Knihy, literatura, média

PRAHA: Na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy Praha, který se koná od 14. do 17. května 2009 na výstavišti v Praze-Holešovicích, se představí také rakouští spisovatelé. "Rakouské kulturní fórum v Praze využije tento knižní veletrh k tomu, aby podpořilo roli německého jazyka právě ve své sousední zemi, v níž vzniklo tolik významných děl německy psané literatury. Spolu s Goethe-Institutem a švýcarským velvyslanectvím připravilo prezentace knih, při kterých představí svou tvorbu také Martin Prinz a Radek Knapp. Vpředvečer zahájení veletrhu proběhne v rámci Noci literatury čtení z detektivního románu Martina Prinze Lupič / Der Räuber. Akce bude mít efektní a překvapivý doprovod, odehraje se v sídle známé pražské policejní stanice," říká Dr. Florian Haug, ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze.

Čtení z románu Martina Prinze Lupič / Der Räuber v rámci akce Noc literatury 09 – Evropou mezi řádky se koná ve středu 13. května 2009 mezi 18. a 23. hodinou ve služebně Městské policie v pražské Opletalově ulici 19.

Z knihy bude číst spisovatel a performer Jaroslav Rudiš. Detektivní román rakouského spisovatele vyšel v roce 2008 v nakladatelství Havran, přeložila jej Zuzana Augustová.

Když v roce 2002 Martin Prinz (*1973) vydal tento svůj první román, okamžitě se etabloval jako autor. Příběh o bankovním lupiči, jenž je současně trénovaným maratoncem, byl napsán na základě skutečné události z konce 80. let a přitáhl čtenářskou pozornost. Martin Prinz při příležitosti konání veletrhu Svět knihy absolvuje řadu autorských čtení ze svého nového románu Ein Paar (Skvělý pár), v němž nahlíží pod povrch zdánlivě ideálního manželství dnešních úspěšných třicátníků.

Termíny jeho čtení jsou:

11. 5., 17 h. Brno, Rakouská knihovna, Solniční 12

12. 5., 19 h. Olomouc, UP, učebna č. 1, Křížkovského 10

15. 5., 16 h. Praha 7, Výstaviště – Průmyslový palác, Literární kavárna v pravém křídle (balkon vlevo) – součást programu Das Buch.

Druhým spisovatelem, který se vydává na turné po českých městech s autorským čtením, je Radek Knapp (*1964). Rakouský autor polského původu na sebe upozornil již knihou Herrn Kukas Empfehlungen (1999, česky 2008 Co mi pan Kuka nakukal). Nyní představí svou novou knihu Gebrauchsanweisung für Polen (Polsko: návod k použití). Jedná se o literárně pojatého průvodce Polskem pro cizince, ve kterém autor ironickým způsobem shazuje i potvrzuje klišé kolující o Polsku a polském způsobu života. Autor v knize osvědčil svůj smysl pro humor, ironii i sebeironii, stejně jako umění svižného vyprávění.

Radek Knapp představí svou knihu v těchto termínech:

13. 5., 14 h. Plzeň, Rakouská knihovna, nám. Republiky 12

14. 5., 17 h. České Budějovice, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity – místnost č. J 227, Jeronýmova 10

16. 5., 13 h. Praha 7, Výstaviště – Průmyslový palác, Literární kavárna v pravém křídle (balkon vlevo), součást programu Das Buch

Muzeum Brněnska Památník písemnictví na Moravě TISKOVÁ ZPRÁVA

RAJHRAD: Památník písemnictví na Moravě, pobočka Muzea Brněnska, p.o., se již tradičně připojuje k noci otevřených dveří všech muzeí Brna a okolí.

Pro návštěvníky Památníku je vedle prohlídky stálých expozic Památníku, historické knihovny benediktinského kláštera a právě probíhající výstavy „Bohumil Hrabal. Brněnské návraty.“ připraveno také čtení z Hrabalových vzpomínkových textů. Brno spisovatelova dětství ožije v podání Věry Zástěrové, herečky a pedagožky Konzervatoře Brno, a Jiřího Taubera, herce a nyní uměleckého šéfa a režiséra Divadla Na Dlani, o.s. v Židenicích.

SCÉNICKÉ ČTENÍ:

Scénické čtení vzpomínkových textů Bohumila Hrabala

KDY: 16. května 2009, 19.30 - 20.00, repríza 20.40 -21.10

KDE: Památník písemnictví na Moravě, areál benediktinského kláštera, Klášter 1, 664 61 Rajhrad

PRAHA:

Počátky zřizování knihoven a tiskáren pro nevidomé jsou u nás spjaty s existencí slepeckých ústavů. Velký zlom nastal koncem sedmdesátých let 19. století, kdy se do českých zemí dostává přes německou jazykovou oblast Braillovo slepecké písmo. Tehdy zakládají čtyři slepecké ústavy vlastní knihovní fondy, jejichž část se později dostává do fondu knihovny spolku "Český slepecký tisk". Tento spolek, v podstatě přímý předchůdce pražské knihovny a tiskárny pro nevidomé, vznikl v roce 1918. U jeho zrodu stál nevidomý hudební skladatel, pedagog a osvětový pracovník Karel Emanuel Macan (1858 Pardubice – 1925 Praha).

Dnes má Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana (spolu s Moravskou zemskou knihovnou v Brně) pobočky po celé ČR a fond zvukové knihovny nabízí čtenářům kolem 5000 titulů beletrie i odborné literatury, přibližně 3000 titulů knih a učebnic a zhruba 4000 hudebnin tištěných v bodovém písmu. Zápůjčky osobně i poštou jsou pro uživatele zdarma. K zaevidování stačí vyplnění čtenářské přihlášky a její potvrzení buď očním lékařem, nebo zaslání kopie průkazu ZTP/P.

Oddělení pro nevidomé a slabozraké však jdou ve svých nabídkách ještě dál. Snaží se zpřístupňovat informace i umělecké hodnoty nejen prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, ale i digitálními texty. Kombinace braillského zobrazovače (tzv. braillský řádek nebo hmatový display, na kterém jsou informace převedené zvláštními ovladači z monitoru počítače zobrazovány v braillově bodovém písmu) s hlasovým výstupem značně zvyšuje rychlost a přesnost, s jakou je schopen nevidomý uživatel pracovat na PC, a tedy i číst. Práce na PC není díky stále se vyvíjejícím speciálním programům dnes již nic neobvyklého, a tak i knihovna pro uživatele stále rozšiřuje nabídku. Například převádí klasické magnetofonové kazety do formátu mp3.

Pro své stejně handicapované kolegy a kolegyně tuto práci zajišťuje Tomáš Hromádka, kterému jsem položila několik zvědavých otázek.

Kdy se s kompresí zvukových souborů v knihovně K. E. Macana začalo?

Převádění audio kazet do mp3 se provádí, alespoň přes firmu Integrace, pro kterou to dělám já, od června 2007.

Co se hlavně převádí?

Postupně by v digitální formě měly být k dispozici tituly, které byly nahrávány na kazety a cívky, takže asi úplně všechno, co není dostupné na originálních audio nebo mp3 CD.

Můžete – pro představu – stručně popsat pracovní postup?

Nejprve je třeba nahrát zvuk z kazety do počítače v nekomprimovaném formátu (wav), k tomu je nezbytné mít kvalitní magnetofon, dobrou zvukovou kartu v PC a v zásadě jakýkoliv software umožňující nahrávání zvuku ze vstupu pro vnější zdroj na zvukové kartě. Potom se musí nahrávka upravit, tj. zbavit šumu, pomocí speciálního zvukového softwaru a očíslovat (na začátek každé stopy ´tracku´ se vloží hlasem namluvená číslovka). Toto slouží pro lepší orientaci nevidomého posluchače v seznamu stop, když poslouchá např. v mp3 přehrávači, na kterém nevidí číslo stopy.

Jak dlouho tahle práce trvá?

Nejvíce času zabere vlastní nahrávání. Běží to prostě tak dlouho jako kazeta, čili většinou 90 minut. Protože stopy zdigitalizovaných knih mají mít – vlastně ani nevím z jakého důvodu – kolem pětadvaceti minut, a ne klasických 45 (délka jedné strany devadesátiminutové kazety), tak nahrávám cca 20 minut. V příhodnou chvíli, např. při konci kapitoly nebo odstavce, to odstřihnu, začnu nahrávat novou stopu a tu první mezitím upravuji. Pokud se neflákám, tak jsem schopen za den nahrát 5 až 6 kazet, takže mně to zabere opravdu  standardních 8 hodin.

Kolik už jste toho převedl?

Prozatím jsem převedl 127 titulů. Kolik to bylo kazet, ani nevím.

Potom už si mohou abonenti jen zajít do knihovny?

Buď si přijdou půjčit CD, nebo si po registraci na webu knihovny můžou vybraný titul rovnou stáhnout.

Výhodou formátu mp3 je podle mě především úspora místa. Jaké jsou ty další?

Oproti analogovým nahrávkám je to hlavně fakt, že se poslechem nezhoršuje kvalita, není tu žádná páska, která se může zmuchlat či přetrhnout atd.

Na Wikipedii jsem se dočetla, že při kompresi mluveného slova jsou výsledky výrazně horší a že jsou vhodnější jiné metody...

Kvalita komprimovaného zvuku závisí nejen na zvoleném datovém toku, ale i na správně nastaveném kodéru. Možná se mýlím, ale mně se toto nestává, pokud nepřevádím opravdu špatnou zdrojovou nahrávku. Musím počítat s tím, že pokud je zdrojový zvuk nekvalitní, tak digitalizací a úpravou jej lze vylepšit jen velmi těžko, či vůbec. Formát mp3 je přece jen populárnější a hlavně podporovaný všemi dnešními přehrávači, což se o dalších formátech říci nedá. Také proto ho preferujeme.

Děkuji za rozhovor

Eva Horníčková

PRAHA: České osobnosti budou číst evropskou literaturu na atraktivních místech Prahy. Setkání s příběhy a městem tak, jak jej neznáme, nabídne další ročník projektu Noc literatury. Ve středu 13. května 2009 zavítají již potřetí na neznámá místa Prahy známé osobnosti české kulturní scény, aby během jediného večera nabídly publiku ochutnávku z tvorby mladých evropských autorů a zároveň nevšední zážitek ze čtení ve veřejném prostoru.

Akce proběhne 13. května od 18 h paralelně na všech místech v 30 minutovém intervalu. Poslední čtení začnou ve 22.30.

Sami si můžete zvolit pořadí míst, která během večera navštívíte.

VSTUP ZDARMA!

Přijďte si vychutnat lahodnou literární kávu a prolistovat či zakoupit si knihy Noci literatury do Českého centra Praha, Rytířská 31, Praha 1.

Čeká zde na vás i malé překvapení...

www.nocliteratury.cz

Posláním tohoto pražského občanského sdružení založeného v roce 2000 je podporovat plnohodnotný a samostatný život lidí se zrakovým postižením a propojovat ho se světem lidí bez postižení prostřednictvím sociálních služeb, dobrovolnických, kulturních a osvětových aktivit. Jednou z nich je také vydávání vlastních knih. Nový sborník literárních prací dětí a mládeže se zdravotním postižením, který právě vyšel, se jmenuje "2001 – 2008 Nesmírná odysea" a zahrnuje 20 literárních příspěvků dětí a mládeže převážně se zrakovým postižením, které vzešly ze tří ročníků celostátních literárních soutěží pod názvy "2001 - 8 Nesmírná odysea".

Próza i poezie mladých autorů byly vytvořeny k tématům: "Můj příběh", "Moje cesty světem", "Přítel…".

Sborník s ilustracemi Pavla Hejhala, Jakuba Hříbka a Tomáše Janouška obsahuje práce, které byly oceněny soutěžními porotami, má 64 stran a je k dostání zdarma.

Kontaktní adresa: Pacovská 869/31, 140 00 Praha 4, tel. 220 571 173, 604 841 926, 775 209 055, k.matyskova@okamzik.cz a www.okamzik.cz. 

Sdružení pro podporu nejen nevidomých Okamžik můžete pomoci kromě dárcovské SMS aj. také méně tradičně. Podle vašeho výběru vám sdružení dodá knížky a pohlednice, které vydává a které autorsky či jiným způsobem souvisejí s osobami se zrakovým postižením. Tyto kvalitní a zajímavé publikace mohou sloužit jako dárky pro vaše blízké, zaměstnance či obchodní partnery.

S vybranou publikací si vždy odnesete i soubor pohlednic (po 16 ks) s hmatovými kresbami Pavly Francové.

Pro vaši orientaci: např. za příspěvek ve výši 150 Kč získáte knihu M. Michálka "Zavřené oči", za 300 Kč knihu rozhovorů J. Nouzy s ilustracemi Fr. J. Palmeho "Potkával jsem lidi"  a knihu I. Kučery ml. "Pravděpodobně láska". Za 600 Kč pak obdržíte všechny tři publikace a taktéž soubor pohlednic.

Kontaktní adresa: Pacovská 869/31, 140 00 Praha 4, tel. 220 571 173, 604 841 926, 775 209 055, k.matyskova@okamzik.cz a www.okamzik.cz.

OLOMOUC: Arcidiecézní muzeum / sál Mozarteum zve na přednášku, kterou pořádá Muzeum umění Olomouc a sdružení Za krásnou Olomouc. Přednáška Rostislava Šváchy bude pojednávat o Ceně Klubu Za starou Prahu a dotkne se tedy aktuální problematiky neméně aktuálních novostaveb v historickém prostředí.

Jde o to, že po roce 1989 proniklo do prostředí historických měst a vesnic v České republice mnoho nových staveb, jejichž hodnocení někdy bývá sporné.

Klub Za starou Prahu uděluje Cenu novostavbu v historickém prostředí tento rok pošesté a usiluje o co nejobjektivnější výsledek i přesto, že zformulovat nějaká nestranná kritéria není vůbec jednoduché. Přednáška podá komentář k laureátům Ceny Klubu (k pracím architektů M. Sborwitze, J. Ciglera, J. Pawsona, B. Rossiové, P. Kokeše-M. Medlíka) a vysvětlí, proč jiné stavby cenu nedostaly.