Co se děje

„Odborná porota byla s úrovní letošní přehlídky velmi spokojená. Soubory v posledních letech došly do vysoké umělecké úrovně a nabídly přitažlivá témata a působivá zpracování. Na Audimaforu jsme si užili také zaplněné hlediště a vzájemné živé diskuse o divadle,“ shrnuje v krátkosti letošní AUDIMAFOR tajemnice poroty a koordinátorka přehlídky v jedné osobě Kateřina Fikejzová Prouzová.

Do celostátní přehlídky studentského divadla MLADÁ SCÉNA získal jako jediný doporučení k postupu soubor DREJG z Náchoda s inscenací Juani/y.

Na celostátní přehlídku experimentujícího divadla ŠRÁMKŮV PÍSEK byly nominovány hned čtyři inscenace: soubor Poslední na konec ze ZUŠ Mladá Boleslav s inscenací Český orloj, doporučení na postup si vysloužil i divadelní soubor Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka s inscenací inspirovanou folklorními oslavami Rusalje2022. I v této kategorii zabodovali/y Juani/y náchodského souboru DREJG. Posledním souborem doporučeným k postupu na píseckou přehlídku je pak soubor 300 mg kofeinu a jejich inscenace Erika.

Na WOLKRŮV PROSTĚJOV, celostátní přehlídku uměleckého přednesu a divadla poezie, se mohou vydat dva soubory – Poslední na konec ZUŠ Mladá Boleslav a jejich inscenace Český orloj. Do výběru byli nominováni spolu s kolegy ze souboru Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka – opět s inscenací Rusalje2022.

Porota, která letos rozhodovala o postupu, byla i tentokrát složena z divadelních profesionálů. Byli jimi dramaturgyně, teatroložka a pedagožka Nina Malíková, režisér, recitátor a literární kritik Vít Malota, teatrolog a divadelní kritik Vladimír Hulec a scénograf Kamil Bělohlávek. Tajemnicí poroty byla Kateřina Fikejzová Prouzová z pořádajícího Centra uměleckých aktivit.

Tato porota se rozhodla mimo doporučení na postup ocenit také mimořádné divadelní počiny, které na AUDIMAFORU soutěžily:

Cenu za autorský přístup a zpracování inscenace Hostinec U Tří udělili porotci souboru Popcorn, ZUŠ F. A., Šporka z Jaroměře.

Ocenění za autorský počin a osobnostní herectví v inscenaci Rusalje2022 souboru Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka si odnesla Josefína Pacovská.
Soubor Poslední nakonec ze ZUŠ Mladá Boleslav si z Hradce odváží cenu za nejlepší inscenaci, kterou se stal Český orloj.

Cena Vladimíra Hulce putuje Věře Bočkové za oživování fyzického a tanečního divadla napříč inscenacemi.

 

 

„Nemám Dalího genialitu. Takže můj film je ve vší skromnosti pokusem vzdát mu co nejbláznivější a nejsvobodnější poctu,“ říká režisér Quentin Dupieux, který svěřil postavu Salvadora Dalího hned pětici herců (Gilles Lellouche, Edouard Baer, Jonathan Cohen, Pio Marmaï, Didier Flamand). Divácký zážitek umocňuje hudba elektronického hudebníka Thomase Bangaltera (Daft Punk). Snímek měl premiéru v loňském roce na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. „Daaaaaalí! mě nadchnul od prvního záběru. Fascinuje mě Dupieuxova hravost, smysl pro absurditu, ale i obratnost, s níž splétá příběh hned v několika rovinách, podobně jako to dělá například Christopher Nolan,” dodává dramaturg festivalu Šimon Šafránek. Pražskou projekci doplní diskuse filmového publicisty Aleše Stuchlého z cyklu Mentální hygiena a v Brně bude po filmu následovat přednáška, která odkryjte fascinující svět surrealistického génia. Film Daaaaaalí! distribuuje společnost Film Europe a festival jej uvádí v české předpremiéře.

Festival Dny evropského filmu v letošním roce nabízí vesměs v české premiéře na tři desítky snímků předních evropských režisérů i objevné debuty nastupující filmařské generace. Novinky ověnčené cenami z festivalů v Cannes, Benátkách či v Karlových Varech. I v letošním roce je pro návštěvníky festivalu připraven bohatý doprovodný program, který nabízí nejrůznější diskuze, projekce pro seniory a pro školy, semináře pro filmové profesionály i dílny pro děti. Hlavní část Dnů evropského filmu proběhne od 4. do 9. dubna v Praze v kinech Světozor, Edison Filmhub a kině Přítomnost, brněnském kině Art a ostravském Minikině, poté se akce přesune do desítky dalších kin v České republice. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěžních sekcí se uskuteční 9. dubna. Vstupenky a program jsou k dispozici na www.eurofilmfest.cz.

Mladí filmaři boří staré pořádky

Hlavní soutěž Dnů evropského filmu je letos vyhrazena silným debutovým snímkům mladých tvůrců. V sekci Poprvé nabídne šestici filmů. Od režisérky Miky Gustafson ze Švédska představí festival film Ráj v plamenech (Paradise is Burning), v němž se dospívající Laura pečující o dvě mladší sestry střetne s autoritou ústavu sociální péče. Debutující maďarská režisérka Katalin Moldovai zase ve filmu Bez dechu (Without Air) sleduje příběh učitelky literatury, jež doporučí studentům příběh o vztahu básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina a vzápětí je rodiči obviněna z homosexuální propagandy. O festivalovou cenu se dále uchází i romantická gangsterka Omar Jahoda (The King of Algiers) režiséra Eliase Belkeddara s francouzskými herci Redou Katebem a Benoitem Magimelem. Titulní gangster Omar patří do staré školy. Po vyhnání z Francie nachází útočiště ve městě Alžíru, kde se s věrným kamarádem schovává v honosné vile s kufrem plným kokainu. Další z debutantů na DEF je islandská režisérka Ninna Pálmadóttir, jejíž film Samota (Solitude) přináší příběh netradičního přátelství starce a desetiletého chlapce. Film snímal slovenský kameraman Dušan Husár (BANGER.). Superpozice (Superposition) dánské režisérky Karoline Lyngbye nabídne příběh rodiny, jež energii do života i vztahu nachází v divočině u jezera mimo veškerou civilizaci. Šťastně a vesele (Family Time), kterou natočila finská režisérka Tia Kouvo, má v hledáčku rovněž rodinné vztahy, s humorem líčí vánoční setkání tří generace jedné rodiny.

 

V hlavní roli hudba

Dokumentární, hrané i animované filmy o hudbě uvede soutěžní sekce Film & hudba, jejímž hlavním tahákem je očekávaný film režisérky Katii de Vidas Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži (Peter Doherty: Stranger in My Own Skin). Anglický hudebník a básník, frontman jedné z nejúspěšnějších anglických kapel prvního desetiletí milénia The Libertines, se v dokumentu zpovídá ze svých démonů a vzpomíná na dlouhý boj, který svedl se závislostí na drogách. Fanoušci Petea Dohertyho se mohou těšit na speciální projekci v pražském Paláci Akropolis, které se Doherty osobně s režisérkou filmu zúčastní a krátce vystoupí. Další snímek sekce, švýcarsko-portugalský film Manga d‘Terra, je muzikálem z lisabonského předměstí, kde se ocitá dvacetiletá Kapverďanka Rose pokoušející se v portugalském hlavním městě vydělat dost peněz na to, aby zabezpečila své dvě děti. Objevitel „Madonny Madridu“ Penélope Cruz a držitel Oscara za film Belle epoque (1992), španělský režisér Fernando Trueba, je spoluautorem animovaného snímku Zastřelili pianistu (They Shot the Piano Player), v němž se prolíná historie žánru bossa nova se společensko-politickými událostmi 60. a 70. let v totalitními režimy sužovaných zemích Jižní Ameriky. Hudebníka José Gonzáleze ve filmu Tygr v ráji (A Tiger in Paradise) sledoval švédský režisér Mikel Cee Karlsson, který natočil fascinující surrealistický film na pomezí fikce a dokumentu. Do řeckého prázdninovém resortu a práce animátorů zavede diváky film Animal režisérky Sofia Exarchou. Do sekce Film & hudba patří i zahajovací snímek Daaaaaalí!.

 

Legendy filmového plátna

Festivalová sekce Panoráma přinese snímky, pod nimiž jsou naopak podepsáni zkušení a festivalovými cenami ověnčení režiséři. Autor jednoho z nejslavnějších filmů 80. let Nebe nad Berlínem, již 78letý Wim Wenders, portrétuje ve svém novém dokumentu Anselm neoexpresionistického malíře a sochaře Anselma Kiefera spíše formou eseje než klasického životopisu. Italská režisérka Alice Rohrwacher, známá i u nás magickým snímkem Šťastný Lazzaro oceněným v Cannes, líčí v dobrodružné komedii Chiméra (La Chimera) příběh dalšího ze svých bizarních hrdinů – Arthur je člen italské bandy vykradačů hrobů obdařený mimořádnou schopností rozpoznat místa, kde se ukrývají staré etruské poklady. V sekci Panorama bude promítnut také vítězný film loňského MFF Karlovy Vary Blažiny lekce (Blaga´s Lesson). Drama bulharského režiséra Stefana Komandareva vypráví o bývalé učitelce v důchodu, která naletí podvodníkům na telefonu a přijde o celoživotní úspory – a tak se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Místo oslavy výročí svatby hledá dávné a vzrušující mládí hlavní hrdinka filmu Výročí v Římě (Rome) režiséra Niclase Bendixena. Aby se dočkali slunce (That They May Face the Rising Sun) irského režiséra Pata Collinse je lyrickou adaptací stejnojmenného románu Johna McGaherna, který se odehrává na irském venkově 80. let minulého století a kam není lehké po letech strávených ve městě zapadnout. Věříme ve 21. století v nadpřirozené schopnosti? O tom ví své teprve patnáctiletá dívka, po které chce její okolí po tragických událostech pomoc ve filmu Holly lucemburské režisérky Fien Troch. S celou řadou ocenění zamíří na festival film tureckého režiséra Nuri Bilge Ceylana Unavená naděje (About Dry Grasses) o vesnickém učiteli, který doufá v přeložení do Istanbulu. Tváří v tváří reálnému životu se musí popasovat i začínající učitelka matematiky ve filmu německého režiséra Ilkera Çataka Sborovna (The Teacher’s Lounge). Naopak groteskní výpověď o době, jíž vládne TikTok a divoký kapitalismus, nabídne snímek rumunského režiséra Radu Judeho Od konce světa nic dobrého nečekejte (Do Not Expect Too Much From The End of the World). Historické drama Kos režiséra Pawla Maslona zavede diváky do Polska roku 1794, kde je připravováno povstání proti Rusům. A na cukrovarnickou plantáž kdesi ve východní Indii na sklonku nizozemské koloniální nadvlády pozve film Sladké snění (Sweet Dreams) nizozemské režisérky Eny Sendijarević.

 

Pocta Jessice Hausner

V sekci Pocta se festival tentokrát zaměří na tvorbu vídeňské rodačky Jessicy Hausner. Scenáristku a režisérku proslavil film Lurdy s hvězdnými francouzskými herečkami Sylvií Testud a Léou Seydoux, který v roce 2009 zvítězil na festivalu v Benátkách. Její novinka Club Zero s Miou Wasikowskou v hlavní roli je syrovým a velmi aktuálním thrillerem o zničující síle autority. Film bude uveden v české předpremiéře, následně jej uvede do distribuce společnost Aerofilms. DEF přiblíží ještě další dva snímky Jessicy Hausner: trpký příběh dospívající dívky Lovely Rita (2001) a mysteriózní hororové drama Hotel (2004) odehrávají se v odlehlém alpském hotelu a okolních hlubokých lesích. Součástí festivalu bude také masterclass vedená Jessicou Hausner, která je připravována ve spolupráci s edukativní platformou Cinergy. Partnerem sekce je Kancelář Kreativní Evropa MEDIA. Kancelář v České republice zastupuje program Evropské unie, který podporuje evropskou kinematografii a audiovizuální průmysl.

 

Ekologie a příroda

Poslední ze sekcí DEF je věnována filmům zasvěceným ekologii a vztahu člověka k přírodě. Sekce Živá planeta přinese animované dobrodružství ze severoamerických stepí film Čtyři duše kojota (Four Souls of Coyote) maďarského režiséra Árona Gaudera, ve kterém se na posvátném místě potkávají potomci původních obyvatel, aby se postavili chamtivým naftařům. Nebo britský dokument Fashion Reimagined, v němž režisérka Becky Hutner sleduje počínání módní návrhářky Amy Powney, která své kolekce navrhuje v souladu s principy udržitelné módy a s ohledem na životní prostředí. Další z filmů, který je satirickou obžalobou lidské chamtivosti a naivity, zavede diváky do stepi v ukrajinské chersonské oblasti, kde se mladý biolog snaží ochránit sviště a stane se svědkem zločinu. Snímek Redakce (The Editorial Office), který natočil Roman Bondarchuk, vznikl v ukrajinsko-německo-slovensko-české koprodukci. Futuristický film polského režiséra Piotra Biedrońa Poslední jiskra naděje (The Last Spark of Hope) přináší vizi Země, která je po klimatických válkách zničená a takřka neobydlená. Nejmenší diváci jistě ocení animovaný film Kateřiny Karhánkové a Alexandry Májové Mlsné medvědí příběhy: Na pól!. Sekce Živá planeta vznikla díky podpoře Evropské unie, která stejně jako pořadatelé DEF fandí ochraně naší planety pro její zdravou budoucnost.

 

Dny evropského filmu – doprovodný program

Filmoví ale i hudební fanoušci se mohou těšit na setkání s režisérkou Jessikou Hausner, jejíž retrospektivu festival uvádí, a také s Peterem Dohertym a režisérkou filmu Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži Katiou de Vidas. Dále proběhnou čtyři pořady z cyklu Aleše Stuchlého Mentální hygiena, konkrétně u příležitosti projekcí filmů v Edison Filmhub Blažiny lekce, Daaaaaalí!, Ráj v plamenech a Unavená naděje. Projekci filmu Fashion Reimagined v Praze doplní rozhovor s uznávaným českým módním návrhářem Jiřím Kalfařem. Beseda slibuje inspirativní pohled do budoucnosti módy spojené s odpovědným postojem k životnímu prostředí a ochraně zvířat. V kině Světozor zpestří projekci Samota diáky cestovatelky Veroniky Jiříčkové, která se vypravila na cestu po Islandu na koloběžce a také účast kameramana Dušana Husára. Snímek Redakce osobně uvede jedna z producentek Dagmar Sedláčková. O festivalovém víkendu jsou pro děti v pražských kinech Světozor a Přítomnost připraveny dílny animace po filmech Čtyři dny kojota a Mlsné medvědí příběhy: Na pól!.

V brněnském Kině Art doplní projekci filmu Daaaaaalí! beseda s kurátorkou Galerie TIC a vysokoškolskou pedagožkou Marikou Kupkovou a na film Sborovna naváže beseda věnovaná tématu vyhoření v zaměstnání s psychology Kateřinou Ingrovou a Peterem Zachem.

V ostravském Minikině odborný úvod před projekcí filmu o Anselmu Kieferovi obstará malíř a vysokoškolský pedagog Daniel Balabán a po snímku Blažiny lekce se mohou diváci zúčastnit diskuse s praktickými radami, jak se bránit tzv. šmejdům. Hosty besedy budou Gabriela Fialová, ředitelka inspektorátu Česká obchodní inspekce - Inspektorát pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj, a Pavel Schweiner z projektu E-Bezpečí.

Součástí doprovodného programu jsou projekce pro seniory a pro základní a střední školy a již čtrnáctým rokem rovněž tradiční seminář pro kinaře KINO 2024, zaměřený tentokrát na práci s publikem a PR.

 

Festivalové ceny

DEF je již třetím rokem soutěžním festivalem a uděluje hned několik cen. V hlavní soutěži debutů bude rozhodovat porota, ve které zasednou herečka a kurátorka projektu Terapie sdílením Ester Geislerová, ředitel a spoluvlastník artové distribuční společnosti Aerofilms a spoluvlastník a provozovatele kin Aero, Světozor, Oko a Bio Central Ivo Andrle a producent Jakub Jíra. DEF dále ocení nejlepší hudební film letošního ročníku. V porotě zasedne finský filmový režisér a scénárista a vítěz loňské soutěže DEF Einari Paakkanen, dále hudebník David Žbirka a slovenská zpěvačka a herečka Alžbeta Ferencová, známá jako Zea. Dalším oceněním je Cena diváků LUX, která je udělována Evropským parlamentem ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. O vítězném filmu mohou hlasovat diváci do 14. dubna na luxaward.eu/cs/ a vyhrát účast na slavnostním vyhlášení v Bruselu. Autorem filmových cen je šperkař Zdeněk Vacek. 

Hlavní část Dnů evropského filmu se uskuteční od 4. do 9. dubna v pražských kinech Světozor, Edison Filmhub Praha a Přítomnost, v brněnském kině Art a v ostravském Minikině. Festival v regionech proběhne od 10. do 14. dubna v kinech v Boskovicích (Panorama), Červeném Kostelci (Kino Luník), Havířově (Kino Centrum), Hradci Králové (Bio Centra), Jablonci nad Nisou (Kino Junior), Šumperku (Kino Oko), Vrchlabí (Kino Střelnice), Vyškově (Kino Sokolský dům) a ve Znojmě (Kino Svět).

 

Dny evropského filmu – přehled sekcí a filmů

Poprvé

Soutěž debutů

Mladí filmaři boří staré pořádky a hlásí se o vlastní slovo. Poprvé na plátně kin s celovečerním filmem. Soutěžní přehlídku o nejlepší evropský debut tvoří dramaturgický výběr silných a podnětných evropských prvotin za poslední rok.

 

Bez dechu / Without Air, r. Katalin Moldovai (2023, Maďarsko)     

Omar Jahoda / The King of Algiers, r. Elias Belkeddar (2023, Francie)      

Ráj v plamenech / Paradise is Burning, r. Mika Gustafson (2023, Švédsko / Itálie / Dánsko)

Samota / Solitude, r. Ninna Pálmadóttir (2023, Island / Slovensko)          

Superpozice / Superposition, r. Karoline Lyngbye (2023, Dánsko)

Šťastně a vesele / Family Time, r. Tia Kouvo (2023, Finsko / Švédsko)

           

Film & hudba

Soutěžní přehlídka

Soutěžní sekce Film & hudba podtrhuje sílu dvou uměleckých disciplín a jejich schopnost oslovit lidské emoce a vášně na celém světě. Obrazy, tóny a melodie udávají rytmus sekci orientované na avantgardu, dokumenty i hrané filmy, v nichž hlavní roli hraje hudba.

Animal, r. Sofia Exarchou (2023, Řecko / Rakousko / Rumunsko / Kypr / Bulharsko)                       

Daaaaaali!, r. Quentin Dupieux (2023, Francie)        

Manga d‘Terra / Manga d’Terra, r. Basil da Cunha (2023, Portugalsko / Švýcarsko)

Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži / Peter Doherty: Stranger in My Own Skin, r.  Katia de Vidas (2023, Velká Británie)                   

Tygr v ráji / A Tiger in Paradise, r. Mikel Cee Karlsson (2023, Švédsko)

Zastřelili pianistu / They Shot the Piano Player, r. Fernando Trueba, Javier Mariscal (2023, Španělsko / Francie / Nizozemsko)

 

Panoráma

Výběr toho nejzajímavějšího z roku 2023
Určují směr, vyhrály na renomovaných festivalech. Režírují je filmařští mistři, hrají v nich výjimečné osobnosti evropského filmového plátna. Panoráma představuje výběr toho nejlepšího a nejzásadnějšího z aktuálního evropského filmu.

Aby se dočkali slunce / That They May Face the Rising Sun, r. Pat Collins (2023, Irsko / Velká Británie 

Anselm, r. Wim Wenders (2023, Německo)

Blažiny lekce / Blaga’s Lesson, r. Stefan Komandarev (2023, Bulharsko / Německo)

Holly, r. Fien Troch (2023, Lucembursko / Belgie / Nizozemsko)

Chiméra / La Chimera, r. Alice Rohrwacher (2023, Itálie / Francie / Švýcarsko)

Kos, r. Pawel Maslona (2023, Polsko)

Od konce světa nic dobrého nečekejte / Do Not Expect Too Much From The End of the World, r. Radu Jude (2023, Rumunsko / Francie / Lucembursko / Chorvatsko)           

Sborovna / The Teacher’s Lounge, r. Ilker Çatak     (2023, Německo)

Sladké snění / Sweet Dreams, r. Ena Sendijarević (2023, Nizozemsko / Indonésie / Švédsko)

Unavená naděje / About Dry Grasses, r. Nuri Bilge Ceylan (2023, Turecko / Francie / Německo / Švédsko)

Výročí v Římě / Rome, r. Niclas Bendixen (2023, Itálie / Švédsko / Dánsko)

 

Pocta: Jessica Hausner

Retrospektiva zvláštního hosta festivalu

Režisérka a scenáristka Jessica Hausner patří k nejuznávanějším rakouským filmovým tvůrcům současnosti. Se svými filmy se pravidelně účastní festivalů v Cannes nebo v Benátkách. V rámci retrospektivy, která zahrnuje i premiéru jejího nejnovějšího snímku Club Zero, je možné sledovat, jak Jessica Hausner čím dál výrazněji pracuje se stylizací obrazu i zvuku, stejně jako se svým osobitým, extrémně suchým humorem.
 

Club Zero, r. Jessica Hausner (2023, Rakousko / Velká Británie / Německo / Francie / Dánsko)       

Hotel, r. Jessica Hausner (2004, Rakousko / Německo)    

Lovely Rita, r. Jessica Hausner (2001, Rakousko / Německo)       

Lurdy / Lourdes, r. Jessica Hausner (2009, Rakousko / Francie / Německo)       

Živá planeta

Není nám to jedno

Je jen jedna, je krásná a stále plná života. Že stojí za to se o ni zajímat a starat, víme všichni. Jaká témata o stále aktuálnějším vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí reflektují ve svých dílech filmaři? Selekce snímků s ekologickým nádechem nabízí filmy pro celou rodinu.

Čtyři duše kojota / Four Souls of Coyote, r. Áron Gauder (2023, Maďarsko)         

Fashion Reimagined / Fashion Reimagined, r. Becky Hutner (2022, Velká Británie)           

Mlsné medvědí příběhy: Na pól! / Hungry Bear Tales: To the Pole!, r. Kateřina Karhánková, Alexandra Májová (2023,Česká republika)

Poslední jiskra naděje / The Last Spark of Hope, r. Piotr Biedroń (2022, Polsko) 

Redakce / The Editorial Office, r. Roman Bondarchuk (2024, Ukrajina, Německo, Slovensko, Česká republika)

 

Odkazy:

Web: www.dnyevropskehofilmu.cz

Facebook: www.facebook.com/DnyEvropskehoFilmu/

Instagram: www.instagram.com/dnyevropskehofilmu/
YouTube: www.youtube.com/@dnyevropskehofilmudaysofeu8359/featured

 

DEF SE KONAJÍ POD ZÁŠTITOU:

MINISTRA KULTURY ČR MARTINA BAXY, VEDOUCÍ ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE MONIKY LADMANOVÉ, PRIMÁTORKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA MARKÉTY VAŇKOVÉ, PRIMÁTORA STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY JANA DOHNALA, NÁMĚSTKA PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PRO OBLAST KULTURY, CESTOVNÍHO RUCHU A PAMÁTKOVÉ PÉČE JIŘÍHO POSPÍŠILA, STAROSTKY MČ PRAHA 1 TEREZIE RADOMĚŘSKÉ

ZA FINANČNÍ PODPORY:

VELVYSLANECTVÍ A KULTURNÍCH INSTITUTŮ EVROPSKÝCH ZEMÍ, MINISTERSTVA KULTURY ČR, STÁTNÍHO FONDU KINEMATOGRAFIE, ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČR, MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, INFORMAČNÍ KANCELÁŘE EVROPSKÉHO PARLAMENTU, HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA, STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY, MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1, KANCELÁŘE KREATIVNÍ EVROPA MEDIA

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER: RADIO 1
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ČSFD.CZ, PROTIŠEDI.CZ, EXPATS.CZ, OSTRAVAN.CZ, INFORMUJI.CZ, VESMÍR

PARTNEŘI: EMBLEM HOTEL PRAGUE A NEWTON MEDIA

PRODUCENT: EUROFILMFEST S.R.O.

 

 

TŘI ROZESMÁTÉ PREMIÉRY

Diváci Slavností si tento rok užijí hned tři nové komedie. Nabitý program, čítající více než 160 představení, zahájí na konci června premiérová inscenace Marná lásky snaha. Ostrava pak chystá Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete a bratislavskou novinkou bude Zkrocení zlé ženy.

V Inscenaci Marná lásky snaha, komedii intelektu a lásky, na jejímž počátku stojí čtyřnásobná přísaha askeze, se v režii Filipa Nuckollse představí charismatický Filip Březina jako král navarský. Roli francouzské princezny, která přiměje krále zpochybnit svá rozhodnutí, si zahraje Anna Fialová, která vzpomíná na své první účinkování na Slavnostech: „Bylo mi tam tenkrát moc dobře a letos je tu tedy neskutečně boží parta lidí. Je to skvělé a společně pracovat je sen. A hraje se na Purkrabství, to se dost těším. Baví mě letní večery, vlastně i ty studenější a klidně i malinko deštivější.“ Aniččin herecký partner Filip Březina si naopak v plenéru zahraje úplně poprvé a k nabídce Letních shakespearovských slavností říká: „Nerozmýšlel jsem se ani vteřinu, protože jsem si hraní na Slavnostech chtěl vždycky vyzkoušet. Láká mě to. Navíc jsem vždy hrál pouze v Shakespearových tragédiích. Takže vyzkoušet si komedii pro mě bude příjemná změna.“ V dalších rolích se můžeme těšit na Petra Čtvrtníčka, Václava Koptu, Jiřího Vyorálka, Annu Kameníkovou, Lukáše Příkazkého, Leoše Nohu nebo Lucii Polišenskou.

HAMLET VOLÍ „NEBÝT”

Po osmi letech se rozloučíme s Hamletem, oblíbeným králevicem dánským, v režii Michala Vajdičky. V sedmi srpnových termínech si tak mohou diváci naposledy vychutnat herecké mistrovství Jaroslava Plesla, Hynka Čermáka, Veroniky Khek Kubařové, Veroniky Čermák Mackové či Lenky Vlasákové.

NA PROGRAMU JSOU I POPULÁRNÍ STÁLICE A MEZINÁRODNÍ HOST

A co dalšího je na repertoáru? Dočkáme se loňské premiérové hry Jak se vám líbí, znovu zažijeme magickou Bouři, nesmí chybět krutovládce Macbeth, příjemně nás ovane Zimní pohádka a od srdce se zasmějeme s Veselými paničkami windsorskými. A spolu se svými existenciálními otázkami se ještě jednou objeví Hamlet, a to v neotřelé inscenaci z produkce Prague Shakespeare Company, Bremer Shakespeare Company a Oděského akademického ukrajinského divadla Vasyla Vasylka.

Letní shakespearovské slavnosti 2024 se konají od 26. června do 7. září v Praze (Nejvyšší purkrabství Pražského hradu a Letní scéna HAMU na Malostranském náměstí), Brně, Ostravě a Bratislavě. Na programu je 13 titulů a více než 160 představení. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách festivalu www.shakespeare.cz nebo v prodejní síti www.ticketmaster.cz. Aktuality a zajímavosti najdete také na instagramu a facebooku.
 

Partneři Letních shakespearovských slavností 2024

Generální partner: skupina PPF

Hlavní partneři: HOME CREDIT, CETIN

Hlavní mediální partneři: PRÁVO, FREKVENCE 1, NOVA

Partneři: HOFFMANN A ŽIŽÁK – OFICIÁLNÍ DEALER MERCEDES-BENZ, LAUNDRYLAND PRAHA, HOTEL BELVEDERE PRAHA, URBANLUX, OREA HOTELS & RESORTS

Mediální partneři: iGLANC, VLASTA, NOVINKY.CZ, SCENA.CZ

Spolupořadatelé: SPRÁVA PRAŽSKÉHO HRADU, HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 1

 

 

„Památník jsme rozsáhlou obnovou vrátili na mapu turistických atraktivit v roce 2019. V průběhu uplynulých čtyř sezón do něj zavítalo přes čtyřicet osm tisíc příchozích. Věřím, že svojí mimořádnou architekturou tato kulturní památka osloví i další publikum, kterému rozšířením hlavní sezóny vytváříme k návštěvě ještě komfortnější prostor,“ sdělila náměstkyně primátora města Zlína Martina Hladíková.

Vhodnou příležitostí k naplánování výletu může být hned 3. duben, na který připadají narozeniny Tomáše Bati. „U příležitosti výročí nabídneme návštěvníkům komentované prohlídky s bezplatným vstupem. Probíhat budou klasicky – od 10 do 17 h se začátkem vždy v celou hodinu – jako je tomu při běžném provozu,“ uvedla Magdaléna Hladká, vedoucí Památníku. Kvůli omezené kapacitě a očekávanému vyššímu zájmu však Hladká doporučuje pro uvedený termín rezervaci místa, kterou lze provést už nyní na webových stránkách. Před prohlídkou je pak nezbytné vyzvednout si v Infopointu Památníku volnou vstupenku.

Podobných akcí plánují v Památníku během sezóny více – například v rámci Galerijní a muzejní noci, Dne architektury nebo Dnů evropského dědictví, jejichž součástí bude Památník letos historicky poprvé. I při běžných prohlídkách se ovšem bude na co těšit. „Aktuálně dokončujeme aktualizaci prohlídkového okruhu, který obohacujeme o nové informace a obrazové materiály. Začínáme také s postupnou obměnou propagačních předmětů a tiskovin, které si od nás turisté mohou odnést,“ uzavřela Hladká.

Památník Tomáše Bati byl postaven roku 1933 jako pocta zesnulému zakladateli obuvnického koncernu. Architekt František Lýdie Gahura do této radikální stavby otiskl Baťovy vlastnosti i základní principy baťovského stavitelství. Dominantou prostoru je věrná maketa Junkers F13 – letadla, ve kterém roku 1932 skončila životní cesta obuvníka Bati a pilota Broučka.

www.pamatnikbata.eu

„V početných sbírkách zlínského muzea se nachází mimo jiné soubor více než dvou tisíc kraslic, zdobených velikonočních vajíček. Nejstarší vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné,“ vysvětluje Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí. „Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i Jižní Čechy a Chodsko. Sbírka obsahuje vejce slepičí, kachní a husí, najdete tady i vajíčka křepelčí či pštrosí.“

Dnes už z původního barvení přírodními barvivy (kůra olše, jabloně či dubu, oves, osení, kopřivy, fryžulka aj.) zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka, ale do konce 19. století byla příroda jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic. Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin (patronování), vyškrabování dekoru (gravírování či rýsování) a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály, např. tzv. bezovou duší či jezerní sítinou (sítinování). Zajímavou raritou jsou kraslice s drobnými vzory leptanými šťávou z kyselého zelí. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky, které se různě obměňovaly. K oblíbeným patřilo například Vajíčko malé, láska veliká či Koho ráda mám, tom vajíčko dám. Nechyběly ale ani verše rozverné, jako Kůlaj sa vajíčko podle vody, enem sa nestavuj do hospody, případně Ty si synek jako pták, pomiluješ, necháš tak.

Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob. Vzácným odrazem doby s hlubším poselstvím je pak sbírková kraslice autorky Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii nápisem Nezapomeňme obětí Ploštiny a Již nikdy válku..

„Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou,“ doplňuje Blanka Petráková. „V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti.“

www.muzeum-zlin.cz

 

Jaký charakter má současná architektura v regionech? Co obnáší výkon profese mimo tradiční centra tuzemské scény? Jak náročné je vytvářet zde kvalitní realizace? A jak regionální kořeny tvůrců ovlivňují práci pražských ateliérů? Na tyto a další otázky budou při představování svého působení – v symbolickém dialogu dvou přístupů – hledat odpovědi architekti Lukáš Blažek z Ječmen studia a Vojtěch Kaas a Jan Kalivoda z kanceláře Progres architekti.

Ječmen studio je pevně spjato s Olomoucí, kde se Lukáš Blažek narodil. Snaha jeho a jeho ženy Evy, spoluzakladatelky ateliéru, působit ve veřejném prostoru přivedla oba architekty k založení příležitostné kavárny v garáži na jejich zahradě – na téže adrese, kde sídlí i jejich ateliér. Progres architekti si vztah s místy kolem Staňkova, rodiště Vojtěcha Kaase, pěstují z Prahy. Na západě Čech se dnes nicméně nachází téměř polovina jejich realizací.

Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz. 

FB událost: bit.ly/archiregion1

Další díl série Architektura dnes: práce v regionech, připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 10. dubna od 18 hodin. Představí se v něm Jitka Ressová ze zlínského studia ellement architects a Eva Šarochová s Václavem Matějkou z ateliéru Projektor architekti.

Ječmen studio vzniklo v roce 2007 v Olomouci z přesvědčení, že je možné tvořit dobrou architekturu i mimo hlavní česká centra. Ateliér od roku 2007 vedou jeho zakladatelé Lukáš a Eva Blažkovi. Společně s týmem mladých architektů a specialistů pracují v širokém záběru zadání od krajinných a územních studií přes městské bloky a průmyslové areály, veřejná prostranství měst a obcí, stavby pro rekreaci a bydlení až po design interiérů a výstavnictví. Za krajinnou studii území Hynčic pod Sušinou obdrželi YAA 2010 Cena Stavebního Fóra „Pilot in Architecture“. Za návrh penzionu Kraličák v téže obci  získali společně s někdejším kolegou Vítězslavem Petrem v roce 2014 Grand Prix Obce architektů v kategorii Novostavba.

Zakladatelé pražského ateliéru Progres architekti Vojtěch Kaas a Jan Kalivoda se v profesi pohybují od roku 2006. Věnují se architektuře, urbanismu menšího měřítka, individuálním stavbám, krajinářské architektuře, průmyslovému designu i výstavnictví. Zajímají je nestandardní zadání a práce na veřejných stavbách i prostorech. Mimořádnou důležitost ve své práci přisuzují přemýšlení o udržitelnosti a odpovědnosti za vstup do prostředí. V posledních dvou letech získali ocenění za soutěžní návrhy sportovních hal v Žatci a Novém Jičíně. Za projekt minimálních pracovních míst Microoffice obdrželi několik mezinárodních cen včetně Red Dot Design Award.

Další informace:

bit.ly/archiregion1

pestujprostor.plzne.cz

facebook.com/pestujprostor

Běžci si mohou vybrat ze tří úseků, jednoho o délce 3,3 km a dvou po 6,6 km. Startovné ve výši 500 Kč obsahuje sportovní vak v kombinaci buď s čelenkou, nebo čelovkou. Polovina z této částky jde na přímou pomoc těžce zrakově postiženým.

Partnerem Nočních běhů pro Světlušku pro prevenci je zdravotní pojišťovna OZP, která do Plzně přiveze tzv. OKO Bus, pojízdné informační centrum, ve kterém běžcům a návštěvníkům této prospěšné akce prověří specialisté stav zraku. Před anebo po závodu si pak budou moct zájemci v prezentačním stanu OZP také nechat namasírovat šíji od zrakově postižených masérů a získat další zajímavé informace o zdraví nejen zraku. Součástí aktivit je také soutěž o tři volná startovná do závodu.

Světluška je projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, která letos pořádá již 13. ročník nočních běhů v sedmi městech – Ostrava (21. 3.), Plzeň (26. 3.), Brno (4. 4.), Olomouc (11. 4.), Praha (25. 4.), České Budějovice (7. 5.) a Jihlava (16. 5.).

Termín: 5. 4. 2024 | 19:00

Místo konání: Galerie 4, Cheb, Františkánské náměstí 30/1

Vstupné: 100,- Kč

 

Rádio Ivo sehrálo od roku 2006 více než 150 kompletně improvizovaných rozhlasových her, jak na divadle, tak živě v rozhlase. Za studiovou hru Měl byste dvacet minut? získalo mezinárodní rozhlasovou cenu Prix Bohemia. Spolupracuje také s jinými umělci (Aňa Geislerová, Marek Daniel, Ventolin, Zuzana Fuksová, Robert Mikluš, James Cole, Michal Pěchouček, Tomáš Jeřábek, Prokop Holoubek, Madla Bažantová, František Škanta). Od určité doby jsou všechna vystoupení zaznamenávána. Většina je k poslechu i stažení na Soundcloudu a Uloz.to, či na stránkách a Spotify podcastu Českého Rozhlasu Radia Wave, kde Rádio Ivo pravidelně vystupovalo.

 

Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba: Út-Ne 10.00 – 17.00

 

Více nežli třicet let se věnuje intenzivnímu průzkumu tohoto oboru, v němž neváhá překračovat hranice. Velmi originální formou je uvádí do širších souvislostí vizuálního umění. Patří k předním českým umělcům, například Josef Sudek, František Drtikol, Josef Funke, Jindřich Štyrský, Emila Medková, Jan Svoboda, Josef Koudelka, kteří dokázali prosadit posun ve vnímání uměleckých možností fotografie.

Na počátku vlastní tvorby autor zachycoval především takové činnosti jako jsou cesty autobusem, vlakem, výtahem, procházky, nákupy. V devadesátých letech již zcela programově záznamy realizoval přímo na citlivou vrstvu fotografického papíru, kde zdrojem světla a energií byla a je příroda: denní světlo, hvězdy, měsíc, oheň, světlušky. A vkládání fotopapírů do volné přírody v řádu dnů, týdnů nebo i měsíců spojoval s určitými rituály – osobními a zejména intimními nočními performancemi. Sám se stal tzv. kamerou, kdy fotocitlivou vrstvu aplikoval na své oblečení, čímž vznikaly unikátní 4D foto-gramy. Dnes bravurně ovládá finesy digitální fotografie. A zkouší nalézat základnu pro svůj nejnovější autorský průzkum: v něm rozkládá obraz na elementární jednotky.

Jiří Šigut nám svou nevšední a neústupnou invencí ve zkoumání samé podstaty jevů dokazuje, že cesta odpoutání se od zažitých stereotypů ve vnímání obrazů může přinášet silný prožitek a soustředění se na vnitřní kvalitu světa, který nás obklopuje.

Kunsthistoričku a profesorku klasické archeologie poslala justice v 50. letech do kriminálu za údajnou velezradu a špionáž na 22 let. Opakovaně odmítala žádosti o milost. Byla jednou z nejdéle vězněných žen, komunistické vězení snášela šestnáct let. Za mřížemi založila tajnou vězeňskou univerzitu, přednášela na záchodcích.

„Její statečnost a odvaha je v kontextu naší doby nevídaná. Její důslednost a totální vnitřní svoboda je výjimečná. Její příběh má obrovskou sílu, je nadějí, že člověk může být důstojný a svobodný i tváří v tvář zlu, totalitě a nespravedlnosti,“ vysvětlila představitelka hlavní role, herečka a scenáristka Lucie Trmíková.

V inscenaci se s ní diváci ocitnou přímo v její cele, kde má jen postel, kýbl místo záchodu a mísu s vodou. Na scéně se objevuje bezcitný dozorce oddaným socialistickým myšlenkám. Právě z jeho úst zaznívá velmi často věta Ženy, držte huby! Do děje vstupuje i Anděl utěšitel, který se uvězněné zjevuje v těžkých chvílích. I přes vězeňskou šikanu trvá žena na svých postojích.

Představení mělo premiéru před rokem. Z řady reakcí vybrala Lucie Trmíková jednu, kterou získala od diváka bezprostředně po představení v divadelní kavárně. „Už hodinu tady sedím nad deckou červeného a nemůžu se vzpamatovat. Říkám si: co jsem já vedle téhle ženy?“ citovala. „Pokud si diváci odnesou takovéhle otázky na tělo, má naše představení určitě smysl,“ dodala.

„Je to opravdu silné představení, protože tohle našich duší se dotýkající a zároveň obzvlášť dnes dost zásadní téma je zpracováno s velkým citem a přitom s potřebným nadhledem,“ ocenil ředitel Uffa Libor Kasík.

Inscenaci Ženy, držte huby! zařadilo trutnovské UFFO do kategorie Nové divadlo. Na programu je ve středu 3. dubna od 19:00 hodin. Vstupenky je stále možné koupit přímo na Inforecepci UFFO nebo na webu www.uffo.cz.