Knihy, literatura, média

František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu, v příspěvku otištěném v časopise Grand BIBLIO shrnuje aktivity kraje ve prospěch knihoven, a tím i ve prospěch jeho obyvatel z hlediska dostupnosti k informacím v tištěné i elektronické podobě. Vedle vytvoření informačního portálu veřejných knihoven by mělo dojít také na přestavbu a dostavbu hlavní budovy Jihočeské vědecké knihovny (JVK) v Českých Budějovicích.

Krajská knihovna lídrem i partnerem

Síť knihoven v Jihočeském kraji tvoří 83 profesionálních knihoven s 57 pobočkami a 504 neprofesionálních knihoven s 38 pobočkami. Na pomyslném vrcholu stojí JVK, jejímž zřizovatelem je ze zákona od roku 2001 Jihočeský kraj. Více jak 120letá historie knihovny a skutečnost, že se jedná o největší knihovnu v jižních Čechách, poskytuje této instituci přirozenou vážnost. Současně však zavazuje, neboť jejím posláním je nejen úspěšné fungování, ale i aktivní podíl na rozvoji knihovnických služeb na celém území kraje. K tomu účelu knihovna plní a koordinuje tzv. regionální funkce. Dlouhodobá koncepce knihovny a její status daný zřizovací listinou umožňuje knihovně zaujímat vůči veřejnosti roli garanta služeb a vůči zřizovateli roli lídra i partnera významných projektů. Spolupráce a v mnoha případech i společné hledání dalších způsobů vícezdrojového financování zajišťuje knihovně otevřenou podporu ze strany zřizovatele a posiluje její vnímání u veřejnosti. Tento fakt hraje významnou roli nejen při tvorbě rozpočtu knihovny, ale i při plánování velkých a finančně náročných projektů, které by nebylo možné bez vícezdrojového financování realizovat.

Internetizace knihoven Jihočeského kraje

V roce 2005 se otevřela možnost využít evropských prostředků na rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, která korespondovala se záměrem internetizace knihoven v duchu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách. Kraj této možnosti využil k podání žádosti na realizaci Projektu internetizace knihoven Jihočeského kraje, spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu. Na přípravě i realizaci projektu se významnou měrou odborně i metodicky podílela právě JVK. Hlavním cílem projektu bylo udržet síť knihoven v kraji, rozšířit jimi poskytované služby a v neposlední řadě pomoci malým obcím a knihovnám, které často představují jediné kulturní centrum v oblasti, při naplňování povinností vyplývajících z knihovního zákona. Praktické naplnění projektu znamenalo vybavit knihovny obcí moderní výpočetní technikou, plošně rozšířit technologie pro širokopásmový přístup k internetu, a zajistit tak rovný přístup obyvatel k informacím v elektronické podobě. Zpřístupnění moderních technologií v 255 knihovnách a jejich pobočkách v celkem 220 partnerských obcích kraje tak přispělo nejen k posílení informační vzdělanosti obyvatel, ale i k odstranění relativní odlehlosti některých oblastí regionu.

Co přinese budoucnost?

V návaznosti na úspěšnou internetizaci knihoven připravuje nyní Jihočeský kraj ve spolupráci s JVK projekt na vytvoření internetového portálu veřejných knihoven. Jeho záměrem je shromáždit odkazy na webové stránky profesionálních jihočeských knihoven a zároveň vytvořit souborný katalog jejich knižních fondů. Zájemce nebo čtenář by tak získal rychlou informaci o všech profesionálních knihovnách v kraji i o veřejných knihovnách s veřejně přístupným internetem. Jednotný portál nabídne přehled o dokumentech, které se nacházejí ve fondech jednotlivých knihoven včetně údajů o provozní době a pořádaných akcích. Uvažujeme i o možném využití on-line přístupu pro služby veřejné správy, vzdělávání a cestovní ruch v mikroregionech. Jihočeský kraj zároveň plánuje přestavbu a dostavbu hlavní budovy JVK, která se nachází v ne zcela vyhovujícím adaptovaném objektu, původně určeném k muzejním účelům. Knihovna by tak získala nové prostory pro volný výběr z části fondu, studovny, výstavní prostory, vzdělávací a informační centrum pro poskytování služeb a přístup k internetu. Dostavba by umožnila lepší využití interiéru knihovny a jeho rozvržení do různě velkých uzavřených celků, spojujících funkce dosavadních studoven a specializovaných oddělení knihovny.

František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu

Pozn. redakce: Článek uveřejňujeme se svolením autora i redakce časopisu Grand BIBLIO.

Více než 70 knihoven v celé České republice připravilo mnoho zajímavých akcí pro své uživatele ke Světovému dni knihy a autorských práv, který byl vyhlášen světovou organizací UNESCO na 23. dubna.

Tento den slaví až 100 zemí světa všech kontinentů od roku 1995 a připomínají si tak symbolické datum pro literaturu, neboť tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury, jimiž byli např. Miguel de Cervantes y Savedra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega.

Viz UNESCO:

http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=5125&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html

Tradičními partnery akcí pořádaných při této příležitosti jsou spisovatelé, učitelé, školy, knihovny, vydavatelé knih a zejména IFLA http://www.ifla.org/VI/1/conf/worldbook.htm.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků připravil pro české knihovny na svých webových stránkách přehled akcí pořádaných v zahraničí a přihlašovací formulář, kde mohou knihovny prezentovat své zajímavé akce http://www.stk.cz/skip/SDK/.

Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a každý, kdo si koupí knihu, je obdarován růží.

Kontakt: Roman Giebesch, Vědecká knihovna Olomouc, roman@vkol.cz, Tel.: 739 023 718

Akce v knihovnách viz příloha

PRAHA: Pracovníci Památníku národního písemnictví připravili nové literární pořady pro středoškolské studenty.

Termín pořadů: pracovní dny v období 15. května - 27. června 2008

Pořady mohou využít školy jako doplněk výuky českého jazyka, literatury a dějepisu.

Jejich cílem je prohloubit zájem studentů o českou literaturu a prostřednictvím společného prožitku je motivovat k četbě a novému způsobu myšlení o literatuře i naší historii. "Kromě literárních pořadů ve Strahovském klášteře a letohrádku Hvězda nabídneme školám i literární výlety do zámku ve Starých Hradech a do Miletína, rodiště K. J. Erbena", říká autor pořadů PhDr. Miloš Sládek.

Lektorství se ujmou odborní pracovníci Památníku národního písemnictví a studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Literární pořady v PNP a letohrádku Hvězda:

* Zrcadlo žádnýmu nepochlebuje aneb Děsivé i veselé historky v české literatuře 17. a 18. století

* Ruralismus, vztah k půdě a perzekuce českých spisovatelů v 50. letech

* Psát - to je moje práce. Životní a spisovatelské osudy Oty Pavla Literární výlet

* Celodenní autobusový výlet do zámku ve Starých Hradech u Jičína (pracovny českých spisovatelů) a do Miletína (rodný dům K. J. Erbena, v zámku expozice dějin če! ského ochotnického divadla, středověké klášterní podzemí).

Školy se již nyní mojhou objednávat.

Kontaktní osoba: Miloš Sládek Telefon: 220 516 695, l. 227 E-mail: milos.sladek@seznam.cz

http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz

Na podzim loňského roku vyšla kniha Kdo byl a je kdo - Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko. Osobnosti, samospráva, historie, jejímž autorem je Miroslav Sígl. Kniha poskytuje celkovou charakteristiku regionu, jeho historický, společenský a kulturní vývoj.

 Vydavatel hledá touto cestou možnost, jak na knihu upozornit a usnadnit ji cestu ke čtenáři a uživateli.

V rámci této akce nabízí prodej a distribuci tohoto titulu s 30% rabatem, tj. 343 Kč za kus, a při odběru více než 1 výtisku poštovné zdarma.

Veškeré další podronosti o titulu viz příloha.

Další informace o titulu i ostatních knihách nakladatelství Libri, a to včetně ukázek, najdete na internetových stránkách http://www.libri.cz/

Publikace Divadla svítící do tmy II završuje tříletý vydavatelský projekt Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, věnovaný významnému fenoménu českého amatérského divadla – divadlům malých jevištních forem a autorskému divadlu 60., 70., a 80. let 20. století.

Vznik trilogie inicioval v roce 2004 ministr kultury Pavel Dostál, sám aktivní a inspirující účastník tohoto hnutí s tím, že realizací pověřil právě NIPOS, které na její vydání odbržel jednoletý grant.

První díl  s názvem  Pódia z krabičky byl věnovan souborům malých jevištních forem 60. let. Do jejich problematiky čtenáře uvádí zasvěcená studie Vl. Justa a v rozsáhlých medailonech je zaznamenána činnost osmi nejvýraznějších divadélek (Kompas Turnov, Kapsa Karlovy Vary, Divadélko pod Okapem a Waterloo Ostrava, Skumafka a také Zápalka-kabaret Olomouc, Divadlo X Brno), přičemž v závěrečném oddíle následují hesla dalších 165 souborů. Významnou součástí malých scén 60. let byla písničková tvorba, proto je publikace doplněna 5 CD s původními písněmi v novém aranžmá a v produkci Václava Bárty.

Nelehká 70. léta mapují Divadla svítící do tmy, k nimž výstižnou úvodní studii napsal prof. dr. Jan Císař, následuje opět osm medailonů nejinspirativnějších souborů (Excelsior Praha, Divadlo pro 111 České Budějovice, Schod Valašské Meziříčí, Divadlo na okraji a A-studio Praha, Křesadlo Praha, Morickova pantomima Pardubice).Dalších téměř 130 souborů z celé ČR je zaznamenáno v hesláři.

Třetí svazek Divadla svítící do tmy II nese podtitul  Nesoustavné nahlédnutí do historie malých autorských neprofesionálních scén 80.let XX.století a stejně jako předchozí dvě publikace jí redakčně vypravili Lenka Lázňovská, Vítězslava Šrámková a František Zborník.

Svým obsahem na již vydané svazky navazuje a zaměřuje se na malé autorské scény, jejichž tvorba kulminovala v závěrečném desetiletí normalizace. Opět podává svědectví jak o proměnách tvorby těchto souborů v 80. letech, tak o tom, co vyzařovaly do svého okolí. Podnětnou úvodní studii napsal dramatik a profesor DAMU Jan Vedral. Specifikem i této knížky je, že se na činnost jednotlivých souborů pohlíží z různých úhlů – vedle teatrologických pohledů tak oddíl Medailonů obsahuje např. i vzpomínky a svědectví jejich členů, které kromě poetiky tvorby postihují atmosféru vnitřního života souborů a živě i to, jak se tato divadla stávala jednu z oblastí, v níž se artikulovaly témata a postoje, jež představovaly relativně svobodnější alternativu k marasmu doby.                                                                 

Třetí svazek otevírá kapitola věnovaná pražskému souboru Orfeus Radima Vašinky, následují loutkářské C Svitavy, Lampa a Paraple Praha, soubory polské menšiny Tetrzyk a Teatr im. mjr. Szmauza z Těšínska, vodňanská Šupina, Divadelní klub Jirásek z České Lípy, Bílé divadlo Ostrava a pražská Vizita.

Oddíl Portréty představuje významné kolektivy, z nichž o některých již byly vydány samostatné práce, např. Jelo Praha, Ochotnický kroužek Brno, Pražská pětka a další, které rovněž v 80. letech zaznamenaly velký ohlas - Dividýlko Slaný, Divadlo AHA! Lysá n. L., Anfas Černošice, Čmukaři Turnov, Tatrmani Bechyně, Anebdivadlo Praha, Nepojízdná housenka Brno.

Všechny statě tradičně doplňují fotografie, bohatý poznámkový materiál včetně bibliografie. Závěrečný Heslář pak stručně zaznamenává více než 120 souborů a naznačuje tak, proč se o této oblasti amatérského divadla hovořilo jako o „hnutí“.

Editorka souboru  Vítězslava Šrámková uvedla na tiskové konferenci, kde byl 3. díl  publikace představen za účasti Vladimíra Justa, Jana Císaře a některých daších autorů, že v celém kompletu je zachyceno 400  amatérských souborů a dodala, že se kromě toho podařilo v totmto díle postihnout také dobu a život mladé generace.  

Publikace si lze jednotlivě či jako komplet objednat prostřednictvím webových stránek NIPOS na adrese www.nipos-mk.cz,

nebo přímo zakoupit ve skladu publikací NIPOS v Blanické 4, Praha 2-Vinohrady.

TZ/uma 

V Rožnově pod Radhoštěm (17,3 tis. obyv., Zlínský kraj) najdeme v půvabné vile stojící na břehu řeky Bečvy Městskou knihovnu (MěK). Od roku 1991 je příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Toto kulturní zařízení neomezuje svoji činnost pouze na půjčování knih, ale je také významným organizátorem vzdělávacích a kulturních akcí pro všechny generace i partnerem pro subjekty působící ve městě a regionu.

Počátky rožnovského veřejného knihovnictví sahají až do 60. a 70. letech 19. století. První veřejná knihovna vznikla v roce 1872. Byla umístěna ve škole vedle kostela a jejím vedením byl pověřen páter František Koželuha. Knihovní fond tvořily zřejmě svazky z knihovny Občanské besedy. Na počátku devadesátých let 19. století mohli čtenáři chodit i do sokolské knihovny. Její fond, který Sokol v roce 1920 daroval městu, se stal základem veřejné knihovny Františka Palackého. Šedesátá léta minulého století přinesla zavedení střediskového systému v nově ustaveném okresu Vsetín, v němž pracovalo 81 knihoven. Rožnovská knihovna se stala jedním ze středisek a během let několikrát změnila své působiště. Do současných prostor, tj. do Bergerovy vily postavené na počátku 20. století, se knihovna přestěhovala koncem roku 1993.

Řeč čísel

Knihovní fond k 31. 12. 2007 dosáhl 72 826 knihovních jednotek, přírůstek během roku činil 2842, z toho se počet periodik přiblížil číslu 150. MěK má 3061 registrovaných čtenářů, z toho 780 dětí do 15 let. Čtenáři si půjčili 243 490 svazků knih a periodik. Vzdělávacích a kulturních akcí, kterých se uskutečnilo 345, se zúčastnilo 8961 osob. (Článek o těchto aktivitách je připravován na květen 2008). Roční poplatek pro dospělé je 80, pro děti, studenty a důchodce 40 Kč, za jednorázovou výpůjčku zaplatí zájemce 20 Kč.

Regionální funkce financované ze zákona

Výkonem RF v okrese Vsetín je pověřena Masarykova knihovna ve Vsetíně. Některé činnosti ve své střediskové knihovně pak zajišťuje na základě smlouvy MěK v Rožnově p. R. Jde zejména o poradenskou a konzultační činnost, o nákup a zpracování knihovních fondů, práci s výměnnými soubory, sledování statistiky knihovnických činností atd. V loňském roce na tyto práce poskytla vsetínská Masarykova knihovna 55 250 Kč a připravila výměnný soubor o 465 svazcích. Středisková knihovna Rožnov spravuje tři pobočky přímo v místních částech – v Hážovicích, Tylovicích a na Horních Pasekách. Provoz v nich zajišťují na zkrácený úvazek dobrovolní knihovníci. Ke Střediskové knihovně Rožnov náleží ještě další knihovny v obcích Střítež nad Bečvou, Valašská Bystřice a Vidče. Jejich zřizovatelem je vždy příslušná obec a provoz zajišťují také dobrovolní knihovníci.

Regionální funkce financované dobrovolně

Rožnovská knihovna má s obcemi Střítež n. B., Valašská Bystřice a Vidče uzavřeny smlouvy o poskytování knihovnických služeb. Na jejich základě udělují obce finanční prostředky na nákup knihovního fondu a MěK provádí jeho nákup a zpracování. V přírůstkovém seznamu jsou takto nakoupené svazky speciálně označeny a část z nich jde přímo do knihovny konkrétní obce, další část slouží k vytváření výměnných souborů a když ukončí cirkulaci, vrátí se do knihovny té obce, která je zaplatila. S tímto oběhem je obecní úřad srozuměn. Vloni dala trojice obcí na nákup knih 69 tisíc Kč. V tomtéž roce získala obec Vidče titul Vesnice roku Zlínského kraje a v celorepublikové soutěži Knihovna roku obdržela zdejší knihovna čestné uznání. V roce 2008 obec Vidče zvýšila i sumu na nákup knih ze 17 na 30 tisíc Kč. Celkem se za takto soustředěné finance podařilo vytvořit 18 souborů s konečným počtem 720 knihovních svazků, což významně rozšířilo nabídku čtenářům.

Úspěšné projekty i sponzoři

Rožnovská knihovna vloni dostala na provoz od svého zřizovatele 4 miliony 550 tisíc, letos 4 miliony 750 tisíc Kč. Pro svoji rozsáhlou činnost a aktivity se však snaží získat finanční prostředky i z jiných zdrojů. V programu Knihovna 21. století vyhlašovaném ministerstvem kultury se vloni podařilo uspět dvěma projektům – na nákup nové verze softwaru pro nevidomé a slabozraké získala MěK dotaci 28 tisíc Kč, projekt „Cesty a cestičky bez bariér“, jehož součástí bylo i vydání drobné publikace, přinesl 7 tisíc Kč. V rámci VISK 3 vyhlašované také ministerstvem kultury obdržela MěK 75 tisíc Kč na upgrade knihovnického software. Vloni se podařilo oslovit i sponzory, kteří přispěli na nákup knihovního fondu 10 tisíci Kč a dalším darem byl nákup dvou počítačů do dětského oddělení knihovny.

Projekty v roce 2008

V letošním roce knihovna získala v rámci VISK3 85 tisíc Kč na další upgrade knihovnického software, 20 tisíc v programu Knihovna 21. století na celoroční projekt Město v mé paměti, 10 tisíc z Fondu kultury Zlínského kraje na část projektu Město v mých očích. Díky finančnímu daru místního podnikatelského subjektu se knihovnické služby rozšíří o možnost opravy poškozených CD nosičů. Stále probíhá projekt Senioři vítáni, v jehož rámci se podařilo získat od nadace Open society fund 150 tisíc Kč.

Eva Veselá