Knihy, literatura, média

Jihočeské muzeum vydalo za laskavého přispění města Českých Budějovic a Jihočeského kraje publikaci, která je výsledkem dlouholeté práce dnes již bývalého odborného pracovníka tohoto muzea, numismatika PhDr. Jiřího Chvojky. Téma medailí a dalších nemincovních památek Českobudějovicka nebylo dosud v takovémto rozsahu zpracováno, a tak tato kniha vyplňuje citelnou mezeru v jihočeské numismatice.

Kniha Medalie Českobudějovicka je publikací encyklopedického typu s přehledným výčtem medailí, svátostek, reklamních žetonů a dalších účelových známek dochovaných ve sbírce Jihočeského muzea i jiných institucí a soukromých sběratelů. Obsahuje přes 260 stran převážně barevných fotografií (340 barevných a 84 černobílých) doprovázených jmény autorů či zajímavostmi ohledně vzniku dané medaile či známky. Obrazovou část knihy doplňují stručné informace o autorech a vydavatelích a seznam použité literatury.

Více než polovina stran je věnována medailím a známkám z Českých Budějovic, větší soubory tvoří ještě památky z Hluboké nad Vltavou, Rudolfova u Českých Budějovic a Týna nad Vltavou. Nejstaršími uvedenými medailemi jsou českobudějovické a rudolfovské početní peníze z konce 16. století, nejmladší medaile pocházejí téměř ze současnosti.

Kniha Jiřího Chvojky díky svému reprezentativnímu provedení (formátu 25 x 25 cm) bude nejen odbornou pomůckou pro numismatické badatele, ale i příjemným zážitkem pro všechny zájemce o historii jižních Čech.

(Cena publikace je přibližně 450 Kč.)

Eva Sklenářová, numismatička Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

BRNO: Moravská zemská knihovna v Brně vyhlašuje pro rok 2009 z pověření Ministerstva kultury ČR odboru umění a knihoven projekt  na podporu nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury a děl literární vědy a kritiky pro veřejné a vybrané vysokoškolské knihovny.

Cílem projektu ČESKÁ KNIHOVNA je podpora široké sítě subjektů poskytujících veřejnou kulturní službu, veřejným profesionálním knihovnám, evidovaným dle zákona 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), včetně knihoven filozofických a pedagogických fakult vysokých škol a zároveň i vydavatelům české literatury

Tento veřejně prospěšný projekt by měl podpořit odbyt nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury, eventuálně ilustrované tvorby pro děti a mládež, děl literární vědy a kritiky a jejich distribuci do uvedených knihoven dle jejich vlastního výběru.

Uzávěrka pro nakladatele je 6. 2. 2009.

Více zde.

PRAHA: Jste-li náruživými čtenáři, ale do Městské knihovny v Praze nebo do některé z jejích čtyřiceti stálých poboček máte daleko, pak jistě uvítáte zprávu, že se do pražských ulic vrací pojízdné knihovny, takzvané bibliobusy, Tato speciálně upravená vozidla jsou součástí sítě pražské Městské knihovny.

Historie této služby sahá až do roku 1939, kdy pražským čtenářům vyjel v ústrety první bibliobus. Z jeho služeb se ale netěšili moc dlouho. Hned v následujícím roce jej totiž německá armáda zabavila pro potřeby polního lazaretu a tato činnost byla obnovena až po roce 1949. Zlaté období bibliobusů pak nastalo v průběhu padesátých a šedesátých let, kdy tři vozidla působila nejen ve starších okrajových čtvrtích, ale také na nově budovaných sídlištích. Během následujících dvaceti let nastala z nedostatku finančních prostředků krize a obrat k lepšímu začal až počátkem devadesátých let. Vedle obnovy vozového parku byla také rozšířena oblast působení pojízdných knihoven o lokality, kde by vybudování stálé knihovny bylo neekonomické.

V současnosti jsou v provozu tři bibliobusy. První od roku 1995, druhý byl pořízen v roce 2004 za finanční prostředky uvolněné k nápravě škod způsobených povodní a obsluhoval zejména čtenáře v nejpostiženější části Prahy – v Karlíně. Zatím nejnovější pojízdná knihovna funguje od října 2008, kdy nahradila bibliobus zprovozněný počátkem 90. let minulého století. Nákup a vybavení, které přišlo na cca 8 milionů Kč, bylo financováno z evropských peněz, a to v rámci projektu JPD 2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti Praha) nazvaného Bibliobus do sídlišť. Dále se finančně podílel Magistrát hl. m. Prahy a stát.

A co mohou čtenáři od tohoto typu knihovny očekávat? Bibliobusy obsluhují zhruba tisícovku čtenářů, „na palubě“ vozí cca 2 tisíce svazků a dalších 18 tisíc je k dispozici ve skladu. Jde o normální knihovnické služby včetně internetu a bezbariérového přístupu, půjčuje se zejména beletrie a co čtenář nenajde přímo na regále, to mu knihovna příští týden přiveze ze skladu. Bibliobus do stanic zajíždí podle platného jízdního řádu(http://www.mlp.cz/bibus.htm), vracet výpůjčky lze na všech těchto stanicích i v ústřední knihovně na Mariánském náměstí 1, Praha 1. Od října 2008 jsou služby automatizované, a tak v nich můžete použít kartičku knihovny s čárovým kódem nebo Opencard. Tím vším se pojízdné knihovny staly další prostupnou součástí sítě knihoven MKP.

Eva Veselá

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU: Město dnes sice patří do té chudší části Opavska, ale má velice zajímavou a bohatou historii. To byl nejspíš jeden z předpokladů a impulsů k tomu, aby se začalo pracovat na encyklopedii Budišovska. Město Budišov nad Budišovkou si v roce 2011 připomene 710. výročí vzniku. Právě na tento rok je naplánováno její vydání, ale píše se už dnes. Více se dozvíte v článku níže,  který vyšel v internetovém nezávislém listu ČAS, odkud jsme jej se svolením autora a vydavatele Petra Andrleho, otiskli.   

Opravdovou dominantou města je místní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vysvěcen již v dubnu roku 1756. Konstrukcí i interiérem patří k unikátům naší oblasti, což tradičně opomíjejí krajské rádoby turistické prospekty, neboť co by mohlo být na Bruntálsku či v této části Opavska zajímavého. Děkanský budišovský kostel kdysi řídil činnost 23 farností a v jeho stínu jsou i další významné budovy na Halaškově náměstí. Místní rodák Halaška svým významem a pozicemi, které zastával, patří k nejvýznamnějším osobnostem Evropy. O něm pochopitelně propagační materiály kraje také mlčí.

Nicméně naštěstí zde zůstalo vše zachováno tak, jak to má být. Prvním domem (i dle čísla popisného) na Halaškově náměstí je budova farního úřadu, nedávno rekonstruovaná díky spolupráci s původními budišovskými obyvateli, žijícími nyní v Německu. Moc světskou zastupuje budova číslo 2 patřící městské samosprávě, dále zde nalezneme školu i Městské kulturní a informační středisko.

Budišov nad Budišovkou bylo město kdysi královské, podílelo se na vytváření Pražských grošů Václava II, což v té době bylo něco jako dnešní euro. Nu a dalo by se toho nejen z historie vyprávět více. Právě nesmírně bohatá minulost oblasti Budišovska a neméně zajímavá přítomnost – v Budišově je například jediné a unikátní Muzeum břidlice ve střední Evropě – vedla městské radní k rozhodnutí o tom, že v roce 2011 vyjde rozsáhlá ENCYKLOPEDIE BUDIŠOVSKA, publikace, která zřejmě nebude mít v naší zemi obdoby. Na 450 stranách formátu A4 by se měly objevit tisíce encyklopedických hesel a fotografií. Jejichž zpracování se ujímá tým odborníků, historiků, archivářů i zástupců neziskového sektoru tak, aby kniha, která by se měla napříště v rodinách dědit z pokolení na pokolení, vyšla v roce, kdy si Budišov nad Budišovkou bude připomínat 710 výročí vzniku. Město je pochopitelně o hodně starší, leč písemné památky jaksi nejsou.

Co je ještě zajímavé na projektu budišovské encyklopedie? Na výběru hesel by se měli podílet především občané. Od ledna roku 2009 budou na třech místech ve městě umístěny sběrné schránky, do nichž mohou občané přispívat náměty na encyklopedická hesla, aby se na nic nezapomnělo. Zvlášť budou osloveni žáci místních škol, příznivci města, rodáci a další osobnosti, které mají k oblasti vztah. Nejzajímavější hesla zamyšlené encyklopedie budou uvedena i v jazyce německém (plus rešerše v jazyce anglickém a polském), takže se zmíněná publikace může stát turistickým bestsellerem. Zajímavou součástí encyklopedie se jistě stane i obrazová část, jejíž podklady jsou vlastně díky dlouhodobé sběratelské činnosti místního kulturního centra, již shromážděny.

Budišovsko, podobně jako Bruntálsko a Moravskoberounsko, patřilo kdysi k významným ekonomickým a společenským centrům Moravy a Slezska. Počátkem minulého století odtud do celé Evropy například putovaly miliony doutníků vyrobených ve zdejší tabákové továrně, v jejíchž prostorách dnes slibně pokračuje bruntálsko-budišovská firma Linaset.

Budišov nad Budišovkou má řadu krajanů a příznivců ve všech zemích světa. S mnohými udržuje styky s mnohými je spojen například unikátní Cestou česko-německého porozumění, která začala vznikat na území města v roce 1998, a dodnes patří mezi významné mezinárodní evropské projekty. O ní bohužel dosavadní krajské turistické prospekty také cudně mlčí, protože co by se, dle ostravských, mohlo v tak chudičké zemi budišovské dít.

Připravovaná encyklopedie Budišovska se může pro mnohé „stratégy“ turistického ruchu Moravskoslezského kraje stát sprchou, která je navrátí do reálu.

V předvánočním týdnu vyšel nový průvodce lidovými slavnostmi a folklorními festivaly v České republice v příštím roce 2009 – CESTY ZA FOLKLOREM 2009. Obsahuje pozvánky v českém a anglickém jazyce, s pestrými fotografiemi na 70 folklorních festivalů a slavností, které budou organizovány v příštím roce v České republice.

Součástí průvodce je i kalendárium více než 170 lidových slavností, folklorních festivalů, přehlídek, hodů, posvícení, jarmarků, dožínek, vinobraní, včetně zdrojů dalších informací.

Katalog, který vyšel v nákladu 20 000 výtisků, obdrží členské festivaly FoS ČR, Česká centra v zahraničí, budou rovněž v centrech Czech Tourism, na veletrzích cestovního ruchu v ČR i v zahraničí.

Slavnostní křest katalogu proběhne v rámci prezentace Folklorního sdružení ČR na mezinárodním veletrhu Region Tour v Brně 15. ledna 2009.

Katalog Cesty za folklorem připravilo Folklorní sdružení ČR ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, odpovědným redaktorem je Jiří Pokorný.

Katalog  získáte v Informačním centru FoS ČR, Jeruzalémská, Praha 1. Stojí 80 Kč, pro členy FoS ČR je k dispozici za 60 Kč.

Objednat jej můžete písemně nebo e-mailem a připravuje se také elektronická prezentace na www.folklornisdruzeni.cz.