Novela zákona zajistí audiovizi finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost

 „Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem novely je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD, z anglického Video On Demand) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Novela zákona o audiovizi byla původně v kompetenci Státního fondu kinematografie, který ji připravoval dva roky. V lednu 2023 agendu plně převzalo Ministerstvo kultury, které zřídilo poradní skupinu ministra pro transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Ve skupině byly zastoupeni všichni hlavní aktéři české audiovize od komerčních televizí, přes nezávislé producenty, distributory, kinaře, festivaly, animátory, režiséry a scénáristy, české i zahraniční VOD platformy, až po zástupce filmově televizní akademické sféry.

„Česká audiovize je velmi křehký ekosystém náchylný na změny. Státní fond patří k jeho klíčovým pilířům, a proto byla jednání v pracovních skupinách leckdy velmi složitá – o to víc si vážím toho, že se podařilo dojít ke kompromisu, který je přijatelný a přínosný pro všechny zúčastněné“ dodává náměstek ministra kultury Michal Šašek.

Česká republika v posledních třech letech připravila v oblasti audiovize řadu úprav, které reagují na proměnu audiovizuálního průmyslu a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku letošního roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize

Hlavní změnou je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming.

Velký důraz v rámci novely je kladen i na restrukturalizaci vnitřních mechanismů, včetně způsobu řízení fondu. Vznikne zcela nový orgán, představenstvo, v němž budou zastoupeni všichni plátci stran soukromých subjektů (tzn. Komerční televize, VOD služby, kabelové televize, kina a distributoři), veřejné správy (Ministerstvo kultury a Ministerstvo financí), ale i zástupci filmových profesionálů (asociace producentů, audiovizuálně umělecké asociace) a akademiků (zástupce platformy vysokých škol z oblasti audiovize). Představenstvo bude schvalovat strategická rozhodnutí, především pak alokace prostředků na jednotlivé výzvy.

V nově transformovaném fondu se také bude klást větší důraz na práci s daty a jejich následné vyhodnocování, což bude sloužit jak k přesnějšímu řízení a efektivnějšímu zacílení vynakládaných prostředků tak k informování odborné, ale i laické veřejnosti. K tomuto účelu vznikne nové analytické oddělení.

Harmonizace nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize

Jedním z impulsů pro transformaci byla vedle podpory širšího spektra audiovize také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Komerční televize dnes přispívají 2%, kina, kino-distributoři 1% a české VOD platformy 0,5%. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívali. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – ta bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu. Do této částky se budou počítat prostředky vynaložené na výrobu audiovizuálních děl v českém jazyce s tím, že minimálně 50% z celkové roční investice musí směřovat do koprodukce s nezávislými producenty nebo na nákup práv k užití od nezávislých producentů. Maximálně 10% z toho pak mohou vynaložit na českou lokalizaci mezinárodního obsahu (dabing a titulky) nebo na mezinárodní lokalizaci českého obsahu.

U přímých investic je zároveň zavedená určitá flexibilita – VOD platformy se mohou přímé investici úplně vyhnout odvedením jejího poměru do Státního fondu audiovize (tzn. zaplatit celkově 3,5% z tuzemského obratu na parafiskálních poplatcích), nebo naopak více investovat do lokální tvorby a tím méně odvést do Státního fondu – v každém případě však musí zaplatit minimálně 1% obratu v rámci parafiskálního poplatku.

Změna ve financování filmových pobídek

Změna ve financování filmových pobídek je jedním z pilířů nové koncepce. Filmové pobídky patří k zásadním ekonomickým nástrojům státu k získávání zahraničního kapitálu. Fungují na principu vrácení části nákladů proinvestovaných v rámci výroby filmu nebo seriálu na území České republiky a jsou administrovány Státním fondem kinematografie, respektive nově Státním fondem audiovize.

Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Státní fond kinematografie bude moci přijímat žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu

Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu – namísto pevně stanovené částky, která se každý rok vyjednává ze státního rozpočtu, jako tomu bylo doposud, se stanoví pevný koeficient, kterým se bude násobit částka vybraná na poplatcích Státního fondu audiovize. Tento způsob financování přináší audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.