Instituce a kulturní zařízení

Ateliéry designu oděvu, malby a grafického designu Soukromé střední umělecké školy v Řepích produkují každý rok širokou škálu zajímavých uměleckých děl, která by byla škoda nepředstavit veřejnosti.

„Přemýšleli jsme, kde bychom prezentovali studijní výsledky našich šikovných studentů i jejich učitelů, protože věříme, že si zaslouží pozornost. Dávalo nám smysl oslovit prostor nám blízký, Sky Gallery Šestka v OC Šestka, kde už vystavovala řada českých uznávaných umělců. Pro mnohé žáky se jedná o naprosto první zkušenost s vystavováním mimo školu, a tím pádem komunikací se širší diváckou veřejností,“ vysvětluje MgA. Zbyněk Linhart, ředitel Soukromé střední umělecké školy designu v Řepích.

Ve Sky Gallery Šestka jsou tedy k vidění monumentální obrazy pedagogů školy, kteří představí vzorek rozmanitých přístupů k nahlížení na současnou malbu. Jedinou výjimkou je velkoformátový tisk prezentující dílo vizuální umělkyně Barbory Kotěšovcové, vedoucí ateliéru oděvu. V dalších poskytnutých prostorech pro prezentaci školy jsou vystavena studentská díla od obrazů přes grafické práce až po práce designérů oděvů. Celá expozice staví zejména na klauzurních a maturitních pracích napříč všemi ročníky jednotlivých ateliérů.

„Jsme rádi, že jsme mohli naši galerii propůjčit mladým talentovaným umělcům a jejich vyučujícím. Našim cílem je představovat zákazníkům obchodního centra nejen uznávané české a evropské autory, ale právě i šikovné studenty, z jejichž děl čiší mladistvé nadšení a nový závan inspirace,“ informuje Lenka Šátková, marketing manager OC Šestka.

První vystavená díla ve Sky Gallery Šestka patřila soudobým umělcům – malíři Lubomírovi Typltovi a sochařům Janu Kováříkovi a Ondřeji Filípkovi. Následovala výstava profesora Jiřího Načeradského představující reprezentativní výběr jeho malířské tvorby z 80. let minulého století, která je mimo jiné typická zaměřením na lidské tělo s někdy až erotickými motivy. Ještě před pár dny potěšil oči návštěvníků pohled na výběr pěti velkoformátových maleb ze zralého období nedávno zesnulého Ivana Ouhela, malíře světového kalibru.

„Umění chceme dávat co nejvíce prostoru, proto jsme Sky Gallery Šestka rozšířili o výstavní stěnu ve fitcentru Gymstory. Aktuálně tam můžete vidět cartoon a pop art díla autora Pasty Onera, který platí za jednoho z nejsvébytnějších představitelů současné české umělecké scény. A proč zrovna výstava ve fitcentru? Protože věříme, že sport a umění jdou společně ruku v ruce,“ dodává Lenka Šátková z OC Šestka. Více na https://www.oc-sestka.cz/sky-gallery/

„Toulavá kamera je přesně tím typem pořadu, který člověk musí dělat srdcem. Nám se povedlo dát za léta jeho existence dohromady partu lidí, kteří to tak mají. Vlastence každým coulem, kteří do každé reportáže vkládají i kus sebe. Mají rádi naši domovinu a svou práci dělají s láskou. Na výsledku je to znát a diváci to cítí. Možná i proto si Toulavku tolik oblíbili. Tato nejsilnější lidská emoce se totiž ničím ošidit nedá, natož nahradit,“ říká autorka a moderátorka magazínu o cestování Iveta Toušlová a dodává: „Víte, co je na tom nejkrásnější? Že nás na tisící díl upozornil jeden z našich věrných diváků. Pan Karel Bárta.“

Pořad se na obrazovkách objevil poprvé v únoru roku 2003. „Když jsme téměř před dvaceti lety s Toulavkou začínali, ani ve snu mne nenapadlo, že to dotáhneme až k tisícímu dílu. Je vidět, že pozitivní zprávy lidi stále přitahují. V našem případě reportáže o naší zemi i šikovných lidech,“ komentuje režisér Hanuš Hackenschmied.

Jubilejní díl se s diváky vypraví po stopách otce genetiky Gregora Johanna Mendela do Brna, představí nejzajímavější památky města Rakovník, zavítá do dílny řezbářky Anny Tomanové z Českých Chalup na jihu Čech a na hrad Hauenštejn na Karlovarsku. Průvodce pořadem Josef Maršál pozve diváky i na procházku po rozkvetlých krkonošských Bolkovských loukách a na výstavu věnovanou autoškolám do Národního památníku na Vítkově. „Byla by škoda si takové jubileum nepřipomenout. Napadá mě, kolik těch dílů ještě asi bude. Kdyby jich mělo být ještě jednou tisíc, a já se toho měl dožít, Toulavku bych uváděl jako pětasedmdesátiletý. Ale na druhou stranu, když se dívám na tvorbu Davida Attenborougha...,“ glosuje moderátor Josef Maršál.

Týdeník nabízí obsah i mimo televizní obrazovky. Jeho tvůrci představili na červnovém veletrhu Svět knihy již 34. knižní podobu Toulavé kamery a aktivní jsou i na sociálních sítích, kde získávají divácké tipy na výlety. Ti pravidelně zapínají v neděli dopoledne ČT1, aby zhlédli nová pokračování. Jen v letošním roce se na každý díl dívalo průměrně 686 tisíc diváků starších patnácti let.

Monica Bubna-Litic je také zakladatelka Spolku přátel beuronského umění a Nadačního fondu Malakim a jako editorka nebo autorka se podílela na vydání několika publikací o beuronském umění a ojedinělé iluminační činnosti sester benediktinek.

Klášter sv. Gabriela koupila v roce 2020 od České pošty společnost Cimex, která objekt postupně přeměnila na kulturní a umělecké centrum. Pořádají se zde festivaly, divadelní představení, koncerty nebo hudební show. V létě nabízí venkovní posezení s bohatou gastronomickou nabídkou v Baru Gabriel a návštěvníci si také oblíbili Letní scénu, která slouží jak pro promítání filmových trháků, tak pro divadelní představení. Prostory využívají české a zahraniční filmové produkce a jsou vyhledávány pro jakoukoliv firemní, soukromou nebo kulturní akci a v letních měsících pro svatební hostiny. Již potřetí zde také proběhne největší designový festival ve střední Evropě, Designblok. 

Při komentované prohlídce budou mít návštěvníci možnost navštívit historické sály, včetně nejvýznamnější místnosti, Rajské zahrady, která byla ve 20. letech 20. století zakryta skleněnou střechou. Dále budou moci shlédnout křížovou chodbu s jedinou dochovanou malbou ze života sv. Benedikta. Monica Bubna-Litic dovolí hostům nahlédnout do života tamních sester v místnosti, kde si ukládaly chórové pláště – kukuly, navštíví také jejich jídelnu, cely a byt abatyše. 

Klášter sv. Gabriela patřil do roku 1918 ženskému benediktinskému řádu beuronské kongregace. Pro sestry ho vystavili beuronští benediktini z kláštera Emauzy na protilehlém břehu Vltavy, kteří se do Prahy přestěhovali z Beuronu v Německu. Jedná se o kulturní památku a exteriér je postaven v neorománském slohu.

V rámci komentované prohlídky budou mít dále návštěvníci možnost zavítat do kostela, který byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie a od roku 1891 se zde konaly a dodnes konají bohoslužby. Kostel byl postaven do písmene L, a kromě původního mobiliáře se zde dochovaly i velmi ceněné beuronské nástěnné malby. Po odchodu benediktinek z Prahy v roce 1918-19 byl chór sester zazděn, několikrát přepažen, nástěnné malby zde byly zničeny. Monice Bubna-Litic se podařilo inventář, které si sestry odvezly při zrušení kláštera navrátit v roce 2008 zpět do Prahy. Interiér kostela tak vytváří souhrnné beuronské umění, které má mnoho specifikací umocněných tím, že některé malby malovaly samotné sestry benediktinky. Benediktinky zde zanechaly dílo nepředstavitelného uměleckého rozměru, i když ho tvořily jen necelých třicet let.

Unikátní komplex kláštera sv. Gabriela, který byl postaven na konci 19. století v novorománském stylu, má celkovou plochu 16 000 m². Beuronský styl, který zažil svůj hlavní rozkvět v Evropě v 19. století, se zde mísí s atmosférou totalitní doby, která se na stavbě také podepsala. Na své si zde přijde milovník historie, umění i kultury. Na začátku 20. století připadl klášter ministerstvu pošt a telegrafů a v rukách pošty setrval až do roku 2020. V chodbách kláštera se nachází kromě vitrážových oken a malovaných fresek umakartové zdi a linoleum. Absurdní důkazy dědictví této doby zde lze shlédnout téměř na každém kroku. Právě pro tuto rozmanitost návštěvníka duch místa ještě více pohltí.

Mgr. Monica Bubna-Litic se narodila do staré české šlechtické rodiny Bubna-Litic, které dnes patří zámek Doudleby v Orlických horách. Monica Bubna-Litic je příbuzná s Gabrielou hraběnkou Swérts-Sporck, donátorkou smíchovského benediktinského kláštera sv. Gabriela, který byl pojmenován po jejím křestním patronu. Z odkazu své příbuzné Gabriely se Monica Bubna-Litic stala propagátorkou a znalkyní tohoto umění, kterému se věnuje přes třicet let. Monica Bubna-Litic navázala již v devadesátých letech minulého století kontakt s benediktinkami, které byly nuceny klášter sv. Gabriela v Praze v roce 1918–19 opustit a přestěhovat se do Rakouska. Monica Bubna-Litic založila Spolek přátel beuronského umění a Nadační fond Malakim. Využila možnosti bádat v archivu sester i v Diecézním muzeu v Grazu a jako editorka nebo autorka se podílela na vydání několika publikací v obou výše zmíněných organizací.

Celkem 15 prohlídek čeká na zájemce v červenci ve vybraných všedních dnech a o víkendech, podrobný rozpis je k dispozici na: https://program.gabrielloci.com/.

Průvodci budou kromě baronky také sestra Petra OSB, benediktinka z kláštera Venio na Bílé Hoře, Dr. Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií UK nebo Günter Krumpak z Arco akademy a některé budou probíhat v němčině.

Na ustavující schůzi 27. července 1863 byl předsedou spolku, jejž téměř od počátku zdobí jméno houslového virtuosa Josefa Slavíka (1806-1833), který v Hořovicích prožil dětství, zvolen Jan Macháček, bratr poslance Josefa Macháčka, ředitelem zpěvu učitel Josef Kulhavý, jeho náměstkem Jan Novák a tajemníkem spolku Václav Kokeš. Okázalá slavnost svěcení spolkového praporu se uskutečnila 18. července 1868 a v sedmdesátých 19. století byl Slavík jedním z nejpřednějších českých zpěváckých spolků. Jeho jméno se objevuje v programech četných slavností, akademií, koncertů, divadelních představení. Již v květnu 1868 byl spolu s dalšími 212 spolky účastníkem slavnosti položení základního kamene ke stavbě Národního divadla v Praze, zpíval na oslavách desátého výročí založení pražského Hlaholu (1871), na sjezdu Učitelských jednot (1872) či na Jungmannových slavnostech v Hudlicích v červenci 1873. V té době je členem Jednoty pěveckých spolků a později Podbrdské Zvonařovy župy. V závěru 19. století jeho činnost poněkud stagnuje, rozvíjí se však spolupráce s hořovickými ženskými spolky Libuše a Vlasta, s divadelními ochotníky i sousedními zpěváckými spolky.

V roce 1892 hořovičtí významně participovali při oslavách odhalení pamětní desky svého patrona Josefa Slavíka na obecné škole v Jincích. Protektorem dvoudenní slavnosti a donátorem artefaktu byl majitel hořovického panství a komárovských železáren Wilhelm kníže von Hanau (1836-1902), jehož komárovská knížecí kapela také slavnost doprovázela; z Hořovic se účastnili členové městského zastupitelstva, knížecí lesníci, zástupci Sokola, divadelní ochotníci, hasičský sbor i sbor vojenských vysloužilců. Spojené pěvecké sbory Příbrami a Hořovic zazpívaly kantátu a chorál Karla Bendla.

Významně spolek Slavík účinkoval při otevření nové hořovické radnice v červenci 1905, při slavíkovských oslavách v roce 1906 a od roku 1907 spolupracoval se spolkem pro pěstování hudby v Hořovicích Smetana. Jeho činnost však narušily dvě světové války. Ještě v roce 1933 se ale významně podílel na slavnostech při příležitosti převezení ostatků svého patrona do vlasti. Při této příležitosti probíhaly Slavíkovy oslavy v jeho rodných Jincích, v Hořovicích a v Praze, kde byl na Vyšehradském hřbitově pochován. Spolu s ministry, ministerskými rady, představiteli české šlechty, městskými radami, umělci a jinými činiteli byli v přípravném výboru také starosta Hořovic Josef Ptáček a majitel hořovického panství kníže Jindřich von Hanau hrabě von Schaumburg (1900-1971). V sále hořovické radnice zahráli tehdy Slavíkovy skladby studenti Pražské konzervatoře, mezi nimi Bedřiška Seidlová (1914-1995), poprvé a naposledy v Hořovicích Alexandr Plocek (1914-1982) a později v zahraničí velmi úspěšný přítel Bohuslava Martinů Petr Rybář (1913-2002).

Rok 1935 přinesl návrat na hrad Valdek a velký slavnostní koncert spolu s berounským Slavošem, komárovskou Ozvěnou a příbramským zpěváckým spolkem Lumír-Dobromila.

Svůj hudební život se spolkem SLAVÍK jako dirigenti spojili Josef Kulhavý, Karel Stanislav, hudební skladatel a právník Eugen Miroslav Rutte, hudební skladatel a pozdější dirigent Příbramské filharmonie František Forst, František Chodura, Jan Schneeweiss, Jiří Troup či Kliment Matějka.

V padesátých letech jeho činnost umlká. K obnovení činnosti v plném rozsahu, jako se to podařilo blízkému berounskému Slavoši nebo nositeli stejného jména a odkazu, pacovskému Slavíkovi, přes některé nadějné pokusy, již nedošlo.

Komorní pěvecký soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice (KOPES), který je nositelem i regionálních kantorských a hudebních tradic, se začal formovat před pětadvaceti lety, během roku 1997. V rozsáhlých cyklech Po stopách Emy Destinnové, Po stopách Marie Gärtnerové, v cyklech duchovních koncertů, zámeckých nokturn, divadelních představení i běžných koncertů, uskutečnil téměř 300 pořadů, je znám také svou bohatou a úspěšnou soutěžní činností. Vyrovnal se s generačními problémy i s nucenou covidovou pauzou. V březnu 2022 jej diváci mohli slyšet na benefičním koncertu pro UNICEF AVE MARIA v klášterním kostele Nejsvětější Trojice v Hořovicích, v dubnu na koncertě STABAT MATER DOLOROSA v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Osově. Květen vedle vítězství v soutěžích přinesl debut člena souboru Filipa Strejce na Pražském jaru v kostele sv. Šimona a Judy v Praze, a také jeho pěvecké vystoupení na slavnostním koncertě absolventů prestižní Stipendijní Akademie MenART v Rytířském sále Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila a senátorky Miroslavy Němcové.

Celý KOPES zpíval v sobotu 28. května 2022 ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR ve vrcholném programu ZUŠ OPEN 2022, na kterém společně účinkovalo na 600 žáků a pedagogů z desítek základních uměleckých škol z různých koutů republiky. V závěru v jejich podání zazněla Missa brevis Jiřího Pavlici a skladba Modlitba pro budoucnost Tomáše Kača. Dirigoval skladatel a klavírista Jan Kučera. Čtvrtstoletí koncertní činnosti KOPES oslavil absolventským hudebně dramatickým pořadem Filipa Strejce, Eriky Řechtáčkové a Pavlíny Vokáčové TAJEMSTVÍ KOUZELNÉ FLÉTNY 16. června 2022 ve schodišťové hale zámku Hořovice a v závěru června participoval ve čtyřech vyprodaných unikátních představeních Dvořákovy opery RUSALKA, kterou uvedlo OPERA STUDIO PRAHA ve Vysoké u Příbramě. Dirigoval švýcarský dirigent Sébastien Thomas Bagnoud.

Co jsou to podlipnické kostely a jak se za uplynulých dvacet let proměnily? Jak středověké venkovské kostely v 21. století dobře využít? Jak jim vdechnout nový život? Jak citlivě skloubit staré a nové? To budou hlavní otázky letního setkání, které bude zahrnovat témata na pomezí obecné historie, dějin umění a památkové péče až po architekturu, liturgii či historickou a současnou hudbu. Setkání se zúčastní jak přední odborníci ze zahraničí jako historikové umění Bibiana Pomfyová nebo Marius Winzeler, tak i odborníci domácí: spisovatel Miloš Doležal, historici umění Jan Dienstbier, Jan Fiřt a Filip Srovnal, hudebník a muzikolog David Eben, historik Tomáš Petráček, restaurátor Michal Šelemba nebo architekti Miloslav Hanzl a Norbert Schmidt, literární historik Miloš Sládek, lipnický kastelán Marek Hanzlík a mnozí další. Součástí konference bude i zvuková hudební performance pod vedením skladatele Jana Trojana. 

Konferenci pořádají Přátelé podlipnických kostelů ve spolupráci s farností Lipnice nad Sázavou, Centrem teologie a umění při KTF UK a Národním památkovým ústavem.

Přátelé podlipnických kostelů se jako obecně prospěšná společnost začali zabývat záchranou a postupnou obnovou tří gotických kostelů stojících nedaleko hradu Lipnice již v roce 2001. Chrámy sv. Martina v Dolním Městě, sv. Jiří v Řečici a sv. Markéty v Loukově postavené ve 14. století jsou unikátní z více důvodů: Všechny tři byly v průběhu staletí jen minimálně přestavovány a upravovány. Ve všech se dochovaly původní nástěnné malby. Kostely se staly neodmyslitelnou součástí krajiny kolem hradu Lipnice a své stopy nesmazatelně otiskly i do mapy obecně kulturní, stejně jako do každodenního života místních obyvatel.

Více informací naleznete na:
www.podlipnickekostely.cz
https://www.facebook.com/podlipnickekostely

Podpora mladé generace je jedním z hlavních cílů festivalu Za poklady Broumovska. Vedle festivalu v Broumově sídlí i Mezinárodní soutěž Broumovská klávesa, která každoročně nabízí nejmladším umělcům možnost prezentace a srovnání. Laureáti soutěže získávají ocenění v podobě vystoupení pro veřejnost, včetně účinkování na festivalu. Jan Schulmeister je vítězem jednoho z minulých ročníků soutěže Broumovská klávesa a zároveň čerstvým laureátem soutěže Concertino Praga, se kterou festival spolupracuje. Mimo domácí vítězství obhájil Jan již dvakrát absolutní vítězství v soutěži Piano Talents v Miláně a přidal též prvenství na Soutěži Césara Francka v Bruselu a na estonské Odin International Music Competition. Vystupuje s předními českými orchestry, spolupracuje též s Wihanovým kvartetem, se kterým se společně představí v rámci festivalu.

Wihanovo kvarteto je stálicí domácí kvartetní scény, českou kvartetní školu reprezentuje i v zahraničí, především v Anglii. Ocenění za mimořádnou výchovnou práci a kontakt s mladou generací ve Velké Británii dokládají tři nominace na cenu královské filharmonické společnosti. Soubor je residenčním kvartetem Trinity College of Music v Londýně, ve Velké Britanii účinkují Wihanovci pravidelně pro CAVATINA Chamber Music Trust v koncertech pořádaných pro popularizaci komorní hudby mezi mládeží, i na mistrovských kurzech v Royal Welsh College of Music and Drama Cardiffu, na Dartington International Summer School a Pro Corda. Členy Wihanova kvarteta jsou houslisté Leoš Čepický a Jan Schulmeister, violista Jakub Čepický a violoncellista Michal Kaňka.

Program koncertu:

Johann Sebastian Bach / Ferrucio Busoni: Chorale No. 3 Nun komm der Heiden Heiland BWV 659

Claude Debussy: Arabesky

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert A dur K 488

Maurice Ravel: Smyčcový kvartet F dur

Ohlédnutí za koncertem v Šonově / 2. 7. 2022

Podvečer zalitý letním sluncem byl kulisou třetího festivalového koncertu, který zamířil na česko-polské hranice, do Šonova na Broumovsku. V kostele sv. Markéty, jehož lavice zaplnilo 198 návštěvníků, vystoupila čtveřice mladých rakouských saxofonistů Aureum Saxophone Quartett. Soubor byl založen v roce 2015 během společných studií na Vysoké škole hudby a múzických umění ve Vídni. Hlavní snahou mladých hudebníků je kombinace klasické, jazzové, lidové a world music na té nejvyšší úrovní. Jejich úsilí ocenil i rakouský program podporující mladé umělce NASOM, do kterého jsou mladí saxofonisté zahrnuti v letech 2020-2022. Během koncertu, prokládaného doprovodným slovem mladých hudebníků, zazněla díla E. Griega, L. van Beethovena, J. S. Bacha, Ch. Corey nebo A. Piazzolly.

17. ročník festivalu Za poklady Broumovska se koná pod záštitou ministra kultury Martina Baxy, kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka. 

Festival se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, města Broumov, hlavním partnerem je společnost MND. Významnými partnery jsou Hobra-Školník, Státní fond kultury ČR, Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, Raiffeisen Leasing, Z-Trade a Wikov. Partnery festivalu jsou královéhradecká diecéze a místní farnosti, Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, Agentura pro rozvoj Broumovska, Region Broumovsko, velvyslanectví Polska, společnost Petrof, penzion Jízdárna Hejtmánkovice a místní živnostníci a podnikatelé, kteří přebírají patronát nad koncerty ve svých obcích. Mediálními partnery 17. ročníku festivalu jsou Radio Classic, Český rozhlas Hradec Králové, KlasikaPlus.cz, Opera+, časopis Harmonie, PROPAMÁTKY, scéna.cz, Katolický týdeník, Naše Broumovsko a Místní kultura.

Festival Za poklady Broumovska je hudební festival s jedinečnou atmosférou. Každé léto otevírá brány unikátní skupiny broumov­ských kostelů, které rozeznívá podvečerními koncerty renomovaných umělců z České republiky i ze zahraničí. Genius loci broumovského regionu, benediktinská his­torie a architektura zasazená do nádherné krajiny, to vše ve spojení s klasickou hudbou vytváří jedinečnou atmosféru festivalu, který se prostřednictvím špičkové hudby dostává do srdcí hudbymilovných posluchačů. Festival udržuje dlouhodobé cíle v podobě podpory mladé nastupující generace umělců, upozorňování na kritický stav kostelů a popularizace klasické hudby ve všech jejích podobách široké veřejnosti. Vstupné na vybrané koncerty je dobrovolné a přispívá k péči na záchranu kostelů broumovské skupiny.

Na ploše 30 hektarů si mohou návštěvníci prohlédnout, jak se dříve na venkově žilo a pracovalo. Selské usedlosti, domky řemeslníků, malé roubenky, mlýn i hostinec jsou zde uskupeny do vesnic, podle oblastí, ze kterých pocházejí. Zemědělské plochy a zahrádky obhospodařujeme podle starých metod a nechybí zde samozřejmě ani domácí zvířata, která dříve ke každému hospodářství patřila – krávy, kozy, ovce, prasata a drůbež.

V červenci a srpnu 2022 jsou na programu následující akce:

10.07. den hornofalcké lidové muziky – vystoupení mnoha regionálních skupin

17.07. traktoriáda - sraz historických traktorů s promenádní projížďkou po areálu muzea

24.07. sklizeň obilí jako v dobách minulých, kosou, srpem a s pracovními koňmi, stavění mandelů

14.08. u příležitosti katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie se budou vázat bylinkové kytice                                                          

Na prohlídku skanzenu si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Pro turisty z ČR máme veškeré informace o historických budovách a kulturní krajině připravené jako text nebo audioguide v češtině a lze si je pomocí QR kódů a čtecích aplikací stáhnout na chytré telefony nebo tablety. Občerstvení a odpočinek je možný v muzejním hostinci, kde lze ochutnat místní speciality.

Skanzen se nachází ve venkovské části města Nabburg. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Karel IV. byl nositelem celkem čtyř korun – Říšské (císařské), Svatováclavské, Římské a Železné (Lombardské). JUDr. Oldřich Beneš se společností MARIE z. s. nechal všechny tyto koruny zpracovat předním českým klenotníkem Jiřím Urbanem a na jejich podobu se můžete přijet na Loučeň podívat během obou červencových svátků.

Koruny Karla IV. jsou na loučeňském zámku vystavovány pravidelně. První dvě zde byly veřejnosti představeny již v roce 2016 u příležitosti výročí narození Karla IV. Třetí zmiňovaná koruna byla poprvé představena veřejnosti opět na zámku Loučeň u příležitosti vědecké konference Karel IV. V červenci se dočká svého premiérového představení ještě čtvrtá koruna, Železná, a spolu s ostatními bude na zámku Loučeň zpřístupněna veřejnosti.

„Karel IV. Je se zámkem Loučeň spjat víc, než je na první pohled patrné. Vzhledem k nepopíratelné důležitosti tohoto panovníka jsme Karlovi IV. věnovali jeden z našich zámeckých labyrintů – Královský labyrint, který je vybudován dle středověkých předloh," uvádí Vratislav Zákoutský, kastelán zámku. „Je nám tedy velkou ctí, že již potřetí můžeme veřejnosti nabídnout tuto unikátní výstavu královských korun a připomenout si tak společně odkaz Karla IV.," doplňuje kastelán.

Unikátní výstava si zaslouží unikátní prostor. K zámku Loučeň neodmyslitelně patří také Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který ale není součástí prohlídkového okruhu a není tak návštěvníkům běžně přístupný. Loučeňští tak pro výstavu korun zvolili právě ty nejcennější prostory areálu a výstavu umístí do prostor tohoto krásného barokního kostela. „Když se nám naskytla možnost uspořádat tuto unikátní výstavu, o vhodných prostorách jsme neváhali ani minutu. Takto exkluzivní výstava si zaslouží důstojný prostor, kterým náš kostel nepochybně je,“ uvádí Vratislav Zákoutský, kastelán.

Výstava korun proběhne během červencových svátků v termínu 5. – 6. července a bude přístupná v rámci běžného vstupného v čase 09:00 – 18:30.

Zámek Loučeň je otevřen denně, ve všední dny od 09:00 do 18:30, o víkendech od 09:00 do 20:00.

Více informací včetně podrobného programu a rezervace vstupenek na www.zamekloucen.cz

Zámek Loučeň je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve Středočeském kraji. Zámek, postavený na počátku 18. století a vlastněný rody Valdštejnů, Furstenberků a Thurn-Taxisů, je provozovaný společností Loučeň a.s. a od 7. 7. 2007 je přístupný veřejnosti. Lákadlem pro návštěvníky je kromě prohlídek s kostýmovanými průvodci rozlehlý romantický anglický park s Labyrintáriem, unikátní kolekcí 12 labyrintů a bludišť, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera. Celý zámecký areál je památkově chráněný.

Při tomto koncertu dojde ke spojení hudby a tance s atmosférou netradičního historického místa. Jízdárna ve Světcích je svým stylem výjimečná a stejně tak je výjimečná i barokní hudba, která je kolébkou nových metod v používání hudebních nástrojů, v komponování i v přednesu ... Repertoár si připravilo hudební uskupení Plaisirs de Musique, které tento žánr studuje a interpretuje již od roku 2013. Skladby budou obohaceny o barokní tanec v podání Lenky Horalové, která studovala na vyhlášené Akademie ve francouzském Sablé-sur-Sarthe a podílela se na projektu Bach 15 francouzské choreografky Béatrice Massin.

Jízdárna ve Světcích je právě v období zásadních zásahů své vrcholné rekonstrukce. Koncerty zde připravované však nijak průběh kulturních akcí nenaruší a neruší. Přijeďte se přesvědčit ...

www.mkstc.cz