Knihy, literatura, média

To, že Petřiny potřebují novou knihovnu, začalo být jasné ve chvíli, kdy se bývalá školička z 50. let, ve které knihovna sídlila, stala technicky i prostorově nevyhovující. Podle požadavků knihovny zpracoval první návrhy Atelier Zavadil. Následně bylo na základě žádosti vedení Prahy 6 k projektu přizváno studio monom. Jeho návrh se stal podkladem k realizaci stavby. Budova má čtvercový půdorys a střídmou funkční architekturu, která je velmi flexibilní. Umožňuje tak do budoucna reagovat na proměňující se služby knihovny a očekávání návštěvníků.

„V dnešní době je otevření knihovny ne zcela běžnou událostí v životě každé městské části či obce. O to víc mě těší, že se tak děje právě na území naší městské části na Petřinách. A je to pro mě událost, která má mnohem širší dosah, nejen v rámci podpory k četbě, ale také k setkávání a návštěvám kulturních či komunitních akcí. To vše by měla pobočka městské knihovny na Petřinách návštěvníkům nabídnout a já věřím, že se zde budou cítit dobře a budou se sem vždy rádi vracet,“ říká starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek. 

Nová knihovna nabízí nejen volný výběr z 9000 svazků a příjemné prostředí pro čtení uvnitř knihovny i v zahradě. Chce být také místem pro setkávání lidí, pro rozvoj kreativity a pořádání kulturních a vzdělávacích akcí. Prostor k naplnění těchto funkcí zajišťuje několik multifunkčních kluboven pro různě velké skupiny. „Klubovnu si může půjčit každý, kdo potřebuje klidné a vybavené místo na přípravu do školy, promýšlení místních projektů, uspořádání workshopu nebo třeba hraní deskových her,“ přibližuje možné využití sdílených kluboven vedoucí pobočky Petřiny Hana Livorová. 

Obsahové rozkročení kulturního programu je opravdu široké od cestovatelských přednášek přes setkání  s autory až po vycházky do blízkého okolí. „Programová nabídka se bude přizpůsobovat požadavkům místních obyvatel, a to na základě výsledků participace s veřejností, kterou chce knihovna realizovat ještě do konce tohoto roku,“ přibližuje další plány Livorová. Menší akce v klubovnách doplní program v multifunkčním sále pro 60 diváků. „Nově tak bude na Petřinách i malé kino, které každý měsíc přinese několik filmových projekcí v rámci výběru Filmového klubu MKP. Hned v listopadu se mohou diváci těšit na letošní novinku, snímek Jeanne du Barry - Králova milenka s Maïwenn a Johnnym Deppem v hlavních rolích,“ zve do kina v knihovně Livorová. 

Knihovna je postavena jako pobytová, proto nechybí možnost využití malé kuchyňky, která je umístěna v každém patře. „Lidé ji mohou využít k ohřátí svačinky pro děti, uvaření kávy pro zpříjemnění společného posezení nebo čaje na osvěžení při učení,“ popisuje rozšíření služeb Livorová. Novinkou je také služba Kniha do boxu, která umožní nechat si splněné rezervace 
v pobočce Petřiny přesunout do výdejního boxu. V něm si pak lidé mohou knihy vyzvednout od brzkého rána až do pozdní noci. Mimo otevírací dobu knihovny je možné knihy také vrátit, a to vhozem umístěným vedle vstupních dveří.  

Informace o projektu 

Městská knihovna v Praze, pobočka Petřiny  

U Petřin 2511/1, Praha 6, mlp.cz/petriny 

Otevírací doba: Po 13 – 19, Út - Pá 9 – 19, So 10 – 17  

Investiční náklady: 226 mil. Kč; z toho 90 mil. Národní plán obnovy (komponenta 4.5.3 na podporu kreativních center Ministerstva kultury ČR) 

Náklady na vybavení interiéru: 8,5 mil Kč 

Investor/stavebník: Městská knihovna v Praze, příspěvková organizace hl. m. Prahy 

Návrh exteriéru a interiéru: monom works s. r. o. 

Projektová dokumentace: Siebert + Talaš, spol. s. r. o. 

Dodavatel stavby: konsorcium Subterra a. s. a Chládek a Tintěra, Pardubice a. s. 

Dodavatel interiéru: KASCH - interiér s.r.o. 

Dodavatel výdejního boxu: FurtodoBox s.r.o.

„V současné době připravujeme výstavu s názvem Bedřich Šimon, autor neznámý, kterou návštěvníci budou moct vidět v listopadu a prosinci. Máme už shromážděny různé materiály včetně fotek od vnučky pana Šimona, chybí nám ale mnoho informací a dokladů především z let 1945–1988. Proto bychom chtěli poprosit pamětníky, ale nám s pátráním pomohli,“ přimlouvá se Jan Slanina z Bio Central a dodává, že středobodem výstavy bude rozhodně zmíněná mozaika, o níž dnes víme, že nesla název Oko do celého světa.

Bedřich Šimon je sice naprosto neznámý, ale paradoxně je autorem několika realizací v Hradci Králové, kolem kterých mnozí denně chodí – vytvořil např. fasádu dřívějšího obchodního domu Prior (dnes Tesco/Atrium), je také autorem mozaiky v bývalé jídelně obchodního domu. Jeho mozaika matky s dítětem zdobí Polikliniku II na Slezském předměstí a sgrafitová výzdoba zase průčelí dětského pavilonu Fakultní nemocnice. Podle jeho návrhu je vytvořena také dnes již chátrající fontána naproti Vědecké knihovně – u Střední průmyslové školy. Fontánu tehdy vyrobili přímo studenti školy.

„Víme, že pan Šimon se věnoval hlavně keramice, v 50. letech byly ale na kolektivních výstavách několikrát zastoupeny i jeho obrazy. Podle záznamů ze Slovníku výtvarných umělců měl také restaurovat oltářní obrazy v katedrále Sv. Ducha. Dosud se nám ale nepodařily sehnat veškeré podklady, takže např. tato informace tímto končí. Podobně je tomu také u potvrzení autorství klavíru Petrof Crystal,“ doplňuje Slanina.

Prosí tedy občany pamětníky, kteří by mohli mít nějakou informaci o Bedřichu Šimonovi a jeho dílech, aby ji neváhali poslat na e-mail jan.slanina@biocentral.cz nejlépe do konce října.

Bedřich Šimon (1902-1988) se narodil v Hradci Králové, studoval v Praze na Akademii výtvarných umění, kterou ale vzhledem k smrti otce nedokončil a vrátil se k mamince a sestře, aby mohl vydělávat a přispívat na život rodiny. Později dostudoval na Slovensku, kde pracoval jako návrhář textilu. Po přestěhování do Chotěboře, kde vyučoval na gymnáziu, se mu narodila první dcera. Po 2. světové válce se vrátil do Hradce Králové, kde až do své smrti v roce 1988 bydlel a tvořil.
 

PÍSEK: Práchenśké muzeum v Písku zve na přednášku PhDr. Dalibora Váchy, Ph.D., autora řady oceňovaných odborných i beletristických publikací, mimo jiné držitele Literární ceny Knižního klubu a nejnověji i Ceny Miroslava Ivanova za nejlepší literaturu faktu. Ve čtvrtek 19. října v 16 hodin promluví o letcích 311. československé bombardovací perutě RAF a přednáška dostala název Příběhy nebeských jezdců. „Je to velký příběh, o hrdinech, o stesku, o láskách, o ohromném přátelství mezi členy osádek, o strachu a jeho překonávání. A jednou z hlavních postav tohoto dramatu i přednášky je Vilda Jakš, boxer, bonviván a celebrita meziválečné Evropy, který usedal ke kulometům v zadní věži bombardéru stejně jako Prcek, skvělý Jiří Hrzán ve filmu Nebeští jezdci,“ přibližuje své téma historik, který má dar nejen poutavě psát, ale i přednášet.

„Přihlášky filmů se přijímaly do 10. října a nejvíce jich přišlo samozřejmě těsně před uzávěrkou. Přihlásilo se nám několik desítek filmů od studentů filmových škol, ale také spousta dalších od filmových nadšenců. Už teď mohu říct, že to bude skvělá podívaná. Takže si s námi přijďte užít večer krátkých filmů do Bio Central. Během celého odpoledne se také budete moct potkat s porotci – Michalem Špirkem, skvělým střihačem, který v sobotu povede workshop Dramaturgie střihové skladby, nebo s Václavem Tlapákem, kameramanem filmů Ostrov, Po čem muži touží 2, Kurz manželské touhy, Bábovky a dalších, který vám o své práci bude vyprávět v páteční debatě. V porotě zasedne také absolventka FAMU – Alexandra Škampová, houslistka, scénáristka a dramaturgyně.“ zve na Cinema Open koordinátorka festivalu Tereza Štěpánková.

Mezi přihlášenými snímky figurují filmy hrané, dokumentární, animované, experimentální a videoklipy. Délka jednotlivých filmů se pohybuje v řádu několika minut až půl hodiny. V tuto chvíli filmy hodnotí a vybírá odborná porota. O tom, které postoupí do finále, se rozhodne do konce října.

Do listopadu ještě zbývá hodně času, takže na výběr filmového programu prostor je. Co se týká doprovodného programu, ten je v tuto chvíli hotový a návštěvníkům opět nabídne celou řadu oblíbených praktických animačních a filmových dílen.

První den festivalu – tedy 10. listopadu – se bude odehrávat v Bio Central. Dopolední program navštěvují převážně školy a rodiny s dětmi. Vyzkoušejí si třeba práci filmových ruchařů. Ruchovou dílnu si, společně s dabingovým studiem připravila hradecká Střední škola aplikované kybernetiky.
Animační dílnu na Cinema Open povedou poprvé lektoři z Divadla Drak. Ti už mají s animací zkušenost z interaktivní výstavy, kterou v letošním roce pořádali ve svém Labyrintu. Návštěvníci a studenti si budou moct vyzkoušet i kamerovou techniku (jeřáb, ronin, steadicam) s Jaromírem Kalinou, nebo práci redaktora s mikrofonem a reportážní kameru. Dílny poběží až do 16. hodiny. Během dopoledne se také promítnou filmy studentů středních škol královéhradeckého kraje -  Studoko – škola očima studentů a vyhlásí se vítězné filmy této soutěže.

Odpolední program začne ve 14 hodin promítáním soutěžních snímků a bude pokračovat až do pozdních večerních hodin, kdy se předají ceny oceněným autorům. Počítá se samozřejmě s účastí tvůrců, kteří se na Cinema open už tradičně setkávají, sdílejí své zkušenosti, rozebírají své filmy s porotci a někteří využívají také možnost účasti na sobotních praktických workshopech.

Druhý den festivalu se program přesune do Centra uměleckých aktivit v Tomkově ulici. Zde proběhne workshop filmového střihu a workshop s kameramanem Václavem Tlapákem. Přihlášky na tyto workshopy přijímá Centrum uměleckých aktivit na stránkách cuahk.cz do vyčerpání kapacity.

Kompletní program festivalu již brzy najdete na https://www.cuahk.cz/akce/cinema-open-2023/

Václav Talich

KD Plzeňka (10. 10. 2023) a Muzeum Českého krasu (7. a 8. 11. 2023)

Komorní výstava nabídne jedinečnou příležitost spatřit předměty z dirigentovy pozůstalosti, které jsou uchovávány ve sbírkách muzea. K vidění budou například jeho slavnostní i denní taktovky, Talichovy housle, vybrané řády a ocenění, Talichův koncertní frak, zápisníky, notové záznamy, ale i ukázky jeho osobní korespondence, osobní doklady, brýle či jiné předměty osobní povahy. Součástí bude také Talichův pracovní stůl ze soukromé sbírky Talichova vnuka Michala Dejmala, jehož zpřístupnění pro veřejnost je zcela výjimečné. Instalace připomínající atmosféru Talichovy pracovny vás vtáhne do privátního života Václava Talicha, naplněného hudbou. Přiblíží jeho planoucí vztah s ženou Vidou a potěší vzpomínkou na divoké rošťárny jeho vnoučat.  Výstava bude k vidění pouze 10. října v 18:45 v rámci zahajovacího koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun v kulturním domě Plzeňka v Berouně a posléze 7. a 8. 11. 2023 v Muzeu Českého krasu.

Talichův Beroun & gramofonová deska

10. 10. – 14. 11. 2023

KD Plzeňka

Výstava připomíná tři drobná výročí gramofonového průmyslu v Čechách. V první řadě se jedná o výročí 90 let od zahájení výroby dlouhohrajících vinylových desek v Československu v závodě v Loděnici na Berounsku. Současně jde o připomínku 140. výročí narození Václava Talicha, dirigenta, který se podílel na prvních nahrávkách pro tyto desky. A v neposlední řadě uplynulo 70 let od narození Jaroslava Holečka, muzikologa, který část své odborné činnosti věnoval psaní doprovodných textů pro gramofonové desky a dlouhá léta také působil jako dramaturg hudebního festivalu Talichův Beroun. Panelová výstava představuje práci těchto dvou osobností na poli gramofonového průmyslu. K vidění je vždy v době konání koncertů festivalu Talichův Beroun v kulturním domě Plzeňka v Berouně.

Jiří Vydra – Václav Talich, Spojeni hudbou

19. 10. – 17. 11. 2023

Městská galerie Beroun

Výstava představí různá výtvarná zachycení Václava Talicha (busty, perokresby, akvarely, fotografie). K viděná budou především cenné grafiky a akvarely Huga Boettingera, kterého pojil s V. Talichem osobní vztah. Kromě toho bude vystaven také portrétní snímek Václava Talicha pořízený známým fotografem Františkem Drtikolem. Dále bude k vidění také obraz berounského malíře Karla Patáka a samozřejmě také busty sochaře Jiřího Vydry.

Sochaře Jiřího Vydru a dirigenta Václava Talicha pojí víc než busta, na níž Jiří Vydra zachytil podobu Václava Talicha. Kurátorka výstavy Mgr. Jana Marečková říká: „Pro Václava Talicha byla hudba nikdy nekončícím hledáním. Proces, který není nikdy dokončen. Jedno provedení skladby je pouze nakročení na cestě, která vede stále dál. Hledání je charakteristické i pro dílo Jiřího Vydry. Cesta za portrétní bustou Václava Talicha je lemována mnoha pokusy a proměnami ve snaze o nalezení autentického výrazu. Podobně se o to snažil také Václav Talich v hudbě.“ Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 19. října 2023 v 17.15 v budově Městské galerie Beroun.

Kromě výstav pořádaných Muzeem Českého krasu se uskuteční také komentovaná prohlídka výstavy „Jiří Vydra – Václav Talich, Spojeni hudbou“ (Duslova vila - Městská galerie Beroun) a Talichovy vily spojená se čtením z jeho korespondence. Akci s názvem „Z Vily do vily aneb Čtení v Talichově údolí“ připravuje Talichovo Berounsko, z.ú. ve spolupráci s Městskou knihovnou Beroun.

Z vily do vily

Začátek akce: neděle 22. 10. 2023 -  Městská galerie Beroun (Duslova vila) - 13:00

Komentovaná prohlídka výstavy „Jiří Vydra – Václav Talich, Spojeni hudbou“, poté společný pěší přesun do Talichovy vily po Talichově stezce spojený s komentovanou procházkou pod vedením přírodovědce Mgr. Emila Šnaidaufa. Cílem bude Talichova vila, kterou si návštěvníci budou moci mimořádně prohlédnout s komentářem pana Michala Dejmala, vnuka Václava Talicha.

Od 15:00 pak v Talichově vile proběhne čtení z nejnovější knihy muzikologa PhDr. Milana Kuny, DrSc. Václav Talich: dopisy z roku 2022. Pasáže z Talichovy korespondence bude číst herec divadla Ypsilon Jan Bradáč. Vystoupí rovněž flétnové kvarteto Napříč. Kniha pana Kuny bude na místě také k zakoupení.

Výstavy a akce se konají jako doprovodný program Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun. Město Beroun vyhlásilo rok 2023 rokem Václava Talicha.

Václav Talich (1883–1961)

Jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století (vedl Českou filharmonii i Operu Národního divadla, založil Český komorní orchestr). Působil také ve Švédsku, Slovinsku, Skotsku a na Slovensku. Byl učitelem řady hudebních osobností (např. Charles Mackerras, Karel Ančerl), spolupracoval s předními umělci své éry. V Berouně žil od roku 1935 až do své smrti. Na okraji města dodnes stojí tzv. Talichova vila, kterou vlastní jeho vnuk pan Michal Dejmal.

LICKLIP tvoří hudbu v tandemu s producentem a kytaristou Zdeňkem Kaplanem, mezi nimiž vznikla silná autorská chemie. Své hudbě chce dávat unikátní tvář, stavit ji na minimalismu, kontrastech, kytarových riffech, silných melodiích, originálních beatech a moderní produkci. A jak sám říká: „hudba musí něco reprezentovat a lidi se v ní musí cítit.“

„Hodnotit Filipa je dost jednoduchý. Dlouho jsem neslyšel nikoho na svůj věk tak vyspělýho. Po všech stránkách. Kdybych o něm měl stvořit nějakej titulek, tak by asi zněl Indie Harry Styles s hlasem George Ezry a frackovstvím Liama Gallaghera," uvádí Libor Červinka, dramaturg Fajn radia.

Na textu k prvnímu singlu More Than Enough For Me se podílel talentovaný britský textař Olliver Gullick. Základ přinesl LICKLIP, který se inspiroval ve svém vlastním milostném životním příběhu a pojednává o chtíči po návratu do nefungujícího vztahu. „Počáteční verze singlu vznikala u Zdeňka ve studiu před mým studiem na Berlee, kde jsem ve spolupráci s Olliverem zapracoval na textu, ale současně jsme na dálku spolupracovali se Zdeňkem. Skladba tedy ušla celkem dlouhou cestu,“ popisuje LICKLIP. Videoklip celý milostný příběh dokresluje, je postavený na emocích a taneční choreografii. Režie se ujal herec Tomáš Krutina.

Videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=dyDZDaQUyPQ

Podzimní program:
18. října 20:00 / Anatomie pádu / režie Justine Triet
1. listopadu 20:00 / Umění jíst a milovat / režie Anh Hung Tran
22. listopadu 20:00 / Napoleon / režie Ridley Scott
13. prosince 20:00 / Láska nebeská / režie Richard Curtis

Jarní termíny:
10. ledna, 7. února, 13. března, 24. dubna, 22. května a 12. června vždy ve 20:00. 

Program jarní části sezóny pro vás připravujeme a jednotlivé tituly oznámíme v prosinci. Nechcete přijít o žádné novinky a aktualizace programu? Přihlaste se do newsletteru na www.tadyvary.cz a novinky se k vám dostanou jako k prvním.

Tady Vary 2023/24 pořádají česká kina a KVIFF Events. Projekt vznikl za podpory J&T Noblesse Oblige. Více v připojené tiskové zprávě.

Graduation Projects je přehlídka určená pro diplomanty z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska a také obywatele těchto zemí, kteří studují v zahraničí mimo země V4. Je možno přihlásit jak bakalářské, tak magisterské diplomové práce. Diplomy budou udělovány ve dvou kategoriích: 2D a 3G – grafika.

Do přehlídky se mohou přihlásit studenti, kteří obhajovali v termínu od 1. listopadu 2022 do 31. října 2023 na univerzitách zemí Visegrádské 4 nebo obyvatelé Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, kteří studují v zahraničí. Podrobnosti, včetně pravidel přehlídky a přihlašovacího formuláře, jsou dostupné na webových stránkách www.graduationprojects.eu, v sekci „Weź udział/Take part”.

Výstava: Oceněné práce budou prezentovány na výstavě na Zamku Cieszyn v prvním čtvrtletí roku 2024.

Historie přehlídky se odvíjí od roku 2002, kdy tehdejší redakce čtvrtletníku „2+3D” prezentovala na svých stránkách výběr diplomových prací absolventů polských univerzit z oblasti projektování. V roce 2006 se k aktivitě připojil Zamek Cieszyn jako organizátor pravidelně se opakujícíh výstav. Dvacetiletá historie přehlídky, včetně oceněných diplomových prací jsou prezentovány na stránkách www.graduationprojects.eu.   

Vedle renomovaných jmen, jako jsou Christian Petzold nebo Andreas Dresen, představí i výrazné debutanty. Diváci se mohou těšit na současná i historická témata v širokém spektru žánrů od dramat přes komedie po dokumentární snímky. Festivalový program nabídne jak premiéry či předpremiéry distribučních novinek, tak filmy, které se většinou do kinodistribuce nedostanou. Chybět nebudou ani besedy s významnými hosty z řad režisérek a režisérů (Hans Steinbichler, Leon Schwitter), herců i hereček (Susanne Wolff, Cino Djavid, Marlene Hauser nebo Peter Hottinger) i dalších tvůrců. Festival 19. října v pražském kině Lucerna slavnostně zahájí německé drama Sisi a já, jež svérázně reinterpretuje mýtus o císařovně Alžbětě Bavorské. Projekci filmu, který již získal mnoho prestižních ocenění, bude osobně přítomna herečka Susanne Wolff, představitelka hlavní role Sisi.

Festival Das Filmfest se uskuteční od 19. do 24. října v pražských kinech Lucerna a Atlas, od 30. října do 5. listopadu v brněnském kině Art a od 1. do 9. listopadu v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea v Olomouci. I v letošním roce mohou diváci využít cenově výhodné festivalové permanentky. Detailní program festivalu je k dispozici na www.dasfilmfest.cz. Přehlídku tradičně spolupořádají Goethe-Institut Česká republika, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice.

Diváci mohou vybírat z bezmála tří desítek filmů rozdělených do několika dramaturgických sekcí. Pod hlavičkou DAS FILMFEST SPEZIAL naleznou diváci historické velkofilmy, literární adaptace, snímky podle skutečných událostí i nezávislé filmy. Vtip, nadhled, drsný humor i jazyk nabízí snímek Slunce a beton (Sonne und Beton) režiséra Davida Wnendta líčící příběh čtveřice kamarádů z berlínského sídliště Gropiusstadt, kteří se stále více zaplétají do osidel místních gangů. Strhující i humorné drama režiséra Andrease Dresena (Láska na grilu, Sedmé nebe) Rabiye Kurnaz vs. George W. Bush (Rabiye Kurnaz gegen George W. Bush) vzniklo na základě skutečných událostí a sleduje boj odhodlané německé Turkyně za propuštění jejího syna z věznice na Guantánamu, což vyústí až v žalobu na amerického prezidenta. Také znepokojivý snímek Servus Pappa, See you in Hell od Christophera Rotha byl natočen na motivy skutečnosti a poskytuje vhled do autoritářské sekty Otto Muehla. Za druhé světové války se odehrává film Adriana Goigingera Liška (Der Fuchs), v němž mladému rakouskému vojákovi pomůže nalézt klíč k vlastní minulosti i vztahům s lidmi až liščí mládě. V prostředí současné rakouské armády se rozvíjí děj snímku režiséra Davida Wagnera Eismayer, který vypráví o nečekaném vzplanutí obávaného nadporučíka k mladému rekrutovi, jenž se netají svou homosexuální orientací. Na pobřeží Baltského moře zavede diváky filmové drama o lásce, touze a pomíjivosti Ohnivě červená obloha (Roter Himmel), které je dílem Christiana Petzolda. Do zcela jiného prostředí je zasazen satirický nízkorozpočtový film Sebastiana Brauneise Bytná (Die Vermieterin) pojednávající o současné bytové krizi v Rakousku. Intimní portrét matky a dcery, jež rozděluje neschopnost vzájemné komunikace, přináší křehký snímek Všichni mluví o počasí (Alle reden übers Wetter) režisérky Anniky Pinske. Její rakouská kolegyně, režisérka Franziska Pflaum, sleduje v odzbrojující tragikomedii Mermaids don’t cry osudy vídeňské pokladní, která hledá lék na své trampoty v plaveckém bazénu a v převleku mořské panny. Jako drama i komedie zároveň působí  romantická komedie Franky Five Star režisérky Birgit Möller o hledání sebe sama s vynikající Lenou Urzendowsky (Léto v Kreuzbergu, My děti ze stanice ZOO) v hlavní roli.

Hrdiny snímků další z festivalových sekcí ZLATÁ LÉTA (DIE GOLDENEN JAHRE) spojuje touha najít odvahu a začít si plnit své sny nebo se vymanit z dobových společenských konvencí. Film Alma a Oskar (Alma & Oskar) režiséra Dietera Bernera nahlíží do milostného vztahu rakouského malíře s českými kořeny Oskara Kokoschky a femme fatale řady umělců první poloviny 20. století Almy Mahler. Frauke Finsterwalder odkrývá ve fiktivním příběhu Sisi a já (Sisi & Ich) temné stránky rakouské císařovny Sisi – za příběh o neopětované queer lásce režisérka obdržela Bavorskou cenu i nominaci na cenu publika na Berlinale. Moderní verzi mýtu o Orfeovi a Eurydice nabízí v kongeniálním propojení opery a filmu režisér Axel Rainisch, autor snímku Orphea in Love, zatímco rozmarná artová pohádka o stáří Felixe Tissiho Všech dní konec (Aller Tage Abend) inscenovaná jako živé obrazy připomíná filmy Švéda Roye Anderssona a nechává díky své surreálnosti vyniknout lidské potřebě sounáležitosti. Titulní snímek sekce Zlatá léta (Die goldenen Jahre) natočila Barbara Kulcsar a s humorem v něm líčí příběh čerstvých důchodců, kteří místo zaslouženého odpočinku začnou řešit dlouho odkládané manželské problémy.

Fascinující a nezkrotná příroda nejvyššího evropského pohoří hraje zásadní roli v hraných i dokumentárních filmech sekce ALPY, MÁ LÁSKA (ALPENLIEBE). V minimalistickém příběhu s poutavou kamerou Úkryt (Réduit) vypráví režisér Leon Schwitter o složitém sbližování otce a syna, kteří se o prázdninách ocitnou ve švýcarských horách daleko od civilizace. Dokumentární film STAMS – Lyže, pot a slzy (STAMS) Bernharda Braunsteina poskytne pohled do každodenního života elitního sportovního internátu, který budoucím sportovním hvězdám nenabízí nic než dřinu, pot a slzy. Další z dokumentárních filmů ALPY (Alpenland) Roberta Schabuse se zaměřuje na budoucnost pohoří ve středu Evropy. Na motivy knihy přeložené do 40 jazyků byl natočen film Celý život (Ein ganzes Leben), který je podle jeho režiséra Hanse Steinbichlera podobenstvím o tom nejpodstatnějším v našem životě – lásce a spokojenosti. Vypráví příběh sirotka Andrease, který se po mnoha letech vrací do rodného alpského údolí.

V sekci DIE DOKU festival Das Filmfest každoročně představuje aktuální dokumentární tvorbu. Snímek Claudie Müller Elfriede Jelinek – Jazyk urvaný ze řetězu (Elfriede Jelinek – Die Sprache von der Leine lassen) je autentickým portrétem jedné z nejdiskutovanějších postav současné rakouské literatury, kontroverzní spisovatelky, feministky a nositelky Nobelovy ceny. Snímek získal Německou filmovou cenu jako nejlepší dokumentární film roku 2023 a ve stejné kategorii triumfoval i při udílení Rakouské filmové ceny. Život dvou teenagerek, americké gymnastky a světoznámé youtuberky Whitney Bjerken a německé dívky Yary, jež je jednou z mnoha jejích fanynek, přibližuje dokumentaristka Joya Thome ve snímku Jedna z milionu (One in a Million). Po stopách dnešních Jenišů, marginalizovaného kočovného národa, který se historicky pohyboval ve Švýcarsku a s ním sousedících zemích, se ve filmu Ruäch – Cesta po Evropě za kočovnými Jeniši (Ruäch – Eine Reise ins jenische Europa) vydávají dokumentaristé Andreas Müller a Simon Guy Fässler. Film turecko-německého režiséra Cema Kaye Láska, západní marky a smrt (Liebe, D-Mark und Tod) pomocí ukázek z koncertů, rozhovorů a skvělých archivních snímků dokumentuje tureckou hudbu v Německu – od folkových balad po rockové protestsongy. Hudba dominuje i zábavnému dokumentárnímu muzikálu Philippa Jedickeho Vienna Calling, který ukazuje neznámou tvář vídeňské kulturní scény za hranicí mainstreamu.

Pro rodiny s dětmi je připravena pátá ze sekcí BIO JUNIOR. Festival zve na dobrodružnou komedii režisérky Martiny Plura Kde je lama, tam je drama (Mein Lotta-Leben: Alles Tschaka mit Alpaka!), jež servíruje osvěžující prázdninové dobrodružství nejlepších kamarádek Lotty a Cheyenne, jejichž první školní výlet neprobíhá zrovna podle plánu. Hlavním hrdinou filmu Víkendoví rebelové (Wochenendrebellen) od Marca Rothemunda je pro změnu malý fotbalový fanatik Jason, který trpí poruchou autistického spektra a ve škole jsou s ním potíže. A tak uzavře se svým tátou nezvyklou dohodu – když spolu navštíví všechny fotbalové stadiony v Německu, bude se snažit ve škole co nejméně vyčnívat.

Festival doprovodí od 20. října projekce krátkých experimentálních filmů pod názvem Pokusy o vzpomínky - filmy z Berlinale Forum Expanded ve vstupní hale Goethe-Institutu. Program představí po dobu šesti týdnů šestici mezinárodních umělců. Vystavená díla spojuje zájem o podoby a možnosti osobní a kolektivní paměti. Filmy využívají nalezené záběry ke zkoumání rodinné a světové historie, hledají skrytá vyprávění v soukromých i veřejných archivech, sledují prchavé stopy paměti, vytvářejí asociativní a spekulativní spojení mezi včerejškem a dneškem a zasahují do tradičních vzorců paměti.

Hosté festivalu Das Filmfest 2023:

Birgit Möller, režisérka filmu Franky Five Star

Cino Djavid, představitel hlavní role filmu Franky Five Star

Clemens Schick, představitel hlavní role filmu Servus Pappa, See you in Hell

Frank Matter, producent filmu Ruäch – Cesta po Evropě za kočovnými Jeniši

Franziska Pflaum, režisérka filmu Mermaids don’t cry

Hans Steinbichler, režisér filmu Celý život

Leon Schwitter, režisér filmu Úkryt

Levy Rico Arcos, představitel hlavní role filmu Slunce a beton
Marc Rothemund, režisér filmu Víkendoví rebelové

Marlene Hauser, představitelka hlavní role filmu Bytná

Peter Hottinger, představitel hlavní role filmu Úkryt

Susanne Wolff, představitelka Sisi ve filmu Sisi a já

Ocenění Knihovna roku se udílí k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Knihovna Halenkovice jej získala za vybudování architektonicky nadčasového prostoru knihovny s citlivě zakomponovanými prvky lokální historie i za osobní přístup knihovnice při proměňování knihovny v živé komunitní centrum.

Knihovna se v roce 2021 přestěhovala do nových moderních prostor, které jsou bezbariérové a ušité na míru potřebám knihovny a čtenářů. Autorkou řešení je mladá architektka, místní rodačka Zuzana Šalášková, která při navrhování interiéru intenzivně spolupracovala s knihovnicí i vedením obce. Jako přidanou hodnotu sama vnímá „zapracování regionálních atributů do interiéru, jako např. reliéf obce v čelní desce pultu nebo otisk historické pečeti obce v designové podlaze“. Výsledek návštěvníka osloví svou útulností, originalitou i účelností.

„V loňském roce jsme uspořádali 40 akcí pro veřejnost. Spolupracujeme se základní i mateřskou školou, pořádáme například Noc s Andersenem, lekce šachu a dámy, kurzy zpěvu country písniček,“ vyjmenovává jen zlomek aktivit knihovnice Pavlína Bieberlová.

Úspěšnou akcí byla Slavnost Slabikáře a Pasování na čtenáře. Knihovna se zapojuje také do projektu S knížkou do života – Bookstart a pořádá Setkání pro maminky s dětmi. Pro veřejnost v knihovně probíhají kurzy 3D tisku, angličtiny, pro seniory se pořádají kurzy v rámci projektu Moudrá sovička. Díky rozšíření provozní doby se knihovna zařadila mezi profesionální knihovny. Plní většinu knihovnických standardů včetně nákladů na nákup nových knih. Navíc využívá mimořádné výměnné soubory knih, audioknih i společenských her z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, která ji také metodicky vede.

Z celkových 2 tisíc obyvatel obce je v knihovně registrováno 320 čtenářů, celkem ji za rok navštíví přes 2,5 tisíce návštěvníků. Ve fondu má necelých 8 tisíc titulů a registruje ročně téměř 5 a půl tisíce výpůjček.

www.kfbz.cz