Cyrilometodějské centrum otevírá 1. září dveře prvním návštěvníkům

Zahájení výstavby objektu, kterému předcházely tříleté administrativní přípravy, zahrnovalo mimo samotnou realizaci také detailní vypracování studií proveditelnosti, zpracování projektové dokumentace a žádost o udělení dotace. „Definitivní zelenou dostalo vybudování nové moderní budovy a revitalizace archeologických lokalit v červenci 2019 s udělením rozhodnutí o přijetí hlavní finanční dotace IROP. Tímto projektem se Slováckému muzeu podařilo dosáhnout dalšího významného cíle v podpoře povědomí o významu cyrilometodějského odkazu, samotného Památníku Velké Moravy i dalších velkomoravských archeologických lokalit, které jsou zapsány na seznamu významných národních kulturních památek. Staré Město s evropsky výjimečným Památníkem Velké Moravy – Cyrilometodějským centrem se nyní stává významnou součástí budované Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje a její výkladní skříní,“ podotkl PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea, který o realizaci tohoto projektu usiloval dlouhá léta.

Výstavba Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla součástí projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy, která zahrnovala také revitalizaci venkovních archeologických lokalit Sady (Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti), Špitálky ve Starém Městě a lokalitu Na Díle v obci Modrá. Rozsáhlá investiční akce byla financována ze tří zdrojů – z dotačního fondu IROP ve výši 89 575 000 Kč, rozpočtu Zlínského kraje v částce 24 618 000 Kč a z vlastních zdrojů Slováckého muzea ve výši 9 266 000 Kč. Celkové náklady činily 123 459 00 Kč. Slavnostní otevření za účasti vrcholných představitelů Zlínského kraje, kultury a spolupracujících organizací proběhne ve středu 31. 8. v 10.00 hodin.

Nová přístavba v těsné blízkosti současného památníku se rozkládá na ploše tří pater a je tvořena specializovaným archeologickým pracovištěm, depozitárními prostory, knihovnou s badatelským zázemím a veřejným depozitářem, prezentačním sálem a, především expozičními sály.

„Expozice s názvem Kořeny slovanské kultury – Příběh Konstantina a Metoděje, nacházející se ve druhém patře spojeném se stávající budovou památníku skleněným krčkem, provede návštěvníky životem a odkazem sv. Cyrila a Metoděje, kteří položili základní kameny pro vznik prvních slovanských států a formování slovanské kultury. Při realizaci této expozice se tým Slováckého muzea, v čele s vedoucím archeologem Tomášem Chrástkem, vydal mj. do Severní Makedonie. Na břehu Ohridského jezera se nachází kaple sv. Nauma, ve které se díky interaktivní vizualizaci ocitnete nyní i ve Starém Městě. Odkaz sv. Cyrila a Metoděje, respektive jejich žáků, je na Balkáně dodnes velmi silný. V prostorách posledního podlaží nalezneme rovněž prezentační sál. Tato expozice rozvíjí a umně doplňuje expozici Velká Morava, kterou návštěvníci mohli navštívit doposud,“ vyslovil se PhDr. Ivo Frolec.

Region však není místem, které je spjato pouze s obdobím Velké Moravy. „V prvním patře, v expozici Archeologie – Pravěk Uherskohradišťska, objeví návštěvnici část jedinečných sbírkových předmětů, které muzeum nashromáždilo za více než 100 let své existence. Prvně v historii Slováckého muzea tak máme možnost dlouhodobě prezentovat archeologické nálezy z dávné minulosti,“ dodává rovněž PhDr. Ivo Frolec. Jeho slova doplňuje Mgr. Tomáš Chrástek, který představuje unikátní haptickou (hmatovou) stezku, která provede návštěvníka proti proudu času: „Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska si můžete hmatem, ale i sluchem sami objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.“

Tam, kde končí dobrodružství haptické stezky, otvírá se návštěvníkům prostor, který multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů představuje osídlení regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi či unikátními nálezy. Mezi nejvýznačnější bezesporu patří poklad z Bánova, který představuje rituálně odložený kroj velmožky či kněžky patřící k elitě tehdejší společnosti. Poklad obsahoval mimo jiné soubor více než 1500 jantarových korálků a bronzové spony ze Slovinska a patří k nejvýznamnějším halštatským nálezům na Moravě.

Prostory prvního patra zahrnují také dokumentační oddělení, pracovny archeologického oddělení, knihovnu a veřejný depozitář pro badatele.

Přízemní prostory budovy ukrývají zároveň výše zmiňované rozsáhlé depozitární prostory pro archeologické sbírky a technické zázemí budovy. „Realizace depozitárních prostor je jedním z klíčových aspektů stavby. Dosavadní kapacity byly totiž zaplněny cca z 95 %. V jednom z depozitářů je vybudována také trezorová místnost, kde jsou uloženy nejcennější předměty našich bohatých muzejních sbírek,“ doplnil PhDr. Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea.

Při přípravě a tvorbě nových expozic měl hlavní slovo archeolog Mgr. Tomáš Chrástek spolu s architektem Ing. arch. Michalem Kutálkem. Ten rovněž realizoval národopisnou expozici Slovácko v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech, která získala 2. místo v kategorii Muzejní výstava roku v národní soutěži muzeí Gloria musaealis pro rok 2014. Zhotovitelem stavby se stala společnost Zlínstav a.s. Realizaci audiovizuální techniky zajistila společnost AV MEDIA SYSTEMS, a.s., stavby expozic zabezpečila společnost 4M design s.r.o. Dodávka nábytku a interiérových doplňků byla realizována společností POZIMOS, a.s. Na výstavbě i konečné realizaci se podílel široký tým desítek odborníků z celé řady často specifických profesí.

Co tedy návštěvníky od prvního září čeká? V rámci jedné vstupenky tak zavítají do nové přístavby s dvěma novými expozičními sály a zázemím, ale také do stávající expozice Velká Morava, která otevírá pohled nejen na základy hřbitovního kostela z 9. století, ale i hroby a archeologické nálezy. Jak zdůrazňuje ředitel Slováckého muzea, PhDr. Ivo Frolec, „Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum, národní kulturní památka, nabídne tak dnem svého otevření 1. září 2022 komplexní a současně jedinečný pohled nejen na období Velké Moravy, ale i stopy a odkazy našich předků, kteří tato místa obývali několik desítek tisíc let před současností.“

Na první neděli po otevření, 4. září v čase 13.00 až 18.00, připravil tým Slováckého muzea navíc pro veřejnost mimořádný doprovodný program. „Naši návštěvníci budou moci využít možnosti tří komentovaných prohlídek, připojit se k prohlídce depozitářů spolu s odborným výkladem, zapojit se do debaty s tvůrci expozic či ochutnat dobovou kuchyni Velké Moravy. Program bude zahrnovat také besedu Ing. Martiny Janochové na téma Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje spolu s projekcí dokumentu Pěšky bez hranic. Pro děti si programové pracovnice muzea připravily venkovní aktivity a tvořivé dílny. Veškeré informace naleznou návštěvníci na našich webových stránkách či sociálních sítích,“ připomíná Ing. Petra Bubeníková, PR manažerka Slováckého muzea.

ZAJÍMAVOSTI Z PRŮBĚHU STAVBY, REALIZACE EXPOZIC

• Při výkopových pracích došlo k narušení celkem 7 hrobů z období Velké Moravy. V nejbohatším z nich se podařilo objevit 8 náušnic. Vzhledem k poloze stavby by se nejednalo o nic až tolik překvapivého, pokud bychom ovšem nebyli na archeologicky již prozkoumaném území.

• Při vrtech pro tepelná čerpadla došlo k navrtání ložiska metanu. Což si vyžádalo omezení prací, uzavření vrtů, nahrazení zdroje vytápění a vybudování systému odvětrání základové desky.

• Od položení základního kamene 6. 1 .2020 do ukončení veškerých prací na projektu k 30. 6. 2022 uplynulo přesně 906 dnů. Zajímavostí je, že stejné číslo je spojeno i s kolapsem Velké Moravy.

• V expozici Příběh Konstantina a Metoděje můžete vidět unikátní reprodukci fresek z Říma, Makedonie a Albánie.

• V suterénu Cyrilometodějského centra se nacházejí depozitáře archeologického oddělení, ve kterých je uloženo více než 300 000 archeologických nálezů z období od paleolitu po novověk.