Cestovní ruch

Pátý ročník festivalu m3 / umění v prostoru pokračuje v tradici – každý z předchozích ročníků se konal v jiné pražské čtvrti, nesl jiné téma a byl připraven jinou kurátorskou dvojicí. Díky této koncepci zabraňující umělecké stagnaci se návštěvníci festivalu mohou každý rok setkat se zcela odlišnými přístupy a pohledy na umění a veřejný prostor. Ročník 2021 se koná na širokém území centrálních částí Prahy 6 a Prahy 7.

Kurátoři Jitka Hlaváčková a Ludvík Hlaváček zvolili téma Terapie města. Město totiž nevnímají jen jako neživou kulisu života, ale jako jednoho z jeho hlavních aktérů. 

Pro realizaci festivalu m3 2021 bylo osloveno čtrnáct umělců nebo uměleckých kolektivů, kteří mají osobní vztah k vybrané lokalitě – dlouhodobě tu žijí a pracují. Ke svému tvůrčímu úkolu tedy nepřistupují jen z pozice umělce, ale také jako občané znalí místních poměrů, s vnitřní motivací iniciovat zde pozitivní proměnu. Jsou mezi nimi například Milena Dopitová, Jiří Kovanda, Milan Mikuláštík nebo skupina Rafani.

Společně s kurátory se vybraní umělci pokusili vyhledat v oblasti obou městských částí několik neuralgických bodů (míst a témat) na těle městského organismu a inspirovat aktivitu, která nevidí město jen z hlediska funkčního mechanismu, ale i jako prostředí radosti a překvapení.

Pro více informací sledujte náš Facebook a Instagram!

Těšíme se na vás!
Tým Festivalu m3

Specifický obor divadelnictví - černé divadlo utrpěl velké velké ztráty. Česká republika byla díky panu Jiřímu Srncovi od sedmdesátým let tímto žánrem proslavena po celém světě. Po Sametové revoluci vzniklo mnoho souborů a každý měl svůj specifický styl.

Černé divadlo HILT šlo s dobou. Na jevišti se objevily moderně pojaté scénky, choreografie kombinovala televizní trendy. Možná proto jejich show "Magic Phantom" získala od mezinárodní poroty, jako jediné české divadlo, dvě ocenění World Theatre Olympics 2018 v Indii. Slibný vývoj ale zkřížila pandemie.

Byl to osudný den, kdy se soubor HILT stěhoval do miniaturního kulturního centra Lobby v ulici Karolíny Světlé. Během noci byl vyhlášen první nouzový stav. Černé divadlo HILT tak namísto hraní začalo šít roušky pro veřejnost. Tehdy nikdo netušil, že začnou hrát až rok poté. 

Ředitel divadla, Theodor Hoidekr s přítelem Martinem Mackovičem (hlavní technik divadla), nejprve pracovali po nocích ve skladu textilu. Spolumajitelka divadla a herečka Štěpánka Pencová občas získala příležitost během filmového natáčení (např. seriál s Orlandem Bloomem). Stejně tak její manžel František Penc, bývalý světový filmový kaskadér.. Když si Theodor Hoidekr v den svých 40. narozenin našel práci za barem klubu Rudolf, vláda vyhlásila uzavření divadel i restauračních zařízení.

V říjnu 2020 náhle zazvonil telefon. Ozvala se Kateřina Adamcová (někdejší pokladní divadla HILT). Theodor si myslel, že hledá práci. Bylo to právě naopak. Z pozice vedoucí hlídačů stavby Bořislavka bývalým kolegům nabídla práci. Jak to dopadlo? Martin Mackovič nastoupil ihned, přidali se i další členové souboru HILT včetně ředitele divadla.

V současnosti se v divadle už plně zkouší. Novou nadějí souboru je zkušená produkční Dana Oulovská, která nabídla i pomoc v zákulisí s převleky během náročné show "Magic Phantom". Nová doba si žádá všestrannost.

Slavnostní představení černého divadla 20. června bude mít zvláštní hosty. Těmi budou zpěvačka Tereza Kyndlová, herec Pavel Krejčí a travesti umělec Miss Angelika. Úvodní večer s netradičními hosty je symbolicky nazván: "OPĚT POPRVÉ...a snad už napořád".

Černé divadlo HILT má již plánovaný program do konce roku 2021. V hlavních rolích se nadále budou objevovat známé tváře": Theodor Hoidekr, Štěpánka Pencová, Adéla Doskočilová, Gabriela Kuhnová. Takzvaní "černoherci" jsou stále v týmu Martina Mackoviče - René Zounar, Josef Kuhn a Hana Šámalová.

"U nás je to jinak než např. v muzikálech, i když jsme si zažili světovou slávu. Divák během představení nevidí naše tváře a nezná nás ze seriálů českých televizních stanic. Máme 60 minut na to, abychom si diváky získali. Černé divadlo se stalo naším životem," prohlašují Theodor Hoidekr a Štěpánka Pencová, ředitelé a herci černého divadla HILT.

Jedná se o soubor běžně nepřístupných výtvarných děl Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Josepha Heintze st., Roelanta Saveryho, Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries a Aegidia Sadelera. Dále bude představen soubor grafických listů a kreseb, erbovní privilegia, mapy a další předměty související s rudolfínskou dobou včetně několika dosud anonymních rudolfínských děl. Zvláštním bonusem v rámci výstavy bude zápůjčka významného portrétu Rudolfa II. od Lucase van Valckenborch z doby před rokem 1585 zakoupeného v roce 2012 do knížecích lichtenštejnských sbírek ve Vídni/Vaduzu. Laskavostí majitelů a vedení sbírek bude tato jediná zahraniční zápůjčka k vidění právě v královském věnném městě Hradci Králové.

Mnohá ze zmíněných děl doposud nebyla vystavena a očím veřejnosti tak budou představena poprvé, říká autorka výstavy, historička a odbornice na rudolfínské umění PhDr. Eliška Fučíková: „Až do nedávné doby jsme se smutkem sledovali, jak se na světových aukcích prodávají umělecká díla, která byla kdysi součástí rudolfínských sbírek a české veřejné kulturní instituce nemají prostředky na jejich získání. V posledních deseti letech se začala situace měnit. Našli se osvícení soukromí sběratelé, kteří se zasloužili o to, že se už některá díla mohla z ciziny vrátit do země původu“, raduje se Eliška Fučíková a dodává, že i na tento fenomén chce výstava poukázat: „Chceme představit veřejnosti tuto soukromou sběratelskou aktivitu jako činnost, která sice uspokojuje osobní zálibu, ale jsou-li díla dostupná publiku, pak je také podstatným obohacením našeho kulturního dědictví. Výstava by tak mohla být inspirací pro další sběratele, aby umožnili veřejným institucím prezentovat své sbírky. Pro návštěvníky muzeí a galerií by to znamenalo, že by se alespoň na omezenou dobu potěšili významnými uměleckými díly, která jsou jinak skryta jejich očím.“

Podle kurátora výstavy a vedoucího návštěvnického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Mgr. Stanislava Hrbatého se i v historii česká veřejnost s rudolfínským uměním setkávala zřídka: „V 90. letech minulého století bylo komplexněji představeno jen na velké výstavě v Praze. Námi připravovaná výstava rozšiřuje badatelské poznatky z posledních let a dosud málo viděný fond rudolfínského umění představí v širších souvislostech evropského kontextu.“

Součástí výstavy bude taktéž malý kabinet kuriozit v podobě časté na patrimoniálních (vrchnostenských) sídlech právě v rudolfinské době. K vidění v něm budou například lebky exotických zvířat, pravěké fosilie, schránky velkých mořských mlžů, reprodukce nejcennějších obrazů z rudolfínských sbírek a kopie části Mattiolioho herbáře. K dispozici bude také alchymistická dílna. Vznikne tak tematický přesah výstavy pro její snadnější uchopení
z didaktického hlediska muzejní pedagogiky.

Výstava se koná pod Záštitou ministra kultury ČR. Mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas Hradec Králové.

Celý tým se bude snažit vám umožnit bezproblémovou prohlídku - zdraví a bezpečnost návštěvníků jsou na prvním místě. Proto prosíme o dodržování rozestupů nejméně 1,5 m od ostatních osob. Ve vstupní hale a všech muzejních budovách stále platí povinnost nosit masky. Vstup do areálu je možný od 9.00-17.00 hodin a vstupenky se platí u pokladny.

Pro bezkontaktní prohlídku muzejních objektů máme připravené štítky, které se pověsí na kliku dveří budovy, kterou si se svým doprovodem chcete prohlédnout. Pokud tam již podobný štítek visí, jsou v budově právě jiní návštěvníci. Pak je nutno vyčkat, až budovu opustí. Při dodržení všech podmínek nestojí příjemné prohlídce skanzenu nic v cestě.

Celý areál a budovy jsou ve vynikajícím stavu a v ohradách už čile pobíhají selátka švábsko-hallských vepřů a další domácí zvířata. Každou neděli zde v jednom ze statků můžete přihlížet práci muzejního pekaře a zakoupit čerstvý kváskový chléb anebo ochutnat hornofalcké pečivo. O aktuálních akcích se lze informovat na webových stránkách www.freilandmuseum-oberpfalz.de a ostatních sociálních sítích.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Absolventi vystoupí pod vedením proslulé holandské pěvkyně a světově uznávané lektorky zpěvu Margreet Honig a naší přední sopranistky Simony Houda Šaturové, která se vůbec poprvé ve své kariéře zhostí role lektorky. 8. ročník Interpretačních kurzů v Litni pořádá nezisková organizace Zámek Liteň v rámci Festivalu Jarmily Novotné.

„Velmi si vážíme toho, že letošní kurzy svou návštěvou poctí právě paní Honig. Ta bude pracovat společně se svou studentkou, naší vynikající sopranistkou Simonou Houda Šaturovou, která dodnes za Margreet Honig do Holandska jezdí. Myslíme, že se nám opět podařilo skloubit skvělý, vysoce profesionální lektorský tandem a letošní studenti jistě ocení možnost pracovat pod vedením těchto úžasných dam. Právě paní Honig je autorkou knihy Skutečný zpěv, již jsme vydali v roce 2019 a která všem, kdo se věnují opernímu zpěvu, slouží jako nenahraditelná pomůcka,“ vysvětluje ředitelka neziskové organizace Zámek Liteň a Festivalu Jarmily Novotné Ivana Leidlová.

8. ročník Interpretačních kurzů v Litni se uskuteční v termínu od 14. do 18. června a bude zaměřen zejména na repertoár W. A. Mozarta. Liteňské kurzy si za roky své existence získaly svou prestiž a jsou jedny z nejvyhledávanějších jak mezi studenty operního zpěvu, tak mezi renomovanými profesionály, kteří na nich participují v roli lektorů. Mnozí z nich se do Litně opakovaně vracejí. Kurzy v předešlých ročnících vedly osobnosti jako Dagmar Pecková, Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Markéta Cukrová nebo Martina Janková.

Vstupenky na Závěrečný koncert interpretačních kurzů v Litni je možné rezervovat a zakoupit na adrese michaela.tuckova@zamekliten.cz, případně na tel. 724 880 826. Cena je obvyklých 300 Kč. Koncert začíná v 18 hodin. V případě nutnosti zrušení koncertu pořadatelé vrátí vstupné.

Video pozvánka Simony Houda Šaturové: https://fb.watch/5QvooUVeDs/

Stěžejní aktivitou jubilejního 10. ročníku Festivalu Jarmily Novotné, stejně jako 10. výročí založení neziskové organizace Zámek Liteň se však stane 28. srpna výjimečný open air koncert RUSALKA V PARKU. Půjde o koncertní provedení nejznámějších částí opery Rusalka, jež přivede na pódium v zámeckém parku v Litni významné české interprety. Protagonistkou a představitelkou Rusalky bude vysoce žádaná sopranistka Kateřina Kněžíková, po jejímž boku vystoupí přední pěvci, tenorista Richard Samek v roli Prince, basista Jan Martiník jako Vodník, Jana Kurucová v roli Cizí kněžny a Ježibaby a dále vybrané absolventky Interpretačních kurzů v Litni v rolích Žínek. Pěvce doprovodí vynikající Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Roberta Jindry. O originální režijní pojetí s multimediální produkcí se postarají bratři Cabani. Rozměrná scéna bude překypovat hudbou, zpěvem a tancem. Umělecký dojem podpoří kreace tanečníků na různých místech parku. Ty divákům neuniknou díky velkoplošné projekci.

Více informací na www.zamekliten.cz, www.facebook.com/FestivalJarmilyNovotne a na https://www.instagram.com/zamek_liten/.

Místní kultura je mediálním partnerem akce.

Konceptuální umělec Richard Loskot, trojnásobný finalista prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého, rád oživuje a mění prostory a vytváří v nich nové situace. Často k tomu využívá moderní technologie, díky nimž „reálnost“ situace převádí do téměř absurdní polohy. Notnou dávku nadsázky uplatnil i ve své intervenci na Anglickém nábřeží v Plzni. „Vytvořil jsem »lavičku«, která vychází z proporcí a primitivního designu reklamních laviček. Lež těchto laviček demaskuje tím, že je vůči nim pětinásobně zvětšena. Je tak umocněna skutečnost, že tyto lavičky nejsou primárně určeny k sezení, ale fungují jako reklamní nosiče. Snad na jejich pravou povahu tato dočasná instalace upozorní a pomůže tak odstranit vizuální smog z ulic,” prozradil Richard Loskot. Změnou měřítka všedního objektu a jeho umístěním do nových souvislostí Loskot nezapřel dva roky studia na mnichovské akademii v ateliéru sochařky Magdaleny Jetelové, jejíž monumentální dřevěná židle dominuje nábřeží Vltavy u pražského Muzea Kampa. Plzeňská lavička je šest metrů dlouhá, tři metry široká a přes čtyři metry vysoká.

Opěradlo lavičky Loskot opatřil nápisem „Toto není lavička.“ Inspiroval se dílem belgického surrealistického malíře René Magritta Zrada obrazů. Jeden z nejdiskutovanějších obrazů moderního malířství z roku 1929 znázorňuje dýmku, pod kterou je francouzsky napsáno „Toto není dýmka.“ Stejně tak obří lavička klame rozporem mezi tím, co kolemjdoucí vidí, a čím lavička skutečně je. „Reklamní lavičky jsou jednou z nejbolestnějších nemocí českých měst. V Plzni jsou ve velkém počtu přemnoženy, shlukují se do podivných stád a napájí se na roztodivných místech. Rozhodně vás neláká se na ně posadit, zato je na ně schválně co nejlépe vidět. Svá nejlepší léta v městské prérii už mají za sebou a je to na jejich stavu znát. Město z nich nemá nic, jen domněle ušetřené prostředky za pořízení normální městské lavičky. Takhle ale městský mobiliář ve 21. století vypadat nemá. Zájem majitelů je pást tohle stádo do posledního dechu, do poslední koruny. Obří lavička je jejich zdánlivým pomníkem a snad i začátkem konce,” uvedl Václav Cinádr z iniciativy Vizuální smog v Plzni.

„Doufáme, že dílo Richarda Loskota upoutá zájem širší veřejnosti o vizuální kulturu veřejného prostoru v Plzni. Přáli bychom si, aby se vedla společenská debata o kvalitě a míře reklamy a o počtu a umístění reklamních nosičů,“ řekl Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor.

Richard Loskot

Vystudoval vizuální komunikaci na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde v současné době vede jeden z ateliérů. Dva roky studoval také na Akademie der Bildenen Künste v Mnichově v ateliéru Magdaleny Jetelové. Pravidelně prezentuje svou práci na samostatných výstavách zejména v Česku a na Slovensku, mj. v Národní galerii v Praze, Domu umění města Brna či Galerii hl. m. Prahy, a také na skupinových výstavách u nás i v zahraničí. V roce 2007 zvítězil v soutěži Exit, v letech 2012, 2014 a 2017 byl finalistou prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Obdobného úspěchu dosáhl v roce 2013 v rámci ceny Blumm Prize v Bruselu.

https://plzne.cz/

Obsah periodika tvoří tradičně řada zajímavých článků ze slováckého regionu, jemuž se časopis již několik desetiletí věnuje. Jde třeba o text mapující činnost agenta nacistické rozvědky Abwehr Paula Fidrmuce z Břeclavi. A hned vedle je jiný text vysvětlující původ dosud tak trochu tajemného reliéfu stromu na průčelí obřadní síně břeclavského židovského hřbitova. Málokdo ví, že až ve vzdáleném Veselí nad Moravou zemřel na následky zranění jeden z hrdinů bitvy u Slavkova v roce 1805, ruský generál Alexandr Alexandrovič Essen. Nechybí bohužel ani nekrolog jediného horňáckého vyšívače krojů Antonína Vrby st. z Velké nad Veličkou. Dozvíte se, proč došlo v 15. století k přeměně Hodonína z královského města v město poddanské. Časopis nabízí také připomínku 100 let trvání uherskohradišťské veřejné knihovny. Inspirativní je i článek k 85. výročí vzniku kdysi velice známého družstva Slovač, jež dnes už bohužel neexistuje. Takřka detektivní pátrání slibuje nadpis jiného příspěvku – Kdo byl muž z hrobu č. 23 v mušovském kostele sv. Leonarda? Psáno je také o již zaniklém svatebním zvyku z Podluží zvaném Uchýtání bran. Místo se ale našlo i pro rozsáhlou stať popisující způsoby uchovávání potravin na Uherskohradišťsku v minulosti. Tradiční seriál o výrobcích krojů na Slovácku zavede tentokrát čtenáře za paní Ludmilou Strakovou do Kunovic. Dozvíte se rovněž něco o dětském folklorním souboru Světlovánek, fungujícím v Bojkovicích. A také že letos uplynulo 150 let od narození kněze a v první polovině minulého století velmi známého spisovatele Josefa Blažka Pavlovického.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Úly, kraslice, chléb, brambory, sýry, med, marmelády a kompoty, bylinkové výrobky, ale i chilli omáčky a dekorace z přírodních materiálů se ucházely o ochrannou známku JESENÍKY originální produkt^®.

„Tradice musí být to, co žije,“ uvedla v průběhu diskuze nad výrobky etnografka a členka certifikační komise značky JESENÍKY originální produkt® Mária Kudelová. Ta posuzuje i jesenické služby a zážitky, které mají zájem o regionální ochrannou známku. Minulý týden se tak podařilo rozšířit i tyto kategorie.

Jeden z nejnovějších zážitků nese název Kde roste historie. A nejde jen o ni, ale také o kus zahradničení v trochu jiném pojetí. „U nás se lidé seznámí s historií všemi smysly. Vezmeme je do zámeckého parku a zahrady ve Městě Albrechtice, kde se dozvědí, jaký byl život v 19. a 20. století v tomto kraji. Zapojíme návštěvníky aktivně do zážitku, například sázením rostlin nebo kurzem pečení chleba,“ vysvětlila provozovatelka zážitku Alena Křištofová, předsedkyně ČSOP Město Albrechtice. Její specialitou je pěstování starých odrůd rajčat, ke každé z nich má provozovatelka zážitku i příběh.

Pod jesenickým fialovým zvonkem se budou prezentovat i nové služby. Konkrétně kavárna Mevan´s coffee ze Zlatých hor a Samočep s penzionem Na Rybníčku v Bohutíně, kudy prochází i cyklistická trasa Moravská stezka.

Aktuálně nese ochrannou známku JESENÍKY originální produkt® 90 výrobků, 21 služeb a 21 zážitků. Informace o všech se nachází na www.regionalni-znacky.cz/jeseniky.

Do hlasování o nejlepší proměnu 12. ročníku výstavy se od června 2020 do konce dubna 2021 zapojilo 60 455 hlasujících. Volit mohli mezi klasickými památkami jako jsou hrady, zámky, kostely či kaple, novějšími budovami sokoloven, nádraží a obecních úřadů, drobnými stavbami i velkorysými úpravami krajiny. Největší ohlas vzbudil u veřejnosti Památník Tomáše Bati ve Zlíně, který získal 18 480 platných hlasů. Budova od arch. Františka Lýdie Gahury z roku 1933 prošla v průběhu 20. století řadou změn, které zcela popřely původní záměr architekta i samotný smysl díla. Město Zlín dlouhodobě usilovalo o obnovu této architektonické ikony do původního stavu. To se podařilo a v květnu 2019 se Památník Tomáše Bati otevřel veřejnosti ve své původní kráse.

Druhé místo udělili hlasující proměně s hlavním cílem dobrého hospodaření s vodou v krajině. Krajinná opatření ve středočeských Choťovicích volilo 17441 hlasujících. Vodní nádrž pomůže oblasti v době sucha i nadměrných srážek, navazující biocentrum a biokoridor mj. zvyšují biodiverzitu krajiny. Upravené místo se stalo oblíbeným cílem vycházek místních obyvatel i výletníků.

Třetici vítězných proměn uzavírá kostel sv. Terezie v Lesné u Vranova nad Dyjí v Jihomoravském kraji. Kostel postavený v 60. letech 19. století v průběhu 20. století chátral. Díky rekonstrukci, která proběhla v letech 2017 a 2018 za aktivní spolupráce a finanční podpory místních obyvatel a kraje, je opět důstojnou dominantou obce.

Vítězům internetového hlasování ze srdce gratulujeme. Kromě obdivuhodných proměn odvedli výbornou práci v propagaci. Poděkování patří všem autorům vystavených proměn a za jedinečnou propagaci kromě vítězů zejména pivovaru v Lomnici, Křižanům, Benátkám, Bořislavi, Košíkům a slovenskému městu Hlohovec, které je úctyhodným koordinátorem slovenské části výstavy. Na neveřejném zahájení 13. ročníku 17. 6. 2021 na Vyšehradě budou zveřejněny proměny oceněné odbornou porotou tvořenou členy České komory architektů a památkáři, vedenou arch. Josefem Pleskotem.

Do 13. ročníku výstavy je přihlášeno 106 projektů s více i méně nevšedními příběhy. Od 17. 6. budou zveřejněny na internetových stránkách www.cestamipromen.cz, kde pro ně můžete hlasovat do 30. 4. 2022. Děkujeme vám všem, kdo zvelebujete naši zem, zveřejňujete své vzácné dílo na výstavě Má vlast cestami proměn a jakkoli výstavě pomáháte. S úctou děkujeme partnerským krajům, sponzorům, partnerům a vám všem, kdo výstavu na jejích cestách i na Vyšehradě provázíte a podporujete. Je nám ctí být spolu s vámi součástí tohoto příběhu.

Místní kultura je mediálním partnerem projektu.

www.cestamipromen.cz