Knihy, literatura, média

PRAHA:  Hlavní město je zřizovatelem příspěvkové organizace Městská knihovna v Praze (MKP). Má působnost na celém území našeho hlavního města, centrem služeb je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí v Praze 1. Knihovní fond k 31. 12. 2007 tvořilo 2 272 328 položek, nejvíce zastoupena je beletrie, následují naučná literatura, hudebniny, zvukové materiály, mapy, grafické listy a reprodukce, elektronické dokumenty.

Počet registrovaných čtenářů dosáhl v loňském roce čísla 194 507, což představuje 16,1 % z celkového počtu obyvatel Prahy.

Toto je jen letmý pohled do Výroční zprávy za rok 2007. Musím se přiznat, že pod mýma rukama prošla řada výročních zpráv kulturních institucí. Ta z Městské knihovny v Praze je však naprosto výjimečná. Dokáže zcela netypickým humorným způsobem přiblížit řadu konkrétních údajů vypovídajících o její činnosti a to vše ještě doplněné dnes tolik oblíbeným komiksem. Tiskovina tak splňuje povinnost organizace vydávat každoročně výroční zprávu a zároveň je i výborným propagačním materiálem.

Pohled do historie

První veřejná knihovna v Praze zahájila svoji činnost v červenci 1891 a navázala na činnost spolkových knihoven působících ve druhé polovině 19. století. Vyhláškou ji zřídila městská rada a byla určena všem Pražanům. Knihovní fond čítal zpočátku 3370 knih, které využívali čtenáři zprvu v půjčovně a v čítárně. Knihovna se během let několikrát stěhovala, její současné sídlo ústředí bylo postaveno díky Pražské městské pojišťovně v letech 1925 – 1928 na Mariánském náměstí. Šlo o první novostavbu knihovny v Československu a potřebám knihovnictví vyhovovala až do poloviny sedmdesátých let 20. století. K dispozici byly půjčovny, studovny, čítárny denního tisku, půjčovny a čítárny pro děti, své místo zde našlo i hudební oddělení a postupně také slepecká knihovna, odborná knihovna městské správy a Sukova knihovna spisů pro mládež.  V roce 1942 vzniklo divadelní a filmové oddělení.

Doba nacistické okupace se nesla ve znamení stagnace, po únoru 1948 pak nastala ideologizace veškeré činnosti knihovny. Ve druhé polovině 50. let začíná docházet k obnově odborné úrovně knihovny, v šedesátých letech bylo otevřeno 12 nových poboček. Období tzv. normalizace s sebou přineslo zmrazení mezinárodní spolupráce, ustrnutí činnosti a trvalo řadu let, než se situace zlepšila. Během osmdesátých let došlo k modernizaci poboček, otevření nových knihoven a k racionalizaci jejich sítě. V roce 1982 pronikly do knihoven počítače, které se začaly využívat k centrální evidenci knihovního fondu a ke katalogizaci. Poslední desetiletí minulého století se uskutečnila optimalizace sítě poboček a umístění do vhodných prostorů. V letech 1996 až 1997 proběhla rekonstrukce budovy na Mariánském náměstí, spojená s novým pojetím služeb a úplnou automatizací knihovnických agend. Pro čtenáře se knihovna otevřela na jaře 1998. V následujícím roce byla zahájena automatizace jednotlivých poboček.

Knihovna a její pobočky

Městská knihovna v Praze plní také funkci krajské knihovny pro území hlavního města ČR. Kromě Ústřední knihovny (ÚK) tvoří síť 43 poboček, včetně tří bibliobusů – knihoven na kolech. Pobočky jsou řízeny centrálně, nemají právní subjektivitu, knihovní fond pro ně nakupuje a zpracovává Oddělení knihovních fondů, které sídlí v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí. O to více se pak mohou věnovat samotné práci se čtenáři. Platy pracovníků poboček jsou hrazeny z rozpočtu Městské knihovny v Praze, stejně tak nájmy potřebných prostor – pouze v ojedinělých případech přispívají na úhradu pronájmů příslušné městské části. Týká se to např. pobočky na Pohořelci nebo na Smíchově – Ostrovského a jde o vstřícný krok místního zastupitelstva ke svým občanům.

V roce 2008 prošla MKP auditem. Není tajemstvím, že audit navrhl uzavřít 15 poboček, které navštěvuje kolem 20 tisíc čtenářů. Rada a starostové městských částí však takové masivní uzavírání nepodpořili, a proto byl rozpočet MKP dorovnán do částky, která umožní jejich provozování i letos. To však neznamená, že se knihovní síť v budoucnu nebude měnit. První změna se plánuje v pobočce Dejvice, která se z nevyhovujících prostor v září 2009 přestěhuje do nové Národní technické knihovny. Podobné řešení situace se již mnoho let hledá pro pobočku Pankrác, která funguje v prostoru nevyhovujícím požadavkům na moderní knihovnu 21. století.

Místní knihovny

Najdeme je zejména v okrajových městských částech naší metropole. Je jich 39, včetně hospicové knihovny Cesty domů, kterou provozuje v Holešovicích stejnojmenné občanské sdružení. Jsou ve zcela odlišném postavení, co se týče financování. Příslušná městská část hradí nájem, energie i plat pracovníků (provozní i mzdové náklady na provoz knihovny). Místní veřejné knihovny (MVK) samy provádí akvizici i zpracování knihovního fondu. Na nákup knih jim přispívá také pražský magistrát, který rozděluje finanční prostředky na akvizici na základě statistických údajů o počtu čtenářů. MKP měla v roce 2008 vyčleněno ve svém rozpočtu na plnění regionální funkce, dané knihovním zákonem, částku 2 886 tisíc Kč. Výměnné soubory vytváří knihovna od roku 2003, na jejich nákup jde ročně kolem 150 tisíc Kč, využívá je více než dvacet MVK. Jde o službu, která se těší velkému zájmu, stejně jako konzultace a nákup technického vybavení. Zatím co MKP využívá speciálně vyvinutý systém Koniáš, místním knihovnám slouží systém Clavius.

Eva Veselá

PRAHA: Konference proběhne ve dnech 18. - 20. března 2009, v jednom z nějvětších a nejlépe vybavených kongresových center v celé Evropě - v pražském Kongresovém centru. K dispoziici je zde 20 sálů a 50 konferenčních místností s kapacitou od 12 do 2764 účastníků. 

Program, možnosti registrace a další praktické informace najdete na webu:  http://www.media-conference.cz/cz/conference-venue/

Registrace účasti na konferenci končí dne 10. března 2009.

KARVINÁ: Největší leporelo světa v Karviné aneb výstava Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí Pod názvem Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí se skrývá největší leporelo světa, komiks o rozměrech 2 x 70 metrů, který vznikl převedením knihy „Dějiny českého národa“ do výstavních panelů. Ve skutečnosti se jedná o 10 x zvětšenou knihu. Její autorka Lucie Seifertová sklidila obdiv čtenářů i uznání odborníků (toto dílo bylo oceněno cenou Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku 2003, Zlatou stuhou za nejlepší populárně naučnou knihu pro mládež a Zlatou pečetí za nejlepší polygrafický počin roku 2003).

Ve výstavním leporelu se před návštěvníkem plynule odehrávají příběhy z české historie od pravěku až po současnost, lze jím „procházet“ a sledovat jednotlivé dějinné události. Výstava zahájila svou pouť v Národním muzeu (září 2004 – únor 2005) a od té doby se zastavila na mnoha místech naší vlasti, ve francouzské a anglické mutaci pak i v zahraničí.

Aktuálně je jedním z propagačních prvků předsednictví České republiky Evropské unii (oficiálně je jako propagace ČR v tomto postavení využita v New Yorku, Česká televize z ní připravuje animovaný seriál).

Bez nadsázky lze říci, že kniha i leporela si při svém putování po českých zemích i po světě získává srdce všech věkových kategorií. Kniha i výstava jsou shodně členěny a mají stejnou grafickou úpravu. Obě jsou určeny dětem i dospělým, těm, co nedávali ve škole pozor (dovědí se překvapivé informace z naší historie), i těm, co pozor dávali (ty zase pobaví).

Výstava ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné slavnostně zahájí v úterý 27. ledna 2009 v 10 hodin. Součástí vernisáže bude beseda s autorkou leporela Lucií Seifertovou. Výstava potrvá do 3. května 2009.

Kniha je na rubu doplněna stručným textem a souvislou řadou podrobnějších informací, zajímavostí a chronologických tabulek. Zájemci si ji budou moci v průběhu výstavy koupit. Kromě obřího leporela, základu výstavy, budou v prodeji i další knihy Lucie Seifertové. V nich do podoby prostorových skládaček a komiksu převedla řadu známých i méně známých českých pověstí a nabízí je čtenářům nejen v češtině, ale v mnoha jazykových mutacích (v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, ale například také v japonštině).

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Místní Muzeum knihy se pyšní ojedinělým primátem – jediná expozice v České republice, ojedinělá v evropském měřítku a svou rozlohou největší na světě. Expozice se zabývá vývojem písma, knižní vazby, knižní kultury od starověku až do současné doby. Můžeme zde zhlédnout písemné památky ze starověku, dalším obdobím je věnována každá místnost stálé expozice. Stálá expozice čítá celkem 21 místností.

Celý článek zde.