Co se děje

Vzhledem k tomu, že většina těchto památek je odrazem kulturního bohatství kraje, podmíněného místní těžbou zlata, byl do této expozice vklíněn expoziční oddíl přibližující ve zkratce slavnou hornickou minulost Kašperských Hor a okolí. Výstava se zaměřuje na dvě významná umělecká období – pozdní gotiku a barok.

Mezi gotickými památkami zvláště vynikají díla anonymního sochaře zvaného Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova, předního umělce české pozdní gotiky, jehož největší počet prací z doby kolem 1510 – 1520 se spojuje s Kašperskými Horami. Ve výstavě tak můžete vidět mistrovy polychromované dřevořezby Madony, sv. Markéty, Ukřižovaného Krista i sv. Máří Magdalény – součásti někdejší velké reprezentativní archy pro hlavní kostel ale rovněž i některá díla z jeho tvůrčího okruhu. Místního původu je také unikátní skříňový oltář se sochami a obrazy – Archa Panny Marie Ochranitelky z konce 15.století. Gotické umění zastupuje řada dalších vynikajících řezbářských prací jako Madony - z Velkého Boru, Dobrše a Mouřence, nebo sochy světců a světic včetně monumentální plastiky sv. Mikuláše z Kašperských Hor, ve které můžeme dobře vystopovat umělecké vlivy nedalekého Podunají. Krajovým ochranným symbolem se během staletí stala nádherná životní socha Nezamyslické Madony, která vznikla už někdy po roce 1420 nepochybně mecenášským přispěním rábských pánů - Švihovských z Rýzmberka. Svého druhu jako historická vzácnost zdobí výstavu také milostná socha poustevníka Vintíře - Gunthera ze světcova kostela v Dobré Vodě u Hartmanic z konce 15. století. K unikátům klenotnického umění v kraji se řadí goticko-barokní monstrance z Kašperských Hor se zavěšenými hrudkami místního zlata.

Také barokní kultura se čitelně zapsala do minulosti našeho kraje díky aktivitě měst, církevních řádů, místní šlechty i podnikatelů. Z vystavených sochařských památek zaujmou svou kvalitou alegorické figury ze zpovědnic hlavního kostela v Kašperských Horách, připisované dílně Matyáše Bernarda Brauna, Sv. Augustin z Kepelského Zhůří od domažlického řezbáře Františka Ringelhahna, Sv. Jan Nepomucký ze zámku  v Dolejším Krušci - dílo slavného Jana Brokoffa, nebo monumentální nadživotní dřevořezba Boha – Otce z doby kolem roku 1700, pro nápadnou podobnost s jedním Michelanglelovým dílem zvaná lidově „Mojžíš“. Z barokních pláten lze připomenout Svatou Rodinu od Jana Kryštofa Lišky a Bitvu s Turky rakouského mistra Martina Altomonte. Výstavu doplňují rovněž jedinečné ukázky dobového nábytku a zvonařského umění. Z pohledu dějin umění i kulturního života regionu je tato expozice pozoruhodným výstavním počinem. Proto to stojí zato vypravit se letos do Kašperských Hor.

PhDr. Vladimír Horpeniak

Muzeum Šumavy

www.muzeumsumavy.cz   

Děti i dospělí ocení v parném létě hlavně prohlídku dolu sv. Jiří ve třicetimetrové hloubce, kde panuje příjemný chládek kolem 13° C. Trasa je dlouhá 250 metrů a jsou na ní čtyři zatopená hloubení. Vzniklé vodní plochy připomínají jezírka i jevy podobném těm, které vídáme v krasových jeskyních.

„V Kutné Hoře se těžilo stříbro od druhé poloviny 13. století. V celém kutnohorském revíru se během 13. až 17. století vytěžilo 2500 tun stříbra a 20 000 tun mědi,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. „Dnes si u nás návštěvníci mohou vyrazit vlastní minci v podobě původního stříbrného groše,“ dodává. „Noční prohlídky budeme pořádat každou středu v červenci a srpnu od 21.30 do 23 hodin,“ zve Mazačová a připomíná, že Kutná Hora je krásná i v noci.

Havířem nanečisto

Protože průměrná šířka chodbiček v podzemí je 70 centimetrů, připravilo muzeum pro návštěvníky i „havířský trenažér“. Je to maketa štoly, kde si každý může průchod úzkou důlní chodbou nejdřív nanečisto vyzkoušet.

Prohlídka začíná na nádvoří Hrádku, v části Českého muzea stříbra. Výklad pokračuje v trejvu, což je originál těžebního stroje z 16. století. „Po návštěvě dolu si návštěvníci prohlédnou ještě venkovní expozici takzvané havířské osady a uvidí i sklepení s finální úpravou stříbra na mincovní kov a ražbu mince. To vše kdysi probíhalo v královské mincovně ve Vlašském dvoře,“ vypráví Mazačová. A upozorňuje, že v dole je potřeba mít pevnou obuv a na sobě mikinu nebo svetr. „Návštěvníci dostanou také ochranný plášť – perkytli – a na hlavu si nasazují přilbu se světlem,“ dodává.

Návštěva dolu s průvodcem, během níž se lidé dozví zajímavosti o těžbě stříbra i o ražení mincí, je součástí prohlídky Cesta městem stříbra. „Patří do ní i stálá numismatická expozice o vývoji mincí u nás,“ doplňuje Mazačová.

Starověký Egypt i slavná husitská bitva lákají návštěvníky

V Českém muzeu stříbra je nyní možné zhlédnout až do podzimních měsíců tři výstavy. První z nich s názvem Ve stínu pyramidy je věnována starověkému Egyptu. Koná se ji v budově Hrádku v Barborské ulici. Další se zaměřuje na slavnou husitskou bitvu u Malešova.  Odehrála se poblíž malešovské tvrze, asi šest kilometrů od Kutné Hory. Vítězné bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. „Výstava Kutná Hora husitská je interaktivní. Děti i dospělí si tu mohou vyzkoušet dobové zbroje jako třeba drátěnou košili, ale třeba také zjistit, co husité jedli. Díky kopiím řady předmětů se návštěvníci budou moci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu. Můžou také vyrobit vojáčka, který se stane součástí modelu bitvy u Malešova,“ dodává Mazačová. V Kamenném domě, který je také součástí kutnohorského muzea, probíhá ještě výstava věnovaná slávě a tradici Kutnohorské varhanářské školy.

„Návštěvnost celého muzea dosáhla už kolem 15 tisíc lidí jen za první dva měsíce od zahájení letošní sezóny, což je velmi pozitivní číslo. Jsme jednou z nejnavštěvovanějších památek Středočeského kraje. Kromě stálých expozic věnovaných stříbru a numismatice je velký zájem také o egyptologickou výstavu. Neméně příznivý ohlas mají také výstavy Kutná Hora husitská a Kutnohorská varhanářská škola. Všechny tři jsou otevřeny po celé léto,“ vypočítává Lenka Mazačová.

Mezi nejzajímavější artefakty z doby husitské patří podle Mazačové kresba kamenné výzdoby kazatelny v kostele sv. Jakuba, která byla odstraněna těsně po roce 1800. Desky nesly vyobrazení znaku města s husitským kalichem, kalich adorovaný anděly nebo rozsáhlý soubor hrotů šípů do kuší různých velikostí a tvarů z hradu Sion. A také mohutné železné šídlo, které se při bitvách používalo na dlouhém dřevci k zastavení jízdy těžkooděnců na koních. V případě egyptologické výstavy je největším lákadlem nejkrásnější starověká mumie u nás. Jmenuje se Hereret, což česky znamená Květina.

Více na www.cms-kh.cz

https://www.facebook.com/muzeumkh

Prohlídky dolu sv. Jiří, 3. července – 28. srpna vždy ve středu od 21.30 do 23 hodin. Začátek prohlídky před Hrádkem (Baborská 28, Kutná Hora). Vstupné: plné 200 Kč, snížené 160 Kč. Vstupenky lze zakoupit v pokladně muzea. Rezervace míst: objednavky@cms-kh.cz

Kutnohorská varhanářská škola, 5. 4. – 30. 11. 2024. Kamenný dům (Václavské náměstí 183, Kutná Hora), Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod, listopad 10 – 16 hod. Vstupné: 40 Kč, snížené 30 Kč.

Kutná Hora husitská, 5. 4. – 13. 10. 2024. Hrádek (Barborská 28, Kutná Hora). Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod. Vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč.

Ve stínu pyramidy, 27. 3. – 31. 12. 2024. Hrádek (Barborská 28, Kutná Hora). Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod, listopad 10 – 16 hod. Vstupné: 40 Kč, snížené 30 Kč.

Víte, že…

… k prvnímu přerušení těžby stříbra došlo za husitských válek, k druhému pak v průběhu třicetileté války, tedy v 1. polovině 17. století?

Poté probíhaly pravidelně v odstupech několika desítek let pokusy o obnovení těžby, které však byly spíše neúspěšné. A pokud se dobývání stříbra znovu rozjelo, bylo to vždy jen na pár let. Déle trvající těžba začala až z během 2. světové války. To ale už nebylo stříbro, ale rudy barevných kovů – zinku a mědi. Těžba skončila v roce 1991.

…. štola sv. Jiří byla objevena v roce 1967 při hydrogeologickém průzkumu historického jádra Kutné Hory zhruba v hloubce 22 metrů pod Jezuitskou kolejí?

Objevitelé byli zprvu přesvědčeni, že jde o důl Osel, který až do poloviny 16. století patřil k nejhlubším dolům na světě.

… v budově Hrádku jsou nově rekonstruované prostory?

Je to pokladna a infocentrum. „Součástí zmodernizovaných prostor v infocentru jsou nové interaktivní prvky – obrazovka, kde se návštěvníci mohou podívat na virtuální prohlídku Kamenného domu a Hrádku. Virtuální prohlídku dolu teprve chystáme,“ uvádí Lenka Mazačová

… České muzeum stříbra je podle Lenky Mazačové výjimečnou institucí?

„Nachází se v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech: v Hrádku, Kamenném domě a Tylově domě, který je nyní z technických důvodů uzavřen. Ostatní dvě budovy jsou však v sezóně přístupné veřejnosti a nacházejí se v nich stálé expozice i krátkodobé výstavy. Za návštěvu stojí také samotná budova Hrádku, která je sídlem našeho muzea. Je to původně menší městský hrad. Pro veřejnost je otevřený i balkón, z něhož je mimořádně krásný pohled na chrám svaté Barbory,“ upozorňuje Mazačová.

Michal Škoda (1962) patří mezi výrazné solitérní autory. Východisko jeho práce spočívá v sochařství a tvorbě objektu, vyvíjené vždy s bezprostřední citlivou vazbou na prostor a principy jeho utváření. Tento smysl pro „tvůrčí urbanismus“ je autorem vnímán jako komplexní prožitek, který si hledá adekvátní formu pro své vyjádření. Škoda ji nachází v polarizačních konstelacích (plnost x prázdno, černá x bílá, plocha x obrys, hmota x odhmotnění, hmota x světlo apod.) a v postupech vymezování ploch (půdorys) a jejich stereometrických elevací (nárys, bokorys). Kromě média sochy rozvíjí své geometrizující tvarosloví v kresbě a poslední dobou také v obraze. Obrazy Michala Škody mají přes svou geometrickou skladebnost výrazný poutnický charakter. Jsou specifické právě tím, že se dotýkají jak abstraktního rámce lidské existence, coby svého druhu samoty, tak, její pohyblivé, rotující situovanosti. Michalu Škodovi je, jak sám přiznává, blízká také soudobá vážná hudba. Hudba, kterou lze označit za polaritu zápisu (partitura) a interpretace (realizace jako způsob prožití). Jednou zformulovaná hudební skladba prostupuje časem jako cosi stabilního, jako tvar, který dala fundamentu lidské citlivosti rozevírajícího běžnou smyslovou zkušenost z jiné strany. Ta samá skladba je však zároveň sedimentem proměn vložených do své vlastní interpretace.

Výstavní projekt Chybění určený pro komorní prostory Galerie Dům v Broumově představuje Michala Škodu v synergii jeho plošných a prostorových realizací. Instalace reaguje na meditativní charakter místa, kde se galerie nachází (klášterní zahrada). Představuje soubor obrazů a kreseb uplatňujících postupy radikální tvarové redukce až na hranici znaku. Součástí instalace je prostorový objekt. Soubor nastoluje otázky vztahů a vztahovosti. Totalizuje aspekty přítomnosti a absence. Pro jejich vzájemný poměr nachází Michal Škoda minimální výraz s maximálním účinkem. Podstatou kompozic je proces spojený s autenticitou autorského prožití výrazových prostředků. Jedná se o operativní, fyzickou přítomnost v konstituovaném vztahovém poli forem a emocionální přítomnost v principech jejich utváření, členění a orientace. Je to hledání a nalézání rezonantních skladeb, které si najdou své definitivní konstelace a poté se včleňují do prostoru jako svébytné situační soustavy, jež navazují vztah s objektivně daným prostorem galerie. Předpokladem děl, je mentální i fyzický „vstup člověka“. Jeho otevřená participace prostřednictvím spektra smyslového vnímání i horizontu poznání.  

Kurátorem výstavy je Petr Vaňous

Michal Škoda (1962) je výtvarný umělec, sochař a malíř, a zároveň jeden z nejvýraznějších současných kurátorů, který vede už dvacet let (od roku 1998) Galerii současného umění a architektury Domu umění v Českých Budějovicích, za jehož působení se stala prestižní institucí s mezinárodním přesahem. V r. 1996 pracovně pobýval v Ogumi a Kasama (Prefektura Ibaraki, Japonsko). V r. 1997 obdržel první cenu v soutěži Junge Kunst (Passau, Německo). V r. 2005 obdržel rozvojový grant tranzit.cz. V r. 2015 absolvoval Artist-in-Residence v Křemži (Rakousko) a v r. 2016 obdržel čestné uznání poroty v rámci soutěže Architekt roku. V r. 2017 obdržel Českou cenu za architekturu (výjimečný počin) a v r. 2018 absolvoval Artist in-Residence ve Vídni (Q21/ MuseumQuartier, Vídeň, Rakousko). V r. 2022 vydala autorovi knižní katalog Alšova jihočeská galerie ke stejnojmenné výstavě Stopy. V témže roce vyšla publikace Suška – Kameny / Škoda – Objekty v pražské GHMP (2022). Na začátku roku 2023 vydala soukromá olomoucká galerie Telegraph autorův knižní katalog k výstavě Topografie samoty. V letošním roce vystavila jeho práce Fait Gallery v Brně pod názvem Prolínání.

Více o autorovi: @michalskoda_studio

Jan Fischer představí vzpomínkovou publikaci, věnovanou osobnosti proslulého šumavského patriota, kterou doplní projekcí z populárního cyklu Zmizelá Šumava, jehož je autorem.

Emil Kintzl na Šumavě strávil celý život a neúnavně sbíral příběhy míst, která se už ztratila z mapy. Z mapy života už se bohužel díky tragické nehodě před více než dvěma lety ztratil i Emil, ale vzpomínky i historky zůstaly. A kdo jiný by je lépe zaznamenal, než právě autor, režisér a hlavně kamarád „Jeňýček“ Fischer. Kromě osobních historek a postřehů a množství archivních fotografií  doplnil knihu o vzpomínky Emilových blízkých, přátel a osobností jako jsou Zdeněk Svěrák, Ivan Hlas nebo Václav Kopta.

A pokud by vás ještě zajímal pohled na Šumavu zas z úplně jiného konce, můžete navštívit panelovou výstavu „Karel Klostermann a zrod Šumavy“ v Národopisném muzeu Plzeňska (náměstí Republiky 13).

Kromě nově zrekonstruovaných prostor muzea můžete obdivovat i nový pohled, který na „básníka Šumavy“ sto let po jeho úmrtí upřeli Veronika Faktorová z Ústavu české literatury AV ČR a Michal Hořejší z Filozofické fakulty UK. Expozice na základě dosud nezohledněných archivních pramenů vypráví příběh autora, který byl součástí nejen expandujícího knižního trhu konce 19. století, ale také prudkého rozvoje šumavského turismu.

Prostě pohled na Šumavu pokaždé jinak, a to tentokrát přímo v Plzni (a zdarma k tomu ;-). Tak si ho nenechte utéct a nasbírejte ještě rychle inspirace na prázdninová šumavská dobrodružství.

Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli  
28. června – 13. září 2024   
Galerie 3 v Kunsthalle Praha  
Kurátorky: Christelle Havranek, Denisa Václavová

„Zajímá mě moment, kdy a jak si přestanou dva lidé rozumět. Co se stane s našimi sociálními dovednostmi, když je komunikace moc bolestivá? Proč slova toho druhého zní jako z jiné planety i přesto, že mluvíme stejným jazykem?“ uvádí výstavu Ester Geislerová, jejíž umělecké působení se dělí mezi herectví a výtvarné umění. V posledních letech se nadto věnuje jazyku sociálních sítí a ve dvojici s psychoterapeutem Janem Vojtkem úspěšně pořádá veřejné přednášky Terapie sdílením

LIVE. K tomu, jak její mnohovrstevnatá výstava čerpá z několika světů říká: „Z každého jsem si vzala něco a vytvořila si takový svůj vlastní hybrid. Moje nejoblíbenější vyjadřovací forma jsou videoinstalace, ve kterých pracuji s herectvím jako s nástrojem. Ve filmovém prostředí se pohybuji od pěti let, je pro mě přirozené využívat svých zkušenosti.“

Pro svou nejnovější a dosud nejrozsáhlejší videoinstalaci oslovila blízké s performativním úkolem – přečíst dopis na kameru. Účinkující většinou netušili, že monology vztahující se k romantickému soužití pro ně napsali jejich partneři či partnerky. Jejich polovičky totiž dostaly zadání sepsat své neartikulované pocity. Něco, přes co se jim dlouhodobě nedaří přenést. Ke katarzi pak v některých z deseti filmů dochází, když se interpret či interpretka dozví, kdo jejich monolog napsal. „Co jsme si měli říct a neřekli... Nebo nemohli, či nechtěli, nebyli jsme připravení, měli jsme strach,“ komentuje terapeut Jan Vojtko.  

Herečky a herci se navíc spolupodíleli na svých kostýmech, maskách, scénách i rekvizitách. Většina z nich měla možnost si vybrat takovou postavu, jakou si vždy chtěli zahrát a o jaké snili. Tvorba videí probíhala v úzké režijní spolupráci s umělkyní a samotný tvůrčí proces se tak stal významnou součástí projektu. Mezi účinkujícími najdeme Tomáše (Tominu) Jeřábka, Miu Rosu Kadlecovou, Martin Hronského Krupu, Elizavetu Maximovou, Matyáše Řezníčka, Luďka Sobotu, Jana Vojtka nebo Viktora Zavadila.  

Ve videích diváci a divačky potkají i jiné než lidské postavy. „Rytíř, mořská panna nebo koníci symbolizují emoce, tužby i potřebu blízkosti. Diváci a divačky se stávají svědky působivé zpovědi a mohou zažít prolomení ticha v rituálu slov a intimních monologů, které zmírňují vnitřní bolest. Konečně totiž zaznívá to, o čem se nemluví,“ podotýká kurátorka výstavy Denisa Václavová.  

Pro Ester Geislerovou je výstava i symbolickým návratem na místo, které jejím uměním už jednou ožilo. Svou diplomovou práci, se kterou zakončila v roce 2012 studium v ateliéru Nových médií II na AVU, vystavovala na zaprášené půdě tehdy opuštěné Zengerovy transformační stanice. Budova od té doby prošla rozsáhlou proměnou na současný prostor pro umění a kulturu. Nynější Kunsthalle Praha za ní získala i hlavní cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022. Umělkyně svá videa vystaví po celé Galerii 3 v horním patře.  

Co jsme měli říct a neřekli přispívá i k osvětě ohledně terapie a duševního zdraví. Výstava zdůrazňuje, že mluvit o svých pocitech je normální a zdravé. Audiovizuální instalace nabízí příležitost spojit se s těmi částmi našich osobností, které často zůstávají opomíjené, nevyjádřené a mlčící. Herci a herečky nás v jednotlivých videích osvobozují slova. „Mám pocit, že jít na terapii nebo vyhledat psychologickou pomoc je stále trochu stigma. Spoustu lidí má pocit, že to je nějaká ostuda nebo trend, akorát já věřím, že tenhle ten trend je jeden z nejlepších, co můžeme mít. Abychom se zahojili jako společnost, měli bychom začít u sebe,“ dodává Ester Geislerová.

Výstava Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli bude probíhat od 28. června do 13. září 2024 a doprovází ji bohatý program, včetně večeře s Ester Geislerovou ze série Art ‘n’ Dine nebo Terapie sdílením LIVE v Kunsthalle Praha.   

K výstavě vychází online publikace s texty Tomáše Pospiszyla, Jana Vojtka a rozhovorem mezi Ester Geislerovou a Christelle Havranek.

Vstup do Kunsthalle Praha do 26 let je se členstvím zdarma.

Kunsthalle Praha děkuje partnerům (Nadaci The Pudil Family Foundation, BMW, Dentons) a partnerům výstavy (Foto Škoda, Studiu Beep).

www.kunsthallepraha.org

Ti, kdo se do Pročteného léta chtějí zapojit, si mohou na webové stránce www.procteneleto.cz bezplatně stáhnout brožuru, která je bude provázet celými prázdninami. V každém z devíti prázdninových týdnů v ní najdou tipy na knihy pro děti i dospělé k tématům daného týdne.  

“Letošní ročník Pročteného léta přináší opět něco nového, co v něm dosud nebylo. Jak napovídá podtitul tohoto ročníku, letošní témata umožní dětem i dospělým při společném prázdninovém čase lépe poznat sami sebe a přitom si navzájem říkat, co si chceme o sobě či o světě kolem nás pamatovat,” popisuje hlavní téma Pročteného léta 2024 Marie Podvalová, jedna ze spoluautorek projektu Mravenčí chůva.

Tak jako v předchozích letech sází tato akce na to, že během prázdnin mají rodiče i děti více možností a času k trávení společného času. Podněty, které získají z přečtených knih i z brožury Pročteného léta, mohou obohatit jejich společný prázdninový čas a mohou jim pomoci sledovat, jak se kdo cítí, co má a nemá rád, co mu pomáhá a dělá nebo nedělá dobře.

Brožura je rozdělena na část pro dospělé a část pro děti. Dospělí v té své najdou texty k zamyšlení, popis aktivit pro prázdninový čas s dětmi, tipy na knihy pro děti i dospělé a krátký komiks k danému tématu pro společné čtení s dětmi. Děti ve své části brožury najdou Dětský pas, do kterého si mohou zapisovat své prázdninové zážitky a lepit speciální nálepky s povzbuzujícími větami a výroky.

Zapojí se knihovny, dětská centra, tábory i školky

Do prázdninového projektu Pročtené léto se stejně jako v předchozích letech mohou jako takzvaná Pročtená místa zapojit i knihovny, dětská centra, nízkoprahové kluby a další místa, ve kterých se během léta budou scházet děti a dospělí. Ta mohou k tématům jednotlivých týdnů vystavit dětem doporučené knihy, pracovat na některých aktivitách z brožury společně s dětmi nebo připravit vlastní program k danému tématu.  

“V tuto chvíli se na webové stránce www.procteneleto.cz zaregistrovaly téměř čtyři desítky Pročtených míst a další každým dnem přibývají. Můžete se podívat do interaktivní mapy Pročtených míst a najdete v ní, jaké místo se nachází ve vašem nejbližším okolí a co se v něm bude během prázdnin dít,” popisuje další možnost zapojení do Pročteného léta Julie Dominika Zemanová, spoluautorka projektu Mravenčí chůva.

Hlavním partnerem Pročteného léta 2024 je knihkupectví Martinus, na textech pro dospělé se podílely organizace Krajina čitateľov a Emocionálný kompas. Aktivity a tipy na knihy v české verzi brožury sestavily autorky projektu Mravenčí chůva.

Více informací poskytne:

Marie Podvalová
tel.: 776 765 007
email: marie.podvalova@mravencichuva.cz

Ke stažení:
• Zde najdete Mapu Pročtených míst 2024
• Náhledy nálepek do Dětského pasu si můžete prohlédnout zde.

Témata Pročteného léta 2024: (jde o tři hlavní témata akce a v rámci nich 9 témat pro každý z prázdninových týdnů)

1) Slova o mně
- O srdíčku (slova, která mi připomenou, že jsem milován(a)
- O břiše (slova, která mě rozesmějí)
- O nohou (slova, která mi dodají odvahu)

2) Slova o lidech
- O hřištích (slova, která napravují chyby u kamarádů)
- O kuchyni (slova, která nás doma navzájem uklidní)
- O autobusech (slova, kterými poznáváme druhé)

3) Slova o světě
- O nápadech (slova, díky kterým něco změníme)
- O zahradách (slova, která nám všem pomáhají růst)
- O koláčcích (slova, při kterých pookřejeme)

Co chystají Pročtená místa 2024?

Městská knihovna Havířov

Při své třetí účasti v Pročteném létu v havířovské knihovně připravují výstavku knih na vybraná témata. Na svých webových stránkách knihovna zveřejní každý týden tipy na knihy k jednotlivým tématům (https://knihovnahavirov.cz/proctene-leto-2024/ ).

Knihovna Valmez

Knihovna připraví výběr knih k daným tématům, každé prázdninové pondělí bude v knihovně od 15 do 16 hodin společné čtení jedné z nich (https://www.mekvalmez.cz/proctene-leto-2024/ ).

Mateřské centrum Sedmikráska v Brně - Novém Lískovci

Připojí se se speciální lekcí Knihohrátek, která se koná 24.července od 10 do 11 hodin. Jedná se o akci pro rodiče s dětmi 1,5-3 roky (nebo i starší sourozence) na motivy knihy Petra Horáčka Nejlepší dárek. Bude se na ní číst, zpívat, cvičit, vyrábět a povídat si na téma kamarádství.

Knihkupectví 2 veverky

Ve výloze svého knihkupectví každý týden najdete doporučené knihy k aktuálnímu tématu Pročteného léta.

„Slet je neopakovatelný životní zážitek a zájem diváků to jen potvrzuje. Máme z vyprodaného pátečního programu radost a věřím, že ve čtvrtek nakonec taky nebude v hledišti Fortuna Areny volné místo,“ říká Martin Chlumský, starosta České obce sokolské.

Fantastická zpráva pro všechny fanoušky sokolského hnutí přišla osm dnů před startem sletového týdne. Vyprodaný páteční program, který se koná 5. července od 14:00, jen potvrzuje obrovský zájem veřejnosti o jedinečnou sportovně-kulturní událost roku.

Vychutnat si emoce a atmosféru dvouhodinového předvedení skladeb skoro dvaceti tisíců sokolů i nesokolů z Česka i zahraničí ještě můžete ve čtvrtek 4. července od 21:00. Vstupenky koupíte je na https://slet2024.cz/vstupenky.

Uvidíte silné muže v trojpatrových pyramidách či elegantní ženy, které jsou důkazem toho, že pohyb je především radost. Strhnou vás hravé skladby pro školáky a dojmou vás tříleté děti, které nejen že se na té velké ploše neztratí, ale zacvičí s naprostou samozřejmostí. Každý rodič v tu chvíli v duchu jen tiše smekne klobouk před trpělivostí a odhodláním jejich cvičitelek a cvičitelů.

„Sokolové mění tělovýchovu na umění. Během cvičení uvidíte na ploše unikátní lidské obrazce. V tomto jsme jedineční a nemáme ve světě konkurenci,"popisuje Petr Svoboda, náčelník České obce sokolské a předseda sletového týmu.

Po zádech vám bude běhat mráz při skladbě pro nejstarší sokoly. Na vlastní oči totiž uvidíte, v jaké kondici byste mohli být, pokud se stanete sokolem a budete pravidelně cvičit.

Vezměte do Fortuna Areny v pražském Edenu své děti a inspirujte je. Ukažte jim, že zažít potlesk vyprodaného stadionu může každý. Nebo vezměte své rodiče či prarodiče a zavzpomínejte tak s nimi na to, jaké to bylo, když na sletu cvičili oni.

www.sokol.eu