Díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy a díky nezištnému úsilí několika členů Občanského sdružení Umění a řemesla se po osmileté odmlce obnovilo vydávání legendární revue Umění a řemesla. Časopis pro inteligentní milovníky výtvarného umění, uměleckého řemesla a kultury vůbec vycházel více než čtyřicet let. Před rokem 1989 musel o svou existenci neustále bojovat, protože se odmítal ztotožnit s takzvanou oficiální kulturou a jejími pseudohodnotami. O to byl však oblíbenější.
Po roce 1989 byl zase nucen svádět boj s takzvanými tržními mechanismy, neboť se nehodlal ztotožnit ani s ideologií peněz a její pseudokulturou. Tento vysilující zápas nakonec legendární periodikum a jeho tvůrce PhDr. Fabela udolal a časopis zanikl. Či vlastně na čas „usnul“…
S posvěcením PhDr. Fabela, který dal nynější redakci laskavé svolení, aby navázala na jeho práci, se vrátil.
Lze znovu vstoupit do téže řeky? Předseda současné redakční rady (a člen bývalé redakční rady), známý výtvarný kritik a teoretik a vysokoškolský pedagog MgA. Jaroslav Vanča se nad touto otázkou zamýšlí v úvodníku, z něhož citujeme: „Do téže řeky dle dialektika Hérakleita nelze podruhé vstoupit, což zajisté platí pro samu řeku; pro uměleckou revue však tato apodikce může spíše nabývat platnosti podobenství. Proč se znovu nenamočit tam, kde ses už dříve osvěžil?
Připodobníme-li společensko kulturní pohyb k řece, je to tentýž tok, jako před osmi lety, voda v něm byla již tehdy povýtce napájena z našich i zahraničních pramenů, protéká však stále toutéž kulturní krajinou. Stejný je materiál podloží, z něhož jsou působením eroze a abraze odnášeny částice nadané pamětí o kvalitách, nosných a působných až podnes.
Odlomky, střepiny, úryvky, stopy po dynamickém pohybu kulturních proudů, nevím, jak lépe nazvat redakční materiály, poskládané dohromady v mnohohranný tvar časopisu, zaobírajícího se uměním právě v souvislosti s jeho řemeslným fundamentem. Tandem Karla Fabela a Ondřeje Sekory (v důsledku dobových determinací zvratně redaktorsko-šéfredaktorský) udělal pro kultivaci vkusu a vnímání prostřednictvím tohoto časopisu mnohem více než ti, kteří tím byli bývalým režimem takříkajíc politicky pověření. Umění a řemesla dala tehdy vzniknout jakémusi souručenství redaktorů a autorů jednotlivých příspěvků s jejich čtenáři. Fabel se Sekorou se dostali ve své práce dále než jiní i proto, že měli namířeno jinam - jasnozřivě vyhledávali právě takové autory, kteří jinými mohli být chápáni jako samozvaní specialisté na přesahy všeho druhu. Kvůli těm, k nimž se chceme řadit, je tedy dnes obnoven vstup do téže řeky. Že poněkud změnila své chemické složení, víme. Došlo prý též k proměně smyslu, pojetí a cílů hodnocení umělecké kritiky, jež už není schopna analýzy, má jen odhadovat dopad díla, dekonstruovat jej...
Co se týče samotného řemesla, to jako by se z umění tu vytratilo, jinde se v něm stalo samoúčelem. Zánik řemeslné stránky umění je prý dán jeho intelektualizací, díky současné výrobní nenáročnosti je ponecháno umění, aby se soustředilo výhradně na ideu, přičemž odklon od řemesla má znamenat vyšší společenskou prestiž samotného umělce. Kdybychom souhlasili, neobnovovali bychom právě tento časopis.
Domníváme se, že máme o čem psát: Kde se vzaly, tu se vzaly nové pomníky, desítky nových uměleckých sympozií a workshopů, ze kterých vždy jakoby spíše něco zbývá než zůstává, mnoho nezvaného umění se vtlačilo do veřejného prostoru, v lepším případě devalvujíc sebe, v horším devastujíc a destruujíc duch svého okolí..."
Revue Umění a řemesla obnovila svou existenci vydáním úvodního dvojčísla 1 – 2/ 08. V letošním roce vychází jako standardní čtvrtletník.
Už příprava úvodního dvojčísla a pak jeho prezentace vyvolaly nadšený zájem příznivců vizuálního umění a kultury vůbec. Jde o časopis zcela nekomerční, jehož osudem bude i nadále „boj o přežití“. Velmi tedy záleží na finanční podpoře jak státních institucí, tak soukromých mecenášů. A samozřejmě také na zájmu čtenářů, kteří si v současné nabídce komerčních periodik, „věšáků“ na reklamu a PR texty, nemohou a nechtějí vybrat.
Distribuce: Kosmas. s. r. o. (www.firma.kosmas.cz)
Cena: 1 číslo 90 Kč, celoroční předplatné, tj. 4 čísla, 360 Kč, a úvodní dvojčíslo nyní zlevněné - 120 Kč
Objednávky na www.kosmas.cz nebo přímo v redakci (umeniaremesla@email.cz).
Máte-li dotazy nebo zájem o další informace, obraťte se na šéfredaktorku Hanu Primusovou (hanaprimusova@seznam.cz).