<p>JAROMĚŘ: Letos 15. února uplynulo 30 let od ukončení parního provozu ve strojové stanici Jaroměř, v níž jako jedné z mála zůstaly lokomotivy až do konce parostrojního provozu v roce 1981. Tehdy se uzavírá jedna velká kapitola našich železnic započatá roku 1839, kdy do Zemí koruny české přijel první vlak tažený parní lokomotivou.</p> <p>Poslední provozní parní lokomotiva v jaroměřské strojové stanici byl „Štokr“ 556.043, který naposledy vyjel v neděli dopoledne 15. února 1981 na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět se vrátil jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách. Následující den byla lokomotiva předisponována do LD Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel.<br />
Více než sto let stará jaroměřská výtopna parních lokomotiv (tzv. rotunda), zapsaná spolu s příslušným kolejištěm do seznamu kulturních památek, se již od roku 1994 průběžně stavebně upravuje. Muzeum, které zde oficiálně vzniklo v témže roce, tak postupně získává další potřebné prostory. Zásluhu na tom mají členové občanského sdružení Společnost železniční výtopna Jaroměř – společnost pro záchranu, obnovu a provoz historických železničních vozidel. Díky nadšení 16 členů zde nyní můžete spatřit řadu zajímavých exponátů, z nichž většinu zapůjčilo Národní technické muzeum. Například můžete obdivovat osm parních lokomotiv, ty nejstarší jsou z let 1873, 1879 a 1881, dále unikátní ozubnicovou lokomotivu z roku 1901, která sloužila na trati Tanvald – Kořenov, elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916, motorové lokomotivy a také inspektorskou autodrezínu TATRA.<br />
Od května do října pořádá muzeum jízdy vlaků s parní lokomotivou 423.0145 z roku 1937. Cestující tak mají možnost netradičního cestování za dalšími památkami regionu, jako jsou například zámky v Ratibořicích a v Náchodě, barokní hospital na Kuksu či zoo ve Dvoře Králové nad Labem.<br />
Na co se v letošním roce mohou těšit milovníci strojů, které kdysi přestavovaly technickou vyspělost, dovednost a um lidí, jsem se zeptala jednatele Společnosti železniční Bohuslava Škody.</p> <p>Kdo je Vaším zřizovatelem a kdo muzeu finančně přispívá?<br />
Muzeum provozuje o.s. Společnost železniční výtopna Jaroměř. Náklady na jeho chod jsou hrazeny z příjmů z činnosti sdružení a s přispěním města Jaroměř a Královéhradeckého kraje. Dále expozici železničního muzea pravidelně podporují Národní technické muzeum v Praze, České dráhy, Skupina ČEZ a stavební společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. </p> <p>Jak je zajištěn chod muzea?<br />
O celoroční provoz se nyní stará uvedených 16 členů sdružení a dalších cca 10 stoupenců z Klubu výtopny Jaroměř. Celkově na zajištění provozu bezplatně odpracujeme 4500 hodin.</p> <p>Kdo a jak se může stát členem Vašeho sdružení?<br />
Našim příznivcům je k dispozici Klub výtopny Jaroměř. Členem se může stát zájemce starší 15 let, který nám chce aktivně pomáhat. Stačí se jen ozvat na e-mail nebo přijet do Jaroměře osobně.</p> <p>Co plánujete do budoucna?<br />
Plánů máme pochopitelně spoustu. Avšak limitujícím faktorem je čas a finanční prostředky. Prvořadým úkolem je udržet v provozu muzejní vozidla a zajistit chod expozice železničního muzea. Nyní provádíme opravu parní lokomotivy Conrad Vorlauf z roku 1873 a věříme, že se nám ji podaří do muzejního provozu vrátit a prezentovat veřejnosti. </p> <p>Děkuji za odpovědi</p> <p>Provozní doba muzea Výtopna Jaroměř je květen, červen a září o sobotách, nedělích a svátcích od 9 do 16 hodin, v červenci a srpnu denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin.<br />
Po telefonické domluvě lze muzeum navštívit i mimo uvedenou dobu.<br />
Veškeré informace naleznete zde
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: V nejnovějším průzkumu Vnímání veřejné služby hodnotí diváci Českou televizi jako důvěryhodnou, objektivní a vyváženou. Ve všech sledovaných bodech navíc došlo k nárůstu hodnocení. Největší pozitivní změnu, o pět procentních bodů, zaznamenala ČT u dotazu, zda předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti kolem nás. Úspěch zaznamenala veřejnoprávní televize i na mezinárodním poli, podle výzkumu Digital News Report patří Česká televize společně s Českým rozhlasem mezi nejdůvěryhodnější tuzemská média.