Ostatní

Frontman kapely Dexter Holland také přijal pozvání Daniela Stacha do Hyde Parku Civilizace, který proběhl v šapitó stanu před živým publikem. Páteční program v čele s Bring Me The Horizon přilákal do areálu nejvíce návštěvníků. Ti si užili také vystoupení Avril Lavigne nebo poslední český festivalový koncert Sum 41. Sobota patřila Yungbludovi, který si svým suverénním vystoupením podmanil každého, kdo mu přihlížel. Nezapomenutelný zážitek pak připravil fanouškovi z prvních řad, kterého vytáhl na pódium, aby si s ním jednu píseň zahrál na kytaru. O závěrečnou show celého festivalu, který nabídl přes 130 koncertů, se postarala kapela Pendulum. “29. ročník festivalu naplnil všechna má očekávání. Umělci předvedli výjimečné shows, naši fanoušci vytvořili nezapomenutelnou atmosféru a tým odvedl skvělou práci,” říká ředitel festivalu Michal Thomes, a dodává: “Rock for People vyrostl do rozměrů, které jsem si ještě před pár lety nedokázal představit. Už teď ale vím, že příští 30. ročník bude ještě větší!”

Skvělou show plnou ohnivých efektů na druhém největším pódiu, které letos povyrostlo do téměř stejné velikosti jako to hlavní, připravili Parkway Drive. Do Hradce Králové dorazila i hollywoodská star Keanu Reeves se svou kapelou Dogstar, kde hraje na basovou kytaru. Velký úspěch sklidily koncerty Brutalismus 3000, Hanabie., The Struts, Wargasm, Chinchilla, Neck Deep, Beth McCarthy nebo Dead Pony. Svůj první moshpit v životě si k 80. narozeninám nadělil Petr Spálený, který zde vystoupil v rámci českých legend, které si na Rock for People vždy užívají i hradečtí senioři. Festival se nebojí ani dramaturgických přesahů které skvěle dotváří jedinečnou atmosféru. Letos to byli například Police Symphonic Orchestra nebo Prague Phillharmony, kteří hráli covery těch největších hitů v klasickém provedení. Nechyběla ani hasičská dechovka Božejáci, unikátní projekt Lufťáci, Cimbal Hell Band nebo Prague Burlesque show.

Rock for People je také plný překvapení. Pořadatelé například až na festivalu odtajnili záhadný program s názvem ”Zdena”, který ukrýval show oblíbených Palaye Royale. Nečekanou událostí byla také premiéra klipu Ewy Farné k filmu Jiřího Mádla Vlny. Pořadatelé si pro návštěvníky připravili dechberoucí leteckou show v podání Flying Bulls Aerobatics Team. Nad hlavní stageí “Fat Lady” kroužili čtyři akrobatičtí piloti a předváděli neuvěřitelné triky. Novinkou na festivalu byla Fashion Area, kde se prezentovaly české značky, probíhaly módní přehlídky, návštěvníci si mohli odpočinout ve Vogue zóně a nechat se profesionálně nalíčit.

Rock for People tímto ročníkem opět upevnil svou pozici českého leadera mezi festivaly a posunul hranice komfortu návštěvníků. V Evropě patří do TOP 10 v kategorii Medium Sized Festival podle European Festival Awards. Porota prestižních cen zařadila do finále i festivalovou zónu KB Future v kategorii The Best Brand Activation, která na festivalu tvoří silnou část ekologické linky. Rock for People využívá alternativní zdroje energie jako je vodík či solární panely k pohánění stageí a třídí na 18 druhů odpadů. Park 360 funguje na principech cirkulární ekonomiky a do roku 2030 plánuje být klimaticky neutrální a energeticky soběstačný.

 

Organizátoři festivalu děkují městu a jeho občanům, kteří jsou vždy velmi shovívaví a mají pochopení pro dočasný nevšední provoz Hradce Králové.

 

ASEF LinkUp vytváří příležitosti pro profesionální rozvoj a síťování pro jednotlivce a organizace v uměleckém sektoru i pro zástupce veřejného sektoru zapojené do mezinárodní kulturní spolupráce. ASEF Culture zorganizoval první pilotní ročník ASEF LinkUp v roce 2023 v Singapuru. Institut umění – Divadelní ústav (IDU) a Asia-Europe Foundation (ASEF) prostřednictvím svých webových stránek o umění a kultuře culture360.ASEF.org společně s Českými centry s potěšením oznamují nové partnerství při organizaci druhého ročníku ASEF LinkUp | Asia-Europe Cultural Diplomacy Lab. Program se bude konal od 10. do 13. června 2024 v Praze a v rámci programu festivalu Skupova Plzeň, na jehož letošní ročník zavítá představit své projekty několik asijských souborů.

„Vzhledem k dlouhodobé úspěšné spolupráci mezi nadací ASEF a IDU byla ke konání 2. ročníku vzdělávacího a networkingového programu oslovena Česká republika. Je pro nás čest, že jsme se stali první hostitelskou zemí akce v Evropě a mohli jsme opět přispět k posílení vztahů mezi zástupci kulturního a vládního sektoru z Evropy a Asie,” řekla Pavla Petrová, ředitelka IDU.

Program slouží jako platforma pro setkání 17 vybraných účastníků z Velké Británie, Slovinska, Filipín, Indie, Thajska, Myanmaru, Japonska, České republiky, Maďarska, Lotyšska, Francie, Singapuru, Německa a Indonésie, kteří spojí znalosti a přístupy z Asie a Evropy a rozšíří své pohledy na meziregionální vztahy.

Letošní ročník začal sérií online setkání a pokračoval v Praze a Plzni sérií workshopů, networkingových návštěv v českých kulturních organizacích a diskusemi s odborníky z oboru, například s Vítem Havránkem, prorektorem pro zahraniční a institucionální spolupráci AVU nebo s dramaturgyní činohry Národního divadla Ninou Jacques.

Účastníci se v rámci programu společně zamysleli nad budoucností kulturních vztahů Asie a Evropy a nad možnostmi jejich férovější, vyváženější a udržitelné podoby. Hlavním výstupem programu je veřejná prezentace 10 doporučení pro vlády a umělecký sektor na cestě k lepším mezinárodním kulturním vztahům, které měli účastníci za úkol společně formulovat a které byla představena 13. června v Konírně Nostického paláce Ministerstva kultury ČR. 

Podrobný program ASEF LinkUp najdete zde.

ASEF LinkUp je přímou reakcí na doporučení z konzultačního procesu z roku 2022 Rekalibrace kompasu: Jaká je budoucnost kulturních vztahů Asie a Evropy?, který zdůrazňuje potřebu vytvořit platformu, jež by přiblížila sektor umění a kultury vládním představitelům působícím v oblasti mezinárodní kulturní spolupráce. 

ASEF, PerformCzech a IDU mají za cíl vytvořit dlouhodobou komunitu profesionálů zapojených do kulturní spolupráce, bezpečný prostor pro dialog a networking s konečným cílem podporovat alternativní chápání kulturní diplomacie a obhajovat nové formy kulturních vztahů. Program bude v budoucnosti každoročně probíhat střídavě v Asii a Evropě.

Další informace o ASEF LinkUp 2024 najdete zde. Sledujte také Facebook a Instagram profily PerformCzech.

Program je podpořen ASEF, Ministerstvem kultury ČR a Českými centry.

Trasa je dlouhá 5 km a vede parkem u Čeňku mezi Černým mostem a Dolními Počernicemi. Lze ji zdolat během nebo i chůzí, takže je vhodná opravdu pro každého. Nutné je pouze proběhnout pět barevných zón, kde se účastníci nechají zasypat zářivými barvami. Dopolední závod startuje v 11:30, odpolední pak ve 14:30. Oběma předchází hromadný výhoz barev. Pamatováno je i na nejmenší, pro které je připravena dětská trasa (1,5 km).

Partnerem akce je zdravotní pojišťovna OZP a účastníci běhu od ní mohou využít slevu 20 % na startovní balíček. Pro uplatnění je třeba při registraci zadat kód VYBEHNISOZP20. Sleva je platná až do 6. 6. 2024. Ve speciálním prezentačním stanu si pak zájemci mohou zdarma vyzkoušet analýzu složení lidského těla a nechat si s ohledem na naměřené výsledky poradit. Na místě budou přítomni také pracovníci OZP, kteří mimo jiné poskytnou zájemcům třeba informace o benefitech a dalších výhodách.

První letošní závod se konal 4. května v Českých Budějovicích a následoval 11. května v Olomouci. Po Praze se poběží ještě 22. června v Ústí nad Labem a 10. srpna se vše zakončí v Pardubicích. Bližší informace k závodu a programu jsou zveřejněny na webu www.barvamneuteces.cz/praha2024/.

Studenti středních škol z Loun a Prahy pořádají již 3. ročník připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce jako vzpomínku za všechny zbytečně umučené a týrané oběti Postoloprtského masakru na přelomu května a června 1945. Sejdou se v 10 hodin u vstupu do zámeckého parku vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. Pochodu se může zúčastnit kdokoliv z veřejnosti. Pořadatelé vyzývají všechny účastníky pochodu, aby si s sebou tradičně přinesli kolíček na prádlo a kus kartonu, na který napíší jedno ze jmen obětí, pod kterým budou cestu absolvovat. Po krátké zastávce na místě bývalých kasáren a u Kříže v levonické bažantnici pochod vyrazí přes zámek Stekník do Žatce, kam by měl dorazit kolem 15. hodiny.

Žatecký okrašlovací kolektiv, z.s. pořádá návazně ve stejný den v pondělí 3. června v 17.30 hodin na náměstí Svobody v Žatci pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni spoluobčané německé národnosti. Společné setkání uctí a vzpomene vyhnané sousedy, kteří v Žatci, Postoloprtech a v jejich okolí po konci 2. světové války ztratili nejen své domovy, ale mnozí i své životy. Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce Liběšické farnosti P. Mgr. Vilém M. Štěpán, O.Praem.

MOTTO: „Lidé přestávají vnímat historii a totálně blbnou.“

(Ondřej Kohout v rozhovoru pro Paměť národa)

Před 79 lety, 3. června 1945, bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 000 až 5 000 osob, které byly kontrolovány a tříděny příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím. Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.

Postoloprty se v květnu a v červnu 1945 staly dějištěm genocidy na německy mluvícím obyvatelstvu. V Postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení Ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, udává počet exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti. Němečtí a čeští historici dnes evidují více než 1 600 obětí. Šlo tedy o největší poválečnou vraždu civilistů na jednom místě v Československu.

Žatecká pietní akce navazuje na pochod středoškolské mládeže po trase z Postoloport do Žatce. Tento pochod má symbolizovat návrat vyhnaných, zavražděných a zmizelých obyvatel zpět do obou měst.

„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Chceme nazývat věci a události pravými jmény,“ dodávají pořadatelé pochodu.

Na nejbližším zasedání Zastupitelstva města Žatce hodláme předložit petici za zřízení pamětní desky obětem vyhnání, kterou k dnešnímu dni podepsalo na 400 obyvatel a návštěvníků města Žatce. Rádi bychom, aby tato pamětní deska byla odhalena v příštím roce, k 80. výročí těchto událostí. Pravdou a přátelstvím ke smíření."

                                                                                          

ŽOK – Žatecký okrašlovací kolektiv, z.s.  a Studentský pochod

Martin Kos  Petr Zemánek

 

Facebook Pochod Postoloprty Žatec - https://www.facebook.com/profile.php?id=61559771081380

 

Instagram Pochod Postoloprty Žatec - https://www.instagram.com/pochodpostoloprtyzatec/

_________________________________________________________________________________

K hrám i sportu bude například sloužit dvanáctimetrová kladina od Mjölk architekti, kteří jsou autory i dřevěné pergoly, jež bude naopak sloužit odpočinku. Nami Ňami studio myslí na nejmenší a v rámci festivalu bude sloužit dětským hrám jejich instalace Nami play nabízející alternativní pohled na místa pro hru. Převážně z recyklovaného materiálu pro Landscape festival vytvořil další monumentální objekt Jan Zdvořák, Elhl & Koumar architekti jsou pak autory dočasného altánu na Jarově. K posezení kolemjdoucí vyzve obří křeslo od Zdeňka Ruffera, na civilizační odpad pak upozorní dvojice umělců Aleš Hnízdil a Aleš Kurz. Do festivalu se letos dále zapojí například Dagmar Šubrtová, Anna Beata Háblová, MOD architekti, Epos 257, studia Prague Idiots nebo zerozero. Své vize nabídnou i studenti AVU z ateliérů intermedia I a intermedia II. Festivalová trasa propojí Nákladové nádraží Žižkov a Malešický les. Landscape festival připravil kurátorský tým Anna Borovská, Lada Kolaříková a Dan Merta.

13. června festival odstartuje symbolicky na Nákladovém nádraží Žižkov zdarma přístupný open air koncert Vladimira 518 a DJ Mika Trafika a kapely WWW Neureobeat. Festival potrvá až do 30. září 2024 a jako vždy jsou všechny akce přístupné zdarma.

Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Praha, Městskou částí Praha 3 a IPR Praha. Koná se pod záštitou náměstka primátora hl. m. Prahy Petra Hlaváčka a místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše. Landscape festival pořádá Architectura, z.s. v čele s Danem Mertou. Více informací je k dispozici na www.landscape-festival.cz.

Ideou letošního ročníku, který má podtitul Cesta z města je zahájení procesu „taktického urbanismu“ a „dočasného využití území“ místními obyvateli a komunitami. Fenomén dočasného využití hraje významnou roli jak při hledání budoucí podoby veřejných prostranství, tak i části areálu funkcionalistické památky Nákladové nádraží Žižkov. Proto do něj bude touto cestou zapojena kromě architektů, urbanistů, umělců a krajinářů i široká veřejnost. „Může tak vzniknout neformální městská laboratoř a experimenty prověřující úspěšnost různých způsobů využití, které propojí urbanismus, developerskou sféru, umění, aktivistické skupiny a nejširší veřejnost. Navíc nabízíme možnost navštívit a zažít ojedinělou pražskou divočinu netradiční formou,“ vysvětluje Dan Merta, zakladatel a ředitel Landscape festivalu. To ostatně potvrzuje například dočasná instalace dřevěného schodiště s názvem Žižkovská Highline od studia Archwerk u divadla Ponec, které díky Landscape festivalu svému účelu slouží od roku 2018 a nedávno prošla rekonstrukcí.

Festival naznačí zelenou linii, která se s revitalizací brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov, stane cestou propojující ve stopě bývalé železniční trati oblast Krenovky (Florenc), vrchu sv. Kříže a sérii neurbanizovaných zalesněných ploch kolem Malešického lesa, táhnoucích se k přírodnímu parkům Smetanka a Klánovice–Čihadla s vazbami až do otevřené́ krajiny za hranicí metropole. Cesta nabídne jiný pohled na urbanismus a topografii Žižkova a části Malešic, setkání města a krajiny i hledání jejich rovnováhy. Dočasnými uměleckými a architektonickými intervencemi, ale také performancemi, divadlem, pohybovým uměním nebo jinými formami participativního umění zprostředkuje hlubší zážitek z přírody a iniciuje proces objevování městské krajiny a potenciálu veřejného prostoru.

Festivalový program nabídne i několik tematických výstav a doprovodných přednášek a diskusí, které se budou věnovat tématům jako jsou umění ve veřejném prostoru, taktický a zelený urbanismus. Některé z akcí se zaměří přímo na rozvoji městské části Prahy 3, na jejímž území se bude festival převážně odehrávat. „Praha 3 podporuje Landscape festival mimo jiné pro jeho schopnost otevírat diskuzi o budoucnosti veřejného prostoru. Festival neustrnul v minulosti, ani nesetrvává v prezentování současnosti, ale řeší i budoucí podobu jednotlivých lokalit. Dobře je to vidět například na proměnách Krenovky nebo Tachovského náměstí, o nichž Ladscape festival před lety otevíral diskuzi a dnes jsou již dokončené. Hodně se mluvilo také o vrchu Vítkov, kde už dnes probíhá první etapa rozsáhlé rekonstrukce,“ vysvětluje místostarosty Prahy 3 Pavel Dobeš a dodává: „u letošního ročníku vnímám jako zásadní téma rozvoj brownfieldu na bývalém Nákladovém nádraží Žižkov, především pak budoucnost historické budovy. Mým cílem je, aby se z této kulturní památky stalo kulturní a společenské srdce budoucí městské čtvrti. Budeme se bavit o tom, jak by toto centrum mohlo vypadat, budeme hledat inspiraci v zahraničí a řešit, proč má do této jedinečné industriální památky investovat hlavní město.“ Součástí festivalu bude mimo jiné výstava Nový Žižkov, na které veřejnosti představí architekta Eva Jiřičná svůj největší rezidenční projekt Centrum Nového Žižkova s unikátní rozvlněnou věží. Se svým návrhem zvítězila architektka Jiřičná ve velké mezinárodní architektonické soutěži v konkurenci 98 ateliérů z 30 zemí světa. Následně pět let probíhaly úpravy vítězného projektu podle požadavků řady různých institucí, aby bylo dosaženo shody na výškách a celkovém řešení zástavby.

Festival se konal na Žižkově poprvé v roce 2014, kdy inicioval záchranu ojedinělého funkcionalistického komplexu Nákladové nádraží Žižkov, který byl prohlášen kulturní památkou v roce 2013. V Praze se konal ještě v létech 2015, 2018, 2020 a 2022. V roce 2021 festival na měsíc upozornil na krásu Dolního Žižkova projektem Žižkovská spojka. Architektonické a urbanistické intervence je třeba vnímat v poloze akupunkturní participace, která umožňuje kreativní hledání budoucí proměny dnes často opomenutých lokalit. Tak jak došlo k proměně lokality Krenovka, kterou Landscape festival za podpory Prahy 3 transformuje a zabydluje ve spolupráci se dalšími organizacemi od roku 2018 – Krenovka, Sudop Real, Tanec Praha, Unijazz. Bohužel za naprostého nezájmu vlastníka okolních pozemků – Správy železnic.

 

VÝSTAVY

The Tokyo Toilets
fotografická výstava představující unikátní soubor veřejných toalet v tokijské čtvrti Shibuya

 

Nami play
projekty inspirativních dětských hřišť/design herní intervence

 

Evropská cena za městský veřejný prostor
bienální cena za nejkvalitnější projekty v EU, organizovaná CCCB od roku 2000

 

Terény a území
semestrální projekty ateliéru Tsikoliya/Janků – Archip Praha

 

Zelený generel a urbanistické studie rozvoje Prahy 3

aktuální a připravované projekty týkající se daných území

 

Industriální topografie / Kulturní klastry / Česko – Evropa

výběr 40 proměn industriální architektury na úspěšná kulturní centra

 

Nový Žižkov
prezentace projektu nové rezidenční čtvrti dle vítězného soutěžního návrhu ateliéru AI Design Evy Jiřičné

Landscate 02
inspirativní skateboardové parky v ČR a Evropě

 

VYSTAVUJÍCÍ UMĚLCI & ARCHITEKTI/výběr

 

• Dagmar Šubrtová

• Ehl Koumar architekti

• MÓD architekti

• Aleš Hnízdil

• Epos 257

• Ivan Kafka

• AVU – intermedia I, intermedia II

• Radek Kolařík

• Jan Tyrpekl

• Jan Zdvořák

• Anna Beata Háblová

• Mjölk

• Benedikt Tolar

• Miloš Šejn

• U/U Studio

• Prague Idiots

• zerozero

 

SPOLUPRACUJÍCÍ INSTITUCE

IPR Praha, AVU, Krenovka, Tanec Praha, Unijazz, CCCB Barcelona, Archip, Aerofilms, Sudop Real

 

FINANČNÍ PODPORA

Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Hlavní město Praha, Městská část Praha 3, Nadace české architektury, Sekyra Group, Penta Real Estate, Finep, Central Group, Pražská správa nemovitostí, Metrostav Development, Geosan, Kloboucká lesní, Stora Enso, Nema, Zahradnictví Kurz, Pražské služby, Egoé, Kolektory, Vivus, Pivovar Zíchovec, PSN, Toi Toi

 

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

Radio1, Artmap

 

 

„Loď nám připomíná, že nikdy nevíme, kdy budeme dole a kdy nahoře. I proto se škola SVÍTÁNÍ stala bezpečným přístavem pro všechny, kteří mají ve svém životě velká či malá znevýhodnění,“ říká ředitelka školy SVÍTÁNÍ Miluše Horská a dodává: „Zároveň jsem nadšená z toho, že kvalitní umění může být spojené se získáváním peněz pro smysluplné projekty.“ Odkazuje tím na skutečnost, že Loďku lze jakýmkoli příspěvkem rozhoupat.

Po vložení příspěvku se Loďka začne pohybovat nečekanými způsoby – s nepřirozenou rychlostí a v různých úhlech. Pohyby jsou navrženy tak, aby narušily běžné vnímání přirozenosti a přinutily dárce k zamyšlení nad světem kolem nás. Loďka se po chvíli zastaví a aby se opět rozhýbala, potřebuje finanční podporu od kolemjdoucích, což pro dárce vytváří jedinečný zážitek. Navíc je socha doplněna o lidský prst – ukazováček, který dává každému dárci pocit, že svým příspěvkem doslova pohnul světem.

„Každým příspěvkem, kterým naši Loďku rozhoupete, nám pomáháte nezapomínat, že pro někoho se zkrátka život houpe jinak,“ říká Miluše Horská.

Pardubická společnost JHV, která navrhla tento neobvyklý koncept dobročinného projektu, je zároveň jeho investorem a výrobcem. Ke spolupráci přizvali Davida Černého, se kterým je pojí dlouhodobá spolupráce na vývoji a výrobě jeho významných pohyblivých děl, jako jsou například Motýli, kteří nedávno přistáli na pražském Máji. Umělec David Černý je autorem konceptu sochy, Milan Guštar zase zvukových efektů. Oba pracovali bez nároku na honorář a společnými silami přivedli na svět jednoduché, ale přesto chytré řešení, které dokonale odráží motto společnosti JHV: „V jednoduchosti je síla“. Zároveň projekt podpořil majitel Automatických mlýnů Lukáš Smetana, který zdarma umožnil umístění sochy před areálem.

„Vývoj a výroba trvaly přes rok intenzivní práce. Výsledkem je technologicky pokročilý unikát, který má za cíl nejen podpořit hendikepované děti, ale také sloužit dalším dobročinným projektům,“ uvedl Jan Hvížďala, spolumajitel společnosti JHV. Výsledkem je nejen esteticky působivé umělecké dílo, ale i funkční nástroj, který přináší radost a podporu tam, kde je nejvíce potřeba.

Podstavec sochy je masivní kvádr z cortenové oceli vysoký přes 3 metry, celková výška díla dosahuje 6,6 metrů. Povrch Loďky je pokryt novinovými články o škole Svítání, s povrchovou úpravou odolnou vůči celoročním venkovním podmínkám. Umělecké dílo zaujalo své nezaměnitelné místo v soukromém prostoru areálu Automatických mlýnů, konkrétně ve veřejném prostoru vstupního parku tak, aby bylo všem na očích. Každý den má kolemjdoucím připomenout, že v životě, stejně jako na moři, se někdy nedějí věci tak, jak si mnohdy naplánují a že nikdy předem neví, co jim život přinese.

„Od samotného začátku je mým cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může zavítat kdokoli a kdykoli. Umístění sochy nám pomáhá tuto myšlenku ještě více podpořit a navíc, a to je ještě důležitější, společně s návštěvníky areálu pomůžeme dobré věci,“ komentuje své rozhodnutí umístit sochu před Automatické mlýny jejich majitel a architekt Lukáš Smetana a dodává: „Podobně jako škola Svítání, která poskytuje svým studentům bezpečný přístav, i Automatické mlýny jsou místem, kde každý jedinec může být sám sebou. Tím, že se areál nachází na pravém břehu řeky Chrudimky, může být pomyslně vnímán jako přístav, kde je každý vítán.“

Loďka, která se jeví jako obyčejná houpačka pro děti, je umělecké dílo, které symbolizuje životní cestu plnou překážek a naděje, a zároveň předvádí dopad, který mohou mít technologie a inženýrství na společenskou odpovědnost ve světě.

„Interaktivní Loďku pro školu Svítání poprvé představíme veřejnosti 1. června 2024 v Automatických mlýnech v rámci dětského víkendu. Pro návštěvníky spolu s týmem připravujeme dílničky pro děti, rodinná dětská představení, akce na piazzettě s hasiči, zábavný dětský program na terase galerie GAMPA a další aktivity. Program startuje v sobotu i v neděli už v 10:00, představení sochy je naplánované na sobotu ve 14:30 v platanovém háji před Automatickými mlýny. Přijďte spolu s námi podpořit dobrou věc,“ uzavírá Lukáš Smetana.

 

Automatické mlýny

Automatické mlýny, navržené Josefem Gočárem pro bratry Winternitze v Pardubicích a zapsané na seznam Národních kulturních památek České republiky, prošly od roku 2020 do 2023 rozsáhlou transformací na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem změny je majitel veřejných prostor areálu a budovy sila architekt Lukáš Smetana. Ten zahájil obnovu tohoto unikátního místa ve spolupráci s městem Pardubice a Pardubickým krajem. Díky intenzivní rekonstrukci se areál v září 2023 slavnostně otevřel veřejnosti, přičemž se veřejnosti poprvé otevřelo i Gočárovo obilné silo. Zatímco v přízemí objektu je pobočka turistického informačního centra, v horním patře vznikl multifunkční sál s terasou. V bývalé hlavní mlýnské budově působí krajská Gočárova galerie, v severní části městské vzdělávací centrum Sféra a městská galerie GAMPA.

 

JHV

Pardubická rodinná firma se od svého založení v roce 1999 vypracovala mezi špičkové evropské dodavatele průmyslové automatizace. JHV Group propojuje konstrukci, vývoj a výrobu montážních linek, ale také poradenství pro komplexní výrobní projekty a špičková softwarová řešení pro průmyslové firmy. Společnost patří do zebřičku největších rodinných firmem Česka časopisu Forbes. V roce 2017 získala oceněni EY Technologický podnikatel roku a titul Czech Best Managed Company 2022 od Deloitte.

 

Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o. p. s.

 

Škola Svítání začínala před více než 30 lety jako záchrana pro děti i rodiče v době, kdy nebyla společnost dětem s hendikepem příliš nakloněna. Dnes je bezpečným přístavem pro více jak 200 dětí, které zde mají nejen klidné zázemí, ale i dostatek inspirace a příležitostí rozvíjet se do maximální míry svého potenciálu. Z jedné třídy se škola rozšířila do 4 budov, kde vedle výuky probíhají také terapeutické dílny, denní stacionář a všechny potřebné terapie.   

„Platforma iVysílání ČT je strategickým pilířem digitálních služeb České televize, kterým reagujeme na neustále rostoucí diváckou poptávku po videoobsahu v online prostředí. V nabídce jdeme i za hranice toho, co znají diváci z televizní obrazovky. Rozšiřujeme ji o kvalitní zahraniční tituly, jako jsou například severské kriminálky Most nebo Zločin, ale také o úspěšné pořady vlastní tvorby. Těmi jsou například původní hrané seriály určené zejména pro mladší publikum jako Adikts nebo Pět let, nebo dokumentární série zaměřené na specifické komunity – nedávno třeba Game Story o českých videohrách, Dakar Sistaz o automobilových závodnicích nebo Pickupeři, kteří zkoumají fenomén pouličního svádění,“ vysvětluje výkonný ředitel pro digitální produkty Marek Doležel.

Redakce iVysílání boduje u internetové generace také svou redakční tvorbou, sama natáčí, hledá zajímavé náměty i zábavné způsoby zpracování a vyprávění. Premiérový zábavně vzdělávací pořad Jazykovědma se s humorem snaží vysvětlit různá více i méně známá rčení, přísloví, poučky i ustálené fráze jako třeba „jádro pudla“ nebo „kout pikle“. Objasňuje jejich vznik i význam a poradí, v jakých situacích je lze použít. Výtvarný koncept pro pořad vytvořila Anna Borovičková Ročková, na Instagramu známá jako autorka populárních koláží pod nickem @ulepena. Na scénářích se zároveň podílí Markéta Gregorová, která právě jako @Jazykovědma na síti X vysvětluje různé jazykové jevy.

„Chceme mladšímu publiku nabízet zábavný a informativní obsah tam, kde jej přirozeně sledují. Proto jsme nedávno spustili samostatný youtubový kanál určený právě pro naše redakční pořady. Zároveň je pro nás stále velmi důležitá synergie se značkou České televize a s obsahem iVysílání. Snažíme se jednotlivé díly tematicky napojovat na nové pořady ČT, například díl ze série What the Fact? o fentanylu přivedl spoustu diváků k seriálu Adikts, Smysl pro tumor nás inspiroval k vysvětlení původu rakoviny,“ přibližuje šéfredaktorka redakce iVysílání ČT Eva Pjajčíková a dodává: „Ukazuje se, že nové formáty a způsoby vyprávění fungují – pořad What the Fact? je velmi populární. Z reakcí je jasně vidět, že mladší fanoušci oceňují tento typ obsahu, aktivně jej komentují a často sami píšou o témata. Do prostředí sociálních sítí přinášíme nadstandardní kvalitu zpracování a důvěryhodné informace, což u tohoto typu internetového obsahu rozhodně není běžné.“

Druhá série dokumentárního webseriálu TeleRevize vysvětluje na ukázkách z archivu zábavné i děsivé stereotypy, které televize svým divákům předkládala. Kritickým okem zkoumá, jakými způsoby byly zobrazovány různé společenské jevy či odlišnosti a jejich vývoj až k dnešní reprezentaci na obrazovkách. Na vzniku TeleRevize 2.0 s Českou televizí spolupracuje influencer a performer Sebastian Šikl, který je také tváří pořadu.

„TeleRevizi 2.0 jsme se snažili udělat více internetovou, takže se fanoušci mohou těšit na inovativní koncept. Rešerše k druhé řadě jsme začali dělat už v září roku 2023. Náměty vybíráme tak, abychom pokryli co největší spektrum audiovize a zároveň, abychom měli k dispozici dostatek ukázek. Snažíme se zpracovávat zejména ta témata, která diváky zajímají a baví je,“ objasňuje jedna z tvůrkyň TeleRevize 2.0 Dorota Vašíčková.

 

Všechny redakční pořady lze zhlédnout přímo v iVysílání nebo na jeho novém youtubovém kanále.

 

„Na hokejové mistrovství plynule naváže fotbalová horečka, protože mistrovství Evropy začíná už za pár dnů. Připravili jsme pro fanoušky film složený z unikátních záběrů, které normálně nemají šanci vidět. Uvidí, jak hráči i členové realizačního týmu prožívali jednotlivé zápasy a jak celou cestu kvalifikací vnímali,“ popsal ředitel komunikace FAČR Petr Šedivý, který je spolu s Tomášem Kalousem autorem snímku.

„Podobných dokumentů přibývá a fanoušci je mají rádi. Tyto formáty přibližují fotbal divákům, proto jsme s přítomností kamery neměli problém ani my. Za chvíli vlastně ani nevnímáte, že vás někdo natáčí, rychle si zvyknete. Doufám, že se film bude fanouškům líbit a naladí je před startem Eura,“ uvedl kapitán reprezentace Tomáš Souček.

„Bylo hlavně na trenérech a hráčích, jestli se do tohoto projektu chtějí pustit. Vedení FAČR ho ihned podpořilo, protože chceme popularizovat fotbal i těmito způsoby, které jsou v zahraničí a v poslední době i v Česku čím dál běžnější. Cesta kvalifikací nebyla vždy hladká, což se ve filmu také odráží, ale důležité je, že jsme poosmé za sebou na EURO postoupili, takže film má happy end, pro nějž jsme se všichni snažili udělat maximum,“ dodal předseda FAČR Petr Fousek.

 

 

Hrdí lvi: Postup

Režie: Petr Šedivý, Tomáš Kalous

Scénář: Petr Šedivý

Kamera a střih: Tomáš Kalous

Premiéra: 27. května 2024

Přístupnost: bez omezení 

Délka: 61 minut

Jan Stern (* 1977) je již šestnáct let fejetonistou časopisu Nový prostor, který ve velkých českých městech prodávají bezdomovci, aby si přivydělali. Fejetony z časopisu uspořádal již do čtyř sbírek, které vydal sám Nový prostor a prodávali je bezdomovci podobně jako časopis. Nyní Sternovi vychází první kniha fejetonů v klasickém nakladatelství. Důvod je zřejmý. „Jsem přeci jen velmi opatrný na to, co do Nového prostoru dávám. Je to projekt charitativní a časopis kupují velmi různorodí lidé, kteří mají právo na to, aby jim autor neomlacoval o hlavu své názory. A tak se mi časem nakupily fejetony, které jsem se do Nového prostoru obával dát. Protože jsou příliš ožehavé, tenkoledové, názorové, politické, kontroverzní, conquistadorské, opepřené. Nyní jsem pro ně našel nakladatele, který tu kořeněnou chuť unese. Či spíše si v ní libuje,“ vysvětlil Jan Stern.  

Petr Štengl (* 1960) je básník a ve svém nakladatelství vydává zejména poezii. Jednak vlastní (právě mu vychází kniha Kurzy umírání) a také mnoha jiných autorů. V oblasti poezie má nakladatelství značné renomé, například jím vydaná sbírka Alžběty Stančákové Co s tím získala v roce 2014 Cenu Jiřího Ortena. Kniha 55007 znaků včetně mezer Ondřeje Buddeuse byla roku 2012 nominována na Magnesii Literu, stejně jako kniha Kateřiny Bolechové Sádrová hlava jiné Marie roku 2021. Nakladatelství vydalo sbírky i dalším oceňovaným básníkům: Otovi Karsovi, Ondřeji Maclovi, Šimonu Leitgebovi, Františku Dryjemu nebo Michalu Šandovi. V konceptu nakladatelství je Sternova fejetonová kniha tudíž trochu úkrok stranou. Byť sám nakladatel si to nemyslí. „Dělit knihy podle žánrů je přežitek. Báseň je všechno. Nebo nic. Sternovy texty pro mě básně jsou. Takže žádný úkrok stranou. Naopak, pořád rovně za nosem,“ říká k tomu Petr Štengl.

Komerční anotace slibuje čtenářské hody. Rozebrány jsou v knize prý „problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu, podezřelých skvrn na gauči, západní civilizace, antifeminismu Luďka Soboty, sociálních sítí a Ježíše Krista,“ píše se na obálce. Což prozrazuje, že texty se vznášejí v lehkém oparu ironie. Jak je u autora ostatně obvyklé.

Fejetony Jana Sterna našly svého příznivce například v literárním kritikovi Radimu Kopáčovi. „Fejeton je dneska jasně v úpadku, na huntě. Zplihlý, vybledlý a potrhaný prapor české fejetonistiky drží snad jen jeden jediný: Jan Stern. (...) Čím víc těch žánrových textů od něj čteme, tím větší metafyzická úzkost nás jímá: Vždyť tady není nic špatně, žádný slabý kus, vždyť to všechno funguje! U autora si totální stylistická bravura může vzít za téma cokoli a je z toho – fejeton jedna báseň. (...) Stern má vtip, stejně jako zvládá prolnout zábavný povrch s informační hloubkou, jistou míru věcnosti s jistou mírou věčnosti. (...) V naší kotlině se nikdy nic moc originálního nepovedlo. Tedy s několika málo čestnými výjimkami, co potvrzují pravidlo. Fejetonista Jan Stern je jednou z nich,“ napsal Kopáč před časem v Týdeníku Rozhlas.