Co se děje

Od počátku bylo zřejmé, že se brněnská univerzita k osobnosti, odkazu a dílu tohoto významného moravského skladatele (1854 – 1928) přihlásí, otázkou však zůstávalo, jakou formou. Mezi nápady figurovala pouliční performance s Janáčkovou hudbou, Janáček v nadživotní velikosti v brněnských ulicích na místech s jeho působením spjatých apod.

Nakonec však JAMU vsadila na filmové „oživení“ Leoše Janáčka, který se pohybuje v prostředí obou fakult univerzity, jak Hudební, tak té Divadelní.

„Nosnou ideou klipu je stále živoucí odkaz, inspirace a přežívající duch Leoše Janáčka na obou našich fakultách. Hledali jsme realisticky vyhlížejícího Janáčka, který je na chodbách akademie stále přítomen a jako patron současným studentům radí, bdí nad nimi, pomáhá jim a inspiruje je k tvorbě. V klipu jej tak vidíme v interakcích s muzikanty, divadelníky, ale i zaměstnanci fakulty či vedením. Janáček je tu zkrátka stále s námi a sleduje, jakým směrem se umělecká činnost na škole nesoucí jeho jméno ubírá“ uvádí mluvčí JAMU, Radoslav Pospíchal.

Leoše Janáčka ztvárnil a proměnu ve skladatele podstoupil brněnský herec a současný pedagog Divadelní fakulty JAMU, Lukáš Rieger. „Pro mě byla opravdu zábavná spolupráce s paní maskérkou, která mi s pomocí vlastnoručně vyrobeného kníru a vskutku uměleckého líčení vytvořila na obličeji sérii optických klamů, způsobujících například morfologickou proměnu mého nosu, takže jsem se cítil jako bych měl masku. Pak jsem si ale uvědomil, že i přesto, že mé oči teď vypadají jinak, jsou stále moje a musí tedy být živé mým myšlením a emocemi, protože vnitřní náladu Janáčka za mne maska nezahraje“, říká k vizuální proměně Rieger.

V minutovém klipu si společně s ním zahráli studenti hry na klavír, cello, dirigování a v klaunských úlohách studenti fyzického divadla. Hudebně videoklip doprovází, jak jinak, Janáčkova skladba, Pohádka: 3. allegro, pro které JAMU využila nahrávky absolventského koncertu svých studentů, Nikity Ruzhavinského a Darii Savvateevy.

Scénáristicky a režijně se třídenního natáčení zhostil student Divadelní fakulty Jan Šmach a o kameru, světla a postprodukci se postaral jediný externí člen týmu, Tomáš Pakosta z THP production. S maskováním a líčením vypomohla paní maskérka Vlasta Žďárská z Národního divadla Brno (NdB), které do klipu zapůjčilo i Janáčkovský dobový kostým. Charismatickým voiceoverem video zakončuje pedagog Divadelní fakulty JAMU a aktuálně vytěžovaný dabér, Petr Štěpán.

Ve videoklipu se objeví i rektor JAMU, Petr Michálek, který k natáčení dodal: „Výsledek má minutu, ale spoustu dní se na něm podílelo mnoho lidí. Leoš Janáček nás zkrátka zase spojil a my se těšíme, až dáme světu vědět, že jeho odkaz je na JAMU stále živý.“

Brňané jej mohou zhlédnout i v rámci celodenních oslav Janáček 170, které pořádá Národní divadlo Brno v den skladatelových narozenin na piazzettě u Janáčkova divadla, kde se mohou těšit i na pestrý celodenní program jako letní kino, program pro děti, video-gratulace osobností Janáčkovi nebo samotný videoklip.

Odkaz na gratulační viedoklip:

https://youtu.be/4UXrYxozj78

Manýrismus, zrozen na počátku 16. století v Itálii z výtvarného jazyka vrcholné renesance, vplul do širokého povědomí jako styl mezinárodní. Stal se oblíbeným plností své bohaté fantazie a zálibou v symbolech a skrytých významech. Jako umělecký směr se rozšířil do různých částí tehdejší Evropy. V tom sehrála mimořádnou úlohu grafika s rozvojem klasických technik rytiny. V 16. století se stala samostatným výtvarným oborem a dosáhla technické i umělecké dokonalosti. A v tehdejším století také vznikala významná centra grafického umění v Itálii, Nizozemí, Francii a také v Praze a na území Německa. Působili v nich vynikající grafici a rytci, především Schiavino, Parmigianino, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius, Aegidius Sadeler, Jacques Bellange a další.

Se stěžejními díly Michelangela, Raffaela, Giulia Romana i s nádherou výzdobou například zámku francouzských králů ve Fontainebleau se lidé Evropy seznamovali prostřednictvím grafických tisků. Díky nim si mohli prohlédnout například i fresku, kterou vytvořil Michelangelo v Sixtinské kapli ve Vatikánu: u takové osobnosti pak rytci i vydavatelé usilovali o možnost reprodukce jeho maleb a jejich šíření. I jeho významných soch, takže se zejména pohřební kaple Medicejů ve Florencii s plastikami stala pro další umělce školou, kdy obdiv k sochám, plným energie a emocí, vkládali do svých kopií. To vše si na výstavě uvědomíme, navíc najdeme zde vůbec poprvé u nás vystavenou i originální kresbu Michelangela. A kromě zmíněných již autorů jsou tu díla Breughela, Hanse von Aachena a dalších, až po grafiky mistrů ryteckého umění, zejména zmíněného Jacquese Callota.

Výstava Národní galerie v Praze ve spolupráci s Musée de Louvre ukazuje úlohu manýrismu v umělecké výměně Itálie a zemí Evropy a v provázanosti na ostatní druhy výtvarného umění. A to v kolekci i z grafické sbírky Muzea de Louvre, především z té, jíž věnoval muzeu bankéř, filantrop a sběratel umění E. de Rotchild. Též v sériích grafik, vystavených vůbec poprvé, které zapůjčila řada zahraničních a tuzemských institucí: Bibliothéque nationale de France, vídeňská Albertina, amsterdamské Rijkmuseum, Pinacoteca Nazionale di Siena, Státní oblastní archiv v Plzni-Klášter, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní knihovna ČR, Národní muzeum v Praze, Sbírky Pražského hradu, Kanonie Premonstrátů na Strahově, Národní památkový ústav v Praze, Regionální muzeum v Chrudimi a další. A také v dílech soukromníků.

Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze  – od 17. května do 11. srpna 2024 – je první ze dvou velkého projektu Umění grafiky 16. století, na nějž naváže v roce 2025 druhá výstava v Louvru, zaměřena na umění spojené s objevováním přírody na dvoře Rudolfa II.

Olga Szymanská

dle tiskové zprávy

Dětem do 11 let je určena nová výstava Zábaviště pro sviště, která až do 1. 9. 2024 zcela zaplňuje prostor Galerie v podloubí v přízemí muzea. Jedná se o plně interaktivní výstavu, kterou doplňují ilustrace Venduly Hegerové a která spojuje chytrou zábavu, tvoření, hru a pohyb. „Výstava ani není to pravé slovo, spíše je to velká obrázková herna, jejíž témata jsou sestavena tak, aby se zde zabavilo každé dítě,“ uvedla jedna z kurátorek Kateřina Mozgová, která výstavu připravila s kolegyní Martinou Malou.

Postavy výtvarnice přímo vystupují z knížek a vtahují děti do poutavých a vtipných příběhů. „Děti se mohou těšit na sviští dráhu, fotokoutek Zvěřinec, balonkoviště a obří leporelo. Rozehrají hudební koutek, zahrají si divadlo, vyzkoušejí si rýmovačky, obrázková říkadla, nakoupí si v obchodě a zažijí spoustu dalších aktivit,“ vypočítala Martina Malá s tím, že během letních prázdnin je muzeum otevřeno i v pondělí, a to jako každý jiný den od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.

Děti se budou moci 1. 7. 2024 zúčastnit Zábavného tvoření s ilustrátorkou Vendulou Hegerovou, během nějž si samy pod vedením výtvarnice vytvoří vlastní ilustraci a dozvědí se mimo jiné i to, jak vzniká kniha.

Se začátkem prázdnin spustí muzeum stejně jako loni hru Příběh chleba, která propojuje všechny tři objekty muzea – hlavní budovu na Velkém náměstí v Kroměříži, Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. „Když si zakoupíte vstupenku do objektu, dostanete hrací kartičku s krátkým příběhem. V něm však budou chybět tři důležité údaje. Ty zjistíte, když si projdete všechny tři muzejní objekty. Při návštěvě třetí památky navíc získá prvních 20 návštěvníků drobné upomínkové předměty. Hru dohrajete ve chvíli, kdy budete mít doplněna všechna fakta a poskládáte si celý příběh. Kartička s informacemi vám zůstane jako hezká vzpomínka,“ popsala ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.

V průběhu prázdnin rovněž zůstává přístupná výstava Někdo to rád sušené, která představuje unikátní historické exponáty, jež doplňují hravé aktivity – model zmenšené tradiční sušárny ovoce a další prvky. Návštěvníci mají možnost si řadu věcí vyzkoušet, například „uvařit“ vlastní povidla. Tuto výstavu doplní doprovodný program 21. 8. 2024. „Jeho účastníci se seznámí s tradičními postupy sušení ovoce, dozvědí se řadu zajímavých informací například o funkci stromů v přírodě nebo o opylovačích a chybět nebude ani ochutnávka sušeného ovoce,“ slíbila edukátorka Lenka Pěluchová.

Muzeum se chystá zapojit i do Dožínek Zlínského kraje, které se konají 23. a 24. 8. 2024. V pátek 23. 8. 2024 se mohou návštěvníci těšit na program Od klásku ke kvásku od 15.30 do 17 hodin. „Rodiče s dětmi se dozvědí, jakou hodnotu a význam měl pro naše předky chleba a co vše předcházelo jeho upečení. Součástí je také ukázka důležitých obilnin, zemědělských předmětů a mletí na žernovu,“ řekla Lenka Pěluchová. V sobotu 24. 8. 2024 bude platit do celého muzea zvýhodněné vstupné (50/30/115 Kč), které se však netýká výstavy Zábaviště pro sviště.

Každou prázdninovou středu jsou připraveny speciální prohlídky pro děti ve Větrném mlýnu Velké Těšany a v Muzeu v přírodě Rymice, kde na malé návštěvníky čeká i tištěný Průvodce s pastelkami po Muzeu v přírodě Rymice. „Každou červencovou sobotu navíc budou moci zájemci vidět řemeslníka při práci přímo v chaloupkách na Hejnici nebo v usedlostech na návsi. K vidění bude činnost ševce, kováře nebo malérečky,“ pozval vedoucí Muzea v přírodě a etnograf Petr Hlavačka.

www.muzeum-km.cz

Mezi nejnavštěvovanější místa středních Čech patří Park Mirakulum. Na ploše deseti hektarů spolu sousedí vodní svět, lanové centrum, lesní městečko vysoko v korunách stromů, pohádková vesnička, dřevěný hrad, tajné podzemní chodby, spletité bludiště, malá zoo, houpačky, trampolíny a mnoho dalšího. Z dětí se stanou dobrodruzi a objevitelé, piráti, rytíři, víly, princové a princezny, strojvůdci, akrobati, umělci a především děti, kterým se splnil sen o výletě na místo, kde je všechno stvořeno jen pro ně.

Venkovní aktivity pro celou rodinu nabízí i Areál Monínec, obklopený originální sibiřskou krajinou. Nuda tu není v žádném ročním období. Součástí je Aktivity park a nechybí ani trampolíny. V létě je k dispozici vodní skluzavka a okolí je protkáno cyklostezkami. Areál má i vlastní bikepark.

Tudy do pohádky

„Ke středním Čechám patří hrady a zámky, na kterých otisky svých střevíců zanechali princezny a princové. Nuda to rozhodně nebude – stačí vybrat prohlídky koncipované speciálně pro malé návštěvníky,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu. Na zámku Radim lze vybírat ze tří prohlídkových okruhů včetně jednoho speciálního pro děti. Připadat si budou jako šlechtici, na Radimi se totiž před prohlídkou mohou obléknout do zapůjčeného dobového kostýmu.

Zážitkem jsou speciální prohlídky na zámku Loučeň, ve kterém si malí návštěvníci zazpívají v hudebním salonku, usednou ke knížecí tabuli nebo naleznou dveře do tajné chodby. Zábava čeká i venku v labyrintáriu.

Ve sklepních prostorách zámku v Mníšku pod Brdy se ukrývají víly, čert i vodník. Při pohádkových prohlídkách se děti setkají také s drakem, Sněhurkou a trpaslíky, Růženkou a Popelkou. Prohlídka zavede i do míst, kde se natáčela pohádka Tajemství staré bambitky.

Inspiraci k výletům nabízí i další filmová místa. „Na pohádkový výlet lze vyrazit třeba na hrad Krakovec, který si filmaři vybrali pro známou pohádku Ať žijí duchové. Prozkoumat místa, kde se odehrávala oblíbená vánoční pohádka S čerty nejsou žerty, je možné u bývalého vodního mlýnu v obci Střehom nebo na zámku a v parku v Průhonicích. Do Kutné Hory a Malešova se mohou vypravit fanoušci filmu Děti Nagana. Milovníci psa Gumpa, který si zahrál už ve dvou filmech, zavítají do královských Velvar nebo Louňovic pod Blaníkem,“ zve Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která mimo jiné pomáhá filmařům, kteří natáčejí v regionu.

Za zvířátky

Výlety do zoologických zahrad a zooparků nikdy neomrzí. Ve Farmaparku Soběhrdy mají skoro 250 zvířat nejrozmanitějších druhů a zábavou budou i zdejší atrakce jako vodní světa plovoucí kruhy.

Netradiční dobrodružství čeká na malé i velké v ZOO Chleby nedaleko Nymburka. Zoologická zahrada chová ohrožené druhy zvířat od velkých šelem, kopytníků, primátů, ptáků, ryb, drobných savců až po bezobratlé.

Vodní radovánky

Kdo chce vodu poznat opravdu dopodrobna, udělá si výlet do středočeských Hulic. Jen kousek od vodní nádrže Švihov stojí Vodní dům s moderní expozicí, která zábavnou formou informuje o významu vody pro přírodu a člověka. “Svou roli tu hrají všechny lidské smysly: vedle zraku při poznávání návštěvníci zapojí sluch, hmat i chuť. Mokré osvěžení zajistí umělé vodní toky, které lze ovládat pomocí čerpadel, pump, vodních mlýnků, hrází a rozvodníků,” řekla Kateřina Krutilová, ředitelka Vodního domu v Hulicích.

Osvěžujícím tipem je pak návštěva AquapalacePraha – největšího aquaparku ve střední Evropě. Celá rodina se zabaví na některé z více než dvaceti skluzavek nebo bude sjíždět nejdelší tobogán v Česku. Možnost odpočinku nabídne saunový svět nebo masáže.

K venkovnímu koupání v čisté vodě zase vybízí přírodní koupaliště, pískovny nebo jezera. Jedním z nejhezčích je jezero Lhota nedaleko Prahy. Příjemné prostředí ke koupání je také u Proboštských jezer v oblasti plné zeleně s písečnými i travnatými plážemi. Těžbou písku v Polabské nížině zase vzniklo atraktivní rozlehlé koupaliště Jezero Poděbrady, vybavené potřebnými službami i Kempem na Jezeře. Jistotou krásného koupání jako u moře je pískovna Konětopy nebo pískovna u Neratovic, kde vznikl Beach Park Mlékojedy.

Další tipy nejen na výlety s dětmi hledejte na www.strednicechy.cz nebo na www.pustitkvode.cz.

„Baví mě nabízet našim divákům nejrůznější zážitky,“ říká k tomu Karolína. „Vedle koncertů v sakrálních prostorech i třeba swing nebo pop či jazz. Stále prostě hledat a produkovat něco nového a pokaždé poněkud jiného.“ „A já se na festivalu rád blýsknu nejen jako moderátor uvádějící koncerty,“ dodává její otec, „ale i jako hostitel osobností, které si zvu i do svých pořadů v médiích, anebo do talk show, které pořádám na různých místech po republice.“ „Navíc máme ambici, aby náš festival byl typu „site specific“, abychom tedy měli programy vytvořené pro zcela určité místo i zcela určitý čas,“ dodává zpěvačka.  Posluchači se tedy mají na co těšit, protože takových speciálních programů bude několik.

Hned první festivalový večer se odehraje v sobotu 6. července 2024 v Prachovských skalách, kde v přírodním amfiteátru pod skalní věží Mnich ožije smutný příběh Dvořákovy Rusalky. V titulní roli se představí osobně Karolína Cingrošová, v dalších renomovaní operní sólisté Peter Malý, Michael Kubečka a Alžběta Vomáčková (Tedy podobně jako Karolína mladá krev naší opery), a to za klavírního doprovodu Martina Levického. Totéž koncertně-scénické provedení Rusalky nabídne festival i 13. července 2024 v Markvarticích. V tomto případě opět na nevšedním místě: na zahradě roubenky č.p.29. Půjde tedy opět o open-air.

O den dříve, v pátek 12. července 2024 se festivalový program nastěhuje do kostela svatého Jiljí v Mladějově, kde celá historie Hudby z ráje před lety začala. Karolína Cingrošová zde tentokrát vystoupí s hudební formací, která je milovníkům klasické hudby v regionu dobře známá, s Triem Talia. Tvoří je Veronika Vildmanová, soprán, Jana Vávrová, zobcové flétny a fagot a Monika Chmelařová, klavír. Večer čtyř dam bude jistě zážitek.

20. července 2024 odpoledne se odehraje první z festivalových besed. Hosty Václava Žmolíka budou manželé Eva a Václav Hudečkovi. Populární spisovatelka a dříve herečka a slavný houslový virtuóz usednou na zápraží Šolcova statku v Sobotce.     

Pak bude festivalový program pokračovat ve druhé půlce srpna. 23. 8. 2024 ožije festivalem vůbec poprvé kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Vyskeř. Karolína Cingrošová tam bude koncertovat za doprovodu harfistky Zbyňky Šolcové a slovo doplní Václav Žmolík. A název večera láká: Andělské spojení hudby a mluveného slova.

Dalším hostem pro rozhovor bude 24. srpna 2024 populární kapelník, skladatel a kontrabasista Karel Vágner. Proč se po studiích na konzervatoři nevěnoval klasice? I to jistě Václavu Žmolíkovi prozradí v sále mladějovské Formanky. A navíc i zazpívá.

Festivalové gala má tradiční čas i místo. Tentokrát na samém konci prázdnin, v pátek 30. srpna 2024, vystoupí v kostele svatého Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami s Karolínou Cingrošovou saxofonista, klarinetista, zpěvák a kapelník Felix Slováček mladší. A druhý den zakončí prázdninové akce festivalu beseda V. Žmolíka s herečkou a jeho kolegyní z Českého rozhlasu Dvojka Terezou Kostkovou. Zajít na ni můžete opět na Šolcův statek.

Bohatší než v jiných letech bude na festivalu podzimní program. Prvním bonbónkem pro diváky bude Slavnostní koncert ke Dni české státnosti a Roku české hudby. Zazní v kostele svatého Ignáce z Loyoly v Jičíně a vystoupí na něm sopranistka Karolína Cingrošová za doprovodu dvou harfitek - Zbyňky Šolcové a Hedviky Jouzové Mousa Bacha. Znít budou díla velikánů české hudby B. Smetany nebo A. Dvořáka a dalších a mluvené slovo obstará Václav Žmolík.

Vyvrcholením letošního programu na Hudbě z ráje 2024 bude koncert v sále Střelnice v Turnově 23. října 2024. Vystoupí na něm jedna z nejpopulárnějších českých zpěvaček, královna popu a muzikálu, která má blízko i ke klasice, Bára Basiková spolu s Karolínou Cingrošovou za doprovodu Ústřední hudby Armády České republiky, šedesátičlenného tělesa, které reprezentuje naši zemi na mnoha koncertech u nás v i zahraničí. Obě umělkyně s ním pravidelně spolupracují.

Letošní festival Hudba z ráje pak zakončí, jak už se v posledních letech stalo zvykem, na Štěpána 26. prosince 2024 Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v kostele svatého Jakuba Většího v Jičíně.

„Věříme, že si z našeho programu lidé vyberou,“ říká Václav Žmolík a Karolína Cingrošová dodává: „A že budeme mít jako v minulých letech na koncertech plno.“ Ostatně třeba vstupenky na koncert B. Basikové, K. Cingrošové a ÚH AČR jsou už v prodeji, a to on-line na www.kulturaturnov.cz

Generálním partnerem festivalu Hudba z ráje 2024 je už tradičně společnost Sklopísek Střeleč, partnery společnosti SECO, zahradní traktory, ECT, MTS, AutoZitka, J.M.Schlik, Madame Camel, DanteFashion a VOKO reklama. Podpořily jej Nadace Život umělce, Město Jičín a obce Mladějov a Újezd pod Troskami.

www.hudbazraje.cz

Vydejte se na vycházku po historickém centru Telče s archeologem Stanislavem Vohryzkem v termínech 8. července a 19. srpna, vždy od 13.00 hod. Místo srazu: křižovatka ulic Palackého a Hradební. Trasa vycházky v délce cca 90 min. povede k ulici Na Můstku, přes náměstí Zachariáše z Hradce, na zámek a ukončena bude archeologickou expozicí na radnici. Vstup zdarma.

„Během archeologické vycházky se přesuneme v čase do 13. století a připomeneme si počátky osídlení Telče a formování vrcholně středověkého města. V archeologické expozici na radnici si pak prohlédneme nálezy z výzkumů, které proběhly ve 20. a 21. století“, prozradil archeolog Stanislav Vohryzek.

Odkaz pro více informací o akci: https://www.arup.cas.cz/archeologickeleto-2023/

Odkaz pro více informací o vycházce v Telči a pro příp. registraci: Telč - Archeologické léto (archeologickeleto.cz) Počet míst je omezen, doporučujeme se včas zaregistrovat.

O přednášejícím
Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph. D., vystudoval bakalářské studijní programy Klasická archeologie – Historie a Archeologie, navazující magisterský program Historie – Archeologie a doktorský program Historie – české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2017 pracuje na územním odborném pracovišti NPÚ v Telči jako archeolog. Odborně se zaměřuje na problematiku dějin šlechty, osídlení, kasteologii a monasterologii. Aktivně se podílí na publikační a přednáškové činnosti Národního památkového ústavu.

Součástí konference bude i představení Metodiky pro krizovou podporu veřejných kulturních služeb ve veřejné správě včetně Krizového dvanáctera pro oblast kultury.

Konference je určena všem, kteří chtějí zlepšovat a pěstovat podmínky pro rozvoj kultury v regionech: zástupcům veřejné správy, poskytovatelům veřejných kulturních služeb, odborné veřejnosti, zástupcům NNO a studentům.

 
Předběžný program a registrace zde 

Konferenční poplatek pro účastníky činí 800,- Kč.
Datum uzávěrky registrací: 12. září 2024
 
 
 

Představení připomene životy a dílo Sigismunda Ludvíka Boušky, Jana Anastáze Opaska, Josefa Škvoreckého, Karla Kryla, Marie Stryjové a dalších osobností spojených s krajem pod Hvězdou. Na inscenaci z autorské dílny režiséra Radovana Lipuse a básnířky, překladatelky a dramatičky Renaty Putzlacher se budou podílet hostující profesionální i místní amatérští herci.

„Když jsem byla před deseti lety přizvána nadšenci ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov k napsání divadelní hry mapující (nejenom) tisíciletou historii Broumovska, dostaly se mi do ruky materiály, týkající se tohoto regionu a revitalizace kláštera. Po prvních inspiracích nastala doba intenzivních studií, strávila jsem spoustu hodin v knihovnách, protože jsem chtěla vědět víc o prvních osadnících, benediktínech, architektech i obyčejných lidech. Text hry jsme začali během zkoušek měnit a jelikož materiálu bylo mnoho, museli jsme příběhy některých postav zkrátit. V srpnu 2015 roku se konala premiéra HRA-NIC-e v novém multifunkční sále Dřevník v zahradě broumovského kláštera. Hra se setkala s přízní diváků i kritiků, a tak jsme si slíbili, že se k některým postavám a událostem vrátíme v komornější verzi, věnované 20. století. Dobrým dílem splácím tento dluh,” uvedla autorka scénáře Renata Putzlacher.

Premiéra nové inscenace se uskuteční ve čtvrtek 15. srpna od 19 hodin v Opatských sálech broumovského kláštera. V pátek 16. 8. od 19 hodin a v sobotu 17. 8. od 14 hodin pak na premiéru naváží dvě reprízy. Vstupenky za 330 a 150 Kč lze už nyní zakoupit v předprodeji na smsticket.cz nebo na pokladně prohlídkového okruhu broumovského kláštera. Na místě pak bude vstupné za 390 a 190 Kč. Inscenaci připravuje Agentura pro rozvoj Broumovska ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov. K inscenaci vznikly také originální autorské tisky od Jakuba Horského z grafického studia Upupæpop, které je možné zakoupit v kanceláři Agentury pro rozvoj Broumovska.

Partnerem inscenace je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, partnery jsou Hobra-Školník a Podnikatelský klub Broumovska. Inscenaci podpořili: Státní fond kultury ČR, Královéhradecký kraj a Město Broumov. Mediálními partnery jsou Český rozhlas Hradec Králové a Naše Broumovsko.

„Stejně jako je začátek prázdnin tradičně spojovaný s karlovarským festivalem, lze si tuto významnou kulturní událost jen těžko představit bez Domu České televize. Dramaturgové festivalu představují divákům a návštěvníkům ty nejzajímavější tituly od tvůrců z celého světa, ČT svoji prezentaci na Divadelním náměstí staví na nejočekávanějších distribučních titulech, které vznikly v naší koprodukci, a samozřejmě i na vlastní tvorbě. Celodenní program je od začátku až do konce festivalu vystavěný tak, aby si na své přišel úplně každý – pro děti jsou to třeba taneční hrátky nebo projekce večerníčků, pro milovníky kinematografie besedy s nejvýznamnějšími tuzemskými tvůrci a herci, namátkou s Bohdanem Slámou, Viktorem Taušem, Jiřím Mádlem, Ivou Janžurovou, Pavlou Beretovou nebo Martinem Fingerem. Hudebním fanouškům mohu slíbit koncert Ivana Hlase a jeho Tria, oceňované skupiny November 2nd či písničkářky Rozálie Havelkové. Z očekávaných televizních projektů představíme druhou řadu minisérie Docent, vánoční pohádku Tři princezny nebo životopisný snímek Smetana. Je toho opravdu hodně. Těším se na všechna ta nezapomenutelná festivalová setkání. Přijďte se bavit do Domu České televize,“ zve generální ředitel Jan Souček.

Vedoucí Filmového centra ČT Helena Uldrichová rovněž vyzdvihuje unikátní přímé diskuse s tvůrci a herci. „Pozvala bych diváky například k setkání s delegací českého soutěžního snímku Mord anebo na debatu k novému filmu Jiřího Mádla Vlny. Z dokumentů bych si nenechala ujít portrét Ivy Janžurové ve filmu Janžurka, který natočila její dcera Theodora. Debaty k filmům bude možné sledovat na velkém plátně vedle Domu ČT, na které všechno dění přenášíme, nebo v iVysílání. V Domě ČT je vždy skvělá atmosféra.“

Ředitelka obsahu ČT Tereza Polachová upozorňuje, že letošní podzimní programová nabídka, kterou Česká televize částečně během karlovarského festivalu představí, bude žánrově a tematicky velice rozmanitá. „Diváci se mohou těšit na historický film Smetana, který zachycuje poslední léta života Bedřicha Smetany, dále druhou řadu oceňované série Docent s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Deset večerů bude patřit oblíbenému pořadu StarDance. Připravovanou novinkou je i seriál Ratolesti, který otevře sociální témata, nebo nový seriál Můžete mě soudit režiséra Jana Vejnara. V Domě ČT v rámci filmového festivalu také představíme i letošní vánoční pohádku Tři princezny nebo celovečerní dokument Tělo v mé hlavě.“

Program Domu ČT v Karlových Varech je ke stažení v příloze nebo na webu Ceskatelevize.cz/vary.
Presskit k prezentovaným novinkám televizní tvorby i projektům ve výrobě najdete zde od 28. června 2024.

 „Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem novely je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD, z anglického Video On Demand) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Novela zákona o audiovizi byla původně v kompetenci Státního fondu kinematografie, který ji připravoval dva roky. V lednu 2023 agendu plně převzalo Ministerstvo kultury, které zřídilo poradní skupinu ministra pro transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Ve skupině byly zastoupeni všichni hlavní aktéři české audiovize od komerčních televizí, přes nezávislé producenty, distributory, kinaře, festivaly, animátory, režiséry a scénáristy, české i zahraniční VOD platformy, až po zástupce filmově televizní akademické sféry.

„Česká audiovize je velmi křehký ekosystém náchylný na změny. Státní fond patří k jeho klíčovým pilířům, a proto byla jednání v pracovních skupinách leckdy velmi složitá – o to víc si vážím toho, že se podařilo dojít ke kompromisu, který je přijatelný a přínosný pro všechny zúčastněné“ dodává náměstek ministra kultury Michal Šašek.

Česká republika v posledních třech letech připravila v oblasti audiovize řadu úprav, které reagují na proměnu audiovizuálního průmyslu a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku letošního roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize

Hlavní změnou je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming.

Velký důraz v rámci novely je kladen i na restrukturalizaci vnitřních mechanismů, včetně způsobu řízení fondu. Vznikne zcela nový orgán, představenstvo, v němž budou zastoupeni všichni plátci stran soukromých subjektů (tzn. Komerční televize, VOD služby, kabelové televize, kina a distributoři), veřejné správy (Ministerstvo kultury a Ministerstvo financí), ale i zástupci filmových profesionálů (asociace producentů, audiovizuálně umělecké asociace) a akademiků (zástupce platformy vysokých škol z oblasti audiovize). Představenstvo bude schvalovat strategická rozhodnutí, především pak alokace prostředků na jednotlivé výzvy.

V nově transformovaném fondu se také bude klást větší důraz na práci s daty a jejich následné vyhodnocování, což bude sloužit jak k přesnějšímu řízení a efektivnějšímu zacílení vynakládaných prostředků tak k informování odborné, ale i laické veřejnosti. K tomuto účelu vznikne nové analytické oddělení.

Harmonizace nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize

Jedním z impulsů pro transformaci byla vedle podpory širšího spektra audiovize také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Komerční televize dnes přispívají 2%, kina, kino-distributoři 1% a české VOD platformy 0,5%. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívali. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – ta bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu. Do této částky se budou počítat prostředky vynaložené na výrobu audiovizuálních děl v českém jazyce s tím, že minimálně 50% z celkové roční investice musí směřovat do koprodukce s nezávislými producenty nebo na nákup práv k užití od nezávislých producentů. Maximálně 10% z toho pak mohou vynaložit na českou lokalizaci mezinárodního obsahu (dabing a titulky) nebo na mezinárodní lokalizaci českého obsahu.

U přímých investic je zároveň zavedená určitá flexibilita – VOD platformy se mohou přímé investici úplně vyhnout odvedením jejího poměru do Státního fondu audiovize (tzn. zaplatit celkově 3,5% z tuzemského obratu na parafiskálních poplatcích), nebo naopak více investovat do lokální tvorby a tím méně odvést do Státního fondu – v každém případě však musí zaplatit minimálně 1% obratu v rámci parafiskálního poplatku.

Změna ve financování filmových pobídek

Změna ve financování filmových pobídek je jedním z pilířů nové koncepce. Filmové pobídky patří k zásadním ekonomickým nástrojům státu k získávání zahraničního kapitálu. Fungují na principu vrácení části nákladů proinvestovaných v rámci výroby filmu nebo seriálu na území České republiky a jsou administrovány Státním fondem kinematografie, respektive nově Státním fondem audiovize.

Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Státní fond kinematografie bude moci přijímat žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu

Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu – namísto pevně stanovené částky, která se každý rok vyjednává ze státního rozpočtu, jako tomu bylo doposud, se stanoví pevný koeficient, kterým se bude násobit částka vybraná na poplatcích Státního fondu audiovize. Tento způsob financování přináší audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.