Články a komentáře

<p>ČR: Přestože zákon o účetnictví požaduje vedení podvojného účetnictví až od ročního obratu přesahujícího 3 miliony Kč, vláda ČR rozhodla, že vedením podvojného účetnictví bude podmíněno přidělování dotací ze státního rozpočtu.</p> <p>Takové ustanovení de facto znemožňuje mnohým občanským sdružením, zejména v oblasti neprofesionálního umění, dosahovat na veřejné prostředky. Řada občanských sdružení je přitom organizátorem systémových postupových přehlídek v nejrůznějších oblastech neprofesionálního umění, včetně celostátních. Sotva které by však mohlo dosáhnout ročního obratu 3 milionů Kč a zaměstnávat účetního, neboť vedení podvojného účetnictví by si, naproti tomu jednoduchému, vyžadovalo odbornou sílu.</p> <p> U vědomí těchto okolností byl z iniciativy Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu ustaven petiční výbor, v němž jsou zastoupena Sdružení pro tvořivou dramatiku, Sdružení pro dětskou taneční tvořivost, Občanské sdružení „my“ pro taneční a pohybové divadlo a Společnost amatérské divadlo a svět. Vznikla petice – výzva ke změně zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR neziskovým organizacím, požadující zachování vedení jednoduchého účetnictví. K výzvě se připojila řada dalších občanských sdružení. Proběhla jednání na různých úrovních, od prvního na půdě petičního výboru, až po jednání na úrovni ministerstev.</p> <p> Jediné ministerstvo, které se vládnímu požadavku vzepřelo, je Ministerstvo kultury ČR, které podmínku vedení podvojného účetnictví pro udělení dotace v roce 2011 nepožaduje a nebude požadovat, dokud se nezmění zákon o účetnictví. Všechna ostatní ministerstva se podřídila. Vládní výbor pro neziskový sektor a Úřad vlády i po uskutečněných jednáních stále považují vládou stanovenou podmínku za prospěšnou. Domnívají se, že přispěje k větší důvěryhodnosti občanských sdružení.</p> <p> Nicméně, výsledkem petice a příslušných jednání je, že neziskové organizace, které požadují dotace od Ministerstva kultury, podvojné účetnictví vést nemusí.</p>

<p>MEZIMĚSTÍ: V neděli 13. března 2011 tomu bude právě 80 let, kdy se konala v 1. třídě nádražní restaurace v Meziměstí zakládající valná hromada spolku divadelních ochotníků J. K. Tyl. Na počest tohoto výročí připravil soubor den otevřených dveří umožňující návštěvníkům poznat divadlo takříkajíc z druhé strany – prohlédnout si zázemí divadla a zúčastnit se dalšího programu oslav.</p> <p>Ve výroční den souboru bude k dispozici expozice historických fotografií a plakátů, uskuteční se představení hry Jaroslava Koloděje Postel pro anděla a po něm posezení příznivců meziměstského divadla s pozvanými hosty. Meziměstský J. K. Tyl má svou mateřskou scénu v kuriózním prostředí, a sice v budově místního nádraží. Však také jeho členskou základnu po dlouhá léta tvořily především drážní zaměstnanci. </p> <p> V zemi, kde mají desítky souborů více jak stoletou tradici a některé z nich překročily už dokonce druhou stovku, by bylo možné nahlížet na osmdesátiletou historii jako na něco ne až tak převratného. Přesto je meziměstské výročí nejméně v jednom ohledu vpravdě převratné. Uvědomit si to lze na pozadí skutečnosti, že ještě v roce 1920 žilo v Meziměstí 112 Čechů a 1187 Němců, což byl sice už veliký skok od předchozích nepříliš vzdálených let, např. od roku 1894, kdy tu bylo pouhých 17 Čechů oproti 1195 Němcům, dokonce ještě v roce 1910 zde žilo stále jen 29 Čechů.<br /> Ostatně, jak historické prameny praví, „…první skutečnou, česky mluvenou divadelní hru Černé oči sehrál 21. 12. 1919 dramatický kroužek, složený hlavně z místních vojáků, a to na scéně německého divadelního spolku u hotelu Förstr (dnešní Slavie). Dámských rolí se musely ujmout slečny z Police nad Metují. Peníze nebyly ani na plakáty, nikdo neznal množství porůznu v okolí bydlících Čechů. Úspěch a návštěva předčily očekávání, po divadle byla improvizovaná tancovačka, nadšení nebralo konce. Potom byla nacvičena hra se zpěvy Z českých mlýnů, která musela být opakována (líbila se i Němcům), uváděla se i v Broumově. Následovala Šamberkova komedie Jedenácté přikázání a 7. 3. 1920 Karel H. Borovský“.</p> <p> Možnost hrát české divadlo v Meziměstí se otevřela až se vznikem Československé republiky, kdy se pomalu začalo proměňovat skóre mezi českým a německým obyvatelstvem. Prvními průkopníky byli členové Národní jednoty severočeské. Na jejich aktivity navázal v roce 1931 nově ustavený spolek J. K. Tyl. Ani on neměl na růžích ustláno, záhy přišel Mnichov, zábor Sudet, 2. světová válka, komunistický převrat v roce 1948 a s ním ukončení spolkové činnosti, léta uvolnění společenského a politického života v 60. letech, po nichž následovalo období tzv. normalizace… Všechny tyto události měly za příčinu ukončení činnosti stovek ochotnických souborů. U vědomí těchto souvislostí je meziměstská osmdesátka výročím úctyhodným.</p> <p> Slušelo by se připomenout vlastní historii souboru J. K. Tyl blíže. Je barvitá, nechybí v ní ani požár, který mu zcela zničil domovskou scénu. Jsou v ní období rozkvětu, stagnace a znovuzrození. Bylo by to však předlouhé líčení událostí, které se vymykají dimenzi a smyslu tohoto příspěvku. Kdo by měl opravdu zájem, nalezne takové informace napsané osobami povolanými na webových stránkách v databázi českého amatérského divadla. zde <p>Pozvánka na oslavu výročí je přiložena.</p>

<p>JAROMĚŘ: Letos 15. února uplynulo 30 let od ukončení parního provozu ve strojové stanici Jaroměř, v níž jako jedné z mála zůstaly lokomotivy až do konce parostrojního provozu v roce 1981. Tehdy se uzavírá jedna velká kapitola našich železnic započatá roku 1839, kdy do Zemí koruny české přijel první vlak tažený parní lokomotivou.</p> <p>Poslední provozní parní lokomotiva v jaroměřské strojové stanici byl „Štokr“ 556.043, který naposledy vyjel v neděli dopoledne 15. února 1981 na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět se vrátil jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách. Následující den byla lokomotiva předisponována do LD Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel.<br />
Více než sto let stará jaroměřská výtopna parních lokomotiv (tzv. rotunda), zapsaná spolu s příslušným kolejištěm do seznamu kulturních památek, se již od roku 1994 průběžně stavebně upravuje. Muzeum, které zde oficiálně vzniklo v témže roce, tak postupně získává další potřebné prostory. Zásluhu na tom mají členové občanského sdružení Společnost železniční výtopna Jaroměř – společnost pro záchranu, obnovu a provoz historických železničních vozidel. Díky nadšení 16 členů zde nyní můžete spatřit řadu zajímavých exponátů, z nichž většinu zapůjčilo Národní technické muzeum. Například můžete obdivovat osm parních lokomotiv, ty nejstarší jsou z let 1873, 1879 a 1881, dále unikátní ozubnicovou lokomotivu z roku 1901, která sloužila na trati Tanvald – Kořenov, elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916, motorové lokomotivy a také inspektorskou autodrezínu TATRA.<br />
Od května do října pořádá muzeum jízdy vlaků s parní lokomotivou 423.0145 z roku 1937. Cestující tak mají možnost netradičního cestování za dalšími památkami regionu, jako jsou například zámky v Ratibořicích a v Náchodě, barokní hospital na Kuksu či zoo ve Dvoře Králové nad Labem.<br />
Na co se v letošním roce mohou těšit milovníci strojů, které kdysi přestavovaly technickou vyspělost, dovednost a um lidí, jsem se zeptala jednatele Společnosti železniční Bohuslava Škody.</p> <p>Kdo je Vaším zřizovatelem a kdo muzeu finančně přispívá?<br />
Muzeum provozuje o.s. Společnost železniční výtopna Jaroměř. Náklady na jeho chod jsou hrazeny z příjmů z činnosti sdružení a s přispěním města Jaroměř a Královéhradeckého kraje. Dále expozici železničního muzea pravidelně podporují Národní technické muzeum v Praze, České dráhy, Skupina ČEZ a stavební společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. </p> <p>Jak je zajištěn chod muzea?<br />
O celoroční provoz se nyní stará uvedených 16 členů sdružení a dalších cca 10 stoupenců z Klubu výtopny Jaroměř. Celkově na zajištění provozu bezplatně odpracujeme 4500 hodin.</p> <p>Kdo a jak se může stát členem Vašeho sdružení?<br />
Našim příznivcům je k dispozici Klub výtopny Jaroměř. Členem se může stát zájemce starší 15 let, který nám chce aktivně pomáhat. Stačí se jen ozvat na e-mail nebo přijet do Jaroměře osobně.</p> <p>Co plánujete do budoucna?<br />
Plánů máme pochopitelně spoustu. Avšak limitujícím faktorem je čas a finanční prostředky. Prvořadým úkolem je udržet v provozu muzejní vozidla a zajistit chod expozice železničního muzea. Nyní provádíme opravu parní lokomotivy Conrad Vorlauf z roku 1873 a věříme, že se nám ji podaří do muzejního provozu vrátit a prezentovat veřejnosti. </p> <p>Děkuji za odpovědi</p> <p>Provozní doba muzea Výtopna Jaroměř je květen, červen a září o sobotách, nedělích a svátcích od 9 do 16 hodin, v červenci a srpnu denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin.<br />
Po telefonické domluvě lze muzeum navštívit i mimo uvedenou dobu.<br />
Veškeré informace naleznete zde

<p>LITOMYŠL: Lidový dům – historická společenská budova nacházející se v centru města – byla postavena v roce 1922. Jedná se o poslední stavbu ve stylu novorenesance s prvky modernismu a secese ve městě a díky originální štukové výzdobě sochaře Luďka Vocelky a architektonickému ztvárnění je zařazena v seznamu kulturních památek ČR.</p> <p>Lidový dům byl dlouho uzavřen a místními občany téměř zapomenut. Znovu ožil po rekonstrukci uskutečněné počátkem 90. let minulého století.<br />
Jeho provozovatelem je Farní charita Litomyšl, která působí na Litomyšlsku od 8. února 1993. Má statut církevní právnické osoby a jejím zřizovatelem je Biskupství královéhradecké – člen sítě nestátních neziskových organizací, sdružených v Charitě ČR. Ta je největším nestátním poskytovatelem sociálně zdravotních služeb v České republice, která mimo jiné organizuje tradiční Tříkrálovou sbírku v ČR. </p> <p>Lidový dům slouží jako funkční zázemí pro aktivity místních společenských, kulturních, zájmových a sportovních organizací, spolků a církví a jejich organizací, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokální identitu a mezilidské vztahy. Tato činnost má takřka devadesátiletou tradici. Ostatně, za tímto účelem byl Lidový dům v letech 1921 – 1922 na podnět mnoha spolků vybudován.<br />
Společenský sál s kapacitou 300 osob s možností variabilního uspořádání pro pořádání tanečních večerů, konferencí, seminářů, firemních či soukromých oslav, je možné si pronajmout. Je rovněž vhodný pro pořádání divadelních představení, výchovných koncertů pro školy či přednášek. V sousedství sálu je v provozu bar s kuchyňským zázemím.<br />
Lidový dům podporuje spolkovou činnost v regionu pořádáním akcí za nekomerční nájemné, ovšem i tak pomáhá zisk z pronájmů financovat provoz a opravy budovy. Konají se zde společenské akce pro veřejnost, koncerty, taneční zábavy, taneční kurzy či odpolední čaje pro dříve narozené – periodicky se opakující společenská setkání, jejichž smyslem je vytvářet příležitosti pro společenský život seniorů. Velký sál s nápojovým barem i konferenční salonek jsou využívány k dalším firemním, společenským či obchodním akcím, konferencím, výstavám apod. Zkouší zde Litomyšlský symfonický orchestr a další hudební seskupení. Lidový dům je pro návštěvníky otevřen po většinu dnů v roce.<br />
V roce 2010 počalo v Lidovém domě provozovat divadelní představení občanské sdružení Dobré divadlo Hradec Králové, zprostředkovávající vybrané inscenace amatérských divadelních souborů, jejichž kvalita byla prověřena na oficiálních celostátních divadelních přehlídkách včetně Jiráskova Hronova. Uvádí je v Lidovém domě pod hlavičkou Litomyšlské divadlo. Prvního dubnového dne tu uvede jevištní adaptaci Hrabalovy prózy Příliš hlučná samota divadelního souboru KLAS z Klášterce nad Ohří.<br />
V nejbližších březnových dnech letošního roku se v Lidovém domě uskuteční Country Western Saturday Night, Absolventský ples Fakulty restaurování aneb Nekonečná show…, Pokračovací taneční kurz pro mládež i pro dospělé, koncert skupiny Blabovy stromy a Odpolední čaje pro dříve narozené. </p> <p> Další informace: www.lidovy-dum.cz</p>

<p>LÁZNĚ TOUŠEŇ/ŠANGHAJ: V oblasti zájmové umělecké tvořivosti či, jak se dnes říká, v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit, nemá dobrovolná práce žádných nepřekročitelných mezí. Ať ji budeme poměřovat investovaným časem účastníků, kvalitou výsledků práce či např. měřítky zeměpisnými.</p> <p>Příkladem takového překračování mezí je Divadelní soubor při TJ Sokol z malé obce Lázně Toušeň poblíž Brandýsa nad Labem. Jeho začátky spadají do přelomu let 1919/1920, kdy si členové místní jednoty Sokola postavili sokolovnu a začali v ní kromě cvičení také provozovat divadlo. Sotva si mohl tehdejší vedoucí divadelního odboru a režisér Václav Kouba představit, že jím vedený soubor jednou překročí hranice svého působení. Hrálo se především doma. Už vůbec nemohl pomyslet na to, že se to stane takovým způsobem, že bude soubor věhlasným v Čechách, natož za jejich hranicemi.<br />
Byla léta chudší i tučnější, ale soubor až do 90. let min. stol. nepřekročil hranice místního a okresního významu. S příchodem nové krve do souboru, jmenovitě Anny Müllerové a jejího manžela Dušana se nejdříve pozvolna a později docela překotně ony ustálené meze působení počaly rozšiřovat. Soubor se zúčastňoval nejrůznějších divadelních přehlídek, neváhal vstoupit do konfrontace s jinými na krajských soutěžních přehlídkách, Anna Müllerová absolvovala dlouhodobý Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA, Dušan otevřel možnosti původně činoherního souboru do oblasti pohybového divadla a pantomimy.<br />
Tohle překračování teritorií se vyplatilo. Inscenační výsledky přivedly soubor na půdu celostátních přehlídek činoherního divadla v Děčíně, s inscenacemi určenými dětskému publiku na Popelku Rakovník, navíc i na Otevřeno v Kolíně, přehlídku pohybového divadla a pantomimy. Odtud byl už jen krůček k účasti na mezidruhové celostátní přehlídce s mezinárodní účastí Jiráskův Hronov, která je každoročně završením divadelní sezóny a festivalem nejzdařilejších a nejzajímavějších inscenací amatérského divadla.</p> <p> Účast na Jiráskově Hronově namnoze otevírá souborům cestu na zahraniční festivaly. Taková možnost se naskytla i toušeňskému souboru se scénickou groteskou nazvanou Kino, se kterou se úspěšně zúčastnil Jiráskova Hronova 2008. Byl pozván na německý prestižní festival v Paderbornu a také na Mezinárodní dny divadla 2009 do německého Lörrachu. Zde jeho inscenace zaujala jiného účastníka přehlídky, a sice soubor z Číny. Hned na místě dostali toušenští pozvání k účasti na festivalu humoru, konaném v rámci 12. šanghajského mezinárodního festivalu umění 2010. Přijali je, nicméně nebrali to v tu chvíli příliš vážně. Když však na jaře 2010 přišlo oficiální pozvání, pod nímž byl podepsán profesor Huizhu Sun Ph.D., proděkan šanghajské Divadelní akademie, nezbylo než o něm vážně uvažovat a jednat. Zjistit např., co taková daleká cesta bude stát, co je vše třeba zařídit. Bylo toho nemálo, největší bariéru pro realizaci výjezdu představovalo zajištění potřebné sumy peněz, která se vyšplhala na bezmála 770 tis. Kč.<br />
Všechny nabízející se zdroje financování prostřednictvím grantových podpor měly již po uzávěrce. Česká obec sokolská mohla uvolnit jen 18 tis. Kč. Podzim naplnila horečná jednání. Divadelní akademie v Šanghaji zvýšila vážnost svého pozvání příslibem dotovat 51 % nákladů celého zájezdu. Rada a zastupitelstvo městyse Lázně Toušeň velkoryse rozhodly 15. září věnovat divadelnímu souboru v uznání za jeho reprezentační činnost a k uskutečnění zájezdu do Číny jednorázovou dotaci ve výši 56 tis. Kč a poskytnout bezúročnou půjčku ve výši 200 000 Kč, splatnou do dvou let. Výjezd začal nabývat reálné podoby s tím, že si každý z osmnácti účastníků zájezdu zaplatí vízum, očkování, pojištění a část nákladů. Bylo rozhodnuto.<br />
Přípravy byly náročné, ztížené navíc tím, že na loňské úspěšné zájezdy do Paderbornu a Lörrachu navazovala již přislíbená vystoupení ve Francii, a to 9. října hned dvakrát v rámci festivalu amatérského divadla Theatra 2010 (24e Festival international de théâtre amateur) ve známém středisku Saint-Louis. Do toho přišly ještě dvě rány: dva klíčové herce souboru bylo třeba nahradit, přeobsadit, neboť Filipa Müllera odmítla Česká televize uvolnit z natáčení a Marii Radovou odmítla uvolnit DAMU Praha, kde studuje v prvním ročníku herectví. Vše se nakonec podařilo zvládnout a toušeňský soubor 22. 10. 2010 odletěl z Prahy do Šanghaje. Zde sehrál v rámci festivalu pět úspěšných představení ve třech různých divadlech. Stihnul také navštívit zde právě probíhající EXPO 2010, především Pražský a Český pavilon. Byla to mj. příležitost dostat se po mnoha dnech k české kuchyni. </p> <p> Více o tom, co dobrovolnictví v amatérském divadle přináší, můžete číst v článku Dušana Müllera a v připojených útržcích z deníčku herečky souboru Jany Hadrbolcové. Zde

<p>BECHYNĚ: V krátké době vám představujeme další kulturní dům, který vznikl v dobách komunistické nadvlády v rámci tzv. akce „Z“. Tyto neblahé časy jsou naštěstí pryč, ale to, co tehdy nekteří občané dobrovolně, ale většina z donucení, brigádnicky vybudovali, zpravidla slouží dodnes. Problém, který přetrvává, tkví v tom, že se „kulturáky“ v té době stavěly předimenzované, a později se už jen ztěží našly peníze na průběžnou údržbu či rekontrukci.</p> <p>Kulturní dům v Bechyni letos oslaví 40 let od svého vzniku.</p> <p>Název Kulturní středisko města Bechyně, vznikl v roce 2006 na základě nových skutečností, konkrétně připojení městské knihovny a městského muzea pod správu kulturního domu. Prvotní název byl Společenský dům, dále Kulturní středisko v další etapě Kulturní dům a v současnosti se jedná o Kulturní středisko města Bechyně. </p> <p>Na vše, co s KD či dnes KS v Bechyni souvisí, jsme se vyptávali jejího současného ředitele Štěpána Ondřicha, který úvodem zacitoval ze starých archivních dokumentů:<br />
Kulturní dům v Bechyni byl postaven svépomocí občanů města, příslušníků vojenské posádky a mládeže. Stavba byla zahájena 1. 5. 1966 a slavnostně předána veřejnosti 8. 5. 1971. Na této stavbě bylo odpracováno celkem 123 748 brigádnických hodin. </p> <p> Záznam o uložení základního kamene, který dokresluje dobu vzniku společenského domu v Bechyni, uvádí:<br /> Tento základní kámen ke stavbě společenského domu byl položen 1. máje 1966 za přítomnosti občanů města Bechyně a funkcionářů okresního a krajského národního výboru. Občané města se rozhodli vybudovat společenský dům svépomocnou prací na základě uzavřených závazků na počest 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Stavbu vyprojektoval kolektiv projektového ústavu z Prahy, stavbu řídí komise výstavby Měst N. V v Bechyni, stavební dohled má s. Josef Štefl. Budovatelé vyslovují přesvědčení, že vybudované dílo bude sloužit ke kulturním účelům současné i budoucí generaci.<br />
V Bechyni 1. května 1966“</p> <p>Pane řediteli, řekněte, prosím, vše o statusu, prostorách, zaměstnancích atd.</p> <p> Zřizovatelem Kulturního střediska je město Bechyně, a KS je jeho příspěvkovou organizací.<br /> Kulturní středisko zastřešuje – Kulturní dům, Městskou knihovnu, Městské muzeum. </p> <p>KS má k dispozici kulturní dům, který není v nejlepším stavu, nicméně jsme vloni úspěšně dokončili rekonstrukci střešní plochy nad celým KD. Naším velkým přáním je celková rekonstrukce, ale ta je v nedohlednu. Zatím se snažíme svépomocí rekonstruovat to nejnutnější.<br />
Dále máme ve správě budovu městského muzea na náměstí, která byla celkově opravena a v roce 2006 bylo muzeum po delším uzavření opět otevřeno.</p> <p>V KD jsou dva sály – malý a velký. Malý pojme pouze 120 lidí a má pouze divadelní úpravu. Velký sál je spojen s přísálím a maximální kapacita sálu s přísálím je 800 lidí. Sál lze měnit na plesovou úpravu pro 240 lidí a 120 lidí v přísálí, divadelní úpravu pro 390 lidí, koncertní úpravu pro 800 lidí. V roce 2009 rekonstrukcí scénického vybavení, a tudíž disponuje novým látkovým vybavením, novou zvukovou a světelnou aparaturou.<br />
V prostorách kulturního domu působí také Galerie u Hrocha, která v současné době slouží jako multifunkční prostor. A to jako galerie a RC Hrošík a místem, kde cvičí děti s maminkami a se sluníčkem. </p> <p>V prostorách KD je ještě pohostinství, sázková kancelář a kancelář Úřadu práce a v jeho administrativním křídle sídlí zaměstnanci a vedení kulturního střediska. Nachází se zde i klubovna, která je využívána pro kulturní a zájmovou činnost. V přízemí kulturního střediska je v jedné místnosti umístěna knihovna, která slouží dospělým i dětem.<br /> KS zaměstnává dvanáct lidi na plný úvazek, během sezony najímáme další pracovníky na dohodu.</p> <p>Jaký je zdroj financí?</p> <p>Kulturní středisko je příspěvkovou organizací, z toho vyplývá, že značnou část na provoz dostává od svého zřizovatele, dále jsme aktivní v získávání grantových zdrojů. Dalším příjem je z pronájmu prostor.</p> <p>Snažíte se získat peníze také z EU?</p> <p>Ne, neboť ze svého postavení nemůžeme tyto prostředky čerpat. </p> <p>Co technické a počítačově vybavení?</p> <p>Disponujeme průměrným počítačovým parkem. Technické vybavení kulturního domu je na dost vysoké úrovni, díky rekonstrukci jevištní technologie z roku 2009. </p> <p>Jaké je zadání zřizovatele? </p> <p>Předmětem činnosti KSMB je:</p> <p> – pořádání divadelních představení, koncertů, uměleckých a zábavných představení a dalších způsobů sdělování autorských děl veřejnosti<br />
- pořádání a organizování přehlídek, festivalů, akcí společenské zábavy, městských slavností a podpora lidových tradic<br />
- vzdělávací, informační a přednášková činnost<br />
- poskytování organizační a odborné podpory občanům a sdružením zájmovým, dobrovolným, amatérským a kulturně společenským, včetně vytváření podmínek pro jejich rozvoj, pronájem a výpůjčka svěřeného a vypůjčeného majetku včetně poskytování služeb fyzickým a právnickým osobám za účelem pořádání jejich neziskových akcí<br />
- poskytování informačních služeb veřejnosti<br />
- veřejné předvádění audiovizuálních děl<br />
- vydávání a veřejné šíření neperiodických publikací (ve smyslu zák.č. 37/1995 Sb. )<br />
- vydávání a veřejné šíření periodických publikací (např. městský zpravodaj)<br />
- poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb vymezených zákonem č. 257/2001 Sb. pro základní knihovnu spočívajících ve: zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny<br />
- poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,<br />
- umožnění přístupu k placeným vnějším informačním zdrojům pomocí telekomunikačního zařízení, kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti<br />
- vydávání tematických publikací, poskytování reprografických služeb z vlastního fondu městské knihovny,<br />
- poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.<br />
- KS pořizuje, vytěžuje a zužitkovává databáze (ve smyslu zák.č. 121/2000 Sb.) propagace a prezentace města Bechyně,<br />
- Provozuje městské muzeum</p> <p>Jak je to u Vás s dováženou kulturou? </p> <p>Kulturní dům během roku nabízí čtyři zájezdová divadla, několik kapel a snaží se o co nejširší nabídku pro všechny věkové kategorie. Návštěvnost dovážené kultury je průměrná a vždy jsme rádi, když něco vyděláme. </p> <p>Zmiňte se, prosím, o případné spolupráci s místními kulturními subjekty. Poskytujete jim zázemí?</p> <p>KSMB spolupracuje velice dobře se ZUŠ Václava Pichla ZŠ Libušina, ZŠ Školní, SUPŠ.<br /> Nabízí zázemí ochotnickým divadelním spolkům a to DS Lužnice a DDT Poleno. Rovněž se zde schází spoustu amatérských hudebních skupin. </p> <p>Co všechno KS nabízí a o jakou kulturní nabídku je největší zájem?</p> <p>Činnost bych rozdělil na takzvané trvalky a běžný program.<br /> Mezi trvalky patří divadelní přehlídky, hudební festivaly a lidové tradice.</p> <p> Divadelní přehlídky jsou:<br />
Perlení – klasická přehlídka pro klasické amatérské divadelní soubory celé České republiky.<br />
Jaro – krajská jihočeská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů, ze které postupují nejlepší dětské kolektivy na Dětskou scénu.<br />
Divadlo v Trávě – celostátní přehlídka souborů, které ke své produkci potřebují pouze svěží trávu, která znamená svět.<br />
Faustování – tvůrčí dílna amatérských loutkářských souborů.<br />
Nahlížení – celostátní středoškolská dílna divadla a dramatické výchovy. </p> <p>Hudební festivaly:<br />
Jazzfest – festival komorního charakteru pro milovníky kvalitního jazzu v romantickém prostředí klášterní zahrady.<br />
Festival dechových hudeb je setkání příznivců dechové hudby. Jedna z nejvíce oblíbených akcí v Bechyni.<br />
Bechyňský slet Čarodějnic<br /> Obnovená tradice Čarodějnic našla, především u mladých občanů bechyňského regionu, velké zalíbení. Putování čarodějnic bechyňskými ulicemi a setkání u ohně, přivádí do průvodu stále více účastníků. Tak se v Bechyni staly Čarodějnice staronovou lidovou slavností.<br />
Rej světlušek – lampionový průvod pro děti.<br />
Adventní zastavení – program po všechny adventní neděle</p> <p>Pořádáme divadelní představení pro dospělé, pro děti, koncerty všech žánrů, přednášky a různé kurzy. Každoročně se v prostorách kulturního střediska konají semináře a cvičení Kum-nye, což je tibetská léčebná relaxace a účinná metoda pro oživení těla a mysli. </p> <p>Můžetet říci, jaká je roční návštěvnost?</p> <p>Na tuto otázku se pokusím odpovědět šalamounsky. Návštěvnost je průměrná v porovnání s velikostí města a nadprůměrná dle velikosti města u některého typu pořadu a u některého opět velmi podprůměrná dle velikosti města a typu pořadu.</p> <p>Jaké máte plány a vize?</p> <p>Naší velkou vizí je, jak již jsem výše uvedl, rekonstrukce kulturního domu. Také bychom chtěli pracovat v moderních podmínkách a nabízet občanům solidní služby a programy.</p> <p>Myslíte, že je něco, čím se Vaše KS liší od ostatních podobných zařízení ve stejně velkých obcích?</p> <p>Specifikem KSMB je velký záběr v neprofesionálním divadle. Jsme vyhlášeni divadelními přehlídkami. Musím říci, že za tuto přednost vděčí kulturní středisko mému předchůdci Josefu Brůčkovi, kterého si nesmírně vážím. |</p>

<p>KROMĚŘÍŽ: Ředitele Domu kultury v Kroměříži jsem se svými otázkami přepadla krátce poté, co byl jmenován do funkce. Tuto příspěvkovou organizaci vede s účinností od 10. ledna Jiří Králík, známý zejména jako bývalý ředitel Letní filmové školy v Uherském Hradišti.</p> <p>Vyhrál výběrové řízení s dobře propracovanou koncepcí, ale nečeká jej lehký úkol. Své o tom ví starostka města Daniela Hebnarová, která do starostenské funkce přešla právě z postu ředitelky DK. Říká, že kvůli úsporným opatřením se bude muset činnost Domu kultury optimalizovat, a zároveň se očekávají inovace v programu. A nový ředitel bude muset věnovat pozornost také opravě střechy a klimatizace.<br />
Třiapadesátiletý Jiří Králík působil mimo jiné jako umělecký ředitel Asociace českých filmových klubů či jako pořadatel celé řady festivalů, koncertů a kulturních akcí. Je to dobrá praxe pro vedení DK, a k zahození jistě nebude jeho ekonomické vzdělání… </p> <p>Kdy budova vznikla, kdo její výstavbu investoval?</p> <p> Dům kultury je postaven v akci Z a výstavbu investoval MěNV Kroměříž – architekt Josef Zelina ze Zlína. Kolaudace proběhla v červenci 1964, v říjnu téhož roku se konal 1. ročník profesionálního festivalu o umění ARSFILM a oficiálně byl otevřen 12. 12. 1964 představením Prodaná nevěsta. </p> <p>Jaká je koncepce a zadání od zřizovatele? </p> <p> Základním účelem, pro který byla příspěvková organizace Dům kultury v Kroměříži zřízena je uspokojování veřejných potřeb v kulturní a osvětové činnosti. Organizace byla zřízena dne 1. 1. 1991 a vystupuje v právních vztazích svým jménem s odpovědností z těchto vztahů vyplývajících. Statutárním orgánem je ředitel, kterého jmenuje a odvolává Rada města Kroměříže.<br />
V současné době vstupuje DK do nové éry a naplňování nové koncepce, která je založena na vyšší komunikaci a spolupráci se všemi kulturními institucemi ve městě a společném hledání ideální a atraktivní nabídky pro obyvatele města i nejbližšího okolí. DK se chce stát skutečným centrem kultury.</p> <p>A co Klub Starý pivovar?</p> <p>DK se postupně rozšiřuje, od 1. 1. pod sebe dostává Klub Starý pivovar, který by se měl stát centrem alternativní kultury, DK pak bude nabízet spíš nabídku pro nejširší veřejnost. V obou případech by ale neměl chybět žádný umělecký žánr – divadlo, hudba, tanec, film, výtvarné umění…</p> <p>Můžete se zmínit o financování?</p> <p>Na činnost v roce 2011 vyčlenil zřizovatel 8 500 000 Kč, vlastní příjmy jsou plánované ve výši 7 300 000 Kč (včetně příjmu z trvalých pronájmů). Náklady celkem činí 15 800 000 Kč.</p> <p>Jaké prostory a s jakou kapacitou máte k dispozici, a je jejich kapacita optimální pro město Kroměříž? </p> <p>Kapacita společenského sálu je v dnešní době vhodná pro pořádání plesů, večírků, koncertů, konferencí, tanečních soutěží a jiných společenských akcí (činí asi 400 – 600 lidí). Sál se upravuje dle požadavků organizátorů akcí.<br />
Divadelní sál (582 míst) je v podstatě dostačující, jen ve výjimečných případech kapacita nestačí, např. při koncertu K. Gotta, J. Nohavicy nebo při představení Divadla Járy Cimrmana. V těchto případech bychom potřebovali cca 100 míst navíc.<br />
Nový sál – víceúčelový – se používá na koncerty folkařů, jazzu, přednáškovou činnost, soutěže KAF, Fono a menších hudebních těles, večery u cimbálu i divadla (kapacita 250 míst), velmi dobře se využívá i prostorné a hezky upravené foyer (kapacita 250 míst) – ideální pro módní přehlídky, diskotéky…<br />
Další velmi příjemný sálek je pak tzv. Loutkový – s pódiem pro divadla a loutková představení, cca pro 100 návštěvníků.<br />
Poslední sál v DK je klubovna – pro schůze a menší akce – s možností výstav. Pojme cca 100 osob.<br />
V Klubu Starý pivovar je pak krásný divadelní sál s dřevěným balkonem, který je vhodný i pro další využití – např. plesy, koncerty, přednášky, filmové projekce…</p> <p>Která kulturní představení se u vás mohou konat (v souvislosti s prostorem a technickým vybavením) a o jakou kulturní nabídku je největší zájem?</p> <p>V podstatě veškeré kulturní akce – divadla, koncerty populární i vážné hudby – koncerty filharmonií, zábavné a taneční pořady pro děti, mládež a dospělé. Vybavení technické je velmi dobré, i osvětlení. Velikost jeviště je jedno z největších na Moravě. Jen ve výjimečných případech nelze nějaký pořad uskutečnit z technických důvodů.<br />
Společenský sál nevyhovuje v letních měsících, protože je tu velké horko.<br />
Největší zájem a vyprodáno je u divadelních představení pro dospělé i děti, na koncerty populárních zpěváků, a na některé zábavné pořady, např. Screamers.</p> <p>Počítáte v dohledné době s nějakými investicemi, dostavbou apod. </p> <p>Je naplánována a vyprojektována etapa dokončení rekonstrukce Domu kultury, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků nebude v nejbližší době realizována.<br /> Z tohoto plánu bychom chtěli alespoň realizovat dokončení rekonstrukce střechy nad společenským sálem včetně klimatizace spol. sálu a dokončení rekonstrukce topení.</p> <p>Kolik máte zaměstnanců? </p> <p>V současné době patří k Domu kultury v Kroměříži ještě dva kluby a to Klub Velehradská a Klub Starý pivovar. V Domě kultury pracuje 18 zaměstnanců na HPP a to ve složení: „THP“ 10 pracovníků; +„D“ 8 pracovníků (všichni pracovníci jsou součástí Domu kultury tzn. nejsou dislokováni v jednotlivých klubech, ale mají rozdělené kompetence a úkoly co, kdo a kde bude zajišťovat.). Dále se na chodu Domu kultury podílí i pracovníci na DPČ nebo DPP, a to ve složení DPČ – dozoři, uvaděčky – 12 pracovníků a DPP – 5 pracovníků.</p> <p>Na webu jsem také našla informaci o tom, že se věnujete agenturní činnosti, můžete popsat co to obnáší a jak to „vynáší“?</p> <p>Agenturní činnost nabízíme organizacím, když jsme schopni uskutečnit různé akce na klíč. Organizace je ale v dnešní době nevyužívají.<br />
Zajišťujeme také všechny velké městské akce – MDD, Krajské dožínky, Taneční festival atd. Agenturní činnost by měla vždy vynášet cca 10 % – 20 % z akce.</p> <p>Jaká je návštěvnost</p> <p>Počet návštěvníků, kteří prošli Domem kultury s registrovnou vstupenkou v roce 2010 činil 25 604 osob, ale toto číslo ve skutečnosti bude mnohem větší, protože akce jako např. výstavy, soutěže, přehlídky aj. jsou bez vstupného. Je tomu tak i u akcí pořádaných Domem kultury pod širým nebem. Pak jsou tzu také návštěvníci akcí, teré v Domě kultury pořádal jiný pořadatel.</p> <p>Můžete popsat spolupráci s místními kulturními subjekty</p> <p>Velmi dobrou spolupráci máme se zámkem – pořádání koncertů KHL, v minulosti Knížecí holdování, Vánoce na zámku, Art Collegium 2002. S neziskovými organizacemi spolupracujeme na pořádání MDD, Dožínek, promenádních koncertů. A kooperujeme nejenom s kulturními subjekty, ale i se školami, ZUŠ. sportovní oddíly a s těmi subjekty, které nás o součinnost podádají. </p> <p>Jaké máte plány a vize? A je něco, čím byste se chtěl v souvislosti s DK nebo kulturou v Kroměříži pochlubit? </p> <p>Již jsem naznačil, že DK čeká velká proměna dle předložené koncepce. DK se chce stát skutečným a respektovaným centrem kultury v Kroměříži, současně se pokusit v nelehkých podmínkách snížit provozní náklady a zefektivnit celý provoz tak, aby i nabídka byla pestřejší a orientovaná na nejširší zájmové skupiny. Cílem je doplnit chybějící žánry a především akce, které přesáhnou hranice města a dokáží přilákat i větší počet návštěvníků.<br />

<p>//Pozn.:// Velké plány má vedení DK s Klubem Starý pivovar, který se stal součástí DK letos v lednu. Klub také začíná postupně měnit programovou nabídku a dramaturgii, a zajímavé na tom je, že se autoři těchto plánů nechali inspirovat M-Klubem ve Valašském Meziříčí. Klub Starý pivovar se chce stát po jeho vzoru dalším místem alternativní kultury v ČR.<br />
Koncepci klubu najdete v příloze.</p>

<p>ZLÍN: Občanské sdružení Rytmus pro život nabízí lidem tvořivé akivity, kterými je chce odpoutat od televizorů a od počítačů. Snaží se děti i dospělé inspirovat k tomu, aby smysl života přestali hledat ve spotřebním způsobu života, a našli jej ve spolupráci, komunikaci a tvořivosti.</p> <p>Podobný cíl má hodně neziskovek, ale Rytmus pro život se přeci jen svou nabídkou vymyká. Snad to bude patrné z níže uvedeného textu, ve kterém na naše otázky odpovídá Radka Odstrčilová: </p> <p>Snažíte se vytáhnout lidi z pohovek a od počítačů – daří se Vám to?</p> <p>Určitě. Myslím, že o tom svědčí náš neustále se rozšiřující „mailing list“. Lidé, kteří s námi už nějakou akci zažili, si přejí, abychom je informovali, co dalšího chystáme.<br />
Víte, když jdete třeba do posilovny, děláte to s pocitem „musím přece pro sebe něco udělat“, a pak s napětím sledujete hodiny, kdy už tu „těluprospěšnou“ činnost budete mít konečně za sebou. Když si ale dáte tříhodinovku afrického tance, rytmus živých bubnů vás zcela pohltí. Za tři hodiny si sundáváte úplně propocené tričko a je vám líto, že je už konec. Tělo je zaplavené endorfiny nejen z fyzicky namáhavé činnosti, ale také z pocitu, že jste se naučili něco úplně nového. Něco, co fakt šlape. Africké rytmy jsou opravdu strhující – na konci akce se vždy tělocvična naplní všeobecnou euforií, radostí si výsknou i ty nejzatvrzelejší povahy. A příště přijedou zas…</p> <p>Co bylo motivací k vaší orientaci na kulturu Západní Afriky případně další, pro nás exotické země?</p> <p>Částečně jsem vlastně už na otázku odpověděla. Je to o energii a atmosféře, které jsou africké bubny schopné vyvolat. Afriku jsem poprvé slyšela na koncertě brněnské skupiny Tubabu, když hráli na zlínském náměstí. Zamilovala jsem se na první „poslech“. Když se pak do Zlína vrátil Radek Štětkář, který se učil bubnovat v Anglii i přímo v Africe (Gambii), a začal pořádat kurzy bubnování, založení sdružení bylo přirozeným vývojem naší spolupráce. </p> <p>Nabízíte aktivity na kvalitní trávení volného času, ale pořádáte i zcela výjimečné akce. Můžete je našim čtenářům přiblížit?</p> <p>Snažíme se pořádat akce, které lidem pomáhají něco se o sobě dozvědět. Bubnování není jen o tom, že mlátíte do bubnu co nejhlasitěji a co nejrychleji. Musíte se poslouchat a musíte poslouchat i ostatní. Najít si svůj rytmus a sladit se s rytmem ostatních. Když z rytmu vypadnete, je to hned slyšet a rozhodí to celou skupinu. Je to jako v životě .<br />
A ze stejného důvodu pořádáme i ty ostatní, nazvěme je třeba „meditační“ akce. Jsou to příležitosti setkat se sám se sebou. Dozvědět se o sobě věci, které vaše podvědomí dlouhodobě skrývá. Setkání se sebou bývá někdy dost bolestné, uvolňují se silné emoce, a ty nám pomáhá zpracovat právě hudba, pohyb, tanec nebo dech. Dechové techniky patří k těm nejsilnějším, i když se to člověku, který práci s dechem nikdy nezkusil, může zdát zvláštní. Dech má neskutečnou sílu, provází nás od dětství a jako takový nás může zpátky do dětství zase zavést a pomoci nám zpracovat zážitky, které naše vědomí vytěsnilo, ale které přesto ovlivňují náš život. To bychom ale popsali mnohem více než jednu nebo dvě stránky – koho to zajímá, může přijet na seminář s Monishem Dhawanem, indickým mistrem, který se meditačním a dechovým technikám věnuje už léta. Ve Zlíně bude v době okolo velikonoc.</p> <p>Můžete popsat spolupráci a komunikaci s lektory? </p> <p>Veškerá spolupráce s lektory je založena na osobním kontaktu. Akce pořádáme jen takové, které jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži a o kterých víme, že jsou dobré. S dorozuměním problémy nemáme. Organizační jádro našeho týmu tvoří Radek Štětkář, Martin Hart a já, a my všichni jsme dlouhodobě žili v Anglii – ke komunikaci se zahraničními lektory používáme angličtinu. Vlastně jsme už měli nápad pořádat prožitkové semináře angličtiny, takovou školu hrou – angličtinu, kterou se nejen otrocky učíte, ale aktivně prožíváte. Uvidíme, zda ten nápad časem realizujeme. Času je málo a nápadů mnoho;)</p> <p>Získává vaše sdružení granty či dotace, máte nějakého mecenáše, nebo jste finančně soběstační?</p> <p>Prozatím je naším největším mecenášem Kulturní Fond města Zlín. Hodně nám pomohlo i sdružení CVAK (Centrum volnočasových aktivit). Nabídlo nám prostory, když jsme neměli, kde hrát a zkoušet a vypadá to, že se domluvíme na dlouhodobé spolupráci. </p> <p>Letos probíhá Mezinárodní rok dobrovolníků. Když pominu, že Vy sami se k nim řadíte, máte s nimi nějaké zkušenosti, pomáhají vašemu sdružení, angažují se při vašich aktivitách?</p> <p>Všichni, kteří se v chodu sdružení angažujeme, jsme dobrovolníci a děláme to z lásky k Africe, rytmu, pohybu a tanci. Zatím jsme neměli tak velkou akci, na které bychom využili pomoc dobrovolníků z řad veřejnosti. Zrodil se sice už i nápad na pořádání afrofestivalu ve Zlíně, při kterém by byla jejich pomoc jistě potřeba, ale zatím jsme si řekli, že je to pro nás na začátek moc velké sousto. Přeci jen jsme dost mladé sdružení a počkáme, až s časem nasbíráme zkušenosti. </p> <p>Ale charitu stíháte…</p> <p>Myslím, že kdo se jednou dotkl Afriky, nemůže ho nechat chladným ani její krása ani její bolest. Když uvidíte chudobu na vlastní oči a pochopíte, v jak přemrštěném blahobytu Evropané žijí, nedá Vám to než snažit se pomoci, jak nejlépe umíte. Když letí Radek do Afriky učit se hrát, sbíráme mezi sebou a známými použité mobilní telefony, hračky, oblečení, ale hlavně peníze. Ty jsou nejskladnější a nejužitečnější. Vše pak dostává jedna základní škola v Gambii. Když do Afriky letí mí kolegové (máme poradenskou firmu, která se soustředí hlavně na rozvoj průmyslu v chudých zemích), sbíráme zase antibiotika, která pomohou při léčbě Nomy – zákeřné choroby, která svým obětem „užírá“ svaly v obličeji a krku. Náš afroband MoNIMBA sestavený z nadšených zlínských bubeníků a tanečnic pravidelně hrává na charitativních akcích, jejichž výtěžky jsou věnovány na pomoc Africe.<br />
Ale hlavně mám za to, že nejvíce člověku v nouzi pomůžete, když mu dáte práci. Proto jsou všechny bubny, na které hrajeme ať už na kurzech nebo vystoupeních, zakoupeny přímo v Africe a chceme jich dovážet víc. Místním lidem to dává naději na lepší život. </p> <p>Nakonec mi dovolte malé dokreslení několika slovy, která jsem našla na webových stránkách sdružení Rytmus pro život mezi vzkazy:<br />
Halooo jste super, byly jsme na Vas uuuplne vsude a jsme nadsene fanynky. Ma osmimesicni dcera sice jeste neumi chodit, ale do rytmu uz zbesile skotaci…</p>

<p>ČR: Česká republika oplývá značným počtem památkových objektů, a to nejen těch věhlasně známých. Mnoho chátrajících hradů a zámků a jiných pamětihodností v majetku státu či obcí změnilo v posledním dvacetiletí majitele a bylo zpřístupněno veřejnosti. Šlo by z toho vyvozovat, že se zvýšila i celková návštěvnost památkových objektů. Výstupy statistických šetření však nejsou tak jednoznačně přímočaré.</p> <p>Vývoj návštěvnosti kulturních památek prodělal v posledních 20 letech velmi zajímavý vývoj, korespondující s měnícími se možnostmi mezinárodní a tuzemské turistiky před a po roce 1989. Zatímco v předtransformačním období byla návštěvnost mnoha památek na samém vrcholu kapacitních možností (a to i přes zanedbanou technickou infrastrukturu a minimum doprovodných kulturních akcí), záhy po otevření hranic počátkem 90. let minulého století se výrazně, na některých místech dokonce dramaticky, propadla. Příčinou byla nejen změna cílových turistických destinací v rámci otevření se zahraničních trhů, ale také citelné oslabení návštěvnosti vlivem změn forem poznávacího cestovního ruchu (školní zájezdy, organizované skupiny důchodců apod.).<br />
K obratu došlo zhruba po roce 2000, kdy počet návštěvníků památek začal opět růst. I přes široké uplatnění dosud nevyužívaných marketingových nástrojů (alternativní návštěvnické okruhy, doprovodné akce, reklama) ale dosud u většiny kulturních památek nedosahuje návštěvnost úrovně roku 1989. Tuto skutečnost průběžně dokládají statistiky Ministerstva kultury ČR, zpracovávané NIPOS – Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu.<br />
Celková návštěvnost památkových objektů je proti stavu z roku 1989 sice o více než čtvrtinu vyšší, nárůst je ale v první řadě důsledkem zvyšujícího se počtu památkových objektů zpřístupněných veřejnosti.<br />
Posuzujeme-li efektivitu ekonomického zhodnocení jednotlivých památek, je zřejmé, že jejich potenciál není plně využit – ke škodě provozovatelů památek i obcí a regionů. Odhlédneme-li od zájmů památkové ochrany, platí, že dosahování vyšší návštěvnosti je úzce spjato s uspokojováním poptávky po službách. Paradoxní je, že přes optimistická očekávání nevybočuje z nastíněných trendů ani část památek zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.</p> <p> Předmětem statistického zjišťování jsou památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod. Památkové objekty, které jsou ve správě muzeí nebo galerií jsou šetřeny samostatně.<br />
Z celkového počtu 294 šetřených objektů v roce 2009 bylo 110 ve správě Národního památkového ústavu, který je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, 7 ve správě jiných resortů, 71 ve správě krajů, obcí a měst, 4 jsou zřizovány občanskými sdruženími dle zákona č. 83/1990 Sb., 5 obecně prospěšnými společnostmi, 34 církví a 63 podnikateli a jinými subjekty. Statistika z roku 2009 poukazuje na skutečnost, že se v posledních 5 letech počet návštěvníků památkových objektů nejprve zvyšoval, kulminoval v roce 2007 a pak začal zvolna klesat. Při porovnání průměrné návštěvnosti na jeden památkový objekt, která činila 43 854 osob v r. 2005 a v r. 2009 už jen 39 512 osob, činil pokles téměř 10 %.<br />
Památkové objekty se uplatňují ve společenském a kulturním životě obcí a měst. Pořádají se zde nejen drobné kulturní akce v rámci prohlídek (tanec, hraní hudebních skladeb v dobovém oděvu, šerm, scény ze života na zámku apod.), ale i výstavy, koncerty, divadelní představení apod. Počet těchto kulturních akcí závisí nejen na organizačních schopnostech správců jednotlivých památkových objektů, ale i na dostatečné nabídce různých divadelních a hudebních souborů, šermířských skupin apod. z blízkého okolí. Počet kulturních akcí ve sledovaném období 2005 ‒ 2009 byl kolísavý, měl výrazně klesající tendenci. Naproti tomu počet jejich návštěvníků se výrazně zvýšil o 34 %.</p> <p> Ve skupině památek ve správě Národního památkového ústavu, jiných resortů, krajů, obcí a měst klesl v r. 2009 počet návštěvníků na 7 814 849 osob, což představuje pokles o 13,5 % proti r. 2005. Pokles je patrný i v průměrném počtu návštěvníků na jeden památkový objekt. V r. 2005 to bylo 47 559 osob, zatímco v r. 2009 už jen 41 568 osob, tedy o 12,6 % méně.<br />
V této skupině statisticky šetřených správců kulturních památek v ČR jsou obce, které vlastní poměrně velké množství nemovitostí tohoto druhu. Jako správci jsou obce v podstatně obtížnějším postavení, než Národní památkový ústav. Většinou vlastní objekty z hlediska turistického ruchu druhořadé nebo zcela nevyužívané a nezřídka v nevyhovujícím technickém stavu. Obce navíc disponují jen omezenými finančními prostředky, které jim neumožňují provádění rozsáhlejších rekonstrukčních prací a někdy nepostačují ani na základní údržbu. V mnoha případech jde o objekty využívané dříve k hospodářským účelům. </p> <p> V druhé skupině statisticky sledovaných památek jsou objekty v majetku či správě občanských sdružení, obecně prospěšných společností a církve. Počet těchto objektů se od r. 2005 zvýšil z 34 na 43 v r. 2009. Počet návštěvníků v uvedeném období sice stoupal, ale současně se zvyšoval i počet statisticky sledovaných objektů. V r. 2005 navštívilo tuto skupinu památek 1 702 438 a v r. 2009 1 877 725 osob; návštěvnost tedy vzrostla o 10,3 %. Průměrný počet návštěvníků na jeden objekt poklesl z 50 072 v r. 2005 na 43 668 v r. 2009, což představuje 12,8 %.</p> <p> Ve třetí skupině památek, kde jsou sledovány objekty v majetku či správě podnikatelských subjektů a podnikatelů bylo v r. 2005 statisticky šetřeno 45 památkových objektů a v r. 2009 již 63. Počet návštěvníků vzrostl za sledované období z 1 058 160 na 1 923 834 osob, což představuje nárůst o 81,8 %. Průměrný počet návštěvníků na jeden objekt se v této skupině památek zvýšil, a to z původních 23 515 v r. 2005 na 30 537 osob v r. 2009, tedy o 29,9 %.</p> <p> Vývoj po roce 1989 byl rovněž spojen s vytvořením skupiny soukromých vlastníků kulturních památek, vesměs restituentů z řad bývalé české a moravské šlechty. Přestože značná část restituovaných památek byla ve špatném technickém stavu, můžeme působení jejich (staro)nových majitelů na trhu cestovního ruchu považovat za úspěšné. V praxi začali uplatňovat v zahraničí osvědčené marketingové postupy a stali se tak – v jistém ohledu – příkladem pro ostatní. Vzhledem k tomu, že soukromé památky využívají pro svůj provoz specifických ekonomických vzorců, nemohou být přirozeně jejich zkušenosti přeneseny mechanicky na památky státní a obecní, nicméně jsou pro ně přinejmenším inspirativní. Ilustračním příkladem úspěšného managementu soukromého památkového objektu je zámek Dětenice v Českém ráji, v němž bylo po dlouhá léta umístěno zařízení sociální péče pro mládež, tzv. pasťák. Zámek byl roce 1998 ve velmi špatném technickém stavu zakoupen soukromým investorem ‒ manžely Ondráčkovými ‒ a pak nákladně rekonstruován. V roce 2000 se poprvé otevřel pro veřejnost a dnes dosahuje jeho roční návštěvnost řádově 100 tisíc turistů. Vedle tradičních prohlídkových okruhů zámek pořádá společenské a kulturní akce a má též kapacity pro kongresovou turistiku.</p> <p> Z výzkumu návštěvnosti mj. vyplynulo, že převažují jednodenní individuální cesty, mezi nimiž více než polovinu (52 %) tvoří rodinné výlety. Analýza dotazníkového šetření dále prokázala rozdílnou úroveň spokojenosti s jednotlivými druhy služeb, které se návštěvníkům v místě nabízejí. Zdaleka ne všechny služby byly návštěvníky hodnoceny pozitivně. Oč méně pozitivní bylo hodnocení celkové úrovně služeb, tím více bylo mezi návštěvníky zaznamenáno námětů na jejich zlepšení. Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce turisté postrádají adekvátní nabídku k rekreaci a odpočinku (22,5 %). Pětina dotázaných (19,5 %) požadovala obecně zlepšení kvality služeb, 17,6 % respondentů poukázalo na potřebu zlepšení nabídky a kvality ubytování.</p> <p> V textu článku jsou použity výstupy šetření návštěvnosti památkových objektů autorů Zdeňka Szczyrby, Miloše Fňukala a Emila Kudrnovského: Návštěvnost památkových objektů v ČR – vývojové tendence po roce 1989 a údaje zveřejněné ve statistické ročence vydané NIPOS Praha Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2009, 1. díl, Kulturní dědictví ‒ muzea, galerie a památkové objekty.</p> <p> Odkaz na zdroje:<br />
http://geography.upol.cz/…ek2005-2.pdf<br />
http://www.nipos-mk.cz/…l_100922.pdf</p>

<p>VEDROVICE: Nově otevřené muzeum a informační centrum v rekonstruované budově bývalé fary nabízí návštěvníkům a turistům mnoho zajímavostí nejen z historie dané lokality. V muzejní části můžete zhlédnout expozici na téma Vedrovice před 6000 lety.</p> <p>Jedná se o období neolitu, kdy se na území usazovali první zemědělci. Z této doby se našly pozůstatky sídliště i pohřebiště lidu s lineární keramikou a také ohrazené areály (rondely) lidu s moravskou malovanou keramikou. Zkoumání významné vedrovické archeologické lokality a okolí započalo již v 19. století a pokračuje dodnes.<br />
V Informačním centru získají turisté a návštěvníci cenné informace o Vedrovicích a mikroregionu Moravskokrumlovsko týkájících se kultury, památek, ubytování, stravování, volnočasového vyžití i dopravní dostupnosti. Případně si mohou informace vyhledat pomocí veřejného připojení k internetu.<br />
Touto vizitkou nás k návštěvě MIC nalákala Bc. Hana Ivanovičová, která v něm pracuje. </p> <p>Na status, peníze, prostory, ale i na další aspekty, které nás zajímají, jsme se vyptali starosty obce Vedrovice, Richarda Janderky, kterému děkujeme za odpovědi. </p> <p>Můžete prosím uvést, jakou právní formu má Muzeum + IC, a co vedlo obec ke spojení právě těchto dvou oblastí (muzeální aktivity a informační služby)?</p> <p>Zřizovatelem je obec a právní forma našeho MIC je organizační složka obce Vedrovice. Vzhledem k tomu, že jsme vybudovali toto muzeum a jsme na trase páteřní cyklostezky Krumlovsko-Jevišovicko, domníváme se, že je vhodné spojit tyto prostory s informačním centrem. Jsme aktivním členem MAS Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko a máme zájem přes něj propagovat naši obec a místní aktivity, které jsou i pro letošní rok bohaté.</p> <p>Sídlí instituce v úplně novém nebo rekonstruovaném objektu?</p> <p>Muzeum sídlí v zrekonstruované budově bývalé fary. Od roku 1961 až do roku 1986 zde působila mateřská škola, pak se objekt využíval jako sklad pro Místní národní výbor a po roce 1989 byl vrácen církvi, která ho v roce 1994 převedla na OÚ Vedrovice. Budova chátrala, opravovalo se jen to nejnutnější, a opět sloužila jako skladovací prostor.</p> <p>Jak velké prostory má muzeum a IC k dispozici a kolik zaměstnává lidí?</p> <p>Prostor se skládá z přízemí, podkroví a sklepa hlavní budovy, a dále pak z venkovní budovy, kde je sociální zařízení, kuchyň s kachlovými kamny, stodola a depozitář.<br />
Sklep v hlavní budově je poměrně teplý, proto tady nemáme žádnou vinařskou vybavenost, je možný jej využít při slavnostních příležitostech nebo v očekávání návštěv k posezení. Má cca 12 m2. V přízemí hlavní budovy jsou expozice v levé části – cca 70 m2, v levé části je také umístěna knihovna společně s IC – cca 70 m2. Foyer s přednáškovou místností měří cca 80 m2. Venkovní budova: kuchyň s kachlovými kamny cca 30 m2, stodola cca 100 m2 a depozitář cca 16 m2.<br /> Na celý komplex bylo zřízeno jedno pracovní místo na hlavní pracovní poměr, 40 h/týden. </p> <p>Na co je muzeum a IC zaměřené? </p> <p>Muzeum je specializováno na archeologické lokality Vedrovice, kde bylo nalezeno sídliště z doby neolitu kultury s lineární keramikou, a také pohřebiště, nalézající se mimo toto sídliště. Dále pak zde najdete expozici Krumlovský les, kde se těžil kamen rohovec, se kterým se obchodovalo a také se vyráběla štípaná industrie (nástroje). Navíc muzeum pořádá odborné přednášky se spolupracujícími muzei – Moravské zemské muzeum v Brně a Jihomoravské muzeum ve Znojmě a rovněž navázalo dobrou spolupráci s Městským muzeem v Moravském Krumlově.<br /> Informační centrum je zaměřené na lokalitu mikroregionu Moravskokrumlovska, ale nebrání se spolupráci a působnosti mimo toto vyčlenění. Sbírá informační materiály známých kulturních a sportovních akcí, historických památek a zajímavostí z okolí, dále poskytuje informace o vlakových a autobusových spojích. Vede databáze stravování a ubytování v mikroregionu a nabízí tipy na výlety nejen z mikroregionu.<br />
Informační centrum se také zabývá zprostředkováním a organizováním akcí „na klíč“, seminářů, workshopů, přednášek a výstav. Jeho doplňkovou činností je prodej upomínkových předmětů: pohlednice, knihy, (magnetky, butony, turistická známka trička – ve fázi příprav), turistické mapy a průvodce.<br />
Po roce působení požádáme o certifikaci na turistické informační centrum a budeme také usilovat o certifikát na zařízení Cyklisté vítáni.</p> <p>Jakou roční dotaci poskytuje obec? </p> <p> Obec Vedrovice zajišťuje ze svého rozpočtu běžný provoz (voda, topení, plyn), údržbu a jedno pracovní místo.</p> <p>Na výstavbu či rekonstrukci jste získali finanční dotaci z ROP – můžete napsat o jak velkou částku se jedná a kolik musela dofinancovat obec? </p> <p>Jedná se o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Celkové způsobilé výdaje byly cca 10 850 000 Kč. Konečné procento dotace dosáhlo 85 %, příspěvek z národních veřejných zdrojů činil 7,5% a stejnou měrou se podílela obec Vedrovice.</p> <p>Při zmínce o přednáškové místnosti mě napadlo, zda MIC nebude v obci sloužit zčásti také jako kulturní dům či centrum… </p> <p>Přednášková místnost nacházející se v podkroví budovy Muzea a informačního centra Vedrovice může mít při přednášce cca 40 míst k sezení a cca 30 míst, když se jedná o oslavu (zde zabírají navíc místo stoly). Jako příslušenství slouží dataprojektor upevněný ze stropu, který promítá na zeď, vysunovací plátno a k prezentacím využíváme také obecní notebook. V místnosti a malém foyer je připevněn závěsný systém, kde lze na lankách s háčky uchytit obrazy, fotografie, plakáty a další materiály k vystavování.<br /> Přednášková místnost může sloužit tedy k prezentacím, přednáškám, workshopům, tvořivým dílničkám, schůzím, besedám, seminářům, sympóziím, oslavám, výstavám obrazů, fotografií, kreseb, plakátů apod. Od prosince 2010 se zde konají zasedání Zastupitelstva obce.</p> <p>Jako kulturní dům muzeum sloužit nebude, protože u nás KD máme. Nachází se naproti muzeu přes náves. Postaven byl v „akci Z“ na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a otevíral se v roce 1971. V prvním patře byl sál, nad ním dvě klubovny, z nichž jedna sloužila, jako knihovna. Přízemní prostory využívala tehdejší Jednota Moravský Krumlov k provozování restaurace s jídelnou. V suterénu se pak nacházel jeden byt, který sloužil restauraci k ubytování číšníka. Byly zde i místnosti, kde působil holič a kadeřnice, kotelna s uhelnou a sklady.<br />
Po roce 1989 byla restaurace několikrát pronajímána, kadeřnictví také vystřídalo několik nájemníků a byt sloužil sociálně slabším občanům.<br />
V roce 2008 nám vichřice poničila střechu KD, kterou jsme museli opravit.<br />
Od devadesátých let vzniklo několik studií na rekonstrukci budovy, ale i na demolici a výstavbu nového KD, který by měl pouze přízemí a v sedlové střeše několik pokojů pro ubytování. Protože by se jednalo o finančně velmi náročnou stavbu, zůstali jsme u rekonstrukce, která se dle posledního projektu rozdělila do tří fází.<br />

• V první fázi bychom odstranili již nevyužité klubovny, předělali část střech, vyměnili okna a a budovu zateplili. To vše na podkladech energetického auditu, který jsme si nechali zpracovat v rámci projektu „Zelená úsporám“ (přihlásit jsme se již, bohužel, nestihli).<br />
• Ve druhé fázi by se rekonstruoval interiér s tím, že by se vybudovalo WC pro vozíčkáře a bezbariérový přístup.<br />
• Ve třetí fázi počítáme s rekonstrukcí celého suterénu, kde by měl vzniknout bar se dvěma dráhami pro bowling.</p>

<p> V současné době, kdy se blíží zahájení výstavby kanalizace, je to druhý nejsledovanější projekt v obci.<br /> Zatím se ohlížíme po tom, kde na to vzít peníze. Všechny ostatní dokumenty, včetně stavebního povolení, jsou již vyřízené.</p> <p>Muzeum a informační centrum Vedrovice, Vedrovice 327, 671 75 Loděnice u Moravského Krumlova<br /> Tel: +420 515 294 656<br /> E-mail: info@muzeumvedrovice.cz<br /> Web: www.muzeumvedrovice.cz<br /> GPS souřadnice 49˚ 1` 6.63`N 16˚ 22 40.33``E</p>