ČR-ZAHRANIČÍ: „Napadá mě, že právě v tý výlučnosti je asi pocit domova,“ napsal ve své knize Deníky malíře srdcem Josef Jíra. Malíř, který ač puzen touhou putovat po světě, se vždy znovu vracel do míst pod Malou Skálu, kde žil a maloval, s přesvědčením, že každý člověk je odněkud, že někam patří. Ten pocit výlučnosti utvářejí minulé generace, které tu zanechaly otisk svého života, i generace přítomné, které jej opatrují a rozvíjí. Vědomí, že jsme zdědili něco, co je dobré uchovat, upevňuje jemná vlákna společenství lidí. Jinými slovy, vědomí vlastních kořenů a identity.
Od roku 1989 UNESCO věnuje pozornost také péči o nemateriální a kulturní dědictví, jehož součástí je mimo jiné tradiční a lidová kultura. Fenomén výlučnosti zrcadlící přirozený řetěz tradice a kreativity našeho kulturního bohatství.
V globálně propojeném a unifikovaném světě „je pestrost cenná a obohacující“, říká etnografka Ilona Vojancová, „protože utváří barevnost a mnohovrstevnatost lidstva“.
V novém redakčním cyklu Cestou na Seznam se budeme věnovat právě těmto unikátním statkům nemateriální lidové kultury ČR, a nejen těm, které už jsou zapsány na Seznamu UNESCO, ale i na tzv. Národním seznamu ČR.
Příjemné a inspirativní čtení Vám přeje redakce Místní kultury
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
BRNO: Nový podcast Místní kultury představí hudebního skladatele, vědce a vysokoškolského pedagoga Miloše Štědroně. Narodil se v roce 1942, ale rozhodně nepomýšlí na odpočinek, naopak stále komponuje a věnuje se svým studentům na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jeho odborný zájem patří především dílu Leoše Janáčka (v titulu jedné své knihy tomu říká "celoživotní janáčkování"). Známý je ale i jako skladatel, který je doma v různých žánrech od hudby pro inscenace brněnského divadla Husa na provázku až po komorní opery. V našem podcastu bude řeč o jeho písničkách ze slavné Balady pro banditu, přátelství s Ivou Bittovou, janáčkovských inspiracích i o tom, proč rád vyučuje, ale nerad zkouší své studenty.