Co se děje

Prohlídky s majiteli budou moci zažít hosté na středověkém hradě Kost v Českém ráji i na barokním zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a hrabě Francesco Kinský dal Borgo během nich slibuje i rodinné historky. Na Kosti bude provádět v sobotu 25. května 2024 a na zámku Karlova Koruna v neděli 26. května 2024. Hned na dvou rodinných památkových objektech bude provádět i Zuzana Pavlíková Šimonková: V sobotu 25. května 2024 dopoledne na tajemném hradě Houska na Českolipsku a po obědě téhož dne na zámku Stránov na Mladoboleslavsku. V tentýž den mohou zájemci projít i celý areál zámku Hrádek u Sušice. Jeho majitel Ing. arch. Pavel Lejsek je seznámí se svým osobním příběhem spojeným s koupí zámku, s jeho rozsáhlou opravou i s každodenní realitou spojenou s provozováním historické památky v současnosti. Vladimír Lažanský připravil na svém zámku Chyše na Karlovarsku na oba víkendové dny tematickou prohlídku pro milovníky výtvarného umění. Její téma je inspirované nástropní malbou na stropě jednoho ze sálů, a má název Petr Brandl – Chyše a západní Čechy. Po zámku Úholičky a přilehlém parku se zájemci budou moci vydat s jeho majitelem Petrem Svobodou v sobotu 25. května odpoledne a na hradě a zámku Dolní Kounice u Brna v sobotu a v neděli po poledni také hosty uvítá jeho majitel František Zoubek.

Lákadlem pro návštěvníky bude poslední květnový víkend jistě také zámek Colloredo Mansfeldů v Dobříši ve středních Čechách. Letos na jaře tam otevřeli novou prohlídkovou trasu, kterou si návštěvník může projít sám a na které se díky interaktivním prvkům a médiím, třeba dotykovým obrazovkám, může seznámit s historií rodu i zámku. V Dobříši bude možné prohlédnout si i francouzský park, který rovněž v minulých letech prošel náročnou rekonstrukcí, a oranžerii s expozicemi, které potěší hlavně děti. Jedna je věnovaná Krtečkovi Zdeňka Millera, další vodě, a ještě další lesům.

Podrobnosti o Dnech soukromých hradů a zámků najdete na webu Asociace majitelů hradů a zámků www.amhz.cz

O Asociaci majitelů hradů a zámků

Asociace majitelů hradů a zámků (AMHZ) je zapsaným spolkem, založeným v roce 1995, sdružujícím majitele hradů, zámků a historicky nebo umělecky hodnotných stavebních objektů a vzácných přírodních útvarů a zahrad v České republice. Zastřešuje téměř padesát historických objektů. Cílem Asociace je přispět k ochraně, uchování a zhodnocování soukromých historických objektů v České republice. Jejími členy jsou majitelé z řad restituentů, ale i noví majitelé, kteří památky milují, koupili si je a pečují o ně. Asociace sjednocuje názory členů a jako právnická osoba je partnerem státu reprezentovaného organizacemi, které pečují o národní kulturní dědictví.

AMHZ je členem European Historic Houses Association (www.europeanhistorichouses.eu) a Europa Nostra (www.europanostra.org), kterou též v České republice zastupuje.  

Návštěvníci jsou zvyklí do Starobrna chodit na hudební vystoupení a letos se hodně myslelo také na mladší generaci.  Od 17:00 hodin tak zahrají Maniak a Orion, od 19:30 vystoupí DJ Chocolatic a na závěr od 21:00 hodin Tafrob.

Na pódiu se uskuteční i další program – například pivní kvíz. Otázky bude pokládat moderátor a soutěžící mohou vyhrát starobrněnské ceny.

Jako každoročně se budou po celé odpoledne konat i exkurze do výrobních prostor pivovaru. První zájemci s průvodcem se pivovarem projdou hned od 16:30 hodin, poslední prohlídka se na trasu vydá v 19:30 hodin. Exkurze končí degustací v ležáckém sklepě pivovaru a jsou v tento den zdarma. Registrace na místě u hostesek.

Ke každé akci v pivovaru samozřejmě patří starobrněnské pivo a něco dobrého k snědku. Vše bude k dispozici ke koupi ve stáncích přímo v místě konání. Letošní rok ale také startuje úplná novinka, na kterou jsou mnozí zvyklí z hudebních festivalů a dalších akcí. Za pivo a občerstvení se v areálu nebude platit hotovostí, ale kartou nebo čipem, na který si návštěvníci nahrají hotovost na nabíjecím místě.

Vydejte se za mimořádnou architekturou a nenechejte si ujít výjimečnou příležitost zažít po setmění prostor Památníku, který si budete moci projít individuálně bez výkladu. Bezplatný vstup platí od 19:00 do 23:00 - po celý večer bude Památník návštěvníkům volně přístupný (pro vstupenky není potřeba směřovat do Infopointu). 

K příležitosti konání Galerijní a muzejní noci bude zřízena i speciální linka MHD historickým autobusem, která účastníky zaveze až k Památníku. Historické vozidlo dopraví cestující zdarma i do dalších míst a institucí.

Přes den probíhají v Památníku standardní komentované prohlídky v každou celou hodinu od 10:00 do 17:00 (včetně) se vstupným dle běžného provozního režimu.

Další informace: www.pamatnikbata.eu 

KUTNÁ HORA 2024

40. celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance

17.–19. května 2024, Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře

Celostátní přehlídce (CP) předcházelo 10 krajských přehlídek pro všech 14 krajů, kterých se zúčastnilo 110 skupin se 169 choreografiemi, v nichž účinkovalo 1 645 malých a mladých tanečnic a tanečníků. Zde v Kutné Hoře uvidíme ve dvou programových blocích celkem 272 tanečnic a tanečníků ve 25 choreografiích, z toho bude devatenáct dívčích, tři dívčí s jedním chlapcem a tři v podání čistě chlapeckých skupin.

Přehlídka se koná pod záštitou ministra kultury a města Kutné Hory. Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR pořádají Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA Praha, a Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře.

Výstava Klub Underground představí jednotlivé významné hudební skupiny, místa probíhajících akcí i styl příznivců tohoto žánru. Směr je orientován převážně na rockovou scénu s alternativními žánry, která je prezentována hlavně formou fotografií, projekcí, záznamů z koncertů, rozhovorů a medailonků osobností a kapel.

„Ve 2. polovině 20. století se proměnila světová populární hudba. Tato proměna se projevila i ve vývoji hudební scény v bývalém Československu,“ říká Stanislava Guryčová, jedna z kurátorů této výstavy z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a dodává: „Vznikla spousta hudebních uskupení inspirujících se například kapelami Sex Pistols, The Clash nebo i Velvet Underground. Tyto vlivy jsou znát i v našem regionu, kde se utvářela místa a skupiny osob vyznávající tento hudební styl. Subkultury dnes nazývané jako punk a metalheads jsou specifické svým životním stylem, který v mnoha oblastech zasahuje do společenského života.“  

Doprovodným programem k vernisáži i výstavě je koncert, na kterém vystoupí kapely CHOROBOPOP a ZBOŘENÁ ŠOPA. Vstupné je 100 Kč a vstupenky je možné zakoupit již nyní na na recepci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU nebo online na www.14-15.cz.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz

Open House Basel zpřístupnil celkem 111 lokací a řadu doprovodných akcí o posledním dubnovém víkendu. Motto festivalu v městě na řece Rýn bylo "Architektur für alle" (Architektura pro všechny). Dramaturgie byla podobná brněnské – od historických budov (radnice, honosná vila a paláce), přes novější, ale již umělecky renomované (zejména v duchu brutalismu), až po nejnovější moderní stavby. Na své si přišli všichni – od milovníků historie, přes zájemce o architekturu až po fandy dřevostaveb či ekologie.

Výraznou válcovitou věžovitou budovu BIS naproti vlakovému nádraží SBB navrhl basilejský architekt Martin Burckhardt a od roku 1977 je sídlem švýcarské národní Banky pro mezinárodní platby (Bank für Internationalen Zahlungsausgleich). Komentovaná prohlídka přísně střeženého "mrakodrapu" pod přísným zrakem ochranky vedla do hlediště konferenčního sálu i do zasedací místnosti s pozoruhodnou projekcí z desítky projektorů uvnitř kulatého stolu. Budova od jejího vzniku procházela průběžnými renovacemi. Odpovídá tak novým potřebám, ale interiér ze 70. let byl z velké části zachován a je pečlivě udržován. Vrcholem exkurze bylo nejvyšší 18. patro s panoramatickým výhledem, kde mezi směrovkami na evropské vrcholné finanční instituce nechyběla šipka i na Českou národní banku.

Příměstskou čtvrtí Allschwil s centrem plným tradičních alpských hrázděných domů vedla procházka pod vedením architektů Daniela Burckhardta a Charlese Kröpfliho. Na účastníky čekala Mateřská škola Pestalozzi z roku 2015, budova základní školy, Schönenbuchstrasse 14, z roku 1966 a zajímavá moderní variace na tradiční alpské hrázděné domy, postavená v roce 2022. Po přezutí do „návleků“ domem provázeli přímo majitelé. Zajímavý byl kontrast moderní dřevěné novostavby s tradičním historickým hrázděným domem po levé straně a novodobou kopií po pravé.

Dva paláce na břehu Rýna, Modrý a Bílý, byly postaveny v letech 1763 až 1770 pro výrobce hedvábných stuh Lukase a Jakoba Sarasin. Koordinované, ale diferencované návrhy jsou z pera architekta Samuela Werenfelse. Další barvou – sytě červenou – upoutá Rathaus (radnice) Basel, kde už se dal stihnout jen závěr prohlídky, ale i samotné nádvoří sídla basilejské kantonální vlády a parlamentu stálo za zhlédnutí. Beznadějně vyblokované byly prohlídky 205 metrů vysokých mrakodrapů sídla farmaceutické společnosti Roche, které se při pohledu ze souše ztrácejí mezi okolní zástavbou, ale při pohledu od řeky Rýn působí opravdu pompézně.

Sobotní odpolední a podvečerní program The Breath of Space nabídl v areálu bývalé čokoládovny Nestlé sérii projekcí VELMI netradičních filmů. Prostředí brownfieldu někdejší továrny ponechali autoři konverze v kontrastu k ostatním lokalitám v takřka původním stavu, včetně strojů a materiálů. V prostorách se usídlily výstavy a art projekty nafouknutých textilních rour a oken pro Ukrajinu. Celý lehce punkový projekt vybídl vhodně doplněným prostorem k odpočinku s pohoštěním. Kapela tří starších muzikantů rozezněla místo velmi specifickou, částečně lidovou, ale i jazzovou hudbou a celou komunitou starších lidí, kteří tam trávili celé odpoledne.

Pozoruhodná přestavba bývalého sila na skladování obilí a kakaových bobů z roku 1912 na hostel, s lakonickým jménem Silo Erlenmatt, zvala zájemce k nedělnímu dopolednímu programu. Překvapivé byly místy možná zbytečně nevyužité prostory například nad výsypníky, což ale možná byl jen nepochopený autorský záměr. Vedle jsme mohli aspoň zvenku obdivovat dřevo-zděnou budovu Erlenmatt Ost s 80centimetrovými zaizolovanými stěnami, jež údajně nevyžaduje žádné vytápění. Přízemní ekologické zahrádky byly možná paradoxně doplněny hranicemi naštípaných polen. Sálající plameny z krbových kamen zřejmě doplnily naturální atmosféru bydlení v tomto pozoruhodném bytovém domě.

Spojení architektury a sochařství reprezentovala při technické škole v ul. Vogelsangstrasse víceúčelová obří místnost Maurerhalle s nástěnnými reliéfy od Hanse Arpa. Milovníci výhledů si užili i vrchol vodárenské věže vedle přestavěného pivovaru Warteck, který přestal produkovat zlatavý nápoj už v roce 1990. Jednotlivá patra nyní komunitně využívaného prostoru, obloženého červenými cihlami, pospojovalo vnější schodiště designerů Fabiana Nichele a Stefany Eisele. Allgemeine Lesegesellschaft jako místo pro čtení a volný čas v srdci města byla založena již 26. října 1787. Jedno z mála přímých svědectví o osvícenství v tomto městě funguje dodnes.

Až do konce nedělního programu bylo možné prozkoumat například objekt sídla Úřadu pro životní prostředí a energetiku Der Neubau für das Amt für Umwelt und Energie v centru v ulici Spiegelgasse 15. Podle autorů „spojuje principy udržitelné výstavby s rozumnou úrovní technických inovací“. Nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet, stropy jsou dřevobetonové. Fasáda je kompletně a velmi vkusně pokryta fotovoltaickými panely z taveného skla.

Ačkoli organizátoři nabídli některé lokace v téměř dvousettisícové Basileji s anglickým výkladem, většina byla beznadějně obsazena (Basel je zjevně kosmopolitní město). Ale i na německých prohlídkách dokázala většina dobrovolníků-průvodců odpovídat i na dotazy v angličtině. Celkově byla obdivuhodná velká profesionalita průvodců. Jak co do výkladů, tak i vždy usměvavého a milého přístupu k příchozím. Pro děti byla připravena řada akcí, samostatně anoncovaných na webu.

Snad jediné, co by se dalo opravdu „šlapající“ akci vytknout, že některé opravdu zajímavé (a tudíž vmžiku vyrezervované) lokace by si zasloužily více prohlídek/časů možných návštěv.

Režie se ujal zkušený herec Ladislav Špiner, který je od roku 2007 kmenovým členem Východočeského divadla Pardubice. Na své domovské scéně ztvárnil desítky rozmanitých rolí, od Peera Gynta přes Amadea a Mefista až po Kabaretiéra v muzikálu Cabaret. Je držitelem Ceny Thálie 2010 pro činoherce do 33 let. S divadelníky z Exilu spolupracuje už podruhé. Poprvé to bylo v roce 2017 při nastudování inscenace Kuřačky a spasitelky, která se stala jedním z nejúspěšnějších exiláckých titulů vůbec.

Tentokrát pro spolupráci padla volba na hru Tanec na konci léta irského dramatika Briana Friela. Jeho texty se vyznačují lidskostí, komplexními postavami a smyslem pro dialog. Titul se také dočkal v roce 1998 filmového zpracování s Meryl Streep v hlavní roli.

Divák se ponoří do světa irského venkova a do života sester Mundyových. „Tato hra má v sobě radost, lásku, pokoru, řád, ale také obyčejné lidské pochybení, zklamání. Co se týká vztahů, jde velmi do hloubky. Moc se mi líbí fráze ze hry, kterou jsem si napsal do textu jako motto – atmosféra opravdovější než příběh,“ říká režisér Ladislav Špiner.

Příběh, zasazený do léta roku 1936, je vyprávěn skrze vzpomínky Michaela, který líčí poslední rodinné léto, kdy byl svět ještě v pořádku. Diváci budou svědky událostí, kdy rádio hrálo hity, slavily se svátky Lughnasy a nebylo těžké propadnout bláznivému omamnému tanci.

Ačkoliv má Divadlo Exil na svém repertoáru aktuálně osm inscenací a hraje dvakrát týdně, jedná se o soubor složený z amatérských herců. „Pochopitelně proces zkoušení je odlišný než s profesionálními herci. Je to mnohem delší, a to je možná důvod, proč mě baví v Exilu režírovat,“ vysvětluje Ladislav Špiner s tím, že ukazuje hercům způsoby, jak se více ponořit do své postavy a propojit se s daným tématem.

Na jevišti se představí pětice hereček: Kateřina Fikejzová Prouzová, Naďa Kubínková, Simona Andrejsová, Vladimíra Goga a Karolína Davidová. Z herců se pak diváci mohou těšit na Václava Lojšku, Ondřeje Broulíka a Martina Žatečku. První repríza je naplánovaná na 15. května 2024. Vstupenky jsou k dispozici na webových stránkách divadla a v síti smsticket. 

Rodinné drama Tanec na konci léta bude už 107. nastudovanou inscenací Divadla Exil. To působí kontinuálně v Pardubicích od roku 2000. Ansámbl tvoří pětatřicet členů. Sál pro šedesát lidí sídlí pod prvorepublikovou Machoňovou pasáží.

Více o inscenaci: TANEC NA KONCI LÉTA

Výběr z programu:

Diváctvo se může těšit na prostorovou intervenci od pražského uměleckého kolektivu FRAG, která po celou dobu konání festivalu ozvláštní piazzettu Národního divadla. Instalace slouží jako site-specific scénografie pro řadu performancí, které se během festivalu odehrají v exteriéru. Objekty multihranů se rozlezou i do interiéru jen zřídka veřejně přístupných vnitřních prostor budovy Themos, kde bude pro návštěvníky a návštěvnice připraven další program.

Lotyšský umělec a výzkumník imerzivních médií Jānis Garančs v rámci své rezidence pro festival připravuje živou networkingovou performanci a přednášku o reprezentaci dat. Abstraktní virtuální krajiny, které mají diváka doslova pohltit, jsou generované z veřejně dostupných dat z internetových kryptoměnových burz. Umělec tak kriticky reflektuje gamblifikační a gamifikační tendence v globálních ekonomických procesech, které se zabývají stále více nehmotnými aktivy a jsou podle něj ztělesněním ducha doby a procesu transformace od společnosti tržní ekonomiky ke společnosti tržní hodnoty.

Absolvent Ateliéru intermédií na brněnské FAVU a držitel ceny Jindřicha Chalupeckého Andreas Gajdošík v rámci festivalu představí spekulativní herní simulátor Feed'Em. Projekt se zabývá odhalováním skrytých algoritmů sociálních sítí, které skrze zobrazení či naopak zamlčení příspěvků, sdílení, komentářů, cílené reklamy a lajků, určuje nejen ziskovost ale i obsah samotné sítě, a stává se tak neviditelným nespolehlivým vypravěčem životních příběhů a prezentátorem identit uživatelů a uživatelek, které zpětně vzájemně formují jejich názory a postoje.

Multižánrová umělecká platforma third // space zastoupená Lukášem Prokůpkem, Anetou Fodorovou a Michalem Kindernayem připraví multimediální performance pro exteriér piazzetty Národního divadla, v níž bude na nehmotném plátně mlhy konfrontován skutečný objekt s jeho tzv. „snovým alteregem.“

Na letošní Re-connect Art také zavítá společná objektová performance-instalace Tornado Watch od německé spisovatelky a performerky Kathariny Joy Book a maďarské vizuální umělkyně a performerky Eszter Koncz. Představení kombinuje předměty a materiály každodenní potřeby s tajemstvími vesmíru a komentuje paralely mezi divadlem a vědou. Svou hravostí a nevážností projekt vypovídá o nezbytnosti být zvědavým v době krize a zároveň klade otázky po zdrojích a hranicích individuální odpovědnosti.

Performativní formou představí svůj nový projekt Imaginární ekologie interdisciplinární kolektiv Artbiom. Ten se pokouší bez zbytečně paralyzující tíhy pesimismu vyrovnat se současnou ekologickou krizí a poskytnout produktivní náhledy na to, jak náš svět může fungovat jinak a lépe.

Dále se návštěvníci mohou těšit např. na performance kanadského performera a transdisciplinárního umělce Johna G. Boehme,  dlouhotrvající performance mladé performerky a vizuální umělkyně ze Srbska Mariji Ivy Gocić. multimediálního umělce a kurátora Lexy Peroutky, slovinské umělkyně (Artist of Self) Jatun Risba,  kolektivu založeného na půdě Katedry intermédií Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě společně vystupujících jako Marina Abramovič Po Sebe Neupratuje,  multimediální performance polského výtvarného umělce, matematika a skladatele Roberta B. Liseka a jeho kolegy žijícího v exilu v USA Miroslawa Chudyho, nebo společnou živou performance politicky angažované umělkyně, kurátorky, dokumentaristky, zakladatelky galerie Artivist Lab Tamary Moyzes a vizuálního umělce Izraelského původu Shlomi Yaffe.  Performativní přednášky v rámci festivalu připraví český sochař, pedagog a publicista zabývající se hlavně uměním ve veřejným prostoru Pavel Karous a performer a cestovatel Antonín Brinda.

Platforma Artbiom sdružuje nastupující generaci umělců*kyň, výzkumníků*nic, kurátorů*ek a teoretiků*ček, které spojuje zájem o environmentální témata. „Platforma funguje od roku 2019 ve dvou podobách: Jednak jako webová databáze, která shromažďuje projevy současného výtvarného umění s důrazem na ekologii, jednak ve fyzické podobě, jako neustále se obměňují mnohovrstevnatý kolektiv, organizující výzkumné výstavy a akce,“ popisuje její zakladatelka, Petra Janda.

Výstavu Imaginární ekologie / Ekologické imaginace pojali členové platformy Tomáš Samek, Tereza Pinkasová a Tereza Vydrová spolu s hlavní kurátorkou Terezou Novákovou jako další z příkladů dialogu o ekologických tématech. “Jedná se o představení současného celospolečenského tématu predikování neodvratitelné ekologické katastrofy a frustrace z diskuse o měnícím se klimatu odlišným pohledem: Zapojením představivosti o tom, jak svět může fungovat lepším způsobem a na místo strachu se pokusit vytvořit vlastní utopii. Místo, ve kterém se jedinec bude cítit dobře”, říká Nováková. “Imaginace je svým potenciálem schopna jak poskytovat útočiště, tvořit praskliny ve zdích myslí i světů, tak i poskytovat prostor k uzdravování a novým druhům myšlení”, doplňuje Samek. Samotná příprava výstavy vznikala kolektivně, s respektem k potřebám ostatních a důrazem na péči a dialog. Klenutému prostoru dominuje práce Vulvonautka Petry Jandy, která se věnuje lidské i mimolidské tělesnosti a hovoří též o tématu nacházení vnitřního dítěte, mateřského lůna, rostlin i podvědomí. Na tento velkoformátový textilní objekt přímo reaguje nové audiovizuální díla od členů kolektivu Artbiomu s názvem Spóry utopie. Lákavě koncipované, cca 8minutové video vychází z filozofických tezí Timothy Mortona, vizuality Björk i z chápání pojmu imaginárna, eskapismu a morfování těl, rostlin, zvířat a buněk, které modifikuje a generuje prostřednictvím umělé inteligence. Výchozí teze péče, ohledu k jiným- než lidským entitám doplňují měkké plastiky a textilní práce Martina Pondělíčka, objevující se jako zvláštní komentář po celé první místnosti galerie a s humorem i romantičností přenášejí diváka ze světa daleké budoucnosti do minulosti tradiční techniky. Obrazy Evy Macekové vyjevují tajemné bájné zahrady s bytostmi a přírodou, počátkem i koncem, jež je otevřena možnosti budoucího, minulého i mimoběžného světa prostřednictvím efektu bohatosti textury a šerosvitu olejových barev. Její práce se objevuje i ve druhé místnosti, kde se nachází projekt Vessels, od uskupení Planety Kampus. „Vessels je jakási fermentační laboratoř ve fiktivním časoprostoru, kde žije a hraje svou píseň života kombucha. Projekt je návodem na spoluutváření světa kolem i v nás.“ komentuje jej jeden z autorů, Vojtěch Liebl.

Imaginace se v jihlavské galerii ale neomezuje jen na prostor Alternativy: V hlavním prostoru totiž probíhá výstava BYLO – NE – BYLO s podtitulem mýtus – vzpomínka – idol – pohádka – sen, která představuje imaginativní přístupy pěti autorek mladé generace. Malířky Radku Bodzewicz, Klaudii Hlavatou, Annu Ruth Moemi Yamamoto a sochařku Sabinu Knetlovou, přímo pro renesanční prostory jihlavské galerie propojil Radek Wohlmuth.

„Výstava bylo nebylo přímo odkazuje na otevírání vyprávění, tedy přechod do světa fantazie a ústně předávaných příběhů. Zkratka vyjadřuje paradox, transformaci skutečnosti a podobně jako první výstava pojednává o metaforách předkládaných příběhů a archetypech každodennosti. „, popisuje výstavu kurátor Radek Wohlmuth a dále pokračuje: “Pět vizuálních umělkyň mladé generace, každá svým osobitým způsobem skládá fragmenty příběhů na pomezí reality a fikce, které spíš napovídají než popisují, aby ve druhém plánu přiměly člověka přemýšlet a hledat hlubší smysl nejen v nich, ale i kolem sebe.”

Celek výstav uzavírá výstava francouzského*é zvukového*é, hudební*ho a výtvarného*é umělec*kyně Pablo (Rana) Diserens (1994), představující zvukové krajiny polárních zón tání ledovců včetně hlasových projevů organizmů, které v tomto prostředí žijí. „Zvuková koláž je sestavená z nahrávek pořízených na tajících ledovcích na Islandu a ve Finsku. Přibližuje jemné zvukové předivo zurčení, bublání, pískání a ptačí vokalizace, které jsou příznačné pro biotop, ohrožený oteplujícím se globálním klimatem polárních oblastí.“, popisuje výstavu její kurátor, Miloš Vojtěchovský.

Všechny výstavy jsou poslední možností, jak zhlédnout historickou budovu před její rekonstrukcí, která započne v létě tohoto roku.

BYLO – NE – BYLO

mýtus – vzpomínka – idol – pohádka – sen

Radka Bodzewicz, Klaudie Hlavatá, Sabina Knetlová,

Anna Ruth, Moemi Yamamoto

kurátor: Radek Wohlmuth

termín výstavy: 23. 2. — 26. 5. 2024

místo konání: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10

Imaginární ekologie / Ekologické imaginace

12. 4. — 2. 6. 2024

galerie Alternativa

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10

Autoři:

Planeta Kampus (Vojtěch Liebl, Denisa Půbalová, Tomáš Potůček, Monika Škodová, Radka Krajíčková, Jonáš Jagerčík, Tobiáš Jagerčík)

Artbiom (Veronika Hanáková, Tereza Pinkasová, Tomáš Samek, Andrea Szostoková, Alexander Takáč, Tereza Vydrová)

Martin Pondělíček

Eva Maceková

Petra Janda

Kurátor: Artbiom (hlavní kurátorka Tereza Nováková)

Pablo Diserens: Ebbing Ice Lines of the Low Arctic

8. 3. — 26. 5. 2024

zvuková galerie IGLOO

Komenského 10

kurátor Miloš Vojtěchovský

www.artbiom.cz

https://ogv.cz/

Pro školu se jedná o mezioborový projekt, který je svou náročností i rozsahem mimořádný v krajském kontextu. ZUŠ Zlín - Malenovice chce tímto atraktivním způsobem přilákat širokou veřejnost ke kvalitnímu umění. „Autor muzikálu a náš skvělý kolega a pedagog, Miroslav Hromádka, přinesl na scénu původní rockový muzikál, který bravurně ladí s pojetím a estetikou současných velkých hudebně prokomponovaných děl. Dějovou linku tvoří příběh čtyř mladých lidí, kteří zažijí na letní brigádě zajímavé okamžiky,“ přiblížil dějovou linku projektu ředitel školy Ivan Dřínovský.

Projekt se může pochlubit zapojením talentovaných žáků pěveckého oddělení a literárně dramatického oboru, přičemž v představení vystoupí 25 zpěváků-herců. K tomu se přidá dokonce orchestr ze 13 žáků a pěti učitelů, což zajistí nezapomenutelný hudební zážitek. „Za vizuální stránkou představení stojí výtvarnice Jana Gabrhelíková, která ve spolupráci s mladými výtvarníky školy vytvořila působivou videoprojekci. Režii má na starosti divadelník Patrik Francl a choreografii připravuje Hana Madecká. Dirigentské taktovky se ujme Pavol Lieskovský,“ představuje Ivan Dřínovský tvůrčí tým.

Jedná se o třetí podobný počin, který má škola na svém kontě. Premiéra aktuálního muzikálu se odehraje v Kulturním centru Vizovice 17. 5. 2024, s následnými představeními v Sokolovně Malenovicích 24. 5. 2024, v divadle Hvozdná 14. 6. 2024 a v Besedě Otrokovice 18. 6. 2024. „Nenechte si ujít jedinečný kulturní zážitek, který spojuje talent, vášeň a kreativitu mladých umělců z našeho regionu,“ zve za celý organizační tým ředitel školy.

Bližší informace o představení a prodeji vstupenek: www.zusmalenovice.cz