Instituce a kulturní zařízení

Dramaturgie letošního léta je rozmanitá. Nejprve Musica Florea uvede nové nastudování komické opery Vesnický trh skladatele Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Singspiel, k němuž libreto napsal Friedrich Gotter, se odehrává na jarmarku a sází na situační humor, karikované postavy i ústřední milostný motiv.

“Bendova kompozice je ukázkou naprostého skladatelského mistrovství, je rozmanitá, hudebně bohatá a nabízí rovněž vynikající pěvecké party, jako na příklad sopránový part Barušky včetně koloraturní árie v závěru,” přibližuje Marek Štryncl, umělecký vedoucí orchestru, který Vesnický trh nastudoval.

Režie se chopila zkušená operní režisérka Magdalena Švecová. V singspielech zpívané pasáže propojuje mluvené slovo, v českém uvedení Vesnického trhu díky tomu zazní dva jazyky - zpívaná němčina a mluvená čeština.

“Jiří Antonín Benda je výborným skladatelem, jehož díla však nejsou příliš často uváděna a neprávem upadají v zapomnění. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 300 let od jeho narození, rozhodli jsme se sáhnout po jeho Vesnickém trhu a alespoň částečně splatit dluh, který k tomuto skladateli máme,” dodal Štryncl.

Pražské uvedení Vesnického trhu proběhne na jevišti Florea Theatrum 15. července 2022 od 21.00 hodin.

Jen o tři dny později vystřídá humorný Vesnický trh dílo ze zcela opačného emočního spektra. Dramatický melodram Václava Praupnera Kirké, jenž se na jeviště Florea Theatrum vrací po třech letech. Představuje příběh kouzelnice Kirké lamentující nad odjezdem Odyssea a zcela unikátně propojuje expresivní herectví a tanec v rituálních výstupech sudiček a fúrií.

“Příliš často se ke starším inscenacím nevracíme, nicméně v případě Kirké jsme rádi učinili výjimku. Z hudebního hlediska je Praupnerova kompozice hotovým skvostem, který se vyrovná i dílům Beethovenovým,” vysvětluje Marek Štryncl důvod znovuuvední díla.

Inscenaci režijně a choreograficky nastudovala Helena Kazárová ve spolupráci s Věrou Šustíkovou, odbornicí na žánr melodramu, který ideálně propojuje hudbu, slovo a tanec.

“Nastudovat takový projekt jen pro jedno uvedení je neúměrné námaze všech zúčastněných. Jsem proto velmi ráda, že se můžeme k tomuto neobvyklému a vskutku divadelně jedinečnému dílu znovu vrátit a představit ho dalšími publiku. Je to náš příspěvek k poznání středoevropského osvícenského vidění světa na prahu moderní doby, kdy se v rozbouřených vodách společenských zvratů umělci držely kotvy, již představovalo jejich vidění antiky, ovšem ještě ovlivněné barokními afekty. Nicméně bez všeho pozlátka jednoduché líbivosti,” doplňuje autorka scénické realizace Helena Kazárová.

Kirké měla premiéru v roce 1789 v pražském Nosticově divadle a jednalo se tehdy o velmi moderní jevištní tvar, který spojil virtuozitu sólové herečky s až morbidními tanečními výstupy. Z této doby se dochovala rukopisná partitura včetně scénických poznámek i libreto a nové nastudování vychází ze znalosti dobové interpretační i inscenační praxe. Výsledkem je však zcela současné představení, které jako by navazovalo na postmoderní trendy estetiky ošklivosti se zachováním hloubky osvícenského obdivu k antice.

Kirké bude na HAMU na pražském Malostranském náměstí uvedena 18. července 2022 opět od 21.00 hodin. Od 20.00 hodin proběhne dramaturgický úvod v Klubu HAMU.

15. července 2022

Vesnický trh

Jiří Antonín Benda

režie: Magdaléna Švecová

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Doubravka Součková, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák, Eliška Minářová, Čeněk Svoboda, Helena Kalambová, Justin Svoboda a Collegium Floreum

orchestr: Musica Florea

18. července 2022

Kirké

Václav Praupner

režie a choreografie: Helena Kazárová

dramaturgie: Věra Šustíková

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Kirké - Dita Hořínková  Pluto - Filip Sychra, Sudičky a fúrie - Michaela Bartlová, Blanka Ferjenstik Wernerová, Veronika Rehbergerová, Ladislav Beneš, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc, Miroslav Stehlík

orchestr: Musica Florea

Musica Florea

Orchestr Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních zabývajících se stylově poučenou interpretací hudby v České republice. Zakladatelem a vedoucím ansámblu je violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Orchestr hraje na originální nástroje nebo jejich kopie, jeho práce vychází ze studia dobových pramenů a estetiky – vlastní badatelská činnost a oživování zapomenutých interpretačních stylů a prostředků.

Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století. V posledních letech se kromě hlavního zájmu o skladby světového, a především českého baroka a výzkumu barokní improvizace, věnuje Musica Florea také nastudování symfonického díla Antonína Dvořáka. V koncertech i na CD již oživila jeho 1. – 5. a 7. – 9. symfonii, v nastudování dalších děl pokračuje.

V roce 2014 vznikla pod hlavičkou orchestru mobilní scéna na principech barokního divadla Florea Theatrum, která dovoluje lepší práci s rekonstruovanými hudebně dramatickými díly – dobovými operami a balety rozmanitého rozsahu.

www.musicaflorea.cz | Facebook | Twitter

Nyní se však mohou návštěvníci formou výstavy seznámit rovněž s osudy starých šlechtických rodin, které se po Sametové revoluci vrátily zpět do své vlasti a svých historických sídel.

Výstava Šlechta v boji za českou státnost připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939 v čase nejvyššího ohrožení vlasti plně podpořila svou vlast, národ a jazyk.

Prostřednictvím rodokmenů přinášejí jednotlivé panely výstavy základní informace o signatářích prohlášení české historické šlechty, jejich rodech, předcích, potomcích a dalších příbuzných, rodinném zázemí i rodových sídlech.

Na výstavě se mohou návštěvníci seznámit s rodokmeny 33 šlechtických rodů, jejichž zástupci se přihlásili k českému národu. Výstava byla už k vidění mimo jiné na zámku Potštejn, v Mladotově domě na Pražském hradě, na zámcích Lysice, Mělník, Rychnově nad Kněžnou, Dobříši, Blatné, Boskovicích či Orlíku. Autorem výstavy je Jan Drocár.

Šlechtické rody zámek v Kuníně rovněž často navštěvují osobně. Z historických českých a moravských rodů zámek návštívili příslušníci 10 rodin: Schwarzenberg, Kinský, Lobkowicz, Czernin, Bořek-Dohalský, Belcredi, Strachwitz, Mensdorff-Pouilly, Podstatzky-Lichtenstein či Podstatzky-Thonsern.

Nechyběli zde ani příslušníci dalších známých rodů ze zahraničí: Waldburg-Zeil, Loudon, Thun-Honenstein, Czeike z Badenfeldu, nedávno třeba Vetter von der Lilie, Pranckh.

Výstava bude přístupná v půdních prostorách zámku až do konce zámecké sezony.

Srdečně s poděkováním

Jaroslav Zezulčík

Kastelán zámku Kunín

„Textil, vlákno, nitě, ale i výrazné intermediální přesahy a stále silnější vstupy digitálních technologií od tisku přes strojové šití až po videa virtuálních prostor. To vše nabízí toto umělecké setkání, jehož součástí jsou nově i naléhavá ekologická témata a problémy apelující na poškozování životního prostředí a globální oteplování,“ dodává kurátor výstavy MgA. Lukáš Malina.

Ve tříletých cyklech vzniká výstava prezentovaná prostřednictvím pěti reinstalací ve čtyřech evropských státech – Slovenské republice, Maďarsku, Polsku a České republice. Uherskohradišťská galerie se tak připojuje k takovým místům, jako je Vigadó Gallery v Budapešti či Danubiana Meulensteen Art Museum jižně od Bratislavy.

„Specifikem tohoto trienále je jeho mobilita – představení finalistů ve čtyřech sousedních státech, čímž se znásobuje význam tohoto projektu ve středoevropském prostoru. Má tak zvýšit povědomí u široké veřejnosti a zejména přispět ke změně vnímání textilního umění od řemeslně-dekorativní či užitkové disciplíny k té, která vykročila směrem k 3D, ke svobodnému a dynamickému expandovanému poli instalací a environmentu,“ doplňuje Malina k mezinárodnímu projektu.

Na 6. ročníku Textile Art of Today je zastoupeno 83 autorů ze všech kontinentů světa. Odborným garantem projektu je PhDr. Vladimír Beskid, ředitelem projektu Textile Art of Today je akad. mal. Andrej Augustín.

Na festivalu je udělována hlavní cena Boženy Augustínové, rodačky z Topolné u Uherského Hradiště. Jako všestranná umělkyně v různých oblastech umění, zejména však tvůrkyně netkané tapisérie artprotis a arttex, byla jednou ze zakládajících členů Klubu textilních výtvarníků Arttex. Bohatou zahraniční výstavní činností se přičinila o šíření její jedinečnosti ve světě.

Galerie Slováckého muzea, Otakarova 103, Uherské Hradiště. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 21. července v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 16. října 2022.

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

V průběhu letních prázdnin je galerie otevřena každý den kromě pondělí a návštěvníci zde najdou vedle stálé expozice Příběh Draku 1958–2018, také krátkodobou výstavu Továrna na utopii. Interaktivní rodinná výstava inspirovaná utopickými díly Karla Čapka

je tvořena šesti původními instalacemi šesti různých autorů. Ti se při své tvorbě inspirovali utopickými motivy v literárním díle Karla Čapka. Jednotlivé instalace jsou autorskými reakcemi na Čapkovy romány Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky nebo dramata R.U.R. a Věc Makropulos. 

Od ledna 2022 je galerie Labyrint Divadla Drak členem mezinárodní sítě Hands on! International Association of Children in Museum, která sdružuje a podporuje muzea přátelská dětem jako instituce zaměřující se na inovativní formy vzdělávání. Učitelům

i rodičům dává signál, že muzea a galerie, která jsou jejími členy, podporují u dětí zvídavost a představivost a usilují o vzdělávání skrz zábavu a aktivní hru, čímž dětem pomáhají se přirozeně rozvíjet a připravovat se na budoucí životní výzvy.

„Tím, že jsem se stali součástí Mezinárodní asociaci dětských muzeí Hands on! jsme si potvrdili, že svou autorskou výstavní činností přispíváme k rozvoji galerií a muzeí pro děti a mládež v České republice. Do budoucna plánujeme se více zapojit i v rámci evropských projektů. Členství v této evropské organizaci nám nabízí spoustu zajímavých možností jako je spolupráce na mezinárodních projektech, ale především příležitost pro vzájemné síťování, sdílení a získávání nových zkušeností, edukaci našich pracovníků, výměny výstav a mnoho dalšího,“ uvádí ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský.

Vydejte se Za Příběhem Draku či na Hradeckou kulturní pátračku

V červenci a srpnu probíhá také speciální venkovní program. Dobrodružná výprava Za Příběhem Draku je určena rodinám s dětmi od 7 let, odehrává se v bezprostředním okolí divadla a vrcholí nalezením pokladu v bludišti vitrín stálé expozici. Oproti tomu Hradecká kulturní pátračka, na které Drak spojil síly hned s pěti dalšími královéhradeckými kulturními institucemi Galerií moderního umění, Klicperovým divadlem, Muzeem východních Čech, Filharmonií Hradec Králové a Bio Central, provede účastníky
i historickým centrem města a je tak vhodná i pro turisty. Obě letní bojovky začínají právě v Labyrintu Divadla Drak, kde kromě vstupenek získají pátrači také všechny potřebné informace a herní mapy. Oba programy jsou v tomto roce připraveny i v ukrajinské jazykové verzi.

A tím to nekončí!

V prostranství kolem Divadla Drak, který přímo vybízí k trávení volného času rodiny s dětmi i další návštěvníky, stojí výstava interaktivních objektů. Expozici tvoří mechanické loutky, které lze snadno rozhýbat, oživit, udělat jimi jednoduché gesto a vyzkoušet si princip vodění loutky a další herní prvky.

Po celé léto pak probíhají v Labyrintu Divadla Drak divadelní a výtvarné příměstské tábory pro děti ve věku od 6 do 15 let. Jeden z nich je určený i pro ukrajinské děti. Ten můžete podpořit prostřednictvím https://www.darujme.cz/projekt/1206509. Děti čeká léto plné her, zábavy, ale i poznávání, objevování a společné tvorby.

Otevírací doba Labyrintu Divadla Drak v červenci a srpnu 2022

Úterý – neděle 10.00 – 17.00

Více informací na:  www.draktheatre.cz a na www.hradeckakulturnipatracka.cz

Trailer Továrna na utopii: https://youtu.be/8f-dl2-c_tY

Galerie Myslbek byla otevřena veřejnosti před 25 lety, 4. července 1997. „Nákupní galerie Myslbek upomíná na pavilon Spolku výtvarných umělců Myslbek, který tu stával od třicátých do padesátých let minulého století. Spolek v něm pořádal národní výstavy výtvarného umění,“ připomíná architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT Michaela Brožová.

Hlavními architekty pro stavbu Myslbeku byli v roce 1992 zvoleni Zdeněk Hölzel a Jan Kerel, společně s francouzským architektem Claudem Parentem. Jejich hlavním cílem bylo respektovat dvě historicky odlišné lokality a propojit klasicistní architekturu a architekturu dvacátého století. Architektura budovy Myslbek vyjadřuje eleganci a modernu. Pasáž má tvar bajonetu a dvě rovná křídla. Mírný sklon podloubí směrem k Ovocnému trhu dodává vzhled přirozeného průchodu.

Kruhové atrium je kryto skleněnou klenbou. Od roku 2016 jej zdobí významná světelná instalace Vortex, skleněná plastika od Maxima Velčovského a české firmy Lasvit. Umělecké dílo tvoří spirálovitě stočená trubka, na níž jsou ukotveny trubicovité prvky z ručně foukaného hutního skla. Je složeno z téměř 700 skleněných komponentů o celkových rozměrech 12 metrů na šířku a 7 metrů na výšku. Dílo váží úctyhodných jeden a půl tuny.

Tato instalace spojuje tradiční české sklářství s moderním designem. „Podle autora představuje jakýsi energetický vír. Setkává se tu dynamická energie z ulice Na Příkopě a klidnější energie Starého Města,“ doplňuje Michaela Brožová. Původní rozdělení Starého a Nového Města také symbolizuje velká vstupní brána z nerezové oceli.

V prvním patře kruhové haly bylo v roce 2020 do mramorové podlahy vsazeno 12 mozaik o průměru 47 centimetrů, které byly vytvořeny uměleckým studiem 2Mozaik. Jejími autory jsou Tereza Podová a Jakub Pancíř. Realizace projektu trvala necelý rok. Návrhy byly vytvořeny za necelých pět měsíců a samotné zpracování mozaik trvalo šest měsíců. Mozaiky zobrazují významné umělce spojené s památkami centra Prahy včetně samotné budovy paláce Myslbek, sochy svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka nebo budovu Národního muzea od Josefa Schulze a další historicky významné umělce, kteří jsou neodmyslitelně spojeni s centrem Prahy.

V současnosti je Myslbek partnerem uměleckého projektu VáclavArt ve spolupráci se Sdružením Nového Města pražského, jehož cílem je uvádět zajímavé umění mladých tvůrců do veřejného prostoru.

Během výstavby paláce Myslbek, v roce 1996, také vzniklo dílo „Dveře Paláce Myslbek" od Karla Nepraše. Impozantní brána s bronzovými hlavičkami ukrývá vstup do technického zázemí budovy na Ovocném trhu.

Josef Václav Myslbek (20. 6. 1848 Praha, Nové Město – 2. 6. 1922 Praha, Staré Město) byl představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. Nejznámější díla J. V. Myslbeka jsou sousoší pro Palackého most, interiér Národního divadla, pomník Karla Hynka Máchy na Petříně nebo socha Kardinál Schwarzenberg, oceněná na Světové výstavě v Paříži.

Malířská a kreslířská tvorba Věry Novákové (1928) patří již více než půl století k tomu zásadnímu, co bylo v kontextu českého výtvarného umění vytvořeno. Věra Nováková krátce studovala na pražské Akademii, odkud ale byla po komunistickém puči v únoru 1948 vyloučena. V následujících desetiletích tvořila společně se svým manželem výtvarníkem Pavlem Brázdou v ústraní, bez možnosti svá díla veřejně prezentovat a stranou od přímého vlivu aktuálních uměleckých trendů.

Přesto lze v jejím díle nalézt odraz nejrůznějších tendencí umění 2. poloviny 20. století, od pozdního surrealismu přes informel, až po experimenty s písmem
a slovem. Věnovala se také knižní a časopisecké ilustraci, stejně jako sochám a instalacím. Ve středu jejího zájmu ale vždy stojí člověk. Zázračný okamžik zrození, harmonie životních sil, věčný zápas dobra a zla, radost, bolest, smrt, otázky po podstatě lidství a smyslu lidské existence. To jsou témata, která se prolínají napříč sedmi desetiletími díla Věry Novákové.

„Malovala jsem to, co jsem žila“, říká sama autorka o své tvorbě. Ambicí výstavy Via vitae není představit tvorbu Věry Novákové v celé její komplexitě ani chronologické posloupnosti. Záměrem je poodhalit prostřednictvím konkrétních uměleckých děl příběh bohatého uměleckého života, který je plný zvratů, hledání a naděje. Příběh díla, v němž se pozoruhodně odráží nejen vývoj českého umění, ale i důležité společenské otázky a témata, která zůstávají i v dnešní době více než aktuální.

Životní a umělecká cesta Věry Novákové je cestou bez kompromisů. Je to cesta hledání, objevování a nacházení, po které energicky a s obdivuhodným nadhledem kráčí dodnes. V závěrečné části výstavy vzdává hold této mimořádné osobnosti české umělecké scény 22 českých umělců, umělkyň a básníků.

Vystavující umělci a básníci:

VĚRA NOVÁKOVÁ

a

Michal Blažek, Josef Bolf, Petr Borkovec, Erika Bornová, Michal Cihlář, Tomáš Císařovský, Jan Hísek, Veronika Holcová, Juraj Horváth, Viktor Karlík, Jana Kasalová, Ivan Matoušek, Jan Merta, David Němec, Viktor Pivovarov, Veronika Richterová, Michal Singer, František Skála, Václav Sokol, Jiří Štourač, Jaromír Typlt, Josef Žáček

Kurátoři: Otto M. Urban a Michaela Šilpochová

www.dox.cz

Bohaté kulturní dědictví v podobě Šumavského trojhradí tvořeného hrady Kašperk, Velhartice a Rabí, kostelů, zámečků a regionálních muzeí je více než hodno bližšího prozkoumání. Vyžití na Sušicku najdou také profesionální a amatérští sportovci, a to v podobě turistických tras nebo cyklotras, zázemí pro vodáky a skvěle vybavených sportovišť. V neposlední řadě Sušicko nabízí nepřeberné množství aktivit pro rodiny s dětmi. Ty se v Pošumaví výborně zabaví i při nepřízni počasí - v moderním aquaparku, v kině, při kurzu keramiky, návštěvou městské galerie SIRKUS nebo v přes léto otevřené herně umístěné v Galerii Hrádek. Přímo v srdci oblasti leží na zlatonosné řece Otavě město Sušice. Místo s jedinečným geniem loci poskytuje ideální zázemí pro výlety a objevování. Kvalitní gastronomie, příjemné ubytování a hřejivá  atmosféra malebného venkova nezatíženého davovým turismem, to je Sušicko. Prozkoumejte jedinečnou bránu Šumavy, místo nabité zážitky.

Kulturní poklady Sušicka

V šumavském podhůří se nachází tři monumentální středověké stavby - Kašperk, Rabí a Velhartice. Toto Šumavské trojhradí pořádá pravidelně takzvané Dny Šumavského trojhradí, na nichž  mají návštěvníci možnost seznámit se nejen se zajímavostmi spojenými se zmíněnými hrady, ale také s jejich okolím. Hrad Kašperk byl postaven na příkaz římského císaře a českého krále Karla IV. a jedná se o nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 m n. m.). Obranný hrad Rabí byl založen v první polovině 14. století a zajímavostí je, že při jeho obléhání během husitských válek přišel o své pravé oko Jan Žižka. Třetí ze staveb, státní hrad a zámek Velhartice, patří mezi nejromantičtější šumavské objekty. Jeho návštěvu si proto nesmí nenechat ujít žádný milovník historie a architektury. Vedle hradů si pozornost zaslouží i kostely, například kostel sv.Mořice na Mouřenci u Annína, zámečky - Zámek Hrádek a regionální muzea, mezi něž patří Muzeum nezamyslických kostelů, Muzeum šumavských minerálů ve Velharticích nebo Muzeum Lamberská stezka Žihobce.

Tipy pro rodinné aktivity

Dovolená s dětmi na Sušicku je trefou do černého. Vedle sportovních aktivit a objevování historie se děti vyřádí v Galerii Hrádek, kde se nachází v několika patrech Zámecká herna komtesy Adély a Jana Ferdinanda. V ní si mohou hrát na dámy, gentlemany nebo vojáky. Dozví se o tehdejším stylu oblékání, stolování a písmu. V naučné herně pátera Ferdy se seznámí s dobovým kupeckým krámem a osvojí si informace z přírodopisu, zeměpisu a mineralogie. Součástí expozice je také každoroční sezónní výstava. Když je žádoucí děti trochu unavit, vyrazí se s nimi na paintball, do lanového centra nebo na lezeckou stěnu do Sušice. Vybírat se dá z mnoha zážitků. Zámek Hrádek nabízí adventure golf, Jiřičná zase jízdy na koních. Celou rodinu zabaví stanování, sjíždění Otavy v kanoi nebo na raftu, kolo nebo procházky.

Maximální vyžití pro milovníky cyklistiky a dalších sportů

Sušicko je skvělou volbou pro příznivce cykloturistiky. Nejznámější cyklotrasou je Otavská cyklostezka, která vede podél řeky a zvládnou ji i menší děti. V okolí se nachází nespočet dalších zajímavých cest vhodných pro cyklisty - například podél Lamberského panství nebo krajem Horažďovicka. Cílem může být třeba Frymburk, vesnička s největší koncentrací slunečních hodin u nás. Náruživí sportovci a majitelé elektrokol zase ocení  Farmářskou naučnou stezku, která je náročnější, ale vede nádhernou krajinou. A pro ty, co hledají něco odvážnějšího, nabízí Sušicko keltské traily. Nedaleko Sušice z vrchu Sedlo, který byl kdysi obýván bájnými Kelty, vedou ty nejkrásnější a také nejtěžší trailové trasy v Čechách. Pošumaví je rájem pro celou řadu dalších sportů - na své si přijdou vodáci, ale i pěší turisté. Ti mají opravdu z čeho vybírat. Vydat se mohou k zapomenuté kapli na Dolejším Krušci, projít si některou z naučných stezek (Rýžování zlata, Šumavskými vesnicemi) nebo se jen tak toulat nezničenou přírodou. Přímo v Sušici se nachází bazén, hřiště na volejbal a fotbal, tenisové kurty nebo skatepark.

Více informací a tipů na zážitky naleznete na Sušicko jako místo pro zážitky | Destinace Sušicko (susicko.cz).

Ojedinělá show symfonického orchestru, který standardně čítá více než šedesát talentovaných mladých hudebníků, přinese populární a další známé skladby v jejich vlastním podání. Tohle uskupení využívá sílu symfonického zvuku nejen prostřednictvím filmové hudby, ale dokáže svůj elán přenést i do tanečních a rockových vypalovaček, co nechybí na žádném správném letním mejdanu. A nejinak tomu bude na pražském Výstavišti, kde to nejlepší ze svého zejména večírkového repertoáru opře o stálé, ale i hostující pěvce a své hudební hosty. Bacha ani Mozarta nečekejte, co vás ale nemine, je protančený večer se stočlenným uskupením na jednom pódiu, co vás nenechá sedět! Zkrátka tenhle večer k vám nezasednou symfonici ve fracích!

Mejdan, co vás nenechá sedět

Speciálními hosty, které orchestr doprovodí, jsou Barbora Poláková, Jan Maxián nebo Jakub Tengler a Michal Šupák z Noisy Pots, kteří svůj styl sami nazývají jako DIY kitchen electro. Neotřelý zvuk tvoří za použití hrnců, kýblů a dalších "bicích nástrojů" z kuchyně či garáže v kombinaci s elektronikou, synthy a vokály. Mezi dalšími se představí hudební seskupení Brass Avenue – dechový showband, který svými covery roztančí opravdu každého.

Celý koncert budou doprovázet vodní trysky a speciální osvětlení fontány. Chybět nebudou světelné efekty stejně jako unikátní zvuk hudebních nástrojů ve venkovním amfiteátru. V jeden večer dojde ke spojení symfonického aranžmá ze světa filmové, populární, rockové i swingové hudby.

O Police Symphony Orchestra

PSO je symfonický orchestr složený z mladých nadšeneckých muzikantů. Jejich domovem a zázemím je Police nad Metují, kde PSO v roce 2010 založili sourozenci Petra a Jakub Soukupovi. Dnes tvoří těleso 60 hudebníků a stále zkouší v polickém klášteře. V repertoáru PSO najdete různé hudební žánry – populární a filmovou hudbu, rock, swing i klasiku. Orchestrální tvorbu doplňuje kvarteto stálých zpěváků – Jan Sklenář, Vendula Příhodová, Karolína Soukupová a Karel Telecký, dirigentskou taktovkou nyní vládne Joel Hána a Kryštof Koska.

Za dvanáct let své existence spolupracovalo PSO s umělci jako Tomáš Klus, Marta Kubišová, Ivo Kahánek, Ondřej Ruml, Dasha ad., a uměleckými soubory z Divadla Járy Cimrmana, Baletu Národního divadla nebo Kühnova smíšeného sboru. Od roku 2019 doprovází hudebníky televizní kamery – v koprodukci s Českou televizí se o tomto fenoménu mezi mladými orchestry točí celovečerní dokument. Do kin půjde v r. 2023.

https://www.navystavisti.cz/udalosti/police-symphony-orchestra   

Zvonu požehnal děkan ThMgr. Adam Depa. Spodní průměr činí necelých 50 cm a celková hmotnost je 69 kg, vznikl v dílně Petra Rudolfa Manouška. Není bez zajímavosti, že se jedná o první zvon na světě s touto dedikací. Prvotní myšlenka k pořízení nového zvonu vznikla v roce 2021, kdy si v Podlažicích připomínali šestisté výročí vypálení tamního opatství benediktinů a také 300 let od vysvěcení současného kostela, který tvoří výraznou dominantu v krajině. Místo je spojeno se vznikem slavné Ďáblovy bible.

Na projektu se výrazně podílel místní varhaník a kostelník, člen Společenstva dědictví Zemí Koruny České, pan Miroslav Pošvář. V rámci svých časových možností vždy rád provede návštěvníky chrámem. Díky jemu zní často místem rakouská hymna a samozřejmě nejinak tomu bylo i v tento slavnostní den. V neděli 10. července 2022.

Během letošního roku se v kostele odehraje ještě několik koncertů a dalších kulturních akcí, jejichž cílem bude vybrat zbývající díl z celkové sumy. Vyvrcholením bude upevnění zvonu ve věži kostela.