Cestovní ruch

"Rádi uvítáme všechny zájemce o místní historii, kterým letos můžeme nabídnout opravdu mimořádně bohatý program", říká Vladimír Borecký, jeden z organizátorů akce.

"Můžete navštívit zajímavou výstavu artefaktů a dokumentů z lobkowických sbírek, kde bude k vidění například unikátní série originálů kreseb nadané Anny Berty Lobkowiczové z konce 19. století. Budete si moci prohlédnout prezentaci historických fotografií tří generací lobkowiczké rodiny nebo se zúčastnit setkání a besed s  renomovanými historiky Petrem Maškem a Stanislavem Kasíkem k historii místní zámecké knihovny a lobkowiczkého knížecího erbu. Sloupský kastelán Ivan Volman  představí svou propracovanou a mnoha fotografiemi provázenou on-line genealogii dolnobeřkovické linie rodu.

Bude se promítat dokument o lesní správě panství a také si připomeneme působení lobkowiczké klášterní školy s opatrovnou za účasti emeritní generální představené  Kongregace školských sester de Notre Dame, Anežky Bednářové.

Rozhodně si však nenechte ujít hlavní událost lobkowiczkého víkendu, a sice sobotní slavnostní koncert orchestru Collegium Modern Prague s hosty - pod vedením dirigenta Michala Macourka, se skladbami Antonína Dvořáka, Julia Fučíka, Ludwiga van Beethovena a dalších, kde zazní i vlastní skladba hudbymilovného Ferdinanda Lobkowicze, jehož památce je tento koncert věnován.

V průběhu tohoto koncertu se uskuteční oficiální křest nově vydané knihy autora Karla Tichého s názvem Lobkowiczové dolnobeřkovští za přítomnosti některých členů lobkowiczké rodiny.

A konečně všechny zveme na komorní koncert dua T´N´T s názvem Setkání se spirituálem Antonína Dvořáka v kostele Stětí sv. Jana Křtitele ve Vliněvsi ve středu 14. září, který dolnobeřkovické oslavy Dnů evropského kulturního dědictví 2022 uzavře." 

Podrobný program s uvedením začátků jednotlivých akcí naleznete na:

www.dolniberkovice.cz/aktuality

Dodáváme, že vstup na všechny avízované akce je zdarma.

Místní kultura je mediálním partnerem akce.

Vypadají jako výdechy z lodi či metra. Po zatočení klikou se však Poesiomaty rozmluví, začnou hrát či zpívat. Tyto mluvící sochy rozmisťuje jejich autor Ondřej Kobza už od roku 2015. Lidé si je tak mohou poslechnout ve více než dvou desítkách českých i zahraničních měst.

„Poesiomaty prošly vývojem, díky kterému už nepotřebují připojení k elektrické síti - energii člověk vytvoří zatočením klikou. To nás dovedlo k myšlence, že nemusí stát jen ve městech,“ uvedl Ondřej Kobza. „Začali jsme tedy hledat možná místa k umístění. Místa se zajímavou historií a unikátním kouzlem. A přesně to splňují opuštěné kostely,“ dodal Kobza.

 

Pohraniční kulturní dědictví

S nápadem umístit Poesiomaty ke kostelům, které po odsunu českých Němců postupně chátraly, pak Kobza oslovil Česko-německý fond budoucnosti, jenž mu pomohl vytipovat většinu míst, propojil ho s místními spolky a podílel se na dramaturgii Poesiomatů. „S obnovou památek německého a židovského kulturního dědictví v pohraničí pomáháme už skoro 25 let. Nápad umístit Poesiomaty v oblasti bývalých Sudet nás proto velmi zaujal a rozhodli jsme se, že do tohoto projektu vstoupíme i jinak než finančně,“ přiblížil český ředitel fondu Tomáš Jelínek a dodal: „Podporou Poesiomatů chceme zviditelnit odkaz bývalých německých obyvatel českých zemí, vyzdvihnout vše dobré, co se po roce 1989 povedlo v oblasti česko-německé spolupráce, a povzbudit Čechy a Němce k jejímu prohlubování.“ Petra Ernstberger, německá ředitelka fondu, upřesnila: „Spolu s Ondřejem a jeho týmem jsme se proto snažili vybírat taková místa, kde entuziasmus místních lidí může nadchnout a inspirovat další zájemce o česko-německé setkávání.“

K finanční podpoře se velkoryse připojila i Nadace, která nadto zprostředkovala spolupráci s fotografem Karlem Cudlínem. „Ondřejovy aktivity dlouhodobě sledujeme a vítáme jeho přístup k oživování veřejného prostoru. Proto jsme se rozhodli podpořit také instalaci Poesiomatů, které přinášejí netradičním způsobem poesii do zapomenutých míst a znovu probouzejí genia loci každého z nich,“ uvedla členka správní rady Nadace PPF Jana Tomas Sedláčková.

 

Chátrající kostely zachraňují jednotlivci i spolky

Díky společnému úsilí tak během první poloviny léta vzniklo sedm Poesiomatů stojících v různých oblastech bývalých Sudet – na Šumavě, Tachovsku, Karlovarsku, Ústecku a v Orlických horách. Poesiomaty přitom vznikaly ve spolupráci s místním spolky a jednotlivci, kteří se rozhodli pro záchranu zchátralých staveb.

„Jsou to fascinující příběhy: mladí lidé, kteří se seznámí při opravě kostela, ve kterém se nakonec vezmou. Spolky, které díky usilovné práci promění rozpadající se kostel v živé poutní místo. Tenhle projekt je vlastně z velké části poděkováním za dlouholetou záslužnou práci lidí, kteří zůstávají mimo pozornost veřejnosti,“ vzkázal Kobza.

 

Setkání na Střeše Lucerny

Projekt čeká finále v podobě prezentace Poesiomatů i příběhů jednotlivých kostelů a setkání lidí, kteří se o jejich obnovu starají, na neformálním setkání na Střeše Lucerny v úterý 16. srpna v 18 hodin, které bude sloužit zároveň jako tisková konference projektu.

Součástí akce bude i menší výstava fotografií zachycující Poesiomaty u opuštěných kostelů z dílny Karla Cudlína.

 

https://poesiomat.cz/v-krajine (web bude plně funkční od 16.8.)

 

 

Výstava sleduje nejen pohřeb světového podnikatele, ale i to, jak se firma Baťa vyrovnala se ztrátou svého zakladatele a šéfa. Celkem je k vidění 48 unikátních dobových fotografií. Každý snímek je prezentován na samostatném stojanu dle návrhu architekta Petra Všetečky ve spolupráci s architektkou Jitkou Ressovou. Jednotlivé fotografie jsou doprovázeny texty a popisky, které osvětlují zobrazované souvislosti.

Návštěvníci si mohou z výstavy navíc zdarma odnést faksimile novin vydaných den po pohřbu Tomáše Bati a k tomu brožuru k výstavě.

Jste srdečně zváni k letním prohlídkám Památníku, které díky instalované výstavě dostávají nový rozměr! Výstavu je možno až do 18. září navštívit vždy v otevírací době Památníku od úterý do neděle v čase 10:00 – 17:30. 

Základní vstupné je 99 Kč, snížené 49 Kč.

Více info: https://pamatnikbata.eu/vystava-padl-nas-prvni-spolupracovnik-az-do-18-zari/

Kde to vůbec je?

Zlínsko a Luhačovicko leží na Východní Moravě, až u samých hranic se Slovenskem. Největším městem je baťovský Zlín, najdete tu nejkrásnější moravské lázně Luhačovice, Vizovice nebo Valašské Klobouky s typickými valašskými dřevěnicemi. Vlakem se pohodlně dostanete do Zlína, Luhačovic, Vizovic nebo Uherského Brodu. Je to kraj, který leží na pomezí Valašska, Slovácka a Hané.

Víte že: Destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko vydala nového průvodce Kam na kolo na Zlínsku a Luhačovicku?

1. Po Baťově nedokončené železnici

Že by byl Zlín svou polohou tím pravým místem pro budování obuvnického impéria, se bohužel nedá říct. Baťa proto přemýšlel, jak své továrny propojit s okolním světem. Vznikl Baťův kanál, začala se stavět dálnice i železniční náspy, které měly propojit Zlín se Slovenskem. Po nich tu dnes zůstala pouze torza tunelů v krajině. Udělejte si výlet Baťovskou nedokončenou železnicí z Vizovic, projeďte tunelem uBlanka a užijte si výhledy na valašské vesničky rozeseté pod vámi.

      2. Krajinou jezer k Baťovu kanálu

Železnice z Vizovic do Horní Lidče sice nikdy nevznikla, zato Baťův plavební kanál ano. Dnes je to skvělé místo pro výlety na lodích i na kole. Abyste měli trasu trochu zajímavější, vyrazte k Baťovu kanálu z Otrokovic nebo Napajedel. U Spytihněvi potkáte malebnou krajinou plnou jezer, které tu zbyly po těžbě štěrkopísku. U Spytihněvské plavební komory se můžete napojit na cyklostezku kolem Baťova kanálu nebo si tu jen tak sednout a kochat se krajinou.

      3. Na Vršatská Bradla

Tam, kde se Zlínsko a Luhačovicko dotýká hranic se Slovenskem, stojí na skalách rozvaliny starého hradu. Krajina plná rozeklaných skal, horských luk a lesů kolem Vršatských Bradel je typickým příkladem toho, jak vypadají Bílé Karpaty. Na pořádně dlouhý výlet se sem můžete vydat z Valašských Klobouk, cestou objevit pozorovatelnu Durch, vrch Královec, vesničku Červený Kameň nebo hrad v Brumově – Bylnici.

Náš tip: Ze Vsetína do Trenčína se buduje nová cyklostezka Bevlava. Propojuje Bečvu, Vláru a Váh, vede z větší části lesem a dá se po ní krásně projet Vlárským průsmyke, který odděloval Moravu od Uher.

       4. Za výhledy na paseky kolem Zlína

Jak už jsme si řekli na začátku, Zlín z pohledu dopravy nepatří mezi nejdostupnější místa. Jeho poloha města sevřeného v hlubokém údolí je však skvělá pro cyklistické výlety. Sednete na kolo a za 15 minut jste v hlubokém lese nebo na pasekách, které kdysi poskytovaly místním všechnu obživu. Naplánujte si výlet na hrad Malenovice, na Zlínské filmové ateliéry na Kudlově nebo na Pasekářskou stezku kolem Zlína. Nebudou tu davy lidí a můžete si kdykoliv udělat přestávku a pokochat se krásnými výhledy.

       5. Velkým lázeňským okruhem kolem Luhačovic

Také Luhačovice leží pěkně ukryté v náruči Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Krásnou krajinu plnou tajemství můžete objevit na trase Malého nebo Velkého lázeňského okruhu, které vedou přímo z Luhačovic. Jsou skvělé na horská kola nebo elektrokola. Až je budete mít hotové, můžete si zajít do některého z místních wellness center nebo na proceduru do lázní. Destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko je spolufinancována z rozpočtu Zlínské kraje.

„Název výstavy se může zdát lehce kontroverzní, přesto je nadmíru výstižný. Tím, čím je chrám pro věřícího, je město pro sprejera a umělce. A ačkoliv jsou chrámy střeženy, nevyhnou se občas znesvěcení, podobně jako ulice či domy,“ uvádí kurátorka výstavy a zároveň organizátorka Street Art Festivalu, Romana Junkerová.

Za vrcholnou éru street artu v Olomouci lze považovat plastové černé kočky, ale výstava připomene i polystyrenové balonky či plakáty George W. Bushe, které byly reakcí na celosvětové dění po 11. září 2001. „Právě zmiňované kočky a balónky byly ve své době populární natolik, že je lidé odlepovali a brali domů,“ dodává s úsměvem Romana Junkerová.

Výstava je jedinečná jak tím, že má návštěvník možnost zhlédnout originály pouličního umění, které se v ulicích Olomouce nacházely (plastové kočky, polystyrenové balonky a staly se fenoménem, o kterém referovala i Česká televize), tak i tím, že se jedná vůbec o první počin zmapovaní graffiti a street artové komunity na území Olomouce.

Výstava nemá za cíl ukázat divákovi, co je líbivé a co nikoliv. Výjimečně nechává nahlédnout pod pokličku do uzavřené subkultury kreativních lidí, kteří veřejný prostor Olomouce obohacovali nenásilnou tvorbou. Graffiti a street art je stejně jako forma umění také společenský fenomén a odraz doby, kdy byl internet v plenkách a teenageři si krátili čas po škole hraním s hakisákem a posloucháním hip hopu. Vliv na rozvoj street artu v Olomouci měla i scéna v Praze, Pasta Oner a časopis Pop Life vydávaný v letech 1994–2001, jehož originální výtisky je možné na výstavě vidět také. Graffiti a street artová scéna se přirozeně prolínala, často ti samí autoři tvořili chvíli graffiti a chvíli street art, nové crew se objevovaly jako houby po dešti. Nejstarší fotografie pochází z roku 1994, nejnovější je z roku 2022. Kromě zániku vojenského areálu na Velkomoravské ulici výstava ukazuje i současnou podobu Olomouce.

Výstava je zdarma. Možné je navštívit i komentované prohlídky města, kde se návštěvníkům ukáže street artová tvorba přímo v ulicích města. Prohlídky proběhnou 18. a 25. srpna a cena je 150 Kč na osobu.

Kurátor výstavy |Romana Junkerová

Umělci | BFAM crew, MuDr.Pudr & Crazy Crime

Kdy | 8. 8.–27. 8. 2022 | Vernisáž: 8. 8. v 18.00h

Komentované prohlídky| 18. a 25. 8 ve 18.00

Více informací na www.streetartfestival.cz

Společná malba mladých českých umělců, nazvaná „Galerie Le Mur - Liberté et énergie“, která nově zdobí plot českého velvyslanectví v Paříži, má délku 50 metrů.

„Rád bych, aby české předsednictví dalo Evropě novou energii a kultura je toho nedílnou součástí. Proto realizujeme tak velkou malbu na plot naší ambasády. Výtvarník Pavel Šťastný mnohokráte zpracovával témata Václava Havla, takže bylo hned jasné ho pověřit realizací díla v rámci CZ PRES EU a Havlova apelu „Repenser reconstruire renforcer l ´ Union Européenne“,“ říká Michal Fleischmann, velvyslanec České republiky ve Francii a stálý delegát ČR při UNESCO.

Malba vznikla barvami Dulux na českých ekodeskách PackWall z recyklovaných obalů z nápojových kartonů.

Kurátorem projektu je výtvarník Pavel Šťastný. Na společné malbě se podíleli mladí čeští umělci – Lenka Brázdilová, Pavla Šťastná, Oskar Šťastný a studenti Školy a Akademie Michael.

„Vážím si toho, že mě pan velvyslanec pro tento projekt oslovil. Společně jsme vymysleli témata výstavy „Liberté et énergie - Pour une Europe durable“. Část výstavy se malovala v České republice a část se domalovala přímo v Paříži. Jedním z témat je slogan českého předsednictví “Evropa jako úkol”, což je myšlenka prvního českého prezidenta Václava Havla. Výstava nám umožnuje představit mladé české umělce, kteří časem budou zdobit francouzské galerie,“ říká kurátor projektu a výtvarník Pavel Šťastný, který je mimo jiné autorem loga Občanského Fóra. Byl také kurátorem společné malby na Lennonově zdi v Praze, symbolu svobody pro Českou republiku.

Světelné LED efekty vznikly díky novému českému systému Spectoda. V Paříži je realizovala Anna Veselá a Matěj Suchánek.

Na projektu spolupracoval český kulturní producent Robin Suchánek a tým společnosti Plechárna Design Factory.

Video: https://www.facebook.com/100011649184201/videos/1086320812287697/

„Mohlo by se zdát, že nejnáročnější na celém projektu bylo přepravit výstavu včetně konstrukce z Prahy do Paříže. Opak je však pravdou. Jelikož během dnů, kdy jsme výstavu instalovali, bylo na sluníčku přes den okolo 45 - 50 °C, pracovali jsme na tom především ve večerních a nočních hodinách, ale myslím, že výsledek stojí za to. Poděkováním všem zúčastněným bylo především to, že si instalaci fotili turisté od první chvíle, kdy jsme ji začali instalovat. Vážím si toho, že mě Pavel Šťastný k tomuto zajímavému projektu přizval,“ říká český kulturní producent Robin Suchánek.

Celý kulturní projekt vznikl ve spolupráci s panem Janem Horníkem, místopředsedou Senátu Parlamentu ČR.

Hlavním heslem 12. ročníku festivalu Prague Pride je #heartmatters. Tento hashtag v sobě odráží nový vizuál festivalu v čele s logem ve tvaru srdce, které symbolizuje osm miliard srdcí, která bijí po celém světě. Srdce je zároveň symbolem lidskosti, vzájemné lásky a života. Proto #heartmatters.

Poslední dva ročníky festivalu se ve stínu pandemie musely obejít bez tradičního Duhového průvodu i hudebního programu v Pride Parku na Letenské pláni. Letos se festival Prague Pride opět vrací k tradičnímu plnohodnotnému programu. Festival i Pride Park čekají novinky, které přispějí k větší spokojenosti všech. Jedná se zejména o rozšíření programové nabídky, zaměření na bezpečnost, přístupnost festivalu a minimalizaci ekologického dopadu festivalu. Duhový průvod Prahou, který bude letos bez aut, odstartuje v sobotu 13. srpna z Václavského náměstí. Účastníci průvodu se budou scházet již od 11:30 hodin. Čelo průvodu bude vycházet z Můstku ve 13 hodin a projde ulicemi Starého Města, včetně Staroměstského náměstí, dále pak Pařížskou ulicí a přes Čechův most až na Letnou. Nejen kvůli trase průvodu historickým jádrem Prahy, ale také kvůli větší bezpečnosti a ekologické udržitelnosti festivalu bude letošní průvod nově bez motorových vozidel. Hudební doprovod zajistí přenosné reproduktory na nákladních kolech a pochodové kapely.

„Bezpečnost festivalu a jeho návštěvníků je pro nás zásadní. V minulých dvou letech jsme si ověřili, jak udělat festival co nejbezpečnější z pohledu pandemie covid-19. Bezpečnost je zároveň jedním z hlavních důvodů, proč letošní průvod historickým centrem Prahy pořádáme bez aut. Snažíme se myslet také na prevenci a předcházet jakýmkoli potenciálním konfliktům spojeným s festivalem. Proto jsme v úzkém kontaktu s bezpečnostními složkami státu a nepodceňujeme žádná rizika. Informace o tom, jak si bezpečně užít festival, jsme umístili na webové stránky festivalu,“ říká Tom Bílý, ředitel festivalu Prague Pride. 

 

Hvězdná jména letošního ročníku: Tom Aspaul, Girli nebo Adam Pavlovčin

Program festivalu Prague Pride je každým rokem bohatší. Letos se mohou návštěvníci a návštěvnice těšit na více než 150 akcí během celého festivalového týdne. K hudebním hvězdám tohoto ročníku patří například ADONXS (Adam Pavlovčin), který vystoupí během zahájení festivalu v pondělí 8. srpna na Střeleckém ostrově. K němu se v tento den připojí například oblíbená skupina performerů s názvem Pinkbus, berlínská kapela Sado Opera nebo DJka Elskë. Hudební program festivalu vyvrcholí sobotním Pride Parkem na Letné, kde vystoupí nakříklad britští hudebníci Tom Aspaul či Girli, české kapely a drag umělkyně i mnoho DJů a DJek. Celkem bude sobotní program probíhat na šesti různých pódiích.

Letošní festival nabídne mnoho akcí, které návštěvníci a návštěvnice znají již z minulých ročníků, třeba talk show Pride Voices, kde bude několik výrazných queer osobností sdílet s publikem své inspirativní životní příběhy, pikniky v Pride Village, komponovaný večer v režii HateFree Culture a další. Organizátoři si připravili i několik novinek. Mezi nimi například akce Andaz Lounge: Branky, body, kokoti LIVE at Prague Pride zaměřená primárně na straight allies, jak se také přezdívá podporovatelům a spojencům LGBT+ lidí. Festival Prague Pride je totiž pro všechny, tedy přirozeně i pro návštěvníky a návštěvnice z řad většinové společnosti. Další novinkou je dvoudenní lidskoprávní konference pro odbornou veřejnost Pride Conference, která bude zaměřena hlavně na životy LGBT+ lidí v regionu Střední a Východní Evropy.

Festival nabídne také program zaměřený na jednotlivé země v našem těsném sousedství. Dobrým příkladem je německá sekce festivalu podpořená Česko-německým fondem budoucnosti, v rámci které se představí několik německých umělců a diskutujících. Německu pak bude patřit páteční večer v Pride House, kde budou tématem německé transformační zkušenosti po roce 1989 i téma úspěšné integrace LGBT+ uprchlíků z východních zemí. Samotný večer bude součástí širšího konceptu debat s názvem Pride Talk, které se od úterý do pátku postupně zaměří na všechny naše sousední země.

 

Prague Pride na cestě k větší přístupnosti a udržitelnosti

Udržitelnost není pro festival Prague Pride prázdným pojmem. V roce 2021 přijal festival novou strategii, která do svých priorit zahrnuje i přijímání systémových opatření vedoucích k větší ekologické i sociální udržitelnosti. Na festivalu tak již několik let návštěvníci a návštěvnice mohou využívat pouze vratné zálohované plastové kelímky, ekologické nádobí pro občerstvení, samozřejmostí je také třídění odpadu, včetně plechovek. Festivalová produkce se také zřekla využívání helia a plastových konfet. V rámci recyklace spolupracuje festival s celosvětovou iniciativou Každá plechovka se počítá, která podporuje recyklaci hliníkových obalů. Právě pro nejvyužívanější obalový materiál plechovek bude k dispozici na festivalu Prague Pride několik sběrných míst. Do sobotního průvodu se zapojí promotéři s batohy, které poslouží jako mobilní odpadkové koše.

V letošním roce organizátoři také přivedli na svět promyšlenou strategii festivalového merche. Nově tak návštěvníci a návštěvnice festivalu budou moci na oficiálních stáncích zakoupit sociálně i ekologicky odpovědné výrobky – nová festivalová trička a tašky s certifikací od standardního Oeko-Tex přes Fair Wear Foundation až po Fairtrade. Certifikaci Fairtrade ponese také privátní káva od české pražírny mamacoffee a nabídku sortimentu doplní různé dárkové předměty z recyklovaných či recyklovatelných materiálů. Většina merche pochází od českých dodavatelů.

Festival je přístupný pro co nejširší skupinu lidí, a to také pro osoby se zdravotním postižením. Pride Village i sobotní Pride Park jsou plně bezbariérové venues, průvod Prahou je bezbariérový od Můstku až po schody u Čechova mostu, kde bude čekat bezbariérový autobus, který zájemce a zájemkyně odveze bezpečně na Letnou. Nejdůležitější akce festivalu budou tlumočené do českého znakového jazyka – konkrétně se jedná o zahájení festivalu v Pride Village, sobotní program na Můstku před zahájením průvodu a také program na hlavní stagi na Letné po jeho skončení. Všechny informace jsou již dostupné na festivalovém webu.

 

Rozpočet Prague Pride 2022 dosahuje rekordních 8 milionů Kč

Letošní ročník festivalu počítá s rozpočtem kolem 8 milionů Kč, což je historické maximum. Festival je neziskovým projektem, který organizuje nestátní nezisková organizace – spolek Prague Pride. I proto je pro nás naprosto klíčová podpora našich partnerů i individuálních dárců a dárkyň.

Generálním partnerem festivalu je již po několikáté společnost Vodafone Česká republika. Hlavními partnery jsou TikTok, Coca Cola a Mama Shelter. Strategickými partnery jsou Google a Pure Storage. Desítky menších partnerů potom doplňují také naši donoři, mezi těmi největšími je hlavní město Praha, Evropská komise, Active Citizens Fund, Česko-německý fond budoucnosti, Rosa Luxemburg Foundation nebo Ministerstvo kultury. 

“Individuální dárcovství je důležitou součástí financování festivalu. I proto máme letos dvě kampaně zaměřené právě na individuální dárce a dárkyně. Před festivalem běží kampaň, v rámci které si lidé mohou “adoptovat” jednu z duhových vlajek, které budou po dobu festivalového týdne tvořit výzdobu v ulicích Prahy. Druhou kampaň budeme realizovat v průběhu festivalu a jedná se o dobrovolné “vstupenky” na festival, které si budou moci lidé za libovolný příspěvek zakoupit v podobě duhového náramku na ruku. Jak již návštěvníci a návštěvnice vědí, téměř celý festivalový program je zdarma a my věříme, že se nám touto cestou podaří zajistit dostatečné zdroje na to, abychom mohli pokrýt celý festivalový rozpočet,” dodává ředitel festivalu Tom Bílý.

Kompletní program letošního festivalu: https://festival.praguepride.com/cs/program

Evo, pojďme si na začátek říci, co vlastně sděluje váš slogan „Tenisky bez morální kocoviny“…? Jak je váš koncept upcyklace vymyšlen?

Tenisky KAVE vyrábíme u nás v Čechách (přesněji ve Zlíně) z odpadních nebo recyklovaných materiálů, na původních strojích s použitím již existujícího vybavení. Jak svršky, tak podešve jsou zhotoveny v jednom továrním areálu a spojeny dohromady zcela bez lepidla, vulkanizací. Krabice z recyklovaného papíru pak máme ze 20 km vzdálené továrny. To vše v sobě skrývá právě slogan „vyrobeno bez morální kocoviny“. Zákazník prostě ví, že kupuje lokální jedinečný produkt, který má minimální dopad na životní prostředí. A to, že tenisky takové opravdu jsou, bylo potvrzeno i velmi podrobnou analýzou, zpracovanou odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro potřeby právě probíhající výstavy ECO?, kterou pořádá Czech Design. Tato výstava zavítá i do Berlína, Bratislavy, Bukurešti, Budapešti, Milána, Stockholmu a Varšavy.

 

Značka Kave Footwear ale není jediná. Na českém trhu v segmentu značek s udržitelnou obuví je už z čeho vybírat. Stoupá počet zákazníků? Neperete se tak trochu o ně? V čem je vaše konkurenční výhoda? Kolik párů bot jste loni prodala? Jak váš obchod ovlivnily vlny pandemií covidu? Kdo jsou vaši zákazníci?

Jsem moc ráda, že značek, pro které jsou principy udržitelnosti důležité, přibývá. Já sama se ale pojmu „udržitelnost“ vyhýbám, jelikož se tento termín stal prázdným marketingovým slovem používaným v kampaních, které jsou často greenwashingem (pozn. red.: záměrné klamání spotřebitele o ekologické prospěšnosti produktu, služby či celé firmy). Sama se snažím, aby tenisky byly vyrobeny s co největším ohledem na životní prostředí i lidi, kteří je vyrábějí.

Koncept KAVE je založen na výrobě limitovaných kolekcí, často pouze 100 párů od modelu. Jakmile se vyprodají, nejsou už nikdy vytvořeny znovu ty stejné tenisky. (Nicméně několik neutrálnějších modelů už dnes opakujeme s různými obměnami.) Za minulý rok se prodalo cca 3500 párů. Už teď vím, že letos to bude kolem 4000, což je pro mě maximum. Více párů vyrobeno nebude. Značka není směřovaná na růst. Jde mi hlavně o to, zachovat originalitu, unikátnost a také určitou nedostupnost. (V některých velikostech zhotovíme třeba jen čtyři páry). Tenisky KAVE jsou opravdu jen pro vybranou klientelu. (úsměv)

O zákazníky se s jinými značkami určitě nepereme. Já sama jsem je nikdy nevnímala jako konkurenci. Každá značka je něčím specifická a má své zákazníky.

Moje konkurenční výhoda? Tenisky jsou vyrobeny v limitovaných kolekcích. Díky speciální technologii výroby je každá teniska barevným unikátem. Žádná není nikdy stejná. Proto je číslujeme třeba jako grafické tisky (1/100, 2/100 atd.). Jednoduše si je koupí člověk, který chce být originální, chce vystoupit z řady a chce nosit produkt, o němž ví, kdo a kde ho vyrobil. Je to člověk se silnou osobností.

A pandemie? Ta mě ovlivnila velmi pozitivně. Tenisky se už od založení značky prodávaly výhradně jen online přes eshop. Už před covidem jsem je posílala do celého světa. Hned při startu pandemie se zvedl počet objednávek a jsem velmi ráda, že se stále držíme i v této stále těžší době.

 

Uživí vás dnes již značka Kave Footwear, nebo ještě stále pracujete pro zahraniční firmy jako designer a product developer? Jak vaše malé podnikání vlastně funguje?

Ano, značka mě už několik let živí. Je ale pravdou, že někdy přijmu i nějakou další zakázku. Je pro mě důležité si udržet rozhled. A ten mi poskytuje právě práce externího designéra. (úsměv)

Na značku jsme teď momentálně tři holky. Já, Venda, která se stará o eshop a kompletuje balíčky, a Petra, která má pod palcem sociální média. Dále kolem sebe máme skvělé lidi, na něž se můžem vždy obrátit, když je potřeba. Třeba na Toma a Pepu, kteří vždy rádi pomůžou s technickou stránkou webových stránek.

 

Vystudovala jste Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, poté magisterský program designu obuvi na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a také školu v Nizozemí. Studijně jste hodně pobývala na pracovních stážích v zahraničí, pracovala pro velké firmy jako designérka, ale také v továrnách s obuví na směny jako dělnice. Podnikat sama za sebe jste začala v roce 2015 a v současné době v rámci doktorského studijního programu přednášíte také na univerzitě. Jak jste v sobě jako kreativec objevila podnikavého ducha a jak se vám ve 32 letech učí? Udělala byste dnes něco jinak? Co studenty učíte?

Začít podnikat pro mě bylo naprosto přirozené. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych si měla hledat zaměstnání. A to také učím studenty. To, že na ně po škole nikdo nečeká. Že neexistuje jejich vysněné pracovní místo, že realita je jiná než vytvořená představa. Pokud chceme být v životě opravdu spokojení, musíme si to své pracovní místo vytvořit na míru. Jít si za svým snem. Tak to vidím já. (úsměv) Oficiálně ale učím technologii a konstrukci střihu produktu.

Zda bych udělala něco jinak? Vůbec ne. Každé rozhodnutí, které uděláme, má nějaký smysl a posune nás v životě dál. I když se něco může zdát jako chyba, já to vidím jako něco, co bylo třeba vyřešit. A právě ta zkušenost mě vždy posunula nejdál.

 

Bota je pro vás kombinací fashion, průmyslového designu a sochařství. Platí to i pro obyčejné tenisky, kecky? Vámi navržených extravagantních kozaček si všiml i prestižní časopis Vogue… Přesto jste začala vyrábět právě tenisky… Nabízíte pod svou značkou také další zboží?

Určitě to platí i pro kecky. Bota prostě musí fungovat, jinak by se nedala nosit. Musí to být dokonalá harmonie funkčnosti a designu. Je pravdou, že zatím pod značkou KAVE najdete jen tenisky, ale plánuji představit také nové produkty. Uvidíme. (úsměv)

 

Často se u příběhu vaší značky zdůrazňuje, že vytváříte veganské tenisky, do podešví přidáváte např. odpad z kávy, kávovou sedlinu – jinými slovy, že každá bota obsahuje jednu dávku espressa apod. Do jaké míry je to marketingová strategie a do jaké míry jde opravdu o inovaci, která má vliv na praktické vlastnosti vašich bot? Proč jsou vaše tenisky odolnější vůči opotřebení?

Určitě to ovlivňuje praktické vlastnosti. Káva působí jako plnivo, díky kterému je třeba použít mnohem méně nového materiálu. Tenisky jsou také lehčí. Díky zpětné vazbě od zákazníků také víme, že když si tyto tenisky večer zují, tak nohy tolik nezapáchají. (úsměv)

Až zákazník tenisky donosí, tak mi je může poslat zpět (dostane jako odměnu 15% slevu na boty nové). Já ty staré vyperu, pak se rozdrtí a drť se použije pro výrobu tenisek nových. Tím se mi daří krásně vyrábět plátěnky na principech cirkulární ekonomiky.

Samotnou mě vždycky štvalo, že se mi každé tenisky brzy prošoupaly zespodu na patě a objevily se díry a pod nimi jakási mřížka, kde se zasekávaly kamínky. Moje tenisky mají tu výhodu, že žádnou takovou mřížku nemají. Podešev je homogenní blok materiálu, který se jen tak neprošoupe.

 

Děláte tenisky v limitovaných kolekcích cca 100 párů. Každá bota je trochu jiná a číslujete je stejně jako třeba grafické tisky. Zaujaly mě třeba Zlíňanky v modré a zlaté, v barvách Zlína, vyrobené k letošnímu 700. výročí města. Chcete se do budoucna orientovat ještě více na custom produkci (drobné zakázky pro firemní klientelu nebo i jednotlivce)?

Výrobě pro firemní zákazníky se věnuji stále. V minulosti to byl třeba Oktagon (MMA), CoffeeSpot nebo teď poslední třeba Kofola. Tato práce mě neskutečně baví. Co se týká jednotlivců, tak na to bohužel nemám prostor a ani by to finančně nedávalo smysl. Takové tenisky by totiž musely stát mnohem více.

 

V soutěži Creative Business Cup se vaše značka stala za rok 2021 druhým nejlepším startupem (další ocenění jste posbírala jako Živnostník roku). Porota ocenila ekologické tenisky vyrobené ze zbytkových materiálů a podešve vytvořené z kávové sedliny. Co je klíčem k úspěchu firmy a jak vidíte její budoucnost?

Klíčem je určitě dělat to, co milujete a dělat to srdcem. Když děláte svou práci s nadšením a láskou, tak to ostatní poznají. Když svému produktu věříte, ostatní mu budou věřit také. Já prodávám vlastně sebe. (úsměv)

Do budoucna bych určitě chtěla pracovat na dalším vývoji použití recyklovaných materiálů a pomoci tak k ochraně našeho životního prostředí.

 

Zdá se, že jste zvyklá žít v rychlém tempu a vysokém pracovním nasazení. Přijímáte výzvy a neustále se učíte. Netrpí tím ale váš osobní život? Pomýšlíte už na vlastní rodinu?

Postupně se učím pracovat méně a dovolit si mít osobní život. Ještě nedávno jsem ale pracovala 16 hodin denně… Dnes už vím, že práce není všechno. Na vlastní rodinu se už určitě těším.

 

Jaké boty nejraději nosíte a volíte podle nich i oblečení, tedy vylaďujete celý outfit podle obutí a přizpůsobujete ho tak, aby vynikla právě obuv?

Většinou mě potkáte oblečenou celou v černé. Má to mnoho důvodů. Černou miluju, je praktická, nemusím přemýšlet nad kombinováním jednotlivých kousků. Vlastně mi usnadňuje život. Černý outfit ráda doplňuji právě barevnými teniskami. Miluju ty nejbarevnější, které vznikly ve spolupráci s Ondrou Konupčíkem (alias Ondrash - pozn. red.) a Radimem Kašpárkem.

 

https://www.kavefootwear.com/

 

V pátek 29. července bude v Hronově ve večerních hodinách vztyčena festivalová vlajka a přijedou seminaristé. V šestitisícovém městečku totiž začne již 92. ročník divadelního festivalu Jiráskův Hronov, který je nejstarší divadelní přehlídkou v Evropě a pravděpodobně i na světě. Slavnostní zahájení proběhne v sobotu 30. července od 14:15 hod na náměstí Čs. armády v Hronově.

„V hlavním programu festivalu se během celého festivalového týdne letos představí 37 souborů, které odehrají 74 představení. Představí se také tři profesionální inspirativní představení a dvě zahraniční ze Slovenska. V rámci doprovodného programu pak vystoupí 26 divadelních souborů a 25 hudebních produkcí,“ láká návštěvníky programový ředitel Jan Julínek.

Jiráskův Hronov se koná na několika místech. Hlavní program v Jiráskově divadle, Sále Josefa Čapka, Sokolovně a na dětském hřišti v Divadelní ulici. Doprovodný program na náměstí Čs. armády, ve dvoře zdejší základní školy a na dvou pódiích v parku A. Jiráska.

Od neděle 31. července do soboty 6. srpna se vždy ve 14 hod. uskuteční v Malém sále Jiráskova divadla veřejnosti volně přístupné diskusní fórum „PC – Problémový club“. Bude realizováno formou rozpravy – disputace členů lektorského týmu složeného z divadelních odborníků, jejich hosta a účastníků z pléna. Odrazovým můstkem pro Problémový club budou inscenace uvedené v hlavním, případně ve volném programu Jiráskova Hronova. Jeho hlavním smyslem a cílem je vytvořit prostor pro nahlédnutí inscenací z nejrůznějších úhlů pohledu, hledání smyslu amatérského divadla a jeho vyslovování se k současnosti.

 

Za divadelní odborníky budou denně v rámci tohoto diskusního fóra hovořit:

MgA. Alena Zemančíková, absolventka DAMU (obor dramaturgie), dramatička, spisovatelka, dramaturgyně literárně-dramatického vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava a lektorka krajských a celostátních přehlídek.

Doc. Mgr. Milan Schejbal, absolvent DAMU v Praze (obor režie a dramaturgie). V letech 1994–2006 působil jako režisér a umělecký šéf Divadla ABC v Praze. Od roku 2006 dosud je režisérem a uměleckým šéfem Divadla A. Dvořáka v Příbrami. Od roku 1996 je pedagogem režie a vedoucím ročníku na pražské DAMU (katedra činoherního divadla). Pracuje jako lektor a porotce mnoha amatérských divadelních přehlídek a seminářů.

Mgr. Luděk Horký, absolvent divadelní vědy na FF UK, dramaturg, režisér a pedagog. Od roku 1995 do roku 2006 pracoval postupně jako lektor dramaturgie a dramaturg v Divadle ABC, scéně Městských divadel pražských. Nyní vede Centrum dramaturgie dětské tvorby v České televizi. Od roku 2018 je také dramaturgem nezávislého pražského divadla D21.

doc. MgA. Jan Šotkovský, PhD., absolvent JAMU v Brně (obor dramaturgie). Od roku 2004 dramaturgem BURANTEATRu, od roku 2007 zároveň dramaturgem Městského divadla Brno. Učí na JAMU (teorii a dějiny režie a dramaturgie, teorii a dějiny muzikálu, dějiny světového divadla), porotuje amatérské přehlídky, soustavně recenzuje literaturu s divadelní tematikou pro Divadelní revui a Divadelní noviny.

Od neděle 31. července do pátku 5. srpna se bude konat diskusní seminář „KDR – Klub Divadelních Rváčů aneb nekorektně o viděném“. Jedná se o novou formu diskusního klubu, kde se bude velmi otevřeně diskutovat nad čerstvě shlédnutými představeními uvedených inscenací a tématy s nimi souvisejícími. Tímto diskusním fórem bude provádět moderátor diskuse, dramaturg a režisér Jaromír Hruška.

 

Součástí 92. ročníku festivalu Jiráskův Hronov bude také řada výstav:

91. Jiráskův Hronov byl již vloni…, předsálí Sálu Josefa Čapka – výstava fotografií Ivo Mičkala. Otevřeno denně v průběhu festivalu.

Nositelé Zlatého odznaku J. K. Tyla za rok 2021, předsálí Jiráskova divadla – výstava bude přístupná vždy ½ hodiny před začátkem představení.

Cena Pavla Dostála – oceněný soubor Divadlo RADAR/Hrobeso Praha, předsálí Jiráskova divadla – výstava bude přístupná vždy ½ hodiny před začátkem představení.

Made in Jackalap, výstavní hala (balkon) Jiráskova divadla – autorská výstava prací grafika a ilustrátora Vojtěcha Holase. Výstava bude přístupná vždy ½ hodiny před začátkem představení.

Výstava k 60. výročí Šrámkova Písku – celostátní přehlídky experimentujícího divadla, malý sál Jiráskova divadla. Vernisáž výstavy bude v neděli 31. 7. v 19:00 hodin.

Výstava ke 30ti letům VSVD, náměstí Čs. armády (mezi JD a SJČ)

SETKÁNÍ, Čapkův mlýn – Papírna – slavnostní otevření výstavy obrazů Boženy Jelínkové – Jiráskové a písemností Heleny Čapkové. Výstavu pořádá Komité Čapek Hronov z.s..

 

Novinkou letošního ročníku bude letní kino, které bude promítat od pondělí do pátku v areálu dvora základní školy.

„Projekt jsme nazvali Kino ZaŠkolou. Budou se zde vždy od 21:45 hodin promítat amatérské filmy či také dvoudílný dokument Rok českých tradic aneb Co nám svět může závidět. Amatérské filmaře, stejně, jako divadelníky, zaštiťuje NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Kino ZaŠkolou vzniklo ve spolupráci Města Hronov, NIPOS, projektu České vize a Ministerstva kultury ČR“, říká Jan Julínek.

„V hlavním programu jsou pak zastoupeny neprofesionální soubory, které prošly tzv. sítem přehlídek. Každý soubor, který chce hrát v hlavním programu Jiráskova Hronova musí projít oblastními a krajskými přehlídkami, odkud mohou být odpornými porotami vyslány na celostátní přehlídky. Soubory, které zaujmou na celostátních přehlídkách pak dostanou možnost účastnit se Jiráskova Hronova,“ vysvětluje Julínek.

 

Celostátní přehlídky jsou děleny podle druhu divadla. Na letošní ročník festivalu se postupovalo z:

a) Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou, národní přehlídka venkovských divadelních souborů 2021

b) Tanec, tanec... Jablonec nad Nisou, celostátní přehlídka scénického tance 2022 – návrh programové rady přehlídky

c) Otevřeno Kolín, celostátní přehlídka amatérské pantomimy a pohybového divadla 2022

d) Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla 2022

e) Šrámkův Písek, celostátní přehlídka amatérského experimentujícího divadla 2022

f) Dětská scéna Svitavy, celostátní přehlídka dětského divadla 2022

g) Wolkrův Prostějov, celostátní festival poezie 2022

h) Mladá scéna Ústí nad Orlicí, celostátní přehlídka studentského divadla 2022

ch) Loutkářská Chrudim, celostátní přehlídka amatérského loutkářství 2022

i) zahraniční inscenace vybrané Českým střediskem AITA/IATA

 

Kompletní program včetně předprodeje vstupenek na některá vybraná představení návštěvníci naleznou na www.jiraskuvhronov.info/predstaveni-jiraskuv-hronov.

Ačkoliv je v Hronově ubytování velmi omezené a v současné době naprosto vyprodáno, hosté, kteří na festival přijedou, mohou využít ubytování ve stanovém městečku přímo v Hronově nebo v internátech v nedalekém Velkém Poříčí a Náchodě. K dispozici jsou také ještě ubytování v soukromí.

„V rámci Jiráskova Hronova bude jezdit zdarma festivalové taxi, které hosty přiveze či odveze. Také bude jezdit pravidelná kyvadlová doprava,“ dodává programový ředitel.

Festival Jiráskův Hronov je nejstarší divadelní přehlídkou v Evropě a pravděpodobně i na světě. Byl založen roku 1931 v Hronově, rodišti spisovatele Aloise Jiráska a do roku 1951 se na festivalu vždy uváděla alespoň jedna jeho hra. Festival se konal i za 2. světové války, přestože nebyl německými okupačními úřady povolen. Tím se stal nejstarším festivalem amatérského divadla, který probíhá bez přerušení 92 let. Nepřerušila jej válka, komunisté ani celosvětová pandemie Covidu. Od roku 1991 program Jiráskova Hronova pravidelně obohacují špičková zahraniční neprofesionální divadla.

Mezinárodní nevládní organizace amatérského divadla AITA – IATA zařadila festival Jiráskův Hronov v roce 2017 na svém kongresu v Monaku mezi sedm nejprestižnějších festivalů amatérského divadla z celého světa. Jiráskův Hronov je koncipován jako mezinárodní festival amatérského divadla Středoevropské sekce AITA/IATA a současně jako celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla, jako nesoutěžní přehlídka otevřená všem divadelním druhům, žánrům, nejrůznějším inscenačním postupům, stylům a poetikám. Základní premisou Jiráskova Hronova je umožnění vzájemné mezinárodní a mezidruhové inspirace a setkání amatérských divadelníků i různých druhů a oblastí divadla, včetně příbuzných druhů scénického umění.

Festival Jiráskův Hronov pořádají NIPOS-ARTAMA Praha a Město Hronov z pověření Ministerstva kultury a ve spolupráci s těmito institucemi: Amatérská divadelní asociace, Česká sekce UNIMA, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění v ČR, Kulturní a informační středisko Hronov, Společnost Amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků a Volné sdružení východočeských divadelníků. Kulturní a informační středisko Hronov je místním pořadatelem a nositelem grantů. Jiráskův Hronov je zařazen mezi stěžejní akce Královéhradeckého kraje.

92. ročník festivalu Jiráskův Hronov se uskuteční pod záštitou Ministra kultury ČR Martina Baxy. Rada Královéhradeckého kraje udělila nad festivalem trvalou záštitu na období 2022–2025.