Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal
ÚSTÍ NAD LABEM: Zanedbávanou problematiku starých lomů, dobývek a důlních děl v příhraniční pískovcové oblasti řeší výzkumný projekt, s nímž právě uspělo Muzeum města Ústí nad Labem u Technologické agentury ČR. Ústečtí muzejníci s kolegy z Univerzity J. E. Purkyně budou dva roky v terénu zjišťovat, jak zásadně člověk proměnil dobýváním kamene krajinu Labských pískovců a Českého Švýcarska, a také nakolik může za opakované zřícení tamních skal.
„Dnes si to ani neuvědomujeme, ale skalní krajinu, kterou vnímáme jako přírodní výtvor, v minulosti mnohdy zásadně zformoval člověk. V Labských pískovcích to platí dvojnásob. Takže problematická nestabilita pískovcových stěn je často výsledkem toho, jak se příroda vypořádává s umělými zásahy. A my chceme tyto vztahy odhalit,“ přiblížila hlavní cíl projektu geoložka ústeckého muzea a vedoucí projektu Zuzana Vařilová. Proto vznikne speciální mapa s databází starých kamenolomů, která bude veřejně přístupná. Využívat by ji měly například úřady při hodnocení rizika skalního řícení lomových stěn či propadů starých těžeb při stavební činnosti, plánování dopravní tras apod. Na vybraných lokalitách se řešitelé dokonce pokusí rekonstruovat, jak krajina vypadala před příchodem člověka. Použijí k tomu historická vyobrazení i odhady odtěženého množství kamene. Budou také odebírat vzorky hornin. To pomůže třeba při rekonstrukci památkových staveb a uměleckých děl. Po srovnání totiž památkáři mají šanci zjistit, z kterého historického kamenolomu materiál vzešel. Podrobně se dokumentace dočkají nejenom staré dobývky pískovců, ale i vulkanitů a dalších těžených hornin a rud.
„Je to cenný úspěch, který dokládá odbornou úroveň našeho muzea. Jsem zvědav na výsledky. Mnoho budov nejen v Čechách, ale zejména v Sasku bylo postaveno z pískovce z našeho regionu, bude zajímavé zjistit, do kterých staveb putoval kámen z konkrétních lokalit,“ poznamenal primátor Petr Nedvědický.
Technologická agentura ČR letos finančně podpořila z 533 podaných projektových žádostí jen 59, z nichž ta ústecká byla desátá nejlépe hodnocená. „Obstáli jsme v tak ve velké konkurenci, kde většinou za projekty stojí různé ústavy Akademie věd ČR a velké univerzity. Je to doklad, že jsme jako instituce zcela kompetentní pro aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,“ dodal Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem. Projekt završí v druhé polovině roku 2023 velká muzejní výstava o historii těžby a užití pískovce na Ústecku a Děčínsku.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818