Co se děje

„Podobný objev takto exkluzivního repertoáru, jaký se povedl muzikologům Jóhannesu Ágústssonovi a Kjartanu Óskarssonovi, je naprosto výjimečný. Jeho nedozírnou hodnotu si lze představit jako nález pokladu zlatých mincí neznámých ražeb,“ říká Adam Viktora, vedoucí Ensemble Inégal a významný interpret a propagátor skladeb Jana Dismase Zelenky. Ten je považován za jednoho z nejdůležitějších barokních skladatelů ve světovém měřítku. „Kupříkladu z díla Johanna Sebastiana Bacha byla za posledních sto let objevena jen dvě díla, a to v roce 1935 a 2005. Ani v jednom případě se však nejednalo o skladbu takového rozsahu jako Statio quadruplex pro Processoione Theoporica,“ vysvětluje Viktora.

A přidává perličku. „Díky objevu islandských muzikologů jsme učinili i jedno fascinující zjištění. Jedna z pozdních Zelenkových skladeb Da pacem Domine ZWV 167, všeobecně pokládaná za vrcholný projev jeho skladatelského umění, je jen úpravou jedné z částí nově nalezeného díla. To je zároveň nejraněji dochovaným počinem tohoto autora.“

Obdivoval ho Bach, uvedl Smetana

Podle Adama Viktory je Zelenka jedním z nejoriginálnějších a nejvýznamnějších barokních hudebních géniů. Jeho hudba přitom zůstává pro posluchače stále částečně neznámá. „Zelenka ve svém díle vytvořil a dovršil naprosto originální syntézu kompozičních stylů katolické hudby 16. až 18. století – podobně to učinil Johann Sebastian Bach v hudbě protestantské. Bach ostatně Zelenkovu tvorbu nejen znal, ale i obdivoval,“ dodává Adam Viktora. Právě pod jeho vedením nyní soubor Ensemble Inégal obě výjimečné Zelenkovy skladby nahraje i na CD.

Na prvním doloženém koncertním provedení hudby J. D. Zelenky v Čechách má zásluhu Bedřich Smetana. V roce 1863 uvedl jednu ze Zelenkových suit na slavnostech Novoměstského divadla v Praze. Zelenkovo dílo bylo majetkem saského panovníka a nebylo možné je opisovat ani vydávat tiskem. Až díky vzrůstajícímu zájmu o barokní hudbu po druhé světové válce se jeho skladby opět začaly postupně objevovat na nahrávkách i živých koncertech.

„Někteří z českých propagátorů Zelenkovy hudby byli ve druhé polovině 20. století kvůli absolutního nedostatku biografických údajů i neznalosti jeho hudby naneštěstí i autory zcela pochybného obrazu života a díla tohoto génia,“ upozorňuje Viktora.

Nastudovat Zelenkovo dílo je podle Adama Viktory vždy intenzivní práce. „Nestačí jen zahrát a zazpívat skladbu čistě, v souhře, s použitím dobrých nástrojů, ze správných not, na vhodném místě, v odpovídajícím dramaturgickém kontextu. Doslova u každé noty si musí být všichni zúčastnění vědomi toho, jakou přesně úlohu hraje v místě, kde se nachází. Je třeba neustále hledat lepší a výstižnější způsob, jak přivést k životu zhudebněná slova a neuvěřitelně bohatou a hlubokou paletu afektů. Když se to daří a všichni instrumentalisté i zpěváci jsou v souladu se zvoleným způsobem ztvárnění, vzniká něco nepopsatelného a výjimečně krásného,“ říká Adam Viktora, zakladatel a dirigent souboru Ensemble Inégal.

Koncert pořádá Ensemble Inégal za podpory Ministerstva kultury ČR a Hl. města Prahy.

www.inegal.cz

www.goout.cz

Víte, že…

… Miserere Gregoria Allegriho ze 30. let 17. století bylo určeno výhradně pro Sixtinskou kapli ve Vatikánu a jeho kopírování či uvádění na jiných místech bylo zakázáno pod trestem exkomunikace z církve?

Uvádí se, že roušku tajemství tomuto dílu odebral čtrnáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart při svém pobytu v Římě v roce 1770. Ten skladbu vyslechl, zpaměti ji přepsal do not a jeho zápis později posloužil k vydání díla tiskem. „Hudební svět netušil, že Miserere Gregoria Allegriho žilo i mimo Sixtinskou kapli v podobě, jaká se nám zachovala v úpravě Jana Dismase Zelenky a jak bude provedena i na pražském koncertě 5. dubna,“ říká Adam Viktora.

Kdo je kdo:

Ensemble Inégal

Pražský barokní soubor Ensemble Inégal založený v roce 2000 Adamem Viktorou a Gabrielou Eibenovou získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Ensemble Inégal je všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renezanční hudby až po hudbu současnou. Kromě staré hudby má soubor na svém kontě také novátorská provedení a nahrávky hudby romantické (např. A. Dvořák, G. Rossini) a moderní (B. Britten, A. Pärt, A. Schnittke, Ph. Glass). Koncertuje na prestižních evropských festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Brugy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival of baroque music London, De Bijloke Gent, Early Music Festival Stockholm, BachFest Leipzig a mnoha dalších. Realizoval již 20 úspěšných CD ověnčených řadou významných ocenění (Diapason d´Or, IRR Outstanding, Goldberg 5Stars aj.), objevuje se pravidelně ve vysílání českých i zahraničních televizních a rozhlasových stanic (BBC, Evropská vysílací unie EBU, Česká televize, Deutschlandradio Kultur, aj.).

Adam Viktora (nar. 1973)   

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil více než 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další. Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany, v letech 2015 až 2021 uspořádal sedm ročníků muzikologického kolokvia Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.

Jan Dismas Zelenka (1679-1745)

Český hudební skladatel se řadí k nejvýznamnějším skladatelům období vrcholného baroka. Je považován za jednoho z nejoriginálnějších a nejpozoruhodnějších hudebních géniů, přesto je značná část jeho tvorby dosud neznámá. Jako skladatel, kontrabasista a kapelník při drážďanském královském dvoře byl Zelenka v privilegovaném postavení. Skládal hudbu pro nejlepší orchestr své doby a měl k dispozici skupinu vynikajících pěvců včetně italských kastrátů, sám byl navíc zpěvákem a virtuózním hráčem na violon a teorbu. Provedení jeho skladeb vyžaduje od zpěváků a instrumentalistů nejvyšší technickou i výrazovou kvalitu.

O první jarní sobotě zavládne v muzeu atmosféra středověku, ale i starých řemesel, tradic a hlavně zábavy. Celé dopoledne budou návštěvníci přímo ve výstavě Vzhůru do středověku! obdivovat řemeslníky při jejich činnosti, budou mít i možnost pod jejich dohledem vyzkoušet svoji zručnost při tkaní, předení a u hrnčířského kruhu. Ve výstavě Dejte vejce malovaný... se nechají inspirovat ukázkou zdobení kraslic.

Obě výstavy jsou plné hravých i vzdělávacích aktivit, takže o zábavu nebude nouze. „Obléknete gotický oděv nebo kroužkovou košili, ozdobíte se čelenkou se závojem nebo nasadíte rytířskou přilbu, potěžkáte meče a bijáky, vyskočíte na koně, zakusíte rytířský turnaj nebo střelbu z kuše, přičichnete k dobové voňavce a pobavíte se ryze středověce ... roztáčením káči, chozením na chůdách, bořením kuželek či při hazardní hře v kostky. A to není zdaleka vše! Můžete se stát písařem ve scriptoriu, vyzkoušet si náročnou práci iluminátora, ověřit své řemeslné dovednosti nebo zpytovat své hříchy na pranýři.“ vypočítává aktivity ve výstavě Vzhůru do středověku kurátorka výstavy Simona Valachová. Edukátorka výstavy Dejte vejce malovaný... Světlana Dittrichová dodává: „Na velikonoční výstavě se inspirujete množstvím tradičních horáckých vzorů zdobení kraslic, ale i spoustou jednoduchých technik, které zvládne i začátečník. Podíváte se například, jak efektní je vejce zdobené obyčejnými tečkami nebo pomocí tekutých potravinářských barviv a ubrousků. Bezpochyby zaujmou i vejce opletená, obháčkovaná, obetkaná či vejce ve tvaru „kapkejku“ nebo kaktusu. Porovnáte vejce různých druhů hospodářských zvířat. Pro děti je připraveno mnoho hravých a tvořivých aktivit. Také se mohou podívat na videu, jak roste kuře ve vejci nebo jak se líhne kuřátko.“

Kromě aktivit ve výstavách na návštěvníky čekají tvořivé dílny. V MaTami si vyrobí Památeční zápisník a jarně se naladí při výrobě tradičního vrkoče, na který muzejníci doporučují přinést vlastní hrneček nebo květináč.

Program Středověkého dne bude od 13.30 pokračovat pohádkou Turnaj krále Karla v podání pražského studia Damúza, kde malí i velcí diváci odhalí neznámou tvář Karla IV. a zjistí, jaký vlastně byl. Po pohádce budou následovat pohybové, tvořivé a hravé aktivity s nejen rytířskou tématikou Staň se rytířem!. „Děti si mohou vyrobit koníčka na tyčce a zdolat s ním „nebezpečnou“ dráhu.  Zkusíte si i psaní brkem a svůj vzkaz rovnou zapečetíte nebo si vyrobíte vonný sáček. Pro zábavu a zbystření mozků budou připraveny středověké deskové i hazardní hry.“ láká na odpoledne organizátorka akce Simona Valachová.

Středověký den vyvrcholí v 15.15 ukázkou středověkých hudebních nástrojů s poslechem dobové hudby a pro všechny, co se rádi baví, nácvikem společného tance. Jak zní a vypadají gotické a renesanční hudební nástroje představí hudební a taneční skupina Innamorata.

Doprovodná akce k oběma jarním výstavám – Středověký den - proběhne v sobotu 23. března 2024 od 9.30 do 16.00 hodin.

The Kid Brother je americká němá komedie z roku 1927 s Haroldem Lloydem v hlavní roli. Harold Lloyd byl během dvacátých let 20. století společně s Busterem Keatonem a Charliem Chaplinem považován za jednoho ze „tří králů komedie“. Jeho němé filmy v té době přímo trhaly rekordy v kinech a The Kid Brother je dodnes kritiky a fanoušky považován za jeden z nejlepších Lloydových filmů, který v sobě spojuje prvky komedie, romantiky, dramatu a vývoje postav.

Živé provedení autorské filmové hudby v podání Roberta Israela bude jednoznačně fenomenálním zážitkem. Robert Israel je velmi uznávaný skladatel filmové hudby, který se věnuje především němým filmům. Rodák z Los Angeles žijící v Olomouci napsal hudbu k více než 130 němým filmům a dokumentům. Vystudoval obor hra na klavír na California State University v Northridge. V roce 1991 začal skládat filmovou hudbu. V letech 1993–2005 pracoval jako hudební ředitel jednoho z oddělení v Academy of Motion Pictures Arts and Sciences, která uděluje mimo jiné i známé filmové Oscary. V roce 2006 mu byl udělen čestný doktorát na univerzitě ve Stockholmu za přínos v oblasti filmové hudby a studia raného filmu. S Moravskou filharmonií spolupracuje od roku 1999.

Poslední koncert řady C v této sezoně tak pokračuje v nastavené kvalitě a představuje jedinečnou příležitost pro milovníky filmové hudby a němého filmu všech věkových kategorií. Vstupenky jsou k dispozici na www.mfo.cz  a na pokladně Moravské filharmonie Olomouc.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Program šitý na míru dětským uším láká například na koncerty zpěvačky Radky Fišarové, vokálního sextetu Skety, hravé tátovské kapely Hm…, jemného jazzového kvarteta Invisible World či swingové zpěvačky Kateřiny Steinerové. Velkou událostí budou dvě festivalové premiéry – Nevýchovný koncert skladatele, dirigenta a pianisty Jana Kučery na texty básnířky Hany Kašákové interpretované zpěvačkou Markétou Šandovou. A velmi očekávaná premiéra Pociť Pocit z hudební dílny oceňované Beaty Hlavenkové na motivy scénáře Ester Staré a v režii Ondřeje Nosálka. Hlavní role sourozenců ztvárnili Gabriela Vermelho a Gustav Hašek a jako jejich mladší alter ega se představí Helena Nádobová a Václav Trojan. Koncerty ve festivalovém programu doplňují hudební i divadelní workshopy, které vedou profesionální umělci, například Leona Černá Stříbrná, Eliška Vidomus nebo divadelní sdružení Storytelling CZ.

Jednotlivé akce jsou rozděleny dle věkových kategorií. Kompletní program a všechny podrobné informace jsou k dispozici na www.strunydetem.cz. Vstupenky je možné zakoupit na webových stránkách festivalu nebo v pokladně divadla Minor.

Festival Struny dětem si od prvního ročníku zakládá na žánrové pestrosti i umělecké kvalitě a nabízí vesměs koncerty či představení umělců, kteří před dětským publikem zpravidla nevystupují. „Dochází tak mnohdy k překvapením a milým zážitkům na obou stranách, jak malých diváků, tak umělců,“ říká s úsměvem ředitelka festivalu Dana Syrová a dodává: „program vždy připravujeme tak, aby si na své přišly všechny věkové kategorie, od úplně nejmenších až po ty odrostlejší.“  V programu tak například najdeme koncerty pro děti do tří let, s nimiž rodiče mohou vyrazit na „swingovky“ v podání Kateřiny Steinerové nebo naopak koncert mistra světa v loopingu a beatboxera Endrua a jeho hudebního kolegy Jena Hovorky. 

Struny dětem oslaví své 15. narozeniny hned několika premiérami. Nabídne premiéru písniček pro děti dirigenta, skladatele a klavíristy Jana Kučery, které připravil společně s textařkou a básnířkou Hanou Kašákovou a zpěvačkou Markétou Šandovou. Koncert s názvem Nevýchovný koncert Jana Kučery slibuje nejen pořádnou porci chytlavé muziky, ale i kopec legrace. Poprvé mohou festivaloví návštěvníci také vidět nové hudebně-divadelní představení Pociť pocit, za kterým stojí klavíristka a skladatelka Beata Hlavenková, spisovatelka Ester Stará a režisér Ondřej Nosálek a slibuje laskavého průvodce důvěrně známými emocemi, které se nevyhnou dětem ani dospělým. Na programu nebude chybět ani čerstvá novinka divadla Minor – představení Malá mořská víla v režii Jakuba Vašíčka. Naopak se festivalové publikum v letošním roce rozloučí s Pišlickými příběhy v legendárním podání Ivana Trojana, které měly na Strunách dětem své pevné místo úctyhodných 10 let.

Festival každoročně nabízí i celou řadu nejrůznějších workshopů pod vedením předních umělců. Nejinak tomu bude i v letošním roce a v sobotním a nedělním programu mohou rodiče vybírat pro své děti z hudebních i divadelních workshopů, které povedou Leona Černá Stříbrná, Eliška Vidomus, Jan Hrovatitsch a Pavol Smolárik nebo Markéta Holá a Barbora Voráčová ze Storytelling CZ.

Na Strunách dětem během uplynulých patnácti let vystoupili například Aneta Langerová, Tatabojs, Bratři Ebenové, Bára Poláková, Jiří Stivín, Hradišťan, Spirituál kvintet, Thom Artway, Lenka Nová, Monika Načeva, Clarinet Factory, Miloš Vacík, Anna Polívková, Petr Wajsar, Slavomír Hořínka, Jitka Šuranská, Radek Baborák, Onřej Ruml, Terezie Kovalová, Jiří Vodička, Epoque Quartet, Martin Kasík a mnoho dalších.

Spolupořadatel: divadlo Minor

Za finanční podpory: hlavní město Praha

Hraví partneři: Nadační fond rodiny Malých, Centrální depozitář cenných papírů, Aerosol Service a.s.

Děkujeme za podporu: městská část Praha 1, OSA

V třetím inscenovaném koncertu Triopmhez bylo cílem zaměřit se na evropskou barokní hudbu, repertoár se skládá z několika závěrečných sborů barokních oper autorů jako Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach nebo Jean-Baptiste Lully. A to s doprovodem vlastního komorního barokního orchestru. Sbor pracuje s prvky barokní hudby a divadla, a snaží se aplikovat tyto principy na formát sborového tělesa a zpěvu. To vše s důrazem na site specific tvorbu v barokním prostoru, kterým je již zmíněný Císařský sál Zámku Troja GHMP. 

Nejbližší termíny Triomphez jsou 21.a 22. 4. od 20.30, 19. a 20. 5. od 20.30, 16. a 17. 6. od 21.00). Předprodej vstupenek probíhá na platformě Boom Events. 

Anotace: 

Já jsem a žádný jiný není!

Každý chce být Někým, každý chce být vidět, každý chce být králem a královnou svého vlastního života. V neustálém boji o pozornost všichni touží po moci. Kdo je jejím držitelem a jak svou moc uplatňuje? 

Může svět pojmout 8 miliard králů, královen a hlavních postav? A kde má v tomto systému své místo láska, která je hybatelem všeho dění?

Inscenační tým:

Režie a dramaturgie: Anna Datiashvili a Veronika Holcová

Kostýmy a scénografie: Josefína Holcová a Adam Bohdal

Light design: Vavřinec Němec a Anna Hubená

Fotografie: Anežka Pithartová

Grafika: Žofie Kosová

Produkce: Adéla Hromasová

PR: Elisa Speváková

Sbormistryně: Veronika Holcová

Vedení orchestru: Kryštof Hlavnička

Orchestr: Václav Pelouch, František Holeček (housle), Anna Mazáčková, Anna Cibulková (flétny), Anežka Kyselková (violoncello), Tomáš Zahrádka (kontrabas), Šimon Tamaki (theorba), Kryštof Hlavnička (cembalo)

Sbor: Alžběta Nováková, Josefína Holcová, Jana Stárková, Sara Maďarová, Lucie Šroglová, Adela Syslová, Marta Hermannová, Tereza Mátlová, Ema Šmídová, Aicha Roubíčková, Barbora Váchová, Karolína Růžičková, Mariana Chavíková, Iva Ščerbáková, Markéta Labusová, Alžběta Holcová, Anna Datiashvili, Veronika Holcová, Magdaléna Fedorková, Kateřina Pithartová Kozinová, David Bolech, Hynek Sůra, Richard Janča, Tomáš Adel, Václav Wortner, Jáchym Sůra, Nikolas Ferenc, David Pavlis, Václav Zimmermann, Gagik Chilingaryan, Zbyněk Rohlík

Děkujeme Galerii hlavního města Prahy za laskavé poskytnutí prostorů Trojského zámku.

Vznik projektu byl finančně podpořen Mezifakultním grantem AMU, Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státním fondem kultury ČR.

Režisér Petr Větrovský dokázal vykreslit příběh Gabriely Soukalové s empatií a citlivostí, což divákům umožňuje vcítit se do její situace a prožívat s ní její úspěchy i neúspěchy. To všechno přispívá k tomu, že film získává pozitivní ohlasy a stává se jedním z nejžádanějších snímků v kinech.

Gabriela Soukalová je ve třetině svého turné s názvem "Noc s legendou". Toto cestování ji zavedlo do různých měst České republiky, kde diváci nejen sledují promítání filmu, ale také mají možnost se osobně potkat s Gabrielou. Sály jsou vždy zaplněné po okraj a na konci každého promítání diváci srdečně tleskají ve stoje.

Jedinečnou atmosféru autogramiád tvoří osobní setkání diváků s Gabrielou Soukalovou, které i někdy vyvolává silné emoce. Mnozí z přítomných se nechávají unést slzami, když vyjadřují svou vděčnost za to, jak Gábina otevřeně hovoří o poruchách příjmu potravy a jak se stala pro ně inspirací a vzorem ve sportu.

Na otázku "Tak co, Gábi, jak se cítíš?" odpověděla Gabriela se slzami v očích: "Já nemůžu, ani já nevím, co na to říct, prostě jsem strašně vděčná, že ten film je a že ti lidé mají takovéhle reakce."

"Musím říct, že to bylo úplně fantastický, mockrát vám všem děkuju, že jste přišli. A doufám, že jste si z kina odnesli hezký zážitek a vzhledem k tomu, jak jste říkali, že jste nadšení, tak mě to úplně nabilo. Já vám moc děkuju, strašně si toho vážím," uvedla Gabriela Soukalová na jedné z autogramiád.

Film „Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí" není jen o sportovní kariéře Gabriely Soukalové, ale také o jejím lidském příběhu, který oslovuje diváky různými způsoby. S ohlasy, které film získává, lze jednoznačně říci, že jeho úspěch nezůstane jen u prvního víkendu v kinech, ale bude pokračovat i nadále.

Další podrobnosti a informace najdete na www.bohemiamp.cz a na facebookovém profilu https://www.facebook.com/bohemiamotionpictures/.

Tamější již méně atraktivní expozice pilnikářství ustoupí novému tématu, které je natolik rozsáhlé, že by se do roubenky nevešlo. Proto jsme hledali možný doplňkový prostor. K tomuto účelu se naskytla možnost získat již zmíněný protější domek v Jílovecké ulici, kde budou s technickou a finanční podporou města provedeny drobné stavební úpravy, aby mohl prostor sloužit novému záměru. Úpravou projde i okolí, kde vznikne bylinková zahrádka a edukativní prostor pro školy. Obsahovou částí expozice byl pověřen autor předchozích léčitelských výstav, historik semilského muzea Tomáš Chvátal, který se pro věc plně nadchl a přišel i s nápadem Bylinkového festivalu, který 9. června odstartuje letošní letní turistickou sezónu v Jílovecké ulici. Věříme, že výsledek v této malebné části Semil bude novým lákadlem k návštěvě nejen pro místní občany, ale také pro turisty a všechny, kteří se zajímají o stále populárnější téma lidového léčitelství. Ostatně, přijďte se v létě podívat!

Do 22. ročníku přihlásilo 60 muzeí a galerií z celé České republiky celkem 93 projektů. Nejpočetnější kategorií se stala Muzejní výstava roku 2023 (45 projektů), následovaná kategoriemi Muzejní publikace roku 2023 (33 projektů) a Muzejní počin roku 2023 (15 projektů). Podrobné informace o všech projektech, vč. doprovodné dokumentace jsou k dispozici na webových stránkách soutěže na adrese http://www.gloriamusaealis.cz.

Slavnostní předávání Cen Gloria musaealis za rok 2023 se uskuteční v úterý 14. května 2024 od 14.00 hodin ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Oceněné projekty ve 22. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis budou prezentovány i na Národním zahájení Festivalu muzejních nocí, jehož 20. ročník bude odstartován v pátek 17. května 2024 od 14.00 hodin v Pardubicích. Obě akce se konají u příležitosti Mezinárodního dne muzeí (18. května).   

http://www.cz-museums.cz

Pro mnohé příznivce Divadla Na zábradlí je Racek překvapením, na této scéně totiž v posledních letech vznikají spíše neotřelé autorské kusy a jen zřídkakdy se na repertoáru divadla objeví existující, natož natolik známá, divadelní hra. „Dramaturgie Divadla Na zábradlí směřuje především k autorským titulům a dramatizacím. Snaží se nacházet témata a motivy v textech a inspiračních zdrojích původně nedivadelních. Nyní dochází k výrazné proměně – v režii Jiřího Havelky začínáme studovat klasiku nejklasičtější. Hru, která je zatížená bohatou inscenační tradicí i ‚předobrazemʻ v podobě slavné inscenace Petra Lébla, která měla v Divadle Na zábradlí premiéru před třiceti lety. I přes vědomí této tíže a odkazu nás láká vstoupit do tohoto uhrančivého světa nešťastných postav, ve kterém se rozehrávají témata samoty, neporozumění, stáří, prohraného života…,“ říká umělecká šéfka a dramaturgyně inscenace Dora Štědroňová.

I pro režiséra Havelku je Čechov překvapivou volbou. Kromě svých úspěšných filmových počinů (Vlastníci, Mimořádná událost) je znám spíše jako jeden z tvůrců divadelní skupiny Vosto5 působící ve vršovickém prostoru Vzlet a mimo svou „domovskou“ scénu v minulém roce zaujal například autorskou inscenací Vykouření, za kterou s Divadlem Husa na provázku získal Cenu divadelních novin v kategorii Inscenace roku. I jeho poslední inscenace Bitva o Hernaniho uváděná v Dejvickém divadle sice vychází klasické předlohy, ale Hugův text je zde spíše konfrontován s tématem generačního střetu adaptovaným pro dejvický soubor. Racek na Zábradlí tak představuje bezprecedentní odchylku v jeho dosavadní režijní dráze. „Čtu vlastně poprvé ve svých 43 letech Čechova důkladně. Vždy pro mě splýval s typem divadla, které jsem vnímal jako lehce mimo ten můj vesmír, v oblasti psychologie, realismu, motivací, průběžného jednání, výkladů, násilných interpretací a všeho, co mi – jak jsem se domníval – nenabízí dostatečně dobrodružnou cestu ani jako divákovi ani jako tvůrci. A najednou jsme k této volbě došli s Dorou Štědroňovou zcela přirozeně, v hovorech a úvahách nad tím, o jakých pocitech chceme podat zprávu, jaký dialog divadlem vést,“ komentuje Havelka svůj postoj k Čechovovi a výběru dramatické látky. Novinka Divadla Na zábradlí pod jeho vedením nabídne pohled na sedm Čechovových postav oscilujících mezi svými tužbami, plány a bolestmi. „Nesnažíme se extrahovat jedno jediné téma, protože nám pokaždé přijde, že tím banalizujeme komplexní divadelní svět, kde každá postava balancuje na hraně propasti. Každá po svém, každá má jinou ‚strategii přežitíʻ, ale všechny spojuje neúprosná otázka, jak naplnit ten čas, co nám byl dán, aspoň trochu smysluplně. A jde to vůbec? Jo, a samozřejmě, ano – je to komedie,“ dodává Havelka. V textové úpravě Dory Štědroňové se představí Jana Plodková jako Arkadinová, Vojtěch Vondráček jako Treplev, Johana Matoušková jako Nina a Jiří Vyorálek jako Trigorin. Dále se mohou diváci těšit na Jakuba Žáčka, Jiřího Černého a Kateřinu Císařovou. Inscenační tým tvoří vedle režijně-dramaturgické dvojice také scénograf Dáda Němeček a kostýmní výtvarnice Josefina Bakošová.

Do konce sezony se jedná o předposlední premiéru Divadla Na zábradlí. V červnu 2024 pak navážou režiséři Petr Erbes a Boris Jedinák na svůj úspěšný Discoland, a to inscenací Bůh v Las Vegas. Dokumentární kus vycházející z dobových materiálů a rozhovorů s pamětníky se tentokrát zaměří na půlroční angažmá Karla Gotta, Skupiny Ladislava Štaidla a dalších v hotelu The Frontier v Las Vegas, kam delegace československých umělců vycestovala v roce 1968.

Anton Pavlovič Čechov

Racek

Režie Jiří Havelka

Dramaturgie Dora Štědroňová

Scénografie Dáda Němeček

Kostýmy Josefína Bakošová

Hrají Jana Plodková, Vojtěch Vondráček, Johana Matoušková, Jiří Vyorálek, Jiří Černý, Kateřina Císařová, Jakub Žáček

Jiří Havelka, režisér, který se neustále trápí otázkou po podstatě, smyslu a obsahu divadla, počtvrté vstupuje na scénu Divadla Na zábradlí. Po sérii autorských, kolektivních inscenací možná překvapivě otevírá Čechovova Racka. Ve spolupráci se scénografem Dádou Němečkem vzniká rafinované scénografické řešení, které inscenování klasiky tematizuje, problematizuje a vyzývá k novému pohledu.

Premiéra 20. března 2024 v Divadle Na zábradlí

www.nazabradli.cz

Zlin Design Week opět po roce nabídne návštěvníkům pestrý program, a to hned na několika místech, mezi kterými se objevují nejznámější dominanty města, jako je například Baťův památník, Zlínský zámek nebo tovární areál Svit. Skrze části programu chtějí organizátoři upozornit a reagovat na otázky rezonující současnou společností ve vztahu k budoucnosti.

„Chceme otevírat debaty o budoucnosti, která je odolná proti klimatickým i sociálním výzvám a přístupná pro všechny s ohledem na potřeby každého z nás. Současně je to budoucnost, kde nové technologie vytváří mimořádné zážitky. Tomuto konceptu chceme největší prostor vyhradit na hlavní festivalové výstavě Future is! představující české i zahraniční projekty, které ukážou sílu designu při budování naší budoucnosti,“ vysvětluje programový ředitel Ondřej Staněk.

Návštěvníci si mohou vybrat z placených i neplacených částí programu, které jsou už zveřejněné na webu festivalu. Zde naleznou i veškeré informace ke vstupenkám a festivalovým akreditacím. Celofestivalová akreditace, v základní variantě za 690 Kč, letos zahrnuje vstupy na všechny hlavní události. Je tedy určena opravdu každému, kdo chce důkladně nasát atmosféru budoucnosti designu.

Opening festivalu, vernisáž výstavy Future is! a zahajovací party

Hlavní výstava festivalu, která vypukne v úterý 8. května, se zaměří na klíčové otázky a možnosti, které se týkají metod a přístupů ve světě budoucího designu. Je navržena tak, aby podnítila diskusi o příležitostech a výzvách, které design čekají v budoucnu, a o jeho možném dopadu na společnost.

Oslavu zahájení této expozice obohatí na nádvoří Zlínského zámku zahajovací party s hudebním doprovodem od skupiny Himalayan Dalai Lama, která je známá svými vystoupeními v žánru instrumentální elektronické hudby.

Konference Design na hranici

Konference Design na hranici, zaměřená na aktuální témata digitálního designu, designu produktů a motion designu, se uskuteční ve čtvrtek 9. května. Letošní ročník slibuje bohatý program a diskuzi o nejnovějších trendech a inovacích ve výše uvedených oblastech. Mezi řečníky se objeví například Mike Derycke, jenž se zabývá kódováním v ateliéru digitálního designu v Bruselu, nebo Ivan Floreš ze společnosti Motionhouse, který bude mluvit o světě motion designu, konkrétně na téma „Jak přežít v komerčním světě“.

Fashion show s afterparty

Fashion show „Future is spectrum“, jež je naplánována na pátek 10. května, spočívá v představě, že budoucnost není jednoduchou lineární cestou, ale spíše dynamickým spektrem možností. Tento koncept zahrnuje různorodost, individualitu a neustále se vyvíjející povahu naší cesty do neznáma.

Po ukončení módní přehlídky jsou všichni návštěvníci zváni na party v budově číslo 44 v areálu baťovského Svitu, kde večerní atmosféru oživí vystoupení vizuální umělkyně a rapperky Arlety.

Design Dazzle, Powered by PechaKucha

V pondělí 13. května se ve večerních hodinách odehraje speciální část programu zaměřená na otevřené diskuze mezi umělci z různých kreativních oborů. Akce PechaKucha nabídne jedinečnou příležitost pro architekty, designéry, umělce a teoretiky setkat se a sdílet své myšlenky.

Best in Design Ceremony

Večer v sobotu 11. května dojde v Památníku Tomáše Bati ke slavnostnímu vyhlášení výsledků držitele titulu mezinárodní soutěže Best in Design 2024, která je určena pro mladé designéry do třiceti let. Zlin Design Week tyto mladé talenty dlouhodobě podporuje, ukazuje jejich práce světu  a dodává jim odvahu nebát se vystoupit ze své komfortní zóny. 

„Slavnostní vyhlášení je přístupné pouze s pozvánkou, avšak všechny práce finalistů bude možné si prohlédnout v galerii G18 na výstavě Future is Best of ’24! od 9. do 24. května úplně zdarma,“ informuje Michaela Kottová, tisková mluvčí festivalu.

Organizátoři v rámci podpory mladých designérů spolupracují s vítězi a finalisty i během samotných ročníků. Krásným příklad je módní zážitek „Fashion performance X Our Shift“, který si připravil na neděli 12. 5. Milan Flíček, držitel titulu Best in Design 2020 a zakladatel značky Our Shift. Právě zde odhalí svou kolekci, při jejíž výrobě se využívaly recyklované bannery a nadbytečné kusy oblečení z firmy Škoda. Cílem bylo transformovat tyto materiály do unikátních a udržitelných módních kousků, což podporuje myšlenku recyklace a kreativního využití nevyužitého zboží.

Doprovodný program

Pro návštěvníky festivalu je připravena série workshopů realizována zlínskou Robotou, kreativní digitální dílnou, kterou vytvořila a provozuje Fakulta multimediálních komunikací UTB. V rámci doprovodného programu si připravila aktivity také vzdělávací platforma Designéři dětem. Cílem organizace je propojení designu a vzdělávání formou kreativních dílen. Mimo edukaci zábavnou formou je Zlin Design Week především o tvorbě zážitků, vzpomínek a sbírání inspirace. Proto mohou návštěvníci zavítat i na diskuze podcastové platformy Design KANTÝNA, komentované prohlídky Památníku Tomáše Bati, organizovanou procházku městem Zlín, Pop-up shop či jógu. Více informací o programu a vstupenkách je možné najít na webu Zlin Design Week.

O Zlin Design Weeku

Zlin Design Week je týdenní design festival, kde může každý najít inspiraci. Prostřednictvím festivalu vytváříme platformu pro setkávání mladých designérů a profesionálů, pro prezentaci, vyjádření, sdílení a nečekaná spojení. Podporujeme mladé talenty a přinášíme čerstvý vítr v oblasti designu. Projekt vznikl roku 2015 na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně díky mezioborové spolupráci designu, marketingu, fotografie a audiovize.