Knihy, literatura, média

PRAHA: Pracovníci Památníku národního písemnictví připravili nové literární pořady pro středoškolské studenty.

Termín pořadů: pracovní dny v období 15. května - 27. června 2008

Pořady mohou využít školy jako doplněk výuky českého jazyka, literatury a dějepisu.

Jejich cílem je prohloubit zájem studentů o českou literaturu a prostřednictvím společného prožitku je motivovat k četbě a novému způsobu myšlení o literatuře i naší historii. "Kromě literárních pořadů ve Strahovském klášteře a letohrádku Hvězda nabídneme školám i literární výlety do zámku ve Starých Hradech a do Miletína, rodiště K. J. Erbena", říká autor pořadů PhDr. Miloš Sládek.

Lektorství se ujmou odborní pracovníci Památníku národního písemnictví a studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Literární pořady v PNP a letohrádku Hvězda:

* Zrcadlo žádnýmu nepochlebuje aneb Děsivé i veselé historky v české literatuře 17. a 18. století

* Ruralismus, vztah k půdě a perzekuce českých spisovatelů v 50. letech

* Psát - to je moje práce. Životní a spisovatelské osudy Oty Pavla Literární výlet

* Celodenní autobusový výlet do zámku ve Starých Hradech u Jičína (pracovny českých spisovatelů) a do Miletína (rodný dům K. J. Erbena, v zámku expozice dějin če! ského ochotnického divadla, středověké klášterní podzemí).

Školy se již nyní mojhou objednávat.

Kontaktní osoba: Miloš Sládek Telefon: 220 516 695, l. 227 E-mail: milos.sladek@seznam.cz

http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz

Na podzim loňského roku vyšla kniha Kdo byl a je kdo - Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko. Osobnosti, samospráva, historie, jejímž autorem je Miroslav Sígl. Kniha poskytuje celkovou charakteristiku regionu, jeho historický, společenský a kulturní vývoj.

 Vydavatel hledá touto cestou možnost, jak na knihu upozornit a usnadnit ji cestu ke čtenáři a uživateli.

V rámci této akce nabízí prodej a distribuci tohoto titulu s 30% rabatem, tj. 343 Kč za kus, a při odběru více než 1 výtisku poštovné zdarma.

Veškeré další podronosti o titulu viz příloha.

Další informace o titulu i ostatních knihách nakladatelství Libri, a to včetně ukázek, najdete na internetových stránkách http://www.libri.cz/

Publikace Divadla svítící do tmy II završuje tříletý vydavatelský projekt Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, věnovaný významnému fenoménu českého amatérského divadla – divadlům malých jevištních forem a autorskému divadlu 60., 70., a 80. let 20. století.

Vznik trilogie inicioval v roce 2004 ministr kultury Pavel Dostál, sám aktivní a inspirující účastník tohoto hnutí s tím, že realizací pověřil právě NIPOS, které na její vydání odbržel jednoletý grant.

První díl  s názvem  Pódia z krabičky byl věnovan souborům malých jevištních forem 60. let. Do jejich problematiky čtenáře uvádí zasvěcená studie Vl. Justa a v rozsáhlých medailonech je zaznamenána činnost osmi nejvýraznějších divadélek (Kompas Turnov, Kapsa Karlovy Vary, Divadélko pod Okapem a Waterloo Ostrava, Skumafka a také Zápalka-kabaret Olomouc, Divadlo X Brno), přičemž v závěrečném oddíle následují hesla dalších 165 souborů. Významnou součástí malých scén 60. let byla písničková tvorba, proto je publikace doplněna 5 CD s původními písněmi v novém aranžmá a v produkci Václava Bárty.

Nelehká 70. léta mapují Divadla svítící do tmy, k nimž výstižnou úvodní studii napsal prof. dr. Jan Císař, následuje opět osm medailonů nejinspirativnějších souborů (Excelsior Praha, Divadlo pro 111 České Budějovice, Schod Valašské Meziříčí, Divadlo na okraji a A-studio Praha, Křesadlo Praha, Morickova pantomima Pardubice).Dalších téměř 130 souborů z celé ČR je zaznamenáno v hesláři.

Třetí svazek Divadla svítící do tmy II nese podtitul  Nesoustavné nahlédnutí do historie malých autorských neprofesionálních scén 80.let XX.století a stejně jako předchozí dvě publikace jí redakčně vypravili Lenka Lázňovská, Vítězslava Šrámková a František Zborník.

Svým obsahem na již vydané svazky navazuje a zaměřuje se na malé autorské scény, jejichž tvorba kulminovala v závěrečném desetiletí normalizace. Opět podává svědectví jak o proměnách tvorby těchto souborů v 80. letech, tak o tom, co vyzařovaly do svého okolí. Podnětnou úvodní studii napsal dramatik a profesor DAMU Jan Vedral. Specifikem i této knížky je, že se na činnost jednotlivých souborů pohlíží z různých úhlů – vedle teatrologických pohledů tak oddíl Medailonů obsahuje např. i vzpomínky a svědectví jejich členů, které kromě poetiky tvorby postihují atmosféru vnitřního života souborů a živě i to, jak se tato divadla stávala jednu z oblastí, v níž se artikulovaly témata a postoje, jež představovaly relativně svobodnější alternativu k marasmu doby.                                                                 

Třetí svazek otevírá kapitola věnovaná pražskému souboru Orfeus Radima Vašinky, následují loutkářské C Svitavy, Lampa a Paraple Praha, soubory polské menšiny Tetrzyk a Teatr im. mjr. Szmauza z Těšínska, vodňanská Šupina, Divadelní klub Jirásek z České Lípy, Bílé divadlo Ostrava a pražská Vizita.

Oddíl Portréty představuje významné kolektivy, z nichž o některých již byly vydány samostatné práce, např. Jelo Praha, Ochotnický kroužek Brno, Pražská pětka a další, které rovněž v 80. letech zaznamenaly velký ohlas - Dividýlko Slaný, Divadlo AHA! Lysá n. L., Anfas Černošice, Čmukaři Turnov, Tatrmani Bechyně, Anebdivadlo Praha, Nepojízdná housenka Brno.

Všechny statě tradičně doplňují fotografie, bohatý poznámkový materiál včetně bibliografie. Závěrečný Heslář pak stručně zaznamenává více než 120 souborů a naznačuje tak, proč se o této oblasti amatérského divadla hovořilo jako o „hnutí“.

Editorka souboru  Vítězslava Šrámková uvedla na tiskové konferenci, kde byl 3. díl  publikace představen za účasti Vladimíra Justa, Jana Císaře a některých daších autorů, že v celém kompletu je zachyceno 400  amatérských souborů a dodala, že se kromě toho podařilo v totmto díle postihnout také dobu a život mladé generace.  

Publikace si lze jednotlivě či jako komplet objednat prostřednictvím webových stránek NIPOS na adrese www.nipos-mk.cz,

nebo přímo zakoupit ve skladu publikací NIPOS v Blanické 4, Praha 2-Vinohrady.

TZ/uma 

V Rožnově pod Radhoštěm (17,3 tis. obyv., Zlínský kraj) najdeme v půvabné vile stojící na břehu řeky Bečvy Městskou knihovnu (MěK). Od roku 1991 je příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Toto kulturní zařízení neomezuje svoji činnost pouze na půjčování knih, ale je také významným organizátorem vzdělávacích a kulturních akcí pro všechny generace i partnerem pro subjekty působící ve městě a regionu.

Počátky rožnovského veřejného knihovnictví sahají až do 60. a 70. letech 19. století. První veřejná knihovna vznikla v roce 1872. Byla umístěna ve škole vedle kostela a jejím vedením byl pověřen páter František Koželuha. Knihovní fond tvořily zřejmě svazky z knihovny Občanské besedy. Na počátku devadesátých let 19. století mohli čtenáři chodit i do sokolské knihovny. Její fond, který Sokol v roce 1920 daroval městu, se stal základem veřejné knihovny Františka Palackého. Šedesátá léta minulého století přinesla zavedení střediskového systému v nově ustaveném okresu Vsetín, v němž pracovalo 81 knihoven. Rožnovská knihovna se stala jedním ze středisek a během let několikrát změnila své působiště. Do současných prostor, tj. do Bergerovy vily postavené na počátku 20. století, se knihovna přestěhovala koncem roku 1993.

Řeč čísel

Knihovní fond k 31. 12. 2007 dosáhl 72 826 knihovních jednotek, přírůstek během roku činil 2842, z toho se počet periodik přiblížil číslu 150. MěK má 3061 registrovaných čtenářů, z toho 780 dětí do 15 let. Čtenáři si půjčili 243 490 svazků knih a periodik. Vzdělávacích a kulturních akcí, kterých se uskutečnilo 345, se zúčastnilo 8961 osob. (Článek o těchto aktivitách je připravován na květen 2008). Roční poplatek pro dospělé je 80, pro děti, studenty a důchodce 40 Kč, za jednorázovou výpůjčku zaplatí zájemce 20 Kč.

Regionální funkce financované ze zákona

Výkonem RF v okrese Vsetín je pověřena Masarykova knihovna ve Vsetíně. Některé činnosti ve své střediskové knihovně pak zajišťuje na základě smlouvy MěK v Rožnově p. R. Jde zejména o poradenskou a konzultační činnost, o nákup a zpracování knihovních fondů, práci s výměnnými soubory, sledování statistiky knihovnických činností atd. V loňském roce na tyto práce poskytla vsetínská Masarykova knihovna 55 250 Kč a připravila výměnný soubor o 465 svazcích. Středisková knihovna Rožnov spravuje tři pobočky přímo v místních částech – v Hážovicích, Tylovicích a na Horních Pasekách. Provoz v nich zajišťují na zkrácený úvazek dobrovolní knihovníci. Ke Střediskové knihovně Rožnov náleží ještě další knihovny v obcích Střítež nad Bečvou, Valašská Bystřice a Vidče. Jejich zřizovatelem je vždy příslušná obec a provoz zajišťují také dobrovolní knihovníci.

Regionální funkce financované dobrovolně

Rožnovská knihovna má s obcemi Střítež n. B., Valašská Bystřice a Vidče uzavřeny smlouvy o poskytování knihovnických služeb. Na jejich základě udělují obce finanční prostředky na nákup knihovního fondu a MěK provádí jeho nákup a zpracování. V přírůstkovém seznamu jsou takto nakoupené svazky speciálně označeny a část z nich jde přímo do knihovny konkrétní obce, další část slouží k vytváření výměnných souborů a když ukončí cirkulaci, vrátí se do knihovny té obce, která je zaplatila. S tímto oběhem je obecní úřad srozuměn. Vloni dala trojice obcí na nákup knih 69 tisíc Kč. V tomtéž roce získala obec Vidče titul Vesnice roku Zlínského kraje a v celorepublikové soutěži Knihovna roku obdržela zdejší knihovna čestné uznání. V roce 2008 obec Vidče zvýšila i sumu na nákup knih ze 17 na 30 tisíc Kč. Celkem se za takto soustředěné finance podařilo vytvořit 18 souborů s konečným počtem 720 knihovních svazků, což významně rozšířilo nabídku čtenářům.

Úspěšné projekty i sponzoři

Rožnovská knihovna vloni dostala na provoz od svého zřizovatele 4 miliony 550 tisíc, letos 4 miliony 750 tisíc Kč. Pro svoji rozsáhlou činnost a aktivity se však snaží získat finanční prostředky i z jiných zdrojů. V programu Knihovna 21. století vyhlašovaném ministerstvem kultury se vloni podařilo uspět dvěma projektům – na nákup nové verze softwaru pro nevidomé a slabozraké získala MěK dotaci 28 tisíc Kč, projekt „Cesty a cestičky bez bariér“, jehož součástí bylo i vydání drobné publikace, přinesl 7 tisíc Kč. V rámci VISK 3 vyhlašované také ministerstvem kultury obdržela MěK 75 tisíc Kč na upgrade knihovnického software. Vloni se podařilo oslovit i sponzory, kteří přispěli na nákup knihovního fondu 10 tisíci Kč a dalším darem byl nákup dvou počítačů do dětského oddělení knihovny.

Projekty v roce 2008

V letošním roce knihovna získala v rámci VISK3 85 tisíc Kč na další upgrade knihovnického software, 20 tisíc v programu Knihovna 21. století na celoroční projekt Město v mé paměti, 10 tisíc z Fondu kultury Zlínského kraje na část projektu Město v mých očích. Díky finančnímu daru místního podnikatelského subjektu se knihovnické služby rozšíří o možnost opravy poškozených CD nosičů. Stále probíhá projekt Senioři vítáni, v jehož rámci se podařilo získat od nadace Open society fund 150 tisíc Kč.

Eva Veselá

Každodenní zkušenost ze škol potvrzuje, že si malí Slováci a Češi navzdory opravdové blízkosti obou jazyků rozumějí stále méně. Proto začal v Bratislavě vycházet časopis Euroškolák, který je určen dětem prvního stupně základních škol na Slovensku i v Česku.  Jde o  dvojjazyčné periodikum, které pomáhá překonávat vzájemnou jazykovou bariéru.

Hrát si a učit se

Ve školních lavicích už několik let sedí děti, pro které je společný stát Čechů a Slováků pouhou historií. Narodily se po rozdělení Československa, a tak slovenštinu či češtinu nevnímají jako jazyk blízký, jak to bylo u jejich rodičů a prarodičů. I když snahou posledních desetiletí je propagovat jazykové vzdělání u dětí už od nejútlejšího věku, preferují se hlavní světové jazyky jako angličtina, němčina a francouzština.

 Na otázku „Jak obnovit slovenštinu v lavicích českých škol?“ a naopak si na Slovensku odpověděli činem. Začali vydávat měsíčník Euroškolák, vzdělávací dvojjazyčný časopis pro komunikaci dětí v češtině a slovenštině, který má zábavně a kreativně pomoci dětem překonat jazykovou bariéru. „Děti v Čechách a na Slovensku pomalu ztrácejí kontakt se sousedním jazykem, v časopise se hravou formou seznámí se zcela odlišnými slovíčky obou jazyků," řekl Miroslav Bezděk ze společnosti Plenkall, která časopis vydává. Číslo vždy obsahuje gramatiku (např. vyjmenovaná slova, slovesa, psaní předpon, psaní i/y v příčestí minulém aj.), otázky logopedie, příklad literárních příběhů a básní, pod jejichž texty je bezprostředně uveden překladový slovník. Dále měsíčník přináší různé vědomostní soutěže, informace o Evropské unii adekvátní dětskému věku, počítačové hry a mnoho dalšího. To vše je připravováno v souladu s učebními osnovami a ročním obdobím. „Při sestavování časopisu se snažíme čerpat i ze starší tvorby, na kterou se zapomíná. Snažíme se oprášit i takové autory jako František Hrubín či Krista Bendová a propojit je s novější tvorbou," poznamenal Bezděk. Projekt, který na Slovensku běží od září, byl představen české veřejnosti letos v březnu v Domě národnostních menšin v Praze. Jak přiblížili členové redakce, měsíčník Euroškolák je určen hlavně žákům základních škol, i když vydavatelství počítá s obdobnými periodiky i pro předškoláky a také starší žáky. Časopis vychází v 10 číslech během školního roku, jeho rozsah se z původních 28 stran rozrostl na 40 a stejně tak se zvýšil i náklad, protože zájem – hlavně ze strany škol – z obou stran řeky Moravy je značný. Jedno číslo stojí 19,50 v obou měnách a na Slovensku i v Česku je k dostání v novinových stáncích.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu

Skutečností, že si malí a mladí Slováci a Češi stále méně rozumějí, i když jsou si oba jazyky v zásadě podobné, se operativně zabývají i čeští odborníci. Ve  Výzkumném ústavu pedagogickém vznikl  speciální projekt, za pomoci kterého mohou učitelé žákům II. stupně ZŠ zajímavě přiblížit slovenštinu. Metodou pracovních listů se české děti dozvědí o jazyku, reáliích i kultuře sousedů. Na Slovensku podobný projekt zatím nemají, ale jak je vidět, snahy připravit slovenské školáky na evropanství a naučit je porozumět sousedům jsou evidentní. (Euroškolák má podporu Slovenské kanceláře Evropského parlamentu, Velvyslanectví ČR v SR, Velvyslanectví SR v ČR, předních školních úřadů, bankovního sektoru a několika neziskových organizací.) Z vlastní zkušenosti vím, že na Slovensku je povědomí o češtině stále živé, a to hlavně díky vysílání televizních pořadů, které slovenské komerční televize vysílají s českým dabingem. V Čechách je situace odlišná, podle některých expertů má část českých dětí skutečně problém slovenštině porozumět, protože s ní nepřichází do styku vůbec. Dle vyjádření některých jazykovědců je situace v Česku "v začarovaném kruhu": jedna strana argumentuje tím, že děti nerozumějí, protože neslyší slovenštinu v televizi, média se zase brání, že slovenštinu nepoužívají, protože jí už lidé nerozumí.

Vypláznout jazyk není vždy urážlivé

Argument masmédií vydavatelé časopisu Euroškolák nepřijímají a organizují stále nové akce, aby získali zájem co nejširší veřejnosti. Jednou z nich je i jazyková soutěž „Vyplázni jazyk!“. Je zaměřená hlavně na problém zanedbávání výslovnosti v rámci mateřského jazyka a následně pak na otázky odlišné výslovnosti právě v komunikaci mezi našimi národy. Zájem o soutěž projevilo už mnoho školních kolektivů na základních i v mateřských školách. Děti s velkým nadšením vyplazovaly jazýčky a trpělivě čekaly na cvaknutí fotoaparátu. Díky této malé „gymnastice“ si procvičily mluvní orgány a zábavnou hrou se naučily něco o výslovnosti, což je v dnešní době, kdy se na školách soustavně a systematicky rozšiřuje vícejazyčná jazyková zdatnost, nesmírně důležité. Organizátoři se domnívají, že toto zviditelnění mluvního orgánu přinese podporu správných logopedických návyků a připomene také potřebu kvalitní jazykové výbavy.

Evropan, to zní hrdě

Protože slovenská ekonomika sílí, uvažují naši sousedé o zavedení evropské měny už počátkem příštího roku. Další akcí časopisu Euroškolák je výtvarná soutěž „Euroměna očima dětí“, která odstartovala 1. dubna. Děti do ní můžou poslat svou představu o podobě nového platidla. Odeslané výtvarné návrhy v libovolné formě (kresba, fotografie, video, počítačová modelace nebo i třírozměrný objekt) je možné zaslat do 15. 12. 2008. Do soutěže, podporované předním slovenským bankovním domem, se mohou zapojit děti bez rozdílu věku, národnosti i školy, a to do předvánoční doby, tedy těsně před zavedením eura na Slovensku. Protože změna platidel se výhledově týká i České republiky, organizátoři věří, že do soutěže se zapojí i čeští školáci a ukáží, jak si oni představují eurobankovky a euromince. Padesát nejlepších návrhů postoupí do užšího kola o hlavní cenu, kterou je víkend pro vítěze a jeho rodiče v belgickém hlavním městě Bruselu i s prohlídkou Evropského parlamentu. Všechny zaslané práce budou zveřejněné na webu časopisu Euroškolák a 50 nejlepších se stane součástí putovních výstav, pořádaných u příležitosti přistoupení SR k euroměně. První z nich otevřou už koncem dubna v Polus City Center v Bratislavě, poté se přesune do výstavních prostor Národní banky Slovenska. Více informací o časopisu i o soutěžích, které pořádá, získají zájemci na webu http://www.eur-akademia.eu/

Mária Uhrinová

Rekordních více než 22 tisíc dětských a 5 tisíc dospělých účastníků strávilo v pátek 28. března na 664 místech v Česku, Polsku, Slovensku a Slovinsku pohádkovou Noc s Andersenem. Již poosmé ji na podporu dětského čtenářství, k oslavě Mezinárodního dne dětské knihy a jako tradiční knihovnickou tečku za Březnem – měsícem internetu zorganizoval Klub dětských knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

S pohádkami se nocovalo v knihovnách veřejných, soukromých i školních, ve školách mateřských i základních, školních družinách, středních školách i gymnáziích, v občanských sdruženích, dětských domovech, muzeích, klubech, centrech pro matku a dítě. Všechny aktéry spojovala elektronická konference Andersen i noční chat dětí. Společné soutěže nocujícím dětem připravila nakladatelství Fragment, Computer Press a Albatros.

Také letos se společně virtuálně četlo, a to podle dosud došlých hlášení minimálně ve 384 místech kapitolky z knihy Zdeňka Svěráka Radovanovy radovánky, ve slovinské Radovljici z knížky Tatínku, ta se ti povedla (Očka, ta je bila pa res prima). Nejméně 297krát dorazil v noci za dětmi samotný Andersen, mnohdy v krásném kostýmu. Minimálně 314 knihoven a škol si v programu připomnělo letošní výročí spisovatele Karla Čapka, četly a dramatizovaly se nejenom jeho pohádky, do knihoven a škol přišli například pavlovický vodník, rusalky se zlomenou nožkou, hejkal, kouzelník Magiáš, loupežníci vedení krvavým Čepelkou v Úpici, nepočítaně pošťák Kolbaba a poštovní skřítkové. V Kostelci nad Černými lesy se více než 30 vodníků rozehřálo čtením Vodnické pohádky a následně byli na exkurzi po vodních zdrojích, v ZŠ Bohuslavice měli vodnický bál...

Na 214 místech zaznamenali návštěvu starostů, místostarostů, primátorů či poslanců, za dětmi přišla řada spisovatelů a spisovatelek, pohádky jim přečetli i mnozí herci. Nejmladšího 2,5letého účastníka hlásí Sepekov, nejstarší 82letá čtenářka četla pohádky v Moravanech. Na několika místech nocovaly také děti se zdravotním handicapem, pražské Informační centrum o hluchotě dokonce přivítalo devět neslyšících, nedoslýchavých i slyšících dětí, které v doprovodu průvodkyně – černé kočky – vyrazily hledat poklad do Národní knihovny.

Také letos proběhla jednonoční sbírka na dětský hospic v Malejovicích, během které děti vybraly více než 15 000 korun. Mezinárodní ráz dodaly Noci s Andersenem zahraniční družební návštěvy, například slovenskou Čadcu navštívili hosté z Polska, do Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově zavítali členové Evropské dobrovolné služby z Německa a Itálie. Český Těšín zahajoval nocování v polském Cieszynie pozdravem „Ať žije Shengen!“ – vždyť mohli volně přejít hranice. Do českého Javorníku přijeli z polského Paczkowa, v Mokré-Horákově nocovalo 6 dětí a 1 dospělý z Městské knihovny v Modřicích s mezinárodním programem, který připravilo Ruské osvětové a kulturní centrum na Moravě. V základní škole Brána jazyků v Praze se pohádkové Noci s Andersenem účastnili také francouzští korespondenti, četba pohádek ve francouzštině proběhla také v knihovně v Kohoutově, v Dunajské Stredě pracovaly dvě národnostní skupiny dětí a pohádky se zde četly i v maďarštině.

Letošní Noc s Andersenem se uskutečnila s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, společnosti 3M Česko, Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, Spolku slovenských knihovníků, Slovartu a stovek lokálních sponzorů. Noc s Andersenem je zároveň tradiční knihovnickou tečkou za Březnem – měsícem internetu.

Jeho organizátorem je BMI sdružení.

Hlavním partnerem letošního 11. ročníku BMI bylo  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, partnerem Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Mediální partneři:  Český rozhlas, Protext – PR servis ČTK, deník Právo, vydavatelství Burda Communications, Business Media CZ a Reader´s Digest Výběr, odborný partnere FORInternet.

 Veškeré informace o projektu najdete  na http://www.brezen.cz/.