<p>BECHYNĚ: V krátké době vám představujeme další kulturní dům, který vznikl v dobách komunistické nadvlády v rámci tzv. akce „Z“. Tyto neblahé časy jsou naštěstí pryč, ale to, co tehdy nekteří občané dobrovolně, ale většina z donucení, brigádnicky vybudovali, zpravidla slouží dodnes. Problém, který přetrvává, tkví v tom, že se „kulturáky“ v té době stavěly předimenzované, a později se už jen ztěží našly peníze na průběžnou údržbu či rekontrukci.</p> <p>Kulturní dům v Bechyni letos oslaví 40 let od svého vzniku.</p> <p>Název Kulturní středisko města Bechyně, vznikl v roce 2006 na základě nových skutečností, konkrétně připojení městské knihovny a městského muzea pod správu kulturního domu. Prvotní název byl Společenský dům, dále Kulturní středisko v další etapě Kulturní dům a v současnosti se jedná o Kulturní středisko města Bechyně. </p> <p>Na vše, co s KD či dnes KS v Bechyni souvisí, jsme se vyptávali jejího současného ředitele Štěpána Ondřicha, který úvodem zacitoval ze starých archivních dokumentů:<br />
Kulturní dům v Bechyni byl postaven svépomocí občanů města, příslušníků vojenské posádky a mládeže. Stavba byla zahájena 1. 5. 1966 a slavnostně předána veřejnosti 8. 5. 1971. Na této stavbě bylo odpracováno celkem 123 748 brigádnických hodin. </p> <p> Záznam o uložení základního kamene, který dokresluje dobu vzniku společenského domu v Bechyni, uvádí:<br /> Tento základní kámen ke stavbě společenského domu byl položen 1. máje 1966 za přítomnosti občanů města Bechyně a funkcionářů okresního a krajského národního výboru. Občané města se rozhodli vybudovat společenský dům svépomocnou prací na základě uzavřených závazků na počest 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Stavbu vyprojektoval kolektiv projektového ústavu z Prahy, stavbu řídí komise výstavby Měst N. V v Bechyni, stavební dohled má s. Josef Štefl. Budovatelé vyslovují přesvědčení, že vybudované dílo bude sloužit ke kulturním účelům současné i budoucí generaci.<br />
V Bechyni 1. května 1966“</p> <p>Pane řediteli, řekněte, prosím, vše o statusu, prostorách, zaměstnancích atd.</p> <p> Zřizovatelem Kulturního střediska je město Bechyně, a KS je jeho příspěvkovou organizací.<br /> Kulturní středisko zastřešuje – Kulturní dům, Městskou knihovnu, Městské muzeum. </p> <p>KS má k dispozici kulturní dům, který není v nejlepším stavu, nicméně jsme vloni úspěšně dokončili rekonstrukci střešní plochy nad celým KD. Naším velkým přáním je celková rekonstrukce, ale ta je v nedohlednu. Zatím se snažíme svépomocí rekonstruovat to nejnutnější.<br />
Dále máme ve správě budovu městského muzea na náměstí, která byla celkově opravena a v roce 2006 bylo muzeum po delším uzavření opět otevřeno.</p> <p>V KD jsou dva sály – malý a velký. Malý pojme pouze 120 lidí a má pouze divadelní úpravu. Velký sál je spojen s přísálím a maximální kapacita sálu s přísálím je 800 lidí. Sál lze měnit na plesovou úpravu pro 240 lidí a 120 lidí v přísálí, divadelní úpravu pro 390 lidí, koncertní úpravu pro 800 lidí. V roce 2009 rekonstrukcí scénického vybavení, a tudíž disponuje novým látkovým vybavením, novou zvukovou a světelnou aparaturou.<br />
V prostorách kulturního domu působí také Galerie u Hrocha, která v současné době slouží jako multifunkční prostor. A to jako galerie a RC Hrošík a místem, kde cvičí děti s maminkami a se sluníčkem. </p> <p>V prostorách KD je ještě pohostinství, sázková kancelář a kancelář Úřadu práce a v jeho administrativním křídle sídlí zaměstnanci a vedení kulturního střediska. Nachází se zde i klubovna, která je využívána pro kulturní a zájmovou činnost. V přízemí kulturního střediska je v jedné místnosti umístěna knihovna, která slouží dospělým i dětem.<br /> KS zaměstnává dvanáct lidi na plný úvazek, během sezony najímáme další pracovníky na dohodu.</p> <p>Jaký je zdroj financí?</p> <p>Kulturní středisko je příspěvkovou organizací, z toho vyplývá, že značnou část na provoz dostává od svého zřizovatele, dále jsme aktivní v získávání grantových zdrojů. Dalším příjem je z pronájmu prostor.</p> <p>Snažíte se získat peníze také z EU?</p> <p>Ne, neboť ze svého postavení nemůžeme tyto prostředky čerpat. </p> <p>Co technické a počítačově vybavení?</p> <p>Disponujeme průměrným počítačovým parkem. Technické vybavení kulturního domu je na dost vysoké úrovni, díky rekonstrukci jevištní technologie z roku 2009. </p> <p>Jaké je zadání zřizovatele? </p> <p>Předmětem činnosti KSMB je:</p> <p> – pořádání divadelních představení, koncertů, uměleckých a zábavných představení a dalších způsobů sdělování autorských děl veřejnosti<br />
- pořádání a organizování přehlídek, festivalů, akcí společenské zábavy, městských slavností a podpora lidových tradic<br />
- vzdělávací, informační a přednášková činnost<br />
- poskytování organizační a odborné podpory občanům a sdružením zájmovým, dobrovolným, amatérským a kulturně společenským, včetně vytváření podmínek pro jejich rozvoj, pronájem a výpůjčka svěřeného a vypůjčeného majetku včetně poskytování služeb fyzickým a právnickým osobám za účelem pořádání jejich neziskových akcí<br />
- poskytování informačních služeb veřejnosti<br />
- veřejné předvádění audiovizuálních děl<br />
- vydávání a veřejné šíření neperiodických publikací (ve smyslu zák.č. 37/1995 Sb. )<br />
- vydávání a veřejné šíření periodických publikací (např. městský zpravodaj)<br />
- poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb vymezených zákonem č. 257/2001 Sb. pro základní knihovnu spočívajících ve: zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny<br />
- poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,<br />
- umožnění přístupu k placeným vnějším informačním zdrojům pomocí telekomunikačního zařízení, kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti<br />
- vydávání tematických publikací, poskytování reprografických služeb z vlastního fondu městské knihovny,<br />
- poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.<br />
- KS pořizuje, vytěžuje a zužitkovává databáze (ve smyslu zák.č. 121/2000 Sb.) propagace a prezentace města Bechyně,<br />
- Provozuje městské muzeum</p> <p>Jak je to u Vás s dováženou kulturou? </p> <p>Kulturní dům během roku nabízí čtyři zájezdová divadla, několik kapel a snaží se o co nejširší nabídku pro všechny věkové kategorie. Návštěvnost dovážené kultury je průměrná a vždy jsme rádi, když něco vyděláme. </p> <p>Zmiňte se, prosím, o případné spolupráci s místními kulturními subjekty. Poskytujete jim zázemí?</p> <p>KSMB spolupracuje velice dobře se ZUŠ Václava Pichla ZŠ Libušina, ZŠ Školní, SUPŠ.<br /> Nabízí zázemí ochotnickým divadelním spolkům a to DS Lužnice a DDT Poleno. Rovněž se zde schází spoustu amatérských hudebních skupin. </p> <p>Co všechno KS nabízí a o jakou kulturní nabídku je největší zájem?</p> <p>Činnost bych rozdělil na takzvané trvalky a běžný program.<br /> Mezi trvalky patří divadelní přehlídky, hudební festivaly a lidové tradice.</p> <p> Divadelní přehlídky jsou:<br />
Perlení – klasická přehlídka pro klasické amatérské divadelní soubory celé České republiky.<br />
Jaro – krajská jihočeská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů, ze které postupují nejlepší dětské kolektivy na Dětskou scénu.<br />
Divadlo v Trávě – celostátní přehlídka souborů, které ke své produkci potřebují pouze svěží trávu, která znamená svět.<br />
Faustování – tvůrčí dílna amatérských loutkářských souborů.<br />
Nahlížení – celostátní středoškolská dílna divadla a dramatické výchovy. </p> <p>Hudební festivaly:<br />
Jazzfest – festival komorního charakteru pro milovníky kvalitního jazzu v romantickém prostředí klášterní zahrady.<br />
Festival dechových hudeb je setkání příznivců dechové hudby. Jedna z nejvíce oblíbených akcí v Bechyni.<br />
Bechyňský slet Čarodějnic<br /> Obnovená tradice Čarodějnic našla, především u mladých občanů bechyňského regionu, velké zalíbení. Putování čarodějnic bechyňskými ulicemi a setkání u ohně, přivádí do průvodu stále více účastníků. Tak se v Bechyni staly Čarodějnice staronovou lidovou slavností.<br />
Rej světlušek – lampionový průvod pro děti.<br />
Adventní zastavení – program po všechny adventní neděle</p> <p>Pořádáme divadelní představení pro dospělé, pro děti, koncerty všech žánrů, přednášky a různé kurzy. Každoročně se v prostorách kulturního střediska konají semináře a cvičení Kum-nye, což je tibetská léčebná relaxace a účinná metoda pro oživení těla a mysli. </p> <p>Můžetet říci, jaká je roční návštěvnost?</p> <p>Na tuto otázku se pokusím odpovědět šalamounsky. Návštěvnost je průměrná v porovnání s velikostí města a nadprůměrná dle velikosti města u některého typu pořadu a u některého opět velmi podprůměrná dle velikosti města a typu pořadu.</p> <p>Jaké máte plány a vize?</p> <p>Naší velkou vizí je, jak již jsem výše uvedl, rekonstrukce kulturního domu. Také bychom chtěli pracovat v moderních podmínkách a nabízet občanům solidní služby a programy.</p> <p>Myslíte, že je něco, čím se Vaše KS liší od ostatních podobných zařízení ve stejně velkých obcích?</p> <p>Specifikem KSMB je velký záběr v neprofesionálním divadle. Jsme vyhlášeni divadelními přehlídkami. Musím říci, že za tuto přednost vděčí kulturní středisko mému předchůdci Josefu Brůčkovi, kterého si nesmírně vážím. |</p>
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a tento týden vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.