Cestovní ruch

Uvnitř listu tradičně najdete celou řadu zajímavých příspěvků. Např. připomenutí 80. výročí vzniku časopisu Úprkův kraj, jenž vycházel v době okupace, a 150. výročí povýšení Břeclavi na město. Jiný z článků je věnován dějinám průmyslu s důrazem na historii hodonínské elektrárny. Zavzpomínáno je též na všestranného výtvarného umělce Vladislava Vaculku, rodáka z Uherského Hradiště – Jarošova. V 81. díle seriálu Výrobci krojů na Slovácku navštívila jeho autorka Romana Habartová Kateřinu Myšinskou ze Strání. Malovaný kraj upozorňuje, že před 30 lety zemřel dr. Josef Hubáček z Kudlovic, regionální spisovatel a udržovatel nářečí z Uherskohradišťska. Zdeněk Junák prožil část dětství a mládí v Hradišti a Starém Městě – nejen to se čtenáři dozvědí z rozsáhlého rozhovoru s tímto známým hercem. Najdete tu i dialog s historičkou a spisovatelkou Jarmilou Bednaříkovou z Kyjova, autorkou řady publikací zaměřených na téma stěhování národů. Redakce věnuje pozornost i popisu tradiční svatby ve Vracově. Příznivce kriminálních případů zaujme článek o brutální vraždě v Ratíškovicích v r. 1911. V cyklu Naše dětské soubory se představuje Javorinka ze Strání, v první letošní epizodě série Slovácká čítanka se pak dočtete o primáši Janu Rapantovi ze Žítkové. A aspoň trochu bude poodhaleno tajemství zázračného obrazu P. Marie Růžencové v Uherském Brodě...

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

První neděli v říjnu 2.10. se bude konat den původních plemen domácích zvířat. Patronát nad touto akcí má spolek pro zachování starých plemen GEH. Ve skanzenu chováme kozy, ovce, krávy, prasata, koně i drůbež. Mimo nich bude k vidění spousta dalších zvířat jako alpaky nebo chovní králíci. Mimoto bude probíhat i prodej různých produktů jako sýrů z kozího mléka a včelařských specialit. Pro děti bude v nabídce také kreativní dílnička – tentokrát se bude vyrábět z kožešinek.

V neděli 9.10. proběhne výlov muzejních rybníků. Ryby se budou počítat, vážit a třídit. Velké kapry nabídneme k prodeji a ty menší přemístíme do rybníků na přezimování. V historickém mlýně si navíc můžete prohlédnout interaktivní výstavu k tématu rybníkářství v Horní Falci. Rybníky zde patří k zemědělství a chov kaprů je výnosným odvětvím. Děti si tentokrát mohou z vrbových proutků a sena vytvořit ryby, které si mohou odnést domů.

Následující neděli 16.10. pak pořádáme tradiční Posvícenský trh, na kterém lze pořídit krásné a originální dárky. Řemeslníci přivezou keramiku, košíkářské zboží, výrobky ze dřeva, vlny a šité zboží. Také zdejší farmáři mají po sklizni čerstvé dobroty – marmelády, šťávy, likéry, koření a bylinkové čaje. Místní zahradnický spolek bude vyrábět podzimní dekorace z přírodních materiálů a ochutnat můžete také čerstvě lisovanou jablečnou štávu. Pořídit se zde dá spousta užitečných věcí jako krmítka a budky pro ptáčky nebo hmyzí obydlí, přírodní mýdla a další milé věcičky pro radost. Součástí akce je také velká výstava jablek za přítomnosti pomologů. Snahou je zachování původních odrůd ovocných stromů a získáte zde tipy přímo od odborníků. Děti se mohou těšit na malý kolotoč.

Prohlídku skanzenu lze spojit s příjemnou procházkou barevnou podzimní přírodou. Každou neděli bude samozřejmně postaráno i o občerstvení. Muzejní pekař peče v jednom ze selských dvorů chléb a nabídne i různé druhy pečiva. V hostinci dostanete správnou bavorskou svačinu a pivo.

Pro návštěvníky z České republiky jsou údaje o stavebních skupinách a jednotlivých budovách k dispozici také v češtině. Za pomoci vhodné aplikace v chytrých telefonech anebo tabletech si lze z QR kódů stáhnout informační texty.

 

 

Týden nízkoprahových klubů bude v celé republice probíhat ve dnech 19. až 23. září. Část pražských nízkoprahových klubů poprvé připravila sérii programů zastřešených jedním společným tématem.

„V rámci Týdne nízkoprahových klubů chceme představit práci sociálních služeb i podporu, kterou mladým lidem poskytují v tak náročných situacích, které nás provází prakticky celý letošní rok. Pražské programy chtějí navíc připomenout, že chudoba a nedostatek jsou ve velkoměstě mnohdy méně viditelné, přesto jsou přítomné i zde a nezmizí, když před nimi zavřeme oči,“ vysvětluje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork (ČAS).

Program pražské části Týdne nízkoprahových klubů zahájí v pondělí 19. září veřejná diskuze na téma „Projevy chudoby ve velkých městech“. Ta se uskuteční od 17 hodin v Sále architektů na Staroměstské radnici. Mezi panelisty budou ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček, socioložka Lucie Trlifajová, Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení a Martina Zikmundová. Budou hovořit o tom, jaké dopady na nejchudší obyvatele má zhoršená ekonomická situace i opakované pandemie, i o tom, na jaká témata by se v této oblasti mělo zaměřit nové vedení Prahy.

V následujících dnech se na několika místech Prahy uskuteční komentované procházky po místech, ve kterých se v Praze koncentruje chudoba, vedené sociálními pracovníky z jednotlivých nízkoprahových klubů. Ty se budou konat například v Běchovicích (středa 21.9.), ve Stodůlkách (středa 21.9.) a ve Vršovicích (čtvrtek 22.9.).

Nízkoprahový klub Pacific v úterý 20. září pořádá od 15 do 18 hodin workshopy pro rodiče a děti nazvaný „Jak se žije v těžkých časech“. „Ti, kdo přijdou, si na jednotlivých stanovištích budou moci vyzkoušet, jak náročné je zažádat o příspěvek na bydlení, zda by v Praze uměli vyžít s minimální mzdou, a kam se můžou obrátit o pomoc, když se dostanou do nepříznivé sociální situace,“ vysvětluje Tereza Kvapil Baudišová z Komunitního centra Motýlek, které Klub Pacific provozuje.

Mezi dalšími programy najdete i oslavu sedmých narozenin Nízkoprahového klubu  Beztíže², který sídlí na Folimance a nebo debatu se sociálním pracovníkem a psycholožkou O dospívání v nedostatku pořádanou klubem R-Mosty na Praze 3.

Podrobný přehled všech programů pořádaných v rámci pražské části Týdne nízkoprahových klubů 2022 najdete zde, více na webové stránce www.streetwork.cz.

Den architektury v Památníku odstartuje v sobotu 1. října, kdy je od 10:00 do 17:00 otevřeno se vstupem zdarma. Komentované prohlídky budou probíhat v každou celou hodinu s tím, že si zájemci budou moci prohlédnout prostor i individuálně bez výkladu. Od 16:00 se můžete těšit na přednášku Davida Vávry s názvem Ve stopách Jana Antonína Bati. Netradiční kreslenou formou se tak vydáte po stopách „šumných natáčení“ ve městech Batatuba, Bataypora a Bataguass vybudovaných v Jižní Americe a také po stopách jedinečného působení baťovského způsobu života na odlehlém kontinentu. Kapacita na tuto přednášku v Památníku je omezená na max. 100 účastníků. Od 17:00 dále navazuje v Infopointu Památníku projekce filmu „První dáma české architektury“ od režisérky Jany Chytilové. Dokumentární portrét české architektky, profesorky a významné osobnosti Aleny Šrámkové zachycuje její životní dráhu spjatou s osudy realizovaných projektů a staveb. Z její tvorby, která nepodléhala střídání módních směrů, vyniká např. monumentální budova Fakulty architektury ČVUT, podpovrchová hala Hlavního nádraží v Praze a mnohé další. Kapacita na promítání je max. 70 diváků.

Program pokračuje nedělí 2. října, kdy je Památník otevřen k prohlídkám se vstupným od 10:00 do 15:00. Od 16:00 je pak připravena přednáška na téma Jože Plečnik: Architektova cesta z Laibachu do Ljubljany, kterou přednese k příležitosti 150. výročí narození proslulého slovinského architekta vedoucí průvodce Památníku Petr Hampl. Plečnikovy práce zahrnují obrovskou škálu výtvorů od drobného městského mobiliáře až po rozsáhlé urbanistické celky. Přednáška vám přiblíží stěžejní, i když méně známou činnost Plečnika v jeho rodné Lublani. Přednáška se uskuteční v Infopointu Památníku a max. kapacita je 50 posluchačů. Vstup na přednášku je zdarma.

Více informací včetně možnosti rezervace najdete na webu www.pamatnikbata.eu. 

Současný ročník reprezentuje svým zaměřením komunity. A to na nejrůznějších úrovních. Komunity lokální, náboženské, umělecké i sexuální. Nedílnou součástí je i leitmotiv svobody a tolerance, bez nichž v komunitách nelze existovat, respektive koexistovat.

„Být součástí nějaké komunity je jedna ze základních potřeb lidského bytí, ať už o nich přemýšlíme v kontextu party, města, národnosti nebo jednoho kontinentu,“ uvádí zakladatel festivalu, Tomáš Junker a dodává: „Těší mě letošní multikulturnost. Budeme tu mít umělce z Austrálie, Itálie, Izraele, ale také z Prostějova a z Olomouce. Výrazně bude převládat abstraktní malba, highlightem je určitě nová fasáda na Moravském divadle. Festival se po více jak 10 letech znovu navrací ke graffiti, máme speciálně vyčleněnou zeď na Poupětově ulici, kde budou malovat jedni z nejlepších writerů z celé Evropy a proběhne tam Graffiti Jam.“ Multikulturnost představuje i spolupráce s Českým centrem Varšava, Polským institutem v Praze a Izraelskou ambasádou.

Pořadatelé doporučují návštěvu art talků, rozhovorů zaměřených na umění v podobě talk show, jež je součástí Meet UPu univerzity. O politickém aktivismu bude debatovat umělec Chemis. Autor dnes už ikonické malby holčičky s ukrajinskou vlajkou, která vznikla v pražských Nuslích upozorňující na dětské oběti války na Ukrajině. O fenoménu kryptoumění, tzv. NFT pohovoří odborník Matt Okša. Ve spolupráci se společností Binance připravil festival speciální edici digitálních obrázků, které budou pro veřejnost dostupné zdarma, v počtu 1000 kusů. Obě diskuse proběhnou v Uměleckém centru UP 20. září.

Pořadatelé zvou veřejnost i na malé slavnosti, které proběhnou v jednotlivých lokalitách, na Jánského 16. září, na Poupětově ulici 17. září a u kolejí Šmeralova 19. září. Malba na Moravské divadlo proběhne mezi 12.-20. 9. a autorem bude vizuální umělec D.R.E.Z. Ve spolupráci s Izraelskou ambasádou a Židovskou obcí Olomouc aktuálně probíhá realizace street artového umění Adiho Seneda na Palachově náměstí.

Festival získal záštitu Úřadu vlády při předsednictví České republiky v Radě EU.

Podrobný program festivalu je uveden na stránkách.

Silný ženský příběh na počátku českých dějin odstartoval zájem o českou historii. Projekt Putování za kořeny na něj navazuje a nabízí možnost přibrzdit v rychlém světě, kdy lidé hledají cestu ke své identitě. „Připomenutím osobnosti Ludmily na úsvitu našich dějin se nám snad povedlo probudit zájem o naši historii a křesťanské kořeny naší identity a kultury, a proto chceme na původní projekt navázat právě poutní turistikou a seznamovat veřejnost s památnými místy, spojenými i s českými světci, přibližovat jejich život a pořádat různé mezigenerační akce. To vše ve spojení s přírodou a putováním, kde se mohou zapojit celé rodiny,“ říká Martin Hrdlička, předseda spolku SVATÁ LUDMILA, z. s.

Ve středu 14. září se koná od 13 hodin na Svaté hoře v Příbrami konference s názvem Putování za kořeny. Tam se setkají zástupci různých spolků, turistických uskupení i odborníci na značení tras s představiteli obcí, aby společně diskutovali o spolupráci a rozvoji poutního turismu právě ve Středočeském kraji, který je kolébkou české státnosti. Konferenci pořádá spolek SVATÁ LUDMILA, z. s. za podpory Středočeského kraje.

 

Fenomén poutnictví

21. století a události posledních let ukazují, že nikdy nebylo poutnictví aktuálnější. Historie poutních míst ve světě sahá až do doby antické, kdy se věřící odebírali do posvátných chrámů zasvěcených bohům s cílem vyžádat si jejich pozornost či přímluvu. U nás poutní tradice zapustila své kořeny ve středověku. V České republice je fenomén poutnictví spojený s postavami českých světců, objevuje se proto už v 10. století. Zpočátku se poutě omezovaly jen na osobu panovníka a jeho družiny, případně na církevní hodnostáře a vyšší šlechtu. Již tou dobou byly významnými poutními místy středočeský Levý Hradec, Stará Boleslav anebo Tetín, místa spojená s prvními českými světci – svatou Ludmilou a svatým Václavem. Vrcholné období gotiky (14. století) je spojeno s rozmachem mariánské úcty a s ním souvisejícím vznikem celé řady lokálních poutních míst.

 

Konference Putování za kořeny – podrobný program

13.00 – 13.20 Úvodní slova

Václav Švenda

radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Středočeského kraje

Martin Hrdlička

předseda Svatá Ludmila, z. s.

David Horáček

administrátor Římskokatolické farnosti u kostela Nanebevzetí Panny Marie Příbram – Svatá Hora

 

13.20 – 15.30 Prezentace

Cyrilometodějská stezka

Dana Daňová, předsedkyně Řídicího výboru sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje

Svatojakubské cesty a jejich značení

Tomáš Jindřich, předseda spolku Ultreia

Via Czechia

Jan Hocek, autor projektu

Možnost využití potenciálu poutního turismu

Hana Musílková, koordinátorka DMO, Středočeská centrála cestovního ruchu, p. o.

Cestujte pěšky jako kdysi naši předkové

Mezidestinační produkt cestovního ruchu DMO Berounsko a DMO Brdy a Podbrdsko

Rozvoj a podpora pěší turistiky

Veronika Janečková, ředitelka odboru produkt

managementu, CzechTourism

Oprava staveb – možnosti financování

Irena Lapešová, TNT Consulting

Poutní turistika – příležitost pro obce a města

Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR

 

15.30 – 16.00

Putování za kořeny, Svatá Ludmila, z. s.

Strategie a marketing

Rostislav Křivohlávek, projektový poradce

Aplikační podpora projektu

Miroslava Janičatová, výkonná ředitelka

Pavel Žemlík, manažer kartografické redakce, Seznam.cz

 

16.00 – 16.30

Řízená diskuze a vyhodnocení možností spolupráce

 

16.30 – 17.00

Konec programu, volná diskuze

 

17.00 – 18.00

Komentovaná prohlídka areálu Svaté Hory

 

Svatá Ludmila 1100 let, z. s. – dnes již jen Svatá Ludmila, z. s.

Spolek Svatá Ludmila 1100 let realizoval v loňském roce národní oslavy 1100. výročí mučednické smrti sv. Ludmily. V České republice pořádá již od svého vzniku v roce 2016 řadu kulturních a vzdělávacích aktivit a své působení rozšiřuje i do zahraničí. Ve výročním roce se spolku podařilo vydat reprezentativní monografii, realizovat mezinárodní konferenci, Národní pouť na Tetín, poutnické aktivity a řadu akcí v regionech po celé ČR. Více na www.svataludmila.cz.
 

Skvělým příkladem je třeba krušnohorská Bublava, která byla léta jednou z nejzadluženějších obcí v republice. S obstaveným obecním majetkem a příjmy používanými výhradně na umoření dluhu na rozvoj obce jednoduše nezbylo, přesto se v téhle malebné horské obci v posledních letech upravilo hřiště a u turistické stezky vyrostl nový altán. Nikoliv z obecných peněz, ale z grantu z programu Dokážeme víc. O peníze na zvelebení bublavského plácku, které čítalo instalaci laviček a stolků, výrobu skříňky na sportovní potřeby a úpravu volejbalového hřiště, požádala Marcela Řezníčková, která do Bublavy už dvacet let jezdí na chalupu. Za tu dobu se spřátelila s místními, a když opakovaně padl názor, že by hřiště potřebovalo lepší zázemí pro pořádání obecních akcí, měla Marcela jasno. Zažádala o dotaci a společně s dalšími obyvateli se pustila do práce.

 

Na hřišti to žije

Hřiště momentálně slouží místním i turistům. „Kdokoliv si ze sportovní skříňky může vytáhnout sportovní náčiní a zahrát si, na co má chuť. Máme tu věci na pétanque, volejbal, nohejbal, badminton, beach tenis, frisbee, finskou kolíkovou hru a diabolo. K dispozici jsou i návody ke všem hrám, aby si je mohli zahrát i lidé, kteří je neznají,“ popisuje situaci starostka Bublavy Monika Hrádková. Podle ní se hřiště využívá na všechny obecní akce. „Konají se tu čarodějnice, proběhlo tu několik ročníků turnaje v pétanque a hlavně tu bývá bublavská pouť, během které probíhá i nohejbalový turnaj o pohár starostky. A začali jsme tu pořádat trhy.“

Obyvatelé Bublavy pak zažádali i o další grant, a to na dřevěný altán nedaleko Záchranné stanice Drosera. Altán zdobený vyřezávanými sovami i přilehlé ohniště jsou opět dílem sousedských brigád a slouží hlavně k setkávání sousedů a jako odpočinkové místo během rodinných výletů. Pro záchrannou stanici pak Marcela Řezníčková sehnala ještě mikrogrant určený na voliéru pro zraněného čápa, který vypadl z hnízda a poškodil si křídlo. „V Droseře je rybník, takže se na něj napojila voliéra i s boudou, aby měl čáp kde přezimovat. Už se tam zabydlel, i když zpočátku odmítal vylézt – nebyl na voliéru zvyklý. Hlad ho ale dohnal, vylezl a od té doby považuje voliéru za svůj domov,“ usmívá se Marcela Řezníčková.

 

Stačí se do toho opřít

Bublava se díky místním a chalupářům stala nejaktivnější obcí programu Dokážeme víc a ukazuje, že i obce bez prostředků mohou být místem, kde se lidem žije dobře. „Začíná to obvykle myšlenkou jednoho nebo dvou lidí, kteří chtějí zvelebit nebo opravit místo, kde žijí nebo kde tráví volný čas. Tito nadšenci pak většinou strhnou i své okolí, takže rukou i hlav je najednou víc. Jediné, co chybí, je materiál,“ popisuje Andrea Studihradová z grantového programu Dokážeme víc, který již rozdal lidem na zlepšení jejich okolí 12 milionů korun a podpořil již více než 300 projektů. O grant, za kterým stojí Nadace Via a Česká spořitelna, může zažádat kdokoliv. „Není třeba zakládat spolek nebo jakoukoliv oficiální organizaci. Stačí, když se spojí tři lidé, kteří mají dobrý nápad a chuť ve svém okolí něco zlepšit. Na každý projekt mohou získat podporu až 100 000 Kč,“ upřesňuje Andrea Studihradová.

Na webu Dokazemevic.cz najdete dotazník, kde svůj nápad můžete detailněji popsat. Pokud projekt splní základní parametry programu, můžete si podat přihlášku. Uzávěrka žádostí do letošního podzimního běhu je v polovině září, a pokud uspějete, budete moci čerpat finanční podporu už od listopadu 2022. V rámci programu se navíc naučíte i realizovat dárcovské výzvy na portálu Darujme.cz. „Pokud se vám zde podaří získat další finanční prostředky, Nadace České spořitelny vám je zdvojnásobí,“ uzavírá Andrea Studihradová.

 

Více zjistíte na www.dokazemevic.cz.

 

 

V týdnu od 13. do 20. 8. 2022 se více než 60 mladých dobrovolníků, tzv. mladých ambasadorů, zapojených do evropského projektu Hra o klima zúčastnilo kempu zaměřeného na obnovu mokřadů v NP Šumava. Akci pořádala organizace Na mysli ve spolupráci s Hnutím DUHA a Správou Národního parku Šumava.

„V ČR zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř 1 milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem čtrnácti Národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora malého vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. V dnešní době stále viditelnějších důsledků klimatické změny ale tyto funkce potřebujeme spíše podporovat,“ říká Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava. „Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá. V rámci našeho projektu Život pro mokřady máme za cíl revitalizaci 2 000 hektarů, nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodává Lukáš Linhart.

Mladí dobrovolníci během týdne postavili 11 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Mezi další práce patřilo zasypávání kanálů a roznášení mulče na revitalizované nivní louky za účelem podpory návratu mokřadní vegetace a dočasného snížení výparu. Vysekané části louky zároveň pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokaniště.

Doprovodný program nabídl účastníkům kempu exkurze do cenných lokalit Národního parku a řadu zajímavých přednášek pod širým nebem. Mezi ty nejpopulárnější patřila prezentace o rysech na Šumavě a exkurze do vlčího výběhu v Srní. Během týdne účastníci také natáčeli videa, která sdíleli na svých sociálních sítích, aby tak pomohli šířit informace o obnově mokřadů, klimatických opatřeních a ochraně biodiverzity nejen mezi své vrstevníky.

„Lidská činnost je společným jmenovatelem jak klimatické změny, tak i změn krajiny, například v podobě odvodňovacích kanálů a meliorací. Jedním z důsledků klimatické změny u nás v České republice je sucho a narůstající teplota; jen od roku 1961 zde průměrná roční teplota stoupla o 2 stupně Celsia. Lidmi odvodněná krajina situaci ještě významně zhoršuje a dostáváme se do zacykleného kruhu. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme ji pro to však dát prostor,“ říká Stáňa Tomková z organizace Na mysli. „Cílem tohoto mezinárodního kempu na Šumavě tak bylo ukázat mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů a názorně jim předvést, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Spolu s tím jim také umožnit přímo se na této aktivitě podílet. Právě možnost zapojit se a přispět vlastní prací a také příležitost vidět, jaké výsledky mají tyto práce dobrovolníků z předešlých let na vlastní oči, byly tím, co účastníci kempu oceňovali nejvíce,“ doplňuje Stáňa Tomková.

Podobných akcí se může zúčastnit každý v rámci Týdnů pro krajinu, které každé léto již 25. rokem organizuje Hnutí DUHA po celé České republice. V rámci mezinárodního programu Hra o klima pak mladé dobrovolníky čekají v příštím roce ještě podobné kempy v Bulharsku, na Slovensku a v Polsku.

Více info: Wilderness camp • Na mysli

Podle motta EU „Jednotná v rozmanitosti“ vznikl projekt vytvoření společného uměleckého díla 29 umělců z 27 zemí EU a dvou speciálních hostů Ukrajiny a Norska na téma svobody a energie na Lennonově zdi v Praze, symbolu svobody a míru. Ve středu 7. září tak vznikne na pražské Lennonově zdi velkoplošné umělecké dílo o velikosti 35 x 5 metrů, které se o měsíc později představí v několika městech EU.

Společná malba vznikne během jednoho dne. Umělci začnou tvořit v 9 hodin ráno a v 18:30 večer se uskuteční vernisáž nové podoby Lennonovy zdi.

Autorem a kurátorem projektu je výtvarník a mimo jiné autor loga Občanského fóra Pavel Šťastný, který se o novou podobou Lennonovy zdi postaral již dvakrát. Poprvé ji pod dohledem Šťastného pomalovalo desítky umělců z ČR i zahraničí v polovině března 2019 při příležitosti oslav 30. výročí od pádu komunistického režimu. Podruhé, když v říjnu 2019 proběhla nutná rekonstrukce zdi, kterou si objednali maltézští rytíři. Byla tehdy odstraněna omítka a opravena římsa i historický portál. Přesně po měsíci, 7. listopadu 2019, byla zeď slavnostně odhalena ve své nové podobě, na jejíž první tváři se podílel Pavel Šťastný spolu s více než třiceti umělci.

„Vážím si nejen důvěry Řádu Maltézských rytířů, kteří Lennonovu zeď vlastní a naší dlouhodobé spolupráce, ale také toho, že byl projekt zařazen do vládních kulturních projektů CZ PRES. Realizovat můžeme tento projekt o svobodě a energii díky podpoře společnosti Veolia, zlatého partnera. Dalšími partnery je nádherný historický hotel The Mozart Prague u Karlova mostu, který miluje kulturu, stejně jako jeho sesterská společnost My Hotel Match. A bez barev Dulux bychom nic společně s umělci nenamalovali,“ říká český výtvarník Pavel Šťastný.

„V této první fázi projektu je nejnáročnější vybrat, oslovit a domluvit se na podrobnostech s jednotlivými umělci. Všichni musí do Česka přiletět již během úterý, aby pak ve středu od rána mohli na svých dílech pracovat. Ve středu večer pak proběhne odhalení díla a vernisáž za účasti všech autorů a také některých velvyslanců zemí, odkud umělci pocházejí,“ vysvětluje Šťastný.

Na nové podobě zdi se mimo jiné budou podílet například Andrea Žaba Klváčková ze Slovenska, Jan Wessel z Dánska, Denis Klatt z Německa, Sara Place z Malty, Anaëlle Bouard z Francie, Vanessa Power z Irska, Boris Bare z Chorvatska, Maria Wolfram z Finska a mnoho dalších. Českou republiku bude na Lennonově zdi reprezentovat Charlien, vlastním jménem Lenka Brázdilová, která se nedávno podílela také na české výstavě na plotě Velvyslanectví ČR v Paříži přímo pod Eiffelovou věží.

„Musíme se postarat o jejich maximální komfort, takže umělcům zajistíme ubytování a další servis, aby se nám v Praze neztratili, ale také lešení u Lennonovy zdi, pomocníky, barvy, spreje a další malířské náčiní, aby to měli co nejjednodušší a mohli se soustředit pouze na tvorbu svého díla,“ doplňuje jej spoluorganizátor projektu Robin Suchánek.

Po odhalení díla se slavná Lennonova zeď, která se nachází na Velkopřevorském náměstí v centru Prahy na Malé Straně, profesionálně nafotí. Fotografie následně organizátoři pošlou do české společnosti, která se specializuje na výrobu horkovzdušných balónu a různých nafukovadel, aby zde vyrobili nafukovací Lennonovu zeď ve stejných rozměrech, jako je ta originální. S touto nafukovací Lennonovou zdí pak Šťastný a Suchánek plánují v říjnu navštívit Štrasburk, Paříž, Brusel a Lucemburk, kde bude zeď nafouknuta a bude tak reprezentovat kulturu ČR i EU.

Celý tento mezinárodní kulturní projekt „ZEĎ SVOBODY A ENERGIE / LENNON WALL PRAHA“ vznikl ve spolupráci s panem Janem Horníkem, místopředsedou Senátu Parlamentu ČR a s panem Michelem Fleischmannem, velvyslancem České republiky v Paříži.

Projekt se realizuje pod záštitou a ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky, Senátem Parlamentu ČR, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem obrany ČR, Městskou části Praha 1, Hospodářskou komorou ČR, Francouzsko-českou obchodní komorou a Czech Tourism.

Zahájení výstavby objektu, kterému předcházely tříleté administrativní přípravy, zahrnovalo mimo samotnou realizaci také detailní vypracování studií proveditelnosti, zpracování projektové dokumentace a žádost o udělení dotace. „Definitivní zelenou dostalo vybudování nové moderní budovy a revitalizace archeologických lokalit v červenci 2019 s udělením rozhodnutí o přijetí hlavní finanční dotace IROP. Tímto projektem se Slováckému muzeu podařilo dosáhnout dalšího významného cíle v podpoře povědomí o významu cyrilometodějského odkazu, samotného Památníku Velké Moravy i dalších velkomoravských archeologických lokalit, které jsou zapsány na seznamu významných národních kulturních památek. Staré Město s evropsky výjimečným Památníkem Velké Moravy – Cyrilometodějským centrem se nyní stává významnou součástí budované Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje a její výkladní skříní,“ podotkl PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea, který o realizaci tohoto projektu usiloval dlouhá léta.

Výstavba Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla součástí projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy, která zahrnovala také revitalizaci venkovních archeologických lokalit Sady (Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti), Špitálky ve Starém Městě a lokalitu Na Díle v obci Modrá. Rozsáhlá investiční akce byla financována ze tří zdrojů – z dotačního fondu IROP ve výši 89 575 000 Kč, rozpočtu Zlínského kraje v částce 24 618 000 Kč a z vlastních zdrojů Slováckého muzea ve výši 9 266 000 Kč. Celkové náklady činily 123 459 00 Kč. Slavnostní otevření za účasti vrcholných představitelů Zlínského kraje, kultury a spolupracujících organizací proběhne ve středu 31. 8. v 10.00 hodin.

Nová přístavba v těsné blízkosti současného památníku se rozkládá na ploše tří pater a je tvořena specializovaným archeologickým pracovištěm, depozitárními prostory, knihovnou s badatelským zázemím a veřejným depozitářem, prezentačním sálem a, především expozičními sály.

„Expozice s názvem Kořeny slovanské kultury – Příběh Konstantina a Metoděje, nacházející se ve druhém patře spojeném se stávající budovou památníku skleněným krčkem, provede návštěvníky životem a odkazem sv. Cyrila a Metoděje, kteří položili základní kameny pro vznik prvních slovanských států a formování slovanské kultury. Při realizaci této expozice se tým Slováckého muzea, v čele s vedoucím archeologem Tomášem Chrástkem, vydal mj. do Severní Makedonie. Na břehu Ohridského jezera se nachází kaple sv. Nauma, ve které se díky interaktivní vizualizaci ocitnete nyní i ve Starém Městě. Odkaz sv. Cyrila a Metoděje, respektive jejich žáků, je na Balkáně dodnes velmi silný. V prostorách posledního podlaží nalezneme rovněž prezentační sál. Tato expozice rozvíjí a umně doplňuje expozici Velká Morava, kterou návštěvníci mohli navštívit doposud,“ vyslovil se PhDr. Ivo Frolec.

Region však není místem, které je spjato pouze s obdobím Velké Moravy. „V prvním patře, v expozici Archeologie – Pravěk Uherskohradišťska, objeví návštěvnici část jedinečných sbírkových předmětů, které muzeum nashromáždilo za více než 100 let své existence. Prvně v historii Slováckého muzea tak máme možnost dlouhodobě prezentovat archeologické nálezy z dávné minulosti,“ dodává rovněž PhDr. Ivo Frolec. Jeho slova doplňuje Mgr. Tomáš Chrástek, který představuje unikátní haptickou (hmatovou) stezku, která provede návštěvníka proti proudu času: „Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska si můžete hmatem, ale i sluchem sami objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.“

Tam, kde končí dobrodružství haptické stezky, otvírá se návštěvníkům prostor, který multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů představuje osídlení regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi či unikátními nálezy. Mezi nejvýznačnější bezesporu patří poklad z Bánova, který představuje rituálně odložený kroj velmožky či kněžky patřící k elitě tehdejší společnosti. Poklad obsahoval mimo jiné soubor více než 1500 jantarových korálků a bronzové spony ze Slovinska a patří k nejvýznamnějším halštatským nálezům na Moravě.

Prostory prvního patra zahrnují také dokumentační oddělení, pracovny archeologického oddělení, knihovnu a veřejný depozitář pro badatele.

Přízemní prostory budovy ukrývají zároveň výše zmiňované rozsáhlé depozitární prostory pro archeologické sbírky a technické zázemí budovy. „Realizace depozitárních prostor je jedním z klíčových aspektů stavby. Dosavadní kapacity byly totiž zaplněny cca z 95 %. V jednom z depozitářů je vybudována také trezorová místnost, kde jsou uloženy nejcennější předměty našich bohatých muzejních sbírek,“ doplnil PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea.

Při přípravě a tvorbě nových expozic měl hlavní slovo archeolog Mgr. Tomáš Chrástek spolu s architektem Ing. arch. Michalem Kutálkem. Ten rovněž realizoval národopisnou expozici Slovácko v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech, která získala 2. místo v kategorii Muzejní výstava roku v národní soutěži muzeí Gloria musaealis pro rok 2014. Zhotovitelem stavby se stala společnost Zlínstav a.s. Realizaci audiovizuální techniky zajistila společnost AV MEDIA SYSTEMS, a.s., stavby expozic zabezpečila společnost 4M design s.r.o. Dodávka nábytku a interiérových doplňků byla realizována společností POZIMOS, a.s. Na výstavbě i konečné realizaci se podílel široký tým desítek odborníků z celé řady často specifických profesí.

 

Co tedy návštěvníky od prvního září čeká? V rámci jedné vstupenky tak zavítají do nové přístavby s dvěma novými expozičními sály a zázemím, ale také do stávající expozice Velká Morava, která otevírá pohled nejen na základy hřbitovního kostela z 9. století, ale i hroby a archeologické nálezy. Jak zdůrazňuje ředitel Slováckého muzea, PhDr. Ivo Frolec, „Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum, národní kulturní památka, nabídne tak dnem svého otevření 1. září 2022 komplexní a současně jedinečný pohled nejen na období Velké Moravy, ale i stopy a odkazy našich předků, kteří tato místa obývali několik desítek tisíc let před současností.“

Na první neděli po otevření, 4. září v čase 13.00 až 18.00, připravil tým Slováckého muzea navíc pro veřejnost mimořádný doprovodný program. „Naši návštěvníci budou moci využít možnosti tří komentovaných prohlídek, připojit se k prohlídce depozitářů spolu s odborným výkladem, zapojit se do debaty s tvůrci expozic či ochutnat dobovou kuchyni Velké Moravy. Program bude zahrnovat také besedu Ing. Martiny Janochové na téma Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje spolu s projekcí dokumentu Pěšky bez hranic. Pro děti si programové pracovnice muzea připravily venkovní aktivity a tvořivé dílny. Veškeré informace naleznou návštěvníci na našich webových stránkách či sociálních sítích,“ připomíná Ing. Petra Bubeníková, PR manažerka Slováckého muzea.

 

ZAJÍMAVOSTI Z PRŮBĚHU STAVBY, REALIZACE EXPOZIC

• Při výkopových pracích došlo k narušení celkem 7 hrobů z období Velké Moravy. V nejbohatším z nich se podařilo objevit 8 náušnic. Vzhledem k poloze stavby by se nejednalo o nic až tolik překvapivého, pokud bychom ovšem nebyli na archeologicky již prozkoumaném území.

• Při vrtech pro tepelná čerpadla došlo k navrtání ložiska metanu. Což si vyžádalo omezení prací, uzavření vrtů, nahrazení zdroje vytápění a vybudování systému odvětrání základové desky.

• Od položení základního kamene 6. 1 .2020 do ukončení veškerých prací na projektu k 30. 6. 2022 uplynulo přesně 906 dnů. Zajímavostí je, že stejné číslo je spojeno i s kolapsem Velké Moravy.

• V expozici Příběh Konstantina a Metoděje můžete vidět unikátní reprodukci fresek z Říma, Makedonie a Albánie.

• V suterénu Cyrilometodějského centra se nacházejí depozitáře archeologického oddělení, ve kterých je uloženo více než 300 000 archeologických nálezů z období od paleolitu po novověk.