Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal
ÚSTÍ NAD LABEM: Zanedbávanou problematiku starých lomů, dobývek a důlních děl v příhraniční pískovcové oblasti řeší výzkumný projekt, s nímž právě uspělo Muzeum města Ústí nad Labem u Technologické agentury ČR. Ústečtí muzejníci s kolegy z Univerzity J. E. Purkyně budou dva roky v terénu zjišťovat, jak zásadně člověk proměnil dobýváním kamene krajinu Labských pískovců a Českého Švýcarska, a také nakolik může za opakované zřícení tamních skal.
„Dnes si to ani neuvědomujeme, ale skalní krajinu, kterou vnímáme jako přírodní výtvor, v minulosti mnohdy zásadně zformoval člověk. V Labských pískovcích to platí dvojnásob. Takže problematická nestabilita pískovcových stěn je často výsledkem toho, jak se příroda vypořádává s umělými zásahy. A my chceme tyto vztahy odhalit,“ přiblížila hlavní cíl projektu geoložka ústeckého muzea a vedoucí projektu Zuzana Vařilová. Proto vznikne speciální mapa s databází starých kamenolomů, která bude veřejně přístupná. Využívat by ji měly například úřady při hodnocení rizika skalního řícení lomových stěn či propadů starých těžeb při stavební činnosti, plánování dopravní tras apod. Na vybraných lokalitách se řešitelé dokonce pokusí rekonstruovat, jak krajina vypadala před příchodem člověka. Použijí k tomu historická vyobrazení i odhady odtěženého množství kamene. Budou také odebírat vzorky hornin. To pomůže třeba při rekonstrukci památkových staveb a uměleckých děl. Po srovnání totiž památkáři mají šanci zjistit, z kterého historického kamenolomu materiál vzešel. Podrobně se dokumentace dočkají nejenom staré dobývky pískovců, ale i vulkanitů a dalších těžených hornin a rud.
„Je to cenný úspěch, který dokládá odbornou úroveň našeho muzea. Jsem zvědav na výsledky. Mnoho budov nejen v Čechách, ale zejména v Sasku bylo postaveno z pískovce z našeho regionu, bude zajímavé zjistit, do kterých staveb putoval kámen z konkrétních lokalit,“ poznamenal primátor Petr Nedvědický.
Technologická agentura ČR letos finančně podpořila z 533 podaných projektových žádostí jen 59, z nichž ta ústecká byla desátá nejlépe hodnocená. „Obstáli jsme v tak ve velké konkurenci, kde většinou za projekty stojí různé ústavy Akademie věd ČR a velké univerzity. Je to doklad, že jsme jako instituce zcela kompetentní pro aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,“ dodal Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem. Projekt završí v druhé polovině roku 2023 velká muzejní výstava o historii těžby a užití pískovce na Ústecku a Děčínsku.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818