tomu len se pěstuje v Evropě a i produkce tzv. konvenčního lnu má proti ostatním svá pozitiva.

 

Není len jako len… Proč výrobky z něj od lokálních producentů vyhledávat, když si lze lněné zboží zakoupit i v běžných prodejních řetězcích?

Přihlédneme-li např. k tomu, že produkce lnu spotřebuje méně vody než výroba bavlny (francouzské výzkumy hovoří o tom, že kdyby si každý Francouz místo bavlněné košile pořídil lněnou, ušetřilo by se tolik vody, kolik vypije celá Paříž) a 85 % lnu se pěstuje v Evropě, nákup lněného zboží je tou vhodnější variantou vždy. Nicméně v obchodních řetězcích a módních oděvních společnostech lněné zboží pořídíte za nižší ceny, zpravidla se jedná o asijskou produkci, a tak je na místě se ujistit, jaký poměr lněných přízí ve skutečnosti použitý materiál má.

Lokální producenti k zákazníkovi přistupují většinou velmi individuálně, vy víte, kde zboží vzniká, doptáte se na konkrétní původ materiálu, znáte jeho přesné složení i kvalitu.

 

Lněné ložní prádlo, utěrky či oděvy bývaly dříve běžnou součástí mnohých domácností. Časem len vymizel z polí i ze šatníků. Co se stalo? Proč jej nahradila bavlna?

Přadný len se v našich zeměpisných šířkách pěstoval a využíval od nepaměti, takže lnářský průmysl lze skutečně považovat za tradici.

Pokud dnes hovoříme o českém lnu, máme na mysli materiál, který je u nás pouze tkaný, surovina pochází ze západní Evropy, hlavně z Francie. Posledních několik hektarů přadného lnu se u nás pěstuje pouze pro výzkum, a to právě v podhůří Jeseníků, v Šumperku. Za zánikem tradičního českého lnářství, který byl dokonán kolem roku 2010, stojí levný, dumpingový dovoz bavlny z Východu a tehdejší agrární politika.

 

A o tradici ještě jinak… Jaké vaše výrobky rozhodně tradiční nejsou a ukazují len jako moderní materiál, který odpovídá trendům doby a vyhovuje náročným zákazníkům?

Lnu sluší nejen jeho klasické přírodní tóny, ale i různé barevné vzory. A my se právě snažíme díky současným moderním technologiím tisku vytvářet neotřelé limitované edice lnů, a to především s přírodními dezény. Zároveň do lnu i vyšíváme, což už je přeci jen tradičnější věc. Takto vznikají hlavně naše běhouny, prostírání nebo ložní prádlo.

 

Odkud vlastně berete látku, ze které zboží šijete?

Látky používáme od tkalcoven, které jsou k nám nejblíž, a jsme rádi, že tím můžeme stále zachovávat tu nejryzejší regionálnost ať už samotných jesenických hor, nebo historických slezských zemí, jejichž součástí Jeseník bezesporu byl a je.

 

Vaše cesta k rodinné firmě a drobnému podnikání se lnem nebyla přímočará. Co jste vystudovala a v jaké profesní oblasti jste se pohybovala?

Vzděláním jsem spíše specialista na lněná plátna malířských mistrů, tj. jsem kunsthistorik s diplomem z provozně ekonomické fakulty, nebo se to dá vlastně říct i naopak (úsměv). Následně jsem se pohybovala v oblasti dotací, na poli městského marketingu a těsně před mateřskou jsem působila v marketingovém týmu léčebných lázní.

 

Před mateřskou jste pracovala jako PR manažerka pro jesenické lázně. Proč jste nezůstala na poli propagace a nepokračovala např. vytvářením dobrého jména lnu a kampaněmi na toto téma pro jiné producenty, ale začala se lnem sama podnikat? Kde se ve vás vzal podnikavý duch? Co bylo tím momentem, kdy jste se rozhodla výrobky ze lnu sama prodávat? Jaká je v tomto segmentu konkurence?

Pro člověka pohybujícího se v oblasti propagace by bylo asi skutečně ideálnější a jednodušší rovnou vytvářet pouze kampaně na téma lnu pro jiné producenty. Já jsem ale osobně potřebovala jít hlouběji. Potřebovala jsem si vyzkoušet, zda nakonec celý ten cyklus, to snažení se o jakousi osvětu funguje v reálu, jak potenciální zákazníci len vnímají, zda jako nostalgii starých časů a tradici, či jako jedinečný moderní materiál se zajímavými vlastnostmi, anebo úplně jinak… jestli je vůbec na našem trhu prodejný… jednoduše jsem potřebovala být úplně u toho, nebo vlastně v tom.

Konkurence, která u nás šije také ze lnu, nebo nabízí lněné produkty evropských značek, samozřejmě existuje. A poslední dobou vnímám, že na trend přírodních materiálů rychle reagují i asijské portály, které lněné produkty i u nás nabízejí doslova za hubičku.

 

Zdá se, že jste spíše člověk pera než manažer a ekonom pracující s daty, tabulkami, čísly. Co jste se musela kvůli fungování rodinné firmy naučit? Co vás dnes především živí? Jak máte s manželem rozdělené role? Pomáhá vám rodina?

To jste odhadla přesně, administrativa a účetnictví skutečně nejsou mým šálkem kávy, takže je přenechávám manželovi. Mně bohatě stačí zabývat se produktovou nabídkou, webem a sociálními sítěmi, kde jsem pronikla více do hloubky tvorby webu nebo práce s Instagramem, než jsem potřebovala dříve. Ve spojení ještě s dalšími mými aktivitami, jako je vytváření turistických novin Jeseníků, se na rodičovské opravdu nenudím. A jelikož jsou to aktivity, které mě baví a asi se jich nedokážu jen tak lehce vzdát, patří obrovský dík manželovi, jenž trpí nejen má nekonečná ponocování u počítače, a také rodině, která zasahuje v časech nejvytíženějších.

 

Zmínila jste se, že vás štve neustálé omílání pojmů bio- či eko-, které se staly nenahraditelnými pomocníky současného marketingu. Jak to vnímáte vy? Co pro vás znamená odpovědný marketing?

V diskuzi na téma bio-, eko- se dostáváme na velmi tenký led. Za mě osobně možná ještě v počátcích těchto trendů, řekněme před cirka patnácti lety, to ještě byly ryzí pojmy. Dnes jsou podsouvány téměř všude a u všeho a ztrácí se jejich podstata. Ztrácí se selský rozum a vnímání dalších souvislostí. Pro mě konkrétně tak odpovědný marketing znamená takový marketing, který svým obsahem nepopírá jak zmiňovaný selský rozum, tak mé vlastní svědomí a smýšlení.

 

Lněné vzniklo na přelomu roku a hned na začátku toho nového přivítáte do rodiny dalšího člena. Věříte, že to v současné nejisté situaci ustojíte? Jaké jsou vaše další plány?

Do Lněného jsme se nevrhli úplně po hlavě, a to jsme ani zdaleka netušili, co rok 2020 ve skutečnosti přinese, takže věříme, že ustojíme jak náročnější rodinný režim začátku roku, tak naprosto nevyzpytatelnou situaci, která panuje. Naše další plány jsou s ohledem k současnému stavu ryze krátkodobé, byť vize by byly větší. Aktuálně připravujeme nové dezény, jež se budou snad líbit nejen nám, ušijeme z nich zase limitované edice povlečení nebo prostírání.

 

Pandemie covidu a s ní související omezení řadu podnikatelů zastavila, zpomalila nebo úplně smetla. Vám se podařilo díky lněným rouškám s výšivkami naopak podnikání rozjet… V čem jsou lněné roušky lepší než ty bavlněné? Co se prodává nejlépe nyní?

Odpověď najdeme ve vlastnostech lnu, tj. 100% přírodní materiál, který je vzdušný a vysychá mnohem rychleji než bavlna, ve své struktuře nedovoluje množení a hromadění bakterií a mikrobů, takže je přirozeně antibakteriální a vhodný i pro problematickou pokožku. Aktuálně se nejvíc prodávají běhouny a ubrousky se vzory a vyšívaná prostírání se jmény.

 

Je vaše domácnost oblečená do lnu?

Aby ne, když se lnem pracujeme. Do lnu máme oblečena okna, postele. Používáme lněné tašky a pytlíky. Manžel si nemůže vynachválit lněné kalhoty, já ráda aktuálně nosím volnou tuniku z lněného úpletu. Jen u dcery je to těžké. U ní na plné čáře vítězí oblečení s co nejblýskavějšími obrázky a nejznámějšími postavičkami. Obdivuju ty mámy, které své ratolesti standardně mohou oblékat do ležérnějších, i tedy lněných věcí.

 

Jak se propagujete? Pomohlo vám získání certifikace Jeseníky originální produkt?

Z pohledu, co svět marketingu nabízí, se nijak zvlášť nepropagujeme. Pouze standardně sociální sítě. Certifikaci považujeme nejen za zviditelnění, ale především za prestižní podporu lokálního trhu, tedy ve své podstatě ryzího udržitelného způsobu života, který by neměl být jen krátkodobým trendem, ale přirozeností celé společnosti.

 

www.lnene.cz

Jak přežít lockdown a nezbláznit se? Do boje - doporučuje poličské muzeum

POLIČKA: Nejedná se o výzvu k boji, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naše TIPY JAK SE ZABAVIT V KARANTÉNĚ jsou pro malé tvořivé, ale i větší zvídavé děti, pro hravé dospělé i bádavé seniory. Zabavit se, když musíme zůstat tak dlouhou dobu doma, to totiž není jen tak.

Autor článku: 
Zavoralová

Přestože dveře muzea zůstávají pro veřejnost i nadále uzavřeny, snaží se kromě klasické badatelské činnosti a péči  o sbírky, zůstat s návštěvníky v kontaktu a i nadále jim zprostředkovávat tipy jak trávit volný čas.  

„Pokud už vás nezajímá televize, máte přečtené všechny knížky, přestavěný byt a ani procházka už nezabírá, nechte se bavit místní i světovou historií, ale i současnými trendy. Spojují totiž zábavu i vzdělávání. Připraveny jsou pro vás návody na různé tematické aktivity i informace a zajímavosti z historie. Těšit se můžete mimo jiné na slovník dnes již zapomenutých slov, vývoj českého jazyka, husitskou posilovnu i husitský sněhový pětiboj, historii místních spolků, vývoj posilování a inspiraci na otužování i domácí cvičení. Pro ty menší jsou připraveny návody na výrobu loutek i celé divadelní scény, ti starší si mohou dle návodu zkusit napsat vlastní divadelní hru. Pro zvídavé hlavičky je připraveno několik návodů na chemicko-fyzikální pokusy u vás doma a různé tematické kvízy.  Zapojit se může celá rodina! A pokud se s námi budete chtít o své zkušenosti s naším manuálem podělit, neváhejte nás kontaktovat třeba na facebookovém profilu muzea,“ uvádí autorka projektu Alena Zavoralová.

„Každé téma obsahuje edukační část, historické zajímavosti a fakta celosvětové i místní, různé aktivity na doma pro děti různého věku, venkovní pohybové aktivity, návody či šablony a mnoho dalšího. Materiály mohou mimo jiné posloužit jako příjemné zpestření distanční výuky, jelikož jsme si vědomi, že tento způsob předávání vědomostí je čím dál více náročnější a každé zpestření může pomoci. Školám jsme materiály nabídli na začátku týdne a doufáme, že jim budou k užitku a budou využity pro školní i osobní čas,“ dodává.

Ústředním tématem bude mimo jiné i letošní výročí 600 let od vstupu husitských vojsk do Poličky, o kterém se více dozvíte na interaktivní výstavě ŽIŽKA PŘED BRANAMI plánované na květen. Tak tedy do boje – spolu to zvládneme!

 

Podrobný popis aktivit, soubory ke stažení, šablony, odkazy a fotografie na www.cbmpolicka.cz

 

Fotograf Festival hledá mladé zájemce do projektu o gentrifikaci Libně

PRAHA: Fotograf Festival bude v roce 2021 společně s libeňskou galerií SVĚTOVA 1 umělecky i vědecky zkoumat rapidně gentrifikující se oblast Libně. Vyhlašuje proto výběrové řízení na výstavní projekty zabývající se touto tematikou. Zájemci ve věku do 30 let se mohou přihlásit do 14. února 2021 přes facebookovou událost FF x S1: OPEN CALL, kterou naleznou na profilech Fotograf Festivalu i SVĚTOVA 1. Několikaměsíční projekt pak potrvá od března až do září, kdy vyvrcholí finální výstavou ve SVĚTOVA 1 jako součást programu Fotograf Festivalu 2021.

od 14.01.2021 do 14.02.2021
Autor článku: 
Zuzana Hošková

„Cílem tohoto projektu je užití ‚organického‘ myšlení a následná aplikace výzkumu v diskusi o vztahu města, městské výstavby a plánování, ekosystému a klimatu,“ popisuje spolupráci Lukáš Likavčan, kurátor projektu.
Projekt se na město dívá jako na živý organismus. Sleduje jeho evoluci, růst a stopy, které po sobě při tom zanechává. Vybraní participanti budou během několika měsíců spolupracovat s různými subjekty, které aktivně formují podobu Libně. Společně s nimi vypracují umělecké i vědecké výstupy, jejichž úkolem bude analyzovat masivní gentrifikaci, která v Libni aktuálně probíhá.
Této analýze při tom poslouží dvě přírodovědné metafory. Ta první – pohled na město jako na geologický útvar – odkryje usazené vrstvy různých architektonických či politických vizí minulosti, zatímco druhá perspektiva města jako ekosystému odhalí, jaké symbiózy a predátorské vztahy ve čtvrti vznikají. Projekt hledá 6 participantů z různých uměleckých i neuměleckých a vědeckých oborů ve věku do 30 let. Veškeré informace o projektu a instrukce, jak se zapojit, jsou obsaženy ve facebookové události FF x S1: OPEN CALL a na stránkách festivalu www.fotografestival.cz.

Trvání open callu: 14. ledna 2021 – 14. února 2021 Odkaz na FB událost open callu: www.facebook.com/events/866402357512732 Trvání projektu: březen 2021 – září 2021; v září zakončeno finální výstavou v galerii SVĚTOVA 1 v rámci Fotograf Festivalu

O FOTOGRAF FESTIVALU: Fotograf Festival je jediný tematicky a kurátorsky koncipovaný fotografický festival v České republice, jehož cílem je propagace média fotografie, jeho širší začlenění do současného umění a do povědomí široké veřejnosti. S kurátorem Lukášem Likavčanem chystáme 11. ročník, jehož tématem jsou možnosti zobrazení a čtení klimatických proměn.

http://www.fotografestival.cz/

https://www.facebook.com/fotografestival

 

O SVĚTOVA 1: Jsme platforma pro umění mladé generace, kolektiv, který má prostor a cíl. Jsme umělci, kurátoři, produkční, grafičky. Řešíme současné krize, rozvíjíme mladou kulturu a sdružujeme lidi, kteří se chtějí podílet. Naše projekty vždy sestávají z kolektivních příspěvků formujících společný výsledek. Proto jsme se nyní spojili s Fotograf Festivalem a s veřejností, abychom společně lépe porozuměli komunitě a lokalitě, v níž žijeme.

http://www.svetova1.cz/

https://www.facebook.com/svetova1/

Turistům se v Plzni otevře opravená katedrála i nový minipivovar. Ve městě je uvítá infocentrum s vyhlídkovou věží

PLZEŇ: Nový minipivovar Proud, opravenou katedrálu sv. Bartoloměje nebo unikátní Selský dvůr U Matoušů chystá pro turisty v letošním roce město Plzeň. Jakmile to epidemická situace dovolí, mohou se návštěvníci těšit i na spoustu dalších lákadel. Mohou se nechat inspirovat tipy na nejzajímavější akce, které zaujmou rodiny s dětmi, milovníky historie i pivní znalce.

Autor článku: 
Petra Hanzlová

Znovuotevření katedrály sv. Bartoloměje

Katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží u nás bezpochyby patří k nejobdivovanějším dominantám západočeské metropole. Letos v červnu se gotický klenot opět otevře veřejnosti po náročné revitalizaci, při níž dochází ke stavebním úpravám a rozsáhlým restaurátorským pracím na zdech, malbách, objektech i mobiliáři. Zrestaurována bude také socha sv. Bartoloměje na průčelí vně katedrály. Pro zvýšení komfortu návštěvníků bude vybudováno sociální zázemí, předěláno osvětlení katedrály a zrestaurovány lavice. Jedním z největších lákadel ale jistě bude zpřístupnění podkrovních prostorů katedrály, ve kterých bude zároveň vybudována nová expozice. Při slavnostním znovuotevření po největší rekonstrukci v posledních sto letech katedrálu rozezní koncert souboru opery Divadla J. K. Tyla. Zapište si červen 2021!

 

Otevření Selského dvora U Matoušů

Uprostřed plzeňského panelového sídliště Lochotín se zachoval kousek vesnické idyly, který se díky správě Národního památkového ústavu dočkal zasloužené a v mnoha ohledech unikátní rekonstrukce. Národní kulturní památka Selský dvůr U Matoušů od března návštěvníkům ukáže, jak se žilo sedlákům v okolí Plzně. Zapište si datum 18. 3. 2021!

 

Nový experimentální minipivovar Proud

Plzeň je městem piva, ve kterém tento zlatavý mok odjakživa tekl proudem, a nově teče také Proudem! Nový experimentální minipivovar Proud sídlí v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy, v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj, a vaří opravdu dobrá piva. Od března jsou navíc v plánu pravidelné prohlídky, pokud situace dovolí. Poznačte si březen!

 

Interaktivní expozice Tajemný les

DEPO2015 už od roku 2015 pořádá oblíbený festival světla BLIK BLIK. V loňském roce se jeho klasický ročník kvůli nepříznivé situaci proměnil v interaktivní expozici Digitální hřiště, která bavila malé i velké návštěvníky. Obdobný koncept DEPO2015 chystá i pro letošní rok. Ve spolupráci s výraznými českými umělci připravuje interaktivní světelnou expozici Tajuplný les: „Vzhledem k současné situaci v kulturním světě budou výstavy pravděpodobně jednou z mála věcí, které budou moci být brzy bezpečně otevřené. Chceme opět vytvořit něco nového, co bude moci pomoct lidem opět najít cestu k umění,“ uvedl Jan Štěpán, programový ředitel DEPO2015. Těšte se na jaro 2021!

 

Otevření nového infocentra u Hlavního nádraží

Návštěvníci a turisté, kteří do Plzně přijedou vlakem, se od zhruba od poloviny roku budou moci zastavit v novém moderním infocentrum s vyhlídkovou věží. „Městečko“ z moderních modulových kontejnerů vyroste na nyní zatravněné ploše u křižovatky Americké, Šumavské a Sirkové ulice a kromě infocentra nabídne také obchůdky a gastroprovozy. Chybět nebudou ani kryté stojany na kola, koloběžky a další potřebný mobiliář. „Mám velkou radost z toho, že můžeme služby našeho Turistického informačního centra návštěvníkům nabídnout nejen v naší hlavní pobočce na náměstí Republiky, ale od dubna nově také v prostoru u Hlavního nádraží, které tak významně ožije. Kromě cenné informační služby si u nás mohou návštěvníci zakoupit vybrané suvenýry a v budoucnu i vstupenky na kulturní akce,“ prozradila Zuzana Koubíková, ředitelka příspěvkové organizace Plzeň-TURISMUS. Těšte se v polovině roku!

 

Pokračuje výstava „Nad slunce krásnější“. Plzeňská madona a krásný sloh

Unikátní výstava připravovaná celých sedm let se návštěvníkům otevřela jen na několik málo dní v prosinci. V širších souvislostech se věnuje významu Plzeňské madony, která patří k nejkrásnějším gotickým památkám a zástupcům krásného slohu u nás. Kurátoři výstavy ze Západočeské galerie v Plzni nashromáždili 43 vzácných soch madon na jednom místě, což se dosud nikde na světě nepodařilo. V březnu se v prostorách výstavní síně Masné krámy objeví také originál Plzeňské madony, která neopustila svůj výklenek na hlavním oltáři plzeňské katedrály celá staletí. Až to situace dovolí!

 

Oblíbené akce a festivaly

Loňský rok nebyl pro většinu větších akcí a oblíbených festivalů příznivý, a tak doufáme, že si ho letošní sezonou v Plzni vynahradíme. Pokud máte v ruce diář, začněte si dělat poznámky, už známe první termíny: 4. – 25. 3.: Smetanovské dny, 3. – 6. 6.: Metalfest, 18. 6. – 5. 9. Industry Open, 25. 6.: Den s operou, přelom června a července: Divadelní léto pod plzeňským nebem, srpen: festival Na ulici, 15. – 23. 9.: Mezinárodní festival Divadlo, září: filmový festival Finále.

Náš tip! Festival Industry Open zabaví celou rodinu. „Vloni se Festival Industry Open představil v nové podobě a pro návštěvníky přichystal více menších akcí během mnoha letních víkendů. Koncept prohlídek zajímavých industriálních míst a výletů historickými vozidly během celého léta zachováme i letos. Chceme nabídnout alespoň dvacítku lokalit v Plzni a Plzeňském kraji, jako tomu bylo i u předchozích ročníků,“ uvedla Alena Fialová, produkční festivalu Industry Open.

Valchovská alej desátou Alejí roku na Vysočině

KRAJ VYSOČINA: První místo jubilejního ročníku ankety na Vysočině vybojovala alej v Počátkách s 246 hlasy. Celonárodní vítězkou se stala Svárovská alej v Jihomoravském kraji, pro kterou hlasovalo 585 lidí.

Autor článku: 
Jiří Kaňa

“V počtu nominací padl další rekord. O desátý titul soutěžilo neuvěřitelných 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo bezmála 7 tisíc lidí. Pro nás to je důkaz, že si lidé nádherných alejí váží a jsou na ně patřičně hrdí. Celonárodní i regionálním vítězkám gratulujeme a přejeme stovky let zdravého růstu,” říká Karolina Kostićová z Arniky.

Valchovská alej v Počátkách byla vysázena již v roce 1792 počáteckými soukeníky jako cesta k nově vystavěné valše. Je dlouhá 1 km a tvoří ji 170 lip. V roce 1996 byla vyhlášená významným krajinným prvkem. Vítěznou nominaci zaslala Miroslava Hromasová.

Kompletní výsledky ankety najdete na https://www.alejroku.cz/2020/vysledky-2020

Všech 14 regionálních vítězů se může těšit na dárkové balíčky s poukazy od FotoŠkoda, knihy o památných stromech, dárky od Muzea Karla Zemana, rodinné vstupenky do Muzea rekordů a kuriozit, vstupenky do botanických zahrad po celé České republice a mnohé další.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost lidí k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Nezáleží, zda jde o aleje známé, neznámé, vzrostlé, mladinké, ve městech, v krajině, kolem silnic nebo turistických tras. O vítězství může nakonec rozhodnout mimořádná krása, silný příběh, snaha o záchranu nebo úsilí místních patriotů uspět v konkurenci z celé republiky.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

www.arnika.org

Podnikavky na mateřské: s Barborou Barteckou

JESENICKO: Pokud fandíte regionálním značkám, řemeslným výrobkům a původním technologiím a fascinuje vás, jak lidé dokážou nápaditě zpracovat tradiční produkty v současných trendech, tak už jste sami objevili skvělý způsob, jak dodat osobitou, originální a přitom důvěrně známou atmosféru svátkům, kterým říkáme nejkrásnější v roce. My vám k tomu přinášíme příjemné čtení, vánočně laděný rozhovor s Barborou Barteckou, která provozuje na Osoblažsku voňavou živnost, bylinkový ranč Majoránek.

Autor článku: 
Irena Koušková

Barbora má svůj eshop s bioprodukty, malý obchod na ranči a nabízí také gastroslužby. Letos své podnikatelské aktivity pozvedla ještě o úroveň výš, když získala certifikaci Jeseníky, originální produkt. Maminka roční holčičky už odmala tíhla k bylinkám a vaření z nich, a protože léčivé rostliny a potažmo jídlo souvisí s tělem, pohybem, pak až tolik nepřekvapí, že další profesní oblastí jejího zájmu je terapeutický tanec. Vystudovala ovšem technický obor, stavební statiku, která, jak přiznává, ji stále hlavně živí. Zkrátka energická a zdravě cílevědomá žena, jež v sobě propojuje do značné míry protichůdné oblasti, se našla i v obchodě a všem, co s tím souvisí.

 

Máte bylinkový ranč na Osoblažsku v Horních Povelicích, v turistické oblasti Jeseníky v Českém Slezsku, v okrese Bruntál. Jak byste tento kraj charakterizovala? Jste rodačka? Čím vás přesvědčil, že jste se tu usadila, a neopustila jej jako řada mladých vzdělaných lidí při cestě za obživou?

Nenarodila jsem se v Jeseníkách, jsem rozená Ostravačka. Ale jezdili jsme sem s rodinou celé dětství, převážně do Rychlebských hor a okolí. Hranici od Bílé Vody po Jeseník máme prošlapanou a sudetská atmosféra mi od dětství není cizí. I proto mi nedělalo problém se tady usadit. Lidé se vracejí často tam, kde jim jako dětem bylo dobře. Kraj Osoblažska je ale hodně specifický. Charakter a povahu lidí tady není možné změnit, existuje zde pomyslná neviditelná hranice, která dělí toto místo od okolního světa jak sociálně, tak mentálně. Místní lidi částečně chápu. I přesto, že s mnohým nesouhlasím, respektuji je. Možná i proto jsme zde tak nějak „zapadli“ a berou nás neutrálně. Odsouzení čehokoliv nového či jiného je tady totiž mnohdy hodně rychlé.

 

Vystudovala jste technický obor a pracovala jako statik ve stavebnictví, působila jste i v uměleckém světě jako lektorka terapeutického tance… Co vás nakonec přivedlo k bylinkám, půdě, přírodě?

Ano, stavebnictví a statika mne živí dosud. Stále aktivně pracuji a je to hlavní zdroj naší obživy. Umělecký svět je už mnoho let mým únikem, kde nejsem sama v kanceláři, ale naopak s lidmi. Poslední dva roky jsou ale hodně mírné, jelikož se mi vloni narodila dcerka a některé pohybové činnosti šly do útlumu. Letos pro změnu zasáhl covid a nerozběhly se žádné kurzy. Bohužel vývoj nevypadá pro lektory dobře ani dále. Každopádně bylinářství, příroda, to jde se mnou také od dětství. Kuchyně a kulinářství s mámou mě bavilo už jako malou holku. Sbírala jsem si recepty, vystříhávala z časopisů a zakládala vše, co se mi líbilo. Jídlo a byliny souvisí s tělem, pohybem. Ono to všechno do sebe zapadá a jedno podporuje druhé. V kulinářství jsem ale vymýšlela pořád nové a další věci, z nichž se pak vyklubal zárodek našeho dnešního obchodu. Chtěla jsem praktické věci, ale pěkné a velmi chutné, které by nepřipomínaly nic z toho, co se dá běžně koupit. 

 

Jaké věci nikde jinde nemají?

Většina našeho zboží jsou takové dobrůtky, které bez problémů můžete někomu věnovat. Myslím, že máme i několik specialit, jež jsem zatím u nikoho jiného neviděla. Lidé hodně kupují medové pochoutky. Kombinace bylin, ořechů a ovoce v medu je opravdu delikatesa. Stoupá ale zájem i o bylinné maceráty k vaření. Prodej kořenicích směsí je jako dárek pak klasika, která neomrzí.

 

Zítra máme Štědrý den. Voní u vás doma Vánoce bylinkami?

Samozřejmě. Začíná to na plotně purpurou, bylinným čajem, mlékem se skořicí a badyánem a končí rybou na bylinách. Samozřejmě si připravuju i pár kousků vlastního cukroví, do kterého si přidávám šalvěj, černý bez nebo levanduli.

 

Nedáte na bylinky dopustit nejen v kuchyni, ale i při léčbě těla a duše?

Samozřejmě. Jdu ale na to jiným způsobem. Když si někdo požádá o bylinnou léčbu, povídáme si. Chci znát, co je to za člověka, jak žije, jak jí, jaký má režim a psychický stav. Hlavně si musíme i vzájemně sedět, důvěra je zásadní.

 

Na webu píšete, že nabízíte netradiční catering a specializované kulinářství. Co si pod tím představit? Jsou tyto služby žádané i v předvánočním čase?

No, to je zvláštní otázka. Mně to připadá normální, ale když přinesu lidem svůj klasický catering, tak se jim většinou rozzáří obličej úsměvem i překvapením. Půjčuji vlastní keramiku, dřevěné nádobí, servíruji v kusech dlabaných dýní nebo na listech. Do jídla běžně přidávám jedlé rostliny i květy, k tomu peču vlastní pecny chleba. Když vařím, používám své kulinářské produkty. Ještě obvykle přidávám deserty a mlsky nakonec, třeba celozrnné vafle podle vlastního receptu doplněné místní marmeládkou či pampeliškovým medem. Samozřejmostí je ručně psaný jídelní lístek, který lidem píšu, a výjimka není pohoštění o sedmi až deseti chodech. Prostě pestrý a pěkný stůl.

 

Zdá se, že opravdu dokážete pečlivě připravit nevšední hostinu krásnou i na pohled. Vycházíte také z receptů našich předků?

Částečně ano. Spíš se inspiruji a přetvářím si to po svém. Jsou ale věci, kterých se držím pevně. To se týká třeba řemeslného zpracování chleba, o ten je poslední dobou u nás velký zájem. Také se mi líbí některé klasické kombinace masa a omáček, které používaly naše babičky. Našla jsem omáčky z šípků, jeřabin i černého bezu jako klasicky používané.

 

Najde se u vás nějaká tradiční krajová specialita?

Tady bylo několik krajových specialit, pocházely především z tradic německé kuchyně. Bohužel se mi zdá, že s financemi zmizela z Osoblažska občas i ochota pestrého vaření a vynalézavosti v kuchyni. Lidé hledí na nejlevnější suroviny. Na české straně se tady ale s kvalitou většinou v běžném obchodě neshledáte.

 

Vraťme se ještě k začátkům. Kde se ve vás vzal podnikavý duch? Dodělávala jste si nějaké vzdělání? Jak se vaše drobné podnikání vyvíjelo? Na co jste pyšná? Byly krizové momenty?

Vůbec nevím, kde se to ve mně vzalo. Jsem jediný podnikatel v rodině a zřejmě i za všechny vzhledem k počtu aktivit. (smích) Ryze podnikatelské a manažerské vzdělání jsem si nedoplňovala, snažila jsem se jen sledovat některé lidi, kteří mne inspirují, jak pracují. Informace sbírám všude, kde je možno. Díkybohu mám (snad) i vrozeno to, že ráda komunikuji s lidmi. Vlastně všeobecně mám lidi v oblibě, ráda se s nimi bavím, zajímám se, co kdo dělá. Pořád mám pocit, že toho vím a umím málo a hledám, co se ještě můžu naučit.

Vývoj mého podnikání byl postupný, jelikož v rodině máme zakořeněno, že podnikatelé jsou … no… (smích) Než jsem se osvobodila od přesvědčení, že všichni kradou, trvalo mi to nějakou dobu. Ale ten pocit, že chci něco dělat, byl prostě silnější. Začala jsem pomalu a postupně přidávat další a další věci. Čekala jsem, jak budou lidi reagovat a jak se v tom cítím já.

Krizových momentů bylo mnoho. Chodí to ve vlnách, jednou se daří a pak s tím chcete praštit. A byly úplně ve všech odvětvích. Sedíte vyčerpaná po mnoha měsících, kdy pořád něco vymýšlíte, kdy skoro nespíte, a přemýšlíte, jestli vám to fakt za to stojí. Nikdo vám nerozumí, protože si všichni myslí, že vám to jde přece úplně samo. Navenek se vše tváří, že to prostě frčí, a nikdo nevidí to, že jste stále jako hnací motor, který je občas totálně unavený, sám a smutný. Kolikrát jsem si řekla, jestli by nebylo lepší se nechat někde zaměstnat a mít klid. Podnikání je zkouška trpělivosti, no, hlavně teď s miminkem. Vždycky se ale v takové té největší krizi objevil někdo zásadní, kdo byl jako znamení, že to má pokračovat dále.  

 

Začala jste s podnikáním až na mateřské dovolené nebo už předtím? Je mateřská dovolená při podnikání spíše omezující nebo inspirující? Co jste se musela naučit?

Podnikala jsem několik let při zaměstnání, kdy se mi to pomalu rozbíhalo. S přechodem na mateřskou jsem ale opustila definitivně i stálé zaměstnání a od té doby podnikám naplno. S malým miminkem je to omezující a inspirující zároveň, protože člověk se musí naučit fungovat ve značném omezení. Už tak maminky málo spí. No a když dítě usne, tak přemýšlíte, jestli padnete únavou, nebo si rovnou sednete k práci, a kdy vlastně pak opečujete tu domácnost (smích) Mám naštěstí opravdu chápavého muže. Naučit jsem se musela snad ještě větší trpělivosti, než jsem měla, abych z toho občas nezešílela. To asi ale všechny mámy znají dobře. Někdy je ale velmi náročné, když zrovna má dítě svou chvilku a vy musíte zvednout pracovní hovor a deset minut odborně hovořit. Mezitím dítě převrací naruby půl pokoje a při obědě plánujete objednávky a děláte inventury. Na pracovní cesty jezdím i s dítětem, lidé reagují naprosto bez problémů. Díkybohu už je to běžná věc, že mámy na mateřské pracují. Malá je součást mne, jezdí se mnou v 95 % případů a hlídat ji nechávám opravdu jen výjimečně. Babičku máme daleko, tak se prostě zúčastňuje veškerého našeho pracovního života. Evidentně jí to vůbec nevadí a nás to všechny spojuje.

 

Nedávno jste získala certifikaci Jeseníky, originální produkt. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku a vazbu na region Jeseníků, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. Co pro vás šetrnost k životnímu prostředí znamená? Vracíte se k tradičním technikám výroby? Co to konkrétně obnáší a co jste při certifikaci musela předložit?

Certifikace a hlavně odezva, které se mi při ní dostalo, je tak trochu odměnou za mnoholetou práci, která kolem toho byla. Šla jsem to prostě zkusit, protože jsem si řekla, že na Osoblažsku není nikdo, kdo by dělal takové věci se záměrem vysoké kvality a specializace v gastronomii. Bylinné kulinářství je velmi zaujalo nejen produkty, ale i tím, co jsem kolem toho vytvořila. Celkově se hodnotí produkt, jeho záměr, originalita, zdroje, kvalita, vazby na region a další věci. Nikdy mě nelákalo mít velkovýrobu, ztrácí se v tom moje osobní přítomnost být za vším, co vyrábím. Vzhledem k šetrnosti a přírodě je třeba myslet na to, že není nutné vyrábět na sklady a můžeme používat více ruce místo strojů.

 

Kdo jsou vaši zákazníci? Slyší na Osoblažsku, které patří v rámci republiky spíše k chudším lokalitám, na nabídku bioproduktů, které nabízíte? Co pro vás znamená být bio? Máte konkurenci? A naopak s kým spolupracujete?

Ze začátku jsme měli minimum místních zákazníků. Většina zájemců byli turisté nebo nakupující přes eshop. Postupem času se ale před námi pomalu otevřela komunita místních, kteří jsou tu sice ve značné menšině, ale fungují podobně jako lidi ve větších městech. Ryze místní na naši nabídku neslyší vůbec. Ze začátku jsme uvažovali o distribuci do obchůdků zdravých výživ apod., dokonce jsme některé už oslovili a navázala se komunikace. Ale nakonec jsem od toho upustila. Něco mi našeptávalo, ať to nedělám. Ukázalo se to jako správné rozhodnutí, protože jsme vázáni na toto místo, lidé si jezdí sem a hlavně oceňují osobní kontakt přímo s výrobcem.

Spolupracuji s místními lokálními výrobci a využívám regionální produkty z Jesenicka. Teď už jsme se dostali do fáze, kdy si můžeme vybírat, s kým budeme v součinnosti. S obchodníky a partnery si musíme sednout především po stránce osobní. Vytváří to dobrý obchodní prostor. Co se týče konkurence, tak nevnímám, že by tu nějaká byla. Jsou tu lidé, kteří dělají podobné věci, ale jinak. S většinou z nich nějakou formou také obchoduji a vím, že každý zákazník slyší na něco jiného. Proto jsem i ráda, že je tu větší výběr a lidé se rozhodnou, ke komu půjdou. Pro občerstvení a rauty využívám z velké části i biopotraviny včetně ovoce a zeleniny. Pro mne žít „bio“ znamená větší rozsah než jen na talíři. Souvisí to také s šetrným nakupováním, ekologickým hospodařením v domácnosti i na zahradě, tříděním odpadu, recyklací oblečení.

 

Jste občansky aktivní v oblasti udržitelného způsobu života?

Dalo by se říct, že ano. Snažím se sdílet nějakou osvětu, jak to děláme u nás a inspirovat lidi, aby to zkusili. Když k nám někdo dojede, provedu ho po zahradě a seznámím ho s místem, historií, prací a tím, jak to tu funguje. Hned jim dojde, že se o jistou udržitelnost a ekologii snažíme, co to jde.

 

Co pro vás znamená odpovědný marketing?

To je zajímavá otázka. Snažím se, aby Majoránek zvenčí vypadal takový, jaký je uvnitř. Přirozenost, průhlednost a lidský přístup, především osobní. Nechci, abychom byli konzumní, raději malí a jedineční. Propagace je jedna věc, ale ne vždy to u některých firem odpovídá realitě. Dávám do éteru reálné fotografie, jaké to u nás je a píšu vše sama. Pokud se pár lidí zamyslí nad tím, že není nutné být jen konzumní, že je fajn být přátelský a smát se, myslet i trochu ekologicky a vrátit se zpět k přirozenému životu, tak to považuji za úspěch části svého odpovědného marketingu.

 

Osoblažsko je alespoň mezi výletníky známo parní osoblažskou úzkokolejkou. I tady ve vlaku se dají nakoupit vaše produkty… To je celkem vynalézavý způsob, jak se dostat k návštěvníkům kraje. Jak se vůbec propagujete?

Parní vlak na úzkorozchodné dráze je podle mne největší turistická atrakce Osoblažska. Dostali jsme se ke gastrovozu poměrně velkou náhodou. Ředitel hledal někoho, kdo by se o vůz postaral, protože se za celou dobu jeho historie nepodařilo najít provozovatele, který by tam vydržel. Přes doporučení nás oslovil a ihned po první sezóně bylo jasné, že není poslední. Udělali jsme radikální změny, vyměnili úplně všechno počínaje pivem, kávou přes občerstvení a přidali i produkty z Osoblažska jako suvenýry. Přímo na vláčku obsluhuji často osobně a hosté někdy dojedou až k nám na ranč. Je to úžasné setkávání přímo s turisty, s koncovým zákazníkem a jejich názor a odezva je pro mě zásadní. Dostaly se k nám ale informace i zvenčí a byly velmi pozitivní. Ke konci sezóny jsme zkusili otevřít i Bistro na kolejích, páteční podvečery k nám jezdili hosté na otočku i 100 km jen kvůli zážitku a jídle ve stylovém místě. Tam jsem byla vždy osobně a byly to krásné pracovní dny. Ta příprava za to vždy stojí. Informace proudí o našich akcích převážně na Facebooku, jelikož jsem v rámci své práce přikovaná k počítači. Mezi výpočty obsluhuju weby a facebook, píšu si s lidmi a tvořím pozvánky.

 

Určitě za svým podnikáním nestojíte sama. Pomáhá vám manžel? Jak máte v podnikání rozdělené role?

Za svým podnikáním stojím převážně sama. Teď už ale některé věci musím delegovat. Do party nám přibyla jedna paní, která u nás začíná pracovat. Muž samozřejmě pomáhá, především s fyzickou prací a péčí o dítě. Spolu také jezdíme na festivaly, obsluhujeme, prodáváme. Organizační záležitosti, komunikaci, výrobu, weby, prodeje a vše, co souvisí s obchodem, jsou jen na mně. Práce statika je ovšem vyloženě moje záležitost. Muž je nezastupitelný v péči o dům a zvířata. To je jeho velmi důležitá role, do té já téměř nezasahuji a jsem tam jen plánovač.

 

Dá se uspokojivě skloubit podnikání, domácnost, rodina a další aktivity? Jak dobíjíte baterky?

Někdy to moc uspokojivé není, ale skloubit se to dá. Napětí doma je občas velmi silné, ale vždycky si musíme říct, proč to vlastně děláme. Snažím se udržovat si vztah s blízkou rodinou – s rodiči a sourozenci. Hledám vždy čas na návštěvu k nim. Jinak odpočíváme fyzickou prací na zahradě a s koňmi. Pokud se nám podaří i vycházka nebo vyjížďka, je to zázrak. Ale i cvičit s nimi je už svým způsobem relax. Já samozřejmě dobíjím uměním, tancem a občas i malováním.

 

Jak funguje bylinkový ranč mimo sezónu?

Ano, funguje. Máme tu malý obchůdek, lidé mohou přijít normálně nakoupit. Kromě vlastních produktů tu najdou také už poměrně široké zastoupení ostatních kolegů z regionálních značek. Zastavují se tu i na kávičku, teplou čokoládu a ke zvířátkům. Na příští rok chystáme nové zookoutky, které i rozšíříme. Také nějaké zajímavosti do bylinkové zahrady a tak.

 

Jak váš život ovlivnila letošní vlna pandemie?

Letos jsme se na jaře připravovali na vstup na farmářské trhy a velké jarmarky. V době, kdy jsme v únoru začínali investovat do zboží, sklenic, bylin a dalších surovin k výrobě, se začala přibližovat informační vlna o pandemii. Zastavila se pak celá výroba, prodeje, také na nějakou dobu nejezdil parní vlak. Okamžitě jsme síly přetransformovali jinam a vrhli se na budování. Práce se nesměla zastavit. Přes léto se to nějakým způsobem rozběhlo, ale zase se to mění. Kdoví, jak vše bude dále.

 

Jaké jsou vaše další plány?

Plány nosím v hlavě už několik let a přesto, že se všem zdály naprosto šílené, tak je postupně realizuju. Sice ne v takové podobě, jaké měly být, ale lidé si vždy řeknou, jak to vlastně chtějí. Z těch nejbližších se jedná určitě o dokončení zahrady a její celkové otevření. Také jsou na spadnutí mini farmářské trhy – prodej ze dvora, na nichž spolupracuji s některými místními obchodníky. Rozvoz začíná být časově náročný a někteří si rádi udělají výlet s nákupem k nám. Obchůdek u nás je maličký, ale naprosto dostačující. No a ty větší plány si ještě nechám pro sebe (úsměv), určitě to ale bude pro některé pecka!

 

www.majoranek.cz

Náměstí historických českých měst v rumunském filmu

PRAHA, ČR: Rumunský kulturní institut v Praze vás zve k zhlédnutí filmu „Evropská náměstí a jejich dějiny“ s unikátními záběry, který natočil dr. Cătălin D. Constantin, proděkan Filozofické fakulty Bukurešťské univerzity.

Autor článku: 
TZ/ika

Film je v rumunském znění s českými titulky a věnuje se vývoji evropských měst z antropologického hlediska. Prostřednictvím leteckých snímků a záběrů natočených z dronu nabízí nový pohled na náměstí historických českých měst, jako jsou: Nový Jičín (Masarykovo Náměstí), České Budějovice (Náměstí Přemysla Otakara II.), Třeboň (Masarykovo náměstí), Prachatice (Velké náměstí), Brno (Náměstí Svobody, Zelný trh), Kroměříž (Velké náměstí), Jindřichův Hradec (Náměstí Míru), Přerov (Horní náměstí), Holašovice, Štramberk, Mikulov, Slavonice (Náměstí Míru, Horní náměstí), Telč (Náměstí Zachariáše z Hradce), Tábor (Žižkovo náměstí), Olomouc (Horní náměstí, Dolní náměstí), Znojmo (Masarykovo Náměstí, Horní náměstí) a Pelhřimov (Masarykovo náměstí).

Cătălin D. Constantin je redaktor a antropolog. Přednáší na Filozofické fakultě Bukurešťské univerzity, kde od roku 2016 zastává funkci proděkana. Tématem jeho doktorské práce, kterou obhájil na Filozofické fakultě v roce 2013, byl každodenní život v rumunských městech na začátku 20. století. Vycházel přitom z nevydaných dobových deníků. Cătălin D. Constantin využil svou zálibu ve fotografování, psaní a cestování k napsání další doktorské práce, kterou obhájil v roce 2014 na Univerzitě architektury a urbanismu IonaMinca. Bylo to poprvé v historii této univerzity, kdy udělila doktorský titul někomu, kdo není povoláním architekt.

Cătălin D. Constantin koordinoval vydání mnoha beletristických knih a redigoval řadu fotografických publikací věnovaných rumunskému kulturnímu dědictví. Většinou měl na starosti nejen textový doprovod, ale i grafickou koncepci knihy. U publikací tohoto druhu klade velký důraz na sladění obou částí. Je rovněž autorem několika knih, jeho poslední dílo Orașe în rezumat. Piețe din Europa și istoriile lor (Města ve zkratce. Evropská náměstí a jejich dějiny) se zabývá kulturními a antropologickými aspekty evropských náměstí.

Své fotografie vystavoval v Rumunsku, Španělsku, Turecku, Bulharsku, Ázerbájdžánu, Gruzii, Polsku, Řecku, Irsku a Itálii.

www.icr.ro

Autokino Strahov promítá denně. Chystá Lásku nebeskou, Slam Poetry i dobročinnou dražbu

PRAHA: Jediné aktuálně fungující kino v Praze, Autokino Strahov, nachystalo na následující týdny bohatý program. V unikátní atmosféře strahovského stadionu si diváci budou moci užít vánoční hit Láska nebeská, českého kandidáta na Oscara Šarlatán, na čtyři Evropské filmové ceny nominované polské drama Corpus Christi i živé představení Slam Poetry. Chystá se také promítání řady rodinných filmů a pohádek. Až do Vánoc se v autokině koná dobročinná sbírka pro čtyři pražské dětské domovy. Ta vyvrcholí ve středu 23. prosince dražbou vánočních stromečků s ozdobami vyrobenými dětmi z domovů.

od 11.12.2020 do 23.12.2020
Autor článku: 
Kateřina Dvořáková

Aktuální program a předprodej najdete na webu GoOut: bit.ly/Autokino_Strahov_program

Těší nás, že díky brzkému stmívání můžeme začínat s promítáním už v odpoledních hodinách a přinášet tak program i mladším divákům,“ říká organizátorka Adéla Maternová a dodává: „Kromě filmových projekcí se snažíme naši nabídku obohatit i o živou kulturu – moc doporučuji například představení Slam Poetry plné nevšedních rýmů s velkou dávkou humoru, které se uskuteční ve středu 16. prosince.“

Autokino promítá každý den, v pátek, v sobotu a v neděli, kdy jsou na programu snímky pro mladší diváky a jejich rodiče, dokonce dvakrát. Dramaturgii obstarává společnost Aerofilms. Kapacita areálu je 120 automobilů, návštěvníci se mohou těšit i na občerstvení, které si lze objednat pomocí sms s donáškou přímo do auta.

Aktuální program:

11. 12.           16:45 Kubo a kouzelný meč

                      19:00 Everest

12. 12.           16:45 Jak vycvičit draka

                     19:00 Šarlatán

13. 12.           16:45 Kung Fu Panda 2

                     19:00 Corpus Christi

14. 12.           18:30 Havel

15. 12.           18:15 BlacKkKlansman

16. 12.           18:30 Slam Poetry

17. 12.           18:30 Havel

18. 12.           16:45 Koralína a svět za tajnými dveřmi

                     18:30 Pulp Fiction: Historky z podsvětí

                     21:00 Jack Frost: Sněhový zabiják

19. 12.           16:45 Jak vycvičit draka 2

                     19:00 Hanebný pancharti

20. 12.           16:45 Kung Fu Panda 3

                     18:30 Mamma Mia!

21. 12.           18:30 Ex Machina

22. 12.           18:30 Casino

23. 12.           16:45 Legendární parta

                     18:30 Láska nebeská + dražba vánočních stromků

 

Organizátoři zajistí, aby akce proběhla co nejbezpečněji s ohledem na pandemii koronaviru. Opouštět vozidla je povoleno pouze v případech nezbytně nutných.

Vstupné na všechny projekce a kulturní akce je 350 Kč za jeden automobil. Organizátoři doporučují zakoupit vstupenky v předprodeji, který probíhá přes portál GoOut. V areálu je k dispozici výdejní okénko, jehož obsluha je po celou dobu programu připravena doručit do vozidla nápoje a občerstvení.

Program a informace ohledně Autokina Strahov jsou k nalezení na www.autokinostrahov.cz, FB Autokino Strahov a Instagramu Autokino Strahov.

Projekt je pořádán ve spolupráci a s podporou Hlavního města Prahy, pod záštitou radního pro oblast správy majetku Mgr. Jana Chabra a za podpory Městské částí Prahy 5 a Městské části Prahy 6.

 

Kutná Hora zpívá koledy

KUTNÁ HORA: Kutnohorsko.cz, o.p.s., zve na sousedské notování. "Několik posledních let jsme zpívali na Palackého náměstí pod rozsvíceným vánočním stromečkem v rámci akce Česko zpívá koledy s Deníkem,“ říká Lucie Francová. Letos je situace jiná, proto přijměte pozvání k procházce osvětlenou Kutnou Horou. Připravili jsme pro Vás sedm stanovišť, kde si můžete zazpívat koledu společně s našimi kutnohorskými zpěváky – kdykoliv od večera 9. prosince do 5. ledna 2021.

od 09.12.2020 do 05.01.2021
Autor článku: 
Lucie Francová

Více informací k projektu najdete na Facebooku (událost „Kutná Hora zpívá koledy“) nebo třeba na prvním ze sedmi stanovišť – na Palackého náměstí pod vánočním stromem. S sebou budete potřebovat jen telefon s čtečkou QR kódů a tužku a papír pro zaznamenávání odpovědí.

Zrealizovat tuto akci od prvotního nápadu do odstartování zpěvu trvalo necelých 14 dní a povedlo se to v tak krátkém čase jen díky nadšení a podpoře spousty lidí. V prvé řadě děkujeme Jitce Řeháčkové, Lucii Römer a Lence Najjar, že jsme se mohli inspirovat akcí „Zpíváme dětem“, a také Lence Choutkové za inspiraci adventní orientační hrou „Putování do Betléma přes Kutnou Horu“, kterou jsme si moc užili v loňském roce.

Nesmírné díky patří všem zpěvákům jednotlivých koled a zároveň autorům video nahrávek, kteří nás v tak šibeničním termínu neodmítli a šli do toho. Děkujeme Hudební škole Yamaha, Michalu Smrkovskému a Janě Štolbové z kolektivu DDM, Michalu Karbanovi s Check Accordion Trio (nahrávka přišla až z dánského Odense), Kamile a Emě Nedvědovým z USPS Tyl, Beátě Peterkové a Janu Drahotovi ze ZUŠ Kutná Hora a konečně také Mateřské škole Pohádka. Na tu zbyla nejdelší koleda, a ačkoliv na její nácvik měly paní učitelky s dětmi nejméně času ze všech zpěváků, nevzdaly to a patří jim od nás veliký dík a obdiv.

Na začátku by nás ani nenapadlo, že se nám podaří získat tak krásné a různorodé nahrávky, většinou ještě s vlastním hudebním doprovodem. Můžete se tak zaposlouchat tu do akordeonu, tam do violoncella a jinde zase třeba do klavíru.

A protože je to opravdu taková sousedská akce a nám se moc líbí materiál kutnohorského patriota Sørena Christensena, který nás na FB stránkách Máme rádi Kutnou Horu zcela pravidelně obohacuje o současné, ale i historické fotky spojené s Kutnou Horou a jejím okolím, neváhali jsme a na jeden ze stromů s koledami jsme umístili i takové nostalgické překvapení z jeho archivu. Děkujeme, Søren Christensen!

Všichni naši zpěváci a budoucí výherci soutěže si zaslouží krásné a kvalitní odměny. My bychom zároveň rádi nákupem odměn podpořili místní výrobce a obchodníky ve městě. Naše díky patří Muzeu čokolády a čokoládovně Kutná Hora, obchodu (nejen) s oříšky Al Andalous Boutique, Vinným Sklepům Kutná Hora s.r.o., a firmě Medical Furniture PZ, s.r.o. společně s Lenkou Choutkovou za krásné Pexeso Betlém pro Kutnou Horu. Děkujeme, že nás podpořili a můžeme tak společně obdarovávat. Vždyť jsou přeci Vánoce!

Závěrem chceme poděkovat vám všem – za to, že se s námi vydáte na procházku a že budete dodržovat veškerá aktuálně platná opatření. Zároveň vás prosíme o vaše připomínky či případné informace, pokud byste někde narazili na poškozené materiály na stanovištích. Ještě jednou děkujeme a přejeme krásný adventní čas!

Za Kutnohorsko.cz, o.p.s., Lucie Francová a Hana Bendová (info@oskutnohorsko.cz)

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Cestovní ruch