Bubnování není jen o tom, že mlátíte do bubnu...

<p>ZLÍN: Občanské sdružení Rytmus pro život nabízí lidem tvořivé akivity, kterými je chce odpoutat od televizorů a od počítačů. Snaží se děti i dospělé inspirovat k tomu, aby smysl života přestali hledat ve spotřebním způsobu života, a našli jej ve spolupráci, komunikaci a tvořivosti.</p> <p>Podobný cíl má hodně neziskovek, ale Rytmus pro život se přeci jen svou nabídkou vymyká. Snad to bude patrné z níže uvedeného textu, ve kterém na naše otázky odpovídá Radka Odstrčilová: </p> <p>Snažíte se vytáhnout lidi z pohovek a od počítačů – daří se Vám to?</p> <p>Určitě. Myslím, že o tom svědčí náš neustále se rozšiřující „mailing list“. Lidé, kteří s námi už nějakou akci zažili, si přejí, abychom je informovali, co dalšího chystáme.<br />
Víte, když jdete třeba do posilovny, děláte to s pocitem „musím přece pro sebe něco udělat“, a pak s napětím sledujete hodiny, kdy už tu „těluprospěšnou“ činnost budete mít konečně za sebou. Když si ale dáte tříhodinovku afrického tance, rytmus živých bubnů vás zcela pohltí. Za tři hodiny si sundáváte úplně propocené tričko a je vám líto, že je už konec. Tělo je zaplavené endorfiny nejen z fyzicky namáhavé činnosti, ale také z pocitu, že jste se naučili něco úplně nového. Něco, co fakt šlape. Africké rytmy jsou opravdu strhující – na konci akce se vždy tělocvična naplní všeobecnou euforií, radostí si výsknou i ty nejzatvrzelejší povahy. A příště přijedou zas…</p> <p>Co bylo motivací k vaší orientaci na kulturu Západní Afriky případně další, pro nás exotické země?</p> <p>Částečně jsem vlastně už na otázku odpověděla. Je to o energii a atmosféře, které jsou africké bubny schopné vyvolat. Afriku jsem poprvé slyšela na koncertě brněnské skupiny Tubabu, když hráli na zlínském náměstí. Zamilovala jsem se na první „poslech“. Když se pak do Zlína vrátil Radek Štětkář, který se učil bubnovat v Anglii i přímo v Africe (Gambii), a začal pořádat kurzy bubnování, založení sdružení bylo přirozeným vývojem naší spolupráce. </p> <p>Nabízíte aktivity na kvalitní trávení volného času, ale pořádáte i zcela výjimečné akce. Můžete je našim čtenářům přiblížit?</p> <p>Snažíme se pořádat akce, které lidem pomáhají něco se o sobě dozvědět. Bubnování není jen o tom, že mlátíte do bubnu co nejhlasitěji a co nejrychleji. Musíte se poslouchat a musíte poslouchat i ostatní. Najít si svůj rytmus a sladit se s rytmem ostatních. Když z rytmu vypadnete, je to hned slyšet a rozhodí to celou skupinu. Je to jako v životě .<br />
A ze stejného důvodu pořádáme i ty ostatní, nazvěme je třeba „meditační“ akce. Jsou to příležitosti setkat se sám se sebou. Dozvědět se o sobě věci, které vaše podvědomí dlouhodobě skrývá. Setkání se sebou bývá někdy dost bolestné, uvolňují se silné emoce, a ty nám pomáhá zpracovat právě hudba, pohyb, tanec nebo dech. Dechové techniky patří k těm nejsilnějším, i když se to člověku, který práci s dechem nikdy nezkusil, může zdát zvláštní. Dech má neskutečnou sílu, provází nás od dětství a jako takový nás může zpátky do dětství zase zavést a pomoci nám zpracovat zážitky, které naše vědomí vytěsnilo, ale které přesto ovlivňují náš život. To bychom ale popsali mnohem více než jednu nebo dvě stránky – koho to zajímá, může přijet na seminář s Monishem Dhawanem, indickým mistrem, který se meditačním a dechovým technikám věnuje už léta. Ve Zlíně bude v době okolo velikonoc.</p> <p>Můžete popsat spolupráci a komunikaci s lektory? </p> <p>Veškerá spolupráce s lektory je založena na osobním kontaktu. Akce pořádáme jen takové, které jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži a o kterých víme, že jsou dobré. S dorozuměním problémy nemáme. Organizační jádro našeho týmu tvoří Radek Štětkář, Martin Hart a já, a my všichni jsme dlouhodobě žili v Anglii – ke komunikaci se zahraničními lektory používáme angličtinu. Vlastně jsme už měli nápad pořádat prožitkové semináře angličtiny, takovou školu hrou – angličtinu, kterou se nejen otrocky učíte, ale aktivně prožíváte. Uvidíme, zda ten nápad časem realizujeme. Času je málo a nápadů mnoho;)</p> <p>Získává vaše sdružení granty či dotace, máte nějakého mecenáše, nebo jste finančně soběstační?</p> <p>Prozatím je naším největším mecenášem Kulturní Fond města Zlín. Hodně nám pomohlo i sdružení CVAK (Centrum volnočasových aktivit). Nabídlo nám prostory, když jsme neměli, kde hrát a zkoušet a vypadá to, že se domluvíme na dlouhodobé spolupráci. </p> <p>Letos probíhá Mezinárodní rok dobrovolníků. Když pominu, že Vy sami se k nim řadíte, máte s nimi nějaké zkušenosti, pomáhají vašemu sdružení, angažují se při vašich aktivitách?</p> <p>Všichni, kteří se v chodu sdružení angažujeme, jsme dobrovolníci a děláme to z lásky k Africe, rytmu, pohybu a tanci. Zatím jsme neměli tak velkou akci, na které bychom využili pomoc dobrovolníků z řad veřejnosti. Zrodil se sice už i nápad na pořádání afrofestivalu ve Zlíně, při kterém by byla jejich pomoc jistě potřeba, ale zatím jsme si řekli, že je to pro nás na začátek moc velké sousto. Přeci jen jsme dost mladé sdružení a počkáme, až s časem nasbíráme zkušenosti. </p> <p>Ale charitu stíháte…</p> <p>Myslím, že kdo se jednou dotkl Afriky, nemůže ho nechat chladným ani její krása ani její bolest. Když uvidíte chudobu na vlastní oči a pochopíte, v jak přemrštěném blahobytu Evropané žijí, nedá Vám to než snažit se pomoci, jak nejlépe umíte. Když letí Radek do Afriky učit se hrát, sbíráme mezi sebou a známými použité mobilní telefony, hračky, oblečení, ale hlavně peníze. Ty jsou nejskladnější a nejužitečnější. Vše pak dostává jedna základní škola v Gambii. Když do Afriky letí mí kolegové (máme poradenskou firmu, která se soustředí hlavně na rozvoj průmyslu v chudých zemích), sbíráme zase antibiotika, která pomohou při léčbě Nomy – zákeřné choroby, která svým obětem „užírá“ svaly v obličeji a krku. Náš afroband MoNIMBA sestavený z nadšených zlínských bubeníků a tanečnic pravidelně hrává na charitativních akcích, jejichž výtěžky jsou věnovány na pomoc Africe.<br />
Ale hlavně mám za to, že nejvíce člověku v nouzi pomůžete, když mu dáte práci. Proto jsou všechny bubny, na které hrajeme ať už na kurzech nebo vystoupeních, zakoupeny přímo v Africe a chceme jich dovážet víc. Místním lidem to dává naději na lepší život. </p> <p>Nakonec mi dovolte malé dokreslení několika slovy, která jsem našla na webových stránkách sdružení Rytmus pro život mezi vzkazy:<br />
Halooo jste super, byly jsme na Vas uuuplne vsude a jsme nadsene fanynky. Ma osmimesicni dcera sice jeste neumi chodit, ale do rytmu uz zbesile skotaci…</p>